Trendy v nákladní železniční dopravě

Transkript

1 Trendy v nákladní železniční dopravě Autor: Simo PASI Obsah Celková nákladní přeprava...2 Vnitrostátní přeprava...3 Mezinárodní přeprava...5 Rozdělení podle skupin zboží...7 Tranzitní doprava...7 V Evropské unii bylo v roce 2003 v oblasti nákladní železniční dopravy dosaženo přepravního výkonu ve výši 364 miliard tkm. Největší množství zboží bylo přepraveno v Německu, po kterém následovaly Polsko, Francie, Itálie, Švédsko a Velká Británie. Nejvyšší úroveň tranzitní dopravy má Německo, na jehož síti bylo v roce 2003 přepraveno v této oblasti milionů tkm zboží. V rámci celkového růstu železniční dopravy, který byl zaznamenán v období let , existovaly mezi jednotlivými členskými státy široké rozdíly: procentuální změny výkonů nákladní železniční dopravy se pohybovaly od poklesu ve výši -32 % pro Irsko po nárůst ve výši +54 % pro Nizozemsko. Ve většině členských států došlo k nárůstu vnitrostátní dopravy: největší nárůst byl zaznamenán v Portugalsku (+38 %), po kterém následovalo Rakousko (+27 %). V celkových číslech došlo v rozmezí let 1990 až 2003 k nárůstu mezinárodní nákladní železniční dopravy: největší nárůst byl zaznamenán ve Velké Británii (+149 %), přestože vycházel z poměrně nízkého základu, dále v Portugalsku (+92 %) a v Nizozemsku (+82 %). Na čtyři země, jimiž jsou Německo (17 %), Polsko (10 %), Česká republika (10 %) a Belgie (8 %), připadá 45 % mezinárodní nákladní železniční dopravy směřující ven z EU. V rámci celkového objemu zboží přepraveného v roce 2003 připadá největší podíl na «různé zboží» (NST/R skupina 24), po kterém následuje skupina «výrobky z kovu» (NST/R skupina 13). 1

2 Graf 1: Vývoj nákladní železniční dopravy: rok 2003 v porovnání s rokem 1990 (%) Celkem Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava Poznámka: Německo: ; Rakousko, Finsko a Švédsko: Země, pro které nebyla data za léta 1990 a 2003 k dispozici, nejsou na tomto grafu uvedeny. Celková nákladní přeprava Globalizace ekonomiky a zejména rostoucí integrace evropských ekonomik vedly ke značnému růstu celého dopravního sektoru. Liberalizace sektoru železniční dopravy je jednou z priorit v evropské dopravní politice a pro tento účel je třeba mít k dispozici dobrou statistiku. Podle směrnice Rady 80/1177/EHS, která platila do roku 2002, se od patnácti členských států požadovalo, aby nahlašovaly statistické údaje z oblasti nákladní železniční dopravy. Od roku 2003 jsou data z oblasti nákladní železniční dopravy shromažďována podle nařízení 91/2003 z 23 zemí, což nyní zahrnuje 8 z 10 nových členských států, které vstoupily do Evropské unie v květnu 2004 (s výjimkou Kypru a Malty, jež nemají žádné železnice). Tato publikace představuje celková data, jež jsou k dispozici za období let podle typu dopravy. Pokud jde o druh nákladní železniční dopravy, uvažují se zde tři dílčí typy: vnitrostátní, mezinárodní a tranzitní doprava. Místní charakteristiky železničního dopravního trhu vysvětlují dostupnost dat a určité místní rozdíly (viz metodické poznámky). Na evropské úrovni bylo v roce 2003 vyexpedováno po železnici 364 miliard tkm (viz tabulka 1). Na vnitrostátní dopravu připadalo 49 % tohoto přepravního objemu, na mezinárodní dopravu 40 % tohoto celku, zatímco zbývající část (tedy 11 %) představovala tranzitní dopravu. Deset zemí vykázalo nárůst celkového objemu zboží přepraveného během celého období, a to od +4,5 % (Německo) po +54,4 % (Nizozemsko). U pěti zemí byl zaznamenán pokles objemu zboží přepraveného po železnici, konkrétně se jedná o Irsko (-32,4 %), Řecko (-29,5 %), Lucembursko (-25,2 %), Belgii (-12,5 %) a Francii (-5,5 %). Pokud jde o údaje z novější doby, dosáhly meziroční poklesy od roku 2002 do roku 2003 od 0,1 % (v případě Belgie) po 6,6 % (v případě Irska). Celkový růst železniční dopravy v sobě skrývá rozdílný vývoj v různých členských státech. V absolutních číslech bylo největší množství zboží po železnici přepraveno v roce 1990 i v roce 2003 v Německu, po němž následovaly Polsko, Francie, Itálie, Švédsko a Velká Británie. Na tyto členské státy připadlo celkově 64 % celého objemu nákladní železniční dopravy v roce Jeden z nejprudších poklesů byl zaznamenán v Řecku (-29,5 %), což je možno částečně vysvětlit narušením železniční dopravy z důvodu konfliktů v oblasti západního Balkánu. Přepravní výkon v Řecku pak již nebyl schopen dosáhnout znovu dřívějších úrovní. Mezi deseti novými členskými státy bylo v roce 2003 nejvíce zboží přepraveno po železnici v Polsku ( mil. tkm), za nímž následovaly Lotyšsko ( mil. tkm) a Česká republika ( mil. tkm). Na tyto tři země společně připadalo 22 % celkového přepravního objemu realizovaného na úrovni EU. Vstup těchto deseti nových členských států znamenal zvýšení celkového objemu nákladní přepravy po železnici o 51,3 %. 2

3 Tabulka 1: Celková nákladní přeprava po železnici v milionech tkm (%) 02-03(%) Belgie ,5-0,1 Česká republika : : : : : : : : Dánsko ,5 5,8 Německo ,5 2 9,2 Estonsko : : : : : : : : Řecko ,5 39,4 Španělsko ,9 1,5 Francie ,5-6,3 Irsko ,4-6,5 Itálie ,9-1,8 Kypr Lotyšsko : : : : : : : : Litva : : : : : : : : Lucembursko : ,2-4,5 Maďarsko : : : : : : : : Malta Nizozemsko ,4 16,9 Rakousko : : ,2 3-1,5 Polsko : : : : : : : : Portugalsko ,1-5,5 Slovinsko : : : : : : : : Slovensko : : : : : : : : Finsko : : ,1 3 4,0 Švédsko ,4 4,9 Velká Británie : : : : ,1 : EU-25 : : : : : : : : (1) Data pro rok 1990 nezahrnují bývalou NDR; (2) ; (3) ; (4) Zdroj: Banverket. Doprava prázdných nákladních vozů v soukromém vlastnictví zde není zahrnuta. Vnitrostátní přeprava V rozmezí let 1990 až 2003 došlo u vnitrostátní nákladní přepravy k nárůstu ve většině starých členských států (viz tabulka 2). Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Portugalsku (+38,2 %), po kterém následovalo Rakousko (+26,7 %). V pěti dalších zemích došlo k nárůstu o více než 10 %: ve Švédsku o 19,4 %, v Itálii o 14,8 %, ve Finsku o 13,9 %, ve Velké Británii o 13,5 % a ve Španělsku o 10,6 %. Nejsilnější pokles byl zaznamenán v Dánsku (-39,4 %), za kterým následovaly Lucembursko (-29,2 %) a Belgie (-25,1 %). Graf 2 ukazuje rozdělení celkové nákladní železniční dopravy podle vnitrostátní a mezinárodní přepravy, a to pro rok 1990 i pro rok Celkově vypadá toto rozdělení obdobně v rozmezí uvedených let. V Irsku a Velké Británii je nákladní železniční doprava ve značné míře realizována především formou vnitrostátní dopravy. Mezinárodní železniční doprava pro Velkou Británii byla umožněna až prostřednictvím otevření Eurotunelu. Stojí za zmínku poznamenat, že v Portugalsku a Španělsku přestavuje vnitrostátní přeprava zhruba 85 % celkové železniční nákladní přepravy. Ve Francii a v Německu na vnitrostátní přepravu připadá 68 % (v případě Francie) a 52 % (v případě Německa). V menších členských státech a zejména v nových členských státech má vyšší podíl mezinárodní přeprava. V roce 2003 tento podíl činil 95 % v Estonsku a v Litvě, přibližně 80 % v Polsku, Slovinsku, na Slovensku a v Nizozemsku. V roce 1990 i v roce 2003 byly podíly vnitrostátní a mezinárodní přepravy zhruba stejné v Itálii a Německu. 3

4 Tabulka 2: Vnitrostátní přeprava zboží po železnici v milionech tkm (%) 02-03(%) Belgie ,1 2,5 Česká republika : : : : : : : : Dánsko ,4 8,9 Německo ,7 2 11,6 Estonsko : : : : : : 710 : : Řecko ,8 96,0 Španělsko ,6-0,6 Francie ,8-6,5 Irsko : : : :c : : Itálie ,8-0,2 Kypr Lotyšsko : : : : : : 782 : : Litva : : : : : : : : Lucembursko : ,2-14,9 Maďarsko : : : : : : : : Malta Nizozemsko ,4 4,7 Rakousko : : ,7 3-3,3 Polsko : : : : : : : : Portugalsko ,2-8,6 Slovinsko : : : : : : 242 : : Slovensko : : : : : : : : Finsko : : ,9 3 1,0 Švédsko ,4 3,4 Velká Británie : : : : ,5 : EU-25 : : : : : : : : : (1) Data pro rok 1990 nezahrnují bývalou NDR; (2) ; (3) ; (4) Zdroj: Banverket. Doprava prázdných nákladních vozů v soukromém vlastnictví zde není zahrnuta. Graf 2: Podíl vnitrostátní a mezinárodní přepravy na celkové nákladní dopravě v roce 2003 v porovnání s rokem 1990 (na základě tkm) v % Vnitrostátní přeprava Mezinárodní přeprava Poznámka: Údaje za Německo se vztahují k rokům 1991 a

5 Mezinárodní přeprava V Evropské unii došlo u mezinárodní přepravy zboží po železnici v rozmezí let 1990 až 2003 k nárůstu (viz tabulka 3). Největší nárůsty byly zaznamenány ve Velké Británii (o 149,2 %), Portugalsku (o 91,7 %) a v Nizozemsku (o 82,1 %). Mělo by se však poznamenat, že nárůst o mil. tkm v mezinárodní železniční přepravě v Německu v rozmezí let 1991 až 2003 (+47,0 %) byl v absolutním vyjádření mnohem vyšší než celkový nárůst u všech ostatních členských států. Pokud jde o členské státy, které zaznamenaly nárůst přepravních objemů u mezinárodní nákladní železniční přepravy v tomto celkovém období, tak všechny tyto státy s výjimkou Francie a Rakouska zaznamenaly nárůst i v rozmezí let 2002 až Osm nových členských států představovalo v roce % celkové mezinárodní přepravy EU. Tabulka 3: Mezinárodní přeprava zboží po železnici v milionech tkm (%) 02-03(%) Belgie ,3 2,1 Česká republika : : : : : : : : Dánsko ,4 1,2 Německo ,0 2 6,6 Estonsko : : : : : : : : Řecko ,3 14,9 Španělsko ,0 13,0 Francie ,3-4,7 Irsko : : : : : : :c : : Itálie ,8-6,4 Kypr Lotyšsko : : : : : : : : Litva : : : : : : : : Lucembursko ,9 3,1 Maďarsko : : : : : : : : Malta Nizozemsko ,1 10,1 Rakousko : : ,7 3-1,3 Polsko : : : : : : : : Portugalsko ,7 17,7 Slovinsko : : : : : : 931 : : Slovensko : : : : : : : : Finsko : : ,1 3 10,7 Švédsko ,4 8,4 Velká Británie : : : : ,2 : EU-25 : : : : : : : : : (1) Data pro rok 1990 nezahrnují bývalou NDR; (2) ; (3) ; (4) Zdroj: Banverket. Doprava prázdných nákladních vozů v soukromém vlastnictví zde není zahrnuta. Tranzitní doprava není zahrnuta v mezinárodní dopravě. Pokud jde o mezinárodní dopravu, je zajímavé vzít v úvahu, jaké jsou hlavní země, mezi kterými probíhá výměna komodit po železnici. Množství zboží přepravovaného po železnici je ovlivněno kulturními, hospodářskými a politickými aspekty, ale též strukturou dopravní sítě. Tabulka 4 uvádí údaje o množství zboží vyměňovaného v roce 2003 mezi jednotlivými členskými státy EU. Deklarující členský stát je vždy zemí nakládky. Z uvedených údajů je zřejmé, že 45 % mezinárodní nákladní železniční dopravy směrující z Evropské unie (odchozí doprava) je realizováno jen několika členskými státy: Německem (17 %), Polskem (10 %), Českou republikou (10 %) a Belgií (8 %). Při přesnějším pohledu je rovněž možno zjistit, že na Itálii, Rakousko a Francii připadá 52 % celkových exportů Německa přepravených po železnici. 41 % zboží exportovaného Polskem směřuje do Německa a 18 % do České republiky. V České republice je 70 % zboží exportováno do Německa, Rakouska a na Slovensko. V případě Belgie platí, že odchozí mezinárodní přeprava byla realizována především s Německem, Francií, Itálií a Lucemburskem. 5

6 Tabulka 4: Množství zboží podle země vykládky za rok 2003 (v tis. tun) Země Země vykládky BE CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT BE : : : : : CZ DK DE EE EL : : : : : : : : : - : : : : - ES FR IE :c :c :c :c :c :c :c :c :c - :c :c :c :c - IT CY LV : : : : : : : : : : - : : : - LT LU :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c - :c :c :c - HU MT NL AT PL PT SI SK FI SE UK : : : : : : : : : : - : : : : - Celkem : : : : : : : : : : - : : : : - Země Země vykládky NL AT PL PT SI SK FI SE UK BG HR RO TR CH NO Další Celkem BE : 1 0 : CZ DK DE EE EL : : : : : : : : : : : : : : : : : ES FR IE :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c IT CY LV : : : : : : : : : : : : : : : LT LU :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c :c HU MT NL AT PL PT SI SK FI SE UK : : : : : : : : : : : : : : : Celkem : : : : : : : : : : : : : : : : : Je zajímavé poznamenat, že Německo, Polsko a Česká republika jsou těmi evropskými zeměmi, které dovážejí po železnici nejvíce zboží (49 milionů tun zboží v případě Německa, 28 milionů tun v případě Polska a 25 milionů tun v případě České republiky). Německo dováželo po železnici zboží především 6

7 z Nizozemska (23 %), Polska (20 %) a Rakouska (13 %). V případě Itálie platí, že zboží bylo přijímáno především z Německa (36 %), Francie (20 %) a Rakouska (14 %). 27 % zboží vstupujícího do Rakouska po železnici pocházelo z Německa, 24 % z České republiky a 14 % z Polska. Rozdělení podle skupin zboží Vývoj nákladní železniční dopravy je silně svázán s typem přepravovaného zboží. V roce 2003 uvedlo osmnáct členských států data s rozpisem podle typu zboží. Mělo by se poznamenat, že podíl skupiny 24 dle klasifikace NST/R ( různé zboží ) je velmi vysoký v porovnání s ostatními skupinami (viz graf 3). To může být způsobeno využíváním skupiny 24 pro vykazování zboží přepravovaného v kontejnerech, které často není specificky označeno pro účely statistického výkaznictví. Ponecháme-li stranou zvláštní případ spojený s touto skupinou zboží, pak je vidět, že přeprava výrobků z kovu (skupina 13 dle klasifikace zboží NST/R) má největší podíl na celkové přepravě v roce 2003 (13,5 %), zatímco skupina 5 dle klasifikace NST/R ( textilie, textilní zboží a umělá vlákna, jiné surové živočišné a rostlinné materiály ) je nejméně významnou položkou, na kterou připadá pouze 0,1 % celkových výkonů. Podíl skupin zboží č. 8 ( pevná nerostná paliva ), č. 10 ( ropné produkty ) a č. 11 ( železná ruda, železný a ocelový šrot, vysokopecní výhoz ) je velmi obdobný a připadá na něj 8,8 % (v případě skupiny č. 8), 8,4 % (u skupiny č. 10) a 8,7 % (pro skupinu č. 11) celkového objemu. Pro ostatní skupiny zboží jsou příslušné podíly nižší než 0,4 %. Graf 3: Podíl podle skupiny zboží (viz metodické poznámky) na základě názvosloví systému NST/R v roce 2003 v tis. tkm Skupiny zboží Poznámka: Řecko, Lotyšsko, Polsko: data nejsou k dispozici; Litva, Lucembursko: data jsou důvěrná Tranzitní doprava Tranzitní železniční doprava znamená, že zboží projíždí vykazujícím členským státem, aniž by bylo naloženo, vyloženo nebo přeloženo. V této publikaci jsou statistické údaje ohledně tranzitní dopravy zahrnuty v ukazatelích pro přepravní výkony v rámci celkové nákladní dopravy (graf 1 a tabulka 1). V roce 2003 byla celková tranzitní doprava pro ty členské státy, které uváděly údaje o tranzitní dopravě, realizována v objemu přibližně milionů tkm. Zdá se však, že vykazování tranzitní dopravy v některých nových členských státech (například se jedná o Litvu) není dosud v souladu s definicemi, jež jsou specifické pro železniční statistiku, a některé výkony v oblasti tranzitní dopravy by měly být vykazovány spíše jako mezinárodní přeprava vzhledem k tomu, že na hranicích dochází k překládce zboží. Z tabulky 5, která uvádí seznam deseti zemí, jež byly v roce 2003 nejvýznamnější z hlediska tranzitní železniční dopravy, je možno vypozorovat, že Německo a Litva jsou dva členské státy, ve kterých byly největší objemy zboží přepravovány v tranzitní dopravě (konkrétně se jednalo o milionů tkm v případě Německa a milionů tkm v případě Litvy), což je možno vysvětlit především jejich zeměpisnou polohou. Na deset nejvýznamnějších členských států z hlediska tranzitní železniční dopravy připadalo 94,4 % celkové tranzitní dopravy v roce

8 Tabulka 5: Seznam deseti nejvýznamnějších tranzitních zemí v roce 2003 podle výkonů v milionech tkm Německo Litva Francie Rakousko Slovensko Polsko Slovinsko Česká republika Maďarsko Lotyšsko

9 PODSTATNÉ INFORMACE METODICKÉ POZNÁMKY Dostupnost dat Číselné údaje uvedené v této publikaci byly získány z databází železniční dopravy, jež jsou k dispozici u Eurostatu. Jsou zde zahrnuty statistiky vnitrostátní, mezinárodní a tranzitní dopravy členských států, jež byly sestaveny podle směrnice Rady 80/1177/EHS v rozmezí let 1990 až Údaje za rok 2003 byly shromážděny podle nového nařízení č. 91/2003, které nahradilo zmíněnou směrnici. Některá data byla převzata ze Společného dotazníku Eurostatu/UNECE 1 /ECMT 2. Směrnice a nové nařízení pokrývají nákladní železniční dopravu hlavních železničních podniků v každém členském státě. Restrukturalizace železničních správ, která zahrnuje oddělení provozních společností od správců infrastruktury, a v určitých případech též liberalizace trhu železniční dopravy vedly k tomu, že některé členské státy (zejména se jedná o Velkou Británii od roku 1995 a Švédsko od roku 2000) již tato data Eurostatu neposkytují, neboť podnik uvedený v dané směrnici změnil svůj název. Níže uvedená tabulka představuje vývoj železniční dopravy nebo charakteristiky železniční dopravy v některých zemích, spolu s vysvětlením dostupnosti aktuálních dat. Země Charakteristiky nebo specifika UK Změna názvu železničního dopravce od roku 1995 SE Změna názvu železničního dopravce od roku 2000 LU-DK-IE Žádná regionální doprava IE-PT-UK Žádná tranzitní doprava ES-PT Data od roku 1986 (vstup do EU) FI-AT Data od roku 1995 (vstup do EU) Pro většinu porovnání prováděných vzhledem k rokům 1990 a 2003 je zde zahrnuto pouze 12 zemí EU, ale data pro Rakousko, Finsko a Švédsko se objevují v tabulkách od roku Data za Švédsko byla obdržena od správce železniční sítě (Banverket). V případě Německa byly změny přepravních objemů vypočteny pro období let , neboť data za rok 1990 nezahrnují bývalou NDR. Definice různých typů železniční přepravy Celková železniční přeprava Celková železniční přeprava (v tkm) (v grafu 1 a tabulce 1) byla vypočítána jako součet vnitrostátní, mezinárodní a tranzitní přepravy, kde mezinárodní přeprava představuje součet mezinárodní nakládky a vykládky ve vykazující zemi. Vnitrostátní železniční přeprava Jedná se o železniční přepravu, v jejímž rámci je zboží naloženo i vyloženo ve stejném vykazujícím členském státu bez ohledu na trasu realizovanou železničním vozidlem. Mezinárodní železniční přeprava Jedná se o železniční přepravu, při které je zboží buď naloženo nebo vyloženo (avšak nikoliv obojí) ve vykazujícím členském státu, přičemž se provádí rozlišení mezi nakládkou zboží a vykládkou zboží. Tranzitní železniční přeprava Jedná se o železniční přepravu, kdy zboží projíždí přes vykazující členský stát, aniž by došlo k jeho nakládce, vykládce nebo překládce. Je třeba poznamenat, že aplikace této definice není plně harmonizována ve všech vykazujících zemích. Tunokilometry realizované po železnici Jedná se o jednotku měření pro přepravní výkon nákladní dopravy, která vyjadřuje přepravu jedné tuny zboží po železnici na vzdálenost jednoho kilometru na vnitrostátním území vykazující země. 1 Evropská hospodářská komise Spojených národů 2 Evropská konference ministrů dopravy 9

10 Rozdělení podle skupin zboží Data shromážděná podle směrnice Rady 80/1177/EHS a nařízení č. 91/2003 jsou rozepsána na základě skupin zboží podle klasifikace NST/R (standardní nomenklatura zboží pro dopravní statistiku/revidovaná verze). Zboží je v co nejvyšší míře klasifikováno na základě jeho povahy, stupně zpracování, způsobů přepravy a přepravených množství. 1 Obiloviny 2 Brambory, jiné čerstvé nebo zmražené ovoce a zelenina 3 Živá zvířata, cukrová řepa 4 Dřevo a korek 5 Textilie, textilní zboží a umělá vlákna, jiné surové živočišné a rostlinné materiály 6 Potraviny a krmiva pro zvířata 7 Olejnatá semena a olejnaté plody a tuky 8 Pevná nerostná paliva 9 Surová ropa 10 Ropné produkty 11 Železná ruda, železný a ocelový šrot, vysokopecní výhoz 12 Rudy a šrot barevných kovů 13 Kovové výrobky 14 Cement, vápno a zpracované stavební materiály 15 Surové a zpracované nerostné suroviny 16 Přírodní a chemická hnojiva 17 Chemické výrobky na bázi uhlí, dehet 18 Jiné chemikálie než chemické výrobky na bázi uhlí a dehet 19 Papírová buničina a papírový odpad 20 Dopravní zařízení, stroje, motory, smontované či demontované a jejich součástí 21 Výrobky z kovu 22 Sklo, skleněné zboží, keramické výrobky 23 Kůže, textil, oděvy a další obdobné výrobky 24 Různé zboží V této publikaci platí tyto konvence: : není k dispozici; - nevztahuje se 0 ve skutečnosti nulová nebo velmi zanedbatelná přeprava :c důvěrná data :e odhadovaná data BE = Belgie, CZ = Česká republika, DK = Dánsko, DE = Německo, EE = Estonsko, EL = Řecko, ES = Španělsko, FR = Francie, IE = Irsko, IT = Itálie, CY = Kypr, LV = Lotyšsko, LT = Litva, LU = Lucembursko, HU = Maďarsko, MT = Malta, NL = Nizozemsko, AT = Rakousko, PL = Polsko, PT = Portugalsko, SL = Slovinsko, SK = Slovensko, FI = Finsko, SE = Švédsko, UK = Velká Británie, BG = Bulharsko, HR = Chorvatsko, RO = Rumunsko, TR = Turecko, CH = Švýcarsko, NO = Norsko Na přípravě této publikace se podílela paní Sandrine Engel. Název v originále: Trends in rail goods transport Zdroj: Eurostat, Statistics in focus Transport, 3/2005 Překlad: Petr Zavadil Korektura: ODIS 10