STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR STAVEBNÍ KÁMEN

Transkript

1 AI01 STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE Kámen a kamenivo pro stavební účely Ing. Věra Heřmánková, Ph.D. Video: A TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR A Přírodní kámen se již v dávných dobách stal jedním z hlavních stavebních materiálů pro své nenahraditelné vlastnosti, které umožnily kamenným stavbám překonat věky. Oceňované vlastnosti kamene jsou především jeho pevnost, hutnost, odolnost proti vlivům povětrnosti a ohni. Dá se dobře opracovávat do požadovaného tvaru. Z nevýhod je třeba upozornit na jeho vysokou objemovou hmotnost. Zdrojem kamene je zemská kůra, která obsahuje horninové nerosty. Podle původu a způsobu vzniku se rozlišují tři základní kategorie hornin: horniny magmatické horniny sedimentární horniny metamorfované Horniny magmatické (vyvřelé) hlubinné světlé (granitoidy, syenitoidy) hlubinné tmavé (diorit, gabro) výlevné hutné (andezit, čedič) výlevné pórovité (trachyt, ryolit) 1

2 Horniny sedimentární (usazené) klastické hutné (pískovec, droba, slepenec) klastické pórovité (pórovitý pískovec, opuka ) klastické vrstevnaté (jílovité břidlice) karbonátové pórovité (travertin) karbonátové hutné (vápence) Horniny metamorfované (přeměněné) karbonátové horniny (krystalické vápence a mramory) silikátové (serpentinit, ruly, amfibolit) břidlice (fylit) Při blokové těžbě přírodního kamene v lomu vznikají kamenné bloky. Bloky mají zpravidla přibližně tvar čtyřbokého hranolu a jejich rozměry jsou dány úložnými poměry ložiska a potřebami navazující výroby. Následným, postupným opracováním blokového kamene vznikají základní typy kamenických výrobků. Základní typy výrobků ze stavebního kamene: Lomový kámen Kopáky Haklíky Kvádry Obrubníky, krajníky, mezníky Dlažební kostky Obkladové a dlažební desky Řemínkové obklady Schodišťové stupně a schodové desky Krytina Gabiony Lomový kámen je kus přírodního kamene jakéhokoliv tvaru, různé velikosti, s hrubou nebo opracovanou lícovou stranou pro použití do zdiva. Neupravený lomový kámen se používá jako materiál pro zához nebo pro stavbu masivních opěrných zdí. Upravený lomový kámen pak může složit pro dláždění svahů, rigolů a břehů. Kámen se dvěma rovnými plochami se používá na podezdívky, kámen s lícovou plochou ve tvaru mnohoúhelníku na tzv. kyklopské zdivo. Kopáky jsou výrobky určité velikosti a tvaru přibližného rovnoběžnostěnu, vyrobené lámáním, štípáním a hrubým kamenickým opracováním. Podle tvaru se kopáky třídí na vazáky a běhouny. Neupravené kopáky mají hrubé, lomové plochy, případně se stopami po klínech, vrtech nebo jiných nástrojích. Hrubé kopáky jsou na lícní ploše zpravidla špicované se stopami po nástrojích, popřípadě čistě lámané, tj. bez stop po klínech. U čistých kopáků je lícní plocha pravoúhlá, čistě špicovaná. 2

3 Haklíky mají čtvercovou nebo obdélníkovou lícní plochu a jsou určeny jen pro obkladové (nenosné) zdivo. Vyrábějí se lámáním, štípáním a hrubým kamenickým opracováním. Ložné a styčné plochy mají být zhruba kolmé k lícní ploše. Používají se jako obkladový materiál pro podezdívky, obklady opěrných zdí, krbů apod. Kvádry jsou výrobky z přírodního kamene různých tvarů a rozměrů a s různou povrchovou úpravou. Používají se jako konstrukční a architektonické prvky na vodních, železničních i pozemních stavbách. Vyrábějí se zpravidla podle přesných výkresů. Stupeň úpravy lícové plochy je různý, od špicování až po broušení nebo leštění. Obrubníky jsou dílce delší než 30 cm, užívané k lemování vozovky, nebo chodníku. Zpevňují okraje chodníků a nástupišť a vyrovnávají výškový rozdíl mezi vozovkou a chodníkem. Vyrábějí se rovné nebo obloukové. Mezníky jsou stabilizační znaky, představované opracovaným kamenem tvaru hranolu o rozměrech přibližně cm, který označuje lomové body hranice správní, vlastnické nebo užívací. Na horní ploše má mezník vyznačen křížek. Krajníky jsou kamenické prvky podobného charakteru jako obrubníky, ale mají viditelnou pouze stupnici. Viditelné plochy mají čistě lemované, řezané, velmi jemně špicované, bosované nebo rovně lámané. Dlažební kostky jsou tělesa menších rozměrů tvaru kvádru nebo krychle, která jsou určená k dláždění vozovek nebo chodníků. V případě vějířovitého tvaru (kresby) dlažby musejí některé kostky mít lichoběžníkový nebo podlouhlý tvar. Kostky se zpravidla vyrábějí strojně na štípačkách a mohou mít povrch s různou kvalitou opracování. Kostky se vyrábějí o různých velikostech 40/60mm (tzv. mozaika na chodníky a pochozí plochy), 60/80mm (tzv. velká mozaika, určená pro dláždění jak chodníků, tak vjezdů garáží a proluk a parkovišť), 80/110mm (dlažební kostka pro pěší zóny, vjezdy a stavební dvory i cesty s pojezdem vozidel) a 150/170mm (dlažební kostka pro nejnáročnější užití i pro zátěž silničních vozidel a pro historická centra). Obkladové a dlažební desky vznikají rozřezáním bloků přírodního kamene v tloušťce asi mm. Rozměry desek mohou být libovolné, dle přání zákazníka, technických možností výrobce a technologických možností suroviny. Lícová plocha desky se různě upravuje řezáním, broušením, leštěním, pemrlováním, špicováním, zubováním, tryskáním, opalováním. Rovněž se vyrábějí parapetní desky, kuchyňské desky, obklady sloupů a pilířů. 3

4 Řemínkový obklad vzniká štípáním větší základní desky na úzké hranolky o délce 100 až 150 a tloušťce 15 až 40 mm. Většinou se tímto způsobem zpracovává odpad z desek větších rozměrů. Schodišťové stupně se vyrábějí buď masivní, nebo obkládané deskami. Schodiště z kompaktních masivních stupňů se pro svoji odolnost používají především v exteriéru. Speciální skupinou přírodního kamene je krytina. Pro výrobu krytinových desek jsou použitelné tence vrstevnaté sedimentární horniny (aleuropelity, jílovité břidlice) nebo metamorfity s dobře vyvinutou plošně paralelní texturou (fylity). Základní podmínkou je, aby byly horniny štípatelné na tenké desky o tloušťce asi 4 10 mm a měly zároveň dostatečnou odolnost vůči povětrnostním vlivům, pevnost v tahu za ohybu a náležitý vzhled. Naštípané tenké desky se pak osekávají podle šablony na požadovaný tvar. Gabiony jsou drátokamenné, příp. drátoštěrkové prvky, které se používají k přenosu zemních tlaků. Využívají se ve stavebnictví v mnoha oblastech - od běžných zdí po architektonické stavby, jako opevnění při stabilizaci břehů vodních toků. Kamenivo je anorganický zrnitý přírodní nebo uměle vyrobený materiál používaný pro stavební účely. V současné době dochází ke změně přístupu ke kamenivu z hlediska evropských norem. Už se nehovoří o kamenivu obecně, ale zvlášť podle způsobu užití kameniva ve stavebnictví. Použití jednotlivých druhů kameniva je uvedeno v příslušných výrobkových normách na kamenivo v tzv. výrobkových specifikacích. Zrnitost kameniva (granulometrie) je poměrná procentuální skladba zrn kameniva jednotlivých velikostí. Každé kamenivo je označeno frakcí d/d. Frakce je označení kameniva podle velikosti dolního (d) a horního (D) síta. Jinými slovy, frakce je souhrn různě velkých zrn kameniva v rozmezí dvou kontrolních sít s čtvercovými otvory, zadržených dolním kontrolním sítem d (s menšími otvory), propadajících však horním kontrolním sítem D (s většími otvory). 4

5 Frakci kameniva můžeme určit sítovým rozborem, tzn. stanovením celkových propadů jednotlivými kontrolními síty sady. Základní řada sít má velikost čtvercových otvorů 63, 31,5 (32), 16, 8, 4, 2, 1, 0,5, 0,25, 0,125 a 0,063 mm, může být doplněna ještě síty z doplňkově řady. Tato síta mají velikost otvorů 45, 22,4 (22), 11,2 (11) a 5,6 (5) mm. Frakce může být: široká D/d 2 např. 0/4, 4/16, nebo úzká D/d 2 např. 2/4, 4/8. Kamenivo se třídí podle velikosti největších zrn na: jemné částice - zrno do 0,063 mm, filler (kamenná moučka), drobné - zrno do 4 mm včetně, hrubé - zrno od 2 (dolní síto) do 63 mm, frakce 0/4 mm spadá do drobného kameniva, ale frakce 2/4 mm již do hrubého kameniva., směs kameniva - štěrkopísek - přírodní směs běžného drobného a hrubého kameniva, štěrkodrť - směs drceného drobného a hrubého kameniva. Kamenivo se třídí podle objemové hmotnosti na: pórovité - kamenivo o objemové hmotnosti 2000 kg/m 3 a menší, hutné - kamenivo o objemové hmotnosti větší než 2000 kg/m 3 těžké - kamenivo o objemové hmotnosti větší než 3000 kg/m 3 Kamenivo se třídí podle původu na: Přírodní Umělé Recyklované PŘÍRODNÍ Přírodní kamenivo se třídí podle vzniku a zrnitosti na: drcené - kamenivo získané drcením přírodního kamene, těžené - kamenivo se zaoblenými zrny získané těžením přírodní rozpadlé horniny, těžené předrcené - kamenivo získané drcením zrn těženého kameniva nad 2 mm. 5

6 6

7 PÓROVITÉ Pórovité kamenivo je velmi významným stavebním materiálem, který je vedle pojiva a vody hlavní surovinou pro velkou skupinu lehkých betonů. Za pórovité kamenivo lze označit sypký anorganický materiál s velikostí zrn do 125 mm, pórovitou strukturou a objemovou hmotností menší než 2000 kg /m 3. Rozdělení pórovitého kameniva podle původu: 1. Přírodní pórovitá kameniva 2. Průmyslové odpady používané jako pórovité kamenivo bez větších úprav 3. Průmyslové odpady upravované na pórovité kamenivo 4. Uměle vyráběná pórovitá kameniva PÓROVITÉ Přírodní pórovité kamenivo: vulkanické tufy a tufity, lehké lávy, přírodní pemza, vápenné tufy, spongility, diatomity. Průmyslové odpady používané jako pórovité kamenivo bez větších úprav: škvára, elektrárenský popílek, cihelná drť, odpad pěnového skla. Průmyslové odpady upravované na pórovité kamenivo: zpěněná struska, popílkový agloporit. Uměle vyráběné pórovité kamenivo: keramzit, kavitit, perlit, vermikulit, expandit, experlit a další expandované horniny. HUTNÉ Vlastnosti hutných kameniv jsou dány jednak jejich původem (chemické a mineralogické složeni, obsah škodlivin), jednak ovlivněné způsobem výroby (cizorodé částice, nadsítné, podsítné, tvarový index a pod.). Objemová hmotnost je poměrně stálá v rozmezí kg/m 3. Sypná hmotnost závisí na tvaru zrn, jejich velikosti i intenzitě setřesení. Pohybují se u volně sypaných od 1300 do 1600 kg/m 3, u setřesených od 1400 do 1800 kg/m 3. HUTNÉ Zrnitost kameniva ovlivňuje následnou spotřebu cementového pojiva při výrobě betonu. Nejvhodnější jsou úzké frakce kameniva, z nichž lze vyskládat nejvhodnější křivku zrnitosti nebo v případě široké frakce se požaduje rovnoměrné rozděleni všech zrn ve frakci. Křivka zrnitosti vyjadřuje skladbu zrn zkoušeného kameniva vyjádřenou v procentech zůstatků nebo propadů na jednotlivých normových sítech. Tvarový index zrn je poměr největšího k nejmenšímu rozměru zrna kameniva. Nevhodná jsou ta zrna, jejichž tvarový index je větší než 3:1. HUTNÉ Pórovitost hutného kameniva je velmi malá a pohybuje se obvykle do 0,5%. Tím je dána i velmi malá nasákavost hutného kameniva. Vzhledem k minimální pórovitosti hutného kameniva je i hustota kameniva velmi blízká jeho objemové hmotnosti. Odplavitelně částice jsou zrna kameniva menší než 0,05 mm. Tato zrna mají vzhledem ke své jemnosti vysoký měrný povrch, který při použiti těchto částic např. při výrobě betonu vyžaduje více pojivového tmele k obalení jemných zrn a jejich spojení. HUTNÉ Mrazuvzdornost je důležitou vlastností kameniv, které může být po zabudováni vystaveno ve vlhkém nebo mokrém stavu zmrazovacím cyklům. Posuzuje se změnou zrnitosti a úbytkem hmotnosti po 25 zmrazovacích cyklech v nasáklém stavu. Trvanlivost se posuzuje podle zkoušky obdobné zmrazováni. Zmrazovací cykly jsou nahrazeny krystalizací roztoku síranu sodného, kterým je kamenivo nasyceno. Obě zkoušky, jak mrazuvzdornosti tak trvanlivosti vypovídají o odolnosti kameniva povětrnostním vlivům na exponovaných stavbách. 7

8 HUTNÉ Cizorodé částice u kamene jsou téměř nepřípustné, připouští se nejvíce 0,3%. Jedná se především o znečištění kameniva např. úlomky dřeva, apod. Humusovitost vyjadřuje znečištěni kameniva látkami organického původu. Na kamenivo se působí roztokem hydroxidu sodného nebo draselného. Přítomnost huminosních látek, které mají kyselou reakci způsobí zabarveni roztoku těchto hydroxidů do žluta až do hněda. Pro posouzeni se připraví etalon s čistým kamenivem. Objemová stálost se vyžaduje pro používaná kameniva především při jeho použiti do betonu. TĚŽKÉ Používá se pro výrobu betonů zajišťujících ochranu před účinky rentgenového záření nebo paprsků gama. Jedná se především o čedič a baryt s objemovou hmotností zrn od 2900 do 3600 kg/m 3 a železité rudy - magnezit, limonit, hematit. Tato kameniva se vyznačují především vyššími objemovými hmotnostmi v porovnáni s běžnými drcenými kamenivy. Pro ochranu proti neutronovému záření se používají kameniva serpentinit a turmalín, jejich objemová hmotnost se pohybuje od 2500 do 2600 kg/m 3. UMĚLÉ Z umělých kameniv se používají především pórovité kameniva zmíněné výše, ale vyrábí se i hutná a těžká: Umělé hutné kamenivo je vyráběno ze vzduchem chlazené vysokopecní strusky, po drcení a třídění strusky je získána řada frakcí kameniva, které nachází uplatnění především v silničním stavitelství. Umělé těžké kamenivo je vyráběno z dlouhodobě odleželé haldové ocelárenské strusky. Vzhledem k lepším parametrům otlukovosti a ohladitelnosti je možné využití těžkého kameniva i pro výrobu asfaltových vrstev vozovek. RECYKLOVANÉ Recyklované kamenivo je definováno jako kamenivo získané zpracováním anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci. Normy umožňují použití recyklátu pouze za podmínek shodných s podmínkami pro přírodní suroviny. Problém spočívá ve skutečnosti, že v některých vlastnostech je u recyklátu velmi obtížné splnění některých kritérií stanovených pro kamenivo. Především se jedná o nasákavost, kde zejména v případech recyklátu ze zdiva je dosažení požadovaných hranic většinou nesplnitelné. RECYKLOVANÉ Druhy recyklátu používaného jako recyklované kamenivo: beton a železobeton, cihelné zdivo (obsahující cihly, maltoviny, příp. zbytky betonů), keramika (pokud zůstává jako součást v cihelném zdivu, velmi výrazně zhoršuje vlastnosti produkovaného recyklátu), výkopová zemina a kamenivo, asfaltové kry, odfrézované asfaltové vrstvy apod. Dotazy? Děkuji za pozornost! Ing. Věra Heřmánková, Ph.D. 8