Č.j.: S 6/ /05-OHS V Brně dne 18. dubna 2005

Transkript

1 Č.j.: S 6/ /05-OHS V Brně dne 18. dubna 2005 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 6/05, zahájeném dne 9. února 2005 z vlastního podnětu dle 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění, ve věci možného porušení 3 odst. 1 tohoto zákona účastníkem řízení, jímž je Česká lékárnická komora, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ , IČ , zastoupená na základě plné moci udělené dne 16. února 2005 JUDr. Monikou Bakešovou, advokátkou, se sídlem Arnoštova 97, Roudnice nad Labem, PSČ , vydává toto I. rozhodnutí : Česká lékárnická komora, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ , IČ , 1. tím, že na svém VIII. sjezdu delegátů konaném ve dnech schválila čl. 10 Profesního řádu České lékárnické komory, dle kterého lékárník při propagaci své lékárny nesmí činit jiná oznámení o zahájení provozu než uvedená v čl. 9 tohoto Profesního řádu a nesmí rozmísťovat označení lékárny mimo budovu, v níž je umístěna; výjimkou jsou šipky nebo jiné ukazatele nepřekračující velikost 50 x 100 cm umístěné maximálně do 50 m od lékárny v případě, že lékárnu je nutno hledat (za rohem, ve dvoře, uvnitř bloku domů apod.), které však nelze nikdy umístit ve vzdálenosti menší než 50 m od jiné lékárny nebo způsobem, který by od jiné lékárny odpoutával pozornost pacientů, porušila v období od do ustanovení 3 odst. 1 v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a v období od až dosud 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Schválení znění čl.10 Profesního řádu České lékárnické komory je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče a doplňkového zboží prodávaného v lékárnách; 1

2 2. tím, že na svém VI. sjezdu delegátů konaném dne schválila nové znění 2 odst. 2 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a inzerci, dle kterého se další označení lékárny (tzn. než které je stanoveno v 2 odst. 1 tohoto Řádu) s výjimkou orientačních ukazatelů umístěných v přiměřené vzdálenosti podle místních poměrů nepřipouští, porušila v období od do ustanovení 3 odst. 1 v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a v období od až dosud 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Schválení znění 2 odst. 2 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a inzerci (přejmenovaného na VII. sjezdu delegátů ČLK v roce 1997 na Řád České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci), je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče a doplňkového zboží prodávaného v lékárnách; 3. tím, že znění čl. 9 Profesního řádu České lékárnické komory schválené na X. sjezdu delegátů konaném dne , dle kterého předmětem oznámení o zahájení provozu lékárny a informací o lékárně nesmí být nabídka a ceny konkrétních léčiv, uplatňovala i v době následující po , porušila v období od až dosud 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Schválené znění čl. 9 Profesního řádu České lékárnické komory obsahující uvedené omezení je v období až dosud zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů ve smyslu 3 odst. 1 téhož zákona, které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče; 4. tím, že její představenstvo dne vydalo Závazné stanovisko č.1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách, ve kterém označilo poskytování slev u vydávaných léčiv na základě zákaznických slevových karet za neetické a odporující i příslušným ustanovením Profesního řádu České lékárnické komory, a obdobně hodnotilo také následné poskytnutí bonusu, naturálního plnění a obdobných nadstandardních výhod týkajících se léčiv, nesouvisejících se zákaznickými slevovými kartami, které bylo bezprostředně zveřejněno na internetových stránkách České lékárnické komory, porušila v období od až dosud 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vydání Závazného stanoviska č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů ve smyslu 3 odst. 1 téhož zákona, které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče; 5. tím, že její orgán - představenstvo Okresního sdružení lékárníků Uherské Hradiště, zastoupené předsedkyní představenstva, v přípisech zaslaných lékárnám ve své územní působnosti, a to v přípisu ze dne informujícím o závěrech jeho setkání s majiteli/provozovateli lékáren a odbornými zástupci působícími na území bývalého okresu Uherské Hradiště, konaného dne na téma vyřešení chaosu v cenotvorbě na území bývalého okresu Uherské Hradiště, označilo jako nevhodné a pro lékárenskou obec neakceptovatelné metody manipulující s cenou léčivých přípravků na úkor lékárenské přirážky s tím, že je nutno přijmout společné řešení přijatelné pro všechny zúčastněné a tímto se bezvýhradně řídit a do data dalšího jednání doporučilo lékárnám manipulujícím s cenou léčivých přípravků ukončení těchto aktivit, a v přípisu ze dne seznamujícím s výsledky jeho jednání s lékárníky působícími ve městě Uherské Hradiště konaného dne na téma záměrného snižování doplatků na léčiva, označilo nahodilé slevování cen léčivých přípravků v rámci konkurenčního boje mezi lékárnami jako zoufalý způsob konkurence, který je nutno kategoricky odmítnout a v žádném případě jej neprovádět, čímž usilovalo o nesnižování doplatků léčivých přípravků na úkor obchodní přirážky připadající pro lékárny a tím o sjednocení cenotvorby členů České lékárnické komory 2

3 II. III. IV. působících v jeho územním obvodu, porušila v období od až dosud 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Doporučení a výzvy představenstva Okresního sdružení lékárníků Uherské Hradiště (zastoupeného předsedkyní představenstva) obsažené v přípisu ze dne , jakož i v přípisu ze dne , jsou ve smyslu 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče a to mezi lékárnami působícími na území bývalého okresu Uherské Hradiště. Dle 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zakazuje do budoucna Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účastníku řízení - České lékárnické komoře se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ , IČ plnění rozhodnutí sdružení soutěžitelů specifikovaných v části I. bodu 1., bodu 2., bodu 3., bodu 4. a bodu 5. výroku tohoto rozhodnutí. Dle 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se účastníkovi řízení - České lékárnické komoře, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ , IČ , za porušení 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů, specifikované v části I. bodu 1., bodu 2., bodu 3., bodu 4. a bodu 5. výroku tohoto rozhodnutí, ukládá pokuta ve výši ,- Kč (slovy: tři sta tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky, pobočka Brno, č. účtu /0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení. Dle 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účastníkovi řízení České lékárnické komoře, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ , IČ , tato opatření k nápravě: 1. Vyrozumět všechny členy České lékárnické komory o tomto rozhodnutí a o zákazu a neplatnosti a) čl. 9 Profesního řádu České lékárnické komory v části obsahující omezení, kdy předmětem přiměřené propagace lékárny (oznámení o zahájení provozu lékárny a informací v telefonním seznamu, tisku, elektronických médiích včetně internetu) nesmí být nabídka a ceny konkrétních léčiv, b) čl. 10 Profesního řádu České lékárnické komory, c) ustanovení 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren a jejich propagaci, d) Závazného stanoviska č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách a e) přípisu představenstva Okresního sdružení lékárníků Uherské Hradiště (zastoupeného předsedkyní představenstva) ze dne , jakož i přípisu téhož orgánu ze dne s uvedením všech částí textu směřujících k zakázanému ovlivnění chování členů České lékárnické komory při tvorbě cen léčivých přípravků, 3

4 V. prostřednictvím Časopisu českých lékárníků, internetových stránek České lékárnické komory a písemně též prostřednictvím okresních sdružení lékárníků České lékárnické komory, ve lhůtě do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Splnění tohoto nápravného opatření doloží Česká lékárnická komora Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě do 45 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 2. Na nejbližším sjezdu delegátů České lékárnické komory konaném po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, nejpozději však ve lhůtě do 3 měsíců po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a) upravit čl. 9 Profesního řádu České lékárnické komory tak, aby neomezoval lékárníky uvádět v rámci přiměřené propagace lékárny nabídku a ceny konkrétních léčiv nad rámec obecně závazných předpisů (při respektování zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů), b) zrušit čl. 10 Profesního řádu České lékárnické komory, c) zrušit ustanovení 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren a jejich propagaci a d) zrušit Závazné stanovisko č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách. Splnění těchto nápravných opatření doloží Česká lékárnická komora Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od uplynutí lhůty k jejich splnění. Správní řízení vedené s účastníkem řízení - Českou lékárnickou komorou, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ , IČ , ve věci možného porušení 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které Úřad spatřoval v přijetí 2 odst. 1 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci, a v možných aktivitách České lékárnické komory ovlivňujících její členy ve výběru těch dodavatelů doplňkového zboží - přípravků péče o zdraví, kteří nedodávají své výrobky do maloobchodní prodejní sítě drogerií a potravin, se dle ustanovení 30 zákona č. 71/1967, o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, zastavuje. Od ů v odn ě n í: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) obdržel dne podnět (č.j. P 505/04) poukazující na postup předsedkyně Okresního sdružení lékárníků České lékárnické komory Uherské Hradiště (dále též OSL Uherské Hradiště či OSL UH ) PharmDr. Marcely Škrabalové, která se údajně snažila ovlivnit lékárníky působící na území spadající pod OSL Uherské Hradiště k tomu, aby nesnižovali cenu léků na úkor své obchodní přirážky. V rámci šetření podnětu proběhlo dne ústní jednání s předsedkyní představenstva okresního sdružení lékárníků působícího v Uherském Hradišti PharmDr. Marcelou Škrabalovou. Dále Úřad na základě informací z tisku zahájil dne (pod č.j. P 44/05) vlastní šetření ve věci možného ovlivnění lékárníků ze strany České lékárnické komory ve výběru přípravků péče o zdraví těch dodavatelů, kteří dodávají své výrobky jen do lékáren, a nikoli též do maloobchodní prodejní sítě drogerií, potravin apod. (ve které tyto produkty měly být prodávány za nižší a tedy vůči cenám v lékárnách konkurenční ceny). Na základě zhodnocení podkladů a informací získaných v rámci šetření výše uvedených podnětů, včetně stavovských předpisů a závazných stanovisek České lékárnické komory zahájil Úřad dne z vlastního podnětu správní řízení vedené pod č.j. S 6/05 ve věci možného porušení 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen zákon nebo zákon o ochraně hospodářské soutěže ) s účastníkem řízení, jímž je Česká lékárnická komora, se sídlem 4

5 Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ , IČ (dále jen Komora nebo ČLK ). Možné porušení 3 odst. 1 zákona Úřad spatřoval: v přijetí Profesního řádu České lékárnické komory, který v ustanovení čl. 9 zakazuje svým členům při propagaci lékáren zveřejňovat nabídky a ceny konkrétních léčiv, v přijetí Profesního řádu České lékárnické komory, který v ustanovení čl. 10 omezuje lékárníky v označování a propagaci lékáren, obdobně v přijetí Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci, který v ustanoveních 2 odst. 1 a odst. 2 omezuje lékárníky ve způsobu označení a propagace lékárny, v přijetí Závazného stanoviska č.1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách představenstvem České lékárnické komory, bránícího lékárníkům poskytovat slevy u vydávaných léčiv, případně bonusy nebo naturální plnění v souvislosti s vydávanými léčivy, v aktivitách České lékárnické komory ovlivňujících její členy k nesnižování prodejní ceny léčiv na úkor jejich přirážky za maloobchodní činnost dle cenové regulace a v aktivitách České lékárnické komory ovlivňujících její členy ve výběru těch dodavatelů přípravků péče o zdraví, kteří nedodávají své výrobky do maloobchodní prodejní sítě drogerií a potravin. Oznámení o zahájení správního řízení bylo ČLK předáno osobně pracovníky Úřadu dne , přičemž téhož dne bylo v souladu s 21 odst. 5 zákona provedeno šetření v sídle ČLK - viz str. 1 až 7 spisu S 6/05 (dále též spis S ). V průběhu správního řízení zajistil Úřad podklady a informace týkající se vymezení práva lékárníka přiměřeně propagovat vlastní lékárnu ve stavovských předpisech, rozmísťování nejrůznějších ukazatelů informujících o umístění lékárny, dále podklady a informace o aktivitách ČLK týkajících se poskytování slev u vydávaných léčiv ze strany lékárníků a jejich možného ovlivnění k nesnižování prodejní ceny léčiv na úkor přirážky za výkony maloobchodu, jakož i aktivitách ČLK týkajících se možného ovlivnění lékárníků ve výběru přípravků pro zdraví (doplňků stravy a potravin zvláštní výživy) jen určitých dodavatelů. Úřad v rámci řízení provedl šetření v sídle ČLK a ústní jednání s účastníkem řízení, vyslechl také svědky z řad lékárníků, svědky z řad dodavatelů přípravků péče pro zdraví, vyslechl zástupce OSL Uherské Hradiště, OSL Zlín a OSL Ostrava, vyslechl zástupce společnosti PHARMDATA s.r.o. (která vydává číselníky výrobků obchodovaných především v lékárnách). Dále získal informace vztahující se k předmětu správního řízení od celkem 36 lékáren, informace časopisu Pharma News, informace od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) a zajistil účetní výkaz ČLK za r Využity byly také informace získané Úřadem v průběhu šetření výše zmíněných podnětů. K zajištění podkladů pro rozhodnutí (zejména informací oslovených lékáren) byla předsedou Úřadu prodloužena lhůta pro vydání rozhodnutí, o čemž byl účastník řízení vyrozuměn. Dne se v souladu s 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád) uskutečnilo seznámení účastníka řízení s podklady pro rozhodnutí a se způsoby jejich zjištění. Součástí podkladů pro toto rozhodnutí jsou vedle spisu S rovněž podklady obsažené ve spisech podnětů č.j. P 505/04 a č.j. P 44/05. Charakteristika účastníka řízení: ČLK je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky se sídlem v Praze, zřízená na základě zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, v platném znění (dále jen zákon o komorách ); její ustavující sjezd se uskutečnil září Dle zákona o komorách ČLK dbá zejména o to, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády ČLK, zaručuje odbornost svých členů a 5

6 potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání, hájí práva a profesní zájmy svých členů a chrání profesní čest svých členů. Dále je mimo jiné oprávněna vydávat osvědčení o splnění podmínek pro výkon soukromé praxe svých členů a pro výkon funkce odborných zástupců. ČLK je rovněž oprávněna vydávat pro své členy závazná stanoviska k odborným problémům poskytování lékárenské zdravotní péče ( 2 odst. 2 písm. i) zákona o komorách). ČLK je právnickou osobou sdružující všechny lékárníky zapsané v seznamu, který ČLK vede. Dle 3 odst. 3 zákona o komorách každý absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který vykonává své povolání v lékárenském zařízení na území České republiky, musí být členem ČLK. Vlastnit a provozovat lékárnu může kdokoli i bez farmaceutického vzdělání. V takové lékárně musí však být zaměstnán alespoň jeden lékárník vykonávající funkci tzv. odborného zástupce (který současně musí být členem ČLK). Výdej léčivých přípravků na předpis provádí pouze lékárník (absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie), který současně musí být členem ČLK (viz 3 odst. 3 zákona o komorách). Prodej volně prodejných léčivých přípravků a doplňků stravy mohou provádět diplomovaní farmaceutičtí asistenti a farmaceutičtí laboranti, kteří nejsou členy ČLK. Ke dni činil počet členů ČLK 6822, z toho dle odhadu prezidenta ČLK přibližně 6000 členů jsou zaměstnanci provozovatelů lékáren (pozn. Úřadu: tzn. včetně odborných zástupců). Ostatní lékárníci členové Komory jsou pak přímo provozovateli lékáren (viz str. 30 spisu S). Dle sdělení účastníka řízení bylo v České republice ke dni celkem 2225 lékáren (údaje krajských úřadů, které fungují jako registrační místa lékáren). Základními články ČLK jsou okresní sdružení lékárníků ČLK (v hl. městě Praze obvodní sdružení lékárníků podle rozdělení území hl. města Prahy na obvody). Orgány okresního sdružení lékárníků ČLK jsou okresní shromáždění členů, představenstvo okresního sdružení, čestná rada okresního sdružení a revizní komise okresního sdružení. Okresní shromáždění členů je nejvyšším orgánem okresního sdružení. Představenstvo okresního sdružení lékárníků je řídícím a výkonným orgánem okresního sdružení. Jeho činnost řídí předseda zvolený okresním shromážděním členů. Čestná rada okresního sdružení vykonává disciplinární pravomoc vůči jeho členům. Kontrolní činnost v rámci okresních sdružení vykonávají revizní komise, které kontrolují činnost OSL ČLK a podávají návrh na disciplinární řízení ( 11, 12, 13 a 14 zákona o komorách). Orgány ČLK jsou sjezd delegátů, představenstvo ČLK, revizní komise ČLK a čestná rada ČLK. Sjezd delegátů je nejvyšším orgánem Komory. Sjezd delegátů mimo jiné dle 15 odst. 2 písm. a) zákona o komorách schvaluje, mění a ruší stavovské předpisy ČLK. Výkonnou a řídící pravomoc ČLK má její představenstvo, které vede seznam členů Komory a mimo jiné také rozhoduje dle 16 odst. 3 písm. g) zákona o komorách ve všech věcech podle citovaného zákona, pokud o nich nerozhodují jiné orgány Komory. Prezident ČLK, který zastupuje ČLK navenek, svolává a řídí jednání představenstva ČLK. Zastupuje ho viceprezident ČLK. V ústředí ČLK působí revizní komise a čestná rada Komory. Revizní komise kontroluje činnost ČLK a mimo jiné výkon rozhodnutí představenstva ČLK, jsou li v rozporu s právními předpisy nebo předpisy Komory; pozastavené rozhodnutí předkládá sjezdu delegátů. Čestná rada projednává závažné porušení povinností člena Komory, vykonává disciplinární pravomoc vůči všem členům Komory a může uložit za závažné porušení povinnosti člena disciplinární opatření (orgány ČLK viz zákona o komorách). Dle platného Organizačního řádu ČLK patří mezi základní úkoly Komory mimo jiné účastnit se provádění specializačních zkoušek, vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékárníků a zabezpečovat ve stanoveném rozsahu celoživotní vzdělávání lékárníků, prošetřovat stížnosti občanů týkající se odbornosti či etiky poskytování lékárenské péče, uplatňovat disciplinární odpovědnost členů Komory. Dle 14 odst. 3 písm. h) Organizačního řádu ČLK rozhoduje představenstvo Komory ve všech ostatních věcech 6

7 v působnosti Komory, pokud o nich podle zákona o komorách nebo podle Organizačního řádu nerozhodují jiné orgány Komory. Dle 7 odst. 1 písm. b) Organizačního řádu ČLK má každý člen ČLK povinnost znát a dodržovat organizační, jednací, volební a disciplinární řád Komory, její další vnitřní stavovské předpisy Komory a rozhodnutí orgánů Komory závazná pro všechny její členy a seznamovat se s jejich platným zněním prostřednictvím Časopisu českých lékárníků nebo u předsedy OSL ČLK nebo v sekretariátu Komory. ČLK vydává Časopis českých lékárníků (dále též ČČL ), který je distribuován bezplatně všem jejím členům. Dle 20 odst. 2 zákona o komorách příjmy Komory tvoří členské příspěvky, dotace, dary a jiné příjmy. Výše členských příspěvků schvaluje sjezd ČLK vždy pro příslušný kalendářní rok. Dle usnesení XIV. sjezdu delegátů Komory konaného ve dnech v Hradci Králové je základní členský příspěvek pro rok 2005 schválen ve výši 1800 Kč. Členové Komory vykonávající soukromou praxi či funkci odborného zástupce platí příspěvek složený ze základního členského příspěvku (1800 Kč) + mimořádného příspěvku držitele osvědčení ve výši 3300 Kč. Redukovaný členský příspěvek (absolventi fakulty vstupující do ČLK v kalendářním roce ukončení studia, nepracující důchodci, nepracující ženy (muži) na mateřské a rodičovské dovolené) hradí příspěvek ve výši 600 Kč. Členské příspěvky za rok 2004 představovaly cca 86 % veškerých příjmů Komory. Vymezení relevantního trhu K tomu, aby mohl Úřad jednání ČLK správně posoudit, je nezbytné především vymezit relevantní trh, na kterém se projevují účinky jednání ČLK. Dle 2 odst. 2 zákona je relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišné od sousedících zemí. Termín zboží je legislativní zkratkou pro trh výrobků a služeb. K tomuto účelu Úřad hodnotil, na jakém trhu/jakých trzích zboží se lékárny účastní hospodářské soutěže. Podle 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o péči o zdraví lidu ), poskytují zdravotní péči zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob. Lékárenská peče je jedním z druhů zdravotní péče - viz část třetí, hlava první - 20 zákona o péči o zdraví lidu; obdobně zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, řadí v 3 mezi druhy zdravotní péče poskytované v nestátních zařízeních lékárenskou péči. Lékárny tak jsou jedním z druhů zdravotnických zařízení (viz hlava druhá, oddíl 2, 37 zákona o péči o zdraví lidu). (Obdobně viz zařízení lékárenské péče v rámci soustavy zdravotnických zařízení - 19 vyhlášky č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi). Podle vyhlášky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů - příloha II, jsou zdravotnickými zařízeními lékárenské péče lékárny základního typu, lékárny s odbornými pracovišti (odděleními) a výdejny prostředků zdravotnické techniky; jako součást prvních dvou lze zřídit odloučené oddělení pro výdej léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky (za stanovených podmínek). Pro účely tohoto rozhodnutí nebude mezi jednotlivými druhy zdravotnických zařízeními rozlišováno, bude užíváno obecného označení lékárny. Dle 20 zákona o péči o zdraví lidu se lékárenskou péčí rozumí zejména obstarávání, příprava, kontrola, uchovávání a výdej potřebných léčivých přípravků a zdravotnických prostředků při současně poskytované odborné informaci nemocnému. Podle 48 odst. 7 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o léčivech ) jsou osoby vydávající léčivé 7

8 přípravky povinny poskytovat informace o správném používání a uchovávání léčivých přípravků. K tomu Úřad doplňuje, že odborná poradenská činnost je v lékárnách prováděna v souvislosti s výdejem léčivých přípravků vázaných na předpis a také prodejem léčivých přípravků volně prodejných, nikoli jako samostatně a nezávisle poskytovaná poradenská služba prováděná za úplatu. Dle zákona o léčivech se léčivé přípravky člení na humánní a veterinární. Pro účely tohoto řízení Úřad odhlédl od prostředků zdravotnické techniky a veterinárních léčiv a zaměřil se zejména na humánní léčivé přípravky (dále též jen léčivé přípravky případně HLP ), neboť posuzované aktivity ČLK se dotýkají léčivých přípravků a jejich výdej také představuje významnou část činnosti lékárníků při výkonu lékárenské péče. Dále se Úřad zabýval tím, co se rozumí výdejem léčivých přípravků (a zdravotnických potřeb), který je součástí lékárenské péče, zda tímto pojmem zákon označuje výdej veškerých léčivých přípravků (bez ohledu, zda jsou vázány na předpis, nebo volně prodejné), či jde jen o výdej léčivých přípravků vázaných na předpis. V ustanovení 3 odst. 7 zákona o léčivech je uvedeno, že výdejem léčivých přípravků se rozumí jejich poskytování fyzickým osobám nebo zdravotnickým zařízením za podmínek uvedených v 48 odst. 2 téhož zákona. V 48 odst. 1 zákona o léčivech je uvedeno, že léčivé přípravky se vydávají na předpis, pokud není rozhodnutím o registraci nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak. Pozn. Úřadu: Humánní léčivé přípravky vyžadují ke svému užívání na tuzemském trhu registraci SÚKLu. SÚKL v rozhodnutí o registraci léčivého přípravku současně stanoví, zda je vázán na předpis, nebo jej lze vydávat i bez předpisu (tzn. jde o volně prodejný léčivý přípravek), příp. zda jde o tzv. vyhrazené léčivo viz dále. Dále 48 odst. 2 zákona o léčivech uvádí, že léčivé přípravky jsou oprávněni vydávat a) farmaceuti v lékárnách, b) farmaceutičtí laboranti nebo diplomovaní farmaceutičtí asistenti v lékárnách, a to jen léčivé přípravky, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis. Z uvedeného lze uzavřít, že zákon o léčivech (a také ostatní zdravotnické předpisy) používá u léčivých přípravků termín výdej, a to jak pro léčivé přípravky vázané na předpis, tak také pro léčivé přípravky bez předpisu (tj. volně prodejné). Součástí lékárenské péče (jako jednoho z druhů zdravotní péče) je tedy výdej léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis i léčivých přípravků volně prodejných. Termín lékárenská péče tak zahrnuje příkladný výčet vysoce odborných činností, vykonávaných pouze lékárnami, které nelze dle názoru Úřadu zúžit jen na pouhý maloobchodní prodej léčivých přípravků. Humánní léčivé přípravky a to vázané na předpis i bez předpisu lze vydávat (prodávat) jen v lékárnách. Pozn.: výjimkou je malá skupina tzv. vyhrazených léčiv, což jsou humánní léčivé přípravky, které se mohou dle rozhodnutí o registraci prodávat bez lékařského předpisu i mimo lékárny viz 2 odst. 15 zákona o léčivech; mohou je prodávat fyzické nebo právnické osoby, pokud získají koncesi k tomuto účelu vyžadovanou. Dle podmínek registrace lékárny jako nestátního zdravotnického zařízení (zákon č. 160/1992 Sb.), je-li provozovatelem lékárny fyzická osoba, musí být plně způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a mít zdravotní způsobilost a odbornou způsobilost (dle 10 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, v platném znění). Takový provozovatel musí být současně členem ČLK. V případě, že provozovatel lékárny - právnická nebo fyzická osoba nemá požadovanou odbornou způsobilost, je povinna ustanovit odborného zástupce, který musí splňovat stanovené podmínky. Odborný zástupce rovněž musí být členem ČLK. Provozovatel lékárny, který sám splňuje odborné podmínky k jejímu provozování, potřebuje osvědčení ČLK o splnění podmínek k výkonu soukromé praxe (dle informace prezidenta ČLK, viz str. 30 spisu S, se jedná cca o 700 lékárníků z celkového počtu členů ČLK, kteří jsou zároveň provozovateli/majiteli lékáren). Podobně ČLK vydává osvědčení k výkonu funkce odborného zástupce. Lékárny pak neposkytují pouze lékárenskou péči. Prodávají také široké spektrum kosmetického, hygienického a jiného zdravotnického sortimentu, včetně např. obvazového materiálu, náplastí i zdravotní obuvi apod., a zejména též tzv. přípravky péče o zdraví, které podléhají zákonu o potravinách. Patří sem doplňky stravy (vitamíny, minerální látky, u nichž 8

9 je stanoveno nejvyšší přípustné množství vitamínů, minerálů a některých dalších potravních doplňků v denní dávce viz vyhláška č. 446/2004 Sb.) a potraviny pro zvláštní výživu (tj. takové, které se svým zvláštním složením nebo zvláštním výrobním postupem odlišují od potravin pro běžnou spotřebu a jsou stanovené pro výživové účely se zvláštními nutričními požadavky pro určité skupiny osob viz vyhláška č. 54/2004 Sb.). Tento doplňkový sortiment zboží, včetně přípravků péče o zdraví, je dostupný i v jiných prodejních místech než v lékárnách (vedou jej maloobchodní prodejny potravin, drogerií či prodejny specializovaných přírodních produktů). Jedná se o výrobky spadající do řady samostatných výrobkových trhů, jejichž rozlišování by pro potřeby tohoto řízení nebylo (i s ohledem na závěry dokazování) účelné, postačí souhrnné označení doplňkové zboží prodávané v lékárnách. Podle výpovědi svědků se podíl tohoto doplňkového zboží na celkových tržbách lékáren liší v závislosti na umístění lékárny. Lékárny, které nejsou v bezprostřední blízkosti žádného zdravotnického zařízení (polikliniky, ordinací specialistů apod.) nemají takovou četnost zákazníků pro výdej léčivých přípravků a mají tak mnohem vyšší podíl prodeje doplňkového zboží, který může činit až kolem 40-45% z celkového objemu tržeb dosahovaných lékárnou (viz výpovědi svědků lékárníků). Naopak u lékáren, které se nacházejí např. v bezprostřední blízkosti poliklinik apod., se léčivé přípravky podílejí na celkovém obratu i více než 80 %. Lékárny tak navzájem soutěží v poskytování lékárenské péče. Dále se lékárny účastní hospodářské soutěže v prodeji doplňkového zboží, kde soutěží také s jinými maloobchodními prodejci, například obchodními řetězci, maloobchodními prodejnami potravin/drogerií a specializovanými prodejnami s produkty pro zdraví, prodejnami zdravé výživy apod. Lékárna jako zdravotnické zařízení lékárenského typu nemůže na trhu působit bez lékárníků provozovatelů lékáren či odborných zástupců - členů ČLK. ČLK tak prostřednictvím svých interních předpisů, závazných stanovisek, rozhodnutí svých orgánů a dalších aktivit orgánů ČLK ovlivňuje chování lékárníků a tím působení lékáren v hospodářské soutěži na trzích, na nichž lékárny jako soutěžitelé působí. Z výše uvedeného Úřad v posuzovaném případě vymezil relevantní trh - z hlediska věcného (výrobkového) jako trh lékárenské péče a trh doplňkového zboží prodávaného v lékárnách Z hlediska geografického se jedná o trh celostátní, neboť vztah nabídky a poptávky po léčivých přípravcích a doplňkovém zboží probíhá na celém území České republiky za dostatečně homogenních podmínek; z hlediska časového se jedná o trh trvalý charakterizovaný pravidelnými a opakovanými dodávkami zboží. Na trhu poskytování lékárenské péče působí pouze lékárny - cca 2225 lékáren k (bez výdejen léčiv). Pokud jde o kvalitu soutěžního prostředí relevantního trhu doplňkového zboží prodávaného v lékárnách, na kterém soutěží spolu s lékárnami i další maloobchodní prodejní místa (viz výše), není třeba se zabývat postavením lékáren na tomto trhu, a to ani na trhu přípravků péče o zdraví (tj. doplňků stravy, potravin pro zvláštní výživu), vzhledem k závěrům dokazování, kdy v řízení nebylo prokázáno ovlivňování členů ČLK ve výběru přípravků péče o zdraví nakupovaných jen od určitých dodavatelů. K vymezení relevantního trhu Úřad odkazuje na dřívější rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, a to rozhodnutí č.j. 7A 83/94 ze dne , jímž byla zamítnuta žaloba ČLK podaná proti rozhodnutí tehdejšího ministra pro hospodářskou soutěž č.j. R 5/94. Podobně Vrchní soud v rozhodnutí č.j. 7A 134/95 ze dne V obou případech byl relevantní trh vymezen ve smyslu citovaného zákona jako trh zboží (zahrnující trh výrobků a služeb), kdy i soud konstatoval že ČLK ovlivnila soutěž na trhu poskytování lékárenských služeb a dalších výkonů. Vymezení relevantního trhu provedené Úřadem pro účely tohoto správního řízení tak nevybočuje z rámce úvah uvedených Vrchním soudem v citovaných případech, kdy lékárenská péče v sobě zahrnuje vysoce odborné činnosti (služby), včetně výdeje léčivých 9

10 přípravků, zahrnujícího jak léčivé přípravky na předpis tak i bez předpisu (volně prodejné) a poradenskou činnost s tím spojenou. Regulace vztahující se k lékárenské péči Humánní léčivé přípravky podléhají cenové regulaci. U léčivých přípravků uvedených v příloze cenového výměru Ministerstva financí (dále jen MF ) platného pro jednotlivý rok (viz například cenový výměr MF 1/2004) platí jednak maximální ceny pro výrobce nebo dovozce stanovené MF a ceny věcně usměrňované. Do cen léčivých přípravků se stanovenou maximální cenou při jejich prodeji konečnému spotřebiteli lze zahrnout jen skutečně vyúčtovanou cenu od tuzemského výrobce či zahraničního dovozce, nejvýše však cenu maximální, která obsahuje případné clo, s připočtením sjednané přirážky za obchodní výkony (maximálně však přirážku ve výši 32 %) a DPH. U léčivých přípravků regulovaných věcně usměrňovanou cenou do ceny pro konečného spotřebitele vstupuje cena výrobce a skutečně účtovaná výše obchodní přirážky za výkon velkoobchodu a maloobchodu nejvýše však opět 32 %. Přirážka za obchodní výkony (32%) je společná pro velkoobchodní i maloobchodní výkony a dělí se o ni distributor s lékárnou. Část obchodní přirážky, kterou nevyčerpal distributor, může při stanovení prodejní ceny výrobku pro konečného spotřebitele za své maloobchodní výkony využít lékárna. Lékárna se také může rozhodnout nečerpat plnou výši své přirážky při stanovení konečné ceny léčivého přípravku, čímž může získat konkurenční výhodu ve vztahu k ostatním lékárnám působícím na trhu. Na léčivé přípravky se vztahuje také úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění (plná, částečná); výši úhrady stanoví Ministerstvo zdravotnictví ( dále jen MZdr ) a uveřejňuje ji ve vyhlášce (aktuálně platí od vyhláška č. 589/2004 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely). Propočet výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění na celé balení léčivého přípravku pak provádí Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (dále jen VZP ). Humánních léčivých přípravků se týká i další regulace, a to regulace reklamy dle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o regulaci reklamy ). Podle zákona o regulaci reklamy ve znění platném do , nebylo možné, aby předmětem reklamy na humánní léčivé přípravky byla cena léčivého přípravku. Dále pak předmětem reklamy nesměly být léčivé přípravky (a vybrané prostředky zdravotnické techniky), jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, léčivé přípravky obsahující omamné, psychotropní a ostatní návykové látky a ty z jejichž nabídky lze odvodit výskyt závažných přenosných onemocnění (viz 5 zákona o regulaci reklamy ve znění do ). Od (po nabytí účinnosti novely zákona o regulaci reklamy č. 138/2002 Sb.) nadále nesmí být předmětem reklamy humánní léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský přepis; dále pak humánní léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky a humánní léčivé přípravky, u nichž nebyla účinnost v rámci registračního řízení posuzována. Nově tak od není zakázáno, aby u humánních léčivých přípravků volně prodejných byla v rámci reklamy uváděna cena. Zjištěné skutečnosti A. K čl. 10 Profesního řádu ČLK a 2 odst. 2 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci Ustanovení čl. 10 Profesního řádu České lékárnické komory (dále jen Profesní řád ČLK ) bylo schváleno VIII. sjezdem delegátů Komory, který se konal ve dnech ve znění (cit.): Lékárník při propagaci vlastní lékárny nesmí činit jiná oznámení o zahájení provozu než uvedená v článku 9 a nesmí rozmisťovat označení lékárny mimo budovu, v níž je umístěna; výjimkou jsou šipky nebo jiné ukazatele nepřekračující velikost 50 x 100 cm umístěné maximálně do 50 m od lékárny v případě, že lékárnu je nutno hledat (za rohem, ve dvoře, uvnitř bloku domu apod.), které však nelze nikdy umístit ve vzdálenosti menší než 50 10

11 m od jiné lékárny nebo způsobem, který by od jiné lékárny odpoutával pozornost pacientů (viz str. 506 spisu S). Na IV. sjezdu delegátů ČLK, který se konal , přijala ČLK dne znění 2 odst. 1 a odst. 2 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a inzerci (viz str. 147 spisu S), kdy v odst. 1 sjednotila způsob označování lékáren na budově, v níž je lékárna umístěna, a to: označení nápisem lékárna, který nesmí obsahovat název farmaceutických výrobců, distributorů, dále zdravotních pojišťoven a dalších subjektů působících na trhu léčiv, prostředků zdravotnické techniky a dalšího sortimentu lékáren, označení znakem schváleným ČLK, údaje o provozovateli, údaje o lékárníkovi nebo odborném zástupci, název a adresa provozovatele, není-li jím osoba oprávněná k poskytování lékárenské péče (velikost tohoto označení může být max. 300 x 500 mm), vyznačení provozní doby lékárny, označení, zda lékárna vykonává pohotovostní službu nebo adresa nejbližší lékárny/lékáren s pohotovostní službou. V odst. 2 je uvedeno, že další označení lékárny se nepřipouští. Znění 2 odst. 2 bylo změněno VI. sjezdem delegátů ČLK, který se konal ve dnech takto (cit.): Další označení lékárny s výjimkou orientačních ukazatelů umístěných v přiměřené vzdálenosti podle místních poměrů se nepřipouští (viz str. 508, 512 spisu S). V roce 1997 na VII. sjezdu delegátů ČLK bylo označení tohoto Řádu změněno na Řád České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci (viz str. 515 spisu S). V další části rozhodnutí bude pak užíván název Řád pro označování lékáren platný pro obě označení tohoto předpisu ČLK. Pozn.Úřadu: Na doplnění Úřad uvádí, že právní zástupce ČLK v přípisu ze dne (viz str. 146 spisu S) uvedl, že 2 ve svém odstavci 2 Řádu pro označování lékáren byl změněn na VIII. sjezdu delegátů ČLK (kdy změna spočívala v omezeném připuštění umístění orientačních ukazatelů); Úřad však zjistil, že tato změna byla již součástí Řádu pro označování lékáren schváleného na VI. sjezdu ČLK v r (viz str. 508, 512 spisu S). Důvody přijetí článku 10 Profesního řádu ČLK a 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren Prezident Komory PharmDr. Lubomír Chudoba při ústním jednání u Úřadu, uskutečněném dne uvedl, že podle zákona o komorách je i ČLK povinna chránit práva a zájmy svých členů. Dále prezident uvedl, že je bezpochyby právem člena Komory označit svoji lékárnu. ČLK přitom dbá ze zákona o komorách na etický výkon lékárnického povolání. Z tohoto pohledu bylo také označování lékáren považováno za součást etiky lékárníka. Je třeba mít na paměti, že lékárna je zdravotnickým zařízením, nikoli klasickým obchodem a z tohoto důvodu, by označení lékárny mělo být důstojné lékárnickému stavu. Pokud jde o 2 odst. 1 a 2 Řádu pro označování lékáren, prezident ČLK uvedl, že při vzniku komor byl jeden z požadavků ministerstva zdravotnictví, aby Komora zajistila standardní označení zdravotnického zařízení lékárny. Proto odst. 1 citovaného Řádu uvádí, které údaje povinně musí být v označení lékárny uvedeny a jsou k tomuto označení dostatečné. Odst. 2 chápe spíše jako pojistku, aby někdo nezneužil označování lékáren ke klamání spotřebitelů. K čl. 10 Profesního řádu ČLK (zákazu umisťovat označení lékárny mimo budovu, s výjimkou stanovený případů, přičemž i v těchto případech nesmí ukazatel šipka a podobně překračovat rozměr 50 x 100 cm a nesmí být umístěn méně než 50m od jiné lékárny ), uvedl, že nemá smysl komentovat velikost označení, na kterém se shodli kolegové, kteří pravidla před lety přijímali. V počátcích privatizace lékáren a budování nových lékáren docházelo i k takovým situacím, že například nově otevřená lékárna si nechala vyrobit obrovskou ceduli a najatý pracovník se s ní postavil před nejbližší lékárnu, aby směroval zákazníky od původní lékárny do nové. Předpokládá, že na základě obdobných nekalých jednání a parazitování kolegové přistoupili k vyjádření této vzdálenosti v metrech (viz str spisu S). Prezident ČLK též uvedl, že inspirací při vydávání řádů byly profesní řády jiných komor, například advokátní, v nichž byly ještě tvrdší restrikce reklamy (přičemž mu není známo, že by se tím Úřad zabýval), stejně tak řády německé lékárenské komory a řády ostatních lékárenských asociací v EU. 11

12 Uplatňování čl. 10 Profesního řádu ČLK a 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren Stížnosti na porušování povinností členů Komory prověřuje revizní komise Komory, která je povinna stíhat každé porušení povinností členů Komory stanovených zákonem a stavovskými předpisy, o němž se dozví. Dojde-li revizní komise v rámci svého šetření k závěru, že ze strany člena došlo k porušení vnitřních předpisů, například článku 10 Profesního řádu ČLK a 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren, podá návrh na zahájení disciplinárního řízení čestné radě. Čestná rada záležitost projedná za účasti účastníků disciplinárního řízení, jimiž jsou zástupce revizní komise jako žalobce a obviněný lékárník. Úřad v rámci šetření provedeného v souladu s 21 odst. 5 zákona v sídle ČLK konané dne zajistil dokumenty týkající se disciplinárního rozhodnutí čestné rady ČLK ze dne Výrok disciplinárního rozhodnutí zní: Čestná rada na svém zasedání dne 9. prosince 2004 rozhodla, že Mgr. M.V. je vinna neetickým výkonem profese, jak je uvedeno níže v odůvodnění k tomuto rozhodnutí, a proto na základě 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb., v platném znění, se ukládá pokuta ve výši ,- Kč splatná 30 dnů po právní moci tohoto rozhodnutí na účet.. (viz příloha č. 58 protokolu ze šetření u ČLK založeného na str. 3 spisu S). Podnět k zahájení disciplinární řízení pro porušení povinností vyplývajících z tehdy platného Profesního řádu ČLK, Řádu pro označování lékáren a pro další porušení (cit.) stavovské etiky, která snižují vážnost a důstojnost lékárnického stavu i profese (viz příloha č. 61 protokolu ze šetření u ČLK) byl z důvodu závažnosti problému a z důvodu možné předpojatosti některých členů orgánů OSL postoupen čestnou radou OSL čestné radě ČLK. V přípisu o postoupení (příloha č. 63 protokolu ze šetření u ČLK) je uvedeno, že čestná rada OSL uznala, že u daného člena ČLK došlo k porušení povinností vyplývajících z Profesního řádu ČLK Komory čl. 8,9,10 i Řádu pro označování lékáren. Mgr. M.V. je odbornou zástupkyní dotčené lékárny. V oznámení o zahájení disciplinárního řízení z (viz příloha č. 61 protokolu ze šetření u ČLK) je uvedeno, že obviněná odpovídá za to, že propagace nově otevřené lékárny nepřekročí 30 dnů po zahájení provozu lékárny, přičemž inzerce v tisku pokračovala i po uplynutí této lhůty. Právem lékárníka je rovněž přiměřeně propagovat vlastní lékárnu, kdy nad rámec dovolených propagačních aktivit byly mimo jiné letáky s propagací lékárny rozdávány před vstupem polikliniky a rovněž před lékárnou jiné společnosti, která je v postavení přímého konkurenta k takto propagované lékárně (stížnosti konkurenčních lékáren viz příloha č. 67, 69, 70 a 71 protokolu ze šetření u ČLK). Dále byl při šetření v ČLK zajištěn podnět ze dne týkající se lékárny K., která umísila své poutače do čekárny ambulancí praktických a zubních lékařů nacházejících se v bezprostřední blízkosti lékárny stěžovatele, čímž orientovala pacienty do své lékárny a odpoutávala pozornost od lékárny stěžovatele. Dále je v podnětu uvedeno, že poutače nešlo pro jejich velikost nazvat drobným propagačním předmětem. Stížnost byla po prošetření revizní komisí OSL ČLK uznána za oprávněnou jako porušení čl. 9 a 10 Profesního řádu ČLK (viz příloha č protokolu ze šetření v ČLK) a byl podán návrh na zahájení disciplinárního řízení čestné radě OSL ČLK. Výslechy svědků K čl. 10 Profesního řádu a 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren Úřad vyslechl 6 svědků - lékárníků. Všichni svědci shodně uvedli, že mají lékárnu označenu vývěsním zeleným lékárnickým křížem a názvem lékárna. Svědek Mgr. V.V. uvedl, že kromě tohoto označení má lékárna, ve které působí, umístěnu tabulku (rozumí se informující o lékárně) na dveřích vedlejší budovy polikliniky a dále na stojanu na kola vyhrazeném pro zákazníky lékárny je malá cedulka s nápisem lékárna (viz str. 96 spisu S). Všichni vyslechnutí svědci uvedli, že nepociťují žádná omezení při propagování a zviditelňování lékárny. Svědek Mgr. V.V. k omezením obsaženým v předmětných ustanoveních řádů ČLK též uvedl, že jim omezení týkající se označování a propagace lékáren nevadí, neboť (cit.): mají to tak všichni, tak nás to nijak neomezuje, protože víme, že to musí respektovat všichni lékárníci. Dále připustil, že v době, kdy lékárny poskytovaly pohotovostní služby, okresní úřad dával do týdenního tisku údaje o službě konající lékárně a hodinách, kdy byla daná lékárna v pohotovosti. Uvedl, že to nebyla reklama, ale (cit.): prakticky nám to pomohlo k rozběhnutí lékárny, tím jsme se prakticky zviditelnili (viz str. 96 spisu S). 12

13 Úřad dále obeslal 50 lékáren vybraných ze seznamu lékáren (tak aby výběr representoval celou ČR), s dotazem, zda pociťují nějaká omezení při propagování a zviditelňování své lékárny ze strany předmětných řádů ČLK. Do dne seznámení účastníka řízení s podklady pro rozhodnutí konaného dne , obdržel Úřad odpovědi od 36 lékáren vyjadřujících se k dotazům. Ze získaných odpovědí čtyři lékárny uvedly, že pociťují omezení při propagování a zviditelňování lékárny řády ČLK; jedna lékárna uvedla, že omezují jejich podnikání, kdy například nemají možnost umístit poutače, informační cedule apod. mimo budovu lékárny (viz str. 332 spisu S); jedna lékárna uvedla, že nesouhlasí se zákazem reklamy, který cítí jako omezování při podnikání (viz str. 309 spisu S); jedna uvedla, že určité omezení citovaný Řád představuje (viz str. 401 spisu S); jedna uvedla, že omezení propagace pociťuje, na druhé straně však chápe etické stanovisko kdy lékárna není krám, ale nestátní zdravotnické zařízení a není možné uplatňovat zákon trhu v plné míře (viz str. 364 spisu S). Ostatní oslovení lékárníci uváděli, že nepociťují v tomto směru nějaká omezení, ojediněle připojili i vysvětlení, že pacient si svou lékárnu najde, či lékárník se zviditelňuje dobrou prací. Jedna z oslovených lékáren uvedla, že nepociťuje žádné omezení v propagaci, naopak se domnívá, že (cit.): řízeným tlumením všech projevů propagace lékáren připomínajících obchodní inzerci by lékárny získaly jak rovné podmínky mezi sebou navzájem, tak by se připodobnily ostatním zdravotnickým zařízením (viz str. 471 spisu S). Závěr Úřadu K ustanovení 2 odst. 1 a zejména odst. 2 Řádu pro označování lékáren ve znění, jaké bylo přijato na IV. sjezdu ČLK v roce 1994, Úřad hodnotí jako ospravedlnitelné, že Komora sjednotila základní označování lékáren tak, aby bylo pro spotřebitele toto zařízení označeno potřebnými a dostatečně transparentními základními údaji, přičemž text odst. 2 ( další označení lékárny se nepřipouští ) má ve vztahu k textu odst. 1 přispět k tomu, aby lékárna na své provozovně/budově v níž je umístěna, nenesla žádné jiné označení, které by dle volné tvořivosti lékárníků mohlo potlačit, zastřít apod. obsah základních jednotných informací o lékárně jako zdravotnickém zařízení. Jestliže však ČLK na svém VI. sjezdu delegátů konaném dne přijala doplnění textu 2 odst. 2 tohoto Řádu, a to (cit.): Další označení lékárny s výjimkou orientačních ukazatelů umístěných v přiměřené vzdálenosti podle místních poměrů se nepřipouští., pak přistoupila k regulaci i orientačních tabulí a ukazatelů informujících v dané obci o umístění lékárny, což již nesouvisí s potřebou jednotného označením lékáren jako zdravotnických zařízení. V novém znění cit. odst. 2 ČLK sice připustila umístění určitých orientačních ukazatelů, avšak pouze jen v přiměřené vzdálenosti od lékárny podle místních poměrů. Tím znemožnila lékárnám informovat zákazníky o svém umístění vzdálenějšími ukazateli postupně umístěnými v prostoru obce směrujícími k sídlu lékárny. Obdobný záměr regulovat umístění informačních ukazatelů o lékárně (a tím fakticky její propagaci na trhu) pak podrobněji rozvedla v čl. 10 Profesního řádu ČLK schváleného rovněž na VIII. sjezdu delegátů konaného ve dnech , přičemž již z tohoto textu je zřejmé, že důvodem regulace ze strany ČLK, týkající se umisťování orientačních šipek, cedulí a jiných ukazatelů, obsažené jak v 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren tak i v čl. 10 Profesního řádu ČLK, je snaha vytvořit každé lékárně jakýsi prostor, ve kterém bude chráněna před konkurenčním působením (propagací) ze strany jiných lékáren. Tato aktivita Komory pak již nijak nesouvisí s uváděnou potřebou sjednotit označení lékáren (jako zdravotnického zařízení) a odlišit je například od prodejen zdravé výživy apod. Nepochybně přispívá k efektivnější soutěži, je-li pro zákazníka daný trh transparentnější minimálně jeho dostatečnou informovaností, kde všude může uplatnit v dané obci svou poptávku po zboží (výrobky, služby) poskytovaném lékárnami. V průběhu řízení bylo z odpovědí dotazovaných členů ČLK prokázáno, že uvedená ustanovení (Profesního řádu ČLK a Řádu pro označování lékáren) byla členy ČLK plněna. Dle listinných podkladů se příslušné orgány ČLK porušováním těchto ustanovení zmíněných předpisů ČLK také zabývaly a postihovaly. Například lékárnice Mgr. M.V. (viz výše) byla za porušení Profesního řádu ČLK a Řádu pro označování lékáren disciplinárně postižena nejvyšší možnou pokutou udělovanou za závažné porušení povinnosti člena ČLK ( 18 odst. 3 písm. a) zákona o komorách). Ve zcela menší míře pak členové ČLK (svědci, písemně dotázaní lékárníci) uváděli, že pociťují určité omezení možnosti propagace lékáren. Za 13

14 podstatné k tomu Úřad považuje odkázat na vyjádření členů ČLK, kteří uváděli, že jim toto omezení možnosti propagace lékárny nevadí, neboť je musí respektovat všichni lékárníci, případně přímo vítají tuto aktivitu ČLK řízené tlumení všech projevů propagace připomínajících obchodní inzerci, které přispěje k získání rovných podmínek mezi lékárnami. Z uvedeného a také z textu stížností lékárníků podávaných ve věci porušování těchto ustanovení předpisů ČLK jsou patrné obavy z konkurence v případě využívání propagace jako jednoho z nástrojů ovlivňujícího konkurenceschopnost soutěžitelů. Úřad na základě všech výše popsaných zjištění dospěl k závěru, že ustanovení čl. 10 Profesního řádu ČLK a ustanovení 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren může vést k narušení hospodářské soutěže, jak na trhu lékárenské péče, tak i na trhu doplňkového zboží prodávaného v lékárnách, neboť jeho plnění nepochybně mohlo ovlivnit rozvoj kvality daného soutěžního prostředí, kdy hospodářská soutěž na uvedených trzích by se bez těchto omezení mohla účinněji rozvíjet. K tomu Úřad doplňuje, že nástroje efektivní soutěže pak mohou být uplatňovány i etickým způsobem. Předmětná omezení pak současně snižují transparentnost těchto trhů i pro spotřebitele. Tato omezení pak nejsou odůvodněna ani specifickým charakterem lékáren jako zdravotnických zařízení. Popsanou regulaci neodůvodňuje ani případná snaha ČLK o zamezení možné nekalé soutěže členů ČLK, neboť ochrana proti nekalé soutěži je dostatečně ošetřena obecně závaznými předpisy. K námitce účastníka řízení, ve které se odvolává na podobnou praxi jiných komor i lékárenských asociací v EU, Úřad pouze uvádí, že aktivita ČLK je posuzována v rámci soutěžních pravidel trhu ČR, na kterém členové ČLK působí. Pokud by jiné asociace na tuzemském trhu případně taková omezení vůči svým členům uplatňovaly, nelze se dovolávat z tohoto důvodu oprávněnosti postupu ČLK, kdy Úřad jednání jiných asociací dosud neposuzoval. Ochrana práv a profesních zájmů členů Komory (jako jedné ze základních činností Komory) nemůže být ze strany ČLK uplatňována způsobem, který v konečném důsledku vede, případně může vést k narušení hospodářské soutěže na konkrétním trhu výrobků a služeb. B. K čl. 9 Profesního řádu ČLK Původní znění čl. 9 Profesního řádu ČLK o právu lékárníka přiměřeně propagovat lékárnu, bylo schváleno VIII. sjezdem delegátů ČLK konaným ve dnech (viz str. 506 spisu S). Na IX. sjezdu delegátů ČLK, který se uskutečnil ve dnech byla schválena změna čl. 9 Profesního řádu ČLK, dle které předmětem oznámení (tj. o zahájení provozu lékárny) a informací uveřejněných v uvedených médiích nesmí být m.j. ceny, nabídka konkrétních léčiv, prostředků zdravotnické techniky a položek dalšího sortimentu (viz str. 484 spisu S). Na X. sjezdu delegátů ČLK, konaném dne , byla s účinností od schválena následující úprava čl. 9 Profesního řádu ČLK - (cit.): Předmětem tohoto oznámení a informací v telefonním seznamu, tisku, elektronických médiích včetně Internetu nesmí být - nabídka a ceny konkrétních léčiv, - zásilkový prodej léčiv (viz příloha č. 65 a 66 protokolu ze šetření u ČLK). Důvody přijetí omezení obsaženého v čl. 9 Profesního řádu ČLK Na ústním jednání dne účastník řízení k tomuto zákazu zveřejňovat nabídku a ceny konkrétních léčiv uvedl, že lékárník smí dle čl. 9 Profesního řádu ČLK v rámci propagace lékárny uvádět rozsah sortimentu, nesmí však nabízet nabídku a ceny konkrétních léčiv. Musel by podle zákona o regulaci reklamy uveřejnit jedině platný a úplný ceník léčiv, tj. uveřejnit celý sortiment léčiv s cenami, který má v lékárně. Tento zákaz vylučuje propagaci léčiv vydávaných na předpis u reklamy určené veřejnosti. Citovaný zákon u reklamy na jednotlivé léky říká, že údaje v reklamě k nim musí být v souhrnu informací o léku a jiné údaje tam nelze uvádět. Týká se to všech léčiv, které jsou registrovány SÚKLem bez ohledu, zda jsou na předpis nebo volně prodejné (viz str. 34 a 35 spisu S). 14

15 Vyjádření Státního ústavu pro kontrolu léčiv k ustanovení článku 9 Profesního řádu ČLK Úřad požádal o stanovisko ke zveřejňování nabídky a cen konkrétních léčiv SÚKL, jako orgán příslušný k výkonu dozoru nad reklamou na humánní léčivé přípravky, upravenou zákonem o regulaci reklamy. Ve svém vyjádření SÚKL uvádí, že ve smyslu 5 odst. 2 písm.c) zákona o regulaci reklamy se ustanovení tohoto zákona nevztahují na prodejní katalogy a ceníky, pokud neobsahují popis vlastností humánních léčivých přípravků (dále jen HLP ), a na další v tomto ustanovení uvedená oznámení či upozornění (například o změnách balení, varování před nežádoucími účinky). Vzhledem k tomu, že 5 odst. 2 zákona o regulaci reklamy vymezuje nereklamní materiály a vyjímá je z působnosti tohoto zákona, lze dovodit, že pokud například ceník nebude obsahovat veškerý nabízený sortiment, nýbrž pouze některé vybrané HLP, může se jednat o reklamu na tyto HLP. Taková reklama pak musí splňovat požadavky na reklamu stanovené zákonem o regulaci reklamy a to kromě obecných ustanovení také požadavky stanovené v 5a zákona o regulaci reklamy (viz str. 320 spisu S). K tomu Úřad uvádí, že dle 5a odst. 2 zákona o regulaci reklamy předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být HLP, jejichž výdej je vázán na předpis, dále HLP obsahující omamné nebo psychotropní látky a HLP, u nichž nebyla účinnost v rámci registračního řízení posuzována. V doplnění tohoto stanoviska vyžádaném Úřadem SÚKL uvedl (viz str. 464 spisu S), že zákon o regulaci reklamy nezakazuje výslovně uvádět cenu jako součást nabídky léčivých přípravků ani jiných výrobků při reklamě zaměřené na širokou veřejnost. Dále zmínil, že zákon o regulaci reklamy se výslovně zmiňuje o ceně v 2b, a to v souvislosti s reklamou uvádějící zvláštní nabídku, která musí jasně a jednoznačné uvádět datum, ke kterému nabídka končí, případně musí uvést údaj o tom, že zvláštní nabídka platí do vyčerpání zásob nabízeného zboží. Jestliže zvláštní nabídka nezačala ještě působit, musí být v reklamě také uvedeno datum začátku období, během kterého zvláštní cena nebo jiné zvláštní podmínky budou platit. Dále pak v 7b odst. 1 písm. b) zákona o regulaci reklamy je cena uvedena v souvislosti s klamavou reklamou. (Obě tato ustanovení - tzn. cena v souvislosti s reklamou uvádějící zvláštní nabídku a cena v souvislosti s klamavou reklamou, pak platí pro všechny druhy výrobků, nikoli jen pro HLP.) Dále SÚKL uvedl, že podle zákona o regulaci reklamy, ve znění platném do nebylo možné, aby předmětem reklamy na léčivé přípravky byla cena léčivého přípravku. Tento požadavek zákon o regulaci reklamy v platném znění, tj. po novelizaci zákonem č. 138/2002, již neobsahuje. Tato změna ustanovení zákona o regulaci reklamy vyplývá z celkového pojetí současného znění zákona o regulaci reklamy a zejména z úprav reklamy na HLP podle směrnice 2001/83/ES. Závěr Úřadu Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že dle zákona o regulaci reklamy nebylo možné do přijetí zákona č. 138/2002 Sb., ani po jeho přijetí (to je po ) provádět reklamu na HLP, jejichž výdej je vázán na předpis. (Pozn. Úřadu: Rovněž jsou z reklamy pro širokou veřejnost vyloučeny HLP obsahující omamné nebo psychotropní látky a HLP, u nichž nebyla účinnost v rámci registračního řízení posuzována - podobně ve znění zákona o regulaci reklamy platného před byly tyto a některé další HLP vyloučeny z reklamy). Od již není zakázáno uvádět v reklamě pro veřejnost ceny HLP, pokud nejde o HLP vyňaté z předmětu reklamy vůbec. Tzn. že u volně prodejných HLP není od zakázáno, aby reklama zaměřená na širokou veřejnost uváděla cenu konkrétního HLP. Pokud tedy čl. 9 Profesního řádu ČLK platil i po jako vnitřní předpis Komory omezující (generálně) uvádět v informacích propagujících lékárnu nabídku a cenu konkrétních léčiv, zakazoval svým členům nad rámec zákona o regulaci reklamy uvádět nabídku a ceny u volně prodejných léčiv. K námitce účastníka řízení, že dle zákona o regulaci reklamy údaje u reklamy na jednotlivé léky musí odpovídat údajům uvedeným v souhrnu údajů o léku a jiné údaje tam nelze uvádět (viz str. 35 a 341 spisu S), Úřad uvádí, že žádné takové omezení ze zákona o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna zákon č. 132/2003 Sb.), nevyplývá. V 5 odst. 1 zákona o regulaci reklamy je uvedeno, že za reklamu (vedle obecného vymezení reklamy) se u HLP považují také všechny informace a další formy uvedené v citovaném ustanovení. V 5 odst. 4 zákona o regulaci reklamy je uvedeno (cit.): Jakékoli informace obsažené v reklamě na HLP musí odpovídat údajům uvedeným 15

16 v souhrnu údajů tohoto přípravku (s odkazem na zákon o léčivech, který v 2 odst. 20 uvádí, co se rozumí souhrnem údajů o přípravku). Podle zákona o léčivech jde o informace podstatné pro jeho správné používání. V 5 odst. 4 zákona o regulaci reklamy je tedy pouze uvedeno, že informace v reklamě na HLP musí být v souladu se souhrnnými údaji platnými pro jeho použití a nikoli, že jiné informace například týkající se ceny HLP (v našem případě volně prodejných) v reklamě uvádět nelze. Úřad uzavírá, že ustanovení čl. 9 Profesního řádu ČLK v části omezující lékárníka v rámci přiměřené propagace vlastní lékárny uvádět v oznámení o zahájení provozu lékárny a informacích o lékárně nabídku a ceny konkrétních léčiv může vést od k narušení soutěže na relevantním trhu lékárenské péče. Od účinnosti zákona č. 138/2002 Sb., kterým byl změněn zákon o regulaci reklamy, tak měla ČLK promítnout tyto změny do svého profesního předpisu tak, aby neomezoval členy Komory nad rámec obecně závazných předpisů. Úřad dále uvádí, že toto ustanovení mohlo ovlivnit soutěž na trhu lékárenské péče nejen prostřednictvím cca 700 členů ČLK, kteří jsou provozovateli/majiteli lékáren, ale i prostřednictvím odborných zástupců - členů ČLK, kteří odpovídají za odborné vedení lékárny (při kterém jsou povinni dodržovat předpisy pro výkon tohoto povolání včetně vnitřních stavovských předpisů viz 9 odst. 2 zákon č.160/1992 Sb. a čl. 12 Profesního řádu ČLK) a činí také často rozhodnutí týkající se způsobu propagace lékárny jako soutěžitele na trhu. C. Závazné stanovisko č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách Ve dnech se v Praze konal XI. sjezd delegátů ČLK. V usnesení z tohoto sjezdu je část obsahující (cit.): Sjezd prohlašuje zákaznické slevové karty za neetické a pověřuje představenstvo vypracováním závazného stanoviska k tomuto problému, dále sjezd prohlašuje, že (cit.): cílem lékárnického snažení je zavedení pevných cen, které zajistí stejné podmínky poskytování léčiv obyvatelstvu ve všech lékárnách. Na základě pověření sjezdu delegátů ČLK přijalo představenstvo ČLK toto závazné stanovisko (cit.): Představenstvo České lékárnické komory z podnětu XI. Sjezdu delegátů České lékárnické komory (dále jen Komory), uskutečněného ve dnech v Praze, vedeno snahou naplňovat poslání Komory a chránit etiku činnosti lékárníka a zdravotnický charakter této profese na svém zasedání dne v Praze přijalo podle ustanovení 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, v platném znění, následující závazné stanovisko č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách: Představenstvo Komory soudí, že zavádění a používání zákaznických karet, na jejichž základě jsou provozovatelem lékárny poskytovány výrazné slevy u vydávaných léčiv, vede pacienty k přijímání xenobiotik i z jiných důvodů než je zachování zdraví. Tím významně stoupá riziko iatrogenního poškození pacientů. Lékárník jako zdravotnický pracovník při rozhodování o léčbě pacienta je povinen dbát o blaho pacienta a nesmí své úvahy a rozhodnutí o optimální farmakoterapii a to ani tam, kde není vázán lékařským předpisem podřizovat komerčním zájmům, které ve svých důsledcích mohou zdraví pacienta dokonce poškodit. Takové jednání je možno označit přinejmenším za neetické a podle názoru Komory odporuje i příslušným ustanovením Profesního řádu. Představenstvo Komory proto na tuto skutečnost upozorňuje revizní komise a čestné rady v rámci okresních i ústředních orgánů Komory a žádá je, aby se v konkrétních případech, které zjistí, zabývaly tím, zda nedošlo k ohrožení pacienta nevhodnými či chybnými farmakoterapeutickými postupy v důsledku uplatňování zákaznických slevových karet. Obdobně jako poskytování slev u vydávaných léčiv hodnotí představenstvo Komory také následné poskytnutí bonusu, naturálního plnění a obdobné nadstandardní výhody týkající se léčiv, které nemusí nutně být spojeny s poskytováním zákaznických slevových karet návštěvníkům lékáren, nýbrž např. s využitím počítačové evidence výdeje léčiv konkrétním osobám. 16

17 Tímto závazným stanoviskem není dotčeno používání lékových karet jako prostředku ke sledování lékové historie pacientů, interakcí či nežádoucích účinků léčiv a dalších odborných parametrů činnosti lékárníků a lékáren. Není ani dotčeno právo stanovit cenu určitého produktu jakkoli v rámci zákonných předpisů. Neetická je vazba ceny na odběr jiných produktů, nebo upřednostňování, tím ovšem zároveň diskriminování, určitých okruhů pacientů. Závazné stanovisko č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách (dále jen Závazné stanovisko č. 1/2002) bylo bezprostředně zveřejněno na internetových stránkách /Komory a následně v ČČL č. 4/2002 (který dostává každý člen na svou domácí adresu). (Viz odpověď prezidenta ČLK na ot. č. 8, str. 31 spisu S). Přímo z úvodního textu plyne, že bylo vypracováno z podnětu XI. Sjezdu delegátů ČLK (byla tedy potřeba této úpravy již předtím diskutována na sjezdu ČLK). Platnost tohoto Závazného stanoviska č. 1/2002 byla usnesením XIV. sjezdu delegátů ČLK uskutečněného ve dnech v Hradci Králové opětovně potvrzena a tento sjezd zavázal příslušné orgány ČLK k důslednému řešení případů jeho porušování. Důvody přijetí Závazného stanoviska č. 1/2002 Při ústním jednání dne požádal Úřad účastníka řízení, aby popsal podstatu užívání zákaznických slevových karet, které XI. sjezd delegátů konaný ve dnech prohlásil za neetické, a objasnil Úřadu, jak se Komora o jejich užívání dozvěděla. Prezident ČLK sdělil, že se s těmito kartami nikdy osobně nesetkal, ale domnívá se, že podstatou takových karet zřejmě je, že (cit.): lékárna některým zákazníkům k např. jednorázovému nákupu v určité hodnotě přidá např. zdarma nějaké přípravky, vitamíny apod. jako jakousi výhodu navíc. Prezident ČLK dále sdělil Úřadu, že Komora byla na tuto praxi některých lékáren upozorněna pravděpodobně některým ze členů ČLK, hlavně z toho důvodu, že nebyla zohledňována vhodnost zdarma poskytovaného přípravku ve vztahu ke zdravotnímu stavu pacienta (viz str. 30 spisu S). Na základě této skutečnosti představenstvo ČLK vypracovalo Závazné stanovisko č. 1/2002. Prezident ČLK dále uvedl, že ČLK je dle zákona o komorách povinna dbát na etiku a odbornost lékárníka. Toto Závazné stanovisko č. 1/2002 je v souladu se zákonem o regulaci reklamy, který říká, že výdej léčiv na předpis nesmí být podporován poskytováním jakýkoliv darů, výhod či plnění. Dále účastník řízení odkázal na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2001/83 EU Kodexu Společenství týkajícího se humánních léčivých přípravků. Prezident ČLK dále uvedl, že Závazné stanovisko č. 1/2002 bylo přijato z toho důvodu, že ČLK má obavy o možné iatrogenní poškození pacientů, kdy je lékárník povinen dbát o blaho pacienta a nesmí své jednání podřizovat komerčním zájmům; pacient nesmí být ohrožen nevhodnými či chybnými farmakoceutickými postupy v důsledku uplatňování zákaznických slevových karet. Informace o závazných stanoviscích mohou členové získat z Časopisu českých lékárníků distribuovaného všem členům ČLK (takto se mohli seznámit i se Závazným stanoviskem č. 1/2002, které bylo uveřejněno v ČČL č. 4/2002); dále má každý člen ČLK možnost seznámit se s vnitřními předpisy ČLK na internetových stránkách (kde je toto Závazné stanovisko č. 1/2002 také zveřejněno). Znění Závazného stanoviska č. 1/2002 zajištěného Úřadem z internetových stránek ČLK Dne zajistil Úřad z internetových stránek ČLK text Závazného stanoviska č. 1/2002, které tam bylo uveřejněno s následujícím dovětkem nazvaným (cit.): Názor JUDr. Havlíčka (str. 24a spisu S). Když pominu jistý protimluv pojmu závazné stanovisko na jedné straně a slova doporučuje na druhé straně, řekl bych, že jste stvořili formulaci (de facto jisté interpretační doporučení), kterou příliš napadat nelze a když, tak s velmi nejistým výsledkem, protože vy se budete zajisté tvářit, že to je přece jen interpretační doporučení a že se ani nevztahuje na všechny případy, nýbrž jen na ty, kdy komerční zájmy negativně ohrožují optimální farmakoterapii. Možná by dokonce z tohoto hlediska bylo přijatelné, kdyby se hned na začátku objevila nějaká taková návětná formulace, jako že představenstvo komory, vedeno snahou naplňovat poslání komory a jejích ústředních orgánů a chránit etiku činnosti lékárníka v její stránce zdravotnické i komerční, sděluje svůj názor na správnou interpretaci možností používání některých cenových a dalších obchodních nástrojů v lékárnické praxi. 17

18 Tím by se na jedné straně posílilo vysvětlení, jak s tímto stanoviskem zacházet, na druhé straně by se dalo najevo, že představenstvo vyjadřuje názor v zájmu ochrany veřejnoprávní (tedy fakticky pacientské) i soukromoprávní (podnikatelské) stránky lékárnictví. Kdyby se potom ještě v samotném textu (kde lze zvolit podle mého soudu promiskue kteroukoliv z variant) doplnilo na správném místě cosi v duchu (místo toho, že takový postup doporučujete stíhat), že je třeba vždy podle konkrétních okolností přísně hodnotit, zda nedošlo k ohrožení optimální farmakoterapie, a pokud ano, pak že doporučujete stíhat, myslím, že by to v daných relacích téměř nemělo chybu. Znění Závazného stanoviska č. 1/2002 s tímto dovětkem bylo Úřadem zajištěno na internetových stránkách komory též dne (str. 24 spisu S). Po ústním jednání s účastníkem řízení ( ) probíhala rekonstrukce těchto stránek a po jejich následném zprovoznění bylo Závazné stanovisko č. 1/2002 s tímto dovětkem odstraněno a nahrazeno zněním již bez citovaného názoru JUDr. Havlíčka. Účastník řízení ke zveřejnění textu Závazného stanoviska č. 1/2002 zahrnujícího citovaný dovětek/názor JUDr. Havlíčka v úvodu jednání konaného dne uvedl do protokolu Úřadu (cit.): Pokud jde o Závazné stanovisko č. 1/2002, nedopatřením našeho bývalého sekretáře pana L. (který již není naším pracovníkem) byla zveřejněna i jeho osobní korespondence s JUDr. Havlíčkem, který nebyl právník Komory, ale zřejmě osobní přítel pana L. (tj. bývalého sekretáře ČLK), kterého pan L. zřejmě požádal o jeho názor k formulaci stanoviska bez vědomí představenstva Komory (str. 29 spisu S). Hodnocení výpovědí svědků a získaných podkladů Úřad zjišťoval princip fungování zákaznických slevových karet v rámci výslechů svědků, dále také dotazem u lékáren a požádal rovněž účastníka řízení o informace k fungování těchto karet od zpracovatelů návrhu Závazného stanoviska č. 1/2002. Ve své písemné odpovědi ze dne (str. 345 spisu S) právní zástupce účastníka řízení uvedl, že sjezd delegátů pověřil představenstvo ČLK vypracováním závazného stanoviska k tomuto problému (cit.): rozuměj metodickým pokynem, jak předejít odborným, rozuměj farmakoterapeutickým, pochybením lékárníka rozuměj farmaceuta, při výdeji léčiv s využitím tzv. slevových karet. Dále uvádí, že metodický pokyn byl iniciován čistě na bázi několika ústních dotazů od pacientů lékárníků z terénu - kolegů delegátů sjezdu a jeho podstatou bylo předejít čistě odborným farmakoterapeutickým pochybením. ČLK nikdy nezakázala svým členům uplatňovat slevové karty a současně se nikdy nevměšovala do komerčních záležitostí svých členů. Nezajímala se o to, zda slevové karty jsou vzájemně lékárníky chápány jako konkurenční boj, neboť jejím hlavním zájmem je garance odborné a etické úrovně vůči pacientům. Odkázal pouze na různé podoby slevových karet, jak byly uvedeny při výslechu svědků. Současně uvedl, že text závazného stanoviska č. 1/2002 se vůbec nedotýká cen (poskytování slev) léčivých prostředků, ale pouze možného ohrožení pacientů nevhodnými či chybnými farmakoterapeutickými postupy v důsledku uplatňování zákaznických slevových karet či poskytování bonusů apod. Z tohoto důvodu je naprosto nerozhodné, jakou formou a na jaké přípravky je sleva, bonus apod. poskytována, rozhodující (a na to se stanovisko vztahuje) je, zda nedojde k ohrožení pacienta nevhodným odborným postupem (viz str. 345 až 346 spisu S). V rámci provedených výslechů svědků (lékárníků) bylo zjištěno, že svědkové neuplatňovali zákaznické slevové karty (někteří o nich věděli z doslechu); pouze jeden svědek uvedl (viz odpověď k ot. č. 11 str. 104 spisu S), že v době, kdy měli předchozího majitele lékárny, uplatňovali zákaznické slevové karty. Podstatou bylo, že pokud pacient uskutečnil 5 nákupů jakýchkoliv přípravků ze sortimentu lékárny v hodnotě 200 Kč, při šestém dostal slevu 50 Kč z hodnoty tohoto nákupu; užívání karet mělo vliv na příliv pacientů. Z analýzy písemných odpovědí oslovených lékáren vyplynulo, že systém fungování těchto zákaznických slevových karet je různý: fungovaly např. jako % slevy z částky, či přímo v určité částce, příp. jako snížení doplatků. U jedné z oslovených lékáren za 10 jakýchkoli receptů získá pacient 10 bodů a poté se zaplněnou kartičkou může zakoupit cokoli z volně prodejného zboží lékárny se slevou 10 % (str. 309 spisu S); uváděno bylo jejich používání k získání stálých zákazníků, k udržení a zvýšení počtu zákazníků, a tím i zvýšení obratu, který 18

19 by měl pokrýt snížení příjmů poskytováním slev (str. 334, 379, 401 spisu S); dále též, že jejich podstatou je nalákat zákazníka k opakovaným nákupům - kopírují tak obdobné praktiky známé z potravinářských nebo drogistických řetězců (str. 470 spisu S). Jedna z oslovených lékáren uvedla, že někdy jsou zákaznické slevové karty spojeny s vedením tzv. lékových záznamů, kdy pracovníci lékárny sledují, zda předepsané či volně prodejné léčivé přípravky nemají vzájemné interakce a zda léky nemohou být nebezpečím pro pacienta v případě, že například trpí určitým onemocněním, při kterém by neměl konkrétní druh léčiva být užíván (viz str. 401 spisu S). Slevy jsou poskytovány na doplňkový sortiment lékárny (3 lékárny - str. 309, 311, 334 spisu S), případně doplňkový sortiment a další služby - např. měření tlaku (1 lékárna - str. 474 spisu S), či v podobě 10 % slevy při desátém nákupu na vybraný sortiment (1 lékárna - str. 379 spisu S). Celkem tak 5 lékáren uvedlo, že uplatňují zákaznické slevové karty. Dvě lékárny uvažují o jejich zavedení, a to např. i z toho důvodu, že nepřistoupí-li na používání těchto karet, ocitnou se v konkurenční nevýhodě oproti ostatním, které v jejich okolí tyto karty používají (viz např. str. 399 spisu S). Dále bylo v jedné z odpovědí lékáren uvedeno, že pacienti tyto slevové karty vyžadují (viz str. 401 spisu S). K dotazu Úřadu, zda je lékárnám známo Závazné stanovisko č. 1/2002 uvedlo ve svých odpovědích 23 lékáren, že je znají. Uplatňování Závazného stanoviska č. 1/2002 Dle 7 odst. 1 písm. b) Organizačního řádu ČLK má každý člen Komory povinnost mimo jiné znát a dodržovat rozhodnutí orgánů Komory závazná pro všechny její členy. Účastník řízení potvrdil, že Závazné stanovisko č. 1/2002 je tím stanoviskem, které je ČLK podle 2 odst. 2 písm. i) zákona o komorách oprávněna vydávat; uvedl, že jde o stanovisko vydané na základě citovaných přepisů, tudíž se jedná o stanovisko platné pro všechny členy ČLK, a to od jeho přijetí představenstvem ČLK, přičemž nepotřebuje ke své závaznosti schválení sjezdem delegátů. Naopak v tomto případě sjezd delegátů ČLK přímo pověřil představenstvo ČLK k vydání zmíněného stanoviska; jakékoli stanovisko nebo předpis vydaný představenstvem ČLK, dokud nejsou pozastaveny revizní komisí ČLK či zrušeny sjezdem delegátů ČLK, jsou pro členy ČLK závazné (protokol z jednání str. 29 spisu S). Jak již bylo výše uvedeno, porušováním povinností členů ČLK se zabývají příslušné orgány ČLK a mohou za porušení povinností členy ČLK disciplinárně postihovat. V rámci šetření Úřadu v sídle ČLK Úřad zajistil též podnět ČLK podaný k šetření revizní komisi Pražského sdružení lékárníků (dále jen PSL ) příloha č protokolu ze šetření u ČLK. Jde o přípis ze dne , za ČLK je uveden prezident ČLK (bez podpisu), podnět vyřizovala a podepsala pracovnice ČLK p. Ž. V textu přípisu je uvedeno (cit.): V příloze postupujeme hodnocení prohlídky lékárny BB v Praze, v jehož závěru je podnět k projednání revizní komisí PSL v oblasti Řádů ČLK. S rozhodnutím revizní komise PSL nás laskavě seznamte nejpozději do Připojen byl vyplněný tiskopis Hodnocení prohlídky lékárny ze dne (inspektor Mgr. K). V části Hodnocení je uvedeno vážné závady - podnět RK OSL. V části Závady je několik závad; u Řádů ČLK je uvedeno: Lékárna má klientské karty, na jejichž základě poskytuje slevy na doplatky. Úřad vyžádal od ČLK, která chtěla být do o rozhodnutí RK PSL informována, podklady a výsledek šetření. Obdržel informaci, že revizní komise PSL se touto kauzou nezabývala, žádná další šetření ani řízení neprobíhala. Připojen byl zápis o šetření ve věci slevových karet a 6 bodů monitorujících varianty jejich poskytování, které příslušný pracovník při kontrole zakroužkoval dle praxe v lékárně (str spisu S). K telefonickému dotazu Úřadu odborný zástupce dané lékárny uvedl, že kontrola proběhla a kontrolor si údaje o jejich užívání zaznamenal do předem připraveného přípisu obsahujícím 6 bodů. Dále jí nebylo nic známo o výsledku kontroly (úřední záznam tel. hovoru viz str. 287 spisu S). Vyjádření SÚKLu Vzhledem k tomu, že dle 5 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy se za reklamu na HLP považuje také podpora předepisování, výdeje a prodeje HLP pomocí daru, spotřebitelské 19

20 soutěže a nabídkou nebo příslibem jakéhokoliv prospěchu nebo finanční či věcné odměny, požádal Úřad o vyjádření k uplatňování zákaznických slevových karet SÚKL, který je orgánem, příslušným dle 7 zákona o regulaci reklamy k výkonu dozoru nad dodržováním zákona o regulaci reklamy pro reklamu na humánní léčivé přípravky a sponzorování v této oblasti (oblast tištěné reklamy a reklamy v elektronických médiích). Předmětem dotazu bylo, zda popsaný způsob fungování zákaznických slevových karet s odkazem na 5 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy, pokud by byl prováděn u HLP vázaných na předpis (či také HLP volně prodejných), by byl v rozporu s citovaným ustanovením zákona o regulaci reklamy. Současně Úřad uvedl znění tohoto stanoviska a také způsob fungování zákaznických karet (viz str. 279 spisu S). SÚKL ve svém vyjádření uvedl, že poskytování slev, bonusů, naturálních plnění apod., je jistě reklamou, kdy tyto reklamní aktivity jsou výslovně zmíněny v 5 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy. Taková forma propagace není zákonem o regulaci reklamy vůči pacientům, spotřebitelům léčivých přípravků významně omezena. Dar, výhra v soutěži, prospěch nebo odměna v rámci podpory předepisování, výdeje a prodeje HLP zaměřené na širokou veřejnost není finančně omezen, nesmí však mít podobu HLP. Takové poskytnutí HLP by bylo považováno za poskytnutí vzorku léčivého přípravku, které je vůči široké veřejnosti zakázáno ( 5b odst. 7 zmíněného zákona). Obdobně nelze společně s balením jednoho léčivého přípravku poskytovat jiný léčivý přípravek jako zvláštní odměnu. Zákon o regulaci reklamy v ustanovení 5 odst. 5 uvádí, že reklama na HLP musí podporovat jeho racionální používání objektivním představením tohoto přípravku, bez přehánění jeho vlastností. Toto ustanovení se vztahuje k reklamě, tj. například k poskytnutí určité výhody za zakoupení určitého léčivého přípravku nebo skupiny přípravků. Podle názoru SÚKLu se nedá bez dalšího vztáhnout na případy, kdy je zákazník oprávněn čerpat výhody poskytnuté lékárnou za celkový objem zakoupených výrobků (viz str. 320 spisu S). Závěr Úřadu Předně Úřad nepřisvědčil argumentu prezidenta ČLK, že text uveřejněný na internetových stránkách ČLK pod zněním Závazného stanoviska č. 1/2002, označený jako Názor JUDr. Havlíčka, je jen jakousi na internetu nedopatřením zveřejněnou osobní korespondencí mezi bývalým sekretářem ČLK a zřejmě osobním přítelem bývalého sekretáře ČLK - JUDr. Havlíčkem, kdy bývalý sekretář zřejmě požádal o názor k formulaci předmětného stanoviska bez vědomí představenstva Komory. Z podobnosti formulací předmětného stanoviska ČLK s formulacemi textu názoru JUDr. Havlíčka je spíše patrné, že podle tohoto názoru bylo citované stanovisko ČLK upraveno do jeho konečné podoby. Viz text prvního odstavce Závazného stanoviska č. 1/2002 Představenstvo vedeno snahou naplňovat poslání Komory a chránit etiku činnosti lékárníka a zdravotnický charakter této profese a věta v názoru JUDr. Havlíčka kdyby se hned na začátku objevila nějaká taková návětná formulace, jako že představenstvo komory vedeno snahou naplňovat poslání komory.a chránit etiku činnosti lékárníka. Podobně i v třetím odstavci Závazného stanoviska č. 1/2002 ve větě, kde představenstvo Komory upozorňuje příslušné orgány Komory a žádá je, aby se v konkrétních případech.zabývaly tím, zda nedošlo k ohrožení pacienta nevhodnými či chybnými farmakoterapetickými postupy a formulace v názoru právníka, který doporučuje změnu v tom smyslu, že je třeba vždy podle konkrétních okolností přísně hodnotit, zda nedošlo k ohrožení optimální farmakoterapie. Podobně je to patrné ve druhém odstavci předmětného stanoviska, větě - lékárník nesmí své rozhodnutí o optimální farmakoterapii podřizovat komerčním zájmům a obdobné formulaci v názoru právníka, kdy komerční zájmy negativně ohrožují optimální farmakoterapii. Z textu názoru JUDr. Havlíčka je pak patrné, že mu bylo předloženo Závazné stanovisko avšak v poněkud jiném znění viz vyjádření JUDr. Havlíčka (cit.): Kdyby se potom ještě v samotném textu doplnilo na správném místě co si v duchu (místo toho, že takový postup doporučujete stíhat), že je třeba vždy podle konkrétních okolností přísně hodnotit, zda nedošlo k ohrožení k optimální farmakoterapie. Text Závazného stanoviska č. 1/2002 pak neobsahuje, že ČLK doporučuje takový postup stíhat, nýbrž že příslušné orgány mají zkoumat, zda nedošlo k ohrožení chybnými farmakoterapeutickými postupy. ČLK také při obhajování tohoto stanoviska uvedla Úřadu obdobné argumenty, jaké jsou obsaženy v názoru 20