Letecká doprava v roce 2005 v Evropě

Transkript

1 Letecká doprava v roce v Evropě Osobní letecká doprava zaznamenala v zemích EU-25 růst o 8,5 % Autor: Luis DE LA FUENTE LAYOS Obsah Nejdůležitější údaje...2 Osobní letecká doprava v zemích EU Doprava mezi jednotlivými letišti (letecké trasy)...6 Nákladní a poštovní letecká doprava v zemích EU Letecká doprava v přistupujících a kandidátských zemích...11 Letecká doprava v Norsku, Švýcarsku a na Islandu

2 Graf 1: Tempa růstu u celkové osobní letecké dopravy v letech podle členských států (v %) EU-25 growth = růst v zemích EU-25 Nejdůležitější údaje Celkový počet přepravených leteckou dopravou do členských států EU-25 nebo z těchto členských států a uvnitř těchto členských států v roce byl přibližně 706 milionů. To představuje nárůst o 8,5 % v porovnání s rokem Všechny členské státy s výjimkou Malty vykázaly nárůsty počtu v letecké dopravě v rozmezí let 2004 až. zaznamenaný všemi osmi novými členskými státy ve střední a východní Evropě byl výrazně vyšší, než je průměr pro země EU-25. Lotyšsko zaznamenalo nejvyšší růst (růst o 77 %). Nejvytíženějším letištěm z hlediska počtu zůstává Londýn/Heathrow s přibližně 68 miliony, což představuje zhruba 6 % celkové osobní letecké přepravy v zemích EU-25. Na druhém místě se nachází letiště Paříž/Charles de Gaulle a třetí místo připadá na Frankfurt/Main. Šest dopravních toků mezi dvěma různými zeměmi v rámci EU-25 zaznamenalo v roce více než 10 milionů. Největší toky byly mezi Španělskem a Velkou Británií, kde bylo přepraveno zhruba 35 milionů, a mezi Německem a Španělskem, kde bylo přepraveno 21 milionů osob. Pokud jde o dopravní toky mezi jednotlivými letišti, je nejvytíženější relací v rámci zemí EU-25 relace Madrid/Barajas Barcelona (4,3 milionů osob), zatímco relace Londýn/Heathrow New York/JFK Intl. je hlavní relací, pokud jde o dopravu mimo země EU-25 (2,9 milionů). Celkový objem nákladní a poštovní přepravy realizovaný leteckou dopravou do zemí EU-25, z těchto zemí a v rámci členských států EU-25 v roce dosáhl téměř 11 milionů tun (bez zahrnutí Švédska). 80 % nákladní dopravy bylo zrealizováno se zeměmi mimo EU-25. Čtyři členské státy uváděly přepravu větší než jeden milion tun: na prvním místě bylo Německo (3,0 milionů tun) následované Velkou Británií (2,5 milionů tun), Nizozemskem (1,6 milionů tun) a Francií (1,5 milionů tun). Osobní letecká doprava v zemích EU-25 Všeobecný vývoj Tabulka 1 uvedená níže představuje absolutní počet v letecké dopravě v roce a růst v rozmezí let 2004 a. Hodnoty pro vnitrostátní dopravu jsou uvedeny bez dvojího započtení mezi vnitrostátními partnerskými letišti. Souběžně s tím souhrnné ukazatele za země EU-25 uvedené v rámci mezinárodní dopravy uvnitř EU-25 a celkové dopravy rovněž vylučují dvojí započítání mezi partnerskými letišti v EU-25. pro země EU-25 byl v roce 8,5 %. Tento vývoj navazuje na obdobný trend v roce 2004, kdy 2

3 toto tempo růstu bylo 8,8 %. S výjimkou Malty, která vykázala určitý pokles ve výši 1,2 %, zaznamenaly všechny členské státy v roce určitý nárůst. Osm z deseti členských států, které uváděly růst o více než 10 %, se nacházelo ve střední a východní Evropě. Největší procentuální nárůst byl zaznamenán Lotyšskem, za nímž následovalo Slovensko. V absolutních číslech zaznamenaly největší nárůst počtu v letecké dopravě Španělsko (13,9 milionů) a Velká Británie (11,7 milionů). Velká Británie dosáhla největšího objemu odbavených v letecké dopravě, který dosáhl více než 204 milionů osob. To představovalo více než 21 % veškeré osobní letecké dopravy realizované na letištích v zemích EU-25 v roce. Na druhém místě pak bylo Německo následované Španělskem, přičemž na obě tyto země připadalo více než 15 % celkového objemu. Tabulka 1: Přehled osobní letecké dopravy v zemích EU-25 podle členských států v roce Celkový přepravní objem Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava v rámci EU-25 Mezinárodní doprava mimo rámec EU-25 BELGIE ,0 % 1 20,4 % ,3 % ,6 % ČESKÁ REPUBLIKA ,2 % ,3 % ,4 % ,3 % DÁNSKO ,6 % ,9 % ,5 % ,2 % NĚMECKO ,5 % ,4 % ,9 % ,3 % ESTONSKO ,6 % 21 27,4 % ,7 % ,5 % ŘECKO ,4 % ,7 % ,9 % ,0 % ŠPANĚLSKO ,7 % ,7 % ,1 % ,9 % FRANCIE ,8 % ,3 % ,1 % ,0 % IRSKO ,3 % 641-6,4 % ,5 % ,6 % ITÁLIE ,2 % ,9 % ,0 % ,7 % KYPR ,6 % 0 : ,5 % ,7 % LOTYŠSKO ,3 % 0 : ,0 % ,9 % LITVA ,3 % 3 43,1 % ,2 % ,2 % LUCEMBURSKO ,9 % 0 : ,5 % ,2 % MAĎARSKO ,9 % 2 : ,7 % ,9 % MALTA ,2 % 8-78,3 % ,0 % 305-0,8 % NIZOZEMSKO ,4 % 82-23,2 % ,7 % ,4 % RAKOUSKO ,6 % 575 2,3 % ,8 % ,4 % POLSKO ,2 % 861-3,5 % ,0 % ,0 % PORTUGALSKO ,0 % ,2 % ,7 % ,9 % SLOVINSKO ,3 % 0 : ,7 % 431-2,1 % SLOVENSKO ,4 % ,0 % ,3 % 355 0,3 % FINSKO ,8 % ,5 % ,5 % ,6 % ŠVÉDSKO ,4 % ,9 % ,3 % ,1 % VELKÁ BRITÁNIE ,1 % ,8 % ,4 % ,5 % EVROPSKÁ UNIE ,5 % ,0 % ,0 % ,0 % Vezmeme-li v úvahu rozdělení mezi vnitrostátní a mezinárodní osobní dopravou, je možno konstatovat významný rozdíl. Vzhledem k tomu, že růst v mezinárodní dopravě v podstatě kopíroval růst celkové dopravy, došlo v některých zemích k určitému poklesu v domácí vnitrostátní dopravě. Když se podíváme na rozdělení mezinárodní dopravy mezi dopravou v rámci zemí EU-25 a mimo rámec zemí EU-25, je možno konstatovat stejný všeobecný vývoj jako v případě celkové dopravy. Tabulka 2 uvedená níže odhaluje pořadí 30 nejvytíženějších letišť v zemích EU-25 v roce z hlediska celkového počtu přepravených, společně s výsledky nejvytíženějšího letiště pro 9 členských států, u nichž se mezi 30 nejvytíženějšími letišti žádné letiště neobjevilo (s výjimkou Slovenska). Všech 30 nejvytíženějších letišť zaznamenalo nárůst počtu v porovnání s rokem nejvytíženějších letišť v zemích EU-25 zůstalo stejných jako v roce Londýn/Heathrow zůstává nadále nejvytíženějším letištěm v zemích EU-25 připadá na něj téměř 6 % všech v letecké dopravě. Na druhém místě je letiště Paříž/Charles-de-Gaulle a na třetím místě pak Frankfurt/Main. Mezi 30 nejvytíženějšími letišti v zemích EU-25 pouze 4 letiště zaznamenala růst celkového počtu o více než 10 % v rozmezí let 2004 až : Kolín nad Rýnem/Bonn, Praha/Ruzyně a Barcelona. 3

4 Tabulka 2 rovněž uvádí počet letů odbavených na každém letišti. letů zahrnuje nákladní i osobní dopravu a z tohoto důvodu je třeba postupovat obezřetně, když se bude provádět porovnání těchto dat s počty. V mnoha případech je růst počtu letů menší než odpovídající růst počtu ; z toho plyne růst počtu sedadel obsazených v průměru na let (vyšší vytíženost) nebo použití větších letadel. Kombinace dálkových a krátkých tras létaných z nějakého letiště a typu dopravního spoje, zejména charterové lety do prázdninových destinací mají velký vliv na průměrný počet přepravených na jeden let. 10 nejvytíženějších letišť z hlediska počtu přepravených na jeden let zahrnuje Londýn/Heathrow a Amsterodam/Schiphol, které odbavují významné počty mezinárodních směřujících mimo rámec EU-25, jakož i letiště Palma de Mallorca a Malaga, která přijímají významné počty vysokokapacitních charterových letů. V tomto hodnocení rovněž figuruje letiště Londýn/Gatwick, které odbaví významný počet charterových, jakož i dálkových letů. Tabulka 2: Nejfrekventovanější letiště v rámci EU-25 z hlediska celkového počtu přepravených v roce Země Letiště Pořadí Letecká doprava celkem letů Vnitrostátní letecká doprava Pořadí Mezinárodní letecká doprava v rámci EU-25 Pořadí Mezinárodní letecká doprava mimo rámec EU-25 Pořadí UK LONDÝN/HEATHROW ,9 % 472 0,5 % FR PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE ,8 % 543-1,2 % DE FRANKFURT/MAIN ,1 % 476 2,9 % NL AMSTERODAM/SCHIPHOL ,9 % 408 0,8 % ES MADRID/BARAJAS ,4 % 406 3,9 % UK LONDÝN/GATWICK ,1 % 252 4,5 % DE MNICHOV ,9 % 382 4,5 % IT ŘÍM/FIUMICINO ,3 % 300-0,2 % ES BARCELONA ,9 % 294 6,1 % FR PAŘÍŽ/ORLY ,3 % 231 1,2 % UK MANCHESTER/INTL ,3 % 218 4,6 % UK LONDÝN/STANSTED ,2 % 178 0,7 % ES PALMA DE MALLORCA ,2 % 170 2,6 % DK KODAŇ/KASTRUP ,9 % 262-1,8 % IT MILÁN/MALPENSA ,8 % 222 6,1 % IE DUBLIN ,6 % 170 3,4 % SE STOCKHOLM/ARLANDA ,6 % 222-5,2 % BE BRUSEL/NATIONAL ,3 % 229-0,5 % AT VÍDEŇ/SCHWECHAT ,4 % 227 2,7 % DE DÜSSELDORF ,0 % 189 0,7 % EL ATÉNY ,5 % 170-5,3 % ES MALAGA ,7 % 111 8,2 % DE BERLÍN-TEGEL ,5 % 137 4,1 % PT LISABON ,1 % 126 3,4 % FI HELSINKI-VANTAA ,7 % 163 0,0 % CZ PRAHA/RUZYNE ,0 % ,9 % DE HAMBURK ,3 % 134 3,2 % FR NICE/COTE D'AZUR ,4 % 158 2,0 % ES LAS PALMAS/GRAN CANARIA ,1 % 98 6,2 % DE KOLÍN NAD RÝNEM/BONN ,8 % 140 5,0 % HU BUDAPEŠŤ/FERIHEGY ,9 % ,7 % PL VARŠAVA/OKECIE ,2 % 131 7,2 % CY LARNAKA ,5 % 48 2,6 % 0 : MT MALTA/LUQA ,2 % 30-2,9 % LV RIGA AIRPORT ,3 % 31 29,4 % LU LUCEMBURK/LUXEMBOURG ,9 % 51 0,9 % 0 : EE TALLINN/ULEMISTE ,6 % 26 20,6 % LT VILNIUS INTL ,6 % 26 : SI LUBLAŇ ,3 % 29 15,3 % 0 :

5 Tabulka 3: Dopravní toky mezi zeměmi v rámci EU-25 v roce (v tis. ) BE BE CZ CZ 198 DK DK DE DE EE EE EL EL ES ES FR FR IE IE IT IT CY CY LV LV LT LT LU LU HU HU MT MT NL NL AT AT PL PL PT PT SI SI SK SK FI FI SE SE UK UK Výše uvedená tabulka 3 zobrazuje dopravní toky mezi zeměmi v rámci EU-25 v roce. Obdobně jako v předchozích letech jsou nejvýznamnějšími relacemi, pokud jde o dvojice zemí, Španělsko Velká Británie (34,8 milionů ) a Německo Španělsko (21,1 milionů), což odráží nejvytíženější prázdninové letecké dopravní toky v Evropě. Po těchto relacích následují relace Irsko Velká Británie (11,8 milionů), Francie Velká Británie (11,3 milionů) a Německo Velká Británie (11,1 milionů). Dále zde ještě bylo dalších 8 dopravních toků mezi dvěma zeměmi s více než 5 miliony (jak je znázorněno tučným písmem v tabulce 3). Mapa 1: Přeprava mimo rámec EU-25: podíl na světových regionech - v % celkové přepravy mimo rámec EU-25 v roce Legenda k mapě: Zbytek Evropy (mimo EU-25): 32,75% Severní Amerika: 22,85 % Střední Amerika a Karibská oblast: 4,44 % Jižní Amerika: 3,69 % Severní Afrika: 10,78 % Zbytek Afriky: 5,13 % Indický subkontinent: 2,24 % Blízký a Střední Východ: 6,96 % Asijské republiky bývalého SSSR: 0,49 % Austrálie, tichomořské ostrovy a Antarktida: 0,77 % Dálný Východ: 9,55 % V roce do zemí EU-25 přiletělo nebo z těchto zemí odletělo více než 245 milionů s využitím letů, kde počátek nebo destinace byly situovány mimo rámec EU-25. To představovalo nárůst o 9 % vzhledem k počtu dosaženému za rok

6 Mapa 1 uvedená výše a tabulka 4 ukazují, že největší podíl na celkové dopravě mimo rámec EU-25 připadal na země Evropy mimo EU-25, přičemž v roce bylo přepraveno více než 80,3 milionů. To tvořilo téměř jednu třetinu celkového počtu (32,7 %). Po této oblasti následovala Severní Amerika s téměř čtvrtinovým podílem (22,9 % - více než 56 milionů ). Nejsilnější růst byl zaznamenán pro Australasii (o 18,1 % více než v roce 2004), po které následovala Jižní Amerika (růst o 16,8 %). Velká Británie byla hlavním partnerským státem ze zemí EU-25 pro trh osobní letecké dopravy mimo rámec EU-25 jakožto celek a byla hlavní partnerskou zemí v šesti z jedenácti světových regionů. Francie byla hlavní partnerskou zemí pro spoje do kontinentální Afriky, zatímco Německo bylo hlavní partnerskou zemí vzhledem k asijským republikám bývalého SSSR a též vzhledem k Evropě mimo rámec EU-25. Španělsko bylo hlavní partnerskou zemí pro trh v relaci EU-25 Jižní Amerika. Tabulka 4: Mezinárodní letecká doprava mimo rámec EU-25 podle světových regionů v roce Světové regiony v tis. Hlavní partneři v rámci EU-25 Země % Celkem mimo rámec EU ,0 % VELKÁ BRITÁNIE 24,8 % Zbytek Evropy (kromě EU-25) ,4 % NĚMECKO 27,2 % Severní Amerika ,3 % VELKÁ BRITÁNIE 39,1 % Střední Amerika a Karibská oblast ,1 % VELKÁ BRITÁNIE 28,4 % Jižní Amerika ,8 % ŠPANĚLSKO 36,6 % Asijské republiky bývalého SSSR ,1 % NĚMECKO 30,6 % Blízký a Střední Východ ,4 % VELKÁ BRITÁNIE 33,4 % Indický subkontinent ,4 % VELKÁ BRITÁNIE 47,0 % Dálný Východ ,0 % VELKÁ BRITÁNIE 25,2 % Australasie, tichomořské ostrovy a Antarktida ,1 % VELKÁ BRITÁNIE 74,3 % Severní Afrika ,0 % FRANCIE 36,3 % Zbytek Afriky ,0 % FRANCIE 31,4 % Doprava mezi jednotlivými letišti (letecké trasy) Tabulka 5: 10 nejvytíženějších vnitrostátních dvojic letišť (relací) v rámci EU-25 v roce Pořadí Dvojice letišť letů Cestujících na palubě Kapacita/obsazenost Dostupných sedadel (v tis) Obsazenost 1 MADRID/BARAJAS BARCELONA ,3 % 44,9 4,4 % ,6 % 2 ŘÍM/FIUMICINO MILÁN/LINATE ,0 % 26,0-6,0 % ,0 % 3 PAŘÍŽ/ORLY TOULOUSE/BLAGNAC ,1 % 19,1 2,0 % : : 4 PAŘÍŽ/ORLY NICE/COTE D'AZUR ,7 % 17,2 2,9 % : : 5 PALMA DE MALLORCA BARCELONA ,5 % 19,0-2,3 % ,0 % 6 EDINBURGH LONDÝN/HEATHROW ,2 % 14,1 1,2 % ,1 % 7 PALMA DE MALLORCA MADRID/BARAJAS ,0 % 15,5-2,4 % ,3 % 8 BERLÍN-TEGEL FRANKFURT/MAIN ,8 % 12,0-0,9 % ,6 % 9 MNICHOV HAMBURK ,6 % 14,7-5,3 % ,8 % 10 GLASGOW LONDÝN/HEATHROW ,2 % 13,1 0,0 % ,5 % Tabulka 5 uvádí nejdůležitější dvojice letišť v rámci EU-25 pro domácí osobní leteckou dopravu. Tyto hodnoty jsou uvedeny s vyloučením dvojího započítání pro osobní dopravu mezi příslušnými dvojicemi letišť v daných zemích. Jak by se dalo očekávat, nacházejí se tato letiště vesměs ve velkých členských státech. Relace Madrid/Barajas Barcelona zůstává zdaleka největší trasou s více než 4,2 milionů. Na druhém místě se udržela relace Řím/Fiumicino Milán/Linate i přes pokles ve výši 5 % oproti roku Třetí místo si zachovala relace Paříž/Orly Toulouse/Blagnac. Obsazenost dispozičních míst počítaná jako poměr mezi cestujícími na palubě a počtu míst, jež jsou v letadlech k dispozici, je uváděna pro osm z deseti nejvyužívanějších vnitrostátních relací. Nejvyužívanější čtyři relace z osmi měly obsazenost nižší než 75 %. Nejvyšší obsazenost byla zaznamenána v relaci Berlín/Tegel Frankfurt/Main (téměř 78 %). 6

7 Tabulka 6: 10 nejvytíženějších dvojic letišť (relací) v rámci EU-25 v roce Pořadí Dvojice letišť letů Cestujících na palubě Kapacita/obsazenost Dostupných sedadel (v tis) Obsazenost 1 DUBLIN LONDÝN/HEATHROW ,4 % 13,7-2,2 % ,1 % 2 PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE LONDÝN/HEATHROW ,7 % 18,9-4,6 % ,4 % 3 AMSTERODAM/SCHIPHOL LONDÝN/HEATHROW ,5 % 16,7-1,8 % ,7 % 4 LONDÝN/HEATHROW FRANKFURT/MAIN ,1 % 12,5 0,2 % ,4 % 5 ŘÍM/FIUMICINO PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE ,6 % 10,6-2,0 % ,5 % 6 STOCKHOLM/ARLANDA KODAŇ/KASTRUP ,7 % 12,9 3,0 % ,8 % 7 DUBLIN LONDÝN/STANSTED ,3 % 8,3-13,7 % ,2 % 8 BARCELONA AMSTERODAM/SCHIPHOL ,1 % 8,5-3,4 % ,2 % 9 MADRID/BARAJAS LONDÝN/HEATHROW ,3 % 8,7-2,3 % ,5 % 10 PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE AMSTERODAM/SCHIPHOL ,6 % 11,1 0,3 % : : Tabulka 6 uvádí nejvýznamnější relace mezi dvěma letišti v rámci osobní letecké dopravy v EU-25. Tři nejvytíženější trasy, z nichž každá odbavila zhruba 2 miliony v roce, měly Londýn/Heathrow za jedno z partnerských letišť; Dublin zůstává na prvním místě, ale Amsterodam/Schiphol se posunul z druhého místa na třetí místo, když byl překonán letištěm Paříž/Charles de Gaulle. Relace Řím/Fiumicino Paříž/Charles de Gaulle poskočila z desátého místa na páté místo poté, co zde došlo k nárůstu o více než 14 %. Ve většině případů, kde byl zpozorován růst počtu, rostl počet letů nižším tempem nebo dokonce poklesl. To může představovat vyšší obsazenost na jeden let nebo určitý pokles v počtu všech nákladních/poštovních spojů. Relace s nejvyšší obsazeností byla Dublin Londýn/Heathrow, kde bylo obsazeno více než 80 % sedadel. Tabulka 7: 10 nejvytíženějších dvojic letišť (relací) mimo rámec EU-25 v roce Pořadí Dvojice letišť letů Cestujících na palubě Kapacita/obsazenost Dostupných sedadel (v tis) Obsazenost 1 LONDÝN/HEATHROW NEW YORK/JOHN F. KENNEDY INTL, NY ,9 % 13,6-1,6 % ,0 % 2 PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE NEW YORK/JOHN F. KENNEDY INTL, NY ,8 % 9,8 7,6 % : : 3 LONDÝN/HEATHROW CHICAGO/O'HARE, IL ,7 % 7,9-1,1 % ,0 % 4 LONDÝN/HEATHROW LOS ANGELES/INTL, CA ,7 % 5,9 5,7 % ,0 % 5 LONDÝN/HEATHROW HONGKONG/INTL ,4 % 5,3 15,3 % ,1 % 6 LONDÝN/HEATHROW DUBAI/INTL ,8 % 6,4 7,5 % ,8 % 7 KODAŇ/KASTRUP OSLO/GARDERMOEN ,2 % 12,8 7,4 % ,1 % 8 LONDÝN/HEATHROW WASHINGTON/DUPLEX INTL, DC ,6 % 5,3-1,1 % ,0 % 9 LONDÝN/HEATHROW TORONTO/LESTER B. PEARSON INTL ,8 % 4,9-0,2 % ,8 % 10 LONDÝN/HEATHROW SAN FRANCISCO/INTL,CA ,9 % 3,7 0,7 % ,4 % Pět nejvytíženějších tras mezi letišti situovanými v EU-25 a těmi, jež jsou situována mimo EU-25, zůstalo ve stejném pořadí jako v roce 2004, přičemž čtyři z těchto tras obsahovaly Londýn/Heathrow, zatímco na druhém místě zůstala relace Paříž/Charles de Gaulle New York/JFK i přes nárůst o téměř 10 %. Přestože trh v oblasti letů mimo rámec EU-25 zaznamenal v celkových číslech nárůst o 9,5 %, tak více než polovina tras, které se umístily na prvních deseti místech, zaznamenala určitý pokles počtu a jen jedna trasa překonala průměrnou úroveň růstu na trhu jakožto celku. Obsazenost sedadel bylo možno vypočítat pro devět z deseti nejvytíženějších dvojic letišť v relacích mimo rámec EU-25. Čtyři relace z těchto deseti dvojic letišť zaznamenaly obsazenost větší než 80 %, konkrétně se jednalo o následující relace: Londýn/Heathrow Toronto, Londýn/Heathrow San Francisco/Intl, Londýn/Heathrow Hongkong/Intl a Londýn/Heathrow Los Angeles/Intl. Nejnižší obsazenost byla zaznamenána na trase Kodaň/Kastrup Oslo/Gardemoen, která byla jedinou krátkou relací zastoupenou mezi uvedenými deseti trasami. 7

8 Nákladní a poštovní letecká doprava v zemích EU-25 Tabulka 8: Přehled nákladní a poštovní letecké dopravy v zemích EU-25 podle členských států v roce Celkový přepravní objem Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava Mezinárodní doprava v rámci EU-25 mimo rámec EU-25 Náklad a pošta (v t) Náklad a pošta (v t) Náklad a pošta (v t) Náklad a pošta (v t) BELGIE ,7 % ,5 % ,2 % ,6 % ČESKÁ REPUBLIKA ,2 % ,2 % ,5 % ,8 % DÁNSKO ,8 % ,1 % ,7 % ,6 % NĚMECKO ,9 % ,5 % ,9 % ,4 % ESTONSKO ,9 % 0 : ,4 % ,1 % ŘECKO ,5 % ,6 % ,1 % ,5 % ŠPANĚLSKO ,1 % ,5 % ,0 % ,3 % FRANCIE ,6 % ,9 % ,3 % ,0 % IRSKO ,7 % ,5 % ,7 % ,7 % ITÁLIE ,8 % ,3 % ,7 % ,0 % KYPR ,5 % 2 : ,0 % ,3 % LOTYŠSKO ,3 % 0 : ,7 % ,4 % LITVA ,8 % 2 : ,8 % ,1 % LUCEMBURSKO ,3 % 0 : ,5 % ,7 % MAĎARSKO ,2 % 0 : ,8 % ,2 % MALTA ,9 % 0 : ,5 % ,0 % NIZOZEMSKO ,6 % 0 15,9 % ,3 % ,5 % RAKOUSKO ,7 % ,0 % ,7 % ,8 % POLSKO ,9 % ,8 % ,3 % ,6 % PORTUGALSKO ,0 % ,1 % ,8 % ,6 % SLOVINSKO ,7 % 5 : ,7 % ,3 % SLOVENSKO ,4 % 22-57,7 % ,4 % ,3 % FINSKO ,2 % ,6 % ,2 % ,5 % ŠVÉDSKO : : : : : : : : VELKÁ BRITÁNIE ,8 % ,5 % ,8 % ,7 % EVROPSKÁ UNIE ,5 % ,4 % ,9 % ,7 % Tabulka 8 uvádí určitý přehled nákladní a poštovní letecké dopravy v rámci EU-25 podle členských států. Hodnoty pro vnitrostátní dopravu jsou uvedeny bez dvojího započtení mezi vnitrostátními partnerskými letišti. Souběžně s tím souhrnné ukazatele za země EU-25 uvedené v rámci mezinárodní dopravy uvnitř EU-25 a celkové dopravy rovněž vylučují dvojí započítání mezi partnerskými letišti v EU-25. Kromě toho souhrnná čísla za EU nezahrnují data pro nákladní dopravu uváděná Švédskem, neboť tyto informace nebyly za rok k dispozici. Dále je třeba uvést, že data uváděná pro Dánsko nezahrnují nákladní dopravu na letišti Kodaň/Kastrup. V roce došlo k nárůstu nákladní a poštovní letecké dopravy o 3,5 %, což je mnohem méně než v případě osobní letecké dopravy, která zaznamenala růst o 8,5 % ve stejném období. Nákladní letecká doprava realizovaná na vnitrostátních leteckých spojích poklesla o více než 10 %, což pravděpodobně odráží zvýšenou konkurenci ze strany silniční a železniční dopravy. Německá letiště odbavila největší objem (3,0 milionů tun), po nich následovala britská letiště s objemem 2,5 milionů tun. Nizozemsko a Francie, na které připadlo zhruba po 1,5 milionů tun, byly jedinými dalšími zeměmi v rámci EU-25, které zaznamenaly přes milion tun. Tyto čtyři země přepravily 71 % celkového přepravního objemu v nákladní dopravě. Nejsilnější růst byl zaznamenán novými členskými státy. Dvanáct členských států vykázalo určitý pokles počtu přepravených tun nákladu. Mezinárodní nákladní doprava mimo rámec EU-25 byla největším segmentem trhu, když na ni připadlo téměř 80 % celkové nákladní dopravy v rámci EU-25 v roce. Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Francie si udržely dominantní postavení na trhu, když na každou z těchto zemí připadlo více než jeden milion tun nákladu. Pokud jde o celkovou nákladní dopravu, tyto čtyři země přepravily přes 77 % celkového přepravního objemu v nákladní dopravě mimo rámec EU-25. 8

9 Tyto čtyři země byly rovněž dominantní v mezinárodní nákladní dopravě v rámci EU-25 (na kterou připadalo 14 % veškeré letecké nákladní a poštovní dopravy v rámci zemí EU-25). Zvláště silný růst zaznamenalo Irsko, které zdvojnásobilo objem leteckého nákladu a pošty zrealizovaný na tomto trhu. Vnitrostátní doprava tvořila pouze 6 % celkové nákladní dopravy v rámci zemí EU-25, což je o jeden procentuální bod méně než v roce Francie zaujímala největší postavení na trhu v této oblasti. Objem nákladu přepraveného leteckou dopravou do nových členských států nebo z těchto členských států zůstává na relativně nízké úrovni v porovnání s většinou ostatních zemí. Graf 2: Podíl celkové nakládky a vykládky u nákladní a poštovní letecké dopravy podle členských států v roce Vykládka Nakládka Pro většinu členských států byl podíl celkové nakládky a vykládky u nákladní dopravy poměrně vyrovnán, jak je zřejmé z grafu 2. Výjimkami, kdy vykládka byla výrazně vyšší, byly Lotyšsko (více než 80 % vykládky) a Estonsko a Litva (více než 75 % vykládky), což naznačuje, že leteckou dopravou bylo realizováno více importovaného než exportovaného zboží. Tabulka 9 uvádí 20 nejvýkonnějších letišť v rámci EU-25 z hlediska nákladu a pošty, jež byly přepraveny v roce, společně s hodnocením nejvýkonnějšího letiště pro 12 členských států, kde se v první dvacítce nevyskytlo žádné letiště (bez Slovenska). Zvýšený růst dopravy byl zaznamenán pro všechna z uvedených 20 letišť až na šest výjimek. Nejvýkonnějším letištěm z tohoto hlediska bylo letiště Frankfurt/Main s výkonem 2,0 milionů tun, po kterém následovala letiště Amsterodam/Schiphol, Londýn/Heathrow a Paříž/Charles-de-Gaulle; všechna tato letiště přepravila více než milion tun nákladu. Schopnost přepravovat náklad na mnoha trasách osobní dopravy obsluhovaných z těchto letišť vysvětluje dominantní postavení těchto čtyř letišť. Nicméně mezi nejvýkonnějšími 20 letišti uvedenými v tabulce 9 jsou letiště, kde je jejich pořadí zajištěno díky specializaci na nákladní leteckou dopravu. Zvláště je třeba zmínit v této souvislosti šesté místo pro letiště Kolín nad Rýnem/Bonn, sedmé místo pro Lucemburk a desáté místo pro East Midlands ve Velké Británii. Letiště Hahn se objevilo v tomto hodnocení poprvé díky tomu, že v porovnání s rokem 2004 zaznamenalo růst o více než 50 %. 9

10 Tabulka 9: Nejvýkonnější letiště v rámci zemí EU-25 z hlediska celkové nákladní a poštovní dopravy zrealizované v roce Pořadí Země Letiště Náklad a pošta (v tunách) Nakládka Vykládka Celkem 1 DE FRANKFURT/MAIN ,7 % 2 NL AMSTERODAM/SCHIPHOL ,9 % 3 UK LONDÝN/HEATHROW ,6 % 4 FR PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE ,5 % 5 BE BRUSEL/NATIONAL ,2 % 6 DE KOLÍN NAD RÝNEM/BONN ,0 % 7 LU LUCEMBURK/LUXEMBOURG ,3 % 8 IT MILÁN/MALPENSA ,4 % 9 ES MADRID/BARAJAS ,1 % 10 UK NOTTINGHAM EAST MIDLANDS ,4 % 11 UK LONDÝN/STANSTED ,6 % 12 UK LONDÝN/GATWICK ,3 % 13 DE MNICHOV ,4 % 14 AT VÍDEŇ/SCHWECHAT ,8 % 15 UK MANCHESTER/INTL ,2 % 16 IT BERGAMO/ORIO AL SERIO ,2 % 17 IT ŘÍM/FIUMICINO ,5 % 18 FI HELSINKI-VANTAA ,7 % 19 DE HAHN ,8 % 20 EL ATÉNY ,2 % 21 PT LISABON ,0 % 25 IE DUBLIN ,3 % 27 HU BUDAPEŠŤ/FERIHEGY ,2 % 31 CZ PRAHA/RUZYNE ,0 % 36 CY LARNAKA ,8 % 40 PL VARŠAVA/OKECIE ,9 % 53 MT MALTA/LUQA ,9 % 55 LV RIGA AIRPORT ,3 % 72 EE TALLINN/ULEMISTE ,9 % 94 LT VILNIUS INTL ,4 % 101 DK BILLUND ,6 % 103 SI LUBLAŇ ,7 % Tabulka 10 uvádí podíl podle světových regionů pro mezinárodní nákladní dopravu mimo rámec EU-25, která tvořila 80 % veškeré letecké nákladní dopravy odbavené na letištích v rámci EU-25 v roce. byl zaznamenán na všech trzích s výjimkou Severní Ameriky, kde došlo k poklesu o 2 %. Nejvyšší růst o téměř 45 % byl zaznamenán pro asijské republiky bývalého SSSR. Tři nejvýznamnější trhy byly Severní Amerika s 2,6 milionů tun (30 % celkového objemu), po níž následovaly Dálný Východ s 2,4 milionů tun a Blízký a Střední Východ s 1,2 milionů tun. Celkově vzato byl poměr mezi nakládkou a vykládkou v tunách relativně vyrovnaný, byly však zaznamenány určité rozdíly v rámci některých regionů. Více než 71 % leteckého nákladu z asijských republik bývalého SSSR bylo tvořeno vykládkou, což indikuje silný podíl importů. Oproti tomu pouze 39 % nákladu ze Střední Ameriky a Karibské oblasti bylo představováno vykládkou, což naznačuje silné zastoupení exportů. Celkově byl podíl vykládky v průměru za všechna vykazující letiště na úrovni 53 %. 10

11 Tabulka 10: Mezinárodní nákladní a letecká doprava mimo rámec EU-25 podle světových regionů v roce (v tunách) Světové regiony Nakládka Vykládka Celkem Celkový růst v letech Podíl na celkových výkonech mimo rámec EU-25 Celkem mimo rámec EU ,7 % 100,00 % Severní Amerika ,0 % 29,62 % Dálný Východ ,3 % 27,83 % Blízký a Střední Východ ,3 % 13,76 % Zbytek Afriky ,5 % 7,90 % Zbytek Evropy (kromě EU) ,9 % 4,77 % Jižní Amerika ,8 % 4,52 % Indický subkontinent ,9 % 4,02 % Asijské republiky bývalého SSSR ,6 % 2,37 % Severní Afrika ,4 % 2,17 % Střední Amerika a Karibská oblast ,7 % 1,92 % Australasie, tichomořské ostrovy a Antarktida ,3 % 1,08 % Není známo ,5 % 0,05 % Letecká doprava v přistupujících a kandidátských zemích Tabulka 11: Přehled letecké dopravy v Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku a Turecku Osobní letecká doprava v tis. Celková Vnitrostátní Mezinárodní doprava doprava doprava Nákladní a poštovní doprava v tunách nákladu Celková Vnitrostátní Mezinárodní doprava doprava doprava BULHARSKO ,2 % : : : : ,9 % : : : : CHORVATSKO ,7 % : : : : ,3 % : : : : RUMUNSKO ,4 % ,6 % ,9 % ,0 % 0-42,7 % 18-6,3 % TURECKO ,6 % : : : : ,7 % : : : : Turecká letiště zaznamenala 53,5 milionů (což představuje nárůst o 20,6 % v porovnání s rokem 2004), což znamenalo pokračující silný růst. Přeprava tun nákladu v roce rovněž znamená, že Turecko je významným subjektem na tomto poli. Bulharsko zaznamenalo 5,0 milionů v roce, což je nárůst o 16,2 % v porovnání s rokem 2004, a signalizuje to pokračující růst, k němuž došlo v předchozím roce (o 20,9 %). Zvyšující se počet turistů létajících k bulharskému pobřeží Černého moře i nadále hraje význačnou roli v těchto ukazatelích. V roce Chorvatsko zaznamenalo zhruba 3,9 milionů, což představuje nárůst o 18,7 % v porovnání s rokem Chorvatsko zaznamenalo zvláště silný nárůst v sektoru nákladní a poštovní dopravy: o více než 82 % s 18,1 tis. tun odbavených v roce. Osobní letecká doprava v Rumunsku vzrostla v roce o 9,4 % a v celkovém vyjádření dosáhla 3,5 milionů. Pokud jde o objem nákladu odbaveného na rumunských letištích (18 tisíc tun), představuje to pokles o 7 % v porovnání s rokem Tabulka 12 uvádí dopravu na hlavních letištích u přistupujících a kandidátských zemí. Tři hlavní letiště v Bulharsku i nadále pokračovala ve svém rychlém růstu, pokud jde o počet zaznamenaných v průběhu posledních dvou let, přičemž počet se v roce na těchto letištích zvýšil alespoň o 15 %. Sofie byla zdaleka nejvýznamnějším letištěm pro nákladní dopravu, když na ni připadal přepravní objem představující 99 % celkové nákladní dopravy zaznamenané v Bulharsku v roce. V Rumunsku nadále v letecké dopravě dominovalo letiště v Bukurešti, přestože další dvě přední letiště zaznamenala velmi vysoká tempa růstu již druhý rok za sebou. V roce Bukurešť zaznamenala 11

12 81 % osobní dopravy a 94 % nákladní dopravy Rumunska. Tabulka 12: Nejvýkonnější tři letiště v Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku a Turecku Hlavní letiště Osobní doprava Nákladní a poštovní doprava (v tis. osob) (v tis. tun) BG SOFIE ,4 % ,8 % BURGAS ,0 % ,4 % VARNA ,7 % 19-86,0 % HR ZÁHŘEB ,5 % ,4 % DUBROVNÍK ,8 % ,4 % SPLIT ,5 % : : RO BUKUREŠŤ/OTOPENI ,5 % ,0 % TIMISOARA/GIARMATA ,2 % 800-7,2 % KLUŽ-NAPOCA/SOMESENI ,4 % ,3 % TR ISTANBUL/ATATURK ,7 % ,9 % ANTALYA ,2 % ,0 % ANKARA/ESENBOGA ,9 % ,3 % Tři hlavní letiště v Chorvatsku zaznamenala v roce nárůst počtu. Celkový počet na letišti v Dubrovníku vzrost o téměř 23 %, zatímco přepravní objem u nákladní a poštovní dopravy, jež zde byla odbavena, poklesl o 17 %. V roce záhřebské letiště více než zdvojnásobilo objem nákladní a poštovní dopravy. V Turecku byl v roce zaznamenán nárůst osobní dopravy o 24 % pro Istanbul/Ataturk. Silný růst byl zaznamenán též na letišti Antalya (o 16 %). Na tato dvě letiště připadaly dvě třetiny osobní letecké dopravy uváděné Tureckem. Nákladní a poštovní doprava na letišti Istanbul/Ataturk, která vzrostla o téměř 3 %, představovala 82 % celkových výkonů zaznamenaných Tureckem v roce. Letecká doprava v Norsku, Švýcarsku a na Islandu Tabulka 13: Přehled letecké dopravy v Norsku, Švýcarsku a na Islandu Osobní doprava v tis. osob Nákladní a poštovní doprava v tunách Celková doprava Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava Celková doprava Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava IS ,3 % : : : : ,4 % : : : : NO : : : : : : CH ,7 % 745 0,6 % ,9 % ,7 % ,5 % ,0 % 1) Předběžná data odhadnutá z ukazatelů zveřejněných organizací Avinor. Data pro osobní dopravu jsou založena na příletech a odletech nezahrnujících tranzitní cestující pro mezinárodní dopravu. Osobní doprava ve Švýcarsku se i nadále zotavovala a růst ve výši 8,7 % byl dosažen téměř zcela díky nárůstu mezinárodní dopravy. Letiště v Curychu dosáhlo nárůstu o 4,3 %, zatímco letiště Ženeva/Cointrin zaznamenalo růst o 9,3 % a letiště Basilej dokonce o více než 60 %. Více než 60 % letecké nákladní dopravy Švýcarska bylo odbaveno v Curychu, který zaznamenal nárůst objemu o 7,3 %, což je více než průměrná hodnota tohoto státu, jež byla 4,7%. Přestože údaje o růstu v rozmezí let nejsou pro Norsko uvedeny, organizace Avinor deklarovala růst osobní dopravy i nákladní dopravy v této zemi. Domácí trh je v Norsku velmi významný, 12

13 neboť představuje 50 % veškeré osobní dopravy a 33 % veškeré nákladní a poštovní dopravy. Zdaleka nejvýkonnějším letištěm v Norsku je Oslo/Gardermoen, a to jak z hlediska osobní, tak z hlediska nákladní dopravy. Další dvě norská letiště v první trojce jsou Bergen a Trondheim. V roce byly výkony letecké osobní dopravy na Islandu jen těsně nad 2,9 milionů osob, což představuje nárůst o 9 % v porovnání s rokem Nákladní doprava vzrostla o 6 % na 63 tisíc tun. Letiště Keflavik zaznamenalo 79 % a 96 % nákladu vykázaných Islandem v roce. Tabulka 14: Nejvýkonnější tři letiště v Norsku, Švýcarsku a na Islandu Hlavní letiště Osobní doprava Nákladní a poštovní doprava (v tis. osob) (v tis. tun) IS KEFLAVIK ,8 % ,0 % REYKJAVIK AD 381 0,6 % ,5 % AKUREYRI 179 2,6 % ,0 % NO 1 OSLO/GARDERMOEN : : BERGEN/FLESLAND : : TRONDHEIM/VAERNES : : CH 2 CURYCH ,3 % ,3 % ŽENEVA/COINTRIN ,3 % ,6 % BASILEJ ,2 % ,7 % 1) Předběžná data představující odhad z výsledků zveřejněných organizací Avinor. Data za osobní dopravu jsou založena na příletech a odletech s vyloučením tranzitních pro mezinárodní dopravu. 2) Data pro letiště Basilej zahrnují pouze švýcarskou dopravu. 13

14 PODSTATNÉ INFORMACE METODICKÉ POZNÁMKY Zdroje dat Všechny údaje uvedené v této publikaci byly získány z databáze letecké dopravy Eurostatu s výjimkou dat, jež odpovídají Norsku. Tato databáze je k dispozici online na internetových stránkách Eurostatu. Hlavní definice Definice používané ve statistice letecké dopravy jsou obsaženy v nařízení Komise (ES) 1358/2003, kterým se provádí nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady 437/2003 o statistických výkazech vzhledem k letecké přepravě, nákladu a poštovních zásilek. Hlavní používané definice jsou následující: Etapa dopravního letu (FS): Provoz letadla od jeho vzlétnutí do jeho příštího přistání. To je spojeno s definicí na palubě. Počáteční a konečné místo obchodního letu (OFOD): Doprava na komerčním letovém spoji identifikovaná jednoznačným číslem letu, rozdělená dvojicemi letišť v souladu s bodem nástupu a bodem výstupu u daného letu. To je spojeno s definicí přepravených. Cestující na palubě: Všichni cestující na palubě letadla při přistání na vykazujícím letišti nebo vzlétnutí z vykazujícího letiště. Tento údaj zahrnuje přímé tranzitní cestující. Přepravení cestující: Všichni cestující na konkrétním letu, kteří se počítají pouze jednou a nikoliv opakovaně při každé jednotlivé etapě daného letu. To vylučuje přímé tranzitní cestující. Přímí tranzitní cestující: Cestující, kteří po krátké zastávce pokračují ve své cestě stejným letadlem v letu, který má stejné číslo letu jako let, kterým přiletěli. Dispoziční místa (sedadla) pro cestující: Celkový počet sedadel pro cestující k prodeji u letadla provádějícího nějakou etapu letu mezi dvojicí letišť. Naložený nebo vyložený náklad nebo pošta (nakládka nebo vykládka): Veškerý náklad nebo pošta, jež byly naloženy do letadla nebo vyloženy z letadla. Tento údaj nezahrnuje zavazadla a přímý tranzitní náklad a přímou tranzitní poštu. Rozdíl mezi daty pro počáteční a konečná místa obchodních letů a daty etap dopravních letů je možno ilustrovat za použití následujícího příkladu: určitý let je provozován na trase New York-Londýn-Paříž. Příslušné přepravní výkony jsou představovány 185 cestujícími, kteří letí z New Yorku do Londýna, 135 cestujícími letícími z New Yorku do Paříže a 75 cestujícími z Londýna do Paříže. Potom: Z hlediska dat pro počáteční a konečná místa obchodních letů (OFOD) tedy budou zaznamenanými hodnotami: 185 na trase New York-Londýn, 135 na trase New York-Paříž a 75 na trase Londýn-Paříž. New York by zaznamenal dané údaje pro trasu New York-Londýn a New York-Paříž; Londýn by zaznamenal dané údaje pro trasu New York-Londýn a Londýn-Paříž, Paříž by pak zaznamenala údaje pro trasu New York-Paříž a Londýn-Paříž. Z hlediska etap dopravního letu zde máme dvě etapy dopravního letu a příslušné hodnoty by byly následující: New York-Londýn 320 = ( ) a Londýn-Paříž 210 = (135+75). Data týkající se počátečních a konečných míst obchodních letů a etap dopravních letů vykazující země. V zásadě platí, že informace uvedené v této publikaci, jsou založeny na datech, jež se týkají počátečních a konečných míst obchodních letů (OFOD), a nikoliv na datech, jež se vztahují k etapám dopravních letů. Data OFOD byla použita tam, kde byla k dispozici, nicméně pro země, kde nebyla vykazována žádná data OFOD, byla akceptována data, jež se vztahují k etapám dopravních letů. Pro některé nové členské státy, které neuvedly žádná data OFOD, ani data k etapám dopravních letů, byla použita deklarace letišť. Belgie: Kvůli výjimkám poskytnutým jiným letištím se belgická data vztahují pouze na letiště Brusel a 14

15 Charleroi v roce 2004 a. Dánsko: Data za nákladní a poštovní dopravu v roce 2004 a nejsou k dispozici pro letiště Kodaň/Kastrup. Estonsko: Estonská data se vztahují pouze na letiště Tallinn/Ülemiste. Irsko: Kvůli výjimkám poskytnutým jiným letištím se irská data za rok 2004 vztahují pouze na letiště Dublin, Shannon a Cork. Itálie: Data za rok jsou předběžná. Lotyšsko: Lotyšská data se vztahují pouze na letiště Riga. Litva: V roce 2004 se litevská data vztahují pouze na letiště Vilnius Intl. V roce byla přidána data pro letiště Kaunas a Palanga. Maďarsko: Maďarská data se vztahují pouze na letiště Budapešť/Ferihegy. Lucembursko: Lucembursko poskytlo pouze data vycházející z etap dopravních letů. Lucemburská data se vztahují pouze na letiště Lucemburk. Malta: Maltská data se vztahují pouze na letiště Malta/Luqa. Polsko: Kvůli výjimkám poskytnutým jiným letištím se polská data za rok 2004 a vztahují pouze na letiště Varšava/Okecie. Slovinsko: Slovinská data se vztahují pouze na letiště Lublaň. Slovensko: Slovensko poskytlo data pouze na úrovni celé země. Švédsko: Kvůli výjimkám poskytnutým několika švédským letištím pro uvádění deklarací OFOD byly použity švédské deklarace etap dopravních letů. V roce Švédsko neuvedlo žádná nákladní a poštovní data. Bulharsko: Bulharsko poskytlo pouze deklarace letišť. Chorvatsko: Chorvatsko poskytlo pouze deklarace letišť. Turecko: Turecko poskytlo pouze deklarace letišť. Island: Pro Island byly použity deklarace letišť. Norsko: Předběžná data za rok odhadnutá z ukazatelů zveřejněných organizací Avinor. Data pro osobní dopravu jsou založena na příletech a odletech nezahrnujících tranzitní cestující pro mezinárodní dopravu. Vnitrostátní doprava Vnitrostátní souhrny byly vypočteny s vyloučením dvojího započítání. Mezinárodní celková letecká doprava v rámci EU-25 Celkové souhrny u dopravy v rámci EU-25 byly vypočteny s vyloučením dvojího započítání. Tabulka 3 Celkové ukazatele pro toky mezi zeměmi byly vypočteny sečtením deklarací odletů na úrovni městských letišť daných dvou příslušných zemí. Tabulky 4 a 10 Příslušné země tvořící uvedené světové regiony, jak je definováno pro tabulky 4 a 10, jsou založeny na geografické nomenklatuře používané Eurostatem pro externí obchodní statistiku. Dílčí údaje pro každý světový region je možno vytáhnout z domény letecké dopravy u online databáze Eurostatu nebo je možno je získat na požádání. Tabulky 5 a 6 Celkové ukazatele pro každou dvojici letišť byly vypočteny sečtením odletů příslušných dvou letišť. Tabulky 5, 6 a 7 Když byly k dispozici nezbytné informace na úrovni trasy, byly vypočteny hodnoty obsazenosti jako poměr mezi počtem na palubě a počtem sedadel, jež jsou k dispozici, jak je uvedeno vykazujícími zeměmi. Tabulka 8 Celkové hodnoty za země EU-25 nezahrnují Švédsko, které neposkytlo data pro nákladní a poštovní dopravu v roce. V této publikaci : znamená není k dispozici 15

16 V této publikaci platí tyto konvence: AT = Rakousko, BE = Belgie, BG = Bulharsko, CH = Švýcarsko, CY = Kypr, CZ = Česká republika, DE = Německo, DK = Dánsko, EE = Estonsko, EL = Řecko, ES = Španělsko, FI = Finsko, FR = Francie, HR = Chorvatsko, HU = Maďarsko, IE = Irsko, IS = Island, IT = Itálie, LT = Litva, LU = Lucembursko, LV = Lotyšsko, MT = Malta, NL = Nizozemsko, NO = Norsko, PL = Polsko, PT = Portugalsko, RO = Rumunsko, SE = Švédsko, SK = Slovensko, SL = Slovinsko, TR = Turecko, UK = Velká Británie Na přípravě této publikace se podíleli spolupracovníci Manuel Da Silva, Marion Biré (data) a Philip Osler (komentář). Zdroj: Eurostat Transport 8/2007, leden 2007 Překlad: Petr Zavadil Jazyková korektura a grafická úprava: ODIS 16

17 Další informace: Databáze: EUROSTAT Website/Home page/transport/data Novináři se mohou obrátit na službu mediální podpory: Bech Building Office A4/125 L-2920 Luxembourg Tel. (352) Fax (352) Podpora pro evropská statistická data: Eurostat spolu se členy Evropského statistického systému vytvořil síť podpůrných center, která budou existovat téměř ve všech členských státech i v některých zemích ESVO. Jejich posláním je poskytovat pomoc a pokyny pro internetové uživatele evropských statistických dat. Kontaktní údaje ohledně této podpůrné sítě je možno nalézt na našich internetových stránkách: Seznam míst na světě, kde je možno zakoupit publikace, je k dispozici v: Kanceláři pro úřední publikace Evropských společenství: Office for Official Publications of the European Communities 2, rue Mercier L-2985 Luxembourg URL: info-info-opoce@ec.europa.eu 17