HISTORIE OBCE SVĚTICE

Transkript

1 HISTORIE OBCE SVĚTICE

2 Robota ve Světicích Slovem "robota" dodnes označujeme klopotnou, jednotvárnou a vyčerpávající dřinu. Robotou podle Ottova slovníku naučného "bezplatnou prací všelikého druhu. Nejstarší zmínku o robotních povinnostech světických sedláků obsahuje Zlatá kniha černokosteleckého panství ( ). Ves sice byla v té době pustá, ale za časů jejího osídlení tu byli oba světičtí hospodáři celoročně povinní tři dny v týdnu robotovat s potahem a mimo to po celý týden posílat na robotu jednoho pěšího.

3 Robota a občané Světic Ve Světicích zvolili novou robotu polosedláci Martin Šubrt (Cžubert) z čp. 1 a Tomáš Rezek z čp.6. Každý z nich platil roční kontribuci ve výši 22 zlatých 2 a půl krejcaru. Podle robotního seznamu sepsaného v roce 1777 museli oba celoročně robotovat každý týden jeden den s potahem se dvěma koňmi. K tomu vykonávali od sv.jiří (24.dubna) do sv.havla (16.října) šest a od sv.havla do sv.jiří pět dnů pěší roboty týdně s jedním robotníkem, tzv. čemerákem. Při staré robotě zůstal Jan Tesařík z čp.3. Do státní pokladny odváděl kontribuci 7 zl. 20 a tři čtvrtě krejcaru a robotoval každý týden jeden a půl dne ruční roboty s jednou osobou. Kromě toho musel v čase žní odpracovat dvanáct dnů. Stejné povinnosti měl také Tomáš Vodička z čp. 5,který také zůstal při staré robotě, jen platil kontribuci o jeden krejcar více než soused. Při starém zůstala rovněž vdova Tesaříková z čp.2, která musela odpracovat ručně pouze šest dnů v čase žní a za to dostala od vrchnosti jídlo. Na obecní chalupu čp.4 se robota nevztahovala.

4 Robotní povinnosti u jednotlivých světických usedlostí zaznamenává pozemková kniha založená pro vsi Tehov a Světice v roce U čp. 1 a 2 zůstaly výše robot oproti seznamu z roku 1777 nezměněny. U čp.3 a 5 zůstaly povinnosti také na stejné úrovni, ale bez pomocníka - čemeráka. Z čp. 6 však vznikly po roce 1785 dva nové statky: čp. 6 a čp. 7. Mezi obě hospodářství byly rozděleny také robotní povinnosti. Každý z hospodářů vykonával každý den půl dne potažní roboty se dvěma koňmi a pěší roboty od sv. Jiří do sv. Havla tři dny a od sv. Havla do sv. Jiří dva a půl dne v týdnu s jedním robotířem. K podobnému rozdělení roboty na polovic došlo u statku čp.1, když z něj v roce 1809 vznikla hospodářství čp.1 a čp.8. Robotovat ovšem museli i domkáři, i když mnohem méně než sedláci. Majitelé stavení čp.9 museli každoročně odpracovat v čas žní tři dny při panském dvoře, z čp.11 zas byli povinní vrchnosti ročně "v určitý čas třinácte dní ručním pracím vykonávati". U čp.12,13 a 14 pozemková kniha uvádí, že majitelé museli ročně odpracovat "patentální" robotu. Její rozsah byl stanoven podle výše kontribuce posledním robotním patentem z roku Kromě roboty, poplatků vrchnosti a státních kontribucí odváděli majitelé usedlostí také církevní desátky. Z čísel popisných 1 a 3 například posílali každoročně říčanskému faráři 1 a půl věrtele ovsa, z každé krávy 3 krejcary tzv. letníku odváděli desátek ovsa poloviční (tři čtvrtě věrtele), tříkrejcarový poplatek z krav a o Velikonocích zmíněná vejce. Ke zrušení roboty a poddanství vrchnostem došlo zákonem ze 7. září 1848.

5 Světice za třicetileté války Za Karla z Lichtenštejna byla prováděna na jeho panství násilná rekatolizace a utužení poddanství. A to tak, že v roce 1626 došlo na Černokostelecku ke vzpouře. Zemi navíc drancovaly armády nepřátelské i vlastní - císařské, neboť zuřila třicetiletá válka ( ). V těch dobách zpustlo mnoho vsí v okolí a také Světice potkal stejný osud: když královští komisaři sepisovali v roce 1654 pro daňové úcely soupis poddaných, tzv. Berní rulu, nalezli vísku pustou "v kteréžto bejvali gruntové" Vávrovský s 50 strychy polí a Rousovský rovněž s 50 strychy polí. Přibližnou odpověď na otázku, kdy Světice zanikly, nám může dát Purkrechtní kniha rychty mukařovské z let V ní je totiž u zápisu z roku 1717 poznamenáno, že u obou světických gruntů - Vávrovského i Rousovského - nebyl zaplacen pravidelný pololetní úrok na svatého Jiří roku Zdá se, že rok 1635 byl pro Světice osudným, snad právě tehdy přestaly být obývány.

6 Připojení Světic k rychtě V roce 1618 bylo na Černokosteleckém panství šest rychet: mukařovská, vyžlovská, vrbčanská, klučovská, kostelecká, tuchorazská a skalická. K mukařovské rychtě patřily Svojetice, Klokočná, Všestary, Tehovec, Žernovka, Tehov a Světice. V letech , kdy Šimon Karel Svoboda (porybný Šimon Karel Svoboda) sbíral v terénu podklady pro sepsání Zlaté knihy. K černokosteleckému patřilo panství osmdesát čtyři vesnic, tři městečka a jeden městys vejsadní. Podstatná část gruntů byla v té době následkem třicetileté války stále ještě pustá. Pusté byly v té době i Světice.

7 Zlatá kniha Po sepsání Zlaté knihy se o Světicích se dozvídáme, že patřily do obvodu rychty mukařovské. Dále jsou zde poznamenána jména bývalých hospodářů, snad posledních, kteří zde do zániku vsi hospodařili. Byl to Matouš Krása a Šimon Kulhavý. Dále se dozvídáme,že na každém z obou zpustlých gruntů vázla povinnost robotovat tři dny v týdnu s potahem a kromě toho museli hospodáři posílat za ostatek "vejjezdní roboty po jednom pěším celý týden. Krom toho plynul ze Světic do panské pokladnice každoročně stálý důchod tři kopy dvacet grošů míšenských na svatého Jiří a stejný obnos na svatého Havla.

8 Znovuosídlení vsi Až počátkem 18. století vrátili se sem prokazatelně hospodáři. Ve Světicích se totiž narodilo dítě. A kde v kolébkách vrní děti, tam pulsuje život. Podle matriky pokřtěných fary Mnichovice (matriky fary v Mnichovicích jsou nejstarší v bývalém okrese Říčany) byl 17. února 1704 pokřtěn Matěj, syn Josefa Zvědinky ( Zwiedinka ) a jeho manželky Kateřiny. V roce 1709 se ve Světicích narodil ( a byl 17. října v Říčanech pokřtěn) také Tomáš, syn Jiřího Vodičky a jeho ženy Ludmily. O dva roky později se podle říčanské matriky Vodičkovům narodila dcera Ludmila, roku 1712 ve Světicích porodila Marie, manželka Vojtěcha Vodičky, syna Tomáše atd. Také o svatbách bývalo asi veselo. Třeba když si roku 1709 bral vdovec Václav Vodička za Světic pannu Ludmilu Chalupnickou z Tehova. Nebo o šest let později, roku 1715 Jiřík, syn Lukáše Kuby ze Světic se ženil s Dorotou, dcerou Martina Malýho z Tehova.

9 Josefský katastr Osvícená vláda císaře Josefa II. ( ) s sebou přinesla velké hospodářské, sociální a náboženské proměny. Jeden z jeho reformních kroků bylo vyhlášení nového soupisu pozemků za účelem jednotného zdanění rustikální ( poddanské ) a dominikální ( panské ) půdy, tzv. Josefského katastru ( 1785 ). První položení. Místní plac Světice ( Swieticze), k obci tehovské přivtělený vesničce. Druhý hlavní plac V slatinách. Začíná se od Světic, okolo tehovských gruntův, až k Slatinám před struhou mezi všestarskýma a tehovskýma hranicema. Třetí plac Nad březinkou. Od Slatin až k cestě pražský, mezi struhou a pražskou silnicí. Čtvrtý hlavní plac Nad zahrady. Od též části až k cestě světický okolo vsi a všestarských hranic. (jedné části se tu říkalo V hustopeči). Pátý plac Žlabka. Od týž části až k cestě pražský mezi touž cestou až k voděradským hranicím a dolům. Šesté hlavní položení V dolích. Začíná se od části světický mezi lesem říčanským a jde až ke hranicím velkotehovským.

10 Pozemky u Otic a pojmenování ulic ve Světicích Část světických pozemků je uvedena také u katastrální obce Otice. Jde o pozemky v otické polní trati kostela zvané V struhách, které dodnes vybíhají ze světického do otického katastru. V Josefském katastru je tato trať popsána takto : U kostela. Toto oddělení se začíná u kostela votického, vedle cesty světický, strany jedné, a druhé strany hranic voděradských a skončuje u pražské silnice. Některé názvy v sobě nesou zajímavé informace. Například pomístný název V Dolích má nejspíše původ ve skutečném dolování.

11 Světičtí hospodáři v roce 1785 Číslo 1 - hospodařil Martin Šubrt na chalupě č.2 Josef Doskočil, na chalupě č.3 Jan Tesařík, v pastoušce č.4 žil Václav Kučera, v chalupě č.5 hospodařil Tomáš Vodička a v chalupě č.6 Tomáš Rezek.

12 Světický zvonek Svatý Linhart (Leonard), jemuž je zvonek zasvěcen, se podle legendy usadil na počátku 6. století jako poustevník nedaleko francouzského Limoges. Pan Josef Lehovec ( ) z čp. 10 vyprávěl, že před zhotovením dnešní zvoničky visel zvonek na stromě, prý na moruši. Zvoníkem býval obecní poslíček Strnad z pastoušky (čp.4). Pan Jan Pačes (+ 1994) z čp. 39 vzpomínal, že zvonek byl za okupace schován v rybníce aby nebyl rekvírován pro válečné účely. Teprve po osvobození byl vyzvednut a znovu zavěšen. Donedávna se na zvonek zvonil "umíráček", za duši toho, kdo v obci právě zemřel. Už se nezvoní. Chybí zvoník i pořádný provaz, kterým by se zvonek rozlinkal. Péčí obecního úřadu byla roku 1996 zvonička opatřena mříží a nově natřena. Světický zvonek přišel na svět roku Přežil obě světové války, tu druhou údajně ukrytý v bahně rybníka, aby se stal němou starožitností.

13 Poloha Světic Naši ves uvádí dvoudílný Topografisches Post - Lexikon aller Ortschaften der k.k. Erbländern. Ve druhém díle, vydaném ve Vídni v roce 1798, se dočteme, že "Swieticze, Swieticz" leží v Čechách, v Kouřimském kraji a přísluší k Černokosteleckému panství. Vesnička leží na hranicích s panstvím Uhříněves, tři hodiny od Běchovic. Poslední údaj byl zvlášť důležitý pro poštovní úředníky, neboť v Běchovicích byla poštovní stanice. Teprve v roce 1844 byla zřízena pošta v Říčanech. Další z velkých topografických popisů Čech vznikl o několik desítek let později (dílo Johanna Gottfrieda Sommera Das Königsreich Böhmen). Ve dvanáctém díle, věnovaném Kouřimsku, se dočteme, že ves "Swietitz (Swětice)" leží dvě a tři čtvrtě hodiny západně od Kostelce ve výšce 187,37 sáhů ( tj. 355,34 metrů) nad Severním mořem, ve 14 domech tu žije 83 obyvatel a ves přísluší farnosti Říčany.

14 Světice v roce 1777 O podobě naší obce koncem 18. století mnohé napoví podrobná mapa Černokosteleckého panství, uložená dnes ve Státním archivu v Benešově (zeměměřič František Müller). Z výřezu mapy je především patrné, že Světice ( zde psáno "Zwietitz") byly opravdu nejzápadnější výspou Černokosteleckého panství, sousedící s panstvím Uhříněves, které patřilo také Lichtenštejnům. Les sahal málem až k návsi. Nade vsí směrem k Tehovu je v mapě zakreslen rybník. Stával přibližně v místech, kde jej rybáři znovu vybudovali. Na mapě je patrný i kříž, který stojí u Všestar naproti hřbitovu. Všestarský hřbitov tu ale ještě nestál, pohřbívalo se ke kostelu do Tehova.