Posouzení vlivů na veřejné zdraví ev.č. 05/08 podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

Transkript

1 Posouzení vlivů na veřejné zdraví ev.č. 05/08 podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 93/2004 Sb. SPOLEČENSKÉ A OBCHODNÍ CENTRUM ZLÍN - BŘEZNICKÁ Zpracovatel: RNDr. Vítězslav Jiřík Opavská 9, Hlučín IČ: DIČ: Držitel osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů (číslo autorizované osoby 010/04). Osoba odborně způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví podle vyhlášky MZ ČR č.353/2004sb. (č.j. HEM /417/05, pořadové číslo osvědčení 2/2005). Zadavatel: Regionální centrum EIA s.r.o. Chelčického 4, Ostrava IČ: DIČ: CZ Podklady: Centroprojekt a.s. (S. Kučera a kol.): Společensko obchodní centrum Březnická. Dokumentace k územnímu rozhodnutí Souhrnná zpráva. Březen ATELIÉR DPK, s.r.o. (P.Soldán): Dopravně inženýrské posouzení dopravního napojení investičního záměru na ulici Březnická aktualizace. Říjen B. Nečas - UDI MORAVA s.r.o, M. Krejčí - DHV CR s.r.o.: Bezpečnostní audit Společenské a obchodní centrum Zlín Březnická. Říjen DHV ČR, spol. s r.o. (P. Balahura): Vyhodnocení vlivu změn intenzit dopravy vyvolané provozem společenského a obchodního centra Zlín Březnická na akustickou situaci. Květen Ekola Group, s.r.o. (A. Hampl, I. Smějkalová): Společensko obchodní centrum - Březnická (SOC). Akustická studie. Hluk z navýšení dopravy na I/49. Listopad 2007 V. Suk: Společensko obchodní centrum Březnická, Zlín. Vliv hluku z výstavby a provozu - Hluková studie. Květen AZGEO, s.r.o.(r.seibert): Společenské a obchodní centrum Zlín Březnická Rozptylová studie. Červen AZGEO, s.r.o.(r.seibert): Společenské a obchodní centrum Zlín Březnická Aktualizace rozptylové studie. Leden / 16

2 ÚVOD Tento posudek je součástí dokumentace hodnocení vlivu záměru na životní prostředí. Předmětem posouzení je stavba Obchodní a společenské centrum, Zlín- Březnická, přičemž cílem je zhodnocení možného vlivu záměru na veřejné zdraví, resp. dotčeného obyvatelstva v okolí záměru. Účelem posudku pak je zjistit, zda vliv stavby či její provoz bude mít spíše pozitivní či negativní vliv na veřejné zdraví. Ke stejnému účelu bylo již zpracováno posouzení vlivů na veřejné zdraví v lednu 2008 stejnou odborně způsobilou osobou (Vítězslav Jiřík) pro stejného zadavatele. Vzhledem k závěrům tohoto posouzení byly provedeny změny v projektu předmětného záměru, které by mohly ovlivnit zejména hlukovou zátěž dotčeného obyvatelstva. Vzhledem k této nové situaci nebyla zpracována změna či doplnění původního posudku, ale posudek je předkládán nový jako celek, zahrnující původní projekt s všemi návazně provedenými změnami. Při posuzování možných vlivů na veřejné zdraví jsou uvažovány vlivy fyzikálních faktorů, chemických škodlivin, biologických agens (v tomto případě nerelevantní) a socioekonomických faktorů za normálních podmínek; posouzení není možno vztáhnout na případy zvláštních situací, včetně havárií. Posouzení předpokládaného vlivu na veřejné zdraví je vypracováno v souladu s obecnými metodickými postupy Světové zdravotnické organizace (WHO), Americké agentury pro ochranu životního prostředí (US EPA) a autorizačními návody Státního zdravotního ústavu (SZÚ). 2 / 16

3 POPIS MÍSTNÍ SITUACE A SLEDOVANÉ POPULACE Výstavba objektu společenského a obchodního centra ve Zlíně na ulici Březnické (dále SOC) by měla být realizována v lokalitě, která je ohraničena z východu ul. Březnická, na jižní straně se nachází objekt sportovní haly, na straně západní je ul. U Zimního stadionu a na straně severní ul. Mostní. Objekt centra bude situován rovnoběžně s ul. Březnická. Nejbližší stavby pro bydlení se nacházejí na východní a západní straně lokality výstavby centra. Na východě se jedná o vilovou zástavbu v okolí ulic Nad Ovčírnou a nově také na východní straně ul. Březnická, v prostoru mezi ul. Nad Ovčírnou I a křižovatkou s ul. Mostní. Na straně západní je obytná zástavba podél ul. U Zimního stadionu. Velikost přímo ovlivněné populace v okolí SOC se dá odhadnout řádově na stovky, maximálně tisíce obyvatel. Plánovaná stavba SOC by měla být v prostoru mezi ul. Březnická, Mostní, U Zimního stadionu a z jižní strany ohraničená budovou sportovní haly. Má se jednat o stavbu s podzemním dvoupodlažním parkovištěm pro osobní automobily s kapacitou 600 parkovacích míst. Provoz SOC předpokládá celou řadu změn v organizaci dopravy (viz protihluková studie DHV ČR). Příjezd a odjezd z parkoviště by měl vést z ulice Březnická (2 rampy, připojovací pruh pro sjezd na parkoviště) a z ulice U zimního stadionu (celkem 3 rampy). Na ulici U Zimního stadionu by měly na výjezdové rampy navazovat 2 jízdní pruhy, které budou pokračovat ke křižovatce ulic Březnická a Mostní. Méně významná část dopravy bude vedena po projektované jednosměrné komunikaci spojující ulici Březnickou a U Zimního stadionu. Předpokládaná denní doba provozu společenského a zábavního centra je 12 hodin. 3 / 16

4 POSOUZENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ FYZIKÁLNÍ FAKTORY Z fyzikálních faktorů může v tomto případě hrát dominantní roli hluk, protože se dají, u hodnoceného záměru, předpokládat významné zdroje hluku, a to: bodové zdroje vzduchotechnika v období provozu SOC liniové zdroje navýšení intenzity dopravy na okolních komunikacích související s výstavbou a provozem SOC. plošné zdroje - provoz stavebních mechanizmů a pojezdy nákladních automobilů se stavebními materiály a komponenty technologického zařízení v prostorech mimo veřejné komunikace v období výstavby SOC, části obvodového pláště objektu v období jeho provozu Podle dostupných podkladů na stavbě SOC nebudou umístěny významné zdroje neionizujícího záření. Pokud by se tak v budoucnu stalo, jejich provozovatel je povinen toto ohlásit místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Jestli stavba nezastíní ve významné míře okolní objekty, není z podkladů zcela patrné. Pokud by mohla tato situace nastat, bylo by nutné míru omezení slunečního svitu či denního světla dopadajícího na okolní obytné domy objektivizovat. NEBEZPEČNÉ VLASTNOSTI HLUKU A JEJICH VZTAHY MEZI EXPOZICÍ A BIOLOGICKÝMI ÚČINKY Jako hluk je označován jakýkoliv zvuk, který je nechtěný a obtěžující a to bez ohledu na jeho intenzitu. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví je možné rozdělit na účinky specifické (na sluchový orgán) a na účinky nespecifické (mimosluchové). Akutní účinky projevující se na sluchovém aparátu souvisejí s okamžitými expozicemi hluku při maximálních hladinách nad 110dB či několikahodinových ekvivalentních hladinách >85dB zpravidla v denní době (od 6:00 do 22:00 hod.) či návštěvě některých akcí (např. hudební produkce). Nespecifické účinky lze pozorovat u části obyvatelstva v noční době (od 22:00 do 6:00 hod.), kdy dochází k rušení spánku již od 45dB pro maximální hladiny akustického tlaku (popř. od 30-35dB pro ekvivalentní 8-mi hodinové hladiny) vyskytujících se v interiérech obytných budov. U nejcitlivější části obyvatelstva (např. pacienti v nemocnicích) se rušení může projevit již od 40dB pro maximální hladiny akustického tlaku v noční době. Pro hluk v noční době ve venkovním prostoru uvádí WHO rušení spánku při otevřených oknech od 60dB pro maximální hladiny akustického tlaku či od 45dB pro ekvivalentní 8-mi hodinové hladiny. Dlouhodobé specifické účinky hluku se mohou projevit při trvalých celodenních expozicích od 70dB pro 24-hodinové ekvivalentní hladiny akustického tlaku. Dlouhodobé nespecifické účinky hluku jsou popisovány jako mírné obtěžování od 50dB pro ekvivalentní hladinu v denní době, silné obtěžování od 55dB rovněž pro ekvivalentní hladiny v denní době. Míru dominantních vlivů na obyvatelstvo související s běžně vyskytující se úrovní hluku dopravy je možné vyjádřit relativním podílem obtěžovaných obyvatel pomocí ukazatele L dvn a relativním podílem rušených lidí ve spánku pomocí ukazatele L n. Pro účely hodnocení vlivů na veřejné zdraví bude postačující odhad těchto ukazatelů a srovnání s mezními hodnotami podle vyhlášky č. 523/2006Sb. (vyhláška o hlukovém mapování). Pro hluk ze silniční dopravy je: 4 / 16

5 L dvn 0,1 L d 0,1( Lv + 5) 0,1( L + 10) ( ) 1 n = 10 log 24 kde L dvn je (24-hodinový) ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem, jehož mezní hodnota je 70dB, L d je hlukový ukazatel pro denní dobu (od 06:00 do 18:00 hod.), L v je hlukový ukazatel pro večerní dobu (od 18:00 do 22:00 hod.) a L n je ukazatel pro rušení spánku v noční době (od 22:00 do 06:00 hod.), jehož mezní hodnota je 60dB. Při neznámé hodnotě Lv lze tento vztah aproximovat následujícím vztahem: L dn 0,1 L 0,1( + 10) ( d L ) 1 n = 10 log 24 přičemž L dvn = L dn +0,2. Je potřeba mít neustále na zřeteli, že nepřekročení nejvyšších přijatelných mezí uvedených ukazatelů neznamená, že žádná část obyvatelstva nebude hlukem obtěžována či rušena ve spánku. Uvedené meze jsou pouze společností přijaté nejvyšší meze, které již nesmí být překračovány. Pod úrovní těchto mezí však zůstává významná část obyvatelstva, která bude hlukem obtěžována či rušena ve spánku, přičemž 10-20% obyvatelstva bývá velmi senzitivní a stejné procento velmi tolerantních. U zbývající části populace je míra obtěžování či rušení spánku závislá na velikosti expozice a začíná již u ekvivalentních hladin akustické tlaku od 50 db v denní době a od 40 db v noční době (viz výše). Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, uvedená v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, se stanoví součtem základní hladiny hluku L Aeq,T = 50dB a příslušné korekce podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Hodnoty jednotlivých korekcí jsou následující: Pro noční dobu se přičítá korekce -10dB s výjimkou hluku z dopravy na železnicích, kdy se přičítá korekce -5dB, pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích korekce +5dB, pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací a železnic, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující +10 db, pro hluk ze starých zátěží z dopravy na pozemních komunikacích a železnicích vzniklých před korekce +20dB. Korekce v chráněném venkovním prostoru zdravotnických lůžkových zařízení pro hluk z hlavních komunikací a drah je nižší, a to +5dB a pro staré zátěže z dopravy +15dB. Korekce v chráněném venkovním prostoru staveb zdravotnických lůžkových zařízení je obdobná s tím rozdílem, že pro jiné zdroje hluku než z pozemních komunikací a drah se přičítá záporná korekce -5dB (např. pro hluk z hudební produkce nebo provozoven). Pro hluk ze stavební činnosti se přičítá korekce +15dB v době od 7:00 do 21:00 hodin pro všechny chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory. HODNOCENÍ EXPOZICE A CHARAKTERIZACE VLIVU HLUKU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Obyvatelstvo v okolních chráněných prostorách staveb je v současnosti významně exponováno hlukem ze silniční dopravy. Současnou hlukovou situaci, období výstavby SOC a situaci při provozu SOC jsou zpracovány v následujícím textu, predikované hodnoty jsou převzaty z předložených hlukových studií. Současný stav Dominantním hlukem v současnosti je hluk z dopravy, žádné jiné významné zdroje, podle hlukové studie, nebyly zjištěny. Celodenní obtěžování hlukem pravděpodobně 5 / 16

6 v současnosti prokazatelně nepřekračuje (vzhledem k nejistotě výpočtů hlukových studií, které se pohybují obvykle ±1až ±2dB) nejvyšší přijatelnou mez pro celodenní obtěžování L dvn =70dB a nejvyšší přijatelnou mez pro rušení spánku v noční době L n =60dB v žádném chráněném venkovním prostoru staveb. Hygienické limity jsou velmi pravděpodobně v současnosti překračovány v některých chráněných venkovních prostorách staveb na ulici U Zimního stadionu pouze v noční době (hygienický limit 40dB s pravděpodobnou korekcí +10dB pro hlavní pozemní komunikace), v chráněných venkovních prostorách staveb na ul. Březnická a Nad Ovčírnou II nelze překročení hygienického limitu s korekcí +20dB (70dB v denní době, 60dB v noční době) pro starou hlukovou zátěž vyloučit, ale ani prokázat. Podklady neobsahují sice žádné relevantní výsledky měření k ověření spolehlivosti uvedených odhadů, ale nebyly shledány žádné důvody k nevěrohodnosti zpracované hlukové studie. Z výsledků je zřejmé, že hluková zátěž obyvatelstva je u uvedených obytných zón na hranici únosnosti. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v následující tabulce: Chráněné venkovní prostory staveb ve výšce 2-4 metry Den L d (db) Doprava Noc L n (db) Celodenní ukazatel L dn (db) Březnická ul., Nad Ovčírnou II 66,6 69,4 58,1 60,9 67,2-70,0 U Zimního stadionu 51,7 59,7 44,4 55,6 52,8-62,6 Období výstavby SOC Podle hlukové studie byl výpočet pro období výstavby proveden pro 2 fáze. První fáze představuje výkopové práce a betonování základů, kdy se předpokládá nejvyšší frekvence jízd nákladních automobilů a provoz těžké stavební techniky v prostoru staveniště. Ve druhé fázi budou prováděny běžné stavební práce bez provozu těžké techniky (bagry, nakladače, atp.). Do výpočtu pro druhou fázi výstavby centra byla zahrnuta staveništní doprava a nepřetržitá činnost dvou stavebních jeřábů. Předpokládá se, že hlučné stavební práce budou prováděny pouze v době hod. Jediným problémem se jeví část dotčené obytné zástavby situované v nekratších vzdálenostech od záměru (SOC) na ulici Březnické (referenční bod 1 v hlukové studii) a na ulici U Zimního stadionu (referenční body 6, 7, 8) v 1. fázi výstavby. Mírné překročení hygienického limitu 65dB v době mezi 7 a 21 hodinou je zde ze stavebních prací možné očekávat. Z pohledu zdravotních rizik (v daných úrovních je uvažováno pouze obtěžování hlukem), vzhledem k časově omezenému působení hluku (na dobu 1. fáze stavby) a k očekávaným maximálním ekvivalentním hladinám akustického tlaku u nejbližší obytné zástavby kolem 67dB, by takováto hluková zátěž mohla být většinou dotčených obyvatel akceptována. Chráněné venkovní prostory staveb ve výšce 2-4 metry Výstavba SOC Den L eq, A (db) Březnická ul., Nad Ovčírnou II 1.fáze 58,7 67,3 2. fáze 51,5 59,6 U Zimního stadionu 1. fáze 61,3 67,2 2. fáze 53,9 59,6 6 / 16

7 Provoz SOC se všemi protihlukovými opatřeními Situace při provozu SOC zahrnuje hluk z dopravy na pozemních komunikacích a hluk, jehož zdrojem je SOC včetně dopravy na účelových komunikacích. Protihluková opatření počítají se změnou v organizaci dopravy v lokalitě (vícepruhové úpravy komunikací a křižovatek), nadstřešení vjezdu do podzemního parkoviště SOC a stavbu protihlukové stěny z poloprůhledného polykarbonátu mezi SOC a obytnou zástavbou na ulici U Zimního stadionu (bližší informace o protihlukových opatřeních viz hluková studie DHV ČR). Za provozu SOC se rovněž předpokládá, že hluk emitovaný vzduchotechnickými zařízeními nebude vykazovat tónové složky, obchodní část centra bude provozována pouze v denní době, přičemž v noční době budou v provozu pouze kavárny a prostory volnočasových aktivit situovaných ve III. a IV. NP SOC. Výsledky převzaté z hlukové studie jsou uvedeny v následující tabulce: Chráněné venkovní prostory staveb ve výšce 2-4 metry Den L d (db) Doprava Noc L n (db) Celodenní ukazatel L dn (db) Zdroje hluku na SOC Den Noc L Aeq,T (db) L Aeq,T (db) Březnická ul., Nad Ovčírnou II 66,9 69,6 58,5 61,4 67,5 70,3 37,4 47,5 26,7 35,5 U Zimního stadionu 50,4 52,9 46,6 50,8 53,5-57,2 39,7 49,5 27,7 39,7 Z uvedených výsledků je zřejmé, že hluková zátěž ze silniční dopravy v nejexponovanějších chráněných venkovních prostorách staveb (ulic Březnická a ul Nad Ovčírnou II) může být nepatrně zvýšená, což lze pozorovat na ukazateli L dvn pro celodenní obtěžování hlukem (+0,1 až +0,6 db). Stejně tak ukazatel pro rušení spánku v noční době L n by se mohl zvýšit (+0,4 až +0,9 db). Kromě nejexponovanějšího obytného domu na ulici Březnická, však v ostatních chráněných prostorách staveb (ulice Nad Ovčírnou II) pravděpodobně nebudou uvedené hlukové ukazatele překračovat nejvyšší přijatelné meze. Změnou organizace dopravy a dalšími protihlukovými opatřeními (viz výše) by se mělo podařit výrazně snížit současnou hlukovou zátěž nejvíce exponovaných obyvatel na ulici U Zimního stadionu. Ukazatel pro celodenní obtěžování L dvn by zde mohl být snížen o - 4,6 db až -10,8 db, rovněž tak by se měl snížit ukazatel pro rušení spánku v noční době o -3,6 db až -10,3 db). I když u některých jiných obytných domů na této ulici může dojít ke zintenzivnění hluku (L dvn se zvýší o max.+0,8 db a L n o max.+3db), uvedenými opatřeními, včetně částečným zabráněním šíření hluku z ulice Březnická na tuto obytnou zástavbu samotnou stavbou SOC, by mohlo být dosaženo toho, že v současnosti překračované hygienické limity pro noční dobu již nebudou překračovány (tj. 50dB v noční době). Na nejexponovanějších místech obytné zástavby na ulici U Zimního stadionu je možné očekávat hluk z dopravy na úrovni hygienického limitu (v rámci nejistoty provedených výpočtů). V této souvislosti je však opět potřeba zdůraznit, že hluková zátěž obyvatel v těchto chráněných prostorách staveb by měla být významně snížena oproti současnému stavu, ale zároveň je nutno připomenout, že nepřekračování nejvyšších přijatelných mezí uvedených ukazatelů či hygienických limitů s korekcemi neznamená, že žádná část obyvatelstva nebude hlukem obtěžována či rušena ve spánku. Pod úrovní uvedených přijatých mezí je nutno 7 / 16

8 očekávat významnou část obyvatelstva, která bude i tak hlukem obtěžována či rušena ve spánku % obyvatelstva bývá velmi senzitivní (jsou rušeni jakýmikoliv nechtěnými zvuky) a stejné procento velmi tolerantních (nejsou rušeni v podstatě žádnými zvuky). U zbývající části populace je míra obtěžování či rušení spánku závislá na velikosti expozice a začíná již u ekvivalentních hladin akustické tlaku od 50 db v denní době a od 40 db v noční době (viz výše). Únosná expozice hluku obyvatel ze stacionárních zdrojů v noční době (tj. do 40dB) je podmíněna výše uvedenými požadavky na provoz SOC a účinnými protihlukovými opatřeními souvisejícími se vzduchotehnikou na stavbě a protihlukovými opatřeními na účelových komunikacích SOC. Hluk ze stacionárních zdrojů je vnímán obyvateli daleko rušivěji než hluk ze silniční dopravy, čemuž odpovídají i nižší hygienické limity. Ty by neměly být při provozu SOC překračovány. 8 / 16

9 CHEMICKÉ ŠKODLIVINY A PRAŠNOST Při případné výstavbě SOC se dají očekávat emise prachu ze zeminy a výfukové emise ze stavebních mechanizmů. S ohledem na intenzivní automobilový provoz na okolních komunikacích, především na ulici Březnická, by měl být imisní příspěvek výfukových emisí ze stavebních strojů, podle rozptylové studie, pravděpodobně nevýznamný. Významnější dopady na znečištění ovzduší by bylo možno očekávat u prašnosti ze zemin, avšak koncentrace takovéhoto prachu v ovzduší bude silně závislá na počasí a na přijatých opatřeních k omezování vývinu prachu, proto tato, tzv. sekundární, prašnost nebyla zahrnuta do předložené rozptylové studie V období případného provozu SOC je evidentní, že nejvýznamnějších zdrojem znečištění ovzduší by mohlo být zvýšení silniční dopravy v lokalitě, včetně výfukových emisí vypouštěných ze vzduchotechniky podzemních garáží stavby SOC. Výběr škodlivin k hodnocení, kterou provedl zpracovatel rozptylové studie, se z pohledu zdravotních rizik jeví jako dostatečný. Jsou to: Frakce prachu PM10 Oxid dusičitý Benzen Benzo(a)pyren NEBEZPEČNÉ VLASTNOSTI VYBRANÝCH CHEMICKÝCH LÁTEK A JEJICH VZTAHY MEZI EXPOZICÍ A BIOLOGICKÝMI ÚČINKY Pevné částice (PM) Pevné částice (PM) přenášené vzduchem představují komplexní směs organických a anorganických substancí. Částice se podle velikosti rozdělují do několika skupin: Hrubé částice o aerodynamickém průměru větším než 100 µm považujeme za prašný spad, jehož zdravotní účinky nejsou jednoznačně definované. Koncentrace prašného spadu se může měnit až o několik řádů i na malém prostoru a v čase a tudíž také expozice je složitě odhadnutelná. Proto je vliv prašného spadu na obyvatelstvo posuzován spíše na úrovni obtěžování, případně škod na majetku. Hrubé částice o aerodynamickém průměru menším než přibližně 100 µm považujeme za polétavý prach. Znečištění ovzduší je v tomto případě představováno směsí pevných a kapalných částic rozptýlených v ovzduší, které v něm přetrvávající relativně dlouhou dobu, protože jsou příliš lehké na to, aby měly významnou pádovou rychlost (jiná používaná synonyma - prašný aerosol, inhalabilní frakce). Toxicita částic je dána jejich velikostí a chemickým složením. Hlavními cestami vstupu suspendovaných pevných částic do organismu, ve vztahu k přímému poškození zdraví lidí, jsou inhalace a případná ingesce částic vynesených z dýchacích cest řasinkovým epitelem.. Nejlépe jsou negativní zdravotní účinky polétavého prachu popsány u prachových částic o aerodynamickém průměru přibližně do 10µm (PM 10 ) a do 2,5µm (PM 2,5 ). Zvýšení denní a roční průměrné koncentrace PM 10 je spojeno s růstem mortality, morbidity a se snížením plicních funkcí (WHO 2000). Doporučený limit (Guidelines values WHO 2006) pro přijatelná zdravotní rizika a krátkodobé účinky PM10, posuzované podle průměrných 24- hodinových koncentrací, je 50µg/m 3. Pro dlouhodobé účinky, které se posuzují podle průměrných ročních koncentrací, je doporučován (WHO 2006) limit 20µg/m 3. Průměrná roční 9 / 16

10 koncentrace 70µg/m 3 představuje o 15% vyšší riziko úmrtnosti než uvedený doporučený limit. Nižší koncentrace pak snižují riziko mortality - roční koncentrace 50µg/m 3 o 6% (2-11%) oproti koncentraci 70µg/m 3, 30µg/m 3 o 6% (2-11%) oproti koncentraci 50µg/m 3 (WHO 2006). V české národní legislativě jsou denní a roční imisní limity pro PM 10 uvedeny v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Roční imisní limit lze považovat za současnou mez ještě přijatelného rizika, nikoliv za bezpečný práh, vzhledem k doporučeným hodnotám WHO. Denní imisní limit pro PM 10 je 50 µg/m 3 pro aritmetický průměr koncentrací za 24 hodin (hodnota nesmí být překročena více než 35krát za kalendářní rok) a roční imisní limit je 40 µg/m 3 pro aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok. Oxid dusičitý (NO 2 ) Hlavním zdrojem antropogenních emisí oxidů dusíku do ovzduší je spalování fosilních paliv ve stacionárních emisních zdrojích (při vytápění a v elektrárnách) a v motorových vozidlech (ve spalovacích motorech). Ve většině případů je do ovzduší emitován oxid dusnatý (NO), který je transformován na oxid dusičitý (NO 2 ). Jedinou relevantní cestou expozice lidí je vdechování. Mezi nejcitlivější jedince k expozici oxidem dusičitým patří astmatici a pacienti s chronickou obstrukční plicní chorobou. Při krátkodobé i dlouhodobé expozici NO 2 bylo pozorováno dráždění, ovlivnění dýchacích funkcí, snížení odolnosti k onemocnění dýchacích cest a plic, zvýšené riziko astmatických záchvatů (WHO, 2000). V české národní legislativě jsou imisní limity pro NO 2 uvedeny v nařízení vlády č. 597/2006Sb. a jsou shodné s doporučenými směrnými hodnotami publikovanými WHO a jeho bezpečnými prahy. Imisní limity můžeme tedy považovat za dostatečnou ochranu pro zdraví lidí. Hodnota imisního limitu pro NO 2 je 200 µg/m 3 pro průměrnou koncentraci za dobu 1 hodiny (může být překročena 18krát) a 40 µg/m 3 pro průměrnou koncentraci za 1 rok. (WHO2006). Benzen V ovzduší se benzen vyskytuje ve formě par s dobou setrvání v rozmezí několika hodin až dní v závislosti na prostředí, klimatických podmínkách a koncentraci dalších škodlivin. Hlavním způsobem degradace benzenu v ovzduší je reakce s hydroxylovými radikály. Benzen může být z ovzduší odstraněn také deštěm. Hlavními zdroji benzenu v ovzduší jsou spalování uhlí a ropy, spalování a evaporace benzínu obsahujícího benzen, petrochemický průmysl a cigaretový kouř. Průměrná koncentrace benzenu v ovzduší ve venkovských oblastech je popisována okolo 1 µg/m 3 a v městských oblastech 5 20 µg/m 3 (WHO, 2000), čichový práh pro benzen je cca 1,5 ppm (5 mg/m 3 ). Hlavní cestou expozice člověka benzenu je inhalace. Krátkodobá expozice může způsobit ospalost, závratě, bolesti hlavy, podráždění očí, kůže a dýchacích cest. Mezi nejvýznamnější škodlivé účinky vyvolané dlouhodobou expozicí benzenu patří hematotoxicita, genotoxicita a karcinogenita. Chronická expozice benzenu může poškodit kostní dřeň, což se projeví jako snížení počtu bílých krvinek, červených krvinek a/nebo krevních destiček, vedoucí k plastické anémii. Genotoxické účinky benzenu se projevují na úrovni poškození chromozómů. Karcinogenní účinky benzenu byly potvrzeny u lidí i laboratorních zvířat. U pracovně exponovaných lidí byl zaznamenán zvýšený výskyt leukémie, a proto je benzen podle IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) zařazen do skupiny 1 jako prokázaný lidský karcinogen (IARC, 2004). Benzen jako lidský karcinogen nemá stanovenou žádnou bezpečnou úroveň expozice. WHO (2000) uvádí geometrický průměr odhadu rizika vzniku leukémie při 10 / 16

11 koncentraci benzenu 1 µg/m 3 v hodnotě (tj. jednotka karcinogenního rizika). V české národní legislativě je imisní limit pro benzen uveden v nařízení vlády č.597/2006sb., který lze vzhledem k výše uvedenému považovat za mez přijatelného rizika (nikoliv za bezpečný práh). Hodnota ročního imisního limitu pro benzen je 5 µg/m 3 (aritmetický průměr pro kalendářní rok), což odpovídá míře přijatelného karcinogenního rizika asi , přičemž pro rok 2007 je možné tolerovat roční koncentraci o 3µg/m 3 vyšší, v roce 2008 o 2µg/m 3 a v roce 2009 o 1µg/m 3 nad imisním limitem. Benzo(a)pyren Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou rozsáhlou skupinou organických sloučenin, které jsou málo rozpustné ve vodě a vysoce rozpustné v tucích. PAU vznikají při pyrolytických procesech zejména při nedokonalém spalování organického materiálu jak v průmyslu, tak v domácnostech (nedokonalé spalování uhlí a ropy, plynu, odpadů, motorová doprava, vaření a kouření tabáku). Dominantními zdroji PAU, zvláště benzo(a)pyrenu jsou koksovny. Z ostatních zdrojů jsou rovněž významné ocelárny, hliníkárny, doprava a lokální topeniště (WHO IPCS, 1998). Většina PAU adsorbuje v ovzduší na prachové částice. V ovzduší reagují PAU s ozónem, oxidy dusíku a oxidem siřičitým za vzniku nitro- a dinitro- PAU. Ačkoliv hlavním zdrojem PAU pro expozici člověka je potrava, část kontaminace pochází z atmosférické depozice PAU na obilí, ovoce a zeleninu. Nejvýznamnější z polycyklických aromatických uhlovodíků je benzo(a)pyren (BaP). Průměrná koncentrace BaP v ovzduší ve velkých evropských městech se pohybuje v rozmezí 1-10 ng.m -3, ve venkovských oblastech je menší než 1 ng.m -3 (WHO, 2000). Nejběžnější cesta vstupu benzo[a]pyrenu do lidského organismu je přes respirační trakt. Z experimentů na zvířatech byla prokázána řada nepříznivých účinků expozicí polycyklických aromatických uhlovodíků, např. imunotoxicita, genotoxicita, karcinogenita a reprodukční toxicita. Kritickým účinkem pro hodnocení zdravotních rizik je prokázaná karcinogenita některých PAU. Epidemiologické studie u pracovníků koksoven, výroben svítiplynu a hliníkáren prokázaly vliv inhalační expozice PAU (včetně BaP) na vznik rakoviny plic. Benzo[a]pyren je klasifikován podle IARC (International Agency for Research on Cancer) do skupiny 1 jako lidský karcinogen (IARC, 2007). Benzo(a)pyren jako lidský karcinogen nemá stanovenu žádnou bezpečnou úroveň expozice. WHO (2000) uvádí na základě výsledků epidemiologických studií u pracovníků koksoven jednotku karcinogenního rizika v hodnotě 8, vztaženou na 1 ng.m -3 vzduchu. V české národní legislativě je cílový imisní limit pro benzo(a)pyren uveden v nařízení vlády č. 597/2006 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Imisní limit benzo(a)pyrenu lze však považovat pouze za mez přijatelného rizika nikoliv za bezpečný práh. Cílový imisní limit pro PAU, vyjádřený jako benzo(a)pyren, je 1 ng.m -3 za kalendářní rok, což odpovídá jeho míře přijatelného karcinogenního rizika 8, HODNOCENÍ EXPOZICE CHEMICKÝM ŠKODLIVINÁM Imisní situace v hodnocené lokalitě není přesně známa, protože zde není umístěná žádná monitorovací stanice. Měřící stanice jsou umístěny ve větších vzdálenostech od hodnocené lokality, proto údaje z nich je nutno brát s rezervou. Nicméně znečištění ovzduší ve větším městě jako je Zlín, se spíše standardními zdroji škodlivin (specifické zdroje nejsou popisovány), bude odpovídat publikovaným údajům z obdobných měst v Evropě. Imisní pozadí je tedy odhadováno ze zkušenosti a vzdálenějších měřicích stanic, koncentrační příspěvky ze silniční dopravy (nejdominantnější je třída T.Bati, méně pak provoz na ulici Březnická) a vzduchotechniky podzemního parkoviště v SOC jsou odhadnuty z rozptylového modelu (Symos 97). 11 / 16

12 Srovnání odhadů imisního pozadí a koncentračních příspěvků ze silniční dopravy a vzduchotechniky podzemních garáží SOC vždy v nejzatíženějším bodě hodnocené lokality (min. 30 metrů od zdrojů): Škodlivina (všechny hodnoty jsou v µg/m 3 ) Dlouhodobé expozice Průměrné roční koncentrace 5) Krátkodobé expozice Max. dosahované koncentrace - 6) PM10 odhad imisního pozadí PM10 příspěvek v současnosti 1) 0,45 2,68 PM10 příspěvek za provozu SOC 2) 0,78 4,88 PM10 příspěvek na trase přepravy 3) 0,073 0,63 PM10 příspěvek v období výstavby 4) 0,08 0,72 NO2 odhad imisního pozadí < NO2 příspěvek v současnosti 1) 1,7 29,5 NO2 příspěvek za provozu SOC 2) 3,6 93,2 NO2 příspěvek na trase přepravy 3) 0,21 4,6 NO2 příspěvek v období výstavby 4) 0,24 5,7 BENZEN odhad imisního pozadí <2 nerelevantní BENZEN příspěvek v současnosti 1) 0,052 nerelevantní BENZEN příspěvek za provozu SOC 2) 0,088 nerelevantní BENZEN příspěvek na trase přepravy 3) v RS neuvedeno nerelevantní BENZEN přísp. v období výstavby 4) v RS neuvedeno nerelevantní B(a)P odhad imisního pozadí 0,001 0,002 nerelevantní B(a)P příspěvek v současnosti 1) 0, nerelevantní B(a)P příspěvek za provozu SOC 2) 0, nerelevantní B(a)P příspěvek na trase přepravy 3) 0, nerelevantní B(a)P příspěvek v období výstavby 4) 0, nerelevantní Vysvětlivky k tabulce: 1) Příspěvek v současnosti zahrnuje podle rozptylové studie (RS) silniční dopravu na tř. T. Bati, Březnická ul, ulice Nad Ovčírnou I a II., U Zimního stadionu a ul. Mostní. 2) Příspěvek za provozu SOC zahrnuje podle RS změněnou silniční dopravu na ulicích jako v případě příspěvku v současnosti a emise vzduchotechniky SOC. 3) Příspěvek na trase přepravy zahrnuje podle RS dopravu v současnosti na trase budoucí přepravy zemin při stavbě SOC 4) Příspěvek v období výstavby zahrnuje podle RS dopravu na trase přepravy výkopových zemin v období výstavby SOC 5) Průměrné roční koncentrace a odhadnuté příspěvky z RS. 6) Max. dosahované koncentrace odpovídají u PM10 denním maximům, u NO2 hodinovým maximům za nejnepříznivějších podmínek 12 / 16

13 Z tabulky je zřejmé, že expozice dotčeného obyvatelstva v současnosti jsou zvýšené, jak je tomu ostatně v obdobných městech, u frakce PM10 polétavého prachu a benzo(a)pyrenu. Vzhledem k tomu, že ani v období výstavby, ani mimo toto období, nebyla do rozptylového modelu zahrnuta sekundární prašnost, je pravděpodobné, že jak dlouhodobé, resp. krátkodobé imisní koncentrace PM10 překračují imisní limity 40µg/m 3, resp. 50 µg/m 3. U benzo(a)pyrenu lze očekávat překračování cílového dlouhodobého limitu 1 ng/m 3. Samotný záměr uvedenou imisní situaci jistě zhorší, ale pravděpodobně relativně zanedbatelným podílem. To je vidět ze srovnání jednotlivých příspěvků mezi současným a budoucím stavem anebo s imisním pozadím. CHARAKTERIZACE MOŽNÝCH VLIVŮ CHEMICKÝCH LÁTEK NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Charakterizací zdravotního rizika se rozumí kvantitativní odhad a kvalitativní popis rizik. Kvantitativním odhadem se rozumí číselné vyjádření pravděpodobnosti či její míry vzniku poškození zdraví či nemoci, kvalitativním popisem pak charakter tohoto možného poškození zdraví. Pro účely hodnocení vlivů na veřejné zdraví postačí popsat potenciální nekarcinogenní zdravotní rizika pomocí veličiny HQ (Hazard Quotient - koeficient nebezpečnosti). Ta je definována pro jednotlivou látku takto: Předpokládaná koncentrace škodliviny v ovzduší HQ = Nejvyšší bezpečná koncentrace v ovzduší Pokud HQ<<1 nekarcinogenní riziko je velmi nízké či zanedbatelné Pokud HQ 1 nekarcinogenní riziko je nízké Pokud HQ>1 nekarcinogenní riziko je zvýšené Pokud HQ>>1 nekarcinogenní riziko je vysoké Kvantifikace potenciálních karcinogenních rizik se provádí většinou pomocí veličiny LICR (Lifetime Individual Cancer Risk celoživotní individuální karcinogenní riziko): LICR =( Předpokládaná koncentrace škodliviny v ovzduší)x(jednotka karcinogenního rizika) Pokud LICR<10-6 karcinogenní riziko je všeobecně přijatelné Pokud 10-6 <LICR<10-4 o významnosti karcinogenního rizika nelze rozhodnout bez dalších informací Pokud LICR>10-4 karcinogenní riziko je zpravidla pro populaci nepřijatelné. Výpočty výše veličiny HQ pro látky s nekarcinogenními účinky bylo zjištěno, že všechny koncentrační příspěvky PM10 a NO 2, které by pocházely z provozu SOC, odpovídají zvýšení HQ méně než o hodnotu 0,1. Jedinou výjimku tvoří oxid dusičitý u krátkodobých koncentrací, jehož příspěvek k HQ v době výstavby SOC, by mohl dosáhnout hodnoty okolo 0,5. Vzhledem k omezenému trvání případné výstavby je ale i tento příspěvek, z pohledu zdravotních rizik, akceptovatelný. Pro případ výstavby SOC je na tomto místě nutno opět připomenout, že i když příspěvky k HQ frakce prachu PM10 jsou malé, mohou se razantně 13 / 16

14 přechodně zvýšit v závislosti na suchém počasí (a s tím souvisejícím víření prachu) a na kvalitě provádění protiprašných opatření při výstavbě. Rovněž je potřeba opětovně zdůraznit, že i když příspěvek prašnosti, jehož příčinou by byl provoz SOC, je relativně malý, obyvatelstvo zde delší dobu žijící je vystaveno již v současnosti zvýšeným zdravotním rizikům expozic prachu z městského pozadí a silniční dopravy. Výpočtem veličiny LICR bylo zjištěno, že příspěvky benzenu a benzo(a)pyrenu z provozu SOC k LICR jsou vždy na úrovni menší než všeobecně přijatelná mez karcinogenního rizika. Proto ani celkové karcinogenní riziko expozic uvedeným škodlivinám, které sice nemusí být pro obyvatele Zlína nevýznamné (pohybuje se pravděpodobně na úrovni několika případů nových výskytů maligních onemocnění na obyvatel), se těmito příspěvky nemůže významně zvýšit. SOCIOEKONOMICKÉ FAKTORY Vzhledem k účelu, společenskému významu a rozsahu působnosti SOC, by neměl mít pravděpodobně provoz SOC významnější vliv na zdraví veřejnosti v socioekonomické oblasti. Přesto může mít na menší skupiny populace, a to nejen na obyvatelstvo bydlící v okolí, jak pozitivní, tak negativní vliv, zahrnující rovněž oblasti kulturně-sociální a psychosociální. Tyto faktory mohou být dokonce pro určitou část populace rozhodující ve vnímání zdravotních rizik a může jim být přisuzována daleko větší váha než fyzikálním či chemickým faktorům prostředí (hluk a chemické škodliviny související s provozem SOC). Negativní vliv lze spatřovat v nabídce SOC spojení využití volného času s nákupy a restauračními službami. S tím souvisí celá řada jevů, negativně působící na kulturně - sociální chování obyvatel, zvláště mladistvých a tím i na jejich zdraví. Pro starší obyvatelé nemusí být rázná změna využití lokality, a tím jejího charakteru, pozitivně vnímána a může se projevit jako negativní vliv na zdraví způsobené psychosociálními faktory. Pozitivní vlivy lze naopak spatřovat v pracovních příležitostech či lepší dostupnosti služeb, nejen týkající se nákupu zboží. 14 / 16

15 ZÁVĚR Provedené hodnocení vlivu na veřejné zdraví popisuje možný vliv stavby společenského a obchodního centra (SOC) na ulici Březnická ve Zlíně na obyvatelstvo. Na základě uvedených podkladů, které již obsahují celou řadu navržených organizačních a technických protihlukových opatření, bylo zjištěno, že stavba SOC by neměla mít negativní dopad na zdraví většiny dotčených obyvatel z příčiny. Toto tvrzení je možné podepřít o provedené výpočty v uvedených hlukových studiích. Hlukové ukazatele pro celodenní obtěžování hlukem a rušení spánku v noční době se pravděpodobně zvýší pouze nepatrně u obytných domů na ulicích Březnická a Nad Ovčírnou, avšak kromě nejexponovanějšího obytného domu na ulici Březnická nebudou v žádném chráněném prostoru staveb pravděpodobně překračovány nejvyšší přijatelné meze pro celodenní obtěžování hlukem a rušení spánku v noční době. Naproti tomu by mělo dojít, z důvodu změn v organizaci dopravy a realizací protihlukových opaření, k výraznému snížení hlukové zátěže obyvatel nejexponovanějších domů na ulici U Zimního stadionu oproti současnému stavu a stavba SOC by tak mohla výrazně přispět ke snížení počtu obyvatel obtěžovaných hlukem či rušených ve spánku. Nepřekračování nejvyšších přijatelných mezí hlukových ukazatelů ovšem neznamená, že žádný z dotčených obyvatelů nebude hlukem obtěžován či rušen ve spánku. Je nanejvýš pravděpodobné, že mezi obyvateli jsou zvláště senzitivní jedinci, kteří jsou hlukem obtěžováni i při mnohem nižších expozicích. Nepřekračováním mezí hlukových ukazatelů se tak deklaruje celospolečensky přijatelné obtěžování hlukem a rušení spánku. Hluk ze stacionárních zdrojů, který je zpravidla vnímán jako více obtěžující, a účelové dopravy SOC je rovněž na přijatelné úrovni, protože při dodržení všech navržených protihlukových opatření není předpokládáno překročení hygienických limitů. V období výstavby SOC se dá očekávat mírné překročení hladin hluku ze stavebních prací v 1. fázi výstavby pouze v nejbližších chráněných venkovních prostorách staveb (ul. Březnická a u Zimního stadionu). Dále bylo při hodnocení zjištěno, že emise škodlivin související se stavbou a provozem SOC nezvýší významně expozice obyvatel a tím ani negativní dopady na jejich zdraví. Na přechodnou dobu se pouze mohou zvýšit krátkodobá zdravotní rizika vyplývající z expozic prachu při výstavbě SOC. V sociálně ekonomické oblasti by stavba neměla mít výraznější vliv na zdraví obyvatel, i když pro menší populační skupiny byly identifikovány jak negativní tak pozitivní možné vlivy na veřejné zdraví. Negativní vlivy vyplývají z možného využívání SOC k trávení volného času zvláště u mladistvých a z možného negativního vnímání změny charakteru lokality u starších generací. Pozitivní vlivy lze spatřovat v možných pracovních příležitostech nebo lepší dostupnosti služeb. Bude záviset na žebříčku hodnot každého jedince a jeho vnímání zdravotních rizik, zda některé možné negativní dopady v socioekonomické oblasti převáží nad objektivně zjištěnými pozitivními přínosy stavby SOC. NEJISTOTY Zpracovávání jednotlivých hlukových studií bez komplexního zpracování hlukové situace. Absence naměřených údajů o expozicích obyvatel hluku a chemickým škodlivinám v lokalitě. Naměřené imisní koncentrace jsou k dispozici pouze pro jiné lokality než je zájmová. Není znám expoziční scénář obyvatel v okolí záměru a ni jejich struktura. Nejsou k dispozici detailní informace o navrhovaných protihlukových opatřeních. 15 / 16

16 POUŽITÁ LITERATURA BERGLUND, Birgitta - LINDVALL, Thomas - SCHWELLA, Dietriech. Guidelines for Community Noise. [online] WHO 1999 [cit ]. Dostupné na < WORLD HEALTH ORGANIZATION. Air quality guidelines for Europe, 2nd ed. Copenhagen, WHO Regional Office for Europe (WHO Regional Publications, European Series, No. 91) [online] WHO 2000 [cit ].. Dostupné na < WORLD HEALTH ORGANIZATION. Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide. Global update 2005 Summary of risk assessment. WHO Press, World Health Organization, 20 Avenue Appia, 1211 Geneva 27, Switzerland. [online] WHO 2006 [cit ].. Dostupné na < US ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY. Risk Based Concentration Table. [online] US EPA 2007 [cit ]. Dostupné na < INTERNATIONAL AGENCY FOR RESEARCH ON CANCER. Complete List of Agents evaluated and their classification. [online] WHO IARC 2006 [cit ]. Dostupné na < Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. (Imisní limity) Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vyhláška č. 523/2006 Sb. kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování). SZÚ - Autorizační návody č.14 a 15, Praha 2004 U.S. Department of Commerce, National Oceanic and Atmospheric Administration, National Marine Fisheries Service. Guidelines and Principles For Social Impact Assessment [on line] 1994 [cit ], Posouzení dokončil RNDr. Vítězslav Jiřík 16 / 16