BALÍČEK PRO ENERGETICKOU UNII SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Pařížský protokol plán boje proti globální změně klimatu po roce 2020
|
|
- Jindřiška Valentová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2015) 81 final BALÍČEK PRO ENERGETICKOU UNII SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Pařížský protokol plán boje proti globální změně klimatu po roce 2020 {SWD(2015) 17 final} CS CS
2 Obsah 1. Shrnutí Pařížský protokol Zajištění ambiciózního snížení emisí skleníkových plynů Cíl EU pro rok 2030 a zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek Sdílení celosvětového úsilí Zajištění dynamiky prostřednictvím pravidelného přezkumu cílů Posílení transparentnosti a odpovědnosti Dosahování odolnosti vůči změně klimatu prostřednictvím přizpůsobení Podpora provádění a spolupráce Mobilizace veřejného a soukromého financování opatření v oblasti klimatu Posílení mezinárodní spolupráce Podpora vývoje a zavádění technologií v oblasti klimatu Budování kapacit Mobilizace dalších politik EU Další kroky
3 1. SHRNUTÍ Podle nejnovějších zjištění Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) bude mít změna klimatu, pokud nebudeme rychle jednat, vážné, všudypřítomné a nezvratné dopady na veškerou světovou populaci a ekosystémy. Omezení nebezpečného zvyšování průměrné globální teploty pod hranici 2 C oproti úrovni před průmyslovou revolucí (cíl nepřekročit 2 C) bude vyžadovat zásadní a trvalé snížení emisí skleníkových plynů ve všech zemích. Tohoto celosvětového přechodu na nízké emise může být dosaženo, aniž by byl ohrožen růst a zaměstnanost, a tento přechod může poskytnout významné příležitosti pro oživení ekonomiky v Evropě a na celém světě. Opatření zaměřená na boj proti změně klimatu také významně přispějí k blahobytu občanů. Zdržení tohoto přechodu však zvýší celkové náklady a omezí možnosti pro účinné snižování emisí a připravení se na dopady změny klimatu. Všechny země musí jednat rychle a společně. Od roku 1994 se smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) vyrovnávají s touto výzvou a výsledkem jejich úsilí je, že se do dnešního dne více než 90 zemí, jak rozvinutých, tak rozvojových, zavázalo omezit do roku 2020 své emise. Tyto závazky jsou však pro dosažení cíle nepřekročit 2 C nedostatečné 1. Z těchto důvodů zahájily smluvní strany UNFCCC v roce 2012 jednání o nové právně závazné dohodě, která se bude vztahovat na všechny smluvní strany a světu umožní dosáhnout cíle udržet nárůst teploty pod 2 C. Dohoda z roku 2015 má být dokončena v prosinci 2015 v Paříži a bude prováděna od roku Díky pokroku na nedávné konferenci o klimatu, která se konala v Limě, se dosažení rozsáhlé dohody v Paříži stává reálné. Nejdůležitějším rozhodnutím bylo, jakým způsobem by země měly formulovat své navrhované cíle v oblasti snižování emisí a že by o nich měly informovat s dostatečným předstihem před konferencí v Paříži. Byl rovněž vypracován první úplný návrh znění dohody z roku 2015, který odráží postoje všech stran ke všem prvkům, které jsou předmětem jednání. V dostatečném předstihu před konferencí v Limě prokazovala EU nadále svoji vedoucí úlohu a odhodlání v oblasti boje proti změně klimatu na celosvětové úrovni. Na evropském summitu v říjnu 2014 se čelní evropští představitelé shodli, že by EU měla zintenzivnit své úsilí a snížit své emise do roku 2030 alespoň o 40 % oproti roku Následovala oznámení Číny a Spojených států. Členské státy EU se v Limě zavázaly, že poskytnou přibližně polovinu počátečního kapitálu ve výši 10 miliard USD Zelenému klimatickému fondu na pomoc rozvojovým zemím. V rámci EU byl přijat nový investiční plán. Tento plán umožní, aby mohly být v nadcházejících třech letech ( ) do reálné ekonomiky uvolněny veřejné a soukromé investice ve výši nejméně 315 miliard EUR. Tyto investice pomohou modernizovat ekonomiku EU a dále snižovat emise uhlíku. Toto sdělení je reakcí na rozhodnutí přijatá v Limě a je klíčovým prvkem při provádění priority Komise spočívající v budování silné energetické unie s progresivní politikou v oblasti 1 Program OSN pro životní prostředí The emissions gap report A UNEP synthesis report (Zpráva o nedostatečném úsilí při snižování emisí za rok Souhrnná zpráva UNEP). 3
4 změny klimatu v souladu s politickými směry předsedy Komise. Sdělení připravuje EU na poslední kolo jednání před konferencí v Paříži, která se uskuteční v prosinci Toto sdělení zejména: Převádí rozhodnutí přijaté na evropském summitu v říjnu 2014 do podoby navrhovaného cíle EU pro snižování emisí - zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek (INDC) EU by měl být předložen do konce prvního čtvrtletí roku Navrhuje, aby všechny smluvní strany UNFCCC předložily své zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky v dostatečném předstihu před konferencí v Paříži. Čína, USA a další země skupiny G20, jakož i země s vysokými a středními příjmy by tak měly být schopny učinit do prvního čtvrtletí Nejméně rozvinutým zemím by měla být poskytnuta větší flexibilita. Načrtává vizi o transparentní a dynamické, právně závazné dohodě, jež bude obsahovat přiměřené a ambiciózní závazky všech smluvních stran s ohledem na vývoj globální ekonomické a geopolitické situace. Společně by tyto závazky v souladu s vědeckými zjištěními měly světu umožnit do roku 2050 snížit globální emise alespoň o 60 % pod úroveň v roce Rozdíl mezi úrovní ambicí stanovených v Paříži a úrovní potřebného snížení by měl být řešen sestavením pracovního programu, který by byl zahájen v roce 2016 a v rámci kterého by se v úzké spolupráci se Zeleným klimatickým fondem stanovila další opatření pro snížení emisí. Navrhuje, že by dohoda z roku 2015 měla mít formu protokolu k UNFCCC. Největší světové ekonomiky, zejména EU, Čína a USA, by měly prokázat politické vedení tím, že se k protokolu připojí co nejdříve. Protokol by měl vstoupit v platnost, jakmile bude ratifikován zeměmi, jejichž emise společně dosahují celkem 80 % současných globálních emisí. Na základě nového protokolu by se do financování opatření v oblasti klimatu, vývoje a transferu technologií a budování kapacit měly zapojit všechny strany a mělo by se usnadnit účinné a účelné provádění strategií ke snížení emisí a přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu. Zdůrazňuje, že Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), Mezinárodní námořní organizace (IMO) a smluvní strany Montrealského protokolu by měly před koncem roku 2016 přijmout opatření za účelem účinné regulace emisí z mezinárodní letecké a lodní dopravy a výroby a spotřeby fluorovaných plynů. Upozorňuje na to, jak mohou další politiky EU, např. pokud jde o obchod, vědecký výzkum, inovace a technickou spolupráci, hospodářskou a rozvojovou spolupráci, snižování rizika katastrof a životní prostředí, posílit mezinárodní politiku EU v oblasti klimatu, a je doplněno akčním plánem diplomacie v oblasti klimatu, který byl společně vypracován Evropskou službou pro vnější činnost a Komisí. Cílem akčního plánu je v rámci příprav na pařížskou konferenci zintenzivnit aktivní působení EU a budovat spojenectví s ambiciózními mezinárodními partnery. 4
5 Některé aspekty tohoto sdělení jsou podrobněji popsány v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise. 2. PAŘÍŽSKÝ PROTOKOL V zájmu prosazování společného postupu v souladu se zjištěními Mezivládního panelu pro změnu klimatu musí Pařížský protokol dosáhnout těchto cílů: zajistit ambiciózní snížení emisí: o upřesněním, že dlouhodobým cílem by mělo být snížit globální emise do roku 2050 alespoň o 60 % oproti úrovním z roku , a o v této souvislosti stanovením jasných, konkrétních, ambiciózních a přiměřených právně vymahatelných závazků v oblasti zmírňování změny klimatu, aby se svět vydal na cestu směrem k dosažení cíle nepřekročit 2 C. Tyto závazky musí být v souladu se zásadami UNFCCC uplatňovanými v souvislosti s vývojem povinností, kapacit a různých vnitrostátních podmínek, zajistit dynamiku poskytnutím celkového hodnocení, které bude prováděno každých pět let, za účelem posílení ambicí těchto závazků v oblasti zmírňování změny klimatu v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky, posílit transparentnost a odpovědnost, aby bylo možné posoudit, zda byly splněny cíle snižování emisí a související závazky. Je nutné vytvořit společný soubor pravidel a postupů pro podávání každoročních zpráv a pravidelné ověřování a hodnocení emisních inventur mezinárodními odborníky, podporovat udržitelný rozvoj odolný vůči změně klimatu prosazováním mezinárodní spolupráce a podporou politik, které snižují zranitelnost a zvyšují schopnosti zemí přizpůsobit se dopadům změny klimatu, a prosazovat účinné a efektivní provádění a spolupráci podporou politik, které mobilizují značné, transparentní a předvídatelné investice veřejného a soukromého sektoru do rozvoje hospodářství s nízkými emisemi odolného vůči změně klimatu. Tyto cíle by měly být uvedeny v protokolu. V technickém pracovním programu, který má být dokončen do roku 2017, by měla být stanovena podrobná pravidla, postupy a instituce, které jsou potřebné pro dosažení těchto cílů. Pro připojení k protokolu musí strana učinit závazek ke zmírnění změny klimatu. Strany se budou moci účastnit rozhodování podle protokolu a budou mít přístup k finančním a jiným zdrojům za účelem podpory provádění protokolu. Závazky ke zmírnění změny klimatu podle protokolu by měly být pro všechny strany stejně právně závazné. 2 To odpovídá dlouhodobému cíli EU snížit globální emise do roku 2050 oproti roku 1990 na polovinu, jak bylo potvrzeno Radou pro životní prostředí v jejích závěrech z 28. října
6 Tak bude vládám, trhům a veřejnosti vyslán velmi jasný signál, že smluvní strany protokolu, jsou odhodlány bojovat proti změně klimatu, neboť jejich závazky představují: rozhodné vyjádření politické vůle strany splnit své závazky, nezbytnou předvídatelnost a jistotu pro všechny veřejné a soukromé aktéry a stálost v kontextu vnitrostátních politických změn. Země, které prosazují, že by závazky ke zmírnění změny klimatu na mezinárodní úrovni neměly být závazné, musí prokázat, jakým způsobem lze těchto přínosů dosáhnout jiným způsobem. Očekává se, že všechny země skupiny G20, které představují přibližně 75 % globálních emisí, jakož i další země s vysokými a středními příjmy ratifikují protokol včas a budou ho od roku 2020 provádět. EU, Čína a USA by měly vyslat obzvláště důležitý signál politického vedení a udávat krok tím, že se k protokolu připojí co nejdříve. Protokol by měl vstoupit v platnost, jakmile země, jejichž emise v roce 2015 dosahují více než 40 gigatun ekvivalentu emisí CO 2, uloží své ratifikační listiny. To představuje přibližně 80 % současných globálních emisí. 3. ZAJIŠTĚNÍ AMBICIÓZNÍHO SNÍŽENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ 3.1 Cíl EU pro rok 2030 a zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek Úsilí EU v politice v oblasti změny klimatu a v energetické politice přináší výsledky. Emise EU klesly mezi roky 1990 a 2013 o 19 %, přičemž HDP EU během téhož období vzrostlo o 45 %. Rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 schválený v říjnu 2014 vedoucími představiteli EU dále posílí politické prostředí. Stanoví závazný cíl snížení emisí pro celé hospodářství, který zahrnuje všechna odvětví a všechny zdroje emisí, včetně zemědělství, lesnictví a jiného využívání půdy, kterým je snížení domácích emisí do roku 2030 nejméně o 40 % oproti úrovni z roku Tento cíl je ambiciózní a přiměřený a je v souladu se způsobem, jak s přiměřenými náklady snížit domácí emise do roku 2050 alespoň o 80 % 3. EU již podnikla významné kroky, aby se stala ekonomikou s nejnižšími emisemi na světě. Cíl pro rok 2030 sníží intenzitu emisí hospodářství EU o dalších 50 %. V rámci investičního plánu schváleného nedávno EU budou uvolněny významné soukromé finance na modernizaci a další dekarbonizaci hospodářství EU. V současné době není smysluplné navrhnout vyšší podmíněný cíl. Pokud by si výsledek probíhajících jednání vynutil přijetí ambicióznějšího cíle, měla by být EU otevřena využití mezinárodních kreditů k doplnění vnitrostátních závazků, pokud bude plně zajištěna jejich ekologická vyváženost a nebude docházet ke dvojímu započítávání. 3 KOM(2011) 112 v konečném znění: Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku
7 3.2 Sdílení celosvětového úsilí Na EU připadá 9 % globálních emisí a tento podíl stále klesá. V listopadu 2014 dva největší světoví producenti emisí Čína (25 % globálních emisí) a Spojené státy (11 % globálních emisí) následovali EU a oznámili své orientační cíle pro období po roce Tyto cíle by společně pokrývaly téměř polovinu globálních emisí. K tomu, aby byl protokol účinný a aby bylo dosaženo celosvětově rovných podmínek, musí mít tyto vlastnosti: Široké zeměpisné pokrytí. K dosažení nezbytného pokrytí emisí musí všechny strany, s výjimkou nejméně rozvinutých zemí, předložit co nejdříve v roce 2015 své zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky. Všechny země skupiny G20 a země s vysokými a středními příjmy by měly být schopny učinit tak do konce prvního čtvrtletí roku Tyto zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky by měly být sdělovány v souladu s informačními požadavky dohodnutými v Limě. V tabulce 1 je uveden cíl snížit domácí emise alespoň o 40 %, jak bylo dohodnuto vedoucími představiteli EU v říjnu 2014, v podobě zamýšleného vnitrostátně stanoveného příspěvku v souladu s požadavky na informace dohodnutými v Limě, aby bylo zajištěno, že cíle jsou transparentní, kvantifikovatelné a srovnatelné. Tato tabulka představuje jednoduchou předlohu, která by mohla sloužit jako možný model pro strany, které ještě nedokončily své zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky. Na dobrovolném základě by nejméně rozvinuté země mohly předkládat zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky, které shrnují politiky a opatření s odhadem snížení emisí. Všechny ostatní smluvní strany protokolu musí vždy plnit závazek ke zmírnění změny klimatu. Tyto závazky by měly být uvedeny abecedně podle smluvních stran v příloze protokolu. Komplexní pokrytí odvětví a emisí. Závazky stran musí vytvořit silné pobídky pro všechny subjekty, aby dále snížily a omezily globální emise. Protokol by měl vyžadovat snížení emisí ve všech odvětvích, včetně zemědělství, lesnictví a jiných způsobů využívání půdy, mezinárodní letecké a námořní dopravy a fluorovaných plynů. Mezinárodní organizace pro civilní letectví, Mezinárodní námořní organizace a smluvní strany Montrealského protokolu by měly jednat, aby do roku konce 2016 účinně regulovaly emise z mezinárodní letecké a námořní dopravy a z výroby a spotřeby fluorovaných plynů. Nejvyšší možná úroveň ambicí. S dostatečným předstihem před konáním konference v Paříži si musí každá strana zvolit svůj typ závazku ke zmírnění změny klimatu a vymezit svoji úroveň ambicí a rozsah s ohledem na vývoj odpovědností, kapacit a různých vnitrostátních podmínek. Země s největšími odpovědnostmi a kapacitami musí mít nejambicióznější závazky v oblasti zmírňování změny klimatu. Zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek každé strany by měl v porovnání s jejím stávajícím závazkem představovat významný pokrok v úrovni ambicí v oblasti zmírňování a rozsahu. Měl by prokázat přibližování se nízkým úrovním celkových emisí a emisí na obyvatele a zlepšení intenzity emisí v průběhu času. Pevné závazky v oblasti zmírňování změny klimatu. Absolutní cíle na úrovni celého hospodářství spolu s emisními rozpočty představují nejpevnější typ závazků. Mají řadu výhod, mezi něž patří jistota, transparentnost, flexibilita a - pokud jsou 7
8 používány obecně - sníženi rizika úniku uhlíku. V souladu s konceptem vývoje v průběhu času by všechny země, které již tyto cíle mají, měly tyto cíle udržovat a zvyšovat je oproti historickému referenčnímu roku nebo referenčnímu období. Země skupiny G20 a ostatní země s vysokými příjmy, které si v rámci protokolu nestanoví pro období po roce 2020 žádné absolutní cíle, by se měly zavázat, že tak učiní nejpozději do roku Ostatní rozvíjející se ekonomiky a země se středními příjmy byly vyzvány, aby tak učinily co nejdříve, nejpozději však v roce ZAJIŠTĚNÍ DYNAMIKY PROSTŘEDNICTVÍM PRAVIDELNÉHO PŘEZKUMU CÍLŮ Protokol by měl stanovit postup, který se bude vztahovat na všechny strany, pro pravidelný přezkum a posilování závazků týkajících se zmírňování změny klimatu, a to v souladu s dlouhodobým cílem protokolu. Jestliže se společné úsilí ukáže jako nedostatečné, měl by tento postup strany povzbudit, aby zvýšily úroveň ambicí stávajících závazků a aby si v následujících obdobích stanovily dostatečně ambiciózní cíle. Počínaje rokem 2020 by měl být přezkum opakován každých pět let a měl by přispět k transparentnosti, jasnosti a srozumitelnosti závazků v oblasti zmírňování změny klimatu v souvislosti s jejich příspěvkem k cíli nepřekročit 2 C. Strany by na základě přezkumu měly být vyzvány k objasnění pokroku, kterého dosáhly při plnění svých závazků v oblasti zmírňování změny klimatu, a důvodů, pro něž považují svá opatření za přiměřená a ambiciózní. Tento postup by měl být vědecky podložený, vycházet z důkazů a řídit se kritérii vývoje odpovědností, kapacit a různých vnitrostátních podmínek. Měl by být jednoduchý, účinný a měl by bránit zdvojování jiných procesů. Postup pro cyklus přezkumů by měl být v průběhu času zlepšen, aby bylo možné dodržet cíl nepřekročit 2 C. Protokol a doprovázející rozhodnutí konference smluvních stran musí poskytnout dynamickou mobilizaci prostředků na financování opatření v oblasti klimatu, převod technologií a budování kapacit pro způsobilé strany, zejména ty s nejnižšími kapacitami. To bude zahrnovat postupy pro pravidelné posuzování a zlepšování přiměřenosti a účinnosti prostředků provádění mobilizovaných Zeleným klimatickým fondem, Globálním fondem pro životní prostředí (GEF) a ostatními příslušnými institucemi. V Paříži bude muset být také zajištěna podpora stran při pravidelných přezkumech a posilování jejich přístupů k přizpůsobení v průběhu času. 5. POSÍLENÍ TRANSPARENTNOSTI A ODPOVĚDNOSTI Protokol musí stanovit klíčové prvky společného systému pro transparentnost a odpovědnost, které se budou vztahovat na všechny strany. To musí zahrnovat přísná pravidla pro monitorování, podávání zpráv, ověřování a započítávání a postup pro vyvození odpovědnosti každé strany za plnění jejich závazků. Tento systém bude zásadní pro vytvoření důvěry, že každá strana provádí své závazky a je na dobré cestě k dosažení svého cíle. Bude rovněž zásadní vybudovat důvěru, podpořit ambice a zajistit předvídatelnost a právní jistotu. V tomto smyslu by strany měly předložit nejpozději při ratifikaci nejnovější soubor ročních inventur emisí za období od roku 2010 do roku
9 Tento systém by měl plnit svůj účel v dlouhodobém horizontu. Musí být dostatečně flexibilní, aby mohl zohlednit širokou škálu typů závazků, vnitrostátních kapacit a podmínek, avšak tato flexibilita by neměla ohrožovat transparentnost, odpovědnost a ambice. Nezávislé týmy odborníků by měly provádět pravidelné přezkumy. Nový protokol by měl uznat čisté transfery mezi zeměmi, které se rozhodly spojit své vnitrostátní trhy s uhlíkem, a tuto skutečnost je třeba vzít v úvahu při posuzování souladu. Protokol by měl v neposlední řadě stanovit orgán pro usnadnění provádění a řešení otázek, které se objevily ohledně souladu v souvislosti s prováděním závazků jakékoli strany. Tento orgán by se měl zaměřit na závazky v oblasti zmírňování, včetně monitorování, podávání zpráv, ověřování a započítávání. Měl by být složený z odborníků a být nepolitický a jeho mandát by měl být stanoven v protokolu. 6. DOSAHOVÁNÍ ODOLNOSTI VŮČI ZMĚNĚ KLIMATU PROSTŘEDNICTVÍM PŘIZPŮSOBENÍ Ambiciózní opatření v oblasti zmírňování změny klimatu mají zásadní význam, avšak stejně tak důležitá bude podpora individuálních nebo společných opatření, jejichž cílem bude připravit se na negativní dopady změny klimatu a přizpůsobit se jim. Úloha odvětví využívání půdy, pokud jde o odolnost zabezpečování potravin, a další environmentální, sociální a hospodářské přínosy jsou klíčové pro tuto práci. Cílem strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, která doplňuje strategie členských států, je zvýšit odolnost Evropy vůči změně klimatu. Přizpůsobení založené na ekosystémech může snížit rizika povodní a eroze půdy, jakož i zlepšit kvalitu vody a vzduchu. V souvislosti s dosažením udržitelného rozvoje všech stran odolného vůči změně klimatu by protokol měl posílit závazky, na základě kterých budou všechny strany formulovat, plánovat a provádět opatření určená k usnadnění přizpůsobení a podávat o nich zprávy prostřednictvím svých národních sdělení. Protokol by měl i nadále usnadňovat pomoc pro regiony a země, které jsou nejvíce ohroženy nežádoucími dopady změny klimatu, včetně prostřednictvím finanční a technické podpory a budování kapacit. Tímto způsobem protokol zajistí větší zviditelnění opatření pro přizpůsobení a jejich podpory a posílí ustanovení o monitorování a podávání zpráv v rámci UNFCCC. Rovněž umožní lépe porozumět účinnosti opatření prováděných za účelem umožnění odpovídajícího přizpůsobení v návaznosti na vnitrostátní zprávy a další příslušné informace, s cílem rozhodnout o dalších podpůrných opatřeních, které strany přijmou. Jakmile bude protokol přijat, mělo by být provádění ustanovení cancúnského adaptačního rámce a Nairobského pracovního programu posíleno dalšími rozhodnutími konference smluvních stran. 7. PODPORA PROVÁDĚNÍ A SPOLUPRÁCE 7.1 Mobilizace veřejného a soukromého financování opatření v oblasti klimatu Přechod k ekonomikám vyznačujícím se nízkými emisemi a odolností vůči změně klimatu bude vyžadovat rozsáhlé změny investičních modelů. Protokol by měl podporovat investice 9
10 do nízkoemisních programů a politik, které jsou odolné vůči změně klimatu. Všechny země by se měly zavázat, že přijmou opatření k posílení svého příznivějšího prostředí, aby přilákaly investice nepoškozující klima. V souladu se sdělením Komise nazvaným Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015 by měly být všechny zdroje účinně využívány k dosažení různých mezinárodně dohodnutých cílů v oblasti udržitelného rozvoje a klimatu. Země, které tak mohou učinit, by měly mobilizovat finanční podporu pro způsobilé strany protokolu. Základ finanční podpory musí být s tím, jak se mění kapacity stran v průběhu času, rozšířen. Všechny strany by měly také zajistit jasnost, pokud jde o klimatický dopad finančních toků, které nespadají do oblasti působnosti financování opatření v oblasti klimatu. Financování opatření v oblasti klimatu by mělo nadále odrážet vnitrostátní závazky vlád, příznivější prostředí a investiční strategie po roce Výše financí pro opatření v oblasti klimatu, které budou mobilizovány, bude také záviset na úrovni ambicí a na kvalitě navrhovaných zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků, následných investičních plánech a procesu plánování pro přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých zemích. Vzhledem k tomu, že zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky a procesy plánování pro přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých zemích nejsou v této fázi zcela známy, je příliš brzy na upřesnění rozsahu a typu financování souvisejícího s klimatem potřebného po roce Financování opatření v oblasti klimatu z veřejného sektoru bude i nadále hrát důležitou roli při mobilizaci zdrojů po roce Protokol by měl rovněž uznat význam soukromého sektoru jakožto klíčového zdroje pro posílení financování opatření v oblasti klimatu. Protokol by měl vyjasnit úlohu Zeleného klimatického fondu a Globálního fondu pro životní prostředí tím, že poskytne podporu při provádění. Měl by poskytnout záruky nejchudším zemím a zemím nejvíce ohroženým změnou klimatu, že budou nadále dostávat prioritní podporu. Toho lze nejlépe dosáhnout, pokud bude finanční rámec protokolu plně v souladu s financováním procesu rozvoje a rozvojovou agendou na období po roce Protokol by měl podporovat vytváření a provádění silného příznivějšího prostředí pro přechod k ekonomikám vyznačujícím se nízkými emisemi a odolností vůči změně klimatu, a to včetně: ambiciózních vnitrostátních politik v oblasti klimatu, účinné správy, včetně investičních rámců, cenových pobídek a finančních nástrojů upřednostňujících investice do projektů s nízkými emisemi, které jsou odolné vůči změně klimatu, a poskytování informací o tom, jak čelit změně klimatu. Stanovení cen za povolenky na emise uhlíku a investiční politiky veřejných rozvojových bank budou při tom hrát ústřední roli. Začleňování otázek týkajících se klimatu do všech politik, rozvojových strategií a investic je nezbytné pro využití synergií mezi financováním rozvoje, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení. 7.2 Posílení mezinárodní spolupráce Sdílení informací o zkušenostech s tvorbou politik a prosazování osvědčených postupů značně urychlí a rozšíří opatření v oblasti klimatu. V posledních letech byla EU v této 10
11 souvislosti aktivní ve dvoustranných a mnohostranných iniciativách, například prostřednictvím dvoustranných politických dialogů o otázkách obchodování s emisemi, zahájení iniciativ v oblasti udržitelné energie, které přispívají k rozvoji nízkouhlíkového hospodářství, nebo podpory rozvoje a praktického zavádění politik přizpůsobení prostřednictvím globální aliance pro boj proti změně klimatu, která v současné době zahrnuje 38 zranitelných rozvojových zemí a 8 regionů v Africe, Asii, karibské a tichomořské oblasti. Protokol by měl podporovat systematičtější výměnu zkušeností mezi zeměpisnými oblastmi a v rámci nich spojovat technické odborné znalosti, včetně poznatků specializovaných organizací, soukromého sektoru, akademické obce, regionů a obcí. Protokol by měl zajistit uznání významných iniciativ, které provádějí a doplňují vnitrostátní úsilí za účelem snížení emisí a přizpůsobení se negativním dopadům změny klimatu. Na konferenci v Paříži by mělo být rovněž rozhodnuto o pokračování pracovního programu s cílem určit další zmírňující opatření v roce 2016, a to v úzké spolupráci se Zeleným klimatickým fondem a dalšími finančními institucemi. To bude zvláště důležité, pokud bude existovat rozdíl mezi celkovou úrovní závazků v oblasti zmírňování změny klimatu a snižováním emisí potřebným pro dosažení cíle nepřekročit 2 C. 7.3 Podpora vývoje a zavádění technologií v oblasti klimatu Vývoj a zavádění technologií v oblasti klimatu má zásadní význam pro plnění cílů v oblasti změny klimatu a rovněž přispívá k vytváření pracovních míst a udržitelnému hospodářskému růstu. Kombinace financování výzkumu, opatření pro uvádění na trh, vzdělávacích programů, financí a politik, které stanovují cenu emisí, vytváří příznivější prostředí pro široké spektrum technologií. Patří sem technologie na posílení odolnosti vůči extrémním klimatickým dopadům, klimatické služby a systémy vodního hospodářství, jakož i výroba energie, průmyslové procesy, doprava, zemědělství a snižování míry odlesňování. Země si pro sebe volí nejvhodnější technologické možnosti, často na základě určení technologických potřeb a za podpory střediska a sítě pro technologie v oblasti klimatu (CTCN). Inovace, včetně nezbytného rozšíření přenosu technologií, závisí na dobrovolné spolupráci se soukromými subjekty, aby rozvíjely, financovaly a zaváděly technologii. Je nezbytné zachovat stávající pravidla duševního vlastnictví. Protokol by měl uznat úlohu, kterou již zastává výkonný výbor pro technologie a středisko a síť pro technologie v oblasti klimatu, a to ve spojení s reformovaným postupem pro posuzování technologických potřeb. 7.4 Budování kapacit Budování kapacit by mělo být nedílnou součástí podpory pro všechny činnosti související s protokolem, včetně plánování přizpůsobování, oznamovacích povinností, emisních inventur, přenosu technologií a projektů zmírňování změny klimatu. Mělo by proto být zajišťováno institucemi odpovědnými za podpůrné činnosti v těchto oblastech a musí být přizpůsobeno potřebám jednotlivých zemí. Stávající opatření v rámci úmluvy by mohla být posílena, vhodnou platformou pro diskuze o tomto tématu bude však i nadále durbanské fórum pro budování kapacit. EU aktivně 11
12 začleňuje budování kapacit do své podpory opaření v oblasti klimatu v rozvojových zemích, mimo jiné v souvislosti se závazky v oblasti zmírňování změny klimatu. Na konferenci v Paříži by měla být dohodnuta pomoc zemím, které potřebují pomoc při vytvoření emisních inventur, vytvoření systémů pro monitorování, podávání zpráv a ověřování a při vypracování strategií rozvoje vyznačujícího se nízkými emisemi a odolností vůči změně klimatu, a to s odpovídajícími strukturami pobídek. 8. MOBILIZACE DALŠÍCH POLITIK EU V nadcházejících měsících EU před konferencí v Paříži zintenzivní svoji diplomacii v oblasti klimatu. Ministři zahraničních věcí EU podpořili akční plán diplomacie v oblasti klimatu, který byl společně vypracován Evropskou službou pro vnější činnost a Komisí. Jeho součástí jsou tato opatření: vznesení změny klimatu jako strategické priority v rámci politických dialogů, a to mimo jiné na zasedáních skupin G7 a G20 a na zasedání Valného shromáždění OSN, podpora rozvoje vyznačujícího se nízkými emisemi a odolností vůči změně klimatu a katastrofám prostřednictvím rozvojové spolupráce EU a navázání změny klimatu na jeho případné dlouhodobé důsledky, včetně výzev v oblasti bezpečnosti. Také ostatní politiky EU mohou aktivně podporovat cíle EU v mezinárodním procesu vyjednávání a provádění protokolu v partnerských zemích. Mohou pomoci partnerským zemím v přípravné fázi protokolu a později při jeho provádění. Patří sem: Hospodářská a rozvojová spolupráce. EU a její členské státy jsou již hlavními poskytovateli oficiální rozvojové pomoci a financování opatření v oblasti klimatu pro rozvojové země. EU vydala v roce 2013 na financování opatření v oblasti klimatu více než 9,5 miliardy EUR. EU by měla i nadále začleňovat cíle v oblasti klimatu do své hospodářské a rozvojové spolupráce. Za tímto účelem bylo pro období již dohodnuto, že nejméně 20 % rozvojové pomoci EU, resp. 14 miliard EUR bude muset souviset s klimatem. Členské státy by rovněž měly stanovit konkrétní cíle pro začleňování. Dále by EU a její členské státy měly posílit koordinaci financování opatření týkajících se globálního klimatu, aby se zvýšil dopad a účinnost. Vědecký výzkum, technologický rozvoj a inovační politika. EU bude lépe využívat skutečnosti, že její rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 je plně otevřen pro účast třetích zemí a poskytuje finanční podporu méně rozvinutým zemím. EU bude podporovat povědomí o svém závazku investovat v rámci tohoto programu nejméně 28 miliard EUR na opatření spojená s klimatem. Část z této sumy díky rozsáhlé mezinárodní spolupráci umožní uvedení klimatických technologií na trhy a vzdělávání vědců a podnikatelů a přispěje k cílům diplomacie v oblasti klimatu. 12
13 Obchodní politika. Ve svých dvoustranných obchodních dohodách se EU a její partneři volného obchodu zavazují podporovat cíle v oblasti klimatu a účinně provádět úmluvu UNFCCC, mimo jiné prostřednictvím pravidelných strukturovaných dialogů a spolupráce v oblasti klimatických a obchodních záležitostí. V rámci systému GSP+ nabízí EU rozvojovým zemím, které ratifikovaly a účinně provádějí mezinárodní úmluvy, včetně úmluv o změně klimatu, lepší přístup na trh. V rámci organizace WTO spolupracuje EU se svými obchodními partnery na uzavření významné mezinárodní dohody, která se týká liberalizace obchodu s environmentálními výrobky a službami a která by měla být dokončena před koncem roku 2015 a měla by zlepšit šíření a využívání technologií šetrných ke klimatu. Environmentální politika. Provádění závazků EU v rámci globálního strategického plánu pro biologickou rozmanitost, který potvrdila strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, bude mít zásadní význam pro řešení změny klimatu a zároveň bude mít sociální, hospodářské a kulturní vedlejší přínosy. Snižování rizika katastrof. Spolupráce EU v oblasti zvládání rizik katastrof 4, která zahrnuje vytváření vnitrostátních posouzení rizik, mimo jiné rizik spojených s dopady změny klimatu, a posilování kapacit zvládání rizik přispívá k posilování přizpůsobování se změně klimatu. 9. DALŠÍ KROKY Je třeba, aby EU: předložila svůj vlastní zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek do konce prvního čtvrtletí roku 2015, vyzvala velké ekonomiky, aby se ujaly vedoucí úlohy předložením včasných a ambiciózních zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků zejména v kontextu Fóra největších světových ekonomik, skupiny G20 a G7, povzbuzovala a případně podporovala co největší počet stran při přípravě ambiciózních zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků, prosazovala ambiciózní celosvětová opatření v oblasti klimatu jako hlavní prioritu svých diplomatických vztahů a dialogu s partnerskými zeměmi, podporovala prostřednictvím UNFCCC a dalších mnohostranných a dvoustranných diskuzí přijetí ambiciózního, transparentního a dynamického protokolu, jak je uvedeno výše, 4 Články 5 a 6 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013 o mechanismu civilní ochrany Unie. civilní ochrany Unie. 13
14 prokázala a zajistila stabilitu a předvídatelnost finanční podpory, kterou EU jako celek poskytuje svým mezinárodním partnerům za účelem rozvoje vyznačujícího se nízkými emisemi a odolností vůči změně klimatu, vyvíjela tlak na rychlou liberalizaci obchodu s environmentálním zbožím a službami, ke které by mělo dojít nejpozději do konce roku 2015, zajistila, aby opatření v oblasti změny klimatu byla v souladu s jednáními OSN o cílech a financování udržitelného rozvoje v období po roce 2015 a rámci pro snižování rizika katastrof na období po roce 2015, a zajistila, aby druhé kontrolní období Kjótského protokolu bylo ratifikováno EU a jejími členskými státy a takovým počtem stran, který je nutný pro jeho vstup v platnost, před koncem roku Komise ještě před pařížskou konferencí zorganizuje mezinárodní konferenci, aby bylo možné lépe navzájem porozumět rozsahu zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků a přiměřenosti společných ambicí a usnadnit otevřenou výměnu názorů. Cílem této konference, která se uskuteční v listopadu 2015, je spojit partnerské země, klíčové odborníky z akademické obce, expertní skupiny a mezinárodní organizace. Do poloviny roku 2015 Komise rovněž začne Evropskému parlamentu a Radě předkládat legislativní návrhy na provedení rámce v oblasti klimatu a energetiky do roku Komise bude nadále začleňovat opatření v oblasti klimatu do své hospodářské a rozvojové spolupráce, podnikat kroky k užší spolupráci s členskými státy při poskytování financování rozvoje souvisejícího s klimatem a lépe využívat otevřenosti svého vědeckého výzkumu a inovačních programů na podporu svých mezinárodních partnerů a pomáhat jim připravit se na plnění jejich závazků v rámci nového protokolu. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby navrhovaný přístup co nejdříve schválily. 14
15 Tabulka č. 1: Navržený zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek EU Závazek Druh Pokrytí Oblast působnosti Referenční rok Období Absolutní snížení emisí oproti referenčnímu roku. Celé hospodářství. Všechny skleníkové plyny, na něž se nevztahuje Montrealský protokol: Oxid uhličitý (CO 2 ) Methan (CH 4 ) Oxid dusný (N 2 O) Částečně fluorované uhlovodíky (HFC) Zcela fluorované uhlovodíky (PFC) Fluorid sírový (SF 6 ) Fluorid dusitý (NF 3 ) včetně. Úroveň snížení Dosažení alespoň 40 % snížení domácích emisí v roce % zahrnutých emisí 100 %. Včetně zemědělství, lesnictví a jiných způsobů využívání půdy Čistý mezinárodních mechanismů Proces plánování příspěvek tržních Přiměřený a ambiciozní závazek Klíčové předpoklady Použitá metrika Ano. Bez příspěvku z mezinárodních kreditů. Metodiky pro odhad emisí Pokyny IPCC z roku Přístup pro započítávání pro zemědělství, lesnictví a jiné způsoby využívání půdy Evropská rada ve dnech 23. a 24. října 2014 schválila rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (EUCO 169/14). Evropská komise připraví legislativní návrhy na provedení rámce pro rok 2030 (pracovní program Komise na rok 2015), včetně využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví. Tento závazek je v souladu s politikami EU dosáhnout přechodu na hospodářství s nízkými emisemi a reálně umožní splnit cíl nepřekročit 2 C. Představuje pro EU nákladově účinný způsob pro dosažení dlouhodobého snížení domácích emisí o 80 %. To je v souladu s hodnocením IPCC týkajícím se snížení ze strany rozvinutých zemí jako skupiny, které je potřebné pro snížení emisí do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 o %. Emise skleníkových plynů EU již dosáhly svého vrcholu. Podle databáze pro globální výzkum atmosféry (EDGAR) dosáhly emise 28 členských států EU svého vrcholu v roce 1979, kdy činily zhruba 6,4 Gt ekvivalentu CO 2. Potenciál globálního oteplování v horizontu 100 let v souladu se 4. hodnotící zprávou IPCC. Komplexní rámec (přístup založený na činnostech, přístup založený na jednotkách půdy) pro započítávání emisí a jejich pohlcování v důsledku činností v oblasti využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví, který je založen na: a) pravidlech dohodnutých v rámci 2/CMP.7, příslušných rozhodnutích konference smluvních stran a vnitrostátní legislativě EU (rozhodnutí 529/2013/EU) a ii) stávající úrovni ekologické vyváženosti. 15
16 Pokrytí Odvětví / kategorie zdrojů Energie o Spalování paliv Odvětví energetiky Výroba a stavebnictví Doprava Jiná odvětví Ostatní o Fugitivní emise z paliv Pevná paliva Ropa a zemní plyn a ostatní emise z výroby energie o Přeprava a ukládání CO 2 Průmyslové procesy a použití produktů o Zpracování nerostů o Chemický průmysl o Průmysl zpracování kovů o Neenergetické produkty z použití paliv a rozpouštědel o Elektronický průmysl o Užití produktů jako náhrad za látky, které poškozují ozonovou vrstvu o Výroba a použití jiných produktů o Ostatní Zemědělství o Enterická fermentace o Hospodaření se statkovými hnojivy o Pěstování rýže o Zemědělské půdy o Řízené vypalování savan o Spalování zemědělských zbytků na polích o Vápnění o Používání močoviny o Ostatní hnojiva obsahující uhlík o Ostatní Odpady o Skladování pevných odpadů o Biologické zpracování pevných odpadů o Spalování odpadů ve spalovnách a otevřené spalování odpadů o Čištění a vypouštění odpadních vod o Ostatní Využití půdy, změny využití půdy a lesnictví stanovené v rozhodnutí 529/2013/EU o Zalesňování / opětovné zalesňování o Odlesňování o Obhospodařování lesů o Obhospodařování orné půdy o Obhospodařování pastvin o Nebo započítání ekvivalentních ploch podle vykazovaných kategorií UNFCCC 16
17 o Jiné kategorie/činnosti, které si EU a její členské státy jakožto strany Kjótského protokolu a jeho změny dohodnuté v Dohá zvolily. 17
ZPRÁVA KOMISE. Druhá dvouletá zpráva Evropské unie podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2015 COM(2015) 642 final ZPRÁVA KOMISE Druhá dvouletá zpráva Evropské unie podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (požadovaná podle čl. 18
Více13157/16 dhr/mo 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 11. října 2016 (OR. en) 13157/16 ECOFIN 893 ENV 653 CLIMA 139 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Předmět: Financování opatření v oblasti
VícePařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu
Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1992 UNFCCC -> vstup v platnost 1995 1997 Kjótský protokol > vstup
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.4.2016 COM(2016) 183 final 2016/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o mezinárodní nástroj, jejž mají vypracovat
Více13844/2/14 REV 2 aj/jhu 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 7. listopadu 2014 (OR. en) 13844/2/14 REV 2 ECOFIN 873 ENV 845 ENER 434 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Závěry Rady o financování opatření
Více8361/17 mp/kno 1 DG B 2B
Rada Evropské unie Brusel 25. dubna 2017 (OR. en) 8361/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 25. dubna 2017 Příjemce: Delegace Č. předchozího dokumentu: 7783/17 + ADD 1 Předmět:
VíceBALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU
Více1. Komise přijala dne 8. dubna 2014 sdělení o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti 1
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 16. května 2014 (19.05) (OR. en) 9884/14 PROCIV 44 COHAFA 52 DEVGEN 127 ENV 452 ONU 59 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: Výbor stálých zástupců /
Více2. Dne 22. listopadu 2016 přijala Komise sdělení nazvané Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: evropské úsilí v oblasti udržitelnosti.
Rada Evropské unie Brusel 25. září 2017 (OR. en) 12255/17 AGRI 481 DEVGEN 199 ENV 752 ONU 115 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Zvláštní výbor pro zemědělství / Rada Provádění
VíceRada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých
Více8831/16 mp/lk 1 DG C 1
Rada Evropské unie Brusel 12. května 2016 (OR. en) 8831/16 DEVGEN 89 ACP 67 RELEX 378 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 12. května 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu:
Více7495/17 ls/jhu 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 21. března 2017 (OR. en) 7495/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace ECOFIN 223 ENV 276 CLIMA 67 FIN 205 Zvláštní zpráva Evropského
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.12.2015 COM(2015) 614 final ANNEX 1 PŘÍLOHA [ ] SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Uzavření cyklu
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
Více12950/17 eh/lk 1 DG B 2B
Rada Evropské unie Brusel 9. října 2017 (OR. en) 12950/17 AGRI 530 FAO 41 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Datum: 9. října 2017 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace
VícePodprogram klima programu LIFE. Politické priority 2016
Podprogram klima programu LIFE Politické priority 2016 Cíle LIFE CLIMA Přispět k posunu směrem k účinném využívání zdrojů, nízkouhlíkovému hospodářství a rozvoji odolnému vůči změně klimatu Zlepšit rozvoj,
Více10995/15 id/bl 1 DG C 2A
Rada Evropské unie Brusel 20. července 2015 (OR. en) 10995/15 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 20. července 2015 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace CFSP/PESC
Více6061/16 gr/mb 1 DG C 1
Rada Evropské unie Brusel 15. února 2016 (OR. en) 6061/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Delegace Č. předchozího dokumentu: 6049/16 Předmět: DEVGEN 20 CLIMA 12 COPS 51
Více9251/08 dhr/zc/mji 1 DG E II
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. května 2008 (20.05) (OR. en) 9251/08 PROBA 18 DEVGEN 65 AGRI 126 WTO 87 COAFR 141 RELEX 298 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Pracovní skupina pro komodity Datum: 14. května
VícePOLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE
POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře
VíceKonference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži
Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži COP-21 / CMP-11 30.11. 11.12.2015 Pavel Zámyslický odbor energetiky a ochrany klimatu Obsah 1) Obecné informace 2) Mitigace snižování
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.2.2018 COM(2018) 52 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci svěřené Komisi podle nařízení Evropského parlamentu
VícePŘÍLOHA. Aktualizovaný plán vytváření energetické unie
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.2.2017 COM(2017) 53 final ANNEX 1 PŘÍLOHA Aktualizovaný plán vytváření energetické unie SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU
VíceNÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0224(COD) 4. 11. 2013. Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 4. 11. 2013 2013/0224(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a
VíceDelegace naleznou v příloze závěry, které přijala Evropská rada na výše uvedeném zasedání.
Evropská rada Brusel 14. prosince 2017 (OR. en) EUCO 19/17 CO EUR 24 CONCL 7 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Předmět: Zasedání Evropské rady (14. prosince 2017)
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceDOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU)
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.9.2011 K(2011) 6362 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 16.9.2011 o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU) DOPORUČENÍ
VíceRatifikace druhého kontrolního období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX Ratifikace druhého kontrolního období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu DOPLNĚK k návrhu ROZHODNUTÍ RADY o
Více12473/17 eh/el/rk 1 DG B 2B
Rada Evropské unie Brusel 26. září 2017 (OR. en) 12473/17 AGRI 495 FAO 36 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada Návrh závěrů Rady pro
VícePolitika ochrany klimatu a závazky ČR. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu
Politika ochrany klimatu a závazky ČR Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu 3 základní úrovně Mezinárodní Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UN FCCC), Kjótský protokol, Pařížská
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 277 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného
VíceInformační seminář k programu LIFE
Informační seminář k programu LIFE LIFE CLIMA příklady projektových témat Mgr. Jana Paluchová Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu o Cíle LIFE CLIMA o Priority LIFE CLIMA
VíceDelegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční
Více10254/16 eh/vmu 1 DGC 2B
Rada Evropské unie Brusel 20. června 2016 (OR. en) 10254/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 20. června 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace COHOM 78
VíceNAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.3.2019 C(2019) 1839 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne 12.3.2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2013, pokud jde o technické provádění druhého
Více15410/16 lr/kno 1 DG B 1C
Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en) 15410/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 8. prosince 2016 Příjemce: Delegace SOC 790 EMPL 533 ECOFIN 1173 EDUC 425 JEUN
VíceDokument ze zasedání B7-0000/2013. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2013
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 22. 4. 2013 B7-0000/2013 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2013 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu o mikrogeneraci
VíceRada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en) 13375/14 PROCIV 77 JAI 688 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: 13013/14 Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých
VíceEVROPSKÁ RADA Brusel 29. října 2010
EVROPSKÁ RADA Brusel 29. října 2010 EUCO 25/10 CO EUR 18 CONCL 4 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Předmět: EVROPSKÁ RADA 28. A 29. ŘÍJNA 2010 ZÁVĚRY Delegace
Více5122/11 el/ho/hm 1 DG B II
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 11. ledna 2011 (18.01) (OR. en) 5122/11 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců / Rada Předmět: Deváté zasedání Fóra OSN pro
Více11978/11 ph/in/vmu 1 DG I 1A
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. června 2011 (24.06) (OR. en) 11978/11 ENV 577 AGRI 475 DEVGEN 203 PI 75 FORETS 57 PECHE 169 RECH 249 ONU 96 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce:
Více*** NÁVRH DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 29. 1. 2014 2013/0376(NLE) *** NÁVRH DOPORUČENÍ o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření změny Kjótského protokolu
Více15195/14 dhr/ls/vmu 1 DPG
Rada Evropské unie Brusel 10. listopadu 2014 (OR. en) 15195/14 CO EUR-PREP 44 ENER 451 POLGEN 155 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada Činnost navazující
VíceV Bruselu dne COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.9.2016 COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE Zpráva k usnadnění výpočtu množství přiděleného Evropské unii a zpráva k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Unii,
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro regionální rozvoj 2009 2008/0013(COD) 6. 6. 2008 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k
VícePŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.9.2014 COM(2014) 578 final ANNEX 7 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně
VíceDelegace naleznou v příloze závěry Rady o energetice a rozvoji, které Rada přijala na zasedání konaném dne 28. listopadu 2016.
Rada Evropské unie Brusel 28. listopadu 2016 (OR. en) 14839/16 DEVGEN 264 ACP 173 RELEX 990 ENER 402 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady
VíceRada Evropské unie Brusel 26. července 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 26. července 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0230 (COD) 11494/16 ADD 2 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 22. července 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2016)
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0048/21. Pozměňovací návrh. Jordi Solé za skupinu Verts/ALE
8.3.2018 A8-0048/21 21 Bod odůvodnění D a (nový) Da. vzhledem k tomu, že podle článku 8 SFEU se EU zavázala k podpoře rovnosti žen a mužů a k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činností
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 16.12.2014 COM(2014) 910 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Pracovní program
VícePrioritní výzkumné cíle
Návrh projektu musí naplňovat jeden hlavní Prioritní výzkumný cíl. Prioritní výzkumné cíle Č. j.: TACR/1-32/2019 Uchazeč v příslušném poli elektronického návrhu projektu popíše, jak jeho návrh projektu
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních
VíceDOPORUČENÍ KOMISE. ze dne
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.6.2019 C(2019) 4403 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 18.6.2019 k návrhu integrovaného vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období
Více9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14
VícePříloha 2 Vzor Memoranda o porozumění Finanční mechanismus Norska
Příloha 2 Vzor Memoranda o porozumění Finanční mechanismus Norska 2014-2021 MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ O IMPLEMENTACI FINANČNÍHO MECHANISMU NORSKA 2014-2021 mezi NORSKÝM KRÁLOVSTVÍM, (dále jen Norsko ) a
VíceRada Evropské unie Brusel 20. června 2019 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 20. června 2019 (OR. en) 10531/19 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 20. června 2019 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2019) 4411 final Předmět: ENER 379 CLIMA 182 COMPET
VíceVýbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Na cestě k uzavření nové mezinárodní dohody o klimatu v Paříži (2015/2112(INI))
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 22. 5. 2015 2015/2112(INI) NÁVRH ZPRÁVY Na cestě k uzavření nové mezinárodní dohody o klimatu v Paříži (2015/2112(INI))
VíceVýbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 5. 9. 2013 2013/2061(INI) NÁVRH ZPRÁVY o akčním plánu pro elektronické zdravotnictví na období 2012 2020 inovativní
VíceEnergetické cíle ČR v evropském
kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální
VíceRada Evropské unie Brusel 20. června 2019 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 20. června 2019 (OR. en) 10549/19 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 20. června 2019 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2019) 4418 final Předmět: ENER 386 CLIMA 190 COMPET
VíceUdržitelné rozvojové cíle a EU
Evropský hospodářský a sociální výbor Udržitelné rozvojové cíle a EU Kulatý stůl o infrastruktuře a industrializaci v rámci Evropského roku rozvoje 2015 dne 16. 3. 2015, Praha Ivan Voleš Udržitelné cíle
Více8622/18 in/jsp/hm 1 DGC 1
Rada Evropské unie Brusel 8. května 2018 (OR. en) 8622/18 WTO 110 SERVICES 36 FDI 24 COMER 43 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Předsednictví Rada Návrh závěrů Rady o sjednávání a uzavírání obchodních
VícePodprogram klima programu LIFE. Politické priority 2016
Podprogram klima programu LIFE Politické priority 2016 1 Cíle LIFE CLIMA Přispět k posunu směrem k účinném využívání zdrojů, nízkouhlíkovému hospodářství a rozvoji odolnému vůči změně klimatu Zlepšit rozvoj,
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2012 COM(2012) 315 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na období
VíceROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných
VíceNÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0317/2016. Pozměňovací návrh. Ioan Mircea Paşcu za skupinu S&D
A8-0317/1 1 Právní východisko 5 s ohledem na závěry Rady ohledně společné bezpečnostní a obranné politiky ze dne 25. listopadu 2013, ze dne 18. listopadu 2014, ze dne 18. května 2015 a ze dne 27. června
VíceL 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014
L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2016 COM(2016) 110 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Po pařížské konferenci: posouzení dopadů Pařížské dohody, připojené k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu
VíceDelegace naleznou v příloze závěry, které přijala Evropská rada na výše uvedeném zasedání.
Evropská rada Brusel 18. března 2016 (OR. en) EUCO 12/1/16 REV 1 CO EUR 3 CONCL 2 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Předmět: Zasedání Evropské rady (17. a 18.
VíceRada Evropské unie Brusel 5. dubna 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 5. dubna 2017 (OR. en) 7935/17 CULT 34 RELEX 290 DEVGEN 54 COMPET 236 ENFOCUSTOM 92 EDUC 131 COHOM 46 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro rozvoj 2015/2104(INI) 3.9.2015 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24 Anna Záborská (PE564.990v01-00) Úloha EU v rámci OSN jak lépe dosáhnout cílů EU v oblasti zahraniční politiky
VíceNávrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.7.2016 COM(2016) 482 final 2016/0231 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období
Více14459/15 mg/rk 1 DGE 2B
Rada Evropské unie Brusel 26. listopadu 2015 (OR. en) 14459/15 ENER 403 CLIMA 139 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 26. listopadu 2015 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět:
Víceklimatu & energetiky
Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu & energetiky CZ Jedinečné hnutí vycházející zdola Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky sdružuje místní a regionální orgány, které se dobrovolně
VíceVýbor pro průmysl, výzkum a energetiku
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 11. 11. 2013 2013/0242(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie na evropském metrologickém
VíceJak učit o změně klimatu?
Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 24. 1. 2014 2013/0377(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění
Více11346/16 gr/kno 1 DG E 1A
Rada Evropské unie Brusel 18. července 2016 (OR. en) 11346/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 18. července 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace ENV
VícePodprogram klima programu LIFE. Politické priority 2017
Podprogram klima programu LIFE Politické priority 2017 1 Cíle LIFE CLIMA Přispět k posunu směrem k účinném využívání zdrojů, nízkouhlíkovému hospodářství a rozvoji odolnému vůči změně klimatu Zlepšit rozvoj,
VíceVýbor stálých zástupců vzal na zasedání dne 29. dubna 2009 na vědomí, že nyní panuje jednomyslná shoda ohledně znění výše uvedeného návrhu závěrů.
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 29. dubna 2009 (04.05) (OR. en) 9169/09 JEUN 26 EDUC 73 SOC 280 ZPRÁVA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Rada Č. předchozího dokumentu.: 8981/09 JEUN 23 EDUC 68
Více14690/1/07 RECH 325 ATO 145 COMPET 348 REGIO 43
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. listopadu 2007 (19.11) (OR. en) 15362/07 RECH 378 ATO 155 COMPET 388 REGIO 52 TELECOM 147 POZNÁMKA Odesílatel: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát 14690/1/07
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI) 8. 5. 2013
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 8. 5. 2013 2013/2038(INI) NÁVRH ZPRÁVY o provádění a dopadu opatření na zvýšení energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti (2013/2038(INI))
VíceSmart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek
Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování
Více8035/17 jpe/aj/kno 1 DG E - 1C
Rada Evropské unie Brusel 2. května 2017 (OR. en) 8035/17 JEUN 48 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada Č. předchozího dokumentu: 7679/17 JEUN 39 Předmět:
VíceZpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2009 (12.06) (OR. en) 10772/09 ECOFIN 429 UEM 158 EF 89 RC 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) Evropská
VíceSpolečný návrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE VYSOKÁ PŘEDSTAVITELKA UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU V Bruselu dne 19.9.2016 JOIN(2016) 41 final 2016/0289 (NLE) Společný návrh ROZHODNUTÍ RADY o stanovisku Unie v Radě
VícePROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) / ze dne
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.2.2018 C(2018) 533 final PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) / ze dne 2.2.2018 o jednotných podrobných specifikacích pro shromažďování a analýzu údajů ke sledování a hodnocení
VíceNÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU
NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU 1 STRATEGICKÝ POZIČNÍ DOKUMENT NÁRODNÍ SÍTĚ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ČESKÉ REPUBLIKY PRO PŘÍPRAVU POLITIK ROZVOJE VENKOVA V RÁMCI PROGRAMOVACÍHO
Více9916/17 tj/js/kno 1 DGD2B
Rada Evropské unie Brusel 7. června 2017 (OR. en) 9916/17 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada Č. předchozího dokumentu: 7923/2/17 REV 2 Předmět:
Více8808/19 mv/hm 1 TREE.1.B
Rada Evropské unie Brusel 8. května 2019 (OR. en) 8808/19 AUDIO 71 DIGIT 88 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: 8769/19 Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců /
Více1. Posílená úloha Stálého výboru pro zemědělský výzkum
Rada Evropské unie Brusel 2. prosince 2015 (OR. en) 14927/15 AGRI 635 RECH 300 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Předsednictví Delegace Prognózování Stálého výboru pro zemědělský výzkum na téma Udržitelné
Více11841/11 jpe/jpe/ps 1 DG G 2B
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 20. června 2011 (22.06) (OR. en) 11841/11 SOC 584 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Č. předchozího dokumentu: 10324/11 SOC 413 Předmět: Soulad
Více9645/17 dhr/vmu 1 DG E 1A
Rada Evropské unie Brusel 24. května 2017 (OR. en) 9645/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 23. května 2017 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace ENV 540 FIN
VíceLIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93. POZNÁMKA Generální sekretariát Rady
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Evropská aliance pro učňovskou
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.10.2013 COM(2013) 720 final 2013/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout v rámci Konference ministrů Světové obchodní organizace k přistoupení
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro dopravu a cestovní ruch 2008/2136(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 2008/2136(INI) 1. 12. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o vytvoření společného leteckého prostoru s Izraelem (2008/2136(INI)) Výbor pro dopravu a cestovní
VíceB8-0195/2019 } B8-0198/2019 } B8-0199/2019 } B8-0200/2019 } B8-0202/2019 } B8-0203/2019 } RC1/Am. 1
B8-0203/2019 } RC1/Am. 1 1 Lynn Boylan, Younous Omarjee Bod 6 a (nový) 6a. vyzývá Evropskou unii, aby boj proti globálnímu oteplování zařadila mezi své základní hodnoty; B8-0203/2019 } RC1/Am. 2 2 Lynn
VíceDelegace naleznou v příloze závěry, které přijala Evropská rada na výše uvedeném zasedání.
Evropská rada Brusel 18. října 2018 (OR. en) EUCO 13/18 CO EUR 16 CONCL 5 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Předmět: Zasedání Evropské rady (18. října 2018) závěry Delegace
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku
Více