TVORBA PROFESIOGRAMU U VYBRANÉ VOJENSKÉ ODBORNOSTI

Transkript

1 U N I V E R Z I T A K A R L O V A V P R A Z E Fakulta tělesné výchovy a sportu TVORBA PROFESIOGRAMU U VYBRANÉ VOJENSKÉ ODBORNOSTI DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: por. Ing. Mgr. Kateřina Dědáková Zpracoval: nrtm. Bc. Lukáš Fait PRAHA

2 Touto cestou bych chtěl poděkovat por. Ing. Mgr. Dědákové za odborné vedení práce. Poděkování patří také mým spolupracovníkům z Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie za spolupráci při výzkumu, který byl potřebný k sepsání této práce. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Mgr. Dědákové, a že jsem uvedl všechny použité literární a odborné zdroje. Bc. Lukáš Fait 2

3 SVOLENÍ: Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musejí použité údaje řádně citovat. Jméno a příjmení: Rodné číslo: Datum zapůjčení: Datum vrácení: 3

4 Jméno a příjmení autora: nrtm. Bc. Lukáš Fait Název diplomové práce: Tvorba profesiogramu u vybrané vojenské odbornosti Pracoviště: Katedra vojenské tělovýchovy Vedoucí diplomové práce: por. Ing. Mgr. Kateřina Dědáková Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Abstrakt: Řešený problém: Řešeným problémem je nedostatečná znalost pracovní činnosti zaměstnance na systematizovaném místě Starší inspektor Skupiny ochrany a doprovodů Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie a s tím pramenící problémy při výběru vhodných kandidátů na tuto pozici. Vojáci, zařazení na této pozici, provádějí ochranu a doprovod členů zahraničních delegací při jejich návštěvách na území České republiky. Cíl práce: Cílem práce je získat přehled o činnostech vojenských policistů ze Skupiny ochrany a doprovodů Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie, zařazovaných během bezpečnostní akce na pozici osobního strážce. Pokusit se potvrdit či vyvrátit výsledky mé bakalářské práce, ve které vyšly jako převažující využívané motorické schopnosti schopnosti vytrvalostní. Metody: Hlavní použitou metodou je analýza časového snímku, který bude získán přímým pozorováním. Testování motorických schopností budu provádět standardizovanými testy. Výsledky: Určit nejdůležitější motorické schopnosti, které jsou využívány při činnosti osobního strážce. Vymyslet testy, které nejlépe odrážejí činnost určených vojenských policistů a zjistit úroveň jejich motorických schopností. Nastavení úrovně limitů testů z tělesné přípravy pro výběr uchazečů na pozice osobních strážců u Vojenské policie. Klíčová slova: profesiografie, motorické schopnosti, motorické testy, osobní strážce, chráněná osoba. 4

5 Author s first name and last name: Bc. Lukáš Fait Title of master thesis: Creation of professiogram for selected military specialisation Department: Department of Military Physical training Supervizor: Ing. Mgr. Kateřina Dědáková Presentation year: 2012 Abstrakt: Problem solving: Ability of problem solving is inaccurate knowledge of working activity of an employee at systematized rank of Group of protection, Close protection detachment, Headquarters of protection service, Military police and resultant problems with selection of reasonable candidates for the position. Soldiers involved at the group of guarding and accompanying members of foreign delegations during their formal visits in the Czech Republic. Purpose of work: Purpose of the work is to gather list of activities of a bodyguard from protection and escort Group of protection, Close protection detachment, Headquarters of protection service, Military police. To attempt approve or disapprove the results of my bachelor assignment that was showing the motor and endurance skills as prevailing Methods: Main used method is the analysis time frame and creation of characteristics of the given possition in the AČR. I will conduct by standardized tests for testing of motor skills. Result: Determine the most important motor skills, which are necessary for a bodyguard. To create tests that reflect activities of the specified members of Military police and determine the level of their motor skills. To set the limits of tests of physical fitness for selection applicants on position of bodyguard of Military police. Key words: Professiography, motor skills, motor tests, bodyguard, protected person. 5

6 Obsah 1 Úvod Přehled literatury Cíle práce Výzkumné otázky Hypotéza Výzkumný soubor Teoretická východiska Profesiografie Druhy profesiogramů Způsoby zaměření profesiografických metod Zdroje profesiografických údajů Analýza práce Činnost osobního strážce dle norem AČR Vymezení pojmů Úkoly osobního strážce Úkoly osobního strážce velitele týmu Motorické schopnosti Schopnost obecně Motorické schopnosti a jejich dělení Kondiční schopnosti Koordinační schopnosti Testy motorických schopností Metodologie Analýza časového snímku Postup při zpracování časového snímku Sběr dat - zúčastněné pozorování Způsob záznamu dat zúčastněné pozorování Testy motorických schopností Testy vytrvalostních schopností Testy silových schopností

7 8.5.3 Testy obratnostních schopností Testování rychlostních schopností Zpracování dat testy pohybových schopností Výsledky Výsledky pozorování při bezpečnostní akci Popis zaznamenaných činností Vyhodnocení zaznamenaných činností Výsledky pozorování při výcviku Popis zaznamenaných činností Vyhodnocení zaznamenaných činností Výsledky testů pohybových schopností Využití pohybových schopností Diskuze Závěr Použitá literatura Přílohy Přehled použitých zkratek Přehled tabulek Seznam obrázků

8 1 Úvod Tato práce se částečně prolíná a částečně navazuje na moji bakalářskou práci, ve které je již rozpracována problematika neznalosti pracovních činností, případně nevyhovujícího popisu pracovních činností vojenského policisty, zařazeného na funkci Starší inspektor Skupiny ochrany a doprovodů Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie. Pro představu uvádím současný nic neříkající popis pracovní činnosti zaměstnance na pozici Starší inspektor Skupiny ochrany a doprovodů Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie: Samostatné zajišťování bezpečnosti chráněných osob. Vykonává službu na úseku bezpečnostní služby a přímo se účastní nejzávažnějších policejních akcí spojených s policejním šetřením trestných činů a mimořádných událostí v souvislosti s ochranou osob a majetku vojenské správy nebo na úseku doprovodu a ochrany a přímo vykonává bezpečnostní službu při ochraně zájmových osob a kolon techniky a materiálu nebo na úseku pořádkové služby. Vykonává specializované práce při zajišťování ochrany života a zdraví ústavních činitelů a osob požívajících mezinárodní ochrany, včetně doprovázení inspekčních týmů a plnění nestandardních situací, včetně možných teroristických útoků. Zabezpečení komplexního informačního servisu, provádění zvláštní ochrany chráněných osob v bydlišti, na pracovišti nebo v místě pobytu, včetně poskytování služeb bezpečnostního charakteru a zprostředkování styků veřejnosti s chráněnými osobami, zabezpečení vnitřní ochrany objektů se zaměřením na pracoviště a místa pobytu chráněných osob, obsluhu detekčních zařízení při vstupu do objektu a branně technickou kontrolu doručených zásilek. Při výkonu funkce řídí vozidla ozbrojených sil. V této práci se chci zaměřit na popis činností osobního strážce během ostrých bezpečnostních akcí a v průběhu výcviku. Pozorováním pracovních činností osobního strážce se chci pokusit určit pohybové schopnosti, které lze v tomto povolání považovat za klíčové. Dále je úkolem této práce provést testy motorických schopností u vojenských policistů vykonávajících funkci osobního strážce. Podle vzniklého soupisu činností a na základě výsledků provedených motorických testů, bychom měli být schopni stanovit kvalifikační požadavky a strukturu výběrového řízení a tím zajistit výběr vhodných kandidátů na tuto pozici. 8

9 2 Přehled literatury Jako jedni z prvních se profesiografií a tvorbou profesiogramů zabývají ve svém díle Matoušek a Růžička (1967), kteří vytvořili profesiografická schémata určená převážně pro dělnické profese. Profesiografii zde obecně charakterizují jako popis činnosti a stanovení požadavků určitého povolání a podmínek, za nichž je toto povolání vykonáváno. Popis je prováděn podle předem připravených hledisek (kriterií), shrnovaných zpravidla pod názvem profesiografické schéma. Zobecněné výsledky popisu jedné činnosti (prováděné různými lidmi) umožňují vypracovat tzv. profesiogram určitého povolání. Profesiografií ve vztahu k výběru vhodných zaměstnanců se zabýval Kolman (2004). Jako úkol profesiografických metod uvádí získání systematické informace o prováděné práci. Tím myslí povahu vykonávané práce, nástroje potřebné k vykonání práce, pracovní podmínky a umístění prováděné práce v organizačním systému. Dobře provedené profesiografické analýzy jsou velmi užitečným nástrojem řízení, protože obsahují důležité informace, na jejichž základě lze volit vhodné postupy nejen při přijímání pracovníků, ale i v dalších oblastech, jako je hodnocení pracovníků, určování potřeb výcviku a volba metod výcviku a rozvoje kariéry. Do hloubky se analýzou pracovního místa a profesiografií zabývala Kurelová (2004), která se zaměřila na profesiogramy učitelů a výchovných pracovníků a Vůjtěch (2002), který zpracoval profesiogram soudců a státních zástupců a obě povolání z hlediska pracovní činnosti porovnával. Analýzou práce se zabýval také Štikar a kol. Analýza práce je jedním z nejdůležitějších prostředků psychologie práce a organizace. Není to ovšem jen postup výhradně psychologický. Užívá ho ekonom, projektant i organizátor. Informace z analýzy práce mohou ovlivnit mnohé aspekty organizace (stanovení určitého postupu, režimu práce i očekávaných úkonů). Analýza práce je považována za základ, na němž se rozvíjí organizace lidských zdrojů (Štikar a kol., 2003). O využití informací z analýzy práce se zajímá ve své publikaci Arnold a kol. (2007), podle kterého se dají informace získané analýzou práce využít mnoha způsoby. Dá se z ní vytvořit popis práce, na jehož základě sestavíme klíčové povinnosti. Dá se využít v úvodním stádiu výběrového řízení, aby kandidáti lépe pochopili co daná práce obnáší, a také se dá využít v organizaci jako zdroj informací na školení, hodnocení práce a k dalším účelům. 9

10 Výkonem samotné profese osobního strážce se v rámci AČR zabývá Závazný pokyn náčelníka Vojenské policie č. 10 z roku 2004, který řeší postup příslušníků Vojenské policie při plnění úkolů ochrany a doprovodů vojenského materiálu a určených osob. Další normou AČR pro činnost osobního strážce je Směrnice pro činnost příslušníků Vojenské policie při plnění ochrany a doprovodů chráněných osob ve smyslu ustanovení zákona 124/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů vydaná Hlavním velitelstvím Vojenské policie pod Čj.: 6149/ v roce Tyto směrnice obsahují obecné zásady pro jednotlivé druhy činností Vojenské policie na úseku ochrany a doprovodu určených osob ve smyslu ustanovení zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Současně stanovují i podmínky pro personální a materiální zabezpečení úkolů ochrany a doprovodu chráněných osob. Motorickými schopnostmi se u nás zabýval Čelikovský (1990), který pohybovou schopností rozumí dynamický komplex vybraných vlastností organizmu člověka, integrovaných podle třídy pohybového úkolu a zajišťující jeho plnění. O motorických schopnostech a jejich dělení píší ve svém díle Měkota, Novosad (2005). Jedná se podle nich o dosti obsáhlou a členitou třídu schopností, jež podmiňují (úspěšnou) činnost pohybovou, dosahování výkonů nejen ve sportu, ale i v práci či tvorbě, kde pohyb je složkou dominantní. V zahraničí se motorickými schopnostmi zabývali Burton, Miller (1998), podle kterých jsou motorické schopnosti obecné rysy či kapacity, které podkládají výkonnost v řadě pohybových dovedností. Motorickými testy se ve své publikaci zabývají Měkota, Blahuš (1983), kteří uvádějí, že se užitím odborného termínu test jedná o zkoušku vědecky podloženou, jejímž cílem je dosáhnout kvantitativního vyjádření výsledku. Testování tedy znamená: 1. provedení zkoušky ve smyslu procedury. 2. přiřazování čísel, jež jsme nazvali měřením. Kovář (1977) se ve své publikaci zabývá metodami genetické podmíněnosti v pohybových schopnostech. Kovář (1981) také popisuje teorii k testování a hodnocení v tělesné výchově. Blahuš (1976) popisuje teorii testování pohybových schopností. O rozvoji motorických schopností, tedy tréninku, píší ve své knize Perič, Dovalil (2010) jako o složitém a účelně organizovaném procesu rozvíjení specializované výkonnosti sportovce ve vybraném sportovním odvětví nebo disciplíně. 10

11 3 Cíle práce Cílem této práce je seznámit se s činností osobního strážce při ostré bezpečnostní akci a během výcviku. Popsat jednotlivé činnosti a určit jejich časovou bilanci. Pokusit se určit pohybové schopnosti, které se dají při výkonu povolání osobního strážce považovat za klíčové. Na základě změřených výsledků motorických testů zjistit úroveň pohybových schopností vojenských policistů a stanovit limity testů z tělesné přípravy pro výběr uchazečů o pozici osobního strážce u Vojenské policie. 11

12 4 Výzkumné otázky V této práci budou řešeny tyto výzkumné otázky: 1. Která pracovní činnost bude v průběhu pozorování ostré bezpečnostní akce a při výcviku osobního strážce nejčastěji zastoupena? 2. Která pracovní činnost bude v průběhu pozorování ostré bezpečnostní akce a při výcviku osobního strážce vykonávána nejdelší dobu? 3. Jaká bude časová bilance pracovní činnosti osobního strážce při střežení chráněné osoby v nezabezpečeném prostoru? 4. Která pohybová schopnost bude v pracovní činnosti osobních strážců nejvíce zastoupena? 5. Kterou pohybovou schopnost bude možné určit jako klíčovou pro práci osobního strážce? 6. Kterými motorickými testy lze měřit pohybové schopnosti vybrané vojenské odbornosti pro výběr nových uchazečů? 12

13 5 Hypotéza Předpokládá se, že osobní strážce během ostrých bezpečnostních akcí využije markantně pouze pohybové schopnosti vytrvalostní. Během pozorování výcviku osobních strážců by však mělo vyjít najevo, že důležitější jsou pro výkon tohoto povolání pohybové schopnosti rychlostní a koordinační. 13

14 6 Výzkumný soubor Výzkumný soubor bude tvořit při ostré bezpečnostní akci pět příslušníků, při výcviku a motorických testech deset příslušníků Vojenské policie, zařazených na systemizovaném místě Starší inspektor Skupiny ochrany a doprovodů Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie v Praze. Zkoumaní vojáci jsou muži ve věku od 28 do 36 let. 14

15 7 Teoretická východiska 7.1 Profesiografie Osou, kolem níž se poznatky o pracovní činnosti člověka soustřeďovaly, byla většinou nějaká určitá profese. Proto se získávání poznatků (psychologických, fyziologických a popřípadě jiných o pracovních činnostech) u nás nazývá profesiografie a výsledek této činnosti profesiogram. V anglické odborné literatuře se v této souvislosti hovoří o jobanalysis. Úroveň, na které se psychologická analýza činnosti provádí, je velmi rozmanitá. Literatura popisuje metody praktické i teoreticky náročné (Bureš, 1981). Profesiografie má své kořeny jednak v psychotechnice (a tím v diferenční psychologii), jednak v tzv. vědě o práci, zejména pak v oblasti označované jako věda o povolání. Výběr osob pro určitá povolání předpokládal nejen možnost zjišťovat a měřit schopnosti, dovednosti i znaky osobnosti, ale i srovnávání zjištěných úrovní s požadavky povolání. Profesiografie měla být jednou složkou psychologického výběru, diagnostické pomůcky druhou. Zkušenosti z uplatňování psychotechnických metod ukazují, že byla intenzívně rozvíjena druhá složka a vlastní analýza pracovní činnosti byla opomíjena. Lze oprávněně předpokládat, že uvedený nedostatek přispěl ke kritice mechanického užití psychotechniky (Matoušek, Růžička, 1967). Profesiografie se stala v současné době velmi významnou metodou, jejímž hlavním cílem je získat systematický popis všech nároků, které klade konkrétní profese na pracovníka, totiž profesiogram. Profesiografický výzkum vyžaduje především vypracovat analýzu profesních činností zkoumaných profesí (Kurelová, 2004). Dle Matoušek, Růžička (1967) je prvním krokem profesiografické analýzy pracovní činnosti člověka získání faktů, údajů a informací o všech činnostech zahrnutých v povolání. Tyto údaje je vhodné prezentovat ve formě popisu činností, jež odpovídá v podstatě na tyto základní otázky: 1. co člověk dělá? 2. jak to dělá? 3. proč to tak dělá? 4. za jakých podmínek to dělá? 15

16 7.1.1 Druhy profesiogramů Podle účelu rozeznává Štikar a kol. (2003) tři základní druhy profesiogramu: profesiogramy určené pouze pro profesionální informaci profesiogramy určené pro profesionální poradenství a pro rozmisťování pracovníků různých profesí profesiogramy určené hlavně pro racionalizační zásahy uvnitř profese, tedy z hlediska úpravy pracovního prostředí, výcviku a výběru pracovníků pro určitou profesi Způsoby zaměření profesiografických metod Podle Kolmana (2004) existují mezi profesiografickými metodami určité rozdíly podle toho, zda jsou primárně zaměřeny na vykonávanou práci nebo na pracovníka. Metody zaměřené v první řadě na práci zkoumají především pracovní činnosti. Popisují, jaké nástroje jsou užívány a jak se užívají, co je výsledkem práce, jaké jsou používány materiály a další zdroje. Takto zaměřená profesiografie se obvykle využívá při ergonomických studiích nebo v souvislosti s ochranou zdraví a bezpečností práce. Profesiografie zaměřená na pracovníka se soustřeďuje na popis psychologických požadavků kladených na pracovníka., jako jsou dovednosti, úsudek, rozhodování a komunikace. Právě tento druhý způsob bývá obvyklý v souvislosti s návrhem a vývojem metod výběru Zdroje profesiografických údajů Písemné materiály: V mnoha organizacích existují popisy práce a ty mohou poskytnout důležité informace pro analýzu. Je důležité zkontrolovat si pozorováním a dalšími metodami, zda tyto popisy odpovídají skutečnosti. Je-li tomu tak, ušetří se spousta času. Ani opačný případ však nemusí být nezajímavý. Jsou-li popisy práce zastaralé, říká to cosi důležitého o managementu firmy a může to také znamenat, že výsledky, o něž v dané organizaci skutečně jde, mohou být jiné než ty deklarované (Kolman, 2004). Výpověď vykonavatele práce: Rozhovory spracovníky, kteří sami práci vykonávají, jsou prakticky vždy podstatnou součástí profesiografické studie. Tyto rozhovory mohou přinést velmi důležité informace o tom, v čem výkon práce spočívá a jak je vykonávána. Na druhé straně je v těchto rozhovorech obtížné zajistit získání úplné informace o všech důležitých aspektech této práce. Rovněž se může stát, že popis práce podaný tím kdo ji 16

17 vykonává, je příliš subjektivní, nepřesný a zkreslený, či dokonce záměrně nepravdivý (Kolman, 2004). Posouzení spolupracovníky: Informace se nemusejí získávat pouze od pracovníka. Někdy je užitečné získat data od přímých nadřízených, spolupracovníků, vedoucích. Když například shromažďujete údaje o vážné události, pohled pracovníka, přímého nadřízeného a vedoucího o povaze kritické události, mohou přinést zajímavé srovnání (Arnold a kol., 2007). Přímé sledování: Přímé sledování při analýze práce pomůže vždy. Je samozřejmě možné, že přítomnost výzkumného pracovníka může změnit chování pracovníka. Přesto nám data získaná přímým sledováním, například účastníkem, mohou nabídnout lepší vhled, než jakákoliv jiná metoda. Sledování je nejvhodnější u povolání, která obsahují manuální nebo viditelné komponenty, například u pracovníka výrobní linky. Zde totiž můžeme plnění úkolu sledovat přímo. U manažerských povolání, kde se značná část pracovní doby tráví u počítače nebo telefonu, nám přímé sledování k analýze práce mnoho nových informací nedodá (Arnold a kol. 2007). 7.2 Analýza práce Analýza práce je jedním z nejdůležitějších prostředků psychologie práce a organizace. Není to ovšem postup jen výhradně psychologický. Užívá ho ekonom, projektant i organizátor. Informace z analýzy práce mohou ovlivnit mnohé aspekty organizace (stanovení pracovního postupu, režimu práce i očekávaných úkonů). Analýza práce je považována za základ, na němž se rozvíjí organizace lidských zdrojů. Zahrnuje: 1. vývoj popisu práce 2. klasifikace pracovních činností 3. hodnocení pracovních činností 4. uspořádání a reorganizace pracovních činností 5. požadavky na pracovníky 6. hodnocení výkonu 7. výcvik pracovníků 8. mobilitu pracovníků v průběhu jejich odborné kariéry 9. úspěšnost a bezpečnost pracovníka 17

18 10. plánování pracovních sil 11. právní požadavky a předpoklady (Štikar a kol. 2003) 7.3 Činnost osobního strážce dle norem AČR Vymezení pojmů Před popisem činností osobního strážce dle norem AČR se pro lepší pochopení nejdříve seznámíme s některými pojmy, které jsou vysvětleny v Závazném pokynu náčelníka Vojenské policie č. 10 z roku 2004, a to: Chráněná osoba je určená osoba, které se poskytuje ochrana a doprovod ve smyslu ustanovení Zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Osobní ochranou chráněné osoby se rozumí výkon služby vojenského policisty k odvrácení a zamezení možných útoků, které směřují proti chráněné osobě. Doprovod je zabezpečování přesunů chráněné osoby doprovodnými vozidly. Osobní strážce je vojenský policista, který je určen k výkonu služby osobní ochrany. Je odborně, fyzicky a psychicky zdatný, vybavený právy a povinnostmi ve smyslu ustanovení Zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Služební zákrok je zákonem stanovená a v jeho mezích vykonávaná činnost vojenského policisty, kterou se bezprostředně zasahuje do základních práv a svobod osob. Nepovolaná osoba je každá osoba, která nemá služební nebo jinak určený vztah k chráněné osobě nebo k akci, kterou organizuje chráněná osoba. Útokem je každé jednání, které směřuje ke snížení osobní důstojnosti, omezení osobní svobody a ohrožení zdraví nebo života chráněné osoby. 18

19 7.3.2 Úkoly osobního strážce Osobní strážce plní dle Závazného pokynu náčelníka Vojenské policie č. 10 z roku 2004 tyto úkoly: 1. ochraňuje chráněnou osobu před útokem 2. stanovuje a realizuje taková opatření, aby do bezprostřední blízkosti chráněné osoby nepronikla nepovolaná osoba, popřípadě nebyl dopraven nebezpečný nebo podezřelý předmět 3. kontroluje, popřípadě zajišťuje kontrolu předmětů, které má chráněná osoba obdržet nebo používat, a tam, kde je to možné, ověřuje odesílatele 4. včas se seznamuje s bezpečnostní situací v místě služebního pobytu a pohybu chráněné osoby, pravidelné průjezdní trasy včetně nejbližšího okolí, náhradních a únikových tras 5. organizuje a řídí výkon doprovodných ochránců, osobního a doprovodného řidiče 6. udržuje trvalé spojení s nadřízeným, popř. se stálým operačním dozorčím Hlavního velitelství Vojenské policie, při pobytu chráněné osoby mimo místo služebního (pracovního) zařazení se stálým operačním dozorčím Velitelství Vojenské policie 7. za jízdy se ve vozidle chráněné osoby přepravuje zpravidla na místě vedle řidiče 8. v případě nezpůsobilosti řidiče plní jeho úkoly včetně střežení vozidla chráněné osoby 9. k zajištění bezpečnosti chráněné osoby využívá všechny dostupné technické prostředky Vojenské policie Úkoly osobního strážce velitele týmu Vzhledem ke skutečnosti, že v některých případech je osobní strážce zároveň i velitelem bezpečnostního týmu, přecházejí na něj ještě následující úkoly, uvedené rovněž v Závazném pokynu náčelníka Vojenské policie č. 10 z roku 2004, a to: 1. na základě požadavků chráněné osoby organizuje a řídí přípravu a provedení osobní ochrany chráněné osoby 19

20 2. soustřeďuje a vyhodnocuje informace k vývoji bezpečnostní situace v předpokládaných místech pobytu chráněné osoby, a je-li třeba, stanovuje a realizuje preventivní opatření k eliminaci případného útoku 3. v závislosti na předpokládaných místech pobytu a pohybu chráněné osoby organizuje součinnost s ostatními složkami Vojenské policie, s Vojenským obranným zpravodajstvím, Policií České republiky, obecní policií a zástupcem územního orgánu státní správy k zabezpečení osobní ochrany chráněných osob 4. vyžaduje bezpečnostní, pyrotechnické, popř. hygienické prohlídky objektů a míst pobytu chráněné osoby 5. organizuje a řídí bezpečnou a včasnou přepravu chráněné osoby do určených míst včetně nouzové přepravy 6. organizuje činnost příslušníků v době plnění úkolů 7. osobně se podílí na ochraně a doprovodu chráněné osoby Podíváme-li se na sepsané úkoly z čistě jen teoretického hlediska, je náročnost funkcí osobního strážce i velitele týmu zcela zřejmá. V případě, kdy musí obě funkce vykonávat jedna a tatáž osoba, a bohužel k tomu zejména v nedávné minulosti docházelo, není možné plnit úkoly obou funkcí na požadované úrovni a může dojít k ohrožení bezpečnosti chráněné osoby. 7.4 Motorické schopnosti Schopnost obecně Schopnost je trvalý převážně geneticky určený rys (vlastnost), který podkládá nebo podporuje různé druhy motorických a kognitivních aktivit. Prostřednictvím schopností se vysvětlují individuální diference, tj. trvalé rozdíly mezi lidmi ve smyslu výkonnosti v různých činnostech, při plnění různých zadání. Všichni lidé mají všechny schopnosti, u některých osob jsou výraznější než u jiných (Schmidt, 1991) Motorické schopnosti a jejich dělení Jedná se o dynamický komplex vybraných vlastností organismu člověka, integrovaných podle třídy pohybového úkolu a zajišťující jeho plnění. Schopnost je pojata jako systém a vlastnosti organismu jsou považovány za subsystémy. Prezentují je receptorické, kosterně- 20

21 svalové, oběhové, metabolické, termoregulační a další funkce. Z nich jako z prvků se vytváří konfigurace, integrát, jehož prvky jsou zčásti kompenzovatelné. Posloupnost zapojení do činnosti a nastavení požadované intenzity odpovídá pohybovému úkolu. Tím je zpravidla míněna vstupní úkolová informace různé povahy snímaná odpovídajícími receptory (Čelikovský, 1990). Jak uvádí Měkota, Novosad (2005), motorické schopnosti a příslušné dovednosti představují podloží, z něhož vyrůstá sportovní výkon. Teorie sportu se proto snaží poznat strukturu sportovního výkonu v určité sportovní disciplíně (případně v jistém sportu nebo skupině sportů), odhalit, které schopnosti jsou pro výkon určující, do jaké míry se mohou navzájem kompenzovat. Vychází se přitom zkvalifikovaných odhadů, parciálních korelací indikátorů vytypovaných schopností skritériem sportovního výkonu, anebo z faktorové analýzy. Pojem predispozice popisuje ve svém díle Szopa 1995 (In Měkota, Novosad, 2005) a rozděluje je do čtyř skupin: morfologicko-strukturální (např. proporce těla), energetické (např. VO 2 max), koordinační (např. reakční čas) a psychické (např. síla vůle či temperament). Motorické schopnosti jsou komplexy predispozic zintegrovaných dominujícím základem (podložím) biologickým i pohybovým, zformovaného činiteli genetickými i činiteli prostředí, zároveň spočívající ve vzájemných interakcích. Spolu s pohybovými dovednostmi tvoří potenciální stránku motoriky, podmiňující úroveň způsobilosti organismu k efektivnímu vykonání pohybových zadání různého druhu. Opět se tu zdůrazňuje integrace. Důležité je tvrzení, že dominující základ je nejen biologický, ale i motorický, což znamená provázanost také s druhem pohybových efektů (cyklické či acyklické pohybové činnosti, parametry svalové práce, trvání a intenzita úsilí aj.). 21

22 Obrázek č. 1: Obecné schéma taxonomie motorických schopností (Měkota, Blahuš, 1983) Motorické schopnosti Kondiční Nekondiční Rychlostní Pohyblivost schopnosti koordinační schopnosti schopnosti Silové schopnosti Vytrvalostní schopnosti Obratnostní schopnosti 22

23 7.4.3 Kondiční schopnosti Kondiční schopnosti jsou v rozhodující míře ovlivňovány metabolickými procesy. Realizace pohybu je podmíněna způsobem získávání a využívání energie. Při jejich analýze se zvláště u nich projevuje prolínání teorie pohybových schopností jako souboru vnitřních předpokladů, s teoriemi vycházejícími z vědeckých základů bioenergetiky pohybového výkonu, jako integrace biochemických dějů, fyziologických funkcí a psychických projevů. Úroveň kondičních schopností je interpretována jako výsledek složitých vazeb a funkcí různých systémů organizmu, jako výsledek procesu morfologicko-funkční adaptace (Měkota, Novosad, 2005) Silové schopnosti Komplex silových schopností, který pro zjednodušení zkráceně označujeme termínem síla, tvoří významnou komponentu fyzické zdatnosti. Síla, jako pohybová schopnost jedince, je souhrnem vnitřních předpokladů pro vyvinutí síly ve smyslu fyzikálním, je spjata s činností svalů (velikostí svalového stahu), kterou lze označit jako svalovou sílu. Sílu člověka definujeme jako schopnost překonávat odpor vnějšího prostředí pomocí svalového úsilí (Měkota, Novosad, 2005). Dovalil (2009) definuje silovou schopnost jako schopnost překonat, udržet nebo brzdit určitý odpor. Tabulka č. 1: Velikost odporu, rychlost pohybu a trvání pohybu při klasifikaci silových schopností (Dovalil, 2009) Druh silové schopnosti Velikost odporu Rychlost pohybu Absolutní Maximální Malá Krátce Rychlá (výbušná) Nemaximální Maximální Krátce Vytrvalostní Nemaximální Nemaximální Dlouho Opakování (trvání) pohybu 23

24 Rychlostní schopnosti Rychlost je pohybová schopnost konat krátkodobou pohybovou činnost (do 20 s) v daných podmínkách (konstantní dráha nebo čas bez odporu, nebo s malým odporem) co nejrychleji (Choutka, 1987). Obrázek č. 2: Členění rychlostních schopností (Novosad, 2002) Rychlost komplexní rychlostní výkon reakční rychlost akční pohybová rychlost jednoduchá reakce výběrová reakce rychlost jednoduchého pohybu cyklická-frekvenční lokomoční rychlost stanovený podnět určená odpověď anticipace proti malému odporu sprinterská rychlost teping 24

25 Vytrvalostní schopnosti Komplex vytrvalostních schopností, zkráceně vytrvalost, představuje základní pilíř fyzické kondice, významnou komponentu zdravotně orientované zdatnosti. Je předpokladem pro dosažení úspěchu v mnoha sportech. Ve srovnání s ostatními kondičními schopnostmi má vytrvalost určitě nadřazené postavení a je nejlépe vědecky podložena (Měkota, Novosad, 2005). Podle Dovalila (2009) se jedná o komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase. Tabulka č. 2: Vymezení vytrvalostních schopností podle převážné aktivace energetických systémů (Dovalil, 2009) Vytrvalost Převážná aktivace energetického systému Doba trvání pohybové činnosti Dlouhodobá O2 Přes 10 minut Střednědobá LA-O2 Do 8-10 minut Krátkodobá LA Do 2-3 minut Rychlostní ATP-CP Do sekund Koordinační schopnosti Kromě kondičních schopností se na výkonu podílejí i schopnosti vázané na řízení a regulaci pohybu, zjednodušeně vyjádřeno pohybové schopnosti rázu informačního. V řadě sportů se objevují nároky na dokonalé sladění složitějších pohybů, na rytmus, rovnováhu, na odhad vzdálenosti, orientaci vprostoru, pružné změny a přizpůsobení se, na přesnost provedení atd. V těchto případech hraje energetický základ pohybové činnosti roli druhotnou, primární je funkce centrálního nervového systému a nižších řídících center (Dovalil, 2009). Zimmerman, Schnabel & Blume (In Měkota, Novosad, 2005) popisují koordinační schopnosti jako třídu motorických schopností, které jsou podmíněny především procesy řízení a regulace pohybové činnosti. Představují upevněné a generalizované kvality průběhu těchto procesů. Jsou výkonovými předpoklady pro činnosti charakterizované vysokými nároky na koordinaci. 25

26 Rozdělení koordinačních schopností (Dovalil, 2009): diferenciační schopnost orientační schopnost schopnost rovnováhy schopnost reakce (rychlost, ale i vhodnost a právnost) schopnost rytmu schopnost spojovací (spojování pohybů a jejich částí) schopnost přizpůsobování Testy motorických schopností Testy, které označujeme slovem motorické, se vyznačují tím, že jejich obsahem je pohybová činnost, vymezená pohybovým úkolem testu a příslušnými pravidly. Testová situace je pak podnětovou situací, která vyvolává nebo navozuje určitý pohybový projev, tj. motorické chování. Zachycujeme, pokud možno přesně, některé znaky průběhu tohoto chování, nebo častěji jeho konečný výsledek. Někdy registrujeme odezvu (reakci) organizmu na pohybovou zátěž, nikoliv pohybovou činnost samotnou (Měkota, Blahuš, 1983). 26

27 8 Metodologie 8.1 Analýza časového snímku V této práci je použita metoda analýzy časového snímku. Tato metoda se používá při zkoumání necyklických činností. Časový snímek umožňuje identifikovat vykonávané činnosti a zjišťovat jejich frekvenci (Kurelová, 1998). 8.2 Postup při zpracování časového snímku Snímky pracovního dne se dle Hrabětové (1998) uskutečňují ve čtyřech etapách a to: 1. příprava: stanoví se zde cíl provádění snímku pracovního dne, vybírá se pracovník, jehož práce se bude sledovat, zpracuje se časový rozvrh pozorování. Dále se pozorovatel seznamuje s prací, pracovníkem, pracovištěm. 2. pozorování, měření a zaznamenávání probíhajících dějů: pozorovatel přichází na pracoviště před zahájením směny a sleduje činnosti pracovníka. Pozorované děje zapisuje do záznamového listu, měří délku trvání. 3. vyhodnocení a rozbor: cílem této etapy je kritické zhodnocení organizace práce a pracovišť. Nejprve se v pozorovacím listu postupných časů vypočítají jednotlivé časy a každý pozorovaný děj se zatřídí. Sestaví se přehled stejnojmenných spotřeb pracovního času a z nich se sestaví bilance skutečné spotřeby času. Vyloučením zbytečných spotřeb času se získá bilance normální spotřeby času. 4. návrh opatření na odstranění zjištěných nedostatků: na závěr se zpracovává návrh technických a organizačních opatření k odstranění zjištěných nedostatků. 27

28 8.3 Sběr dat - zúčastněné pozorování Pro sběr dat je použita metoda zúčastněného pozorování. O zúčastněném (participantním) pozorování Jorgensen (In Hendl, 2005) tvrdí, že..patří mezi nejdůležitější metody kvalitativního výzkumu. Dle Ehrlicha (1961), který používá termín bezprostřední pozorování, se jedná o nejjednodušší způsob sběru informací o neopakující se práci. Jednoduchý je v tom, že pozorovatel zaznamenává jak činnosti vykonávané sledovaným, tak i dobu jejich trváni. Předností této metody je snadnost, jednoduchost, ale i to, že nevyžaduje příliš velkou přípravu k provedení pozorování. Hendl (2005) uvádí, že zúčastněným pozorováním je možné popsat co se děje, kdo nebo co se účastní dění, kdy a kde se věci dějí, jak se objevují a proč. Tato strategie se používá v etnografickém výzkumu nebo v případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Zúčastněné pozorování je zvláště vhodné, jestliže: 1. jev, který se bude zkoumat, je málo prozkoumaný 2. existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny 3. jev není přístupný pohledu osob mimo skupinu Dle Arnold a kol. (2005) je přímé pozorování nejvhodnější u povolání, která obsahují manuální nebo viditelné komponenty. Zde totiž můžeme plnění úkolu sledovat přímo. U manažerských povolání, kde se značná část pracovní doby tráví u počítače nebo telefonu, nám přímé sledování k analýze práce mnoho nových informací nedodá. Dále uvádí, že je samozřejmě možné, že přítomnost výzkumného pracovníka může změnit chování sledovaného. Přesto nám data získaná přímým sledováním, například účastníkem, mohou nabídnout lepší vzhled než kterákoli jiná metoda. Mezi omezení, která nám zúčastněné pozorování přináší, patří především subjektivní vnímání a pozorovatelův prožitek, kvalita techniky záznamu, zkreslení pozorovaných jevů, náročnost výkonu pozorovatele, ohraničenost pozorování, vhodnost strategií pozorovacích systémů vzhledem k výzkumnému nebo evaluačnímu záměru a skutečnost, že interpretace dat získaných pozorováním není vždy přenositelná na jiného pozorovatele (Vašutová, 2004). 28

29 Na zásady správného pozorování upozorňuje ve svém díle Svoboda (1999). Patří sem např. schopnost koncentrace pozornosti, dovednost přesného pozorování získaná cvikem či zkušeností, schopnost pozorovatele vnímat přesně, vyvarování se předsudků a zaujatosti, konání bezprostředních a přesných záznamů. 8.4 Způsob záznamu dat zúčastněné pozorování Záznam informací, získaných zúčastněným pozorováním, má zahrnovat všechny detaily. Každá maličkost může být důležitá. Pro organizaci záznamů je dobré využívat počítač. Při vytváření poznámek o výsledcích zúčastněného pozorování zohledňujeme dle Hendla (2005) následující zásady: 1. Přestože je pozorování nestrukturované, je důležité používat nějaký systém, který dovoluje zachytit informaci jednoznačně a úplně. 2. Pokud je to možné, popis pozorování se provádí přímo na místě. Přitom se mohou použít zkratky nebo symboly. Jde o to, aby tyto poznámky při pozdějším zpracování průběhu děje připomněli výzkumníkovi důležité aspekty a události dění. 3. Záznam je nutné co možná nejdříve a rutinně doplňovat o další podrobnosti, aby byl pokud možno úplný. 4. Zhotovit úplný popis pozorování trvá někdy tak dlouho jako vlastní pozorování. V této práci jsou informace získané pozorováním zaznamenávány do připravených záznamových archů. Do těchto archů jsou činnosti zaznamenávány chronologicky v minutových intervalech s popisem činnosti sledovaného objektu a s uvedením nadřízené funkce, která prováděnou činnost nařídila. Po dokončení sběru dat bude provedena časová bilance. To znamená, že bude proveden součet časů provedených pracovních činností a bude vyhodnoceno, která činnost byla prováděna nejčastěji a která činnost byla prováděna nejdelší dobu. Pro lepší přehled bude 29

30 časová bilance provedena zvlášť pro činnosti při ostré bezpečnostní akci a zvlášť pro činnosti během výcviku. Dále se u obou časových bilancí pokusíme činnosti rozdělit na ty, které tvoří hlavní náplň práce osobního strážce, na podpůrné činnosti a doplňkové činnosti. Vzhledem k pohybovým schopnostem se vyhodnocením výsledků pokusíme určit, které pohybové schopnosti jsou pro osobního strážce klíčové. Předpokládám, že osobní strážce během ostrých bezpečnostních akcí využije pouze pohybové schopnosti vytrvalostní. Během pozorování výcviku osobních strážců by však mělo vyjít najevo, že důležitější jsou pro výkon tohoto povolání pohybové schopnosti rychlostní a koordinační. 8.5 Testy motorických schopností Testy vytrvalostních schopností Běh po dobu 12 minut - Cooperův test (Měkota, Blahuš, 1983) Zařízení Upravená atletická dráha opatřená na vnitřním obvodu značkami v odstupech 10 m, startovní pistole, píšťalka, stopky. Provedení Na povel startéra zaujmou TO postavení vysokého startu, na znamení (výstřel z pistole) vyběhnou a bez přerušení běží po dobu 12 minut s cílem uběhnout ve stanoveném čase co největší vzdálenost. Znamením pro ukončení běhu je druhý výstřel. Na tento signál se TO zastaví (po několika krocích doběhu) a vrátí se na místo, kterým probíhaly v okamžiku druhého výstřelu. Zde počkají na zapisovatele, který zaznamená uběhnutou vzdálenost. Pravidla Testu předchází rozcvičení a výklad pohybového zadání, TO přitom seznámíme s předpokládanými výsledky a očekávanými mezičasy. Start je hromadný, povely podle pravidel atletiky, ve skupině by nemělo být více než 30 osob. V případě obtíží může TO běh vystřídat chůzí a chůzi opět během, není dovoleno se úplně zastavit a odpočívat, při únavě test nevzdávat, místo běhu končíme chůzí. 30

31 Každou TO po dobu běhu sleduje jeden pomocník, který počítá počet kol a po ukončení běhu přesně určí místo, kde se to nacházela v okamžiku druhého výstřelu. Po každém kole oznamujeme mezičasy, počátek deváté, jedenácté a 11:30 minuty signalizujeme hvizdem na píšťalku. Předepsán je lehký cvičební úbor (za nepříznivých povětrnostních podmínek netestujeme), hřebové tretry nejsou dovoleny. Záznam Zaznamenáváme počet metrů uběhnutých za 12 min. Měří se s přesností na 10 metrů Plavání na 300 m volným způsobem Zařízení Krytý plavecký bazén o délce 25 m, píšťalka, stopky. Provedení Na povel startéra - dlouhé písknutí - TO zaujmou základní postavení na bloku. Následuje povel na místa, poté výkonný povel hvizdem na píšťalku - TO skočí startovním skokem do vody. Čas se začíná měřit od okamžiku výkonného povelu. TO musí v co nejkratším čase uplavat vzdálenost 300 metrů a to bez změny plaveckého způsobu. Pravidla Testu předchází rozcvičení a výklad pohybového zadání. Start je organizován dle pravidel plavání stejně tak jako povely. V jedné rozplavbě plave 8 TO. V případě obtíží může TO ukončit test. Není dovoleno se zastavit a odpočívat, měnit plavecký způsob, plavat v kraťasech. TO vykonávají test v plavkách, povoleny jsou plavecké brýle i čepice. Záznam Zaznamenáváme čas na 300 metrů s přesností na setiny sekundy. 31

32 8.5.2 Testy silových schopností Skok daleký z místa odrazem snožmo (Měkota, Blahuš, 1983) Zařízení Přiměřený prostor v tělocvičně, lépe však na hřišti (doskočiště), pásmo na měření délek, nářadí na případnou úpravu doskočiště. Provedení Ze stoje mírně rozkročného, podřep, zapažit, předklon - odrazem snožmo skok daleký vpřed se současným švihem paží vpřed. Úkolem je skočit co nejdále, skáče se od zřetelně vyznačené odrazové čáry. Pravidla Pohybový úkol vysvětlíme, skok demonstrujeme, předpokládáme, že pohybový akt byl předem osvojen, takže nácvik neprovádíme. V základním postavení stojí TO špičkami těsně u odrazové čáry, chodidla jsou rovnoběžně; odraz je z rovné, pevné, neklouzavé plochy, není dovolena opora, např. o pevný okraj doskočiště, ani použití jakýchkoliv treter; doskok je na pískoviště nebo na žíněnku. Chyby: poskočení před odrazem, doskok na nižší nebo vyšší podložku, než je úroveň odraziště, použití hřebových treter. Délku skoku měříme od odrazové čáry k místu dotyku pat s podložkou při doskoku (směrodatná je stopa bližší a to není zadní okraj); při provádění testu v tělocvičně potřeme podrážky obuvi křídovým prachem, aby stopa byla znatelná. Skok opakujeme třikrát; nezdařený pokus, při němž TO při doskoku přepadla vzad, zrušíme a nařizujeme nový skok. Záznam Zaznamenáváme délku nejúspěšnějšího skoku ze tří provedených skoků, záznam je v celých centimetrech. 32

33 Benchpress (tlak s velkou činkou vleže na rovné lavici) Zařízení Rovná kulturistická lavice, nakládací činka. Provedení TO se provádí v lehu na zádech na lavici. TO pomalu spouští činku k hrudníku a poté ji vytlačí zpět do napnutých paží. Provádí se jedno opakování s maximální váhou. Pravidla TO může využít bezpalcový úchop, není možný úchop podhmatem. TO čeká na povel start pro zahájení pokusu a povel odložit pro ukončení pokusu. Je zakázáno dorážet činku od hrudníku a zvedání hlavy nebo nohou během pokusu. Pokus se může na jedné váze třikrát opakovat. Je povolená dopomoc při sundávání činky ze stojanu a při jejím vracení zpět. Záznam Zapisuje se maximální váha, kterou se TO podařilo zdvihnout Testy obratnostních schopností Skokansko akrobatické cvičení (SAC) ( Zařízení Přiměřený prostor v tělocvičně, tělocvičná koza, švédská lavička, dvě žíněnky, tělocvičný kůň. Provedení Základní postavení (poloha polovysokého startu před startovní čarou) se zaujímá na povel: PŘIPRAVTE SE!. Na povel VPŘED! TO běží k tělocvičné koze našíř (1 ), přeskakuje ji odrazem snožmo roznožkou, po doskoku podleze pod kozou zpět, oběhne kozu do původního směru a běží k obráceně položené švédské lavičce (2 ); obrátí se o180 (zády k lavičce) a odrazem snožmo ji přeskočí, obrací se do původního směru a běží ke dvěma žíněnkám položenými za sebou podél (3 ); žíněnky překonává dvěma kotouly vpřed a běží 33

34 ke koni našíř (4 ); libovolným způsobem přeskočí koně našíř. Po doskoku se vrací po dráze zpět; znovu libovolně přeskakuje koně (4 ); žíněnky překonává dvěma kotouly vpřed (3 ); obrátí se o 180 a odrazem snožmo přeskakuje lavičku (2 ), obrátí se o 180 a běží ke koze (1 ); kozu po odrazu snožmo přeskakuje roznožkou, po doskoku se obrátí, podlézá kozu, obíhá ji a běží do cíle. Obrázek č. 3: Dráha SAC ( Překážky jsou umístěny v ose dráhy v pořadí: 1. Tělocvičná koza na šíř (výška 120 cm) 2. Švédská lavička (obráceně položená, sedací plocha na zemi) napříč osy dráhy 3. Dvě žíněnky podél v ose dráhy 4. Tělocvičný kůň našíř bez madel (výška 120 cm) Pravidla Test se považuje za splněný, pokud TO překoná všechny překážky předepsaným způsobem ve stanoveném pořadí oběma směry. V průběhu testu může být TO zastaven rozhodčím signálem STOP! z důvodu nesprávného provedení kterékoliv části testu. Pokus je možné opakovat. Záznam Měří se čas s přesností na 0,1 s. 34

35 Sestava s tyčí (Měkota, Blahuš, 1983) Zařízení Tělocvična, krátká gymnastická tyč, stopky. Provedení Stoj mírně rozkročný, krátká gymnastická tyč je vzadu dole rovně (držení u okrajů). TO tyč překračuje nebo přeskakuje tak, že se tyč dostává do polohy vpředu dole rovně. TO dále provede celý obrat vlevo (nebo vpravo), sed a leh na zádech, přitom obě nohy současně provleče nad tyčí, vstane a napřímí trup. (Nyní je tyč opět vzadu dole rovně). Opakuje se pětkrát. Pravidla TO musí držet tyč po celou dobu testu oběma rukama. Pokud TO tyč pustí, celý pokus se opakuje. Záznam Měří se čas s přesností na 0,1s Testování rychlostních schopností Člunkový běh 10 x 10 metrů Zařízení Tělocvična s nalepenými pruhy ve vzdálenosti 10m, stopky. Provedení Startuje se z polovysokého startu, TO musí pětkrát za sebou co nejrychleji proběhnout vymezenou dráhu tam a zpět. Pravidla TO musí při otáčení došlápnout alespoň jednou nohou za čáru, vymezující vzdálenost 10 metrů. Záznam Měří se čas s přesností na 0,1s. 35

36 Střelba z pistole Zařízení Venkovní střelnice, terč nekrytě ležící figura s kruhy, Timer, pistole Glock 17 ráže 9mm, náboje 9mm NATO, chrániče sluchu, opaskové samosvorné pouzdro, stehenní samosvorné pouzdro. Provedení TO stojí ve vzdálenosti 15 metrů od terče čelem k terči, nohy mírně roztaženy, ruce podél těla. Zbraň s nábojem v nábojové komoře je umístěna ve stehenním nebo opaskovém pouzdře. Na signál z timeru co nejrychleji vytasí zbraň z pouzdra a vystřelí jednu ránu na terč. Poté zbraň zasune zpět do pouzdra. Pravidla Pokus je platný pouze v případě, že byl zasažen terč. TO má tři pokusy z každého typu pouzdra. Ze tří pokusů z každého typu pouzdra musí TO minimálně dvakrát zasáhnout terč. Záznam Pomocí timeru se měří čas od zvukového signálu do výstřelu, čas se zapisuje s přesností na 0,01s Zpracování dat testy pohybových schopností Výsledné hodnoty testů pohybových schopností budou zpracovány pomocí statistických ukazatelů a to aritmetického průměru a směrodatné odchylky Aritmetický průměr Aritmetický průměr je mírou centrální tendence. Je definován jako součet všech naměřených údajů vydělený jejich počtem (Hendl, 2004). 36

37 Rozptyl a směrodatná odchylka Se směrodatnou odchylkou úzce souvisí rozptyl. Obě hodnoty se vztahují k aritmetickému průměru měří rozptýlenost dat kolem aritmetického průměru. (Hendl, 2004). Rozptyl je definován jako průměrná kvadratická odchylka měření od aritmetického průměru, přičemž při průměrování této odchylky dělíme číslem (n-1). Rozptyl se především používá v inferenční statistice při výpočtu různých testovacích statistik. Počítá se pomocí čtverců odchylek dat od průměru, proto má jiný rozměr než původní data. Směrodatná odchylka s je odmocnina z rozptylu a vrací míru rozptýlenosti do měřítka původních dat: 2 s s = ( x i x ) n 1 2 Obě hodnoty jsou základními charakteristikami variability dat (Hendl, 2004). 37

38 9 Výsledky 9.1 Výsledky pozorování při bezpečnostní akci Záznamové archy byly tvořeny jedním pozorovatelem v průběhu pěti různých bezpečnostních akcí. Pozorovatelem byla osoba, která je s činností sledovaného objektu detailně seznámena a byla schopna jednotlivé činnosti zařadit podle jejich důležitosti. Sledované bezpečnostní akce byly vybrány tak, aby při každé akci pracovala na pozici osobního strážce jiná osoba. Čtyři bezpečnostní akce trvaly přes noc, jedna byla jednodenní. Celková doba trvání všech pěti bezpečnostních akcí byla 114 hodin. Z toho dobu, kdy osobní strážce spal, což bylo celkem 25 hodin, využil pozorovatel také ke spánku Popis zaznamenaných činností Hlavní činnosti Hlavní činnosti osobního strážce při bezpečnostní akci jsou činnosti, při kterých osobní strážce střeží chráněnou osobu. Pěší přesuny v zabezpečeném prostoru: Jedná se o pěší pohyb VIP v budově nebo venkovním prostoru, který je zabezpečen a střežen buď trvale nebo dočasně Armádou České republiky nebo Policií České republiky. Takovým místem je např. budova Úřadu vlády České republiky, areál Ministerstva obrany České republiky, ale také určené prostory místa ubytování chráněné osoby. Při pohybu v těchto prostorech se nepředpokládá výskyt závadových osob (osoby, které by svým jednáním mohly jakkoliv ohrozit chráněnou osobu). Osobní strážce tak může zvýšit odstup od chráněné osoby, dle situace může udržovat pouze vizuální kontakt s chráněnou osobou. Pěší přesuny v nezabezpečeném prostoru: Jedná se o pěší pohyb chráněné osoby na veřejně přístupných místech. Jde vzhledem k bezpečnosti VIP o jednu z nejrizikovějších činností. Veřejnost se dostává do těsné blízkosti VIP, osobní strážce by měl v případě útoku jen minimální čas na reakci. Odstup od VIP je tedy minimální (na dosah natažené ruky), a veškeré smysly jsou soustředěny na dění v těsné blízkosti v okruhu 360. Při těchto přesunech 38

39 je pomoc dalších členů bezpečnostního týmu nezbytná, tvoří kolem chráněné osoby a osobního strážce tzv. kruhovou obranu. Zrychlené přesuny: Jedná se o sportovní činnost chráněné osoby, při které ji samozřejmě po celou dobu doprovází osobní strážce. Jde o pohyb po veřejně přístupných místech (v nezabezpečeném prostoru), ve většině případů brzy ráno a v parcích, k setkání s veřejností dochází tedy jen zřídka. Osobní strážce musí být schopen chráněnou osobu následovat s dostatečnou fyzickou rezervou k provedení případného zákroku. Další členové týmu jsou rozestaveni po trase, nebo udržují vizuální kontakt s chráněnou osobou. Přestože je osobní strážce při této aktivitě sportovně ustrojen, musí být ozbrojen a vybaven spojovacími prostředky. Tento nesený materiál se pod sportovní oblečení umisťuje do speciálního elastického pásu, který si osobní strážce připíná kolem trupu. Přesuny vozidlem s VIP: Velmi častá činnost osobního strážce a chráněné osoby. Chráněná osoba a osobní strážce se vždy přesouvají v jednom vozidle. Jedná se o vozidlo s balistickou ochranou, která je účinná proti ručním zbraním. Při těchto přesunech je pro činnost osobního strážce klíčové hlavně nastupování a vystupování z vozidla, kdy jsou u vozidla otevřené dveře. Úkolem osobního strážce je proto také minimalizovat čas potřebný k nastoupení nebo vystoupení. Přesuny letecky: Přesuny, ke kterým je využíván vrtulník. Během letu není osobní strážce schopen ovlivňovat bezpečnost chráněné osoby. Důležité je, aby měl u sebe GPS přijímač a batoh s vybavením k poskytnutí první pomoci a byl v případě pádu nebo nouzového přistání vrtulníku schopen poskytnout první pomoc, přesně určit svojí polohu a navigovat záchranné jednotky. Statické střežení v zabezpečeném prostoru: Činnost osobního strážce, při které je chráněná osoba na určeném místě v zabezpečeném prostoru. Osobní strážce pouze vizuálně kontroluje osoby pohybující se v blízkosti chráněné osoby nebo vstupující do místnosti, kde se chráněná osoba nachází. Statické střežení v nezabezpečeném prostoru: Stejně jako u přesunů v nezabezpečených prostorech se jedná o velmi náročnou činnost. Opět se chráněná osoba může ocitnout v těsné blízkosti veřejnosti a čas na reakci osobního strážce na případný útok je 39

40 velmi krátký. Při statickém střežení je sice větší možnost odstínění veřejnosti tělem osobního strážce, případně dalších členů bezpečnostního týmu, na druhou stranu dlouhé setrvání na jednom místě bez pohybu poskytuje případnému útočníkovi čas na promyšlení a realizaci jeho záměru. Důležité je, aby osobní strážce zaujal pro sebe výhodnou pozici, ze které má výhled na všechny možné směry vedení útoku proti chráněné osobě a zároveň měl krytá záda. Rovněž je výhodné zvolit pozici tak, aby příliš nevyčníval, aby na první pohled nezaujal veřejnost. V oboru osobní ochrany se této dovednosti říká uzemnit se. U zbylých členů bezpečnostního týmu je lepší, když svoje pozice po nějaké době mění a komplikují tak případnému útočníkovi jeho plány. Střežení při konzumaci stravy VIP, konzumace stravy: Konzumace stravy VIP probíhá ve vnitřních zabezpečených prostorech. Osobní strážce má při této činnosti pod kontrolou vstup do prostor, kde konzumace stravy probíhá a monitoruje činnost obsluhujícího personálu. Sám také konzumuje stravu. Pokud je to možné, zaujme takové místo, aby byl mezi vstupními dveřmi a chráněnou osobou čelem ke vstupu. Poučení chráněné osoby: Krátké poučení chráněné osoby osobním strážcem, které probíhá ihned po příletu v anglickém jazyce. Osobní strážce se představí a informuje chráněnou osobu o jejich činnosti v případě nebezpečí. Může být přítomen i kmenový osobní strážce chráněné osoby Podpůrné činnosti Podpůrné činnosti osobního strážce při bezpečnostní akci jsou činnosti, při kterých není střežena chráněná osoba, ale které dodávají osobnímu strážci informace, nezbytné k výkonu jeho funkce. Dohovory včeském jazyce: Činnost, při které osobní strážce upřesňuje budoucí program, případně se seznamuje se změnami v programu chráněné osoby spracovníkem protokolu. Celý program je dopředu naplánován s přesností na jednu minutu a více méně se dodržuje. V programu je však několik časů, které musí být dodrženy přesně na minutu, jako je např. čas přijetí u prezidenta České republiky, čas přijetí u ministra obrany České republiky. Dohovory vanglickém jazyce: Probíhají mezi osobním strážcem a kmenovým osobním strážcem chráněné osoby (osobní strážce chráněné osoby vjejí rodné zemi). Je 40

41 důležité, aby si vzájemně vymezili působnost a domluvili se na postupu v případě vzniku nebezpečí nebo jiné nečekané události. Porady velitele týmu: Probíhají před zahájením bezpečnostní akce, na konci každého dne a na konci bezpečnostní akce. Projednává se přidělení jednotlivých úkolů následujícího dne, informuje se o změnách v programu a vyhodnocují se již probíhající opatření, způsob realizace a jejich účinnost Doplňkové činnosti Doplňkové činnosti osobního strážce při bezpečnostní akci jsou činnosti, které jsou sice nezbytné, ale přímo neovlivňují střežení chráněné osoby. Příprava a naložení materiálu: Příprava nutné výstroje a výzbroje, kterou má osobní strážce u sebe jako jsou spojovací a donucovací prostředky. Dále příprava vybavení, které se ukládá do vozidla. Ve vozidle je nezbytné mít k dispozici soupravu balistické ochrany jednotlivce (neprůstřelná vesta, přilba) pro chráněnou osobu i pro osobního strážce, batoh s výbavou pro poskytnutí první pomoci, dýmovnice. Precizní příprava výzbroje, výstroje a dalšího vybavení může sehrát důležitou roli při řešení nestandardních situací během bezpečnostní akce. Vyložení a uložení materiálu: Veškerý materiál, který byl připraven a naložen musí být zase vyložen a uložen. Výdej zbraní a munice: Probíhá ve zbrojním a muničním skladu před zahájením bezpečnostní akce. Osobní strážce vyzvedává většinou pistoli s municí, v případech zvýšeného bezpečnostního rizika také samopal nebo útočnou pušku s municí. Uložení zbraní a munice: Probíhá ve zbrojním a muničním skladu po ukončení bezpečnostní akce. Všechny vyzvednuté zbraně a munice musí být uloženy zpět do zbrojního skladu. základnu. Konzumace stravy: Konzumace stravy v době odpočinku nebo po večerním návratu na 41

42 Osobní hygiena: Běžná osobní hygiena před spánkem a po spánku. Odpočinek: Doba volna, kdy není možný spánek a je možná pouze lehká úleva na ústroji (např. vysvléknutí saka). Odpočinek je možný většinou v zázemí ostrahy místa ubytování v době, kdy její členové převzali střežení chráněné osoby. Je to jediná situace během denní činnosti, kdy může osobní strážce polevit ve své ostražitosti (tzv. vypnout) a nemusí věnovat pozornost každému zaznamenanému pohybu nebo zvuku. Spánek: Nejedná se o pracovní činnost, přesto jde o činnost, kterou osobní strážce během vícedenních bezpečnostních akcí vykonává. Během spánku drží osobní strážce hotovost s okamžitou aktivací, což znamená, že musí být schopen se na pokyn velitele týmu okamžitě ustrojit, ozbrojit a vyjet na místo pobytu chráněné osoby. K nečekané aktivaci osobního strážce v době spánku může dojít zejména v případě vzniku nebezpečí v místě ubytování chráněné osoby, nebo pokud by chráněná osoba v rozporu s instrukcemi nečekaně opustila místo ubytování. Přesuny vozidlem bez chráněné osoby: Jedná se o přesuny vozidlem mezi základnou a místem ubytování, kdy chráněná osoba zůstává v místě ubytování pod dozorem ochranného týmu místa ubytování. Čekání na letišti před příletem chráněné osoby: Doba, kdy je na letišti vše připraveno, dohodnuto a jen se vyčkává na dosednutí letadla s chráněnou osobou. Čekání na letišti po odletu chráněné osoby: Doba, kdy je chráněná osoba již v letadle s uzavřenýma dveřmi. Celý bezpečnostní tým zůstává na místě do doby, kdy velitel týmu dostane informaci z řídící věže letiště o opuštění vzdušného prostoru České republiky letadlem přepravujícím chráněnou osobu. V případě, že by letadlo muselo nouzově přistát nebo havarovalo na území České republiky, celý tým se ihned přesouvá za chráněnou osobou a bezpečnostní akce pokračuje. 42

43 9.1.2 Vyhodnocení zaznamenaných činností Tabulka č. 3: Hlavní činnosti Činnosti Čas Četnost celkem Minut Procent výskytu Pěší přesuny v zabezpečeném prostoru 2: % 21 Pěší přesuny v nezabezpečeném prostoru 9: % 7 Zrychlené přesuny (běh) 1: % 2 Přesuny vozidlem s VIP 9: % 37 Přesuny letecky 7: % 6 Statické střežení v zabezpečeném prostoru 14: % 19 Statické střežení v nezabezpečeném prostoru 1: % 2 Střežení při konzumaci stravy, konzumace stravy 14: % 11 Poučení chráněné osoby 0: % 5 Výsledné hodnoty 63: % Tabulka č. 4: Podpůrné činnosti: Činnosti Čas Četnost celkem Minuty Procenta výskytu Dohovory v českém jazyce 1: % 5 Dohovory v anglickém jazyce 0: % 4 Porady velitele týmu 2: % 14 Výsledné hodnoty 3: % 43

44 Tabulka č. 5: Doplňkové činnosti: Činnosti Čas Četnost celkem Minuty Procenta výskytu Příprava a naložení materiálu 2: % 9 Vyložení a uložení materiálu 1: % 9 Výdej zbraní a munice 1: % 5 Uložení zbraní a munice 1: % 5 Konzumace stravy 1: % 2 Osobní hygiena 2: % 8 Odpočinek 2: % 5 Spánek 25: % 4 Přesuny vozidlem bez VIP 4: % 18 Čekání na letišti před příletem VIP 2: % 5 Čekání na letišti po odletu VIP 2: % 5 Výsledné hodnoty 47: % 9.2 Výsledky pozorování při výcviku Záznamový arch byl tvořen jedním pozorovatelem při pětidenním soustředěném výcviku ve výcvikovém prostoru. Pozorována byla činnost deseti osob, které po celou dobu výcviku pracovali společně. Při některých cvičeních plnily pozorované osoby odlišné úkoly (např. jednou ochránce, poté útočník), na těchto odlišných pozicích však rotovaly, aby výsledný efekt výcviku byl pro všechny srovnatelný Popis zaznamenaných činností Hlavní činnosti Hlavní činnosti byly během výcviku ty pracovní činnosti, při kterých docházelo ke zdokonalování dovedností, potřebných pro výkon povolání osobního strážce. Nácvik pohybu s VIP IBG: Jedná se o cvičení ve dvojicích, kdy jeden cvičící představuje chráněnou osobu a druhý osobního strážce. Smyslem nácviku je zdokonalit pohyb 44

45 osobního strážce, který pracuje samostatně (IBG), kolem chráněné osoby v různých situacích, jako je např. nastupování do vozidla a vystupování z vozidla, vcházení do budov a vycházení z budov, činnost osobního strážce při procházení davem apod. Nácvik pohybu s VIP v týmu: Nácvik pohybu osob v ochranném týmu, který pracuje ve prospěch chráněné osoby. Členy ochranného týmu jsou velitel týmu, osobní strážce a doprovodní ochránci, kteří mohou být dva až čtyři. Důležitě zde je, aby doprovodní ochránci byli schopní udržet kolem chráněné osoby kruhovou obranu, tzn. byli schopni reagovat na případný útok ze všech směrů. Nácvik se opět provádí v různých reálných situacích. Nácvik ústupu s VIP po útoku IBG: Hlavním úkolem osobního strážce není v případě útoku bojovat s nepřítelem, ale odrazit prvotní útok a poté evakuovat chráněnou osobu na bezpečné místo. Nácvik probíhá opět ve dvojici, ostatní zúčastnění jsou v roli okolo se pohybujících osob, z nichž jedna nebo více zaútočí. Prioritou osobního strážce je znemožnit, případně odrazit útok na chráněnou osobu a za dodržení taktických zásad se s chráněnou osobou přesunout na bezpečné místo. Nácvik ústupu s VIP po útoku v týmu: V případě práce v týmu se osobní strážce nemusí podílet na odražení útoku (záleží na jeho vyhodnocení situace), ale snaží se co nejrychleji evakuovat chráněnou osobu na bezpečné místo. Doprovodní ochránci odráží prvotní útok a stahují se za osobním strážcem a chráněnou osobou, aby byly schopni osobního strážce v případě dalšího napadení opět účinně podpořit. Zdravotní příprava: Všichni příslušníci Vojenské policie pracující na pozici osobního strážce jsou absolventy intenzivního zdravotního kurzu CLS (combat life saver), kde se učí základní postupy pro záchranu lidského života v případě různých zranění. Po tomto rozšířeném kurzu jsou schopni mimo klasické první pomoci (nasazení škrtidla, KPR) dalších život zachraňujících úkonů, jako např. punkce hrudníku při tenzním pneumotoraxu, zavedení infuzí při masivní ztrátě krve, provedení koniotomie v případě neprůchodnosti dýchacích cest. Tyto postupy je však nutné neustále opakovat, všechny činnosti musí být automatické, bez dlouhého přemýšlení. Ostrá střelba z pistole z místa: Jedná se o základní střeleckou dovednost s pistolí GLOCK 17, ráže 9mm se střelivem 9x19 NATO, kterou jsou osobní strážci standardně 45

46 vyzbrojeni. Střelba je vedena na terč ve vzdálenosti od 5 do 25 metrů z klidové polohy bez předchozí námahy. Veškerá střelecká cvičení začínají tasením zbraně z pouzdra. Před samotnou střelbou nebo během střelby může dojít ke změně polohy např. přechod ze stoje do kleku, nebo lehu. Obrázek č. 4: Pistole GLOCK 17 ( Ostrá střelba z pistole za pohybu: V této fázi ostrých střeleb se osobní strážci zdokonalují v pohybu se zbraní, v technice přebíhání mezi kryty a střelbou z krytu po fyzické zátěži. Dále se zdokonalují ve střelbě přímo za pohybu, která neslouží přímo k likvidaci protivníka, ale primárně jako krycí střelba během přesunu. Ostrá střelba z pistole ústup ve dvojicích: Zdokonalování ústupu spolupracující dvojice cvičících z místa napadení při trvající aktivitě útočníka. Cvičící ustupují z místa napadení střídavě, dostávají se tak před palebnou čáru kolegy, případně mohou při přeběhu křížit kolegovu dráhu střelby. Tato činnost již klade velmi vysoké nároky na cvičící vzhledem k jejich vlastní bezpečnosti. Ti musí dokonale ovládat svoji zbraň, mít i během střelby přehled o dění ve svém okolí (vyhnout se tzv. tunelovému vidění) a být schopni reagovat na nečekaně vzniklé situace (např. na přebíjení kolegy, nebo jeho závadu na zbrani). Ostrá střelba z pistole ústup týmu: Jde o vrcholné cvičení při ostrých střelbách. Po simulovaném napadení se ochranný tým rozdělí na dvojice, které se stahují samostatně. Při tomto cvičení je na střelnici 5 cvičících, kteří vedou palbu na útočníka a zároveň 5 cvičících, kteří mezi nimi ustupují a všichni se vzájemně střídají a doplňují. Z toho plyne, že toto cvičení lze za použití ostré munice provádět jen s velmi dobře vycvičenými lidmi, kteří navíc vzájemně velmi dobře znají své schopnosti a dovednosti a vzájemně si důvěřují. 46

47 Ostrá střelba z útočné pušky z místa: Jedná se podobně jako u pistole o základní střeleckou dovednost z útočné pušky Bushmaster M4A3 ráže 5,56mm se střelivem 5,56 x 45 NATO, která je osazena optickým zaměřovačem Trijicon ACOG se čtyřnásobným přiblížením. Tato zbraň se používá hlavně jako podpůrná zbraň při pohybu s VIP mimo zastavěné oblasti (např. golfové hřiště) a při plnění úkolů v zahraničních misích. Střelba je vedena na terč ve vzdálenosti od 50 do 400 metrů z klidové polohy bez předchozí námahy. Důležité je navyknout si na přiblížení terče při pohledu přes optický zaměřovač. Obrázek č. 5: Útočná puška Bushmaster M4A3 Ostré střelby z útočné pušky za pohybu: Úkolem tohoto cvičení je zdokonalit osobní strážce v pohybu se zbraní, v technice přebíhání mezi kryty a střelbou z krytu po fyzické zátěži při využití útočné pušky. Dále se zdokonalují ve střelbě přímo za pohybu, která neslouží přímo k likvidaci protivníka, ale stejně jako u pistole, jako krycí střelba během přesunu. Kombinace ostré střelby z pistole a z útočné pušky, ústup v týmu: Obdobné cvičení jako při využití pouze pistole. Primárně se zde využívá střelba z útočné pušky. Pistole při tomto cvičení slouží jako záložní zbraň, na kterou se přechází v případě došlé munice nebo závady na útočné pušce. Pro nácvik přechodu na záložní zbraň se situace došlé munice nebo závady u útočné pušky povelem simulují. Ostrá střelba z pistole z jedoucího vozidla: Střelba je vedena z otevřených okének jedoucího vozidla na terče umístěné podél cesty. Cvičení náročné na stabilní polohu cvičícího ve vozidle, schopnost vnímat pohyb jedoucího vozidla a udržení směru střelby. 47

48 Ostrá noční střelba z pistole bez nasvícení terče: Střelba za tmy, kdy je možné rozeznat pouze siluetu terče. Při tomto cvičení je důležité po střelbě okamžitě změnit pozici, protože poloha střílejícího je prozrazena zahořením zplodin střelného prachu v hlavni zbraně. Ostrá noční střelba z pistole s nasvícením terče: Při tomto cvičení se střelba zahajuje až poté, kdy si střelec osvětlí terč. Osvětlení terče je možné buď s využitím taktické svítilny GLOCK GTL, která je připevněna na zbrani, nebo střílející vede střelbu jednoruč a drží svítilnu v nestřelecké ruce. V případě, že je svítilna umístěna na zbrani, musí po střelbě a zhasnutí svítilny cvičící opět změnit polohu z důvodu jejího prozrazení. Pokud je svítilna držena v nestřelecké ruce, je držena vždy mimo osu těla. Pokud by útočník vedl palbu na místo svítilny, snižuje se pravděpodobnost zásahu střelce. Obrázek č. 6: Taktická svítilna GLOCK ( Ostrá noční střelba z pistole ústup ve dvojici: Obdobné cvičení jako během dne. K nasvícení terče dochází pouze v první fázi střelby, aby byly všichni členové týmu schopni útočníka identifikovat. Poté pokračuje střídání ústupu s krycí palbou. Ostrá střelba z podvěsného granátometu M203: Tato zbraň je využívána výhradně při plnění úkolů v zahraničních misích. Jedná se o velice přesnou zbraň s dostřelem 300m. Cvičící může využít výklopných mechanických mířidel, ale zkušení střelci s dostatečnou praxí s touto zbraní jsou schopni vést palbu velice přesně tzv. od boku. 48

49 Obrázek č. 7: Útočná puška Bushmaster M4A3 s podvěsným granátometem M203 Ostrá střelba z kulometu FN Minimi: Velice účinná přesná lehká podpůrná zbraň, která se rovněž využívá v zahraničních misích. Při výcviku byla použita zbraň v ráži 7,62 x 51 s optickým zaměřovačem. Při cvičení jde hlavně o získání základních návyků, týkajících se obsluhy této zbraně. Obrázek č. 8: Kulomet FN Minimi Řidičská příprava jízda v koloně: Zdokonalení řidičských dovedností při jízdě v koloně při dodržení taktických zásad při převozu VIP. Nácvik různých způsobů rozestavení vozidel při nastupování vystupování VIP, činnosti řidičů i posádky při poruše nebo defektu jednotlivých vozidel v koloně a činnosti při vzniku běžných dopravních situací (zácpa, překážka na komunikaci, neprůjezdná komunikace). 49

50 Řidičská příprava reakce kolony na napadení: Zdokonalení řidičských manévrů při různých způsobech napadení vozidel v koloně a následné činnosti posádky. Při napadení kolony je vždy snaha o co nejrychlejší únik vozidel z místa konfliktu do bezpečného prostoru. Opuštění vozidel a boj s útočníkem je až posledním možným řešením. Důvodem pro opuštění vozidel může být jejich technická závada, nebo zablokování všech únikových cest. Noční přesun jednotlivce: Jedná se o krátký orientační přesun, kdy si mají osobní strážci zopakovat orientaci v terénu s využitím mapy a GPS. Komplexní zaměstnání: Při této činnosti je snaha o co největší přiblížení realitě. Je určen bezpečnostní tým, který má svého velitele, osobního strážce, řidiče a doprovodné ochránce a jejich úkolem je doprovodit chráněnou osobu na určené místo pěšky, s využitím vozidel nebo v kombinaci obojího. Během těchto přesunů jsou ostatní cvičící v roli útočníků a připravují na bezpečnostní tým různé útoky a léčky. Útok může být veden přímo na chráněnou osobu, na člena bezpečnostního týmu, na vozidlo kolony nebo v různých kombinacích. Úkolem bezpečnostního týmu je uniknout s chráněnou osobou z dosahu útočníků, poskytnout si vzájemně první pomoc a přivolat transport nebo podporu. Při tomto cvičení se využívá speciálních výcvikových zbraní GLOCK 17T se speciálním značkovacím střelivem FX 9mm. Výcviková zbraň se od ostré liší barvou rámu (světle modrá), nemá uzamykatelný závěr, má slabší vratnou pružinu a hlaveň určenou pro značkovací munici. Toto střelivo zanechává na místě zásahu znatelnou barevnou stopu. Obrázek č. 9: Pistole GLOCK 17T 50