Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho možnosti v České republice

Transkript

1 Masarykova Univerzita Fakulta sociálních studií Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho možnosti v České republice Luděk Štěrba Vedoucí práce: RNDr. Naďa Johanisová Msida 2004

2 Motto: Každá obchodní transakce je úkolem k tomu, aby z ní obě strany vyšly spravedlivě. 1 Adam Smith, Teorie mravních citů (1759) 1 Every business transaction is a challenge to see that both parties come out fairly. Adam Smith, The Theory of Moral Sentiments. 2

3 PODĚKOVÁNÍ: Mé velké díky patří na prvním místě Nadi Johanisové za vedení, četná upozornění na literaturu a problémy a cenné rady pro psaní této práce; za možnost praxe ve Fair trade organizaci děkuji Evropské Unii a jejímu programu Leonardo da Vinci, jmenovitě pak Věře Honzíkové ze zahraničního oddělení MU za cennou pomoc při organizaci praxe. Veliké poděkování za přínosnou praxi, cenné zkušenosti, praktické rady, informace, maximální otevřenost, pomoc a výborné přijetí náleží maltskému družstvu Koperattiva Kummerċ Ġust a všem jeho členům a spolupracovníkům, především pak jeho vedoucí Nathalii Grima, Adrianovi Grima, Vinceovi a Lillian Caruana, Karstenovi Xuereb a Sině Pisani. Poděkování si zaslouží též následující lidé, kteří mi pomohli: Stacey Ebejer, Roderick Agius, William Azzopardi, William Grech, Michael Gatt, James Farrugia, John Axiak, Jaime Viloria, Marie Claire Abdilla, Manwel Fenech, Joseph Fenech, Kevin Attard, Isabelle Bonnici, Mark Abela, Antoinette Briffa-Psaila, Ann Bugeja, Charles a Marie Galea, Lana Turner, Marie Therese Galea, Georgina Abela, Robert Borg, Pauline Abela a Christine Fenech. Velké poděkování náleží též spolupracujícím nevládním organizacím Grupp għat-tielet Dinja, Inizjamed, Kopin, MOVE! a Moviment Graffiti. Za možnost začít s Fair trade prakticky v ČR, podporu a spolupráci i cenné informace děkuji Šárce Špačkové; Yvonně Gaillyové a ZO ČSOP Veronica; Martině Holcové; Michalu Jordánovi; Kláře Dvořákové; Jiřímu Peškovi; Petrovi Kulíškovi a INEXU SDA; Luboru Kysučanovi a všem dalším Fair trade nakloněným přednášejícím a studentům Humanitní environmentalistiky; Janě Sobotkové; Michalu Rezkovi, Zdeňkovi Hrubému a FSC ČR; Dagmar Smolíkové a Hnutí Duha; Petře Kocourkové; Jiřímu Silnému Evě Knappové, Tomáši Tožičkovi a Ekumenické Akademii Praha; Věře Lukášové a o.p.s. Jeden svět; Maxovi Jensenovi a o.s.permalot Za mnohé cenné informace, literaturu a další pomoc nezištně poskytnutou děkuji Katrin Prőll a projektu Trialog rakouské organizace Horizont 3000; Lucovi Palagi, Gianlucovi Bozzia, Danilovi Tucconi a CTM Altromercato; Paolovi Bravi; Marlike Kocken a EFTA; Monice Berresheim-Kleinke a FLO International; Julii Smith a Traidcraft; Fairtrade Foundation UK; Juanitě Fox a Ten Thousand Villages; Leonu Lenhartovi a Fairtrade Austria; Brittě Coy a NEWS!; Liz Parker a Bananalink; Janě Slovákové a o.s.fairtrade Slovakia; Wojciechovi Zięba a Stowarzyszenie Sprawiedliwego Handlu Trzeci Swiat i My. Prohlašuji, že jsem na této práci pracoval samostatně a všechny použité prameny uvádím v seznamech literatury. 3

4 OBSAH 1. ÚVOD PROČ VLASTNĚ FAIR TRADE A PROČ BĚŽNÝ OBCHOD NENÍ SPRAVEDLIVÝ CO JE FAIR TRADE HISTORIE FAIR TRADE PRVNÍ POKUSY LÉTA 20.STOLETÍ - POČÁTKY ROZVOJE FAIR TRADE LÉTA - POLITICKÁ FÁZE LÉTA - OBCHODNÍ FÁZE SOUČASNÁ SITUACE ( ) PŘEHLED FAIR TRADE PRODUKTY Potraviny Káva Čaj Kakao Banány Rýže Cukr Ostatní potraviny Nepotravinářské zboží Umělecké a řemeslné výrobky Bavlna a textil PERSPEKTIVY DO BUDOUCNA SITUACE V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH AUSTRÁLIE BELGIE DÁNSKO FINSKO FRANCIE IRSKO ITÁLIE JAPONSKO KANADA LUCEMBURSKO MALTA NĚMECKO NIZOZEMÍ NORSKO NOVÝ ZÉLAND/AOTEAROA PORTUGALSKO RAKOUSKO ŘECKO

5 6.19 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ ŠPANĚLSKO ŠVÉDSKO ŠVÝCARSKO VELKÁ BRITÁNIE MOŽNOSTI FAIR TRADE V ČESKÉ REPUBLICE PROBLÉMY A OMEZENÍ PROBLEMATICKÉ ASPEKTY KONCEPTU PROBLÉMY STANDARDIZACE A CERTIFIKACE Spojení environmentálního a sociální rozměru? (srovnání lesních certifikací FSC a PEFC) JAK FAIR TRADE PŮSOBÍ ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE LITERATURA A MATERIÁLY DALŠÍ INSPIRUJÍCÍ LITERATURA K TÉMATU INTERNETOVÉ ZDROJE Střechové organizace Národní certifikační organizace Dovozci a prodejci Organizace v zemích producentů Jiné relevantní organizace PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1 ČLENOVÉ EFTA PŘÍLOHA 2 ČLENOVÉ NEWS! PŘÍLOHA 3 ČLENOVÉ FLO INTERNATIONAL PŘÍLOHA 4 ČLENOVÉ ISEAL PŘÍLOHA 5 CENY KÁVY PŘÍLOHA 6 VÝROBNÍ NÁKLADY KÁVY PŘÍLOHA 7 FAIR TRADE KÁVA PŘÍLOHA 8 KAKAOVÝ OLIGOPOL PŘÍLOHA 9 NÁHRAŽKY KAKAOVÉHO MÁSLA PŘÍLOHA 10 FAIR TRADE KAKAO PŘÍLOHA 11 FSC CERTIFIKOVANÉ LESY PŘÍLOHA 12 POČET FIREM CERTIFIKOVANÝCH FSC PŘÍLOHA 13 PŘÍKLADY VÝROBCŮ Cercle des Secheurs, Burkina Faso Fruits of the Nile, Uganda Meru Herbs, Keňa Panmai, Thajsko Salay, Filipíny Tea Promoters, Indie Toledo Cocoa Growers Association, Belize ANOTACE

6 RESUMÉ

7 1. Úvod V následující práci se snažím podat nezkreslený obrázek velmi pestrého konceptu Fair trade ve zkratce neziskového 2 sociálně a environmentálně přijatelného obchodu se zeměmi globálního Jihu. Tento v evropských zemích známý a populární koncept si pomalu ale jistě hledá své místo i v České republice. V oddíle druhém se snažím ujasnit, co přesně Fair trade znamená, rozpoznat jeho pozici ve srovnání s jinými aktivitami snažícími se o spravedlivější obchod a přiblížit podstatu tohoto u nás dosud téměř neznámého ekonomického jevu. V oddíle třetím podávám velmi zkrácený obrázek historie Fair trade, především pro základní přehled z jakých kořenů toto široké hnutí vychází a co do značné míry stále ovlivňuje jeho současnou podobu. Hlavní část práce se zaměřuje na současnost Fair trade, nejdříve obecně, z výšin celoevropského a globálního pohledu. Následuje část zaměřující se na Fair trade z pohledu jednotlivých produktů, z pohledu na situaci na světovém trhu. Z této části by mělo vyplynout, proč vlastně Fair trade existuje: jako odpověď na nespravedlnost volného trhu a jeho možná alternativa. Dále následuje část, ve které se snažím odhadnout budoucí trendy Fair trade v kontextu globalizace. V oddílu šestém podávám stručný přehled o situaci v jednotlivých zemích, ze které jednoznačně vyplývá vysoká popularita tohoto konceptu v mnoha zemích a jeho vzrůstající síla, především na místní, ale i na národní a mezinárodní úrovni. Oddíl sedmý tvoří krátká úvaha o možnostech a perspektivách Fair trade v České republice. V oddíle osmém pak poukazuji na nedořešené problémy Fair trade, ukazuji jeho proměnlivost a jistou omezenost a snažím se ukázat nebezpečí, jimž je nebo pravděpodobně bude vystaven. Přeji konceptu Fair trade, aby se ve zdraví vypořádal s těmito problémy a nedostatky a zdárně se rozvíjel ke spokojenosti všech jeho účastníků. V neposlední řadě mu též přeji, aby zdárně a pevně zakotvil v srdcích, myslích a peněženkách obyvatel české kotliny, moravských úvalů a slezských hor, tak jako se mu to povedlo u obyvatel 2 Fair trade organizace jsou většinou not-for-profit organizace, jejichž případný zisk je investován do rozvojového vzdělávání a projektů v rozvojových zemích. Snad by se dal použít i výraz neziskové podnikání. 7

8 miliónových metropolí, alpských údolí či pobřežních městeček v mnoha končinách Evropy. 1.1 Proč vlastně Fair trade a proč běžný obchod není spravedlivý Odpověď na tuto otázku by si vyžadovalo prostor několika knih a není v možnostech ani této práce ani autora na ni jednoznačně a do hloubky odpovědět. Proto uvádím jen několik příkladů, většinu z nich obecně známých, které pokazují jak na nedostatky obecně prosazované myšlenky volného obchodu tak na realitu současného obchodu verbálně prosazujícího tyto myšlenky, ve skutečnosti však často řízeného pomocí cel a tarifů. V práci vycházím do značné míry z materiálů Fair trade organizací, především proto, že jsou relativně nejdostupnější a nejdůvěryhodnější 3. Ve srovnání s další dostupnou literaturou jsou také podrobnější, netrpí přílišnou teoretičností a odtržeností od reality a nabízí praktické příklady řešení. V současné době 20 % světové populace konzumuje 80 % světových zdrojů, Spojené státy s 6 % populace světa spotřebovávají 30 % energie, zatímco na Indii s 20 % populace připadají pouhá 2 % 4. Podle kritérií OSN vzrostl počet nejméně rozvinutých zemí od 60.let do konce 90.let z 31 na 49. Tyto země do značné míry závisí na vývozu asi 30 komodit do vyspělých zemí (nejdůležitější asi káva, čaj, cukr, kakao, banány, bauxit, měď, cín, nitráty, kaučuk a bavlna) 5. Mnohé z nich jsou závislé na jediné komoditě například Srí Lanka na čaji, Zambie na mědi, Uganda na kávě, Ghana a Pobřeží Slonoviny na kakau. Obchod s těmito komoditami kontrolují průměrně z 80 % velké nadnárodní firmy 6, které tak určují do značné míry ceny, z ceny konečného produktu obdrží pěstitelé minimum. Ke zhoršování situace bezpochyby přispívá i Společná zemědělská politika Evropské Unie (CAP). Přímé podpory zemědělcům na výrobu nepodmíněné omezením jejich produkce jim umožňují vyrábět více než jsou evropské potřeby, a přebytky jsou pomocí dalších podpor vyváženy zvláště do zemí třetího světa, čímž snižují ceny pro místní zemědělce a ničí tamní ekonomickou rovnováhu, vedou obyvatele do závislosti na 3 Použité informace pochází z větší části ze zdrojů Fair trade organizací, nicméně není důvod je považovat za nedůvěryhodné. fair trade organizace nemají důvod své informace zkreslovat, naopak informace dodávané Fair trade pracovníky ze zemí třetího světa jsou často jedním z mála důvěryhodných zdrojů. 4 Chocolate the Facts s Tamtéž. 6 Většina těchto trhů je kontrolována 3-6 společnostmi. Tamtéž. 8

9 dovozu zatím levných potravin ze zahraničí 7 a tím k potřebě většího množství zahraniční měny získatelné jen vyšším vývozem. Ovšem vývozu do zemí EU, Japonska i USA je často bráněno lobbyistickými aktivitami výrobců na Severu pomocí protekcionistických opatření jako jsou celní tarify a kvóty na množství dováženého zboží. Rizika nestabilních cen jsou přenášena na farmáře v rozvojových zemích, kteří tyto podpory na vývoz či jakékoliv dotace nedostávají 8. Zjednodušeně lze říci a spočítat, že na jednu evropskou krávu připadá ročně na dotacích dvakrát tolik peněz než kolik činí průměrný roční příjem farmáře ve třetím světě 9. V neposlední řadě pak množství přímých dotací vyplácených zemědělcům snižuje množství peněz poskytnutých například na rozvojovou pomoc, kterou podle kritérií OSN, která se zavázala plnit, v současnosti splňují pouze Švédsko, Dánsko, Norsko, Nizozemí a Švýcarsko 10. Další složitou otázkou, na kterou bohužel není v této práci prostor, je, k čemu a jak je tato pomoc používána či často spíše zneužívána, a to jak ze strany dárců tak ze strany příjemců. Globální systém obchodování ustanovující globálně vzájemně nahraditelné komodity místo originálních nezaměnitelných výrobků má jistě i svá pozitiva snižuje ceny pro spotřebitele a zavádí standard určité komodity, což může být jak negativní kvalitnější druhy jsou smíchány s méně kvalitními a může to vést k nižší globální kvalitě produktu, jako se tomu stalo u kávy a čaje, tak i pozitivní - vyšší standardní kvalita jako je tomu v případě banánů. K negativům jednoznačně patří potlačování místních specifik a odrůd, přinášející nahraditelnost výrobku - kukuřice z Iowy je stejná jako z Argentiny a vede ke ztrátě tváře nelze vystopovat historii konkrétního výrobku na pultu, tedy ani konkrétní sociální a environmentální dopady jeho výroby. Mizení geneticky odlišných odrůd je velkým nebezpečím pro světové zemědělství Totéž víceméně platí i pro USA a Kanadu, které svým farmářům také poskytují četné dotace na podporu vývozu. Velkým problémem je, že vývoz levného obilí do chudých zemí podporovaly i rozvojové agentury - například americká US Aid Agency v rámci svého programu rozvojové pomoci, v tomto případě spíše pomoci. 8 At už kvůli tomu, že neexistují nebo kvůli korupci. 9 Trade for Change s Země OECD se zavázaly do roku 2010 ročně přispívat 0,7 % svého HDP na rozvojovou pomoc (cíl OSN), plní to pouze výše zmínění, o absurdně nízkém podílu rozvojové pomoci České republiky a ostatních středo- a východoevropských zemí lépe pomlčet (poskytnutých 400 milionů korun na rozvojovou pomoc (respektive 1,6 miliardy i s humanitární pomocí a odpuštěním dluhů) místo 16 miliard, což by odpovídalo 0,7 % HDP (v roce 2001) je neuvěřitelné číslo). Ani cíli EU - minimu 0,39 % HDP do roku 2009 (tzn. kolem 9 miliard ročně) se neblížíme... Neumannová 2003, Europe in the World 2003:48. Cílem EU pro rok 2006 je 0,33 % HDP. Development Co-operation 2003: Viz podrobně Douthwaite, Short Circuit, kapitola 6 Life from the Land. 9

10 Z obsáhlé studie amerického Sustainability Institute, která se snaží shrnout dopady dnešního působení světového obchodu z hlediska systémového přístupu vyplynula tato tři podstatná negativa: - tendence k překračování výrobní kapacity přírodních zdrojů systému, ve kterém je komodita produkována. - tendence k překračování schopnosti životního prostředí absorbovat odpady. - tendence k neustálému snižování nákladů a příjmů výrobců a obcí bez ohledu na jejich skutečné potřeby 12. Všechny výše zmíněné jevy vedly v posledních desetiletích k hledání alternativ. Jednou z nich velmi se rozvíjející v posledních letech je Fair trade. 2. Co je Fair trade Termín je nejrozšířenější v anglické verzi - Fair trade, (Fairer Handel německy, commerce équitable francouzsky, comercio justo španělsky, commercio equo e solidale italsky, comércio justo portugalsky, sprawiedliwy handel polsky...) V současnosti lze ovšem říci, že se ujímá termín Fair Trade jako obecně srozumitelný i v neanglicky mluvících zemích. Přesný český ekvivalent zatím neexistuje a tak budu v následující práci užívat termínu Fair trade 13, který mi připadá nejpřípadnější a jaksi neutrálně znějící; z možných českých překladů asi nejpravděpodobnější spravedlivý obchod, mi v češtině zní až příliš honosně a absolutně, ač také byl a asi bude používán 14. Další termín rovnoprávný obchod (equitable) použitý například jako název semináře zabývajícího se kromě jiného také Fair trade 15, má podle mne širší vymezení nejen Fair trade jako takový, ale i další aktivity jako jsou etické bankovnictví, podmínky světového obchodu či obecně problematika rozvojové pomoci. Pokud by se termín Fair trade obecně neujal, pak by asi nejlepší alternativou mohl být spravedlivější obchod, který byl použit například pro informační leták vydaný brněnským Ekologickým Institutem Veronica. Termínem, který také vystihuje část podstaty tohoto konceptu a mohl by se stát tím pravým, by mohl být poctivý obchod; ačkoli nebo právě proto, že by mohl provokovat kontroverzi nepoctivosti jiného obchodu. Další možnost fér obchod, 12 Race to the bottom soutěž o přízeň investorů pomocí pobídek, danových prázdnin, úlevám na clech, darováním pozemků... Viz Moving Sustainability 2003: Zatím není jasné kterou variantu zvolit: Fair trade, Fairtrade, Fair Trade, fair trade nebo fairtrade. 14 Gaillyová 2000: Pořádaného Ekumenickou Akademií v Praze ve spolupráci s Evangelische Akademie Baden a EA Meissen. 10

11 používaný například slovenským o.s. Fairtrade Slovakia se mi nezdá být v českých zemích použitelnou alternativou. V případě používání termínu Fair trade ovšem plyne jisté nebezpečí zmatení pro anglického jazyka méně znalé z podobného termínu trade fair, což ovšem znamená veletrh, prodejní a kontraktační výstavu či obchodní prezentaci firem a nemá s alternativním obchodem téměř nic společného. Problematické je také jeho užívání pro osoby angličtiny neznalé, které si pod tímto souslovím těžko něco představí. Fair trade je částí širšího proudu alternativních ekonomických aktivit jako jsou etické banky, úvěrová družstva, projekty nevládních rozvojových organizací, církevních charit apod. Nějaká jednotná, v některém právním dokumentu zakotvená definice Fair trade prozatím neexistuje. Zatím nejreprezentativnější definicí je zřejmě následující, na které se shodli členové platformy FINE při setkání v létě : Fair trade je alternativní přístup ke konvenčnímu mezinárodnímu obchodu. Je to obchodní partnerství, jehož cílem je udržitelný rozvoj pro vyloučené a znevýhodněné výrobce. Tohoto cíle se snaží docílit poskytováním výhodnějších obchodních podmínek, zvyšováním uvědomění spotřebitelů a kampaněmi. Fair trade si klade 6 cílů: 1. Zlepšit životní podmínky a blahobyt výrobců zlepšením jejich přístupu na trh, posílením organizací výrobců, poskytnutím lepších cen za výrobky a zajištěním kontinuity obchodních vztahů. 2. Rozvíjet příležitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ženy a domorodé obyvatele 17, a chránit děti před využíváním v procesu výroby. 3. Zvyšovat vědomí spotřebitelů o negativním vlivu mezinárodního obchodu na výrobce tak, aby svou kupní sílu mohli využít pozitivním způsobem. 4. Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost. 5. Přispívat tak ke kampaním za změnu pravidel konvenčního mezinárodního obchodu. 6. Chránit lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti, environmentálně přijatelného chování a ekonomického zabezpečení Platforma FINE byla založena v roce 1998 a sdružuje následující níže podrobněji popsané zastřešující organizace zabývající se problematikou Fair Trade - FLO, IFAT, NEWS! a EFTA. Viz kapitola Indigenous people. 18 Kunz 1999:8. 11

12 Obsáhlejší definice severoamerické Fair Trade Federation 19 (FTF) vysvětluje kritéria a odlišnosti od konvenčního obchodu stanovuje následovně: Spravedlivé mzdy: Výrobci dostávají za své výrobky spravedlivou cenu, což znamená, že pracovníci obdrží přinejmenším minimální mzdu v dotyčné zemi stanovenou. Protože však minimální mzda často nestačí pro uspokojení základních potřeb člověka, pracovníkům je zaručena taková mzda, která jim umožní tyto základní potřeby (jídlo, přístřeší, vzdělání a zdravotní péče pro celou rodinu) pokrýt. Spravedlivá mzda nutně neznamená,že spotřebitel za výrobek zaplatí více. Protože Fair trade organizace vynechávají vykořisťující prostředníky a jednají přímo s výrobci, snižují tak náklady a zvyšují tak podíl, který z maloobchodní ceny dostane výrobce. Odpovídající pracoviště: Družstva a sdružení nezávislých výrobců jsou rozumnou alternativou k podmínkám velkovýroby a vykořisťujících dílen, kde nezabezpečení pracovníci dostávají nižší než minimální mzdu a většina zisku odtéká do rukou zahraničních investorů nebo místních elit, které často mají malý zájem o dlouhodobou prosperitu obcí, v nichž fungují. Fair trade organizace se angažují především v oblasti malých podniků, pracovníky vlastněných a demokraticky řízených družstev a sdružení přinášejících prospěch svým pracovníkům a obcím. Díky sdružování mají nezávislí výrobci přístup k úvěrům, snižují své náklady na suroviny a získávají tak vyšší a spravedlivější ceny za své produkty. Pracovníci získávají vyšší výdělky, zisky jsou rovnoprávněji rozdělovány a často investovány do místních projektů péče o děti, zdravotní péče, vzdělávání a překonávání analfabetismu. Pracovníci si také zlepšují své organizační a řídící schopnosti, které jim pak umožňují svépomocí zajistit rozvoj jejich obcí. Jsou zajištěny bezpečné a zdraví neškodící pracovní podmínky a zabezpečena kontrola využití místních zdrojů. Vzdělávání spotřebitelů: Fair trade organizace vychovávají spotřebitele k vědomí důležitosti nákupu Fair trade produktů, čímž podporují spravedlivé mzdy a pracovní podmínky. Prostřednictvím spravedlivějšího obchodu a chování se způsobem respektujícím práva pracovníků a životní prostředí se hnutí Fair trade snaží vzdělávat spotřebitele o často skrytých lidských nákladech jejich výhodných nákupů. Poskytováním informací o výrobci, kultuře a podmínkách, za nichž výrobek vznikl Fair trade organizace zvyšují respekt a porozumění mezi kulturami spotřebitelů a výrobců 19 O Brien 2002:

13 v rozvojových zemích. Vzdělávají také spotřebitele a odpovědné osoby o nerovnostech globálního obchodu. Trvalá udržitelnost: Fair trade organizace doporučují výrobcům účast v přírodě přátelských způsobech užívání a správy místních zdrojů. Mnoho členů FTF pracuje s výrobci z oblastí s vysokou biodiverzitou na vývoji výrobků založených na trvale udržitelném užívání místních přírodních zdrojů, čímž dávají zúčastněným obcím podnět k ochraně jejich přírodního prostředí pro příští generace. Finanční a technická podpora: Malí farmáři a řemeslníci z rozvojových zemí postrádají levný přístup k penězům, což snižuje jejich výdělky. Členové FTF nakupující přímo od výrobců často výrobcům poskytují finanční pomoc, ať už formou přímé půjčky, platby předem nebo spojením se zdroji financování. Oproti mnohým běžným dovozcům, kteří platí za výrobky s denním zpožděním, Fair trade organizace často platí předem, takže výrobci mají dostatek peněz na suroviny a své základní potřeby během výroby. Často poskytují další důležité technické poradenství a podporu jako jsou informace o trhu, zpětnou vazbu o výrobku a výcvik ve správě financí. Oproti komerčním dovozcům Fair trade organizace udržují dlouhodobé obchodní vztahy se svými výrobci a pomáhají jim adaptovat se při změnách trendů. Respekt ke kulturní identitě: Fair trade organizace povzbuzují k výrobě a vývoji výrobků založených na kulturních tradicích výrobců adaptovaných pro západní trhy. Snaží se podporovat umělecké schopnosti výrobců způsobem, který zachovává jejich kulturní identitu. Odpovědnost veřejnosti: Finance, politika řízení a obchodní praktiky členů FTF jsou otevřené veřejnosti a kontrolované FTF. Kromě termínu Fair trade bývají užívány v souvislosti se snahami o zlepšení podmínek mezinárodního obchodu ještě následující termíny a aktivity: Alternative trade - alternativní obchod, do značné míry synonymum, hodně se používalo v letech např. ATO (Alternative Trade Organisations), IFAT (International Federation for Alternative Trade); dnes je používanější Fair trade. Alternative trade je spíše obecný, a zdá se, širší termín pro opak konvenčního mezinárodního obchodu, tedy negativně oproti němu vymezený. Fair trade sám sebe vymezuje pozitivně a do názvu klade důraz na spravedlnost, tedy jistým konkrétním směrem mířenou alternativitu ke konvenčnímu mezinárodnímu obchodu. Zatím neexistuje obecný konsensus a používají se oba termíny, víceméně jako synonyma. 13

14 Ethical trade etický obchod; tento termín bývá používán ve dvou významech jednak v širším smyslu slova, tedy jako obchodní praktiky respektující základní etická pravidla; v tomto případě je Fair trade jednou z jeho odnoží, specializovanou na malé a znevýhodněné výrobce v rozvojových zemích, kteří by se na globálním trhu sami neprosadili. V užším a častěji používaném smyslu slova se jedná o termín spojený s ekonomickými aktivitami běžných firem, používaný v souvislosti se zaváděním firemních kodexů chování v rozvojových zemích; může zde hrozit nebezpečí, že se jedná jen o krásná slova snažící se ukázat firmu ve světle přijatelném pro vybíravé zákazníky na Severu, jakýsi fairwashing 20. Organizací, která je hlavní zastřešující platformou tohoto konceptu, je Ethical Trading Iniciative (ETI) 21, používá standardů vycházejících z mezinárodně uznaných standardů Mezinárodní organizace práce (ILO). Hlavní rozdíl oproti Fair trade spočívá v tom, že Fair trade je zaměřen více na přímou pomoc konkrétním znevýhodněným komunitám na Jihu pomocí obchodu a zajištění přístupu na trh Severu za zvýhodněných podmínek zahrnující postupný rozvoj a zlepšování, investice do svépomoci, povinnost investovat do místní komunity, transparentnost vlastnictví, dlouhodobé vztahy mezi výrobci a spotřebiteli či formou rozvojové pomoci skrze obchod; zatímco cílem etického obchodu je zajistit základní pracovní standardy v podnicích a pobočkách velkých firem již vyvážejících na Sever a ujistit o tom zákazníky na Severu. V tomto kontextu by se dalo říci, že Fair trade je jakousi prohloubenější, konkrétnější a přímější formou etického obchodu pro ty, kteří se ještě nedostali na světový trh. Otázku důvěryhodnosti etického obchodu se mi zatím nepodařilo plně rozluštit. Nicméně exkurs na webové stránky jedné z šesti největších čokoládových firem 22 poskytující obrázek firmy hrdě se hlásící k etickému obchodu jako k základnímu principu její činnosti 23 a srovnání tohoto obrázku s realitou obchodu s kakaem mou důvěru v toto schéma rozhodně neposílilo. I ostatní firmy se nějakou formou hlásí k eticky a environmentálně ohleduplnému chování: další z firem se podle jejich 20 Tím mám na mysli analogii k brainwashingu obecnému vymývání mozků a greenwashingu - natírání na zeleno, vytváření image environmentálně přijatelných praktik subjektu, která se environmentálně přijatelně nechová. 21 Nevládní zastřešující organizace, jejímiž členy jsou jednak zúčastněné firmy (např. The Body Shop, Chiquita, Levi Strauss, Marks & Spencer či Tesco), jednak nevládní organizace zaměřené na pomoc (např. Oxfam, CAFOD, Traidcraft Exchange, Christian Aid, Fairtrade Foundation, Save the Children či War on Want...) a odborové svazy. 22 Více o podmínkách obchodu s kakaem viz v kapitole Cadbury- Schweppes ( 14

15 informací podílí na úsilí OSN v boji proti zneužívání dětské práce a snaze o zlepšení životních podmínek farmářů v západní Africe 24 ; jiná nás informuje, že dosáhla velkého úspěchu na poli životního prostředí zavedením PET lahví namísto PVC 25. Další firma 26 se hlásí k zavedení dovozu trvale udržitelné kávy, tvořící nepatrnou část jejího obchodu s kávou; středoevropskému uchu nanejvýš podivně zní její úsilí v boji proti hladu v Lotyšsku poskytováním základních potravin nebo program pomoci Slovensku zabývající se poskytováním kvalitnější a častější stravy starým lidem. Další se pro jistotu nevyjadřují vůbec 27 nebo nabízí pouze obecná gumová prohlášení o vysoké úrovni etiky a mravního jednání firmy a stálé snaze o trvalou udržitelnost 28. Další dva pojmy souvisejicí s naším tématem uvádí C.Hines 29 ; jedná se ovšem spíše o teoretická pojmenování určitého širšího přístupu než o obecně používané a jasně definované pojmy. Managed trade - tedy řízený obchod, je obchod, jehož cíle a úhel pohledu je stejný jako u běžného mezinárodního obchodu tedy zisk především, ale managed trade je omezován a kontrolován vládami, používá tarifů, podpor, systematického plánování a svým pojetím vychází přímo z Keynese: Každý národ má právo na stálý systém obchodních intervencí tak, aby si zajistil kontrolu své vlastní budoucnosti s možností izolovat se od rozmarů trhu a praktik nadnárodních firem, které jsou mimo jeho kontrolu. Self-reliant trade soběstačný obchod obchod, jehož cílem je snaha vystříhat se závislosti na obchodu. Prostředky, jak toho dosáhnout, jsou zde prostředky předchozího modelu, ovšem se zahrnutím mezinárodních pracovních a sociálních standardů; počítá s dlouhodobějšími mimoekonomickými cíli, které jsou prvořadé; orientace na růst není na prvním místě. 30 Otázkou, která se mi ovšem vkrádá v souvislosti s tímto druhem obchodu do mysli, je, zda v praxi opravdu existuje něco, co by se tak mohlo nazvat, nebo se jedná pouze o teoretický koncept založený na přání otcem myšlenky. 24 Mars ( 25 Nestlé ( ve svých francouzských plnírnách minerálek Vittel a Contrexeville. 26 Kraft Foods ( 27 Ferrero ( 28 Hershey ( 29 Hines 2000a: Hines 2000a:

16 3. Historie Fair trade 3.1 První pokusy Počátky uplatňování myšlenek Fair trade se jistě dají vystopovat už v 19 století, kdy na jejich základě byla zakládána první družstva vlastníků a spotřebitelů. Snahy o vyloučení zbytečných prostředníků, přiblížení výrobce a konečného spotřebitele a posílení jejich vztahu, zdůraznění lokálních vazeb a významu výrobců pro místní komunitu byly základem vzniku družstevního hnutí v Anglii, Itálii, Španělsku a dalších zemích. Smutná je diskreditace těchto hnutí a myšlenek ve střední a východní Evropě, kde měly velkou tradici 31, a to jak v době totality 32, tak i po jejím konci 33. Ovšem také na Západě se často tato družstva proměnila v klasické firmy či sítě supermarketů, kde se vztah výrobce a spotřebitele ztrácí a odlišit je od běžné firmy je obtížné 34. Existuje nicméně i množství dobře fungujících příkladů 35 Historie Fair trade, jak je vnímán nyní, totiž jako pomoc lidem z rozvojových zemí při průniku na jiný či globální trh při současném zajištění spravedlivé ceny za jejich produkty a práci při respektování určitých sociálních a environmentálních standardů, začíná v podstatě po druhé světové válce. Tento způsob prodeje uplatňovali mnohé misionářské společnosti přinejmenším od 19.století jako formu podpory svých aktivit v misijních zemích a místních obyvatel 36. Britská, za druhé světové války skupinou oxfordských quakerů založená nevládní organizace Oxfam, pracující s poválečnými 31 Úvěrová drużstva typu Schulze-Delisch či Reiffeisen (družstevní záložny a tzv. kampeličky podle jejich zakladatele Kampelíka) se u nas masově šířila od konce 19.století a zabránila krachu řady drobných řemeslníků a rolníků. V období první republiky existovala take rolnická zásobovací a výkupní družstva a síť spotřebních družstev, která podstatně přispěla ke zmírňování sociálních rozporů v zemi. 32 Jednota spotřební družstvo se nijak nelišila od jiných státních podniků, JZD rozhodně nebyla dobrovolnými sdruženími malých vlastníků půdy a od státních podniků se lišila také víceméně jen názvem. 33 Družstevní záložny jako synonymum krádeže vkladů téměř dokonale zdiskreditovaly kredit kampeliček přetrvávající z dob první republiky. Existují ovšem i kampeličky solidní, bohužel o nich málokdo ví. Osobní sdělení, Naďa Johanisová. Také bývalá JZD či Jednoty, pokud nezkrachovaly, se staly většinou obchodními společnostmi a s družstevními myšlenkami nemají už nic společného. Snad jen bytová družstva vzniklá nově jako sdružení vlastníků bytů v bytových domech (nikoli ovšem ta přetrvávající z dob totalitních) pozitivně navazují na tuto myšlenku. V roce 2002 u nás bylo 746 zemědělských družstev (České zemědělství, 2002); otázka ovšem je, zda vůbec a jak mnoho mají tato družstva společného s družstevními myšlenkami, když vznikla transformací pseudodružstev vzniklých v době totality. 34 Například družstevní britská Co-operative Wholesale Society (CWS) je dnes obchodním řetězcem nepříliš se lišícím od jiných řetězců. 35 Viz Douthwaite, Short Circuit. 36 Jistě podrobnějšího zkoumání by si zasloužily tyto aktivity v rámci historie jednotlivých misijních aktivit církví a misijních řádů. Kořeny Fair trade vychází mnohdy ze stejných pohnutek a kolem 60 % současných Fair trade organizací vzniklo z podnětu členů církví a je jimi z části financováno či vlastněno. Například aktivity severoamerických mennonitů na podporu souvěrců v mennonitských koloniích v paraguayském Gran Chacu nákupem jejich produktů koncem 19. a počátkem 20. století jsou toho dokladem. Novinkou 20. a 21. století je jistě otevřenost pro všechny, nevázanost na náboženské struktury a globalizace tohoto obchodu. Viz Kunz

17 uprchlíky v Evropě, rozšiřovala svou působnost do zemí třetího světa, a když během 50.let tehdejší ředitel britského Oxfamu navštívil Hongkong plný čínských uprchlíků, napadla ho myšlenka na prodej jejich výrobků v Británii. Podobně v roce 1959 vznikla v Nizozemí z iniciativy skupiny katolických křesťanů v městě Kerkrade specializovaná organizace S.O.S. Wereldhandel 37. Jejím prvotním cílem byla finanční podpora méně rozvinutých oblastí v zemích třetího světa a podpora rozvojových projektů. Na základě těchto projektů vzniknuvší malé dílny či skupiny výrobců měly poté problémy s odbytem svých výrobků v místě a tak vznikl nápad prodávat jejich výrobky v zemích Severu. Take v severní Americe začaly aktivity tohoto druhu po druhé světové válce. V roce 1946 členové mennonitské církve 38 Edna Ruth a Joe Bylerovi ze své návštěvy Portorika dovezli první vyšívané ubrusy koupené od místních žen a začali je prodávat ve farnostech v Pennsylvánii. Z těchto aktivit se pak během dalšího vývoje vyvinul Mennonite Central Committee Self Help Crafts. Od 70.let na jeho základě pak vznikla celá síť specializovaných obchodů v USA a Kanadě Ten Thousand Villages 39. Podobně v roce 1949 byl členy americké protestantské církve Church of Brethren v Marylandu založen SERRV Sales Exchange for Refugees Rehabilitation Vocation 40 na pomoc zvláště evropským uprchlíkům léta 20.století - Počátky rozvoje Fair trade Dobročinné prodeje v rámci různých církví či jiných sdružení existovaly jistě už během 50.let, například v rámci World University Service v Německu a Nizozemí či výše zmíněného britského Oxfamu. V širším a organizovanějším měřítku se ovšem toto hnutí začalo rozvíjet právě v 60.letech. V roce 1965 Oxfam začal projekt Bridge, který měl zajistit malý, ale stálý zdroj příjmů jeho účastníkům. Tento program byl úspěšný a tak vznikla první alternativní obchodní organizace 41, dovážející hlavně různé řemeslné výrobky z rozvojových projektů dřevořezby z Haiti, bambusové výrobky z Filipín, slaměné zboží a keramiku z Mexika nebo sandály z Indie. Specializované Fair trade 37 S.O.S. Světový obchod. Od roku 1994 přejmenovaná na Fair Trade Organisatie v současnosti největší holandská a 3.největší evropská Fair trade organizace. 38 Mennonitská nebo též anabaptistická církev je jedna z amerických církví vzešlá z protestantských základů. 39 Dnes provozuje asi 150 obchodů v USA a Kanadě a je největší severoamerickou Fair trade organizací. Explore the Village Nynější SERRV International, v současnosti druhá největší Fair trade organizace v USA, nezaměřuje se už pouze na uprchlíky. 41 Dnešní pobočka Oxfam Fair Trade UK. 17

18 obchody 42 jako zvláštní a samostatný segment trhu tedy vznikají především od 2.poloviny 60.let. První evropský čistě Fair trade obchod byl otevřen v roce 1969 v nizozemském Brekelenu 43. Jejich síť se brzy kromě Nizozemí a Velké Británie rozšířila především do Belgie, Německa, Švýcarska a Dánska. Později následovalo Rakousko, Švédsko, Itálie a Francie. V polovině 80.let bylo po celé Evropě už asi 1000 takových obchodů a dnes jich je kolem léta - Politická fáze Změny ve světové organizaci obchodu po velké ropné krizi v roce 1973 spolu s nástupem neoliberalismu na počátku 80.let se odrazily i ve změně pojetí Fair trade. Jednak se Fair trade organizace zaměřily na snahu rozšířit povědomí o Fair trade na celou společnost a jednak se sami začali více otvírat; z čistě církevních či křesťansky orientovaných misijních projektů se staly projekty zahrnující účast odborových organizací, environmentální, protijaderné a mírové skupiny, ženské hnutí a protirasistické skupiny. Kromě z církevních kořenů vzešlých vznikají i levicově zaměřené Fair trade organizace. Celkově lze říci, že právě v této době došlo ke vzniku určité koalice občanského sektoru v oblasti Fair trade 44. Začala také postupná profesionalizace Fair trade organizací, ačkoliv jsou dosud do značné míry závislé na dobrovolné práci. V kontextu nástupu neoliberalismu v ekonomice a závodů ve zbrojení v politice a výše zmíněných aktérů Fair trade, často levicově zaměřených, pak nepřekvapí snahy obchodovat s tzv. socialistickými rozvojovými zeměmi jako byla tehdejší Tanzanie, či americkým embargem postižená sandinovská Nikaragua 45. Cílem bylo kromě poskytnutí trhu a odbytu výrobků také poskytnout těmto zemím solidaritu a ukázat přívětivější tvář, než tehdejší americká zahraniční politika. Dnes je pozůstatkem 42 Worldshop či Fair trade shop v angličtině, weltläden německy, bottega del mondo italsky, magasin du monde francouzsky, tienda del comercio justo španělsky...v češtině zatím potřebný termín chybí. Fair trade obchod zní nepříliš pěkně, obchod či obchůdek jednoho světa zní lépe, ovšem problémem pro věci neznalého je české nerozlišování mezi trade a shop - obchod. 43 Bucolo 1999: Zde si nelze neodpustit poznámku, že společný nepřítel - ekonomický neoliberalismus - zde spojoval aktéry, kteří by asi za jiných okolností k sobě těžko hledali cestu. Další doklad toho, že vše špatné je pro něco dobré 45 Na počátku 80. let došlo v Nikaragui ke svržení pravicového diktátora Somozy, jenž si do značné míry zprivatizoval celou zemi do rukou své rodiny, levicovým hnutím sandinistů (s kubánskou a sovětskou podporou); USA v rámci tehdejší politiky zatlačování komunismu vyhlásily na Nikaraguu obchodní embargo a doplatili na to opět nikaragujští farmáři. 18

19 tohoto období fakt, že asi 60 % Fair trade organizací vychází církevních kořenů, zbylých 40 % z politicky levicových, původně studentských hnutí léta - Obchodní fáze Nastupuje ekonomický neoliberalismus spojený se zaváděním pravidel volného obchodu 47. V důsledku více příčin, které zahrnovaly například zvýšenou nabídku a růst vlivu velkých obchodníků došlo ke kolapsu cen mnohých komodit např. kávy, a to do takové míry, že jejich cena na světovém trhu nepokrývá náklady na jejich produkci. Mnoho zemí závislých na těchto komoditách se tak stalo naráz ještě chudšími. Další zhoršení situace přivodil masový nástup produkce levnějších náhražek přírodních a tropických produktů umělá vlákna místo bavlny a juty, řepný cukr a kukuřičný glukózový sirup místo třtinového cukru, syntetický kaučuk místo přírodního. V důsledku neúspěšnosti mnoha projektů vlády dárci od druhé poloviny 80.let začínají pomalu přehodnocovat chápání rozvojové politiky dosud prezentované především jako industrializace a urbanizace 48. Vznik společného evropského trhu vedl k velkým změnám a byl vynikajícím impulsem pro další rozvoj Fair trade - směrem k postupující profesionalizaci a snaze uplatnit se na hlavním trhu, ke snaze nezůstat omezen jen na specializované Fair trade obchody, dobročinné bazary, Fair trade dny a zásilkové katalogy. Tato snaha prodávat i normálním zákazníkům v supermarketech či jídelnách institucí vedla jednak ke specializaci vznikají specializovaní dovozci a velkoobchodníci, asociace a sítě prodejců, jednak ke vzniku jasně odlišující certifikace, jako významného způsobu, jak šířit povědomí a rozeznatelnost Fair trade výrobků na běžném trhu. Tyto snahy o standardizaci a certifikaci Fair trade produktů vyústily ve vznik zvláštní ochranné známky. První Fair trade ochranná známka a certifikační organizace vznikla v roce 1988 v Nizozemí pod jménem Max Havelaar 49. Po jeho vzoru pak vznikly v dalších zemích pod stejným jménem nezávislé certifikační organizace (Belgie (1990), Francie a Švýcarsko (1992), Dánsko, Norsko), v dalších zemích pak 46 Zvláště v Itálii, Nizozemí, Francii a Španělsku. 47 General Agreement on Trade and Taxes (GATT), dochází k rušení tarifů, cel a obecně ke snížení kontroly v mezinárodním obchodě. 48 Či v jiném pojetí a jinde jako elektrifikace a vláda sovětů, příp. Sovětů 49 Podle stejnojmenného románu významného holandského spisovatele 19.století Eduarda Douwes- Dekkera řečeného Multatuli (=Mnoho jsem zažil a vytrpěl) vydaného roku 1860 odehrávajícího se v tehdejší Nizozemské Indii (dnešní Indonésii) a líčící poměry na tamějších plantážích, v obchodu s kávou a obecně systém koloniální správy a obchodu. Korupce a nespravedlnost typická pro dnešní Indonésii byla v podstatě stejná za holandské koloniální správy jen tam byli navíc Holanďané, kteří si část zisku přivlastňovali a v podstatě spolupracovali s místními náčelníky na vykořisťování obyvatel. 19

20 vznikly certifikační organizace pod názvem TransFair (Německo (1993), následovaly Lucembursko, Rakousko, Itálie, Kanada, USA, Japonsko) a nezávisle na nich Fair Trade Foundation (Velká Británie (1994) a Irsko). V 90.letech také dochází ke vzniku zastřešujících Fair trade organizací 50. Jako globální organizace sdružující výrobce, vývozce a dovozce vznikla při setkání 36 Fair trade organizací v nizozemském Noordwijku aan Zee v roce 1989 International Federation for Alternative Trade (IFAT). Sídlí v britském Bicesteru a v současnosti sdružuje kolem 200 členských organizací z 55 zemí. Její výhodou je globální rozměr, prostor pro diskusi o kritériích a trendech Fair trade, je vhodným místem pro setkávání a kontakt spotřebitelů, výrobců, dovozců a prodejců, pro sdílení informací, jejich zapojení do konkrétních kampaní a projektů, dále se snaží rozvíjet akce na podporu nároků domorodých obyvatel na jejich půdu a zvyšovat povědomí veřejnosti o alternativním obchodu; nevýhodou, jak už tomu u globálních organizací bývá, je jistý nedostatek soustředěnosti na určité konkrétní problémy a nepříliš velká akceschopnost. V roce 2002 zavedl IFAT vlastní certifikační značku, certifikující organizace a nikoliv výrobky. Další organizací, oficiálně vzniklou sice až v roce 1990, ovšem neformálně existující již nejméně 10 let předtím jako síť spolupracujících evropských dovozců, je European Fair Trade Association (EFTA) se sídlem v nizozemském Maastrichtu 51 a pobočkou v Bruselu. Sdružuje 12 nejvýznamnějších Fair trade dovozců z 9 evropských zemí 52. Je asi nejaktivnější a převážně na lobbying a zavádění společné politiky zaměřenou Fair trade organizací. Vydává také pravidelné zprávy a přehledy o situaci Fair Trade v Evropě a koordinuje prováděné výzkumy. Má bezpochyby velký podíl na vzniku a vývoji Fair trade certifikace 53. V roce 1994 jako reakce na vznik společného evropského trhu vzniká sdružení národních asociací Fair trade obchodů v evropských zemích - Network of European World Shops (NEWS!) se sídlem v nizozemském Utrechtu. V současnosti přesídlilo do Bruselu a sdružuje 15 členů z 13 evropských zemí 54. Soustřeďuje se na lobbying, podporu profesionalizace world shopů a sdílení informací, pořádá každoroční den evropských Fair trade obchodů. Jeho dosah a vliv je ovšem poměrně slabý Podrobněji se vznikem a působením Fair trade zastřešujících organizací zabývá Guttiérez Nedávno se hlavní kancelář přestěhovala do nizozemského Schin op Geul. 52 Viz příloha Podílela se na založení TransFair. 54 Viz příloha Osobní sdělení. Seminář o Fair trade, Verona

21 Zastřešující certifikační organizace vznikla v roce Fairtrade Labelling Organisations Internatinal (FLO) se sídlem v německém Bonnu sdružuje 17 národních certifikačních organizací 56. Snahy o zavedení jednotné známky a o vznik národní certifikační instituce v současnosti probíhají v Austrálii a Novém Zélandu, Egyptě, Mexiku a Španělsku. FLO koordinuje certifikaci výrobků, stanovuje standardy pro jednotlivé produkty a koordinuje monitoring dodržování standardů v zemích producentů. Spravuje také registr producentských organizací, kterých v současnosti eviduje kolem 300 z 40 zemí. Kromě toho se věnuje i propagaci právě zaváděné jednotné Fair trade známky. Zatím málo známou zastřešující organizací 57 sdružující mezinárodní akreditační, certifikační a standardy určující organizace v oblasti sociálně a environmentálně zaměřené certifikace je International Social and Environmental Accreditation and Labelling Alliance (ISEAL) vznikla v roce a sídlí v Kanadě. 4. Současná situace ( ) 4.1 Přehled Fair trade Průzkum, který provedla agentura EUROBAROMETER pro Evropskou Komisi v roce 1997, ukázal, že znalost konceptu Fair trade mezi evropskou veřejností není špatná 11% obyvatel už někdy koupilo Fair trade výrobek; i když samozřejmě existují značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi podle dostupnosti a zavedenosti (škála se pohybovala od 3% v Portugalsku a Řecku, po 49 % v Nizozemí) 59. Bylo zjištěno, že 74 % obyvatel by si koupilo Fair trade banány, kdyby byly stejně všude dostupné jako konvenční a 37% obyvatel by bylo ochotno zaplatit o 10 % navíc oproti konvenčním banánům stejné kvality. Průzkum také prokázal celkem předpokládanou tezi o pozitivním vlivu předchozích nákupních rozhodnutí - 93 % těch, kdo měli s Fair trade produkty už nějakou zkušenost, bylo ochotno koupit Fair trade banány a 70 % by zaplatilo o 10 % více. 60 V současnosti tvoří objem Fair trade podle C. Hinese 0,03 % světového exportu 61, ovšem údaje EFTA uvádějí 0,01%, což se mi zdá spíše odpovídat pravdě. Jisté je, že Fair 56 Viz příloha Organizace sdružující mezinárodní organizace, které sdružují národní organizace, deštník deštníků. 58 Viz příloha Communication on Fair Trade from the European Commission to the Council 1999:4. 60 Tamtéž. 61 Hines 2000a:132 21

22 trade se přímo týká a ovlivňuje životy asi zúčastněných výrobců a jejich rodin, což odhadem ovlivňuje život kolem 5 milionu lidí v rozvojových zemích 62. Fair trade je záležitost především západních společností: z celkového objemu Fair trade prodeje připadá 70 % na Evropu, kde lze tyto produkty koupit na více než prodejních míst, z toho ve 3000 specializovaných Fair trade obchodech a supermarketech. O zbylých 30 % se dělí především USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Japonsko. Podmínky pro Fair trade se v jednotlivých zemích značně liší. Podle délky existence, znalosti konceptu ve veřejnosti a významu by se rozvoj Fair trade v jednotlivých zemích dal rozdělit následovně: 1. Nejrozvinutější, ukazující budoucí trendy: Nizozemí, Švýcarsko. 2. Dobře rozvinuté s dlouhou tradicí a dobrou znalostí veřejnosti: Belgie, Lucembursko, Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Německo, Rakousko. 3. Středně rozvinuté a rychle se rozvíjející v poslední době: Itálie, Finsko, Irsko, Norsko, Francie, USA, Kanada, Japonsko. 4. Méně rozvinuté s velkým potenciálem do budoucna a prudkým rozvojem v současnosti: Španělsko, Portugalsko, Austrálie, Nový Zéland. 5. Málo rozvinuté, v počátcích: Řecko. Do této kategorie bych řadil i Českou republiku a ostatní postkomunistické státy střední, východní a jihovýchodní Evropy. Toto rozdělení je samozřejmě schematické a ne plně pravdivé, neboť nebere v potaz rozdíly mezi regiony v jednotlivých zemích (staré a nové spolkové země v Německu, severní a jižní Itálie), kulturní rozdíly (USA, Japonsko) nebo specifičnost jednotlivých zemí (Francie). Čtyřmi největšími dovozci podle obratu za rok 2002 byli v následujícím pořadí: 1. gepa (Německo) 40 milionů, 2. CTM Altromercato (Itálie) 32 milionů, 3. Fair Trade Organisatie (Nizozemí) 18 milionů, 4. Traidcraft (Velka Británie) 15 milionů 63. O růstu významu a vlivu Fair trade svědčí i následující aktivity: Evropská Unie zahrnuje Fair trade do svého programu na zvýšení sociální odpovědnosti firem 64. O Fair trade proběhla debata v britském parlamentu a britský premiér Blair navštívil Fair trade 62 Mainstreaming Fairtrade Labelling 2002: Osobní sdělení, Verona, červen 2003, založené na materiálech EFTA a IFATu. 64 Corporate Social Responsibility (CSR). 22

23 družstvo Kuapa Kokoo v Ghaně; podle rozhodnutí nizozemské vlády nepodléhají investice do organizací certifikovaných jako Fair trade daním; všechny významné řetězce supermarketů ve Švýcarsku a téměř všechny italské prodávají Fair trade kávu 65. Instituce jako mnohé evropské parlamenty, ministerstva životního prostředí, Světová banka či firma Volkswagen podávají Fair trade kávu ve svých prostorách 66. Kolem 69 % objemu Fair trade v Evropě tvoří potravinářské zboží, z čehož téměř polovina připadá na kávu 67. Trvale roste množství druhů zboží a objem prodeje. Asi 27 % tvoří nepotravinářské spotřební zboží. Zbylá 4 % tvoří literatura, propagační materiály a zboží od domácích znevýhodněných výrobců. Odhad celkového obratu Fair trade v Evropě za rok 2001 byl 370 milionů 68. Certifikovány (tzn. mající přesné standardy a nesoucí FLO známku) jsou v současné době 69 následující produkty káva, čaj, kakao a čokoláda, cukr, banány, ananas, mango, rýže, pomerančová šťáva, med, sušené ovoce a míče. V procesu vývoje jsou standardy pro víno, olej, citrusy a další tropické komodity jako koření a marmelády. Jedním z doposud málo zmíněnych, ale nezastupitelných aspektů Fair trade je dobrovolnictví. Ve Fair trade je aktivně zapojeno kolem dobrovolníků 70, na kterých je celá koncepce do značné míry závislá. Díky dobrovolnictví, tedy sníženým či nulovým nákladům na mzdy zaměstnanců v zemích Severu, se daří udržovat konečné ceny produktů na přijatelné úrovni. Otázka je, kam se bude Fair trade vyvíjet s pokračující profesionalizací a pronikáním do supermarketů, které snižují náklady spíše zaměstnáváním na snížené úvazky, dočasnými zaměstnanci a cenovým tlakem na své dodavatele. Zda bude morálně přijatelnější cesta Fair trade obchodů za snížením nákladů pomocí dobrovolnictví úspěšná a Fair trade obchody si udrží své zákazníky, nebo zda postupně pod tlakem supermarketů skončí nebo se profesionalizují či zda budou zákazníci Fair trade obchodů nadále kupovat Fair trade výrobky v nich a zákazníci supermarketů v supermarketech, je otázka, na kterou ukáže odpověď nejbližší budoucnost. Prozatím jsou však Fair trade obchody bez práce dobrovolníků stěží představitelné. Všeobecné rozšíření Fair trade certifikace prokazatelně zvýšilo znalost konceptu mezi lidmi a zvýšilo dostupnost Fair trade produktů. V roce 2001 byla vytvořena 65 Mainstreaming Fairtrade Labelling 2002:2. 66 Tamtéž % celkového objemu kávy prodané v zemích Evropské Unie. Communication 1999:3. 68 Krier 2001: Data z listopadu FLO International. 23

24 jednotná celoevropská (v podstatě celosvětová) ochranná Fair Trade známka namísto původních 7 různých národních známek a v průběhu roku 2003 je postupně začala plně nahrazovat, různou rychlostí v různých zemích. Růst poptávky spotřebitelů po sociálně a environmentálně přijatelných produktech vede kromě nezávislé certifikace také k zavádění různých firemních či oborových kodexů chování 71. Jejich problémem ovšem je oproti nezávislé certifikaci principiální netransparentnost a obtížná kontrola, spotřebitel jim může jen důvěřovat, ale těžko prověřovat Produkty Potraviny Káva Káva je druhou nejobchodovanější komoditou na světě hned po ropě a nejdůležitější zemědělskou komoditou třetího světa vůbec 73. Poskytuje živobytí více než 100 milionům lidí a na jejím pěstování je závislých kolem 25 milionů farmářů z 80 zemí 74. Roční světový obrat obchodu s kávou je 55 miliard $ 75 a vypěstuje se jí kolem 7 milionů tun 76. Nejvýznamnějšími producenty jsou v současné době Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Indonésie, Indie, Mexiko, Guatemala, Etiopie, Pobřeží Slonoviny a Uganda 77. Pro mnohé africké a středoamerické země je káva hlavní exportní komoditou (Etiopie, Uganda, Burundi, Rwanda, Nikaragua, Honduras, Salvador) 78. V současné době prudce roste její pěstování v asijských zemích hlavně ve Vietnamu a Indii. Pro světový trh s kávou je typická velká fluktuace cen, což je zčásti zaviněno podobně jako v obchodu s kakaem tím, že se jedná o plodinu stromovou 79 a také velká závislost na počasí ovlivňující úrodu v jednotlivých oblastech pěstování. Velký vliv ale zřejmě mají i spekulace na růst či pokles cen, jimž je trh s kávou vystaven. Káva mění majitele až stopadesátkrát (!!!), než se dostane ke svému konečnému spotřebiteli. 80 Velký 70 Communication 1999:3. 71 Codes of Conduct (CoC). 72 Viz více v kapitole Problémy standardizace a certifikace. 73 Spilling the Beans 2002:4. 74 Spilling the Beans 2002:4. 75 Challenges of Fair Trade 2001: V roce 2002 to bylo tun podle statistiky International Coffee Organization (ICO). Viz více na stránkách 77 Challenges of Fair Trade 2001: Spilling the Beans 2002:6. 79 Viz podrobněji trh s kakaem, Spilling the Beans 2002:4. 24