Hydrologické projevy sucha 2012 na jižní Moravě Hydrological impacts of drought 2012 in southern Moravia

Transkript

1 Hydrologcké projevy sucha 2012 na jžní Moravě Hydrologcal mpacts of drought 2012 n southern Morava Antonín Malý 1 Český hydrometeorologcký ústav, pobočka Brno 1 Abstrakt Článek je věnován stručnému zhodnocení projevů sucha v rámc povrchové složky vodního cyklu v kalendářním roce Hlavním záměrem je posouzení extremty událost a její prostorové varablty v rámc zájmového území jžní Moravy. Zároveň je analyzován vlv vybraných vodních nádrží na zmírnění hydrologckého sucha. V dskuz jsou nastíněny některé obecné charakterstky sucha a problémy, kterým se př studu uvedeného fenoménu nelze vyhnout. Klíčová slova: hydrologcké sucho, hydrologcký režm, vodní nádrž, frekvenční analýza Abstract Ths paper s focused on the evaluaton of drought wthn the surface part of hydrosphere n the year The man purpose s to make an assesment of extremty and spatal varablty of the event, located n the south-eastern part of the Czech Republc, South Morava n partcular. The paper analyses the mpact of mportant water reservors on hydrologcal drought reducton. We dscuss some general characterstcs concernng drought and some other problems related to the topc. Keywords: hydrologcal drought, hydrologcal regme, water reservor, frequency analyss Úvod Hydrologcké sucho bývá chápáno jako událost č jev vyznačující se déletrvajícím nedostatkem vody ve vodních tocích, nádržích č zvodních. Je pro něj typcké zpoždění vůč suchu meteorologckému (vz obrázek 1) a agronomckému a mmo jné také poměrně velká časoprostorová varablta jeho ntenzty. V období trvajícím od srpna 2011 do května 2012 se vyskytla na srážky extrémně podnormální peroda, která posthla nejdříve střední Moravu, posléze hlavně jhovýchod České republky. Podle Zahradníčka a kol. [5] převyšuje teoretcká doba opakování zaznamenaných srážkových úhrnů za celé uvedené období (srpen 2011 až květen 2012), odvozená z referenčních klmatckých podmínek , pro značnou část jžní Moravy

2 100 let. Naším cílem bude lokalzovat a odhadnout maxmální extremtu událost souvsejícího hydrologckého sucha a na vybraném území ho porovnat s podobným stuacem tohoto a mnulého století. Obrázek 1: Vazba mez srážkam a průtoky v období 2011 až 2013 Pozn.: Obrázek lustruje nterakc mez meteorologckým a hydrologckým suchem na příkladu dat průměrných měsíčních úhrnů srážek v Jhomoravském kraj a průměrných měsíčních průtoků ve stanc Ltava-Rychmanov. Normálem se zde rozumí období Materál a metody V prvním kroku jsme chtěl stanovt orentační střední hodnotu průměrné doby opakování hydrologckého sucha v rámc regonu jžní Moravy, anebo alespoň její významné část. Hledal jsme proto vodoměrné stance, které zahrnují velkou část zájmového území (mnmálně 500 km 2 ) a mají dlouhou souvslou řadu pozorování. Další podmínkou bylo, aby hydrologcký režm v takto vybraných stancích nebyl významně ovlvněn manpulacem na vodních nádržích. Zvoleným krtérím nejvíce vyhovuje vodoměrná stance Strážnce na dolním toku řeky Moravy (přestože odvodňuje území přesahující zájmovou oblast). Všechny ostatní stance na významných vodních tocích regonu zásadním způsobem porušují jednu nebo více podmínek. Stance Morava-Strážnce, vz obrázek 5, vyhodnocuje průtoky od roku Pro každý kalendářní rok (varantně také pro hydrologcký rok) pro n byly stanoveny nedostatkové objemy pod zvolenou prahovou hodnotou průtoku Q 330d (jedná se o průtok s pravděpodobností dosažení nebo překročení přblžně 90,3 %), a dále také doby podkročení

3 prahového průtoku. Výchozím podklady přtom byly průměrné denní průtoky z databáze Českého hydrometeorologckého ústavu (ČHMÚ). Vysvětlení k pojmům nedostatkový objem a doba podkročení, často zmňovaných v lteratuře, např. [2], [3], [4] uvádíme níže ve vztazích (1) až (4). Jakmle jsme hodnoty vybraných ukazatelů sucha z jednotlvých kalendářních let seřadl podle velkost, zjstl jsme jejch pořadí a na základě toho pak příslušnou dobu opakování hydrologckého sucha v roce 2012 podle vzorce (5). NO j = 86,4 Q k = 1 (1) Q = LQ Q 0 když LQ LQ > Q Q (2) k T j = t = 1 (3) t = 1 když 0 LQ LQ > Q Q (4) NO j znamená roční nedostatkový objem v j-tém roce [ts. m 3 ] k značí délku j-tého roku [dny] LQ je prahová hodnota průtoku [m 3 /s] Q je průměrný denní průtok v -tém dn j-tého roku [m 3 /s] T j je doba podkročení prahového průtoku v j-tém roce [dny] N = 1 m LN 1 n + 1 (5) N je průměrná emprcká doba opakování velkost jevu v rámc sledovaného období [roky] m je pořadí velkost zkoumaného jevu v rámc řady sestupně seřazených ročních hodnot celého sledovaného období [-] n je délka sledovaného období [roky]

4 Jelkož jsou výsledky výše uvedeného postupu zásadním způsobem ovlvněny skutečností, že stance Morava-Strážnce odvodňuje území přesahující zájmový regon, rozhodl jsme se předchozí metodu modfkovat. Vybral jsme s území tvořené mezpovodím mez stancem Kroměříž a Strážnce (2116 km2), vz obrázek 5. Obě stance mají souběžné pozorování od roku Pro každý kalendářní rok jsme analyzoval příslušné dference klouzavých průměrných průtoků pro okna o délce X-měsíců mez dolní a horní vodoměrnou stancí. Protože se v případě jednoměsíčních průměrných průtoků v datech objevují záporné přírůstky průtoku z mezpovodí (jsou způsobené výskytem povodně na konc daného měsíce), ukázalo se jako vhodné analyzovat dference průměrných průtoků až pro dvou a víceměsíční klouzavý nterval. Poté, co jsme v každém kalendářním roce nalezl nejnžší hodnotu průměrného Xměsíčního přírůstku průtoku z mezpovodí a tyto seřadl podle velkost, bylo možné extremtu hydrologckého sucha v roce 2012 posoudt obvyklou frekvenční analýzou. Ještě předtím jsme provedl kontrolu, zda nalezené mnmální hodnoty dferencí X-měsíčních průměrných průtoků nejsou negatvně ovlvněny zmíněným efektem výskytu povodně na konc daného měsíce, což se v žádném z případů neprokázalo. Obrázek 2: Koryto Velčky nedaleko obce Tasov dne 5. září 2012 Foto: J. Koštek

5 Pro vyjádření regonální varablty hydrologckého sucha v povrchových tocích jžní Moravy jsme znovu použl průměrné měsíční průtoky (tentokrát však nkol jejch dference) pro 27 vybraných ovlvněných neovlvněných vodoměrných stanc. Opět jsme pro všechny uvažované kalendářní roky hledal mnmální hodnoty klouzavých průměrných průtoků o proměnlvé délce X-měsíců. Př stanovení extremty sucha roku 2012 jsme vycházel ze zkráceného referenčního období 1992 až Počátek referenčního období byl zvolen jako komproms mez požadavkem na co nejdelší souběžná vodoměrná pozorování vybraných stanc a požadavkem na maxmální zachování homogenty řad z hledska velkost antropogenního ovlvnění hydrologckého režmu. Velký ohled př výběru referenčního období byl přtom brán na provoz významných vodních nádrží. Př posuzování prostorové varablty hydrologckého sucha je vhodné doplnt relatvní ukazatele (což je případ výše použté doby opakování jevu) o ndkátory vázané k vodnost území. V případě našeho článku konkrétně využjeme průměrný specfcký průtok (ten vyjadřuje hodnotu průměrného průtoku přepočtenou na 1 km 2 území). V rámc kalendářního roku 2012 jsme stanovl průměrný specfcký průtok za období červenec až říjen všem 27 vybraným stancím. Časový úsek byl zvolen tak, aby posthoval typckou nejsušší čtyřměsíční perodu roku Vlv vybraných vodních nádrží na zmírnění projevů hydrologckého sucha byl opět zkoumán na základě průměrných měsíčních průtoků prostřednctvím stanovení pravděpodobnost překročení pro různě dlouhá období. Tentokráte jsme voll takové vodoměrné stance, které jsou umístěny v těsné blízkost významných vodních děl a jsou tzv. v páru, tj. jedna z nch uzavírá povodí těsně nad vzdutím nádrže a druhá je vždy nedaleko pod hrází vodního díla. Aby bylo srovnání názornější, zahrnul jsme výsledky každého páru stanc do jednoho grafu. V případě vodní nádrže Vranov bylo třeba použít trojc stanc (dvě jsou lokalzované na přítoku do nádrže, jedna stance na odtoku). Součtem měsíčních průtoků v dvojc měrných proflů na přítocích do nádrže Vranov jsme vytvořl jednu fktvní vodoměrnou stanc. Kromě toho byly zkoumány vlastnost časové řady ročních nedostatkových objemů a ročních dob podkročení prahového průtoku Q 330d ve stancích Morava-Strážnce, Jhlava-Dvorce a Svratka-Borovnce. Prvky časové řady jsme oklasfkoval na hodnoty nadprahové a podprahové, přčemž byla testována různá velkost prahové hodnoty. V dalším kroku jsme stanovl průměrnou relatvní četnost výskytu nadprahových hodnot v časové řadě. Spolu s tím jsme ke každému prvku řady přradl prvek bezprostředně následující. Na tomto základě

6 pak byl nalezen počet případů, kdy je nadprahová hodnota parametru sucha následována další nadprahovou hodnotou. Nakonec jsme s pomocí součtového bnomckého rozdělení nalezl hladnu pravděpodobnost, př které dochází k emprcky zaznamenanému počtu dvou případů nadprahové hodnoty v časové řadě po sobě (pro zcela náhodné rozdělení prvků). Uvedenou metodou je možné zkoumat, zda jsou jednotlvé prvky časové řady ukazatelů sucha nezávslé, nebo mají vntřní řád. Výsledky a dskuze Mezročního srovnání délek dob podkročení (trvání sucha) a nedostatkových objemů (velkost sucha) ve stanc Morava-Strážnce za období 1921 až 2012 je na obrázku 3. Extremta hydrologckého sucha kalendářního roku 2012 podle obou zvolených krtérí odpovídá dlouhodobé průměrné době opakování tř roky. Z výsledků je zřejmé, že význam událost v rozsáhlém povodí jako celku (9146 km 2 ) nebyl njak mmořádný a zůstal daleko za naším očekáváním. Ještě dříve, než se zaměříme na to, jak vypadala doba opakování pro menší, srážkově výrazněj podnormální územní celek, podrobněj s rozebereme dosažené výsledky. Co dalšího se dá vyčíst z obrázku 3? Předně můžeme zjstt, že řady ročních hodnot dob podkročení a nedostatkových objemů mají asymetrcké rozdělení případů extrémně nízké vodnost je podstatně méně, než případů kdy sucho zaznamenáno nebylo. Přtom platí, že roční nedostatkové objemy mají vyšší koefcent asymetre, než je tomu u ročních dob podkročení. Obrázek 3: Vývoj ukazatelů sucha na řece Moravě ve Strážnc v letech 1921 až DOBA PODKROČENÍ NEDOSTATKOVÝ OBJEM DOBA PODKROČENÍ [dny] y = -0,1258x + 15,729 R 2 = 0,0267 y = -0,1056x + 15,257 R 2 = 0, NEDOSTATKOVÝ OBJEM [ml. m 3 ] 10 0 KALENDÁŘNÍ ROK Pozn.: Oba ukazatele jsou stanoveny vzhledem k prahové hodnotě Q 330d odvozené z celého období.

7 Mnohem zajímavější je poznatek, že případy sucha nejsou na časové ose rozloženy nahodle, ale mají tendenc se shlukovat mnmálně na dvou úrovních. Jednak se velm často opakují v následujících letech po sobě, jednak dochází k perodám zvýšené četnost suchých let na časové ose. Na datech několka vodoměrných stanc se ukázalo, že delší suchá peroda, typcká pro první polovnu 20. století, končí obvykle mez roky 1954 a 1964 (v závslost na poloze stance). Poté následuje 20 až 30 na hydrologcká sucha nebývale chudých let. V dalším období trvajícím do současnost se opět objevují sucha, ale zdaleka ne v tak hojné míře, jako tomu bylo v první polovně mnulého století. Po provedené selekc datového vzorku ročních nedostatkových objemů na případy s nadprůměrným hodnotam tzv. suché roky a případy s podprůměrným hodnotam zjstíme, že pravděpodobnost výskytu nadprůměrného ročního nedostatkového objemu v časové řadě ve Strážnc na Moravě je 31,5 %. Jaká je pravděpodobnost, že po nadprůměrně suchém roce následuje opět nadprůměrně suchý rok? Za předpokladu, že by se přírodní procesy řídly čstě náhodným procesy, je to oněch 31,5 %. Emprcká pravděpodobnost v našem datovém materálu však ční 57,1 %. Na základě statstckého testování pak s 99,8 % pravděpodobností můžeme odmítnout tvrzení, že by se suché roky (zde defnované jako případy s nadprůměrným hodnotam ročních nedostatkových objemů) vyskytovaly v časové řadě nahodle. Obdobné výsledky vykazuje případ, kdy data rozčleníme podle hydrologckých let. V daných lokaltách se ukázalo, že síla průkaznost organzovaného výskytu suchých let je poměrně rezstentní vůč úpravám prahové hodnoty použté pro výpočet. Pokud stejnou analýzu provedeme pro časové okno o délce dvou let (první a druhý rok časové řady tvoří nyní rok 1, třetí a čtvrtý rok tvoří rok 2, atd.), hypotézu nahodlost výskytu nadprůměrně suchých dvouletých perod můžeme zamítnout s pravděpodobností 95,3 %. Př délce časového okna tř roky nalezená pravděpodobnost jž klesá na 66,5 %. Podobná organzovanost ve výskytu suchých let byla sledována např. v proflu Dvorce na řece Jhlavě (hydrologcká pozorování jsou zde k dspozc od roku 1928), č v Borovnc na Svratce (od r. 1925). V poslední jmenované stanc je s ohledem na velkost povodí, hydrogeologcké podmínky a další faktory paměť systému kratší. Stejná analýza byla provedena, spíše pro zajímavost, také v proflu Labe-Děčín, kde je k dspozc nejdelší souvslá řada denních průtoků v České republce (od r. 1888). Zde se podle očekávání prokázala nehomogenta časové řady, kdy velké údolní nádrže v posledních zhruba šedesát letech systematcky zvyšují mnmální průtoky. Z uvedeného důvodu nelze zde zaznamenané shlukování suchých let přčíst pouze na vrub přrozeným setrvačným

8 mechanzmům zkoumaného povodí, an běžnému dlouhodobému kolísání četnost výskytu podnormálně vodných let. Co může být příčnou zjštěné pamět povodí? S ohledem na průkaznost stejných vzorců chování v několka navzájem vzdálených vodoměrných proflech můžeme praktcky vyloučt hypotézu, že se jedná o nahodlou chybu ve vyhodnocení průtoků, nebo o vlastnost vyvolanou antropogenním zásahem do hydrologckého režmu krajny. Pravděpodobnější, ale bohužel velm obecné vysvětlení může spočívat v tom, že lbovolné povodí funguje jako setrvačník jeden velký rezervoár, složený z bezpočtu menších nádrží. Pokud v systému v jstém okamžku voda chybí, tento defct se propaguje po určtou dobu dále, dokud není dostatečně vykompenzován nadnormální dotací přtékající vody. Z našch dat vyplývá, že uvedená doba plnohodnotné kompenzace velm často přesahuje dva kalendářní, respektve hydrologcké roky. Zajímavé by proto bylo sledovat, jak délka pamět povodí souvsí s hydrogeologckým podmínkam, jeho plošnou velkostí a podobně. Jestlže bychom se na problém podíval z opačné strany a zkoumal dlouhodobé zákontost ve výskytu enormně vodných let, zpravdla provázených povodněm, zde bychom mohl pochybovat o časové nezávslost extrémů [1]. Přpustíme-l možnost, že povodňový režm je v měřítku několka dekád do značné míry řízen astronomckým, případně na ně navazujícím crkulačním cykly, musíme počítat s tím, že podobné faktory budou působt také na nestaconartu výskytu suchých perod. Obrázek 4: Největší sucha v povodí Moravy mez Kroměříží a Strážncí v l až 2012 PŘEVRÁCENÁ HODNOTA MINIMÁLNÍHO ROČNÍHO 4-MĚSÍČNÍHO PRŮTOKU [m -3. s] 0,15 0,1 0, ,01 0,1 1 PRAVĎEPODOBNOST PŘEKROČENÍ [-] Pozn.: Osa y vyjadřuje převrácenou hodnotu mnma z řady dferencí průměrných klouzavých čtyřměsíčních průtoků mez stancem Morava-Strážnce a Morava-Kroměříž v daném kalendářním roce. Logartmcky transformovaná osa x uvádí emprckou pravděpodobnost překročení těchto hodnot.

9 Vraťme se nyní od teoretckých úvah zpět k hlavnímu tématu našeho příspěvku. Zařazení a porovnání roku 2012, stanovené z mnmálních dferencí průměrných X-měsíčních průtoků z každého kalendářního roku napovídá, že od roku 1921 se v území ohrančeném stancem Morava-Kroměříž a Morava-Strážnce vyskytlo pouze pět případů výraznějších hydrologckých such. Sušší perody, než byl rok 2012, se objevly v letech 1933, 1947, 2003, 1932 a Dlouhodobá průměrná doba opakování nám zkoumaného jevu tedy ční přblžně 15 let. Emprcká čára překročení převrácených hodnot z ročních mnmálních dferencí průměrných čtyřměsíčních průtoků ve Strážnc a Kroměříž je prezentována na obrázku 4. Na první pohled je zde patrná výjmečnost kalendářního roku 1933 ve srovnání s ostatním výseky zkoumaného období. Zdá se, že teoretcká doba opakování sucha v roce 1933 výrazně překračuje 100 let. Prostorovou varabltu hydrologckého sucha 2012 zachycuje obrázek 5. Každou vybranou stanc zastupuje jeden polární graf. Zatímco barva výplně grafu značí velkostní kategor specfckého průtoku v dané stanc, tvar polárního grafu prozrazuje vývoj pravděpodobnost překročení zaznamenaných mnm průměrných X-měsíčních průtoků v roce 2012 vůč referenčním podmínkám z let Téměř u všech stanc extremta suché perody 2012 roste s délkou časového okna, které podrobujeme analýze. Znamená to, že roční průtoky jsou z hledska doby opakování extrémnější než mnmální dvou č čtyřměsíční průtoky. Tento trend sílí u vodoměrných stanc reprezentujících povodí s výrazným, umělým č přrozeným retenčním kapactam. Tyto kapacty dokážou po omezenou dobu hydrologcké projevy sucha mnmalzovat, pokud však sucho trvá déle, jejch akumulační prostory jž na zásadní nalepšení průtoku nestačí. Pokus o jednoduché vyjádření předchozího sdělení může tedy znít: sucho 2012 na jžní Moravě nebylo ojednělé z hledska maxmální ntenzty jeho projevů, ale především svou délkou. Extrémně podnormální srážkové poměry trvající deset měsíců a ukončené v květnu roku 2012 přnesly nejdříve pozvolný, pozděj výrazný pokles vodnost povrchových toků na jžní Moravě. Dramatcké ochuzení zásob podzemních vod v průběhu mmovegetační sezóny 2011/2012 se podepsalo na tom, že an nadnormální srážky v druhé polovně roku 2012 nedokázaly zvrátt další, byť jž mírnější poklesy hladn vodních toků. Hrozba slného nedostatku vody se v roce 2013 nenaplnla díky pokračující nadnormální srážkové dotac.

10 Obrázek 5: Regonální projevy hydrologckého sucha 2012 na jžní Moravě Pozn.: Tangencální směr v polárním grafu vyjadřuje délku klouzavého období v daném kalendářním roce (2 12 měsíců). Radální směr v grafu značí pravděpodobnost překročení nalezené mnmální hodnoty X-měsíčního klouzavého průměrného průtoku. Pravděpodobnost překročení je výsledkem porovnání údaje z roku 2012 vzhledem k referenčnímu období 1992 až Barva výplně grafu kategorzuje vodoměrné profly na základě velkost průměrného specfckého průtoku v období červenec až říjen 2012.

11 Z hledska regonálních rozdílů s všmněme, že extremta hydrologckého sucha v roce 2012 mírně rostla směrem po toku Moravy. Značně nevyrovnaná je stuace v horní část povodí řeky Dyje. Zatímco sucho výrazně zasáhlo povodí Moravské Dyje ve stanc Janov, ve stanc Podhradí pod zaústěním Rakouské Dyje (Deutsche Thaya) jeho extremta skokem klesla, aby vzápětí opět nabrala vzrůstající tendenc. V rámc zkoumaných lokalt se hydrologcké sucho (krátkodobě) dotklo nejslněj povodí k vodoměrným stancím Svratka- Dalečín, Velčka-Velká, vz obrázek 2 a 8 a Olšava-Uherský Brod. Z pohledu víceměsíčního časového úseku se nejvíce podnormální průtoky objevují ve stancích Punkva-Skalní Mlýn (oblast Moravského krasu), Velčka-Velká, Svtava-Bílovce a Olšava-Uherský Brod. Naopak nejméně se hydrologcké sucho projevlo ve stancích Dyje-Podhradí, Ltava-Rychmanov, Trkmanka-Velké Pavlovce a Jevšovka-Božce. Porovnání extremty roku 2012 s významným suchy z let 1992 a 2003 pro vybrané stance na důležtých tocích jžní Moravy je na obrázku 6. Ačkolv se pořadí suchých let lší v prostoru a čase, k obecně nejhorším projevům došlo v roce Poslední rozbor se týká vlvu vybraných vodních nádrží na zmírnění doby opakování hydrologckého sucha Výsledky jsou prezentovány v obrázku 7. Největší poztvní vlv (ve smyslu zmírnění extremty sucha) byl sledován u soustavy vodních děl Vír I a II na řece Svratce. Velm zřetelný poztvní vlv z hledska krátkodobého sucha měla také nádrž Mostště na řece Oslavě. Opačná stuace nastala u vodních nádrží Vranov a soustavy Dalešce-Mohelno, kde extremta hydrologckého sucha na odtoku ze soustavy převýšla hodnotu na přítoku. Je však nutné s uvědomt, že to neznamená, že by uvedené vodní nádrže stuac v roce 2012 zhoršovaly. Správnější vysvětlení může znít, že relatvní míra nalepšení průtoku nedosahovala běžné úrovně z let Příčnou může být podprůměrná akumulace vod na začátku suché perody 2012 ve srovnání s referenčním obdobím, nebo zvolená manpulační stratege. Například u nádrže Dalešce by byl takový postup, s ohledem na prmární poslání vodního díla zajštění vodních zásob pro účely chlazení jaderné elektrárny Dukovany zcela pochoptelný.

12 Obrázek 6: Porovnání extremty nedávných such ve vybraných vodoměrných proflech Pozn.: Vysvětlvky k polárním grafům jsou uvedeny v textu a v obrázku 5. Roky jsou defnovány kalendářně. Obrázek 7: Vlv vybraných vodních nádrží na zmírnění účnků hydrologckého sucha 2012 Pozn.: Vysvětlvky k polárním grafům jsou uvedeny v textu a v obrázku 5.

13 Obrázek 8: Koryto Velčky nedaleko Hroznové Lhoty dne 5. září 2012 Foto: J. Koštek Závěr Během léta a podzmu roku 2012 se na jžní Moravě objevla velm výrazná peroda snížených vodních stavů. Stalo se tak v důsledku několkaměsíčních podnormálních srážkových úhrnů v daném regonu, především jako reakce na nedostatečnou akumulac podzemních vod v předchozím období. Teoretcká průměrná doba opakování hydrologckého sucha se v nejpostženějších oblastech pohybovala okolo dvacet let, na několka lokaltách jej pravděpodobně překročla. Extremta popsované událost v zájmovém regonu odpovídá zhruba roku Z hledska vodnost povrchových toků se však nejedná o tak výjmečnou epzodu, jaká se odehrála například v roce 1992, nebo dokonce v roce Významné vodní nádrže v různé míře omezly nepříznvé účnky hydrologckého sucha s ohledem na svůj akumulační potencál a stanovené vodohospodářské prorty. Vedle toho bylo na datech několka vybraných vodoměrných stanc zjštěno, že prvky řad ročních ukazatelů hydrologckého sucha (jako jsou nedostatkový objem a doba podkročení) nejsou vzájemně nezávslé, ale shlukují se jednak krátkodobě (v následujících letech po sobě), jednak dlouhodoběj v měřítku dekád.

14 Lteratura [1] ELLEDER, L., (2010): Proxy data, nový mpuls pro hydrolog. In: Hydrologcké dny 2010, 7. národní konference českých a slovenských hydrologů a vodohospodářů, října 2010, Hradec Králové, s , ISBN [2] HISDAL, H., TALLAKSEN, L. M., (Eds.) (2000): Drought Event Defnton. Techncal Report to the ARIDE project No. 6. Assesment of Regonal Impact of Droughts n Europe. Department of Geophyscs, Unversty of Oslo, 41 p. [3] TALLAKSEN, L. M., VAN LANEN, H. A. J., (Eds.) (2004): Hydrologcal Drought: Processes and Estmaton Methods for Streamflow and Groundwater. Developments n Water Scence. Elsever BV, 579 p. [4] TREML, P., (2012): Největší hydrologcká sucha 20. století. In: Smelík, L., Jandora, J., Workshop Adolfa Patery 2012 Extrémní hydrologcké jevy v povodích, Brno, , s ISBN [5] ZAHRADNÍČEK, P., TRNKA, M., BRÁZDIL, R., MOŽNÝ, M., ŠTĚPÁNEK, P., HLAVINKA, P, ŽALUD, Z., MALÝ, A., SEMERÁDOVÁ, D., DOBROVOLNÝ, P., DUBROVSKÝ, M., ŘEZNÍČKOVÁ, L., (2014): The extreme drought epsode August 2011 May 2012 n the Czech Republc: A scenaro of future droughts n Central Europe? Internatonal Journal of Clmatology, [rukops v recenzním řízení]. Kontakt: Mgr. Antonín Malý Český hydrometeorologcký ústav, pobočka Brno Kroftova 43, Brno, , antonn.maly@chm.cz