TRENDY ÚMRTNOSTI PODLE VYBRANÝCH PŘÍČIN U DĚTÍ A MLÁDEŽE V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie TRENDY ÚMRTNOSTI PODLE VYBRANÝCH PŘÍČIN U DĚTÍ A MLÁDEŽE V ČESKÉ REPUBLICE Bakalářská práce Karel Přibil 2010 Vedoucí bakalářské práce: Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.

2 Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně, pod vedením školitele Jitky Rychtaříkové, a ţe jsem všechny pouţité prameny řádně ocitoval. Jsem si vědom toho, ţe případné vyuţití výsledků, získaných v této práci, mimo Univerzitu Karlovu v Praze je moţné pouze po písemném souhlasu této univerzity. Svoluji k zapůjčení této práce pro studijní účely a souhlasím s tím, aby byla řádně vedena v evidenci vypůjčovatelů. V Praze dne 16. května 2010 podpis

3 Tímto bych rád velmi poděkoval své vedoucí bakalářské práce Prof. RNDr. Jitce Rychtaříkové, CSc. za odborné vedení a mnoho cenných rad k bakalářské práci. Na závěr bych rád poděkoval svému blízkému okolí za jejich podporu při mém studiu.

4 Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Abstrakt Cílem této práce je popsat vývoj úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeţe v České republice v období Je sledován vývoj nejzávaţnějších skupin úmrtí za poslední desetiletí pro děti a mládeţ. Vývoj těchto skupin úmrtnosti je popsán pomocí strukturních a intenzitních ukazatelů. Jednotlivé nejčastější příčiny u vybraných skupin úmrtí jsou popisovány dle absolutních počtů. Nejzajímavější vývoj jednotlivých příčin úmrtí je zasazen do širších souvislostí. Obecně lze říct, ţe při intenzitním pohledu úroveň úmrtnosti dětí a mládeţe klesá a ve strukturálním pohledu úroveň úmrtnosti dětí a mládeţe převáţně stagnuje. Klíčová slova: trendy úmrtnosti, dětská úmrtnost, úmrtnost mládeţe, skupiny úmrtí, příčiny úmrtí Mortality Trends by selected causes of death in children and youth in the Czech Republic Abstract The aim of this study is to describe mortality development of children and the youth in the Czech Republic between 1949 and 2008 according to selected causes. The study examines evolution of the most significant groups of death of children and the youth in the last decades. Trends in these mortality groups are analyzed with the use of structural and intensity indicators. Individual, the most frequent causes for the selected groups of death are described with the use of total numbers. The most interesting development of individual causes of death is set into a broader context. Generally, we can say that from the intensity perspective mortality of children and the youth has decreased and from the structural perspective the mortality has stagnated. Keywords: mortality trends, children mortality, youth mortality, mortality groups, death causes

5 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 4 OBSAH PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK 5 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK 6 1 Úvod Cíle Vstupní předpoklady 8 2 Základní charakteristiky úmrtnosti Struktura obyvatelstva Úmrtnost v závislosti na věku 9 3 Zdroje dat, metodika Mezinárodní klasifikace nemocí Časový a věkový interval Metodika 13 4 Vývoj úmrtnosti u dětí a mládeže celkem Zkoumaná věková skupina a její podíl na celkové úmrtnosti Podíl dané věkové skupiny na celkové velikosti populace Vybrané příčiny Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle příčin Trendy úmrtnosti u dětí a mládeže na jednotlivé skupiny příčin smrti Novotvary Nemoci nervové soustavy Vnější příčiny úmrtí Ostatní skupiny úmrtí 43 6 Závěr a zhodnocení vstupních předpokladů 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 48 Přílohy 50

6 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 5 PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK CNS - Centrální nervová soustava ČSÚ - Český statistický úřad HMD - The Human Mortality Database MKN - Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů Ms - Mírou smrtnosti Púps - Podíl úmrtí podle příčin smrti ÚZIS - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR WHO - The World Health Organisation

7 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 6 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1 - Průběh úmrtnosti v závislosti na věku pro lidské populace 10 Obr. 2 - Vývoj měr úmrtnosti mužů podle věku (1-29 roků) v ČR 16 Obr. 3 - Vývoj měr úmrtnosti žen podle věku (1-29 roků) v ČR 16 Obr. 4 - Podíl zemřelých mužů 1-29 roků z celkového počtu zemřelých v roce Obr. 5 - Podíl zemřelých žen 1-29 roků z celkového počtu zemřelých v roce Obr. 6 - Vývoj podílu zemřelých mužů a žen 1-29 roků na celkovém počtu zemřelých 17 Obr. 7 - Vývoj podílu dětí a mládeže na celkovém počtu v populaci 18 Obr. 8 -Absolutní počty zemřelých dětí a mládeže v období Obr. 9 - Struktura zemřelých mužů podle příčin ve věku 1-29 dokončených let v období Obr Struktura zemřelých žen podle příčin ve věku 1-29 dokončených let v období Obr Zemřelí muži (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období Obr Zemřelé ženy (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období Obr Zemřelí muži (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období Obr Zemřelé ženy (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období Tab. 1 - Úmrtnostní tabulka (ČR, muži, ) 23 Tab. 2 - Úmrtnostní tabulka (ČR, ženy, ) 23 Tab. 3 - Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, ) 24 Tab. 4 - Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, ) 24 Obr. 15 Tabulkové počty zemřelých podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, ) 24 Obr. 16 Tabulkové počty zemřelých podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, ) 25 Obr Tabulkové počty zemřelých v procentech podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, ) 25 Obr Tabulkové počty zemřelých v procentech podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, ) 26 Obr Kvocient úmrtnosti podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, ) 27 Obr Kvocient úmrtnosti podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, ) 27 Obr Podíl zemřelých mužů na novotvary v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 30 Obr Podíl zemřelých žen na novotvary v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 30 Obr Míry úmrtnosti mužů na novotvary podle věku v ČR, Obr Míry úmrtnosti žen na novotvary podle věku v ČR, Obr Vývoj počtu zemřelých mužů na novotvary (vybrané diagnózy) ve věku 1-14 a v ČR 32 Obr Vývoj počtu zemřelých žen na novotvary (vybrané diagnózy) ve věku 1-14 a v ČR 32 Obr Podíl zemřelých mužů na nemoci nervové soustavy v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 34

8 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 7 Obr Podíl zemřelých žen na nemoci nervové soustavy v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 34 Obr Míry úmrtnosti mužů na nemoci nervové soustavy podle věku v ČR, Obr Míry úmrtnosti žen na nemoci nervové soustavy podle věku v ČR, Obr Vývoj počtu zemřelých mužů na nemoci nervové soustavy (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 36 Obr Vývoj počtu zemřelých žen na nemoci nervové soustavy (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 36 Obr Podíl zemřelých mužů na vnější příčiny úmrtní v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 39 Obr Podíl zemřelých žen na vnější příčiny úmrtí v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 39 Obr Míry úmrtnosti mužů na vnější příčiny úmrtí podle věku v ČR, Obr Míry úmrtnosti žen na vnější příčiny úmrtí podle věku v ČR, Obr Vývoj počtu zemřelých mužů na vnější příčiny úmrtí (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 41 Obr Vývoj počtu zemřelých žen na vnější příčiny úmrtí (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 41 Obr Míry úmrtnosti mužů na nehody způsobené dopravními prostředky podle věku v ČR, Obr Vývoj celkového počtu registrovaných vozidel, ČR, Obr Podíl zemřelých mužů na ostatní příčiny úmrtí v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 43 Obr Podíl zemřelých žen na ostatní příčiny úmrtí v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 44 Obr Míry úmrtnosti mužů na ostatní příčiny úmrtí podle věku v ČR, Obr Míry úmrtnosti žen na ostatní příčiny úmrtí podle věku v ČR,

9 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 8 1 Úvod V této práci jsou analyzovány trendy úmrtnosti u dětí a mládeţe na území České republiky v období Přestoţe jsou absolutní počty zemřelých dětí a mládeţe velmi nízké, má toto studium vývoje trendů úmrtnosti dětí a mládeţe svůj nepopiratelný význam. Ten pramení z celkového stárnutí obyvatelstva a z nízkých počtů ţivě narozených dětí v České republice. Kaţdé dítě či mladý člověk je eventuálním účastníkem všech základních demografických procesů. Jeho smrt v raném období ţivota mu zabrání se těchto procesů zúčastnit, a ovlivnit tím celý demografický vývoj v České republice. Práce přináší informace o úmrtnosti, komentuje její vývoj a upozorňuje na to, ve kterém věku u dětí a mládeţe je intenzita úmrtnosti nejzávaţnější. Ve sledovaném časovém úseku, jsou patrné velké pozitivní změny. K poklesu počtu zemřelých dětí a mládeţe přispívá pokrok v diagnostice, prevenci a léčení nemocí, i ve výţivě u dětí. Správná výţiva u dětí je spojena s úmrtností na nemoci trávící soustavy, coţ mělo podstatný vliv na dětskou úmrtnost po 2. světové válce. V neposlední řadě v dnešní době dochází i ke zvyšování bezpečnosti v dopravě, v domácnosti, zlepšuje se informovanost lidí apod. 1.1 Cíle Cílem bakalářské práce je zachytit trendy úmrtnosti dětí a mládeţe v České republice v časovém období ( ). V prvé řadě se práce pokusí přesně definovat skupinu dětí a mládeţe a jejich specifika. Dále budou stanoveny nejčastější příčiny úmrtnosti dětí a mládeţe posledních 10 let. V další fázi práce zachytí vývoj nejčastějších předem definovaných příčin úmrtí v časovém období Vstupní předpoklady Hlavní předpoklady pro tuto práci jsou: Úroveň úmrtnosti se po celé období bude u dětí a mládeţe sniţovat. V průběhu období lze očekávat vzestup podílu degenerativních příčin smrti, který následuje po změně epidemiologické situace a je typický pro vyspělé země. Děti a mládeţ mají největší úroveň úmrtnosti u skupiny vnějších příčin smrti. Chlapci a mladí muţi mají větší úroveň úmrtnost neţ dívky a mladé ţeny.

10 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 9 2 Základní charakteristiky úmrtnosti Úmrtí je první událost, o kterou se demografie začala zajímat jako o hromadný jev. Počátky studia úmrtnosti jsou spojeny se zakladatelem demografie J. Grauntem, který jako první objevil obecné pravidelnosti řádu vymírání (Kalibová, 1997). Úmrtí představuje pro kaţdého jedince přechod ze stavu ţijící do stavu zemřelý. Jednotlivá úmrtí se evidují a studují jako hromadný jev, který nazýváme úmrtnost. Úmrtnost znamená vymírání určité populace a vedle porodnosti je jednou ze základních sloţek demografické reprodukce. Analyzuje se jako hromadný jev, hledají se pravidelnosti a důleţité charakteristiky jejího vývoje. Úmrtnost můţeme dále specifikovat pro pohlaví či věk. Úmrtnost vypovídá o vyspělosti jednotlivých společností, a odráţí v sobě mnoho vlivů jako je: ţivotní styl jedince, kulturní vlivy, sociální vlivy, kvalita ţivotního prostředí a dostupnost zdravotní páče. (Sociologický ústav AV ČR, 1993) V současné době je v České republice evidováno zhruba 105 tisíc zemřelých ročně. Konkrétněji to bylo v roce 2008 přesně 53 tisíc zemřelých muţů a 51,8 tisíc zemřelých ţen. 2.1 Struktura obyvatelstva Struktura obyvatelstva dle pohlaví a věku patří k základním demografickým strukturám obyvatelstva. Strukturu podle věku vyjadřujeme rozdělením absolutního počtu muţů, či ţen do jednoletých nebo víceletých skupin. Strukturu můţeme dělit například na dětskou, produktivní či poproduktivní (Kalibová, 1997). Při zachovaném počtu obyvatel mohou mít jednotlivé populace odlišnou věkovou strukturu a zastoupení podle pohlaví. Právě proto je třeba věnovat strukturám obyvatelstva pozornost. Tyto odlišné věkové struktury pak do určité míry ovlivňují počet demografických událostí, tedy i počet zemřelých. 2.2 Úmrtnost v závislosti na věku V jednotlivých populacích se liší průměrná délka ţivota kaţdého jedince, to souvisí se skutečností, ţe v některých populacích jedinci umírají v niţším věku, v některých naopak ve vyšším. Ve stejných věkových skupinách se totiţ liší hlavní příčiny úmrtí. Populace a její sloţky se liší různými vlastnostmi, které souvisí se schopností zemřít. (Koschin, 2005). Rozloţení úrovně úmrtnosti podle věku vytváří ve vyspělých zemích charakteristickou křivku ve tvaru písmene J, která se vyskytuje u všech populací. Populace, která zastupuje tuto

11 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 10 křivku, má vyšší úroveň úmrtnost na počátku ţivota, minimální před pubertou a nízkých hodnot dosahuje přibliţně do 30 let. U muţů je patrná vyšší úmrtnost ve všech věkových skupinách. Tento jev proto obecně označujeme jako muţská nadúmrtnost. (Kalibová, 1997) Na průběhu úmrtnosti se odráţejí jednotlivá období vývoje jedince. Jak je vidět na obrázku 1, jedinec prochází čtyřmi obdobími úmrtnosti. (Ďoubal, 2000) Období dětských nemocí Doba, kdy dochází k adaptaci organismu na postnatální stav. Je proto provázeno vysokou úmrtností. Období nízké úmrtností Z obrázku 1 je patrné, jak toto období dosahuje krátce nízkých hodnot před začátkem puberty, přibliţně před 15. rokem. V dospívání je zaznamenán určitý nárůst úmrtnosti a je následován obdobím konstantní úmrtnosti, které trvá zhruba do 30. roku ţivota. Gompertzovské období Je obdobím, kdy úmrtnost exponenciálně vzrůstá. Trvá přibliţně od 30. do 90. roku ţivota. Období sníženého růstu úmrtnosti Ve velmi vysokém věku (nad 90 let) intenzita úmrtnosti spíše klesá oproti předchozímu věku. Obr. 1 - Průběh úmrtnosti v závislosti na věku pro lidské populace Zdroj: Ďoubal, 2000 Poznámky: I - období vyšší úmrtnosti ("dětských nemocí" - asi do 2 let ) II - období nízké úmrtnosti v mládí (asi 3-30 let) III - "gompertzovské" období (asi 30 aţ 90 let) IV - období sníţeného růstu úmrtnosti (nad 90 let)

12 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 11 3 Zdroje dat, metodika Údaje pouţívané v této práci o zemřelých ve věku 1-29 dokončených let vycházejí z dat uveřejněných v internetových databázích a to z elektronické databáze ČSÚ a HMD. ČSÚ uveřejňuje údaje o zemřelých podle příčin od roku ČSÚ o svých zdrojích dat uvádí: Základním zdrojem údajů o počtech zemřelých dle příčiny smrti jsou pramenná díla statistického úřadu "Pohyb obyvatelstva v republice Československé (Československé socialistické republice, České socialistické republice, České a Slovenské Federativní republice, České republice)" za příslušný rok a v období protektorátu "Pohyb obyvatelstva" za příslušný rok. Od roku 2006 vychází pramenné dílo pod názvem Demografická ročenka České republiky. Český statistický úřad zpracoval a v roce 2002 poprvé vydal publikaci s údaji o zemřelých podle podrobného seznamu příčin úmrtí v České republice za období od roku Publikace byla v následujících letech doplňována a upravována. Publikace je určena pro zájemce o uvedená data, a to nejen pro potřeby oblastních statistických orgánů, ale i pro uživatele z řad odborníků i širší veřejnosti. (ČSÚ, 2007) Pro střední stav obyvatelstva dle věkových skupin ve sledovaném období byla pouţita internetová databáze The Human Mortality Database, kde jsou dostupná data středních stavů obyvatelstva od roku 1947 za Českou republiku. 3.1 Mezinárodní klasifikace nemocí Příčiny smrti jsou obecně klasifikovány a kódovány podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidruţených zdravotních problémů (zkráceně MKN) vydané Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Klasifikace je přibliţně v desetiletých intervalech inovována, v současné době je v ČR v platnosti její 10. revize od roku Celé období, o kterém práce pojednává, spadá do doby platnosti Mezinárodní statistické klasifikace nemocí ve znění 6., 7., 8., 9. a 10. revize. Data za skupiny úmrtí jsou skládána podle názvu, který byl buď shodný, nebo podobný, do delšího časového úseku tak, aby bylo moţno současnost charakterizovat i z širšího kontextu. Avšak při posuzování konkrétních příčin úmrtí je třeba mít na paměti, ţe se členění jednotlivých revizí v čase měnilo, takţe mnohdy stejně označené nemoci a příčiny smrti můţou mít mírně odlišný obsah.

13 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Historické změny MKN od 6. do 10. revize a převody mezi revizemi 6. revize MKN - byla schválena 1948 a zavedena v roce 1949, platila do roku MKN 6. revize byla značně rozšířena. Oproti 200 poloţkám u 5. revize představovala 610 znaků pro nemoci, 153 pro úrazy a otravy a 189 podle druhu poranění (N XVII) a podle vnější příčiny úmrtí (E XVII) značné rozšíření. Převodník nebyl zpracován, neboť nebyl zapotřebí, protoţe klasifikace byla rozšířením původních kapitol a dodatků, které byly zavedeny nově. 7. revize MKN - revize byla schválena v roce 1955, platila v letech Nedoznala větších změn, spíše upřesnění některých diagnóz eventuelně přidání několika nových. 8. revize MKN - byla schválena v roce 1966, platila v letech a byla oproti předešlým revizím velice radikální. Změnila celé třídění na 17. tříd. Revize změnila čísla diagnóz, do té doby lékařskou veřejností jiţ zaţitá. Převodník nebyl zpracován. 9. revize MKN - revize schválena v roce 1976, platila v letech Změny zachovaly základní uspořádání MKN 10. revize MKN - revize schválena v roce 1992 a platila v letech , nová úprava platí od , zůstává však označení MKN-10. (ÚZIS, 2009) Převod z 9. revize do 10. revize je převod z čistě numerického označování na alfanumerické kódování, a proto bylo třeba převodníku, který zpracovala a uveřejnila WHO na svých internetových stránkách. (ÚZIS, 2009) Jakékoliv ostatní oficiální převodníky mezi dřívějšími revizemi nebyly vytvořeny. A tudíţ si studenti či pracovníci pro své převody jednotlivých příčin musí konstruovat vlastní pomůcky převodu s vyuţitím příruček jednotlivých revizí MKN. Převodník, který jsem zkonstruoval a pouţil pro vytvoření této práce je v příloze Časový a věkový interval Časový interval byl zvolen pro období , tedy období od začátku platnosti 6. revize MKN. Od této revize se totiţ začala sledovat úmrtnost na vnější příčiny úmrtí, která ve zkoumané věkové kategorii 1-29 dokončených let jednoznačně dominuje, jak můţeme vidět na obrázku 10 pro muţe a obrázku 11 pro ţeny. V grafech jsou uváděny údaje zaznamenané po roce 1960 podle věku, většinou za pětileté skupiny s výjimkou prvního intervalu, který je čtyřletý. V období před rokem 1960 se údaje zaznamenávaly v desetiletých intervalech, a to takto: první interval je čtyřletý, jako po roce 1960; ostatní intervaly jsou však uţ desetileté. To znamená, ţe poslední sledovaný interval je dokončených let. V grafech jsou všechny desetileté intervaly označeny přerušovanou čarou. Pro dobrou porovnatelnost jednotlivých skupin úmrtí mezi muţi a ţenami jak u strukturních, tak i u intenzitních ukazatelů je osa y udávána ve všech případech, kde to bylo moţné, se stejnou škálou.

14 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Metodika Intenzita úmrtí na danou příčinu je vyjádřena mírou smrtnosti (ms) neboli měrou letality. (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová, 1986) Kde D n je počet zemřelých na příčinu smrti n a P vyjadřující střední stav obyvatel. Míra smrtnosti se vyjadřuje z pravidla na obyvatel středního stavu. Tento ukazatel vystihuje závaţnost dané nemoci v populaci. Představu o významu jednotlivých příčin smrti můţe také poskytnout prostý podíl úmrtí podle příčin smrti (púps) ze všech zemřelých, který je ukazatelem extenzity. (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová, 1986) Kde D n je počet zemřelých na příčinu smrti n a D vyjadřuje počet zemřelých celkem. Pro analýzu dat v této práci je vyuţita následující symbolika: - počet zemřelých na danou příčinu n ve věkovém intervalu x D x - počet zemřelých celkem ve věkovém intervalu x P x - střední stav obyvatel ve věkovém intervalu x Za x lze dosadit věkové skupiny 1-4; 5-9; 10-14; 15-19; 20-24; (popřípadě 5-14; 15-24; 25-34). Pro názorný příklad výpočtu púps ve věku 1-4 vypadá vzorec takto: Pro názorný příklad výpočtu ms ve věku 1-4 vypadá vzorec takto: V kapitole shrnující vybrané skupiny úmrtí pomocí vícevýchodné úmrtnostní tabulky podle vybraných skupin úmrtí, byla pouţita metodika, uveřejněná na internetových stránkách MEASURE Evaluation pod záštitou Americké agentury pro mezinárodní rozvoj. Při výpočtu podrobné úmrtnostní tabulky za deset let byly pouţity následující vzorce: ú x - míra úmrtnosti za desetileté období Kde D x obyvatel. vyjadřuje počet zemřelých celkem ve věkovém intervalu x a P x je střední stav q 0 - pravděpodobnost úmrtí v dokončeném věku 0 za desetileté období Kde D 0 vyjadřuje počet zemřelých v dokončeném věku 0 a narozených. vyjadřuje počet ţivě

15 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 14 - pravděpodobnost úmrtí Kde je míra úmrtnosti za desetileté období. tabulkový počet doţívajících se přesného věku x Kde je tabulkový počet doţívajících se přesného věku (tabulkový počet doţívajících se přesného věku 0 je ) a vyjadřuje tabulkový počet zemřelých. tabulkový počet zemřelých Kde tabulkový počet doţívajících a je pravděpodobnost úmrtí. Při výpočtu zkrácené vícevýchodné úmrtnostní tabulky za deset let se vycházelo z hodnot l x a d x vypočtených v podrobné úmrtnostní tabulce. Ostatní výpočty se prováděly za pomoci těchto vzorců: q x - pravděpodobnost úmrtí Kde vyjadřuje tabulkový počet zemřelých a vyjadřuje tabulkový počet doţívajících se přesného věku x. - pravděpodobnost úmrtí na danou příčinu smrti n Kde vyjadřuje tabulkový počet zemřelých na danou příčinu smrti n a vyjadřuje tabulkový počet doţívajících se přesného věku x. tabulkový počet zemřelých na danou příčinu smrti n Kde vyjadřuje tabulkový počet zemřelých a vyjadřuje podíl úmrtí podle příčin smrti na danou příčinu smrti n za desetileté období. - podíl úmrtí podle příčin smrti na danou příčinu smrti n za desetileté období Kde je počet zemřelých na danou příčinu n ve věkovém intervalu x a D x je počet zemřelých celkem ve věkovém intervalu x.

16 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 15 4 Vývoj úmrtnosti u dětí a mládeže celkem Vývoj úmrtnosti obecně se dá rozdělit do tří období. Období se vyznačuje markantním sniţováním úrovně úmrtnosti. Období představuje stagnaci úrovně úmrtnosti. Po roce 1960 se velice zhoršilo pracovní a ţivotní prostředí při neekologickém rozvoji ekonomiky (produkce nadměrných emisí, neohleduplnost vůči ţivotnímu prostředí apod.), coţ mělo za následek sníţení kvality potravin a pitné vody. Také všeobecně tolerovaný nezdravý způsob ţivota hrál ve stagnaci úrovně úmrtnosti roli (nezdravý jídelníček, alkohol, kouření, úrazy apod.) Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let je zde patrný vzestup úrovně úmrtnosti u mladých muţů. Období po roce 1989 je provázeno zlepšením úmrtnostních poměrů. Dopomohlo k tomu zlepšení ţivotního prostředí, změna jídelníčku, ale také pokrok ve zdravotní péči. Jak je patrné na obrázku 2 a 3, vývoj měr pro věkovou kategorii 1-29 dokončených let po celé sledované období klesá. U muţů je patrný odklon chlapců, kteří dosahují niţších měr úmrtnosti, od mladých muţů, kteří dosahují vyšších měr úmrtnosti. U ţen tento odklon dětské a mladé sloţky patrný není a celkové míry dosahují ve všech věkových kategoriích podobných hodnot.

17 Míry úmrtnosti (na obyvatel) Míry úmrtnosti (na obyvatel) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 16 Obr. 2 - Vývoj měr úmrtnosti mužů podle věku (1-29 roků) v ČR roků 5-9 roků roků roků roků roků Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Rok Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let. Obr. 3 - Vývoj měr úmrtnosti žen podle věku (1-29 roků) v ČR roků 5-9 roků roků roků roků roků Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Rok Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let.

18 Podíl úmrtí (procenta) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Zkoumaná věková skupina a její podíl na celkové úmrtnosti V různých publikacích jsou děti a mladí lidé vymezováni odlišně. V této práci byla spodní hranice sledované skupiny určena na 1 rok. Právě od 1. roku ţivota aţ do 29. roku se totiţ umírá na podobné příčiny. Oproti tomu kojenecký věk má velmi odlišný profil příčin úmrtí, které spíše souvisejí s předchozím prenatálním vývojem. Vybraná věková skupina 1-29 dokončených let se týká dětí a mládeţe a je charakteristická nízkou úmrtností. Jak můţeme vidět, na obrázku 4 u muţů v roce 2008 dosáhla daná skupina pouze dvou procent z celkové úmrtnosti a na obrázku 5 u ţen v tomtéţ roce pouze jedno procento z celkové úmrtnosti. Obr. 4 - Podíl zemřelých mužů 1-29 roků z celkového počtu zemřelých v roce % Obr. 5 - Podíl zemřelých žen 1-29 roků z celkového počtu zemřelých v roce % 98% 99% ostatní 1-29 roků ostatní 1-29 roků Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Na vývoji celkové úmrtnosti u dětí a mládeţe (obr. 6) jsou velice zajímavé nízké hodnoty, kterých tato skupina v období dosahuje. Je zde patrné, ţe celkový pokles je stálý a velice mírný v porovnání s kojeneckým věkem, kde úroveň úmrtnosti prodělala podstatnější změny (ČSÚ, 2008b). Obr. 6 - Vývoj podílu zemřelých mužů a žen 1-29 roků na celkovém počtu zemřelých 6 5 muži 1-29 roků ženy 1-29 roků celkem 1-29 roků Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty

19 procenta Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Podíl dané věkové skupiny na celkové velikosti populace Z celkového počtu obyvatel, které Česká republika má, dosahují děti a mladí lidé poměrně velkého procenta. U sledované věkové kategorie 1-29 ročních muţů se hodnoty pohybovaly nad 45 procent, po roce 1984 začaly hodnoty klest na dnešních 36 procent (obr. 7). U sledované věkové kategorie ţen se hodnoty pohybovaly nad 40 procent, po roce 1985 hodnoty začaly klesat na dnešních 33 procent. Jak vstupují, různě silné ročníky do jednotlivých věkových kategorií, mění se nejen jejich počet, ale zároveň i podíl dětí a mládeţe na celkové populaci. Tento trend můţeme vidět na příkladu posledních let, kdy zastoupení dětské a mladé věkové sloţky v populaci klesá (obr. 7), coţ je zapříčiněno nejen poklesem porodnosti, ale také stárnutím populace i v souvislosti se sniţováním intenzity úmrtnosti vyššího věku. Obr. 7 - Vývoj podílu dětí a mládeže na celkovém počtu v populaci ženy 1-29 roků muži 1-29 roků celkem 1-29 roků 25 Zdroj: HMD a vlastní výpočty 4.3 Vybrané příčiny Pro základní představu o vybraných příčinách úmrtí dětí a mládeţe, nám poslouţí absolutní počty zemřelých za poslední desetiletí. Při pohledu na absolutní počty zemřelých muţů a ţen v posledním desetiletí (obr. 8) je patrná značná nadúmrtnost chlapců a mladých muţů. Viditelné je však i veliké zastoupení úmrtí na skupinu vnějších příčin úmrtí, kde chlapci a mladí muţi převyšují dívky a ţeny aţ čtyřnásobně.

20 zemřelých (abs.) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 19 Obr. 8 -Absolutní počty zemřelých dětí a mládeže v období Muži Ženy 0 Nemoci nervové soustavy VI. Novotvary II. Ostatní Vnější příčiny poranění a otrav XX. Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Podíl úmrtí pro věk 1-29 dokončených let za období Pro další představu o závaţnosti příčin úmrtí u vybraných skupin pouţijeme procentuelní zastoupení úmrtí na jednotlivé skupiny úmrtí dle pohlaví (obr. 9 a obr. 10). Při společném pohledu na obě pohlaví je patrný značný rozdíl v úmrtí na vnější příčiny úmrtí, kde chlapci a mladí muţi jednoznačně dominují svými 71 procenty z celkového počtu zemřelých, kdeţto dívky a mladé ţeny nepřesahují ani polovinu 48 procent z celkového počtu zemřelých. Dívky a mladé ţeny však dominují v úmrtí na novotvary, kde dívky a mladé ţeny přesahují o 10 procent chlapce a mladé muţe. U úmrtí na nemoci nervové soustavy také dominují dívky a mladé ţeny, a to o 4 procenta.

21 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 20 Obr. 9 - Struktura zemřelých mužů podle příčin ve věku 1-29 dokončených let v období Obr Struktura zemřelých žen podle příčin ve věku 1-29 dokončených let v období % 9% 9% 15% 48% 19% 71% 24% Nemoci nervové soustavy VI. Novotvary II. Ostatní Vnější příčiny poranění a otrav XX. Nemoci nervové soustavy VI. Novotvary II. Ostatní Vnější příčiny poranění a otrav XX. Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Vývoj vybraných příčin v čase Při časovém pohledu na vybrané příčiny (obr. 11 a obr. 12) je patrná největší dominance úmrtí na skupinu vnějších příčin úmrtí. Tato skupina úmrtí má za sledované období dva znatelné vzestupy a to první po roce 1965 a druhý po roce Druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou novotvary, které dominují u ţen. Třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci nervové soustavy, které po celé sledované období zaznamenávají podobnou úmrtnost u muţů i ţen. Obr Zemřelí muži (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vnější příčiny poranění a otravy Nemoci nervové soustavy Novotvary Ostatní Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty

22 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 21 Obr Zemřelé ženy (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vnější příčiny poranění a otravy Nemoci nervové soustavy Novotvary Ostatní Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Podíly hlavních skupin úmrtí dle věkových skupin V pohledu na hlavní příčiny úmrtí dle věkových skupin vidíme na obrázku 13 a obrázku 14 procentuelní zastoupení jednotlivých skupin úmrtí dle věkových skupin. Zde jsou patrné zajímavé rozdíly v úmrtnosti v rozdělení na jednotlivé skupiny úmrtí. Jak je vidět došlo k rozdělení věkových skupin do dvou kategorií a to na děti a mládeţ. Úmrtí na nemoci nervové soustavy postihuje jak muţe, tak ţeny podobně a nebyla zaznamenána ţádná další specifika. U mladých muţů je patrný značný nárůst úmrtí v období puberty roků na skupinu vnějších příčin úmrtí, a poté pozvolný pokles v ostatních věkových intervalech (20-24 roků a roků). U ţen je patrný podobný nárůst úmrtí na vnější příčiny v období puberty a poté následuje větší pokles neţ u muţů v ostatních věkových intervalech (20-24 roků a roků). Průběh úmrtí na novotvary je u dětí a mládeţe u obou pohlaví velice podobný. Aţ na věkový interval mladých ţen roků a zvláště pak roků, kde dochází k značnému nárůstu.

23 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 22 Obr Zemřelí muži (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1-4 roků 5-9 roků roků roků roků roků Ostatní Nemoci nervové soustavy VI. Novotvary II. Vnější příčiny poranění a otrav XX. Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Obr Zemřelé ženy (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1-4 roků 5-9 roků roků roků roků roků Ostatní Nemoci nervové soustavy VI. Novotvary II. Vnější příčiny poranění a otrav XX. Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty

24 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle příčin Pro shrnutí poznatků o vybraných skupinách úmrtí podle příčin je pouţita zkrácená vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin příčin úmrtí. Zkrácená vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin úmrtí (tab. 3 a tab. 4) vychází z dat vypočtených v podrobné úmrtnostní tabulce (tab. 1 a tab. 2). Pro výpočty bylo pouţito desetileté období ( ) z důvodu malých absolutních počtů zemřelých ve věkové kategorii dětí a mládeţe. Pro výpočet tabulkového počtu zemřelých (dx), dle vybraných skupin příčin úmrtí, jsou pouţity podíly zemřelých podle věku na danou skupinu příčin za období , které jsou násobeny celkovým tabulkovým počtem zemřelých v daném věku. Tab. 1 - Úmrtnostní tabulka (ČR, muži, ) Tab. 2 - Úmrtnostní tabulka (ČR, ženy, ) Muži Ženy qx lx dx qx lx dx 0 0, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty

25 Tabulkový počet zemřelých Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 24 Tab. 3 - Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, ) Muži celkem novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní celkem celkem novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní věk dx dx dx dx dx lx qx qx qx qx qx , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Tab. 4 - Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, ) Ženy celkem novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní celkem celkem novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní dx dx dx dx dx lx qx qx qx qx qx , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Při pohledu na tabulkové počty zemřelých podle vybraných skupin úmrtí (obr. 15 a obr. 16) je patrné, ţe počty zemřelých muţů několikanásobně převyšují počty zemřelých ţen. U muţů i u ţen převládá ve všech věkových kategoriích úmrtí na vnější příčiny. Úmrtí na novotvary je u ţen druhá nejdominantnější příčina úmrtí, která nabývá na významu s přibývajícím věkem ţen. Obr. 15 Tabulkové počty zemřelých podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, ) 600 ostatní vnější příčiny úmrtí 500 nemoci nervové soustavy novotvary Věk Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Výška sloupců upravena na stejný rozsah věkového intervalu.

26 Tabulkový počet zemřelých Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 25 Obr. 16 Tabulkové počty zemřelých podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, ) 180 ostatní vnější příčiny úmrtí 150 nemoci nervové soustavy novotvary Věk Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Výška sloupců upravena na stejný rozsah věkového intervalu. Při relativním pohledu na tabulkové počty zemřelých (obr. 17 a obr. 18) je patrná výrazná dominance vnějších příčin úmrtí. Tyto vnější příčiny úmrtí zejména nabývají svého významu s nástupem puberty, tedy od patnáctého roku u muţů i u ţen. Obr Tabulkové počty zemřelých v procentech podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, ) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Věk novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní

27 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 26 Obr Tabulkové počty zemřelých v procentech podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, ) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Věk novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní Z obrázku 19 a obrázku 20, kde je kvocient úmrtnosti podle vybraných skupin úmrtí, je patrné, jak se vyvíjí pravděpodobnost úmrtí podle věku. Pravděpodobnost úmrtí na vnější příčiny dosahuje u muţů nejvyšších hodnot mezi přesným věkem 20 a 25 let a u ţen mezi přesným věkem 15 a 20 a 20 a 25 let. Ve starším věku pak hodnota klesá. Nemoci nervové soustavy mají v kaţdém věku podobnou pravděpodobnost úmrtí, která ale spíše stagnuje. Skupiny úmrtí na novotvary a ostatní příčiny úmrtí dosahují nejmenší pravděpodobnosti úmrtí mezi přesným věkem 10 a 15 let u muţů i ţen. Ve starších věkových kategoriích se pravděpodobnost úmrtí začíná zvyšovat.

28 qx qx Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 27 Obr Kvocient úmrtnosti podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, ) 0,0045 0,0040 novotvary 0,0035 nemoci nervové soustavy 0,0030 vnější příčiny úmrtí 0,0025 ostatní 0,0020 0,0015 0,0010 0,0005 0, Věk Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Obr Kvocient úmrtnosti podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, ) 0,0009 0,0008 novotvary 0,0007 nemoci nervové soustavy 0,0006 vnější příčiny úmrtí 0,0005 ostatní 0,0004 0,0003 0,0002 0,0001 0, Věk Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty

29 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 28 5 Trendy úmrtnosti u dětí a mládeže na jednotlivé skupiny příčin smrti Potenciální úmrtí dětí a mládeţe závisí v kaţdém období na řadě individuálních, ale i kolektivních znaků, nejvýznamnější z nich je věk. Ve stejné věkové kategorii můţe být úmrtnost značně odlišná v závislosti na mnoha proměnných. Mezi tyto proměnné patří například genetické výbava kaţdého jedince, která je propojena s ekonomickými, ekologickými či sociálními faktory. (Geizerová, 1995) Hodnocení úmrtnosti na jednotlivé skupiny příčin smrti bylo provedeno za pouţití strukturního ukazatele púps (podíl úmrtí podle příčin smrti), který byl specifikován podle věku. A dle intenzitního ukazatele ms (mírou smrtnosti), který byl rovněţ specifikována podle věku. U novotvarů je pozornost soustředěna na rozdílnou úmrtnost muţů a ţen. U ţen byla pozornost věnována specifickým novotvarům, které jsou typické pro ţenské pohlaví. Nemoci nervové soustavy mají pro obě pohlaví stejný průběh. Při hledání souvislostí při vývoji jednotlivých příčin úmrtí se práce soustředí na dětskou mozkovou obrnu. Dále práce věnuje pozornost skupině vnějších příčin úmrtí, kde blíţe specifikuje nehody způsobené dopravními prostředky, které jsou nejvíce zastoupeny u obou pohlaví, zvláště pak u muţů. Ve sledovaném období bylo patrné zvyšování či stagnace strukturního ukazatele u všech sledovaných skupin úmrtí. U intenzitního ukazatele jednotlivých skupin úmrtí je patrné znatelné sniţování, které je způsobeno pozitivním vývojem úmrtnosti u dětí a mládeţe.

30 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Novotvary Pro děti je typické, ţe prvních pár let po narození u nich převaţují nádory podmíněné vrozenou vývojovou poruchou, v mladém a starším věku je většina nádorů způsobena kombinací vlivů ţivotního prostředí, stravovacích návyků a ţivotního stylu. U dětí převaţuje úmrtí na nádory mozku a jiných částí CNS a leukémie. Kdeţto u mladých ţen začíná vzrůstat váha úmrtí na zhoubný novotvar prsu, vaječníku a hrdla děloţního čípku. U skupiny úmrtí na novotvary (obr. 21 a obr. 22) je zřejmé, ţe v strukturním pohledu dochází ke stagnaci po celé sledované období. Za zmínku stojí mírný vzestup v sedmdesátých a osmdesátých letech. Tento vzestup můţe být připisován neekologickému rozvoji průmyslu, následnému zhoršení ţivotního prostředí či nadměrnými emisemi. Tyto faktory můţou mít zásadní vliv na vznik novotvarů. U muţů je patrný odklon chlapecké a mladé sloţky. Chlapci mají vyšší výskyt úmrtí na novotvary neţ mladí muţi, které mají podíly úmrtnosti po celé období niţší. U ţen tento odklon od dívek a mladých ţen a koncentrace do určitých věkových skupin patrný není. V intenzitním pohledu na skupinu úmrtí na novotvary (obr. 23 a obr. 24) je v celém sledovaném úseku patrný mírný pokles. U ţen ve věkové kategorii roků je patrná vyšší míra úmrtnosti neţ u ţen ostatních věkových kategorií. To je zapříčiněno novotvary prsu, vaječníku a hrdla děloţního čípku, které začínají postihovat ţeny mladého a vyššího věku. Z absolutního pohledu (obr. 25 a obr. 26) na nejčastější příčiny úmrtí ze skupiny novotvarů je téměř třetina zastoupena úmrtím na zhoubný novotvar mozku a jiných částí CNS, dále následují úmrtí na leukémii. U dívek a mladých ţen hraje roli úmrtnost na čistě specifické ţenské novotvary (novotvar prsu, vaječníku a hrdla děloţního čípku). Po celé sledované období je tato úmrtnost situována do vyššího věku ţeny (25-29 roků), coţ vysvětluje zvýšení měr úmrtí v této skupině.

31 Podíl úmrtí (procenta) Podíl úmrtí (procenta) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Podíl úmrtí podle příčin smrti, novotvary Obr Podíl zemřelých mužů na novotvary v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny roků 5-9 roků roků roků roků roků Rok Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let. Obr Podíl zemřelých žen na novotvary v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny roků 5-9 roků roků roků roků roků Rok Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let.

32 Míry úmrtnosti (na obyvatel) Míry úmrtnosti (na obyvatel) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Míra smrtnosti, novotvary Obr Míry úmrtnosti mužů na novotvary podle věku v ČR, roků 5-9 roků roků roků roků roků Rok Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let. Obr Míry úmrtnosti žen na novotvary podle věku v ČR, roků 5-9 roků roků roků roků roků Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let. Rok

33 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Absolutní počty Obr Vývoj počtu zemřelých mužů na novotvary (vybrané diagnózy) ve věku 1-14 a v ČR Zhoubný novotvar mozku, míchy a jiných částí CNS 1-14 roků Leukémie 1-14 roků Ostatní 1-14 roků Zhoubný novotvar mozku, míchy a jiných částí CNS roků Leukémie roků Ostatní roků Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Obr Vývoj počtu zemřelých žen na novotvary (vybrané diagnózy) ve věku 1-14 a v ČR Zhoubný novotvar prsu, vaječníku a hrdla děložního čípku 1-14 roků Zhoubný novotvar mozku, míchy a jiných částí CNS 1-14 roků Leukémie 1-14 roků Ostatní 1-14 roků Zhoubný novotvar prsu, vaječníku a hrdla děložního čípku roků Zhoubný novotvar mozku, míchy a jiných částí CNS roků Leukémie roků Ostatní roků Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty

34 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Nemoci nervové soustavy Z vývoje struktury této skupiny úmrtí (obr. 27 a obr. 28) je patrný odklon dětské a mladé sloţky. Dětská sloţka (1-14 roků) má v první polovině sledovaného období spíše stagnující průběh a v druhé polovině lehký vzestup podílu dané příčiny na celkové úmrtnosti dle věku. Mladá sloţka (15-29 roků) v první polovině sledovaného období dosahuje nízkých hodnot oproti dětské sloţce u obou pohlaví. Jen v druhé polovině období se hodnoty mladé sloţky jen o málo zvýšily, ale přesto nepřesáhly hodnoty dětské sloţky. Při pohledu na intenzitní ukazatele (obr. 29 a obr. 30) má časová řada u muţů i u ţen trend jednoznačně sestupný. Jen v osmdesátých letech je patrný mírný vzestup měr dětské i mladé sloţky u muţů i ţen. Zajímavé je také, ţe nejmladší věková sloţka (1-4 roků) v první polovině sledovaného období dosahovala několikanásobně vyšších měr, neţ všechny ostatní sloţky. V dalším průběhu tohoto období se jednotlivé věkové skupiny přiblíţily a další rozloţení je jiţ vcelku rovnoměrné. Při pohledu na obrázky 31 a 32 je zřejmé, ţe nejčastěji se vyskytující příčinou úmrtí v této skupině je dětská mozková obrna, která svých nejvyšších hodnot dosahovala v období od počátku šedesátých let do první poloviny let osmdesátých. V tomto období na dětskou mozkovou obrnu připadala téměř polovina úmrtí na nemoci nervové soustavy. Další častou příčinou úmrtí je v této věkové skupině epilepsie, která se vyvíjí konstantně po celé období, jen po roce 1989 dochází k mírnému poklesu. Po celé sledované období se muţská i ţenská sloţka vyvíjela podobně, jen muţi dosahují o něco vyšších hodnot. Dětská mozková obrna byla pro věkovou skupinu 1-29 dokončených let významnou příčinou úmrtí. V bývalém Československu propukla první velká epidemie dětské obrny v roce 1939 a další se opakovaly v přibliţném intervalu 5 roků. Avšak poslední velká epidemie přišla do Československa v roce Tehdy v roce 1960 byla pouţita nová vakcína proti dětské mozkové obrně, která pomohla proti návratu další epidemie. Poté k poklesu úrovně úmrtnosti dochází aţ v polovině osmdesátých let. Současné očkování populace dosahuje téměř 99 procent. (Petráš, 2005)

35 Podíl úmrtí (procenta) Podíl úmrtí (procenta) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Podíl úmrtí podle příčin smrti, nemoci nervové soustavy Obr Podíl zemřelých mužů na nemoci nervové soustavy v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny roků 5-9 roků roků roků roků roků Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let. Rok Obr Podíl zemřelých žen na nemoci nervové soustavy v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny roků 5-9 roků roků roků roků roků Rok Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let.

36 Míry úmrtnosti (na obyvatel) Míry úmrtnosti (na obyvatel) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Míra smrtnosti, nemoci nervové soustavy Obr Míry úmrtnosti mužů na nemoci nervové soustavy podle věku v ČR, roků 5-9 roků roků roků roků roků Rok Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let. Obr Míry úmrtnosti žen na nemoci nervové soustavy podle věku v ČR, roků 5-9 roků roků roků roků roků Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let. Rok

37 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Absolutní počty Obr Vývoj počtu zemřelých mužů na nemoci nervové soustavy (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR Ostatní Dětská mozková obrna Epilepsie Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Obr Vývoj počtu zemřelých žen na nemoci nervové soustavy (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 180 Ostatní Dětská mozková obrna Epilepsie Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty

38 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Vnější příčiny úmrtí Ze strukturního pohledu (obr. 33 a obr. 34) je patrné, ţe celé sledované období je rozdělené do dvou kategorií, a to na děti 1-14 roků a mládeţ roků. Vyšší podíly úmrtnosti mládeţe na vnější příčiny úmrtí, nám kompenzují nízké podíly úmrtnosti v předchozích skupinách úmrtí, kde dosahovaly niţších hodnot. Vývoj podílu úmrtnosti na vnější příčiny smrti má ve sledovaném období dvojí průběh, který je provázen dvěma vrcholy. Vývoj křivky u mladých muţů a mladých ţen je totoţný, aţ na to, ţe mladí muţi umírají třikrát aţ čtyřikrát více. Je to zapříčiněno tím, ţe muţi se přirozeně vystavují nadměrnému nebezpečí a také mají několikanásobně větší úmrtnost na nehody způsobené dopravními prostředky. U věkové skupiny dětí je také patrný obdobný vývoj křivky jako u mládeţe, který můţe být zapříčiněn pasivní účastí na dopravních nehodách. První pokles úmrtnosti u dětí a mládeţe zaznamenáváme od počátku sedmdesátých let, aţ do první poloviny let osmdesátých. Druhý pokles následuje po změně politické situace v roce Otevření do té doby zavřených hranic a rychlostí ekonomické transformace došlo k rozšíření automobilismu a zlepšení dostupnosti automobilů mladým. Coţ mělo za následek zvýšení počtu dopravních nehod. Podíl zemřelých ţen i muţů na vnější příčiny smrti patří z dlouhodobého hlediska k významným příčinám úmrtí a v časovém pohledu je patrné, ţe tento podíl u ţen stále neklesá a u muţů klesá jen velmi málo. Při pohledu na míry úmrtnosti (obr. 35 a obr. 36) je moţno konstatovat, ţe k poklesu došlo ve všech věkových kategoriích, je však viditelné zvýšení měr po roce 1989 u mladých muţů i ţen (15-29 roků). Je také zřejmé znatelné oddělení dětské a mladé sloţky. Při pohledu na absolutní čísla u této skupiny úmrtí vnějších příčin úmrtí obrázek 37 a obrázek 38, je vidět jasná převaha úmrtí u muţů, kteří dosahují o jeden řád vyšších počtů úmrtí neţ ţeny. Muţi zde převyšují aţ čtyřnásobně ţeny ve všech případech. Pro muţe jsou jednoznačně nejzávaţnější úmrtí způsobena dopravními prostředky, u ţen dominují také, ale absolutní počty jsou aţ čtyřikrát menší. Při pohledu na obrázek 39, kde jsou zachycené nehody způsobené dopravními prostředky u muţů, je patrné rozdělení úmrtnosti muţů do dvou věkových kategorii. A to na kategorii chlapců s nízkou úrovní úmrtnosti a kategorie mladých muţů, kteří dosahují vysokých hodnot po celé období. Velký počet zemřelých je zaznamenán i u úmyslného sebepoškození oběšením či uškrcením. U ţen je v posledních letech zaznamenán menší pokles případů úmrtí z těchto příčin, u muţů však trend zůstává po celé období na podobné úrovní. Další nemálo důleţitou příčinou je náhodné utonutí a potopení, které se však po celé sledované období sniţuje. Poslední významnou příčinou je náhodná otrava škodlivými látkami. U muţů dosahuje téměř dvojnásobných počtů neţ u ţen, a v posledním desetiletí je u obou pohlaví zaznamenán pokles.

39 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 38 V souhrnu za zkoumané období lze říct, ţe ve sledované skupině vnějších příčin úmrtí se v průběhu času počty zemřelých dětí a mládeţe mnohokrát sníţily, avšak stále zde zůstává dominantní příčina úmrtí a to úmrtí v důsledku nehod způsobených dopravními prostředky. Vysoká úroveň úmrtnosti v důsledku nehod způsobených dopravními prostředky můţe být zapříčiněna různými faktory, jako jsou: Rozvoj dopravního parku (auta a motocykly) obrázek 40 Otevíráním prvních dálnic Při pohledu na rozvoj dopravního parku na obrázku 40, je zjevné zvyšování vozového parku v tehdejším Československu. U osobních automobilů to byl začátek vzestupného trendu, který neustal aţ do dnešní doby. U motocyklů to byl velký rozmach, který v absolutních počtech v první polovině sedmdesátých let převýšil dokonce počet aut. Poté následovala stagnace aţ do roku 1989, kde poté zaznamenáváme pokles absolutního počtu motocyklů. V roce 1970 se v Československu otevřela první dálnice mezi Prahou a Mirošovicemi. Novelizační vyhláška č. 42/1971 Sb., s účinností od 1. července 1971 v novém 50 která byla s tímto otevřením spjatá stanovila, ţe na dálnici a na pozemních komunikací vyhrazených pro provoz motorových vozidel neplatí omezení rychlosti motorových vozidel o celkové váze přes 3500 kg a motocyklů do 80 km/h. Tedy na dálnicích neplatilo ţádné omezení rychlosti. Tato vyhláška platila do roku (Ryba, 2004) Je tedy patrné, ţe první vzestup úmrtí na nehody způsobené dopravními prostředky můţe mít souvislost s nárůstem počtu aut a motocyklů, které byly lépe přístupné mládeţi. Dále pak hrálo určitě roli otevírání nových úseků dálnic a vyhláška, která v té době neomezovala rychlost na dálnicích a pozemních komunikacích. Druhý vzestup pak následoval po změně politické situace v roce Díky rychlosti ekonomické transformace a otevřením hranic došlo k výraznému rozšíření automobilového parku a zlepšení dostupnosti automobilů mladým. Tyto faktory zřejmě hrály roli ve zvýšení dopravních nehod a následnému vzestupu úmrtí v důsledku nehod způsobených dopravními prostředky.

40 Podíl úmrtí (procenta) Podíl úmrtí (procenta) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Podíl úmrtí podle příčin smrti, vnější příčiny úmrtí Obr Podíl zemřelých mužů na vnější příčiny úmrtní v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny roků 5-9 roků roků roků roků roků Rok Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let. Obr Podíl zemřelých žen na vnější příčiny úmrtí v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny roků 5-9 roků roků roků roků roků Rok Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let.

41 Míry úmrtnosti (na obyvatel) Míry úmrtnosti (na obyvatel) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Míra smrtnosti, vnější příčiny úmrtí Obr Míry úmrtnosti mužů na vnější příčiny úmrtí podle věku v ČR, roků 5-9 roků roků roků roků roků Rok Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámky: Osa y v tomto případě není stejná se ţenami; do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let. Obr Míry úmrtnosti žen na vnější příčiny úmrtí podle věku v ČR, roků 5-9 roků roků roků roků roků Rok Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámky: Osa y v tomto případě není stejná s muţi; do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let.

42 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Absolutní počty Obr Vývoj počtu zemřelých mužů na vnější příčiny úmrtí (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR Nehody způsobené dopravními prostředky Náhodná otrava škodlivými látkami Ostatní Náhodné (u)tonutí a potopení Úmyslné sebepoškození oběšením, (u)škrcením a (za)dušením Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Obr Vývoj počtu zemřelých žen na vnější příčiny úmrtí (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR Nehody způsobené dopravními prostředky Náhodná otrava škodlivými látkami Ostatní Náhodné (u)tonutí a potopení Úmyslné sebepoškození oběšením, (u)škrcením a (za)dušením Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty

43 Míry úmrtnosti (na obyvatel) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Ostatní obrázky Obr Míry úmrtnosti mužů na nehody způsobené dopravními prostředky podle věku v ČR, roků 5-9 roků roků roků roků roků Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, let a let. Rok Obr Vývoj celkového počtu registrovaných vozidel, ČR, Zdroj: Sdruţení automobilového průmyslu