Jaký předpokládáme vývoj v zemědělství a návazně i v potravinářství

Transkript

1 Číslo 6 Ročník VII 13. června 2006 Cena 16 Kč Světové kontra evropské ceny potravin Jako jedna z mála evropských zemí Česká republika mnohem méně vyváží než dováží zemědělskou produkci a potraviny. Vyplynulo to z jednání evropských agrárních expertů na České zemědělské univerzitě v Praze 25. května. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky uspořádal velmi zajímavou akci s názvem Vize dlouhodobého vývoje zemědělství a venkova v EU a pozval na ni odborníky a ambasadory řady okolních zemí. Nechyběl ani bývalý komisař EU pro zemědělství Franz Fischler a právě on upozorňoval na to, že dlouhodobě nemůže mít Evropa někdy i o dost vyšší ceny u zemědělských komodit a potravin než svět. Jinou otázkou je podle něj, zda nízké ceny udržuje Afrika nebo Asie tím, že má nejen mnohem levnější pracovní sílu, ale i z důvodu malé ochrany životního prostředí, neekologických provozů atd. Jinak ale souboj cen potrvá a je nutné se na to připravit. Farmářské ceny některých základních komodit budou v Evropě zřejmě klesat, protože Evropská unie bude mít pod tlakem Světové obchodní organizace omezenější prostor podporovat je, zejména pomocí vývozních subvencí a cel. Naopak bude pravděpodobně rostoucí měrou otevírat svůj trh dovozům z jiných zemí a konkurence na agrárních trzích bude sílit. Na toto téma zazněla řada diskusních příspěvků expertů z Německa, Rakouska, Slovinska nebo Slovenska a samozřejmě i z České republiky. Vyplývá to z vyjádření odborníků na konferenci Vize dlouhodobého vývoje zemědělství a venkova v EU. Podle ředitele sekce potravin, zemědělství a rybářství při OECD Stefana Tangermanna budou při dalších kolech jednání Světové obchodní organizace zřejmě pokračovat současné trendy, tedy zejména omezování exportních subvencí pro zemědělské produkty a odstraňování cel. Některé dohody v tomto směru již přitom byly učiněny, EU má například vývozní podpory zásadně omezit do roku 2010 a zcela zrušit do roku Bude se tak zužovat prostor pro podporu cen. Ty byly v letech 2002 až 2004 v Unii proti mezinárodní úrovni téměř trojnásobné u cukru, skoro 2,5násobné u hovězího, více než 1,5násobné u mléka či drůbeže. Zhruba na světové úrovni byla naopak pšenice. Například u cukru se již EU rozhodla pro zásadní reformu trhu, kdy se mají minimální zaručené ceny výrazně snížit. V jednáních WTO nejde o odstranění zemědělské politiky, ale o redukci jejích vlivů na mezinárodní obchod a jeho narušování, zdůraznil Tangermann. Klesat tak budou muset přímé podpory produkce, naopak dotace nesvázané s výrobou zaměřené například na rozvoj venkova budou mít rostoucí význam. Otevírání evropského trhu a vyšší objemy dovozů budou znamenat rostoucí konkurenční tlaky. Podle Dirka Ahnera z Evropské komise mohou být příležitostí pro evropské zemědělce a zpracovatele mimo jiné výrobky s vysokou přidanou hodnotou a také produkce obnovitelných zdrojů surovin a energií. Také ministr zemědělství ČR Jan Mládek soudí, že by zemědělci měli více hledat mezery na trhu a věnovat se produkci některých nových plodin. Vzrůst by měl mimo jiné podíl energetických rostlin. Bývalý evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler soudí, že pod tlakem WTO bude v EU vznikat svobodnější zemědělská politika s menší organizací trhu, kvótami a minimálními cenami. O to větší bude prostor pro marketing a podporu značek. Vykrystalizovat by podle něj mohly čtyři základní typy hospodaření producenti zemědělských plodin na velmi vysoké technologické úrovni, menší producenti produktů až po konečný prodej i včetně zpracování, údržbáři krajiny dbající na ekologii a ochranu přírody a ti, kdo budou kombinovat různé příjmy vedle zemědělství například z agroturistiky či jiných služeb. Přítomní se shodli na tom, že Česká republika, chce-li její zemědělství a potravinářství udržet svůj rozměr, musí víc vyvážet, a to nejen na trh EU, ale i do zemí bývalého Sovětského svazu anebo i na trh asijský. Zatím v proexportní politice nejsme rozhodně pro okolní země vzorem a to je třeba změnit. Eugenie Línková Ministr zemědělství ČR Jan Mládek (uprostřed) a bývalý komisař EU pro zemědělství Franz Fischler (vpravo). Rámec podnikání a směrování Společné zemědělské politiky je vytvořen minimálně do roku 2013 s následným dvouletým doběhem. Co však bude potom, je dnes velikou neznámou a to jak uvnitř EU, tak v postoji vůči okolnímu světu. Abychom nezažili léčbu šokem, je potřebné již nyní na úrovni EU vyvolat diskusi. Vybrat si směr, strategii a spojence. Chleba se bude lámat zřejmě v první půli roku 2009, v době našeho předsednictví EU, na které se musíme o to lépe připravit. Uplynuly již téměř dva roky od našeho začlenění do Evropské unie. Můžeme tedy bilancovat nad výhodami a nevýhodami, které nám naše členství přineslo. Zmizela určitá nervozita, občas až hysterie v době těsně před vstupem do EU pramenící ze strachu lidí z neznáma. Žádná přírodní katastrofa nenastala, žádný šok se nekonal a lidé se za ty dva roky přesvědčili, že členství v Unii nijak výrazně negativně nenarušilo jejich běžný život. Pokud jde o zemědělce a zpracovatele, ti na jedné straně pociťují tlak evropské konkurence bez obchodních bariér, na druhé straně však je třeba si poctivě přiznat, že příliv nových peněz ze společných fondů jim výrazně pomáhají vylepšit obchodní bilanci jejich hospodaření a udržet tak jejich konkurenceschopnost. Jsme těsně před novým finančním rámcem Evropské unie zaměřeným na komplexní rozvoj venkova. Jsme také přímým účastníkem jednání o podobě Společné zemědělské politiky a její reformy. Vážení čtenáři, na straně č. 9 Vám přinášíme informace z Valné hromady Potravinářské komory České republiky. Ing. Jaroslav Camplík byl opět zvolen prezidentem PK ČR. Nesporným pozitivem vstupu do Evropské unie je větší stabilita zemědělského podnikání, kterou s sebou přinesla opatření Společné organizace trhu a jednotná pravidla a finanční rámce pro zemědělce životně důležitých podpor. S DOTACÍ DOSÁHLI ZEMĚDĚLCI ZISKU Jedním z nejhmatatelnějších hodnocení členství České republiky v Evropské unii je bezesporu hospodářský výsledek. Ten dosáhl za rok 2004 kladné výše 8,5 miliard korun a stal se bezkonkurenčně nejlepším výsledkem hospodaření v agrárním sektoru od roku Údaj Českého statistického úřadu za rok 2005 hovoří o zisku 7,6 mld. korun, což je druhý nejlepší hospodářský výsledek v novodobé historii českého zemědělství. Aby naše bilancování bylo úplné, je třeba se také zmínit o změně trendu našeho agrárního zahraničního obchodu ve srovnání s dobou před vstupem. Všichni si dobře pamatujeme, jak neblahé důsledky přineslo jednostranné otevření našich hranic volnému obchodu počátkem devadesátých let, kdy původní státy Evropské unie nacházely široký odbyt pro svou produkci na našem téměř nechráněném trhu, zatímco naši producenti při svých pokusech vyvážet kvalitní výrobky naráželi na silně ochranářskou politiku Unie, kterou vůči nám jako třetí zemi nemilosrdně uplatňovala. Ta činila naše produkty díky vysokým clům a nízkým dovozním kvótám na společném trhu stěží konkurenceschopné. Vstupem do EU se tato situace změnila Hlavní priority PK ČR na léta : Pomáhat českým výrobcům ke zvýšení konkurenceschopnosti zlepšením přístupu k čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů MZe i MPO a zajistit další podporu formou národního dotačního programu pro léta s cílem udržení objemu české potravinářské produkce; Vykonávat funkci garanta kvality českých potravinářských výrobků vůči spotřebiteli, zaměřit se na výrazné zlepšení komunikace se spotřebiteli a stát se informačním místem pro spotřebitele; Zajistit marketingovou podporu prodeje tuzemských výrobků i pro léta ; Aktivní zapojení do programů na podporu vědy, výzkumu a inovací (7. rámcový program) a zahájit činnost TP řešením konkrétních úkolů; Pokračovat v úsilí hledání řešení vztahu k maloobchodním řetězcům v rámci české i evropské legislativy; Nadále obhajovat zájmy českého potravinářského průmyslu vůči českým a evropským legislativním a kontrolním orgánům; Posílit společenské postavení PK ČR jak vůči svým členům, tak i dalším podnikatelům v oboru a státní správě a zlepšit komunikaci s nimi. Jaký předpokládáme vývoj v zemědělství a návazně i v potravinářství prakticky ze dne na den. Početná řada našich výrobců začala ihned využívat odbourání cel a obchodních kvót a znatelně zvyšovala své vývozy. Tento příznivý trend se nakonec projevil na celkové zahraniční obchodní bilanci České republiky, která se již dokonce přehoupla do pozitivního salda v náš prospěch. Je sice pravdou, že náš agrární zahraniční obchod za tímto vývojem pokulhává, nicméně vykazuje také příznivý směr. Agrární vývoz v roce 2005 vzrostl v porovnání s rokem 2004 o 27 %. Agrární dovoz ve stejném období vzrostl o 10 %. Pokrytí dovozu vývozem se zvýšilo ze 66 % v roce 2004 na 76 % v roce Což potvrzuje zhodnocení naší práce. Saldo našeho zahraničního agrárního obchodu se meziročně snížilo o více než 2,5 miliardy korun. Zde by nám mohlo být vzorem Rakousko, které dokázalo saldo zvrátit. Na jedné straně můžeme tedy konstatovat, že dosavadní vývoj jednoznačně potvrzuje správnost rozhodnutí většiny občanů České republiky začlenit se do Evropské unie. Na straně druhé si musíme pragmaticky přiznat, že popsaný vcelku pozitivní obrázek nemusí mít příliš dlouhého trvání. VÝSOSTNÁ OCHRANA VLASTNÍ PRODUKCE JE JIŽ EKONOMICKY NEUDRŽITELNÁ Vedle pozitivních stránek našeho členství v Evropské unii existují také náročné výzvy, které budeme muset přijmout a vyrovnat se s nimi. Vysoké podpory zemědělství a vý- Dokončení na straně 5

2 2 / z domova aktuálně Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 Prvořadým cílem veterinárního dozoru je samozřejmě to, aby potraviny živočišného původu byly zdravotně nezávadné. Je třeba si však uvědomit, že ruku v ruce s tímto kritériem jde i kvalita. A zákazník má právo za poctivé peníze získat poctivý špekáček, řízek anebo kuře. Systém veterinárního dozoru je na jednu stranu vypočitatelný, tj. je tam, kde by jej každý očekával, a jednak Přestože je naše republika uznána za zemi prostou vztekliny, stále platí povinnost každoročně vakcinovat psy, kočky a fretky. U nás, pravda, je riziko nakažení minimální, vzteklina byla v ČR zjištěna naposledy před zhruba čtyřmi lety, nelze ale vyloučit proniknutí například nemocných lišek z okolních zemí. Proto se také proti vzteklině u nás populace volně žijících zvířat stále vakcinuje. Ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR Milan Malena dobře ví, že slova uznání mají také svou váhu. Činnost státních veterinárních lékařů nezanedbatelnou měrou přispěla ke zdaru přístupových jednání, která vedla Pro pozornost v poslední době věnované ptačí chřipce nezapomíná Státní veterinární správa ČR na ostatní rizika, která by mohla ohrozit zdraví chovaných zvířat či ohrozit zdravotní nezávadnost potravin. nevypočitatelný. To je tam, kde by jej hned tak každý nečekal. K prvnímu případu lze uvést, že veterinární dozor je v chovech hospodářských zvířat, kde kontroluje, zda jsou zvířata chována a krmena tak, jak se má, a pak je stálý na jatkách a konečně i ve výrobě. S touto skutečností je každý dostatečně obeznámen. Druhou možnost jsme pak naznačili již na sklonku loňského roku, kdy ve spolupráci s Policií ČR byly prováděny dozorové akce při přepravě zvířat. Zajisté nelze ustrnout s jednou poučkou na rtech, natož pak s opakováním stále stejných tvrzení, že buď se nic neděje, anebo že hrozí strašlivé nebezpečí, jen nevíme kdy. Realita je v případě ptačí chřipky někde uprostřed. Jak se ukázalo, v uplynulém týdnu se našly u nás dvě labutě uhynulé na vysoce patogenní virus ptačí chřipky (potvrzen H5N1, ). Lze předpokládat, že by nemělo být nových případů přes léto mnoho, nicméně případy na jižní Moravě jsou varováním. Upozorňování veterinářů sledovat zdravotní stav drůbeže nelze proto brát na lehkou váhu. Každou změnu zdravotního stavu v chovech je třeba prověřit a přijmout patřičná opatření. V Rumunsku se podařilo lehkovážnému chovateli rozvléci nákazu do širokého okolí, neboť se snažil zakrýt problémy ve svém chovu a Učit se, učit se, poučit se Dozor může být i nevyzpytatelný Očkovat nejen před cestou do světa ČR s EU před více než dvěma lety. Proto Milan Malena ocenil Čestným uznáním 647 zasloužilých veterinárních lékařů, ale i neveterinárních pracovníků z celé ČR, kteří se na úspěších významnou měrou podíleli. Tato setkání, kde Umět ocenit, to je umění Ti, kdo hodlají cestovat za hranice do zemí EU se svými zvířecími miláčky, tedy psy, kočkami nebo fretkami, musejí mít pro tento účel schválenými soukromými veterináři vydaný pas pro malá zvířata, kde je rubrika pro vyplnění údajů o povinné vakcinaci proti vzteklině. Pakliže cestovatelé zamíří do zemí mimo EU, musejí počítat s tím, že i zde vyžadují potvrzení o vakcinaci, popřípadě musejí splnit některé další požadavky konkrétních zemí. Proto je vhodné se včas zřejmě na zastupitelských úřadech těchto zemí o těchto podmínkách informovat. Podmínkou vydání pasu je i označení zvířete musí být tetováno (čitelně), nejlépe však je, je- -li opatřeno elektronickým čipem, což všechno provede soukromý veterinární lékař. Dále zvíře musí být vakcinováno proti vzteklině v souladu s naším veterinárním zákonem, tudíž i s legislativou EU, to znamená, že první očkování pro účely cestování musí mít zvíře, jakmile dosáhne stáří tří měsíců. Velká Británie, Severní Irsko, Malta a Švédsko požadují potvrzení z EU uznané laboratoře (takovou máme v Liberci a v Praze) o účinnosti vakcinace proti vzteklině. Do Británie, Irska a na Maltu je potřeba toto vyšetření mít 6 měsíců předem (měsíc po očkování a 6 měsíců před vstupem na území jmenovaných států). Švédsko požaduje vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině provedené minimálně 120 dní a maximálně 365 dní po očkování proti vzteklině. Británie, Irsko, Malta a Kypr též požadují 24 až 48 hodin před vstupem ošetřit psa, kočku nebo fretku prostředkem proti echinokokóze a klíšťatům. Švédsko požaduje ošetření proti echinokokóze maximálně 10 dní před vstupem, Finsko maximálně 30 dní před vstupem. Opět aplikuje na požádání soukromý veterinární lékař. Podrobnosti viz Ti turisté, kteří směřují do některé z nečlenských zemí, pas pro malá zvířata potřebují při návratu na území EU. Navíc pak musejí splnit veterinární podmínky pro vstup do dané nečlenské země. V případě Chorvatska, nejčastějšího cíle, musí mít majitel pro své zvíře potvrzení o vakcinaci proti vzteklině a potvrzení o identifikaci tetování nebo označení čipem to vše je obsaženo v pasu pro malá zvířata. Jde-li o mladého psa s prvním očkováním, tak musí být provedeno nejméně 6 měsíců před vstupem. Navíc pak musí mít cestovatel potvrzení od soukromého veterinárního lékaře o tom, že zvíře je zdrávo, a potvrzení z místně příslušné krajské, popřípadě městské veterinární správy, že v místě Čestná uznání pracovníci obdrželi, probíhala od června 2005 do letošního dubna ve všech krajích. Na Čestném uznání bylo uvedeno, že je uděleno za celoživotní zásluhy, zejména pak za zásluhy o cílevědomé ozdravování chovů hospodářských zvířat a za vytváření podmínek pro dosažení statutu ČR jako státu prostého nebezpečných nákaz, zejména brucelózy, tuberkulózy a leukózy skotu a Aujeszkého choroby prasat. Ocenění obdrželi především Pozor například na mor, slintavku a kulhavku Jedním z potenciálních nebezpečí, která se v poslední době objevila, byl v Německu v Severním Porýní Vestfálsku klasický mor prasat. Ten zde na počátku dubna diagnostikovali v chovech prasat. Nyní se zdá, že je zde situace zvládnutá, veterinární orgány v Německu přijaly patřičná opatření. Poučení z této kauzy je následující: určitou dobu trvalo, než byla nákaza v chovech rozpoznána, a proto se rozvlekla do více chovů. V České republice byl sice naposledy klasický mor prasat zjištěn v chovu prasat v červnu roku 1997 (na Kroměřížsku) a u černé zvěře ještě v listopadu roku 1999 (též v okolí Kroměříže až Zlína), je však třeba být stále ve střehu. Je namístě připomenout, že je stále nutné dodržovat ochranná opatření a zabránit kontaktu domácích prasat s černou zvěří. A nejen z důvodu nebezpečí klasického moru prasat, ale i jiných nemocí, jako třeba Aujeszkyho choroby nebo brucelózy prasat. Právě díky systému našeho veterinárního dozoru a tomu, že klasický mor prasat (ale i zmíněnou Aujeszkyho chorobu prasat) v našich chovech nemáme, lze z našeho území bez problémů obchodovat samozřejmě jak vepřovým masem, tak masem divokých prasat černé zvěře. V době, kdy se blíží čas dovolených, je také vhodné připomenout to, že se v některých vnitrozemských částech Turecka potýkají již řadu měsíců se slintavkou a kulhavkou. Toto onemocnění postihuje všechny sudokopytníky (například skot, ovce, kozy či prasata) a jeho zavlečení do chovů znamená obrovské ztráty. Vzpomeňme na problémy, které před několika lety zažila Velká Británie. Proto upozorňujeme, že cestující ze zemí, kde se slintavka a kulhavka vyskytla, nesmějí vyvážet žádné suroviny a potraviny živočišného původu. Nicméně pro příchozí ze zemí mimo EU platí, že na území Unie nelze takovéto produkty potraviny živočišného původu a mléčné výrobky pro vlastní spotřebu dovážet vůbec. Sice bez ohledu na slintavku a kulhavku, ale právě v souvislosti se situací v Turecku upozorňujeme turisty na tyto skutečnosti a případná rizika. Na letištích musejí takovéto produkty cestující zahodit do speciálně umístěných nádob. Josef Duben, SVS ČR svou nemocnou drůbež rozprodat. Nyní mu hrozí vězení za obecné ohrožení a šíření nebezpečné nákazy. V Indonésii byl zaznamenán případ několika úmrtí lidí, je však třeba si uvědomit, že zde šlo o stejný případ, jako tomu bylo i u ostatních lidé žili ve společné domácnosti s nakaženými slepicemi. Naštěstí se neprokázalo, že by šlo o zmutovaný vir ptačí chřipky, ale opravdu o ptačí chřipku přenosnou mezi ptáky, výjimečně přenosnou i na savce. Ve světle těchto skutečností je patrné, že mimořádná veterinární opatření, která jsou v platnosti, mají své opodstatnění. Jejich smyslem je zabránit zavlečení ptačí chřipky do chovů drůbeže, a tak zajistit bezpečnost potravin a zabránit možnému přenosu na člověka. V okolí nálezu uhynulých labutí u Kostic u Břeclavi bylo vymezeno ochranné pásmo a pásmo dozoru, kde se nyní provádí soupis drůbeže a chovaných ptáků. Ptáci se nesmějí přesunovat, musejí se chovat uvnitř, nikoli ve volném výběhu. Dále pak platí, že jsou zakázána veřejná vystoupení, trhy a svody ptáků a pořádání soutěží poštovních holubů v obou pásmech a účast poštovních holubů chovaných v těchto pásmech na soutěžích. Ode dne ( ) byla opatření mimo pásma v Jihomoravském kraji zmírněna v tom smyslu, že lze pořádat soutěže poštovních holubů a je umožněna účast chovatelů na soutěžích. Zákazy účasti chovatelů na svodech drůbeže a ostatních ptáků v zahraničí a na ostatním území ČR platí. K jistému zmírnění, které se týká povolení soutěží poštovních holubů v Jihomoravském kraji, přistoupila místně příslušná krajská veterinární správa na základě vyhodnocení rizik a také proto, že u dalších uhynulých ptáků ptačí chřipka nebyla prokázána. Transport totiž může kontrolovat veterinární orgán pouze v místech odpočinku a v místech určení. Na silnici samozřejmě také, ale vozidlo může zastavit pouze policista. V loňském posledním čtvrtém čtvrtletí tak bylo uskutečněno 26 kontrol. Budou pokračovat i letos. S obdobnými náhodnými cílenými kontrolami mohou počítat i přepravci potravin živočišného původu. U přepravců zvířat se kontrolují zásady welfare, to znamená, zda nejsou zvířata týrána a zda jsou přepravována v odpovídajících prostředcích a také, zda jsou přepravci registrováni. U přepravců potravin živočišného původu pak, a je jedno, zda jde o obchodování v rámci ČR nebo v rámci intrakomunitárního trhu (se zeměmi EU), lze kontrolovat dodržování podmínek pro transport, dodržení teplotního řetězce, patřičné doklady, značení apod. Cílem veterinárního dozoru je zajistit, aby se do tržní sítě nemohlo dostat nic zdravotně závadného a z toho vyplývá i nekvalitního, proto se snaží Státní veterinární správa kromě vyzpytatelných způsobů využívat i ty méně vyzpytatelné. Samozřejmě pokud by šlo o kontroly welfare či o kontrolu přepravců na silnicích, vždy lze hovořit o kontrolách namátkových a nediskriminačních. Smysl je ten, aby si všichni, kdo se podílejí na výrobě potravin živočišného původu, ale i na jejich přepravě, uvědomili, že na každém kroku, kdy je možné se dopustit pochybení, mohou být kontrolováni. A v případě přestoupení ustanovení veterinární legislativy i postiženi. je tzv. příznivá nákazová situace (tzv. kulaté razítko). Kromě toho je také vhodné nechat psa očkovat i proti lymeské borrelióze, popřípadě proti leptospiróze či parvoviróze, bez ohledu na to, zda majitel se psem hodlá vycestovat, či nikoli. Zde je vhodné se poradit se soukromým veterinárním lékařem. Určitě je na místě připomenout, že jakékoli cesty se zvířaty by měli turisté podnikat za chladu ráno, popřípadě navečer, vždy mít s sebou vodu, oblíbenou hračku a deku a v případě veder chladit například hřbet či tlapky zvířete mokrým hadrem. A nenechat třeba psa za jízdy vyhlížet z oken, mimo jiné hrozí například nebezpečí zánětu spojivek. Cestu je vhodné přerušovat a nechat psa proběhnout, napít se a vyvenčit. pracovníci, kteří jsou již v důchodovém věku, a bylo míněno nejen jako uznání, ale i jako faktické přiznání kontinuity s jejich dlouholetou prací a i jako uznání jejich zkušeností, které Státní veterinární správa ČR dosud využívá.

3 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 z domova aktuálně / 3 A už začíná sezóna grilování Po dlouhé zimě se již leckdo těší na grilování masa na zahradě, terase nebo ve volné přírodě. Aby to bylo bez problémů, je na místě si uvědomit některé zásady. Grilovat nebo opékat lze maso, uzeniny, různé klobásky, ale třeba i lilek nebo jinou zeleninu. Přípravě masa nebo uzenin je třeba věnovat pozornost, aby lahodná pochoutka neohrozila labužníkovo zdraví. Určitě je vhodné utvrdit zákazníky v tom, že to, co si koupí v tržní síti, bylo vyrobeno pod veterinárním dozorem a bylo uvedeno do oběhu jako zdravotně nezávadné. Ovšem při lehkomyslném zacházení před kuchyňskou přípravou by mohlo dojít k nežádoucímu pomnožení nežádoucích mikroorganismů, kteří se vyskytují všude v ovzduší, tudíž i na povrchu potravin. K tomu by mohlo dojít při převážení masa či uzenin v teple či v igelitových pytlících, kdy například může dojít i k zapaření. Je také možné zakoupit masné polotovary určené k přímé spotřebě. Jde o různé kořeněné směsi určené například pro grilování. V loňském roce Státní veterinární správa ČR kontrolovala prodej takovýchto směsí, výsledkem bylo, že výrobci tomuto svému produktu od té doby věnují zvýšenou pozornost. Samozřejmě že je možné si takovouto směs i připravit sami podle vlastní chuti. I zde platí, že je potřeba věnovat přípravě pozornost. Velké problémy může způsobit salmonelóza, popřípadě kampylobakteriová infekce. Salmonelou se člověk nejčastěji nakazí přímým kontaktem s nemocným zvířetem nebo jeho slinami, močí a trusem anebo, v našem případě, nedostatečně tepelně opracovanými potravinami živočišného původu. Nejvnímavější a nejohroženější jsou děti, starší lidé či lidé oslabení nebo těhotné ženy. Salmonelóza se projevuje úpornými průjmy, zvracením, nechutenstvím a následnou dehydratací. Může vést i ke smrti. První pomoc je dostatek pití a návštěva lékaře. Podobné salmonelóze jsou kampylobakteriové infekce, které způsobují rovněž bakterie. I ty přenášejí domácí a hospodářská zvířata a je možné se též nakazit nedostatečně tepelně zpracovanými potravinami. Projevy jsou podobné. Nejčastěji onemocní děti do pěti let, ovšem ani dospělí nejsou mimo nebezpečí. V obou případech platí dostatečná hygiena a potraviny řádně tepelně zpracovat, v případě grilování propéci! Při transportu je vhodné, zejména v teplých dnech, mít suroviny v chladicích taškách anebo zabalené v několika vrstvách papíru. Při opékání uzenin uvážit, zda jde o výrobek v umělém anebo pravém střívku. To umělé je třeba svléci! Josef Duben, SVS ČR Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: Ing. František S l á d e k, CSc., oslavil životní jubileum Dne 10. června 2006 oslavil Ing. František Sládek, CSc., vrchní ředitel Úseku potravinářských výrob Úřadu pro potraviny Ministerstva zemědělství České republiky, svoje 60. narozeniny. Pan František Sládek je celou svojí profesní kariérou spjat nejen s drůbežářským průmyslem, ale i s děním v celém odvětví potravinářského průmyslu. Po základní škole vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Ivančicích u Brna, obor mechanizace, a ihned pokračoval studiem na Vysoké škole zemědělské v Praze na fakultě mechanizační. Po zdárném ukončení studia nastoupil v roce 1969 do podniku Drůbežnictví Xaverov, kde pracoval v různých řídících funkcích. V roce 1976 přešel na generální ředitelství koncernu Drůbežářského průmyslu, kde vykonával funkce nejprve technického ředitele koncernu a v le- Čas od času se objevují informace a letáčky, hlavně ve školách a školkách, upozorňující na nebezpečnost éček v potravinách. Tyto letáčky šíří mezi lidmi hlavně paniku, nikoli fundované informace. Leták koluje po ČR již několik let. Jako jeho distributor je uvedena Klinika dětské onkologie Univerzity Dűseldorf. Přestože SZPI oficiálně vedení kliniky oslovila, klinika se k textu letáku nehlásí. V letáku je uvedeno, že nejnebezpečnější je údajně rakovinotvorná látka E330. Pod kódem E 330 se přitom skrývá kyselina citrónová, která se používá hlavně jako antioxidant nebo regulátor kyselosti nebo jako konzervační látka. Kyselina citrónová se běžně vyskytuje v kyselém ovoci (např. v citrónech, rybízu ap.). Právě díky ní mají citrusy svou výraznou, charakteristickou kyselou chuť. Nejde tedy o žádnou rakovinotvornou látku, ale o látku naprosto neškodnou. V odborné literatuře (učebnicích biochemie a dalších pramenech) se můžeme dočíst, že tato kyselina je v našem organismu jednou z klíčových látek při odbourávání energeticky významných zdrojů při tzv. citrátovém (metabolickém) cyklu. Tělo ji tudíž může lehce zpracovat. V letáčku je označená jako další údajně silně rakovinotvorná látka E123 - Amarant (synonymum: Viktoriarubín, Cl potravinářská červeň 9, F a D Red No. 2). Jde o syntetické barvivo povolené výhradně pro použití při zpracování aromatizovaných vín, alkoholických nápojů, jiker a mlíčí, a to v limitovaném množství. Jen pro srovnání vezmeme-li v úvahu množství této přídatné látky v jedné konzervě jiker a množství jiker, které běžně sní normální spotřebitel, nepředstavuje ani tato látka žádné riziko. Další přídatnou látkou, před kterou leták varuje, je E210, který označuje kyselinu benzoovou, tedy nejpoužívanější konzervant. Vyskytuje se přirozeně ve švestkách, brusinkách, anýzu, čaji, sýrech, působí proti kvasinkám, bakteriím i plísním. Kódem E239 je označena látka Hexamethylentetraamin (Urotropin, Methenamin, Hexamin), kterou je povoleno používat výhradně při výrobě sýru Provolone. Přídatné látky mají v potravinách svůj význam prodlužují trvanlivost potravin, zvýrazňují nebo obnovují barvu potravin, zvyšují nebo regulují kyselost a zahušťovací vlastnosti, případně dodávají potravinám sladkou chuť bez použití řepného cukru. Přídatné látky, Jak je to skutečně s tzv. éčky které byly v potravině použity, musí být uvedeny na obale, a to v sestupném pořadí podle toho, v jakém množství jsou v potravině obsaženy. Přítomnost přídatné látky se na obale označuje tak, že se uvede její název nebo číselný kód E, který se skládá z písmena E a trojmístného čísla. Pokud se spotřebitel chce zcela vyhnout konzumaci potravin obsahujících tyto látky, pak se může orientovat podle těchto informací povinně uváděných na etiketách. Identifikace číslem E znamená kód, pod kterým je přídatná látka označována v mezinárodním číselném systému. Kód E zavedla EU pro přídatné látky, které byly podrobně zhodnoceny na základě toxikologických studií a jsou v povolených dávkách bezpečné pro zdraví konzumentů. V rozporu s tím však je označování kódem E veřejností vnímáno spíše negativně. Tím paradoxně nedochází k naplnění původního záměru poskytnout spotřebiteli informaci o tom, že obsažená přídatná látka je bezpečná. Na obale potraviny musí být kromě názvu nebo kódu E uveden i název příslušné kategorie, do které látka patří, např. barvivo, antioxidant, konzervační látka atp. Pokud by mohla mít látka nepříznivý vliv na zdraví člověka, musí být tato skutečnost uvedena na obale (např. údaj, že je látka nevhodná pro malé děti, nemocné fenylketonurií atp.). Přídatné látky lze použít pouze v případě, že mají v potravině své technologické zdůvodnění. Právní předpisy stanoví pro potraviny limitní hodnoty, tj. nejvyšší povolená množství pro každou přídatnou látku. Předpisy také stanoví, pro jaké potraviny lze přídatné látky používat. V ČR se problematikou přídatných látek zabývá Národní referenční laboratoř pro aditiva v potravinách při Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Pracoviště je zaměřeno zejména na přípravu souvisejících právních předpisů, zapracování směrnic EU do české legislativy a laboratorní stanovování některých přídatných látek. Dále v souladu s požadavky EU provádí sledování a vyhodnocování spotřeby vybraných přídatných látek. Kontrolou nad dodržováním českých i evropských předpisů pro používání přídatných látek je pověřena Státní zemědělská a potravinářská inspekce (potraviny rostlinného původu) a Státní veterinární správa (potraviny živočišného původu) a orgány ochrany veřejného zdraví (pokrmy veřejné stravování). Pokud jsou přídatné látky používané v souladu s platnými předpisy, nepředstavují pro spotřebitele významné zdravotní riziko. Každá přídatná látka, která má být schválena pro použití do potravin, totiž musí projít přísným hodnocením zdravotní nezávadnosti. Přídatné látky se nesmějí používat pro výrobu nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, pasterovaného nebo sterilovaného mléka a smetany, neochucených kysaných mléčných produktů, minerální vody, kávy (kromě instantní), nearomatizovaného čaje, cukru, sušených těstovin (kromě bezlepkových těstovin anebo těstovin pro hypoproteinové diety), neochuceného podmáslí. Existují však přesné výjimky, kdy je použití přídatné látky povoleno. (Pozn.: Nezpracované potraviny jsou potraviny, které neprošly technologickým pochodem, který by způsobil podstatnou změnu původního stavu potraviny. Mohou to být potraviny očištěné, dělené, loupané, zbavené skořápek, mleté, řezané, krájené, upravené, chlazené a zmrazené bez ohledu na to, zda jsou nebalené, balené nebo potraviny v ochranné atmosféře). Průběh hodnocení přídatných látek je velmi přísný. Nejprve se zpravidla posoudí všechna dostupná toxikologická data a provedou se pozorování Nový předseda v čele Českého svazu zpracovatelů masa tech výrobně obchodního ředitele koncernu. V těchto profesních pozicích se velmi zasloužil o rozvoj drůbežářského průmyslu u nás, a to nejen v oblasti technicko-technologické a obchodní směřující k výrazným nárůstům spotřeby drůbežího masa, ale také v oblasti rozvoje chovu drůbeže. Následně pracoval v dalších vrcholových funkcích akciové společnosti XAVEROV, v letech pak jako generální ředitel. V roce 2004 přechází na Ministerstvo zemědělství České republiky na funkci vrchního ředitele potravinářských výrob a od roku 2005 je vrchním ředitelem Úseku potravinářských výrob Úřadu pro potraviny. Přejeme Ing. Františku Sládkovi, CSc., k jeho životnímu jubileu mnoho zdraví a další profesní úspěchy ve prospěch českého potravinářství. Současně také přejeme pohodu a spokojenost v jeho osobním životě. Redakce PZ na lidských a zvířecích modelech. Za pomoci vícegeneračních studií a studií zaměřených na sledování příjmu potravy během života se stanoví maximální přípustná hladina aditiva, která nemá zaznamenatelný toxický efekt tzv. NOAEL (No-Observed-Adverse-Efect Level). Je to množství aditiva, které nezpůsobí žádnou zdravotní újmu při dlouhodobém podávání pokusným zvířatům v krmné dávce. V dalším kroku hodnocení se hodnota NOAEL vydělí bezpečnostním faktorem, který má většinou hodnotu 100. Díky tomuto faktoru se vezmou v úvahu rozdíly při extrapolaci zvířecího modelu na člověka a individuální rozdíly v lidské populaci v reakci na aditivum. Tato hodnota se nazývá Přijatelná denní dávka ADI (Acceptable Daily Intake). Hodnota ADI udává množství potravinového aditiva, které může být denně zkonzumováno, aniž by představovalo riziko pro zdraví konzumenta. Jinými slovy je to denní množství aditiva, které při přijímání potravou v průběhu celého života nezpůsobí zdravotní újmu. Aby se zajistilo, že ADI nebude překročena, i když budou lidé konzumovat výrobky obsahující určité potravinové aditivum v množství překračujícím průměrnou spotřebu, berou se v úvahu také specifika ve stravovacích zvyklostech určitých skupin spotřebitelů, např. děti, vegetariáni atp. Nové přídatné látky, u nichž se zvažuje použití na území EU, musí být nejprve přehodnoceny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (European Food Safety Autority EFSA). Teprve poté, kdy EFSA vydá vědecky podložený souhlas s rozsahem a množstvím jejich použití v potravinách, vydává Evropská komise směrnice, které jsou pro členské země, tedy i ČR, závazné. SZPI Vážení čtenáři Potravinářského zpravodaje, Český svaz zpracovatelů masa si Vás prostřednictvím tohoto sdělení dovoluje informovat o personální změně na pozicích předsedy představenstva a předsedy ČSZM. Na základě usnesení představenstva ČSZM ze dne 18. května 2006 bude funkce předsedy představenstva a předsedy Českého svazu zpracovatelů masa s okamžitou platností od uvedeného data vykonávat Ing. Jaromír Kloud, který ve výkonu těchto funkcí nahradil doc. MVDr. Ladislava Steinhausera, CSc., jenž na těchto funkcích působil od roku ČSZM

4 4 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 Na jednání potravinářů s ministrem zemědělství ČR Janem Mládkem byl spolu s prezidentem AK ČR Janem Velebou i Jaroslav Camplík, prezident PK ČR (na snímku první zleva). Foto Eugenie Línková Produkce surovin pro potraviny je základním posláním zemědělství. Potravinářství je v České republice druhým nejvýznamnějším oborem zpracovatelského průmyslu s ročním obratem více než 270 miliard Kč. To je přibližně 2,5 x více, než-li je obrat v zemědělství. Potravinářství zaměstnává cca 5 % lidí z celkového počtu zaměstnanců. Úspěšná propojenost mezi potravinářstvím a zemědělstvím silně ovlivňuje ekonomiku venkova. Potravinářství se dlouhodobě nachází v situaci, kdy nemá ve státní správě jednoznačného partnera. Kompetence mezi ministerstvem průmyslu a ministerstvem zemědělství nejsou jasně definovány, a tím je tento důležitý sektor trvale poškozován. Vstupem do Evropské unie a převzetím evropské legislativy se tento stav nevyřešil, spíše naopak. Ještě více se zkomplikoval. Na potravináře je vyvíjen tlak nejen zemědělci zdola při nákupu surovin, ale zejména obchodními řetězci při prodeji hotových výrobků. Podnikání je svazováno převzatou evropskou legislativou a velmi komplikovanou národní legislativou. V České republice je v porovnání s Evropskou unií i jiná struktura vlastnictví potravinářského průmyslu. Zatímco v EU je zhruba 50 % zpracovatelských kapacit vlastněno zemědělci, v České republice to je jen mizivé procento. Řada v současnosti nadnárodních společností se v zahraničí vyvinula z původních zpracovatelských družstev zemědělců. O to je situace v naší zemi komplikovanější. Zemědělci se Ústav zemědělských a potravinářských informací je prostřednictvím našeho Informačního centra bezpečnosti potravin určitým komunikátorem Úřadu pro potraviny. Cílem IC BP od jeho založení v roce 2002 je zajistit oboustrannou výměnu informací s tématikou bezpečnosti potravin s důrazem na informace o aktivitách všech výkonných orgánů státní správy, vědeckých výborů a pracovních skupin zabývajících se problematikou bezpečnosti potravin. Naše služby využívají podnikatelé, vysoké školy, novináři a především široká veřejnost spotřebitelé. Komunikace o potravinových rizicích je, a pravděpodobně i nadále bude, nejvíce frekventovaným tématem pro naše informační centrum. Dokazuje to i vysoká návštěvnost našich webových stránek Součástí internetových stránek je nově zřízený A-Z slovník Agrární komora ČR chce pomoc drůbežářům Praha (egi) Agrární komora ČR chce širší pomoc pro drůbežáře postižené vlivem ptačí chřipky na trh než jen náhrady za dočasné omezení produkce. Toto opatření navrhované Ministerstvem zemědělství se AK ČR příliš nelíbí a požaduje ho alespoň doplnit o kompenzace za skladování přebytků Zemědělství nemůže fungovat bez potravinářství minimálně podílejí na konečné přidané hodnotě hotového výrobku. Navíc, zemědělství se dostává do pozice levného exportéra surovin v případech, kdy zpracovatel v ČR není schopen zaplatit prvovýrobci přiměřenou cenu. Bude-li tento trend pokračovat, bude to mít i přímý negativní dopad na sektor potravinářství. PŘÍSNĚJŠÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST POTRAVIN Změnil se požadavek společnosti na kvalitu potravin. Změnily se stravovací návyky, způsob stravování a skladba potravin. Při současném nadbytku je daleko větší důraz kladen na bezpečnost potravin a identifikaci jejich původu. Marketing potravin je segmentován podle požadavků jednotlivých skupin zákazníků. Se změnou požadavků společnosti na kvalitu potravin souvisí i zvýšená poptávka po potravinách z ekologického zemědělství určitou částí zákazníků. Hlavní roli při výběru potravin zákazníky v obchodu hraje jejich cena a kvalita. Bezpečnost potravin je chápána zákazníkem jako samozřejmost, garantovaná řetězcem výrobců a státem, tj. dodržováním evropských a národních norem. Automatickým předpokladem zákazníka je, že všechny potraviny na trhu jsou pod kontrolou a bezpečné. VENKOV 2020 PROGRAM PRO ČESKÝ, MORAVSKÝ A SLEZSKÝ VENKOV Politika ODS pro venkov vychází z širší daňové a legislativní reformy. Cílem je výrazně obecně zjednodušit legislativu a zjednodušit podmínky pro podnikání a snížit celkové daňové zatížení. Tato reforma pomůže celkově zlepšit podnikatelské prostředí. Do tohoto obecného rámce je zasazena politika pro venkov. Politika venkova je v ODS chápána jako složitý komplex vztahů mezi ekonomickými, ekologickými a sociálními zájmy společnosti. Hlavním cílem politického programu ODS je: Ekonomicky rozhýbat venkov Politika venkova je v programu ODS soustředěna do tří hlavních priorit. Všechny hlavní priority ODS se významně dotýkají potravinářství. Na téma: Dny bezpečných potravin bezpečnosti potravin, který je určen především spotřebitelům. V knihovně ÚZPI je kromě běžných služeb také připravena služba pro veřejnost, tzv. Infopult, kde se může každý zdarma informovat o problematice související s potravinami, krmivy a příslušnou legislativou. Nabídka informačního centra se nesoustřeďuje pouze na elektronické služby, ale poskytujeme množství vzdělávacích seminářů, výukových programů a přednášek na téma bezpečnost potravin. Na nich seznamujeme různé věkové skupiny obyvatel se systémem bezpečnosti potravin v ČR a problematikou bezpečnosti potravin a se základními hygienickými pravidly při manipulací s potravinou. K informování spotřebitelů využíváme také odborných výstav Salima, Země živitelka apod., na nichž nabízíme propagační materiály a publikace a kde pracovníci ÚZPI informují spotřebitele o problematice bezpečnosti potravin a o aktuálních tématech, například ptačí chřipka, BSE, geneticky modifikované organizmy nebo značení potravin. Kromě výše popsaných aktivit bych chtěl odbornou potravinářskou veřejnost pozvat na další akce, kde ÚZPI zajišťuje technické a informační zázemí, jako je konání mezinárodní konference pod názvem Bioakademie, která se uskuteční v Lednici ( ), dále měsíc září, který bude měsícem Ekologického zemědělství a tradiční Biodožínky. Informační materiály jsou k dispozici. Portfolium služeb ÚZPI je samozřejmě mnohem širší a možná o tom budeme hovořit v říjnu při oslavách 80 let výročí založení ústavu. Tehdejší ministr Hodža tento pražský stánek zemědělců otevřel pod názvem Dům zemědělské osvěty. Dny bezpečných potravin by měly připomenout všem spotřebitelům, že máme systém zabezpečení a kontroly nad potravinami a že máme insti- tuce a informační zdroje, na něž se mohou občané obracet. Zároveň dochází k další spolupráci a koordinaci všech složek, které se kolem problematiky bezpečnosti, hygieny a jakosti potravin pohybují. Myslím, že Josef Vozka s Františkem Sládkem se během týdne bezpečných potravin vyjadřovali k tomuto tématu. a také příspěvek k farmářským cenám pro chovatele drůbeže. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Zástupci AK ČR a zpracovatelů na toto téma jednali s ministrem zemědělství ČR Janem Mládkem. Podle jeho vyjádření budou pokračovat jednání o tom, jak udělat návrh pomoci pro producenty přijatelnější. Náhrady za snížení produkce mají pomoci trhu od přebytků, které vznikly kvůli obavám lidí z ptačí chřipky a vlivem levných dovozů ze zemí, kde poptávka kvůli nákaze výrazně propadla. Trh s drůbežím ale podle Veleby trpí vedle růstu zásob hlavně poklesem cen, což působí chovatelům i zpracovatelům nemalé ztráty. Farmáři by proto podle něj měli dostat na přechodnou dobu příspěvek v řádu korun na kilogram, aby mohli o něco snížit cenu, za níž prodávají zpracovatelům, a byli vůči dovozům konkurenceschopní. Konkrétní návrhy chce AK ČR ministerstvu předložit v nejbližší době. Podle Mládka se bude MZe ČR snažit pomoci alespoň zčásti řešit problém zásob drůbežího. Stát ale nechce vykupovat kuřecí maso, protože by pak nevěděl, co s ním. Cestou by mohlo být zpracování přebytků do krmiv pro zvířata, uvedl ministr. K formám pomoci směřujícím k podpoře produkce se staví skepticky. Podle záměru MZe ČR by se kompenzace za omezení výroby vyplácely nejdéle tři měsíce a snížení produkce nemá přesáhnout desetinu ročního objemu. Návrh musí schválit vláda a EU, která by se měla z poloviny podílet na nákladech odhadovaných na 125 milionů korun. Tyto peníze mají být podle stanoveného klíče určeny producentům násadových a konzumních vajec, líhním, výkrmcům jateční drůbeže a provozovatelům porážek drůbeže. Vyplácely by se stanovené sazby například za nevyprodukované vejce či brojlera. Pomoc evropským drůbežářům, kteří kvůli obavám zákazníků z ptačí chřipky bojují s poklesem odbytu a cen, schválili minulý týden ministři zemědělství EU. Konkrétní pomoc svým výrobcům mají navrhnout jednotlivé členské země. Pokud národní opatření schválí Evropská komise a příslušný výbor EU, Brusel uhradí polovinu nákladů. ČR se řadí mezi země Unie, kde spotřeba drůbežího masa a vajec poklesla méně; problémem jsou ale rostoucí dovozy přebytků ze zahraničí. Za letošní leden a únor se meziročně zvýšil import drůbežího masa o 27 procent, vývoz naproti tomu spadl téměř o třetinu. Téměř dvojnásobně narostly zásoby masa ve zpracovatelských podnicích a současně se propadly ceny zemědělských výrobců. 1. Organizační a legislativní reforma sektoru konečný cíl, jedno Ministerstvo venkova a spotřebitele Organizační reforma bude probíhat na dvou úrovních. První úroveň bude vlastní změna organizačního systému Ministerstva zemědělství a jeho přizpůsobení současným požadavkům na organizaci práce a zvýšení komunikace mezi ministerstvem a jednotlivými klienty ministerstva. Jedním z organizačních kroků, kde bude velmi významná role potravinářů, je zřízení Komoditních rad. Činností komoditních rad dojde k vertikálnímu propojení mezi zemědělci, potravináři a obchodem. Zároveň dojde k odpovědné komunikaci mezi profesními skupinami a ministerstvem. Komoditní rady budou platformou pro přenos informací s přímou vazbou na aktivity České republiky v Bruselu. Komoditní rady budou hrát výkonnou roli v reformě poradenského systému a přímo budou odpovědné za aplikovaný výzkum. Budou vydávat informace o cenách na trhu v ČR. Komoditní rady budou postupně profesionalizovány a zakotveny do systému řízení sektoru. Významným nástrojem k realizaci výstupů Komoditních rad bude Marketingová agentura. Druhá úroveň je změna organizačního systému celého sektoru. V organizační změně systému dojde k integraci finančních a lidských zdrojů a k efektivnímu řízení celého sektoru bez zbytečné byrokracie. Z hlediska potravinářství je v celkové koncepci zakotven vznik Národního úřadu pro bezpečnost potravin. Do tohoto úřadu bude převedena veškerá kontrolní činnost v současnosti vykonávaná Státní veterinární správou, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a dalšími kontrolními institucemi ve vazbě na kontrolu celého potravinového řetězce. Národní úřad pro bezpečnost potravin bude garantem zdravotní nezávadnosti potravin. Budou jasně vymezené kompetence ve vazbě na ostatní ministerstva. Legislativní reforma sektoru je nedílnou součástí organizační reformy. Legislativní reforma povede ke snížení byrokracie a administrativních nároků při zachování vysoké úrovně kvality potravin. Bude provedena revize zákonných a podzákonných norem a pravidel pro čerpání finančních prostředků z EU s cílem vše zjednodušit. Konečným cílem organizační a legislativní reformy sektoru zemědělství a venkova je změna kompetenčního zákona a vznik jednoho Ministerstva pro venkov a spotřebitele. V rámci této reformy dojde i k jasnému vymezení působnosti nového ministerstva vůči potravinářskému průmyslu. 2. Politika venkova ČR Politika venkova je rozdělena do tří hlavních oblastí. Pro potravinářství bude významná zejména první oblast Modernizace zemědělských farem a usedlostí a třetí oblast Zvýšení kvality života na venkově. (Druhá oblast je zaměřena na Změnu struktury krajiny ). Do těchto oblastí bude soustředěna podpora potravinářství zejména malých podniků do deseti zaměstnanců a do určitého stupně zpracování s ohledem na evropskou legislativu. V těchto oblastech bude možné čerpat finanční podporu z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova zejména ve vazbě na rozšíření aktivit zemědělců. Pozitivní dopad bude zejména v oživení malých podniků s místním, maximálně regionálním významem. 3. Sebevědomí v Evropě Společná zemědělská politika má dopad na oblast potravinářství. Odbouráním exportních dotací do roku 2010 dojde i ke změnám v potravinářském průmyslu. Hlavními prioritami pro období je: V roce 2006 je třeba obhájit vlastní strategii rozvoje venkova. V roce 2008 je potřeba využít, v rámci revize trhu s mlékem, prostoru buď pro rozvolnění kvótového režimu, nebo k navýšení kvóty pro Českou republiku v rámci Evropské unie. Zahájit intenzivní přípravu na předsednictví ČR v EU v roce 2009 Ing. Jiří Papež, poslanec, stínový ministr ODS téma bezpečných potravin je natolik závažné, že se Dny bezpečných potravin mohou stát každoroční pravidelnou součástí našeho a vašeho kalendáře. Josef Vozka ředitel ÚZPI

5 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 z domova / 5 Jaký předpokládáme vývoj v zemědělství a návazně i v potravinářství Dokončení ze strany 1 sostná ochrana vlastní produkce jsou již ekonomicky neudržitelné jak v rámci EU, tak ve vztahu k WTO. Bude tedy nezbytné přizpůsobit se reformě Společné zemědělské politiky, která rozhodně není výmyslem bruselských byrokratů ani prázdným úřednickým pojmem, ale je to nevyhnutelná reakce Evropy na měnící se svět. Nakonec nedávno schválená reforma cukerného pořádku je toho jednoznačným důkazem. I proto se dnes tak intenzivně diskutuje nad konečnou podobou Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, i proto se postupně směřuje k jednotné platbě na farmu. Do roku 2013 EU zruší veškeré vývozní subvence. Zůstaneme-li ještě chvíli u finančních podpor, je třeba konstatovat, že hlavní druhy dotací jsou garantovány do roku 2013, přičemž není zcela jasné, jaká bude v dalších letech jejich konkrétní podoba. Jasné je ovšem to, že do roku 2013 EU zruší veškeré vývozní subvence a hlavní objem odbouraných podpor připadá na rok V souvislosti s podporami do odvětví zemědělství je nyní na místě, abych se zmínil o negativním jevu narůstající závislosti na přísun dotací, který se čím dál zřetelněji projevuje u českých zemědělských podnikatelů. V zemích původní evropské patnáctky je tato závislost zcela zjevná již řadu let a je jasné, že pro tamější zemědělce bude velmi nesnadné zvládnout proces zvaný decoupling, čili postupný odklon od podpor produkčně zaměřených ve prospěch dotací nepodporujících další výrobu. Skutečnost, že tito zemědělci dostávají vyšší podpory než jejich kolegové z nových členských zemí, není podle mého názoru jednoznačnou výhodou ve světle nadcházející reformy Společné zemědělské politiky čím větší je nyní úroveň produkčních podpor, tím obtížnější bude pro zemědělce z původní evropské patnáctky se bez nich obejít v dalším období a nacházet jiné, alternativní zdroje příjmů. A naopak, doposud menší závislost českých zemědělců na finančních podporách jim může do jisté míry pomoci lépe se přizpůsobit nevyhnutelným změnám. Čeští zemědělci by tedy měli tuto okolnost využít jako jakýsi odrazový můstek při změně svých podnikatelských záměrů ve prospěch alternativních aktivit na venkově. Jan Mládek, ministr zemědělství ČR (uprostřed) při svém projevu. VÝHODA KAPITÁLOVĚ SILNÝCH PODNIKŮ Je nezbytné se společností komunikovat o významu podpor a vysvětlit jejich smysl hovořím o produkci bezpečných potravin, o krajinotvorbě a nezastupitelné úloze zemědělců v této oblasti, o nepotravinářském využití biomasy atd. Silnou stránkou českého zemědělství je podnikatelská struktura s převahou velkých, kapitálově silných podniků. Tato výhoda bezesporu pomohla českému zemědělství přežít těžká transformační léta a zemědělci ji zcela jistě budou využívat i nadále. U těchto forem podniků lze dobře využívat ekonomii rozsahu, jsou pružnější při změnách poptávky a mají také vyšší ekonomickou výkonnost než menší hospodářství rodinného typu. Na druhé straně není pochyb o tom, že na náš venkov patří i tato malá rodinná hospodářství nezapomeňme na to, že Společná zemědělská politika byla šitá na míru struktuře zemědělství opírající se právě o tento typ menších a drobných hospodářství. Jinými slovy udržet na venkově rodinná hospodářství či farmy s malou rozlohou a malým počtem zaměstnanců nás opravňuje i do budoucna využívat výhody plynoucí ze Společné zemědělské politiky EU. Vysoká intenzita zemědělství, kterou se vyznačujeme, je dvojsečnou zbraní. Hovořím o stále přítomném nebezpečí vzniku přebytků hrozí zde sankce za překročení stanovených množství a také nám odčerpávají rozpočet při zajištění odbytu na třetích trzích. Vzpomeňme jen na obrovské problémy s nadúrodou obilí v letech 2004 i 2005, které se mohou kdykoliv opakovat, bereme-li v úvahu naši výměru pěstování obilovin a význam, který tyto plodiny zaujímají. Musíme nalézt vhodný klíč k řešení například na dnešních lánech obilí pěstovat zmíněné energetické plodiny, vybudovat nové bioplynové stanice za podpory Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova. REFORMA TRHU S CUKREM EU došla po velmi dlouhé a bouřlivé debatě k rozhodnutí provést zásadní reformu trhu s cukrem, která změní tvář Evropy jako cukrovarnické velmoci. Pro informaci, v současnosti je na skladech více než roční zásoba spotřeby cukru celé EU. Cukrovka se bude pěstovat pouze v nejvhodnějších oblastech a jen v množství, které nebude zahlcovat trh přebytky. Navíc, od roku 2009 EU umožní padesátce nejchudších zemí světa, aby na její trh mohly cukr dovážet. Právě na příkladu cukrové řepy lze velmi dobře popsat důsledky vysoké koncentrace naší zemědělské produkce. Díky vyšším výnosům nových, výkonnějších odrůd, vysoké cukerné výtěžnosti a dokonalejší mechanizaci jsme schopni vyrábět zhruba půl milionu tun cukru ročně. Tento výrobní trend zůstal prakticky nezměněn během posledních 16 let, až na menší pokles na přelomu tisíciletí. Naproti tomu je skutečností, že plochy pěstování cukrovky za posledních 20 let drasticky poklesly na méně než 50 % původní rozlohy a očekáváme pokles o dalších cca 15 tis. ha. Přesto při stále menší ploše pěstování cukrovky jsme pořád soběstační. Volná kapacita cukrovarů může být přestavěna na lihovary pro produkci biolihu. Podobných příkladů vysoké intenzity a technické vyspělosti našeho zemědělství by bylo možné uvést více. To jsou argumenty, že se náš agrární sektor může měřit s nejrozvinutějšími státy světa. Přesto se nesmíme nechat ukolébat slibně se rozvíjející obchodní bilancí a měli bychom i nadále podporovat odbyt našich kvalitních potravin na domácím trhu a náš vývoz s důrazem na zpracované výrobky s vysokým podílem přidané hodnoty. Vývoz surovin je typický pro země s nízkým stupněm rozvoje a k nim přece Česká republika nepatří. V tomto smyslu lze říci, že jsme se dobře poučili ze zkušenosti Rakouska, které podcenilo situaci po vstupu do Unie, a jejich zemědělci a zpracovatelé záhy ztratili postavení hlavních dodavatelů na místním trhu. Rakousku pak stálo velké úsilí a obrovské prostředky vložené do propagace vlastních výrobků k získání ztracených pozic. Chci znovu upozornit, že problémy s odbytem přebytků zemědělských komodit mohou být ještě umocněny tím, jak Evropská unie bude pod tlakem WTO dále otevírat svůj trh třetím zemím. V tuto chvíli nevíme do detailů, do jaké míry a kdy tak Evropská unie učiní. Unie nemůže do nekonečna udržet svou silně ochranářskou politiku, zabraňující uvolnění světového obchodu. Jeden příklad za všechny není přece myslitelné, že světová cena cukru je třetinová proti ceně cukru vyráběného v zemích Evropské unie a že Unie bude i nadále vysoko dotovat své přebytky cukru, aby nacházely odbyt v třetích zemích. Vyvstává proto otázka jak máme správně vnímat budoucí rozměr zemědělství ve světle těchto a dalších velkých změn? Ukazuje se, že dosavadní parametr co největší plochy hektarů jako rozhodujícího ukazatele budoucí prosperity není perspektivní, přinejmenším ne ve všech oblastech. To vyžaduje změnu ve strukturálním přesměrování zemědělského hospodaření v závislosti na přírodních podmínkách, kde se toto hospodaření provozuje. Velké podniky s intenzivní produkcí jsou opodstatněné v oblastech s dobrými podmínkami, ovšem i v těchto oblastech je zřejmé, že zemědělci by měli vyčlenit nemalou plochu pěstování plodinám, které zmíněnou strukturální změnu hospodaření umožní. Hovořím samozřejmě o plodinách určených k alternativní výrobě energie, ať již ve formě biopaliv, tepla apod. Podpora pěstování těchto plodin zůstane prioritou resortu bez ohledu na to, který představitel politického spektra bude v jeho čele. Podpora produkce alternativních zdrojů energie je totiž jedním z dlouhodobých klíčových programů Společné zemědělské politiky. Zde se zatím cítíme diskriminovaní, protože u států využívajících platbu na farmu lze čerpat podporu 45 eur/ha s energetickou plodinou. Úspěch tohoto programu však není podmíněn jen finanční podporou. Vyžaduje si podle mého názoru i určitou změnu mentality ze strany producentů, aby v této alternativní výrobě viděli dobrou perspektivu pro své podnikání a nelpěli jen na tradičních plodinách k výrobě potravin a krmiv. Jan Mládek, ministr zemědělství ČR Makro podpoří české podnikatele i soutěží Makro Živnostník roku Praha Velkoobchodní společnost Makro Cash & Carry ČR se stala titulárním partnerem prvního ročníku soutěže Živnostník roku. Navazuje tak na další projekty, například Makro Víno roku či Makro Incoma Index, které pomáhají českým dodavatelům a malým a středním podnikatelům vyrovnat se s velkou konkurencí na českém trhu. O soutěži bude Makro informovat všechny své zákazníky prostřednictvím svých pravidelných katalogů, tzv. Makro mailů, a regionálním a celostátním vítězům poskytne věcné a finanční ceny. Do projektu jsme se zapojili především proto, že drobní a střední podnikatelé jsou naší hlavní zákaznickou skupinou, v Makru pravidelně nakupuje přes 600 tisíc podnikatelů. V posledních letech je právě tato skupina nejvíce ohrožena vysoce konkurenčním prostředím, a proto jsme se rozhodli těmto podnikatelům dlouhodobě pomáhat. Věříme také, že tato soutěž zlepší vnímání slov podnikatel či živnostník českou veřejností, uvádí Martin Dlouhý, generální ředitel Makro Cash & Carry ČR. K propagaci soutěže Makro Živnostník roku použije Makro svůj katalog, ve kterém budou uvedeny bližší informace a přihláška do soutěže. Ve velkoobchodních centrech budou potom umístěny boxy na přihlášky. Regionální a celostátní finalisté obdrží od Makra věcné a finanční ceny. Vybraní zástupci Makra budou také v odborných porotách. Společnost Makro je také organizátorem dalších projektů podporujících malé a střední podnikatele. Jde například o soutěž Makro Víno roku určenou domácím výrobcům vína, která běží od roku 2003 a získala si velmi dobré renomé. Dalším projektem je Makro Incoma Index, který sleduje vývoj maloobchodu v ČR a snaží se také pomoci drobným obchodníkům, poradit jim v jejich podnikání a zvýšit jejich šance na úspěch. Markéta Světlíková PR manažer MAKRO Cash & Carry ČR s. r. o. MAKRO Cash & Carry ČR je součástí nadnárodní skupiny Metro Cash & Carry International. Tato skupina má zastoupení ve 28 zemích s více než 500 velkoobchodními prodejnami a je jedničkou na mezinárodním trhu i v České republice v oblasti samoobslužného velkoobchodu. Společnost celosvětově zaměstnává celkem přes lidí a v roce 2004 její objem prodeje dosáhl 26,4 miliardy euro. V České republice patří do sítě Makro Cash & Carry ČR jedenáct velkoobchodních center pro podnikatele. Vysoká obrátka zboží, provozní výkonnost, omezený počet prodejen, vyspělá logistika a přímé nákupy ve velkých objemech umožňují Makru prodávat zboží za nejvýhodnější velkoobchodní ceny. V roce 2005 zaměstnávalo Makro Cash & Carry ČR téměř zaměstnanců a výše jeho tržeb dosáhla 37,5 miliard Kč.

6 6 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 Ocenění výrobci při předání cen o nejlepší sýrovou etiketu roku Vítězové soutěže o mlékárenský výrobek roku po převzetí diplomů z rukou ministra zemědělství ČR Ing. Jana Mládka, CSc. Mlékárenský výrobek roku 2006 hodnocení odbornými komisemi vítězné výrobky Svátek mlékařů Praha (fk) Světový den mléka a jeho oslava v posledních dnech měsíce května již tradičně patří u nás k nejvýznamnějším mlékárenským svátkům. Také ten letošní Světový den mléka 2006 byl oslaven na velmi dobré úrovni organizační, odborné i společenské. Hlavními pořadateli byli Ministerstvo zemědělství České republiky, Českomoravský svaz mlékárenský, Státní zemědělský intervenční fond a Zemědělský svaz České republiky. Oslava se konala, tak jako v předchozích ročnících, v Parkhotelu v Praze Holešovicích dne 30. května Sama oslava byla zaštítěna ministrem zemědělství České republiky Ing. Janem Mládkem, CSc., jenž celou tuto významnou událost zahájil. Hlavní organizátor pan Ladislav Likler pak vedl celý průběh oslav. V úvodu byly představeny výrobky mlékárenských společností, jež garantovaly celou akci: BEL Sýry Česko a. s., Želetava, ITALAT CZ s. r. o., MORAVIA LACTO a. s., Jihlava, PRIBINA, spol. s r. o. Rozhovory s představiteli těchto společností o jejich produkci vedly televizní moderátorky Stanislava Lekešová a Marie Retková. Další odborným hostem této části programu byl i Josef Pulíček Kozí farma z Pěnčína u Železného Brodu. Na oslavě Světového dne mléka se již tradičně vyhlašují také výsledky dvou mlékárenských soutěží. Vítězem soutěže o nejlepší sýrovou etiketu roku 2005 se stala společnost MORAVIA LACTO a. s. Vyhlášení vítězů v soutěži Mlékárenský výrobek roku 2006 bylo velmi slavnostní. Z rukou ministra zemědělství Ing. Jana Mládka, CSc., a dalších vrcholových představitelů našeho státu, předsedy ČMSM a dalších významných činitelů, převzali diplomy zástupci mlékárenských společností, jejichž výrobky byly oceněny v šesti výrobkových kategoriích. Absolutním vítězem letošního ročníku se stal výrobek MONASTERE sýr zrající pod mazem 1,4 kg, společnosti MADETA a. s., České Budějovice, který získal 99,6 bodů ze 100 možných. Celkový přehled výsledků soutěže Mlékárenský výrobek roku 2006 udává tabulka oceněných výrobků a společností. Počasí letos příliš nepřálo, a tak se další neformální a závěrečná část oslavy uskutečnila při příjemném občerstvení, uvnitř areálu Parkhotelu za hudebního doprovodu Dixielandu Pražských Aviatiků. Věříme, že i hlavní mediální partnerství našeho listu Potravinářský zpravodaj přispělo k úspěšnému průběhu této významné mlékárenské události. Výrobek Přihlašovatel Bodové hodnocení Tekuté výrobky: Energy in jablko-broskev-meruňka Olma, a. s., Olomouc 77,6 Energy in jablko-jahoda-malina Olma, a. s., Olomouc 77,6 Energy in jablko-banán-kiwi Olma, a. s., Olomouc 77,0 Jogurty a zakysané výrobky: Dueta jahoda smetanový jogurt vanilkový se šleh. jahodou Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o. 83,3 Dueta broskev smetanový jogurt vanilkový se šleh. broskví Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o. 77,8 Kefírové mléko; 950 g Mlékárna Kunín a. s. 77,0 Tvarohy: Milko ovocný tvaroh s vlákninou s příchutí citron + limetka Polabské mlékárny a. s., Poděbrady 77,6 Milko ovocný tvaroh s vlákninou s příchutí jahoda + jablko Polabské mlékárny a. s., Poděbrady 77,4 Tvaroh s vanilkou, 500 g Jaroměřická mlékárna, a. s. 74,0 Sýry přírodní: Monastere sýr zrající pod mazem; 1,4 kg Madeta a. s., České Budějovice 99,6 Kamadet Královský sýr; 1,5 kg Madeta a. s., České Budějovice 94,4 Král Sýrů Camembert Grand Caractère 150 g Pribina, spol. s r. o., Přibyslav 92,6 Sýry tavené: Hotová sýrová omáčka římská s nivou TPK, spol. s r. o., Hodonín 91,0 Hotová sýrová omáčka florentská s bylinkami TPK, spol. s r. o., Hodonín 83,8 Sýrový dort s Nivou; 1,4 kg Madeta a. s., České Budějovice 83,3 Speciality: Bobík mražený tvarohový krém vanilkový v čok. polevě MD logistika, a. s., Dašice v Čechách 74,0 Lactosérum sušená syrovátka Moravia Lacto a. s., Jihlava 70,0 Mléčná rýže nátural; 150 g Mlékárna Kunín a. s. 65,8 Mlékárenský výrobek roku 2006 výsledky komise médií a distribuce Výrobek Přihlašovatel Tekuté výrobky: Energy in jablko-banán-kiwi Olma, a. s., Olomouc Jogurty a zakysané výrobky: Dueta jahoda smetanový jogurt vanilkový se šleh. jahodou Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o. Tvarohy: Milko ovocný tvaroh s vlákninou s příchutí jahoda + jablko Polabské mlékárny a. s., Poděbrady Milko ovocný tvaroh s vlákninou s příchutí citron + limetka Polabské mlékárny a. s., Poděbrady Sýry přírodní: Král Sýrů Camembert Grand Caractère 150 g Pribina, spol. s r. o., Přibyslav Sýry tavené: Hotová sýrová omáčka římská s nivou TPK, spol. s r. o., Hodonín Apetito Kidiboo; 100 g TPK, spol. s r. o., Hodonín Speciality: Bobík mražený tvarohový krém vanilkový v čok. polevě MD logistika, a. s., Dašice v Čechách Pozn.: U tvarohů a tavených sýrů postoupily 2 výrobky z důvodu rovnosti bodů. Apetito Kidiboo bylo následně z hodnocení vyřazeno, protože nesplňuje podmínku výroby na území ČR. Ve finálním kole byl jako nejlepší výrobek vybrán: Energy in jablko-banán-kiwi Olma, a. s., Olomouc

7 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 z domova / 7 Zprava: Ing. Jan Höck, ředitel SZIF, Ing. Stanislav Kozák, náměstek ministra zemědělství ČR, Ing. Jan Mládek, CSc., ministr zemědělství ČR, MVDr. Milan Sehnal, náměstek ústředního ředitele SVS ČR. Ladislav Likler, hlavní pořadatel akce Světový den mléka Oslava Světový den mléka 2006 Milan Němec, předseda ČMSM. Ministr zemědělství ČR Ing. Jan Mládek, CSc., při slavnostním projevu. Generální ředitel společnosti BEL sýry Česko a. s. Philippe Champlong představuje svoje výrobky. Výrobky společnosti MORAVIA LACTO a. s. představuje Ing. Stanislav Coufal. Ivan Dokoupil při rozhovoru s Marií Retkovou o produkci společnosti ITALAT CZ s. r. o. Brilantní vystoupení o produkci PRIBINA, spol. s r. o., přednesl generální ředitel Ing. Miroslav Hošek.

8 8 / nabídky informace Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 CHUŤ, KTERÁ DÁVÁ SMYSL... Makes perfect sense... Horažďovická škrobárna letos oslaví 100. výročí od první výroby bramborového škrobu, která se uskutečnila v roce První z akcí, které se budou v průběhu roku konat u příležitosti této pro nás významné události, bylo slavnostní otevření nové vývojové laboratoře Culinarium, které se konalo 21. dubna. Vývojová laboratoř Culinarium je investicí akciové společnosti LYCKEBYCULINAR, nejmladší ze tří fungujících firem v areálu pro všechny horažďovické občany známého jako Škrobárna. Tato firma vznikla v roce 2003 po restrukturalizaci švédského koncernu Lyckeby Group. Hlavní činností LYCKEBY CULINAR je prodej bramborového škrobu, modifikovaných škrobů, funkčních směsí, koření a kořenících směsí. Výrobky firmy nelze najít na pultech obchodů, ale všechny směřují do průmyslu masného, drůbežářského, mlékárenského, pekárenského nebo do výroby majonéz, kečupů a chipsů. Pozvání na slavnostní otevření Culinaria přijali naši významní zákazníci z České a Slovenské republiky ze všech oborů průmyslu, které jsem zmínila výše, dále potom zástupci majitele švédské firmy Lyckeby Culinar AB, naši zahraniční distributoři z Bulharska, Ukrajiny, Srbska a Chorvatska, zástupci banky, která poskytla úvěr na výstavbu Culinaria, auditoři, zástupci stavebního odboru Městského úřadu a Finančního úřadu, zástupci firem, kteří se podíleli na realizaci výstavby, celkem 102 hostů. A nyní mi dovolte, abych zabrousila trochu do historie: Škrob jako jednu z nejdůležitějších surovin pro výrobu kosmetiky znali již před lety staří Egypťané. Během středověku se škrob dostal vlivem arabské kultury i do Evropy. Nejstarší zpráva o škrobu v Čechách, která zmiňuje jeho prodej na Staroměstském náměstí, je z r Další uplatnění našel škrob při výrobě papíru, nechyběl ve výbavě tehdejších kadeřníků, ani jako maska v divadelních šatnách. Základní výrobní surovina v té době, tedy obilí, byla velmi drahá, a proto vznikl na začátku 18. století požadavek, aby se škrob začal vyrábět z brambor, které se v té době stávaly součástí evropského jídelníčku. Tuto situaci ještě podpořila neúroda obilí a následný hladomor, a proto v r byl vydán první dekret, který nařizoval pěstování brambor za účelem výroby škrobu. Na konci 19. století pracovalo v Čechách 23 velkých, převážně bramborových škrobáren. Příběh naší škrobárny se začal psát v době, kdy do Horažďovic vtrhla průmyslová revoluce. Fungoval tu cukrovar a brzy se postavila i papírna, která však po krátké době lehla popelem. Zrodil se záměr koupit spáleniště a papírnu přestavět na škrobárnu. A tak byl v červnu 1906 založen podnik pod názvem První Jihozápadočeská továrna na škrob, jehož majiteli se stali tři židovští obchodníci z Plzně. První kampaň začala 11. listopadu 1906 a trvala do 30. března následujícího roku. Podle pamětníků se zpracovalo kolem 1600 tun brambor. Pouze pro porovnání dnešní zpracování je tun brambor a kampaň trvá od září do listopadu téhož roku. Horažďovický škrob měl už v té době vynikající kvalitu, a proto se vyvážel až do Turecka a Sýrie. V památném roce 1906 se ve 130 škrobárnách v Čechách a na Moravě vyrobilo asi tun škrobu. Zase pro srovnání dnes z důvodu stanovených kvót Evropskou Unií vyrábíme v České republice to samé množství. Mezi těmi, kdo za 1. světové války zavřeli svoje brány, byla i horažďovická škrobárna. Tradiční odbytiště českomoravských škrobáren ovládl levný škrob z Holandska a Španělska. Po válce se výroba znovu rozběhla a bez přestávky potom fungovala až dodnes. Postupně se škrobárenství v Horažďovicích dostalo zase na světovou úroveň. Je to zásluha nejen rozsáhlých investic, které od roku 1992, kdy byla firma zprivatizována, dosáhly téměř 600 mil. Kč, ale především lidí, kteří se na tom všem podíleli. Na závěr bych vás všechny ráda pozvala na Den otevřených dveří, který se bude konat 19. srpna Rádi bychom vám ukázali všechno, co se u nás za ty dva roky od posledního Dne otevřených dveří změnilo. lng. Marie Vávrová ředitel LYCKEBY CULINAR a.s.

9 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 zpravodajství PK ČR / 9 Z Valné hromady Potravinářské komory ČR Ing. Jaroslav Camplík zvolen prezidentem Praha (fk) Dne 29. května 2006 se konala v hotelu Mövenpick na pražském Smíchově Valná hromada Potravinářské komory České republiky. V rámci programu jednání byly předneseny zprávy představenstva a výborů o činnosti za rok 2005, projednány výsledky hospodaření v roce 2005 a přednesena zpráva dozorčí rady. Schválena byla zpráva představenstva, plán činnosti a akční program na rok 2006, účetní závěrka za rok 2005 a zpráva dozorčí rady. Hlavním bodem programu byla volba členů představenstva, členů dozorčí rady, viceprezidentů a prezidenta Potravinářské komory České republiky. Součástí programu bylo i vystoupení hostů, jimiž byli: Ing. Miroslav Toman, státní tajemník a 1. náměstek ministra zemědělství ČR, Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR, MVDr. Jaroslav Pešán, poslanec a místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Ing. Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR, Dr. Ing. Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory ČR, Ing. Zdeněk Juračka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, PhDr. Tomáš Vyhnálek, ředitel odboru Úřadu vlády ČR. Do jednotlivých orgánů a funkcí Potravinářské komory České republiky byly zvoleny na dvouleté období následující osobnosti: 1. PREZIDENT PK ČR Ing. Jaroslav Camplík 2. VICEPREZIDENTI (ČLENOVÉ VÝKONNÉ RADY) PK ČR Ing. Stanislav Musil JUDr. Ladislav Červenka Ing. Stanislav Coufal Ing. Vladimír Steiner Ing. Hynek Strnad Ing. Emil Kasper 3. ČLENOVÉ DOZORČÍ RADY PK ČR JUDr. Zdeněk Huml Ing. Zdeňka Pešková Milan Zahradník Ing. Jaromír Kloud Ing. Pavel Podroužek 4. ČLENOVÉ PŘEDSTAVENSTVA PK ČR Do představenstva bylo většinou hlasů přítomných členů PK ČR zvoleno 43 zástupců, jmenný seznam neuvádíme. Pohled za předsednický stůl, zleva: Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, Dr. Ing. Jaromír Drábek, prezident HK ČR, Ing. Miroslav Toman, CSc., státní tajemník ministerstva zemědělství ČR, Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR. Milan Zahradník při přednesení zprávy dozorčí rady PK ČR. Pohled do auditoria zleva: MVDr. František Mates, Petr Mach a Ing. Pavel Hrdina. Z jednání při hlasování v popředí zprava Ing. Jan Veselý a Ing. Vladimír Steiner. Z jednání při hlasování v popředí zleva Ing. Miroslav Koberna, CSc., Michal Němec a Ing. Stanislav Coufal. SNĚMOVNA PODPOŘILA PRVNÍ Z NÁVRHŮ POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR Novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele požadavek na minimální velikost písma na výrobcích zrušen Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyhověla návrhu Potravinářské komory ČR a podpořila pozměňovací návrh Senátu, přijatý na základě návrhů Potravinářské komory, na vypuštění nového požadavku na značení potravin. Původní návrh, vložený na základě poslanecké iniciativy do novely zákona o ochraně spotřebitele, požadoval minimální velikost písma použitého pro značení výrobků 2 mm a znamenal by pro české potravinářské výrobce stamilionové dodatečné náklady na změnu etiket, přičemž by se vztahoval pouze na výrobce vyrábějící na území ČR a navíc u mnoha druhů výrobků by byl technicky nerealizovatelný bez podstatné změny velikosti obalu. Přijetí pozměňovacího návrhu Potravinářské komory tak znamená výrazné úspory výrobních nákladů nejen potravinářských výrobců, ale pro ně jsou v tomto složitém období zvláště významné. SNĚMOVNA PODPOŘILA DALŠÍ Z NÁVRHŮ POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR Novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) Dne 16. května 2006 od hodin se konal v zasedací místnosti č. 400 MZe seminář, jehož hlavním cílem bylo seznámit 62 účastníků z řad průmyslových podniků i státní správy a výzkumných ústavů se stavem přípravy technologické platformy pro potraviny a obsahem jednotlivých priorit. Po zahájení a přivítání účastníků ředitelem Potravinářské komory Ing. Miroslavem Kobernou, CSc., seznámil v úvodním vystoupení vrchní ředitel Úřadu pro potraviny Ing. František Sládek, CSc., přítomné se stavem prací na OP Rozvoj venkova a formování podpor pro zpracovatelské podniky i v návaznosti na podporu inovací a vědecko-technické spolupráce. V následujícím a závěrečném referátu pak Dne byla definitivně schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky novela zákona č. 361/2000 Sb., ve které na podkladě žádosti a vyjednávání Potravinářské komory ČR zmírnilo Ministerstvo dopravy ČR postih řidičů zásobování při porušení zákazu stání a porušení zóny s dopravním omezením. Tyto přestupky nebudou postihovány bodově. Přijetí pozměňovacího návrhu znamená z pohledu Potravinářské komory a jejích členů významný úspěch, neboť hrozící postihy řidičů rozvozových vozidel v navrhovaném bodovém hodnocení, při známé dopravní situaci zejména ve velkých městech a známých prioritách policie, by mohly vést k podstatnému snížení zájmu o vykonávání této profese a následným problémům při zásobování obchodů v centrech. POSLANECKÁ SNĚMOVNA SCHVÁLILA NÁVRH NA SJEDNOCENÍ DPH NA POTRAVINY Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani s přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Poslanecká sněmovna schválila poslanecký návrh předložený MV- Dr. Pešánem na snížení DPH u vybraných skupin potravin, jako jsou káva, čaj nebo čokoládové výrobky na 5 %. Došlo tak ke sjednocení DPH na veškeré potraviny a v základní sazbě zůstávají pouze alkoholické nápoje. Přijetí pozměňovacího návrhu, který byl z iniciativy Potravinářské komory opakovaně předkládán, znamená pro spotřebitele s vysokou pravděpodobností snížení cen těchto výrobků a posílení konkurenceschopnosti českých výrobců. Komora v minulosti argumentovala tím, že se jedná o trvanlivé výrobky s vysokým podílem přidané hodnoty, které kromě toho, že jsou významnou výdajovou položkou u mladých rodin s dětmi, patří také k oblíbeným vývozním turistickým artiklům a snížení jejich ceny bude mít tedy příznivý dopad na objem prodeje v rámci cestovního ruchu a povede k vyšší rentabilitě výrobců. Miroslav Koberna, ředitel PK ČR Seminář ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA PRO POTRAVINY PRIORITY V OBLASTI BEZPEČNOSTI A KVALITY POTRAVIN POŘÁDANÝ POTRAVINÁŘSKOU KOMOROU ČR VE SPOLUPRÁCI S MINISTERSTVEM ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ÚŘADEM PRO POTRAVINY informovali ředitel Komory Ing. Koberna a Ing. Josef Vačkář o cílech platformy, jejím napojení na evropskou platformu a pokroku ve formování obsahu jednotlivých priorit a ustavování orgánů Komory, zejména řídícího a dohlížecího výboru. Poté ve čtyřech referátech vystoupili představitelé jednotlivých směrů a informovali o přístupu svých institucí k problematikám řešeným v rámci priorit, a to z pohledu jejich řešených a připravovaných výzkumných úkolů. Za VŠCHT se zúčastnil doc. Dobiáš, za VÚM Ing. Roubal a za VÚPP ředitel ústavu Ing. Celba. Závěrem semináře proběhla diskuse k předneseným referátům a poté Ing. Koberna seminář zakončil s tím, že další informace mohou zájemci nalézt na webových stránkách Komory

10 10 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 Do konce července ochutná na ruzyňském letišti výrobky se značkou KLASA přibližně 15 tisíc turistů Od začátku května do konce července si mohou turisté na pražském letišti Ruzyně zkrátit chvíli ochutnáváním typicky českých výrobků, které nesou národní značku kvality KLASA. Ochutnávky na pražském letišti Ruzyně se uskutečnily v době turistické sezóny již v loňském roce. Jejich cílem je seznámit turisty (ať již české, nebo zahraniční) s tuzemskou potravinářskou produkcí. Během ochutnávek mohou cestovatelé okusit především sýry, salámy a klobásy, ale také okurky, sušenky, dezerty a víno, vše s označením KLASA. Stánek s ochutnávkami je umístěn v tranzitní části terminálu Sever I. v obchodě Bohemia Deli, kde se prodávají výhradně domácí výrobky. Podle zkušeností z loňského roku lze očekávat, že celkově ochutná prvotřídní tuzemské výrobky přibližně 15 tisíc turistů. Výrobky oceněné národní značkou kvality KLASA mohou turisté před odletem nejen ochutnat, ale také zakoupit jako zajímavý dárek z České republiky. V prodejně Bohemia Deli mohou vybírat z více než 170 výrobků s logem KLASA na obalu. Všechny výrobky, které získaly národní značku kvality KLASA, jsou v prodejně zřetelně označeny. V nabízeném sortimentu dominují výrobky lahůdkářského charakteru, zastoupené množstvím uzenářských a mléčných produktů. DĚTI SE ZAPOJILY DO SOUTĚŽE POZNEJ KLASU Děti ze základních škol v Královehradeckém kraji se zapojily do soutěže Poznej KLASU. V minulých měsících měly za úkol nasbírat obaly výrobků označené logem národní značky kvality KLASA, aby z nich v hodinách výtvarné výchovy mohly tvořit různé koláže, plastiky a obrazy. Nejlepší výtvory postoupily do krajského kola, které se konalo ve dnech v kulturním domě Střelnice v Hradci Králové. Všechna výtvarná díla byla také po celou dobu vystavena veřejnosti. První dva dny pak výstavu doprovázela rovněž prodejní akce výrobců tuzemských potravin. Do soutěže, jejímž smyslem bylo blíže seznámit děti se značkou kvalitních potravin KLASA a naučit je orientovat se na trhu s potravinami, bylo přihlášeno celkem asi 500 dětí z 11 škol Královéhradeckého kraje. Porota hodnotila nápaditost a vzhled výtvarných děl a také počet červenomodrobílých KLASA áček, ze kterých byly vytvořeny. Účastníci soutěže byli odměněni knihami a propagačními předměty s logem značky KLASA, vítězná třída získala navíc 5000 Kč na školní výlet. MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY JSOU DRUHOU NEJSILNĚJŠÍ KATEGORIÍ POTRAVIN OZNAČENÝCH ZNAČKOU KLASA Mezi výrobky se značkou KLASA tvoří druhou nejsilnější kategorii mléko a mléčné výrobky, ve které je 284 mléčných produktů. Vyrábí je 36 výrobců z celé České republiky. Nejčastěji lze značku KLASA najít na obalech jogurtů a smetanových a tvarohových dezertů. V nejpočetnější skupině lze najít jogurty bílé i ochucené, šlehané tvarohy s příchutí pro děti nebo smetanové dezerty. Jejich počet se rovná stovce. Druhou nejsilnější skupinou jsou tvrdé sýry (55), ať už klasické, s kořením, plátkové či vcelku. Také tavené sýry a nejrůznější sýrové a tvarohové pomazánky mají u značky KLA- SA úspěch (38). Zajímavé je i zastoupení mléka a mléčných nápojů. Značku KLASA má celkem 24 různých značek a typů mléka a 17 jogurtových a kefírových výrobků. Do kategorie mléko, mléčné výrobky patří také smetany (15), tvarohy (11), másla (6) a řada jiných výrobků na mléčném základě (18). Mléčné výrobky se značkou KLASA musí obsahovat minimálně 90 % tuzemských surovin. Nejproduktivnějším krajem z pohledu oceněných mléčných výrobků je Zlínský kraj, v němž působí 5 výrobců, kteří dohromady produkují 76 mléčných výrobků se značkou KLASA. V Pardubickém kraji se na počtu 44 oceněných mléčných výrobků podílí 3 výrobci. Pomyslná bronzová příčka patří Moravskoslezskému kraji, kde je značkou KLASA oceněno celkem 34 mléčných výrobků od 2 společností. Kraj Počet výrobků Počet výrobců Praha 5 1 Ehrmann Stříbro, s. r. o. Jihočeský kraj 6 2 Madeta a. s., Agrola, spol. s r. o. 2 Mlékárna Olešnice, rolnické mlékařské družstvo, Jihomoravský kraj 9 Mlékárna Olešnice, a. s. Karlovarský kraj 14 2 Hollandia Karlovy Vary, a. s. 4 Jaroměřická mlékárna, a. s., Pavel Nechyba, spol. s r. o., Kraj Vysočina 30 Moravia Lacto a. s., J+R s. r. o., Mlékárna Polná spol. s r. o. 4 Bohemilk, a. s., Krkonošské sýrárny a. s., PML Protein. Královehradecký kraj 31 Mléko. Laktoza, a. s., Friesland Česká republika, a. s. Moravskoslezský kraj 34 2 Mlékárna Kunín a. s., Ekomilk s. r. o. Olomoucký kraj 3 3 Olma, a. s., Orrero a. s., Mlékárna Otinoves s. r. o. 3 Choceňská mlékárna s. r. o, Miltra B s. r. o., Pardubický kraj 44 Mlékárna Hlinsko, s. r. o. Plzeňský kraj 3 2 Net Kralovice, spol. s r. o., Mlékárna Klatovy a. s. 5 Němcova selská mlékárna Radonice, spol. s r. o., Středočeský kraj 14 Danone a. s., Polabské mlékárny a. s., Tavírna sýrů Nymburk s. r. o, Povltavské mlékárny, a. s. Ústecký kraj 15 1 Bohušovická mlékárna, a. s. Zlínský kraj 76 5 Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o., Yoplait Czech, a. s., Net Plasy, spol. s r. o., Laksyma, a. s., Kromilk, spol. s r. o.

11 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 rozhovor / 11 Na 5 otázek odpovídá: Ing. Pavla C i h l á ř o v á ředitelka Sdružení GS1 Czech Republic 1. V březnu tohoto roku jste byla jmenována do funkce ředitelky Sdružení GS1 Czech Republic. Mnoha odborným pracovníkům více říká někdejší označení pro Vaši organizaci EAN Česká republika. Kdy došlo k této změně názvu Vašeho sdružení a co je jeho věcnou příčinou? A jak se cítíte v tomto svém novém pracovním zařazení? Změnu názvu našeho sdružení je potřeba chápat jako součást změn, které se odehrály za posledních několik let uvnitř celého systému. Na počátku tohoto procesu existovaly dvě partnerské organizace. EAN International, která spravovala systém EAN v Evropě, Asii a Latinské Americe, a UCC (Uniform Code Council), která působila v USA a Kanadě. Koncem devadesátých let se tyto dvě organizace dohodly na užší spolupráci, která jim umožnila lépe reagovat na potřeby především nadnárodních uživatelů. Nezbytnost úzké spolupráce byla samozřejmě do jisté míry vynucena celkovou globalizací světového obchodu, utvářením stále větších a silnějších nadnárodních organizací s jednotnými informačními systémy a provázanými ekonomikami. Název systému EAN se na několik let transformoval na systém EAN UCC. S příchodem nových technologií a rozvojem e-commerce se postupně začalo uvažovat o změně organizační struktury celé organizace. Tyto snahy vedly v roce 2003 k odsouhlasení zásadních změn ve struktuře EAN International. Americká partnerská organizace UCC byla začleněna do systému národních členských organizací EAN International, a jelikož tehdejší název systému EAN (z původního European Article Numbering) se zdál být pro nově vytvořenou organizaci příliš evropský a nereflektoval aktuální technický a technologický rozvoj systému, bylo rozhodnuto o jejím přejmenování. Požadavek na nový název byl veden snahou zdůraznit hlavní předmět činnosti nové organizace, kterým je tvorba a správa globálního standardu a jeho uplatnění v globálním logistickém řetězci. V roce 2005 byla celá globální organizace přejmenována na GS1, nový název byl odvozen od anglických výrazů Global Standard, Global Solution a Global System. Symbolizuje zároveň komplexnost, jedinečnost a jednoznačnost celého identifikačního a komunikačního standardu, což jsou, dá se říci, jeho typické charakteristiky. Změna názvu a restrukturalizace se samozřejmě dotkla i jednotlivých národních členských organizací, naše sdružení přešlo na nový název GS1 Czech Republic od 1. ledna tohoto roku. Shodou okolností téměř ve stejnou dobu ukončil svoji aktivní činnost ve sdružení jeho dlouholetý ředitel, pan Jaroslav Martinic, který stál v roce 1983 u samého počátku zavedení systému čárových kódů v tehdejším Československu a který v roce 1993 po rozdělení státu významným způsobem přispěl k založení samostatné neziskové organizace EAN Česká republika. Pokud jde o moje pocity spojené s převzetím funkce ředitelky sdružení, samozřejmě si uvědomuji, že není snadné nahradit takovou osobnost, jakou byl a je pan Martinic, je to velmi zavazující. Určitě cítím velkou zodpovědnost také proto, že GS1 Czech Republic je společnost, která řadu let úspěšně funguje na českém trhu, a pevně věřím, že tento trend bude pokračovat i nadále. Na druhou stranu si uvědomuji, že je potřeba řadu věcí přizpůsobit aktuálnímu vývoji na trhu, např. stále více se orientovat na poskytování odborných konzultací pro naše uživatele, což znamená, mimo jiné, zaměřit se na budování týmu odborníků uvnitř naší organizace, zlepšit spolupráci s celou řadou technických firem, které jsou často finálními poskytovateli služeb u našich uživatelů. 2. Mohla byste nám představit celé seskupení GS1, mám na mysli její organizační uspořádání ve světě, v Evropě a u nás a dalších zemích? A co je rozhodující věcnou náplní GS1 a co to, zejména našim potravinářským subjektům, přináší? GS1 je, jak jsem již uvedla, globální nezisková organizace, která má v současné době více než 100 národních členských organizací, a odhaduje CURRICULUM VITAE: Ing. Pavla Cihlářová Datum narození: 5. ledna 1962 Vzdělání: VŠE Praha Pavla Cihlářová vystudovala v letech 1980 až 1984 Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po jejím absolvování pracovala 10 let jako matematik analytik ve společnosti PORS Praha. Odtud zamířila v roce 1995 do sdružení EAN Česká republika na pozici manažera pro EDI komunikaci. Od roku 2000 zastávala rovněž pozici zástupce ředitele. V letošním roce se sdružení EAN Česká republika přejmenovalo na GS1 Czech Republic a Pavla Cihlářová je od března ředitelkou tohoto neziskového sdružení, které se zabývá koordinací, poradenstvím a metodikou pro systém GS1 v České republice. Pavla Cihlářová je vdaná, má dva syny. se, že systém GS1 celosvětově využívá více než milion uživatelů. Jednotlivé národní organizace jsou na základě licence jediným oprávněným správcem systému GS1 na území daného státu. V rámci globální centrály, která sídlí v Bruselu, fungují i regionální uskupení, která se zaměřují na podporu implementací a harmonizaci standardních řešení v konkrétním regionu. Z toho vyplývá, že GS1 Czech Republic je členem GS1 Europe a podílí se aktivně na řadě evropských projektů. Pod hlavičkou GS1 byly nově zřízeny také dvě dceřiné organizace. Jedna se zaměřením na globální datovou synchronizaci (GDSN inc.) a druhá na vývoj a řízení standardu pro radiofrekvenční identifikaci (EPCglobal inc.). Cílem obou těchto společností je snaha o výrazné posílení projektové orientace celé organizace směrem k reálnému byznysu a také zajištění lepšího servisu pro uživatele systému v oblasti těchto moderních technologií. Pokud jde o sdružení GS1 Czech Republic, snažíme se poskytovat komplexní podporu pro všechny naše uživatele, kterých je v současné době kolem 7 tisíc. Snažíme se, aby nás naši uživatelé vnímali nejenom jako úřad, kde je nutno se zaregistrovat pokud firma potřebuje čárový kód nebo potřebuje elektronicky komunikovat s obchodním řetězcem, ale abychom pro ně byli institucí, na kterou se mohou obrátit se všemi problémy, které vyplývají z jejich konkrétních aplikací. Chceme být i nadále prostředníky při harmonizaci jednotlivých řešení v ČR, chceme být aktivním hráčem v oblasti zjednodušování obchodních procesů. Chceme našim uživatelům nabízet standardní řešení problematiky, která je pro ně aktuální. Příkladem může být řešení vysledovatelnosti potravin na bázi kódu GS1-128, kde jsme za poslední rok a půl proškolili desítky uživatelů z potravinářských podniků. 3. Systém GS1 je tedy globálním standardem pro oblast maloobchodu, velkoobchodu a logistiky. Co je v současné době prioritou GS1 Czech Republic na našem trhu a jaká je odezva subjektů, které nové systémy Vámi zaváděné, budou používat? A nyní trochu retrospektivní otázka nestačil nám systém EAN? Je potřeba říci, že v oblasti identifikace spotřebitelských jednotek je využívání systému GS1 naprosto běžnou praxí, čárový kód je doslova nutnou součástí pro prosazení se daného výrobku do sítí obchodních řetězců a stále častěji i do menších prodejen vybavených skenery na pokladnách. Daleko větší prostor pro masovější aplikaci je stále ještě v oblasti označování obchodních a logistických jednotek, kde zatím vybavení skladů, distribučních center nebo i jednotlivých supermarketů na příjmu není úplně běžnou praxí. Pokud jde o priority velkých uživatelů na našem trhu, je potřeba zmínit elektronickou komunikaci, která je bezesporu v centru pozornosti všech obchodních řetězců. Dá se říci, že řada z nich již běžně využívá komunikační standard EDI/EAN- COM pro objednávky a postupně narůstá i počet společností, které využívají elektronickou fakturaci nebo elektronický dodací list. Když se na využívání systému GS1 podíváme z pohledu jednotlivých sektorů, jsme na tom velmi dobře v pro nás typických sektorech, jako je výroba, maloobchod, velkoobchod. Naším novým cílovým sektorem je určitě logistika, už z toho důvodu, že tento článek je prostředníkem mezi našimi tradičními uživateli a navíc přínosy z aplikace systému v tomto sektoru jsou zcela jasně viditelné. Reakce na nové technologie nebo na komplexnější využívání systému GS1 je u našich uživatelů dána mnoha aspekty, určitě jejich postavením na trhu nebo tím, zda jde o národní nebo nadnárodní organizace. V zásadě lze říci, že se společnosti snaží mít dostatek informací o nových trendech, ale s jejich aplikací často vyčkávají až do momentu, kdy stávající řešení již nevyhovuje nebo jsou ke změně nuceni obchodními partnery. A otázka, zda nám nestačil systém EAN? Víte, jednou z hlavních předností našeho systému je, že se vyvíjí a reaguje na potřeby praxe, právě tato flexibilita a komplexnost z něj udělala dnes nejvyužívanější standard pro automatickou identifikaci. Kromě toho jde stále výhradně o systém EAN, respektive GS1 a všechny nové technologie jsou jeho nedílnou součástí. 4. Počátkem dubna 2006 jste měli velmi pěkný seminář pro odborníky a novináře v hotelu Diplomat v Praze s názvem Dotkněte se RFID- -EPC. Přestože jsme o tomto semináři informovali v předchozím čísle našeho listu, mohla byste zhodnotit význam této akce a sdělit, co bylo cílem této akce a jaká Vaše očekávání tento seminář naplnil? A bude Vaše sdružení v obdobných seminářích pokračovat? Seminář Dotkněte se RFID-EPC byl zorganizován v rámci aktivit pracovní skupiny pro RFID- -EPC, která existuje při GS1 Czech Republic již déle než rok. Vznikla jako expertní zázemí pro naše sdružení a cílem je hlavně procesní osvěta, školení a semináře na téma radiofrekvenční identifikace, elektronického kódu produktu (tzv. EPC) a RFID technologie vůbec. Jde samozřejmě o jednu z nejnovějších technologií, a proto je naším cílem dostat do povědomí našich uživatelů co nejvíce informací o možnostech aplikace, o poskytovatelích souvisejících služeb a o standardech, které s touto technologii souvisí. Odezva na seminář nám potvrdila, že se nám podařilo vybrat aktuální téma a zaujmout účastníky. Určitě budeme v seminářích na toto téma pokračovat, hodláme oslovit například i potravinářské podniky, protože se domníváme, že radiofrekvenční identifikace může pozitivně ovlivnit například problematiku bezpečnosti potravin. 5. Jste ve funkci ředitelky poměrně krátkou dobu, ale v organizaci, kterou nyní vedete, pracujete již řadu let. Máte dlouholeté zkušenosti z oblasti standardizace oběhu zboží a logistiky a zavádění systematiky do této oblasti u nás a ve světě. Jak hodnotíte vývoj Vámi řízené oblasti za posledních deset let a na co se pro období budoucí nejvíce těšíte? A mohla byste v těchto souvislostech vyslovit svoje profesní krédo? Posledních deset let bylo ve znamení rapidního nárůstu uživatelů systému GS1 v České republice. Pro lepší představu například počet zaregistrovaných uživatelů v roce 1996 mírně převyšoval 2 tisíce firem, dnes se pohybujeme nad hranicí 7 tisíc. Na druhou stranu je zřejmé, že období kvantitativního nárůstu máme v České republice již za sebou a musíme se více orientovat na poskytování služeb pro tyto naše uživatele. Také příchod nových technologií nás bude tímto směrem posouvat. Já osobně si slibuji největší kvalitativní skok a rozvoj našich konzultačních aktivit od tzv. datové synchronizace, neboli využívání elektronických katalogů pro předávání kvalitních matričních a obchodních dat v rámci logistického řetězce. To je projekt, který se snažíme prosadit již řadu let a na jehož plné prosazení stále čekáme. Možná s tím i tak trochu souvisí moje profesní krédo, že trpělivost růže přináší. Myslím, že pro úspěšné prosazování standardů v praxi je trpělivost nezbytná, musíme se neustále snažit ukazovat přínosy systému GS1 pro fungování automatizace obchodních procesů jak v národním, tak tím více i v regionálním nebo globálním měřítku. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

12 12 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 Olomouc (red) Přední český výrobce mléčných výrobků OLMA investovala za posledních pět let do ekologie a životního prostředí 50 milionů korun. Z toho investice za rok 2005 dosáhly výše 6 milionů Kč. K největším investicím od roku 2000 patří intenzifikace čistírny odpadních vod, klimatizace výrobních prostor, rekonstrukce sušárny mléka, rekonstrukce a úprava řídících systémů CIP (cleaning in place označení pro čistící stanice zajišťující čištění výrobních technologických zařízení) v provozovně Zábřeh, rekonstrukce CIP pro čistění věže sušárny. V letošním roce připravuje OLMA, a. s., ekologickou investici ve výši 12 milionů korun, například do rekonstrukce provzdušňovacího systému čistírny odpadních vod nebo na zateplení a protihlukové opatření u obytných objektů v blízkosti mlékárny. Olma, a. s., se životním prostředím zabývá dlouhodobě, a to v několika oblastech voda, ovzduší, odpady, obaly. O tom svědčí i to, že v roce 2000 společnost OLMA, a. s., získala jako jedna z prvních potravinářských firem v ČR certifikát ISO , který kodifikuje vztah firmy k ochraně životního prostředí s cílem zavedení preventivních opatření vedoucích ke snižování zátěže a zmírňování znečištění v souladu s ekonomickými a celo- OLMA investuje do ekologie společenskými potřebami. Největší změny v normách na ochranu životního prostředí proběhly v olomoucké mlékárně před vstupem do EU, dnes se doplňují jen dodatky a změny. Jak nám sdělila ekoložka mlékárny OLMA, a. s., Ing. Vlasta Dirbaková Ekologický provoz mlékárny je jednou z našich priorit a investice do ekologie patří k nejvýznamnějším. Certifikát ISO znamená pro mlékárnu naplnění firemní politiky. Ta vyjadřuje snahu přinášet svým zákazníkům stále nové záruky, že firma pracuje v nejrůznějších oblastech dle přísných mezinárodních norem a není lhostejná ke svému okolí. OLMA, a. s., je druhým nejvýznamnějším výrobcem mléčných výrobků v ČR. Byla založena v roce 1970 a v roce 1994 se stala akciovou společností. Majoritním vlastníkem společnosti je Milkagro a. s., Olomouc (sdružení prvovýrobců a dodavatelů mléka). Dalším významným akcionářem je firma Eligo a. s., která vlastní 40% podíl. Mlékárna OLMA, a. s., je ryze českou společností splňující ty nejnáročnější kritéria výrobní i ekologické kvality, jejíž sortiment je na světové úrovni a garantuje svým zákazníkům výrobky a služby, které jsou plně srovnatelné s mezinárodní konkurencí. Převážnou část produkce tvoří čerstvé a trvanlivé mléko, jogurty, jogurtové nápoje, dezerty, másla a ostatní zakysané výrobky. Ročně OLMA, a. s., zpracovává více než 260 mil. litrů mléka při 485 zaměstnancích. Olomouc (red) Olomoucká mlékárna OLMA, a. s., získala první cenu v projektu Volba spotřebitelů 2006 Nejlepší novinka v kategorii mléčné výrobky za mléčný nápoj Revital active nápoj aloe vera a zároveň také druhé místo za mléčný nápoj na bázi syrovátky Fruit action pomeranč. Volba spotřebitelů 2006 je jediný projekt, ve kterém si koneční spotřebitelé volí vítěze z rychloobrátkového OLMA získala ocenění Volba spotřebitele 2006 zboží v různých kategoriích. Do letošního 6. ročníku se mohli přihlásit jednotliví výrobci nebo distributoři, kteří uvedli produkty, které byly vyrobeny či uvedeny na český trh od 1. září 2004 do 31. prosince OLMA do soutěže přihlásila mléčné nápoje Revital active nápoj aloe vera a Fruit action pomeranč. Oceněný Revital active s příchutí aloe vera napomáhá dokonalé harmonizaci zažívacího traktu, která vede k aktivizaci, posílení a obnově vitálních sil. Víc než 200 biologických Nové trendy a možnosti obalových technologií ELOPAK 2006 Společnost Elopak představila na letošním mezinárodním veletrhu Anuga FoodTec 2006 nové typy kartonových obalů označovaných jako icone TM a Slim TM. Obě novinky jsou kombinací maximální účelnosti a atraktivního designu. Obal icone TM je světovou revolucí v obalové technologii díky kombinaci nejlepších funkčních výhod a moderního designu. Technologie obalu Slim TM poskytuje nové možnosti pro ztvárnění tvaru obalu a zároveň skýtá vysokou logistickou úsporu. Velmi silně působí individualizace produktu, což je příklad kartonu Slim TM. Elegantní a štíhlý design motivuje k aktivnímu stylu života, a to převážně ženy. Jejich siluetu obal připomíná. Společnost tímto pružně reaguje na nové trendy. ico- NE TM zase reprezentuje účinný prostředek pro zasažení nových marketingových oblastí nových trhů a distribučních kanálů. Vysoký nákupní potenciál předpokládá, že spotřebitelé více investují do obalů, uvádí Børge Kvamme, Executive Viceprezident společnosti Elopak pro oblast střední, východní Evropy a Blízkého východu. Obal icone TM má nový kuželovitý tvar. Zároveň zachovává výhody obalu Diamond Pure- -Pak a to širokého šroubovacího uzávěru, který umožňuje pohodlnou konzumaci a uchování nápoje. Balení 500ml je ideální pro distribuci do hotelů, čerpacích stanic, nákupních a občerstvovacích center. Reprezentuje tak klíčový zdroj potenciálního rozšíření odběratelů. Tvar dna obalu navíc přesně zapadá do nápojového držadla v automobilu. Kombinace asymetrického tvaru a pohodlného uzavírání skýtá jeden z nejlepších balicích systémů na trhu. Na veletrhu Anuga FoodTec 2006 společnost ELOPAK představila plnicí sekci stroje pro výrobu obalu iconetm, jehož nominální kapacita je obalů/h. Inženýři společnosti Elopak společně s italskými konstruktéry vyvinuli vysoce integrovaný systém, který bude v prodeji ve druhé polovině roku Kuželovitý tvar obalu icone TM je šetrnější k životnímu prostředí. K výrobě se využívá tenčího kartonu s dobrou pevností a stabilitou srovnatelnou se standardními kartony. Menší spotřeba materiálu a využití cenově výhodnějšího kartonu skýtá výrobcům dvojí úsporu. Obal Slim TM se vyznačuje štíhlým tvarem s harmonickými křivkami. Je určen zejména k prezentaci tekutých doplňkových produktů stravy. Ženská, štíhlá linie kartonu evokuje zdravý životní styl, který je pro cílovou skupinu nápojů samozřejmostí. Na trh se uvádějí formáty 500, 750 a 1000 ml. S rozměry základny obalu 65 x 65 mm skýtají možnost umístění většího počtu kusů na paletu a tím i logistickou úsporu. Tyto kartony lze plnit na stávajícím plnicím stroji Pure-Pak U-S80A, na němž byly realizovány menší úpravy. Kapacita výroby je obalů/h. Toto řešení přináší ekonomicky velmi výhodnou přidanou hodnotu. Anuga FoodTec 2006 je mezinárodní veletrh pro potravinářské a nápojové technologie, který se konal dubna 2006 na výstavišti v Kolíně nad Rýnem. Tento veletrh probíhá s tříletou periodicitou. Anuga nabízí koncepty integrovaných a flexibilních technologií pro každou z fází zpracování potravin či nápojů a celkově pro celou potravinářskou výrobu. Společnost Elopak je předním světovým dodavatelem balicího systému pro nesycené tekuté potravinářské výrobky. Na českém trhu působí již patnáctým rokem. Společnost klade důraz na vývojovou a inovativní činnost a pravidelně vylepšuje nabídku svých obalů nápaditými inovacemi. Obaly společnosti Elopak jsou ekologické, nezatěžují životní prostředí. aktivních látek obsažených v aloe vera pomáhá organismu najít ztracenou rovnováhu. Druhý oceněný výrobek Fruit action pomeranč patří také do kategorie mléčných nápojů, ale na rozdíl od Revitalu active je na bázi syrovátky. Obsahuje 55 % syrovátky a z hlediska zdravotního jsou jeho největším přínosem tyto vlastnosti: vysoký obsah vitamínů (B1, B2, B6, B12, E, C), vyvážený obsah minerálů (hořčík, fosfor, vápník, draslík, zinek), kladný vliv na činnost střev, podpora vytváření vhodné střevní mikroflóry, rychlý zdroj energie v podobě cukrů (fruktóza a laktóza) a také obsahuje karoten (provitamin A). Oba oceněné nápoje neobsahují lepek. Mezi nové produkty, které OL- MA zavedla v roce 2005 na trh, patřily: čerstvé mléko se šroubovatelným uzávěrem, Fruit action mléčný nápoj na bázi syrovátky, nová příchuť u jogurtu Florian Stracciatella a Revital aloe mléčný nápoj. O oblíbenosti a kvalitě mléčných produktů společnosti OLMA svědčí i řada získaných Bobík mražený tvarohový krém vanilkový v čokoládové polevě získal 1. místo v kategorii speciality v hodnocení odbornými komisemi Mlékárenský výrobek roku Obchod@mrazirnydasice.cz ocenění v roce 2005: např. nejdůvěryhodnější značka v ČR, Mlékárenský výrobek roku (Revital aloe vera a Next action), Výrobek olomouckého kraje (smetanový jogurt Pierot kokos-ananas), Zvláštní udělení Výrobek OK (smetanový jogurt Pierot kokos-ananas). V březnu 2006 si OLMA dovezla z nejvýznamnějšího potravinářského veletrhu Salima prestižní ocenění Zlatá SALIMA za letošní novinku probiotický mléčný nápoj Energy in.

13 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 rozhovor z domova / 13 ODPOVĚDI NA 2 AKTUÁLNÍ OTÁZKY od Ing. Františka Sládka, CSc., vrchního ředitele úseku potravinářských výrob Úřadu pro potraviny MZe ČR OTÁZKA PRVNÍ: Ministerstvo zemědělství České republiky stanovilo také pro tento rok podmínky pro poskytování dotací, které mají ve svém obsahu, v kapitole 13., také podporu zpracování zemědělské produkce. Resp. je pamatováno i na samotný zhodnocovací proces v potravinářském průmyslu, kde vznikají ze zemědělských surovin plnohodnotné potravinářské výrobky. Jak hodnotíte zájem potravinářských společností o tuto formu podpory, co podle Vás přinese a jak je celý systém dotací organizován? ODPOVĚĎ: Nový dotační program 13. Podpora zpracování zemědělských produktů je určen ke zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů a zlepšení hygienických podmínek zabezpečením transferu nových technologií a inovací do zpracování zemědělské produkce. Tento dotační program jsme začali připravovat v průběhu druhého čtvrtletí loňského roku, po problémech, které vznikly s realizací potravinářských projektů předaných do operačního programu Průmysl a podnikání, který je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Předložené projekty byly odmítnuty s tím, že nesplňují požadované podmínky pro administrování v tomto programu. Na základě řady jednání s Potravinářskou komorou a odbornými útvary MZe ČR jsme došli k závěru, že jedinou cestou, kterou je možné potravinářské podniky v r a 2006 podpořit, je zavedení národní podpory prostřednictvím zřízení nového dotačního titulu v rámci Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací. Složitost byla v tom, že jsme vzhledem k nepředvídaným okolnostem při schvalování projektů na Ministerstvu průmyslu a obchodu ztratili mnoho času a začali na tomto novém programu pracovat nestandardně až v průběhu roku a museli jsme absolvovat všechny schvalovací procedury, jako je schválení projektu vládou a notifikace v Bruselu. Nakonec se nám podařilo celý tento proces zvládnout a závěrem roku ministr zemědělství tento dotační titul pro rok 2005 vyhlásil. Dotaci lze poskytnout na modernizace výrobních zařízení, zavádění nových technologií, zlepšení a racionalizaci postupů zpracovávání zemědělských produktů, investice ke zlepšování a monitorování kvality potravinářských výrobků, zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí a zavádění technologií souvisejících s dohledatelností potravinářských výrobků. Pro rok 2005 byl vyčleněn objem finančních prostředků ve výši 210 mil. Kč, financování je ze zdrojů Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Dotaci lze poskytnout maximálně do 40 % přijatelných nákladů projektu a může ji obdržet subjekt podnikající na základě zákona č. 110/ 1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, který zpracovává zemědělské suroviny patřící pouze do Přílohy I Smlouvy o založení ES. Zájem o tento dotační titul byl vysoký, ukončení přijímání žádostí bylo do a k tomuto datu bylo podáno celkem 136 žádostí. V rámci Úřadu pro potraviny byly ve spolupráci s Potravinářskou komorou tyto žádosti vyhodnoceny a v současné době probíhá závěrečné administrování, jako je upřesňování podkladů a předkládání faktur, kterými podniky dokládají vynaložené náklady. Výše přijatelných nákladů se bude odvíjet od skutečně vynaložených a uznaných nákladů všech projektů. V současné době vychází výše dotace okolo 30 % a bude pravděpodobně o něco vyšší. Skutečné náklady budeme znát ke konci měsíce června a do poloviny měsíce července by měla být podnikům zaslána rozhodnutí a peníze na příslušný účet. Prakticky stejný dotační titul 13. Podpora zpracování zemědělských produktů byl počátkem letošního roku vyhlášen i pro rok Celkový objem finančních prostředků je plánován ve výši 250 mil. Kč, termín pro přijímání žádostí byl do 31. května 2006 prostřednictvím zemědělských agentur na jednotlivých okresech. Jsem přesvědčen, že finanční prostředky, které jsou prostřednictvím dotačního titulu 13. směrovány do zpracovatelského průmyslu, přispějí k jeho rozvoji a zvýšení konkurenceschopnosti. Považuji za nezbytné, aby byl zpracovatelský průmysl formou dotací podporován i v příštích letech. OTÁZKA DRUHÁ: Od počátku tohoto roku platí tzv. hygienický balíček. Co obsahuje a co je jeho hlavním principem? Dotkne se platnost nařízení z tohoto balíčku i současně platné české potravinářské legislativy? ODPOVĚĎ: Problematika potravinářské legislativy je velmi důležitou sférou, se kterou se potravináři setkávají prakticky denně. Ministerstvo zemědělství ČR vyvinulo maximální úsilí, aby legislativa potravin byla harmonizována s evropským právem již před samotným vstupem do EU, což se úspěšně podařilo. Na úvod mi dovolte stručnou rekapitulaci evropského práva bezpečnosti a hygieny potravin. Jde především o obecné potravinové právo, formulované v nařízení Rady a EP č. 178/2002. Vztahuje se na všechny stupně produkce, zpracování a distribuce potravin a krmiv. Kromě definice a cílů uvádí principy analýzy rizika, závazek respektovat stejná pravidla bezpečnosti potravin při dovozu do EU, ale také při vývozu z EU, ustavení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, systém rychlého hlášení (tak zvaný RASFF) a pravidla krizového řízení. Zejména však jasně stanoví, že za bezpečnost potravin a krmiv zodpovídá výrobce. Obecné potravinové právo vstoupilo v platnost v únoru 2002, některá ustanovení (zejména princip sledovatelnosti) v lednu Co se týče vlastního tzv. hygienického balíčku, je nutné zdůraznit, že tímto pracovním názvem se označuje souhrn nařízení a směrnice, jejichž společným jmenovatelem je hygiena potravin. První část hygienického balíčku Nařízení o hygieně potravin vychází především ze zásad, jako je princip sledování hygienických požadavků od stáje po vidličku, tedy i v zemědělské prvovýrobě, stanovení obecných hygienických požadavků na potravinářské podniky, stanovení minimálních požadavků na zpracovatele, výroba založená na analýze kritických kontrolních bodů (HACCP), povinnosti registrace všech zpracovatelů, zavádění zásad dobré výrobní praxe v různých sektorech, a to jak na národní, tak na evropské úrovni, a také pružnost uplatňování těchto zásad u podniků s tradiční výrobou, zpracováním a distribucí. Druhá část hygienického balíčku Nařízení o specifických pravidlech pro hygienu potravin živočišného původu stanoví požadavky na schvalování všech podniků zajišťujících výrobu a zpracování produktů živočišného původu, například jatek, bouráren, porcoven a chladíren. Označování značkou zdravotní nezávadnosti je potom zodpovědností veterinární služby, označování identifikační značkou je zodpovědností zpracovatele; důraz se klade na informace o živých zvířatech určených k porážce. Hygienický balíček vstoupil ve většině ustanovení v platnost 1. ledna Je nutné znovu připomenout, že k hygienickému balíčku se volněji zařazuje i nařízení o hygieně krmiv, neboť evropské právo bezpečnosti a hygieny potravin považuje krmiva za svoji nedílnou součást. Konečně poslední základní normou evropského práva bezpečnosti a hygieny potravin je Nařízení o oficiálních kontrolách. Systém kontrol je založen na dvou úrovních na kontrolách Evropské komise a jednotlivých členských států. Hlavním požadavkem nařízení je především harmonizace způsobu provádění oficiálních kontrol ve všech členských státech, tedy používat při kontrolách stejný metr. Dovážené potraviny a krmiva jsou předmětem kontroly ve 283 pohraničních inspekčních stanicích, využívá se práce evropských laboratoří, které pracují dokonaleji a úzce spolupracují se špičkovými evropských referenčními laboratořemi. Těch je celkem 38 vždy pro konkrétní sledovanou oblast. Existuje tedy například referenční laboratoř pro ptačí chřipku, referenční laboratoř pro Salmonellu, pesticidy a další. Oficiální kontroly i nadále sledují dodržování potravinového práva. Kontroly se provádějí na jakémkoli stupni výroby nebo produkce, zpracování a distribuce. Musí vždy vycházet z analýzy rizika, musí být objektivní, je třeba vyloučit střet zájmů. Členské země jsou povinny vypracovat víceletý kontrolní plán. Nově se zavádí systémový audit jak u jednotlivých dozorových orgánů, tak u všech útvarů zajišťujících dozor nad hygienou a bezpečností potravin a krmiv. Velký důraz se klade na vzdělávání kontrolorů a auditorů. Podle současné filozofie se v právních předpisech stanovují pouze minimální hygienické požadavky a jejich konkrétní dodržování je pak ponecháno na samotných provozovatelích potravinářských podniků, ovšem s tím, že programy bezpečnosti potravin a postupy musí být založené na zásadách systému kritických bodů (HACCP). Základem pro tyto systémy se uvádí zásady obsažené v souboru Codex Alimentarius. Pro Českou republiku vyplývá z povinnosti zavést hygienický balíček, zejména nutnost upravit nebo zrušit národní právní předpisy tam, kde stanovují požadavky nad rámec evropských nařízení. Koncem loňského roku byl novelizován veterinární zákon, v současné době pracujeme na velice důležité novele zákona o potravinách, předpokládáme, že k jejímu schválení by mohlo dojít do konce letošního roku. Redakce F. K. Stoletý jubilant V červnu oslaví největší český zpracovatel mléka, akciová společnost MADE- TA, úctyhodných 100 let své existence. Za tuto dobu prošla rozmanitým vývojem, od doby své slávy na počátku století, kdy byla již v r největším zpracovatelem mléka v Čechách, přes obchodní úspěchy, které podniku přinesla vysoká kvalita výrobků prodávaných již v předválečných letech pod registrovanou obchodní známkou MADETA, ale také vývojem poválečné éry započaté znárodněním družstva v roce 1948 a pozdější integrací do státního podniku Jihočeských mlékáren. Nová historie podniku se začíná psát až v roce 1992, kdy na základě výsledků druhého kola kupónové privatizace vznikla dnešní akciová společnost, která od roku 2002 nese název MADETA a. s. Jakkoliv jsou století jubilanti většinou skuteční staříci, neplatí to v žádném případě o MA- DETĚ. Ta je společností moderní, dynamicky se rozvíjející a skutečně duchem mladou, společností, která samozřejmě a ráda čerpá a staví na své bohaté historii, významně ji rozvíjí a nebojí se ani obrovské evropské konkurence, se kterou úspěšně soutěží. Počátky mlékárenství v jihočeském kraji jsou však dokonce ještě starší než oněch sto let a datují se už do roku 1838, kdy byla na schwarzenberském dvoře poblíž Českých Budějovic založena první sýrárna. Madeta se ale zrodila až kolem roku 1902 v Táboře. Tehdy ještě jako MLÉKÁRENSKÉ DRUŽSTVO TÁBORSKÉ. A byla to právě počáteční písmena tohoto názvu, z nichž vznikla v roce 1906 značka MADETA. Na webových stránkách společnosti se hovoří o tom, jak MADETA úspěšně prošla nespočtem dějinných, a tedy i majetkových peripetií, které 20. století střední Evropě nadělilo. Měnila se podle toho, jak se měnil svět kolem ní. Naštěstí převažovaly spíše změny k lepšímu. Dnes je proto silnější než kdy dříve a stále stejně proslulá nejmodernějšími technologiemi a kvalitou výrobků. Ať už totiž nalistujete kteroukoli stránku historie společnosti, téměř vždy to budou dějiny úspěchů, rozšiřování výroby, vývoje nových výrobků a zavádění na svou dobu bez nadsázky revolučních technologií. To už je v Madetě taková tradice Madetu dnes tvoří osm samostatných závodů: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Planá nad Lužnicí, Prachatice, Řípec a Strakonice, ve kterých se ročně zpracuje přes půl miliardy litrů, což je pětina celkové produkce České republiky. Brány závodů pak opouští sortiment neuvěřitelných 240 druhů výrobků. Přibližně čtvrtina produkce Madety putuje do zahraničí, např. do Libanonu, Spojených arabských emirátů, států Evropské unie, Ruska, Asie, Afriky a Ameriky. Cennou devizou společnosti, která patří mezi významné evropské hráče, jsou zajisté vysoce výkonné moderní výrobní linky, odborná erudice kvalifikovaných pracovníků výroby, obchodu, logistiky, stejně tak ale koncepčně smýšlející management závodů a vedení akciové společnosti. MADETA disponuje certifikátem evropských norem jakosti ČSN EN ISO 9001:2001. I když výroba v mnoha provozech probíhá takřka bez doteku lidské ruky, v jiných naopak společnost staví i na ruční práci, protože bez ní by chuť výrobků nebyla taková, jakou si zákazníci žádají. Ve výrobním procesu MADE- TY najdete prostě vše: hlavu, ruce i srdce, nezbytné ingredience perfektní kvality. Té kvality, která je pro MADETU příznačná už celých sto let.. Milá MADETO, ať Ti tvůj stále mladý elán vydrží a zůstaneš vždy jednou z předních evropských mlékárenských společností. Ing. Jiří Kopáček, CSc.

14 14 / z domova informace Potravinářský zpravodaj 6 / dubna jsem se na Žofíně zúčastnil setkání s ministrem Mládkem. Měl pěkný projev, svědčící o tom, že ministr má potřebný nadhled a vidí souvislosti. To nebývalo u některých našich ministrů obvyklé, někdy viděli jen zájmy zemědělské lobby a jejich rozhled byl až překvapivě malý. Až si člověk kladl otázku, jak se mohli stát ministry. Ale: v celém průběhu setkání, na kterém uvedl své sterilní myšlenky také předseda Agrární komory, nepadlo slovo o hlavním smyslu našeho zemědělství o potřebách, přáních a úkolech pro ZÁKAZNÍKA-SPOTŘEBI- O úspěšné a neúspěšné transformaci mlékařství a o tom, k čemu je zemědělství TELE. Tím jsme my všichni, a zemědělská lobby se stále chová, jako by zemědělská výroba byla sama o sobě cílem, jako kdyby hlavním cílem byly co nejvyšší ceny zemědělských komodit a příjmy zemědělců. Chybí mi stále širší pohled: tohle a tohle znamená zemědělská výroba pro společnost a ta to od ní potřebuje. Sám nejsem ze zemědělství, práce zemědělců si vážím a často ji při svém povolání obdivuji ale není to cíl, je to prostředek. Nedávno nějaký politik z ODS řekl, že cílem zemědělské politiky ODS po volbách bude hlavně čerpat pro české zemědělství co nejvíc dotací z EU. Vida jaký vznešený cíl. Ale i tak to bylo zajímavé setkání, ministr byl bezprostřední a projev i nadhled se mi líbil. Pak si to ale taky pokazil: kritizoval divoký kapitalismus Václava Klause, že se nepovedl. Vzpomněl jsem si na náš obor mlékařství. S odstupem 15 let lze snad hodnotit: Mnozí si třeba vzpomenete v roce 1991 jsem pozval na besedu do Kyjí jménem Českého komitétu IDF profesora Huelsemeyera ze státního mlékařského ústavu v Kielu a radu Goemana z ministerstva z Bonnu (působil také jako poradce na českém ministerstvu), kteří měli mj. na starosti transformaci mlékařství v NDR. Měli připravené s německou důkladností řady analýz a exaktní scénář transformace. Sledovali jsme s vedoucími pracovníky našich mlékáren jejich výklad a ptali jsme se, jak to asi bez takového scénáře, jen ponecháno silám trhu, dopadne u nás. V sociálně demokratickém Německu transformaci řídil stát a tady divoký kapitalismus, řečeno slovy současného ministra. Ministr a někteří kolegové si myslí, že se u nás transformace nepovedla. Tak tedy fakta po 15 letech v bývalé NDR vlastně žádné mlékařství neexistuje. I závod v Leppersdorfu má podle tisku ekonomické potíže. U nás existuje pořád skoro 50 mlékáren (vím, je to stále moc) a překračujeme kvótu 2,67 mld. l mléka. Dojivost už před dvěma roky překročila 6000 l a řada našich podniků vyváží do EU. Přes potíže a nářky jsme schopni evropské konkurence mnohými kolegy předvídaná katastrofa se nekoná. Přes všechna omezení vymyšlená sociálnědemokratickou vládou a zemědělskou lobby u nás i v EU jsme konkurenceschopní v evropském kontextu. Tak co bylo správné státní řízení transformace, nebo tržní síly? Slepý to, pravda, nevidí. Ing. Oldřich Obermaier Olomoucké školy mají jen minimální zájem o dotované mléko Olomouc (bo) Olomoucké základní školy mají jen minimální zájem o dotované mléčné svačiny. Přestože na ně mají 5x týdně nárok všichni školáci, dostanou se jen k velmi omezenému počtu dětí. Školy tvrdí, že na zajištění tohoto projektu nemají zaměstnance ani čas. Dotované mléčné výrobky svým žákům nenabízí například Základní škola Komenium. Svačiny jsem musela objednávat, přebírat, rozdávat a ještě vybírat od dětí peníze. Když se frekvence zvýšila ze dvou výrobků týdně na pět, upustili jsme od toho úplně. Největší zájem měly děti z nižších ročníků, v některých třídách si svačinky bralo i 20 žáků, řekla tajemnice školy Ivana Dočkalová. Špatné zkušenosti má také Základní škola Heyrovského. Neosvědčilo se nám to, je s tím spojena spousta administrativy. Máme tady obchod s potravinami. Žáci si mohou koupit cokoliv. Zdravé výrobky moc neupřednostňují, dají si to, na co jsou zvyklí z domova, uvedl ředitel školy Oldřich Anděl. Do projektu se dodnes nezapojila škola v městské části Droždín. Nemáme skladovací prostory, jsme zahlceni jinou prací. Mnohé školy kvůli spoustě papírování od mléčných svačin odstupují, jiné se do nich nehrnou, uvedla ředitelka Hana Vaverková. Jednou z mála škol, ve které školáci pravidelně dostávají dotované mléko, je základní škola v Olomouci-Holici. Školákům to chutná, spokojeni jsou i rodiče. Za krabičku mléka platí jen tři koruny a 50 haléřů. Na svačinkách pro své potomky zároveň ušetří. Ze 138 žáků prvního stupně svačinky pravidelně odebírá 90 školáků. Starší děti si bohužel z domova často nosí bramborové lupínky a kolu, uvedl ředitel Mojmír Chytil. Podobný trend potvrzuje i Hana Kabátová z olomoucké Krajské hygienické stanice. Bohužel s tím moc nenaděláme. Můžeme jen apelovat na ředitele, aby se ve školních bufetech kolové nápoje neprodávaly, řekla. Slovenská firma Milsy se chce stát jedničkou na českém trhu Praha (bo) Slovenská mlékárna Milsy se chce stát jedničkou na českém trhu pařených sýrů. Na tiskové konferenci to řekl obchodní ředitel Martin Šajdík. Svou produkci již v ČR firma prodává prostřednictvím distributorů několik let. Od letošního roku ale otevřela vlastní zastoupení, které prodává přímo obchodním řetězcům. Svůj současný podíl na českém trhu firma není schopna odhadnout. Podle Šajdíka se ale o prodej pařených sýrů v ČR dělí v podstatě tři slovenské firmy, které mají také na Slovensku asi 70 procent celkového trhu. V Česku se výrobou parenice zabývá jen Mlékárna Polná a několik drobných soukromých výrobců. Milsy loni zvýšila tržby z 1,2 na 1,6 miliardy slovenských korun. Ve společnosti pracovalo v průměru 340 lidí. Firma zpracovala přes 100 milionů litrů mléka a byla tak loni druhým největším slovenským zpracovatelem. Na Slovensku je podle výzkumu GfK Slovakia Milsy jedničkou na trhu pařených sýrů s 29procentním podílem na trhu a jedničkou na trhu pomazánek s 22procentním podílem. Firmu vlastní od roku 2001 rakouský Lactoprot International. Ve spolupráci s největším světovým výrobcem mozzarelly, firmou Galbani, vyrábí ve svém slovenském závodě mozzarellu na italských strojích podle italské receptury. Vyváží ji do řady zemí. Svou vlastní produkci exportuje do Česka a Itálie, ale také do Rakouska a Německa. Zahájila jednání také o prodeji na maďarském trhu. Spotřeba mléčných výrobků v ČR na rozdíl od Slovenska roste. Předloni dosáhla 230 kg na osobu, kdežto na Slovensku je to asi 150 kg. Hlavním tahounem růstu spotřeby byly v poslední době právě sýry. V Česku se zpracuje ročně kolem 2,5 miliardy litrů mléka. Mezi největší zpracovatele patří Madeta a Olma. Projekt SAPERE rozšiřování znalostí o zdravé výživě Je všeobecně známo, že zdraví člověka je ovlivněno z vysokého procenta výživou. Přitom znalosti populace o výživě, jak se mnohdy přesvědčujeme, jsou malé a často nesprávné. Vysoké procento obezity svědčí o tom, že se tím, co o výživě víme, stejně moc neřídíme. Bylo by třeba tento stav změnit, a proto jsou hledány cesty, jak to zařídit. Jednou z cest ke zlepšení této nepříznivé situace je projekt SAPERE. V minulých dnech jsme měli příležitost položit několik otázek panu Roelofu Huurnemanovi, jednomu z autorů a propagátorů tohoto projektu. Existuje něco jako státní výživová politika v hospodářsky vyspělých státech? Nebo nechávají tyto státy a vládní organizace v této oblasti působit trh, média a všeobecné vzdělávání? Různé státy to řeší různě. Je faktem, že eliminace zdravotních dopadů špatné výživy je nákladná a stojí zdravotní pojišťovny značné úsilí. Je zde také nejen finanční aspekt, ale také porušený etický faktor chceme být zdraví, aby náš život byl příjemný a úspěšný. A tak v řadě států existují výživová doporučení, na nichž se podílí vládní organizace. V jiných státech působí spíše dobrovolná sdružení, mnohdy však sponzorovaná zdravotními pojišťovnami. Někde přináší tyto snahy výsledky, např. v mnoha evropských státech, jinde, např. v USA, počet obézních lidí v populaci roste, a to přes snahy o propagaci zásad zdravé výživy. Co je to projekt SAPERE, který jste k nám přijel propagovat? Je to jedna z možností řešení problému. SA- PERE je z latiny znamená to něco jako znát vše o chuti jídla. Cílem je rozšířit znalosti o kvalitním a příjemném stravování do co nejširší populace využitím řady vzdělávacích programů, které nám umožní lépe se stravovat tak, aby jídlo bylo příjemnou a zdravou součástí života evropských obyvatel. Chceme využít už od dětského věku přirozenou zvědavost dětí k tomu, abychom jim vysvětlili, jak funguje chuť a vůně jídel, co je zdravé, ukázali jim, jak se potraviny ochutnávají a jak o jídle komunikovat. Sdělit spotřebitelům už od dětského věku, že jídlo je příjemná součást života a upozornit je, jaký je optimální výběr jídla a jak jíst dobře, ale nebýt tlustý, ani si nezhoršovat zdravotní stav tím, že vybírám špatně. Konkrétně jde o proškolení učitelů, vychovatelů a lidí odpovědných za provoz školních jídelen a kantýn, kteří pak budou působit na názory dětí od útlého věku. Úspěchy takové výchovy se nedostaví hned. Ale měly by být, jsou-li zakotveny jako součást všeobecného vzdělání populace, trvalé a přinášet své ovoce po dlouhou dobu. Kdo takový program bude financovat? Chceme ustavit několik pilotních skupin tak, jako jsme uspěli ve Švédsku, ve Francii, Belgii a Nizozemí. Česká republika je první z nových států EU, kde chceme s programem uspět. Zpočátku by tyto pilotní skupiny byly sponzorovány výrobci potravin, neboť ti by měli mít zájem na propagaci zdravé výživy, a zdravotními pojišťovnami, později počítáme s financováním celoplošné akce z prostředků EU, kde nyní jednáme. V České republice jsem se setkal se zájmem řady organizací: Výzkumným ústavem mlékárenským, Společnosti pro výživu, profesorem Pokorným z VŠCHT, výrobcem sýrů společností Bongrain, Českou obezitologickou společností, Endokrinologickým ústavem a dalšími. Rád bych naši ideu představil na širším fóru. Děkuji za rozhovor. Ing. Odřich Obermaier

15 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 z domova / 15 Kolik je tvarůžkům let? Tak, aby bylo jasno hned od počátku nikdo to přesně neví. Víme ale z písemných pramenů, že je to více než 500 let. Letos oslavuje naše společnost, A. W. spol. s r. o., jubileum 130 let od zahájení výroby tvarůžků v Lošticích předchůdci, vlastně předky, dnešních majitelů. Je 130 let mnoho nebo málo? Ve srovnání s historií 500 let se to nezdá mnoho. Ale kolik výrobků se může pyšnit tím, že se vyrábějí nepřetržitě na jednom místě 130 let? Ale tvarůžky, ty Pravé olomoucké jsou nejen součástí naší národní potravinářské historie. Jsou neodmyslitelnou součástí naší potravinářské a gastronomické současnosti. Když v r Josef Wessels a jeho syn Alois Wessels (A. W.) začali v Lošticích s výrobou Pravých olomouckých tvarůžků, šlo o víceméně domáckou živnost, prostě uživit se. Postupně se živnost rozrůstala, a když ji v r převzal zeť Aloise Wesselse p. Karel Pivný, měla již slušnou úroveň. Ale teprve manželé Karel a Františka Pivní tuto řemeslnou výrobu pozvedli na průmyslovou velkovýrobu a v letech vybudovali na tehdejší dobu mimořádně velkorysou a moderní tvarůžkárnu, která v téměř původním stavu přežila Protektorát i znárodnění a socialistické hospodaření až do r Od se výroba Pravých olomouckých tvarůžků vrátila do rukou potomků původních majitelů. Cílevědomou a usilovnou prací se podařilo uskutečnit rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci celé tvarůžkárny při neustále rostoucím objemu výroby a obratu i počtu zaměstnanců. Jen pro ilustraci: výroba v tunách 297,0 2319,0 obrat v mil. CZK 11,0 cca 260 počet zaměstnanců sortiment 2 30 vývoz (počet zemí) 5 Co říci dále? Snad to, že výroba Pravých olomouckých tvarůžků A. W. byla již v r schválena pro vývoz do EU, má certifikovaný systém HACCP. Ochranná známka A. W. je registrována v tuzemsku i zahraničí a Pravé olomoucké tvarůžky jsou chráněným označením původu podle české legislativy a podle Lisabonské dohody. V orgánech EU běží schvalovací řízení k žádosti o udělení Chráněného zeměpisného označení (PGI), pro které podle našeho názoru jsou splněna všechna předepsaná kriteria. S Pravými olomouckými tvarůžky A. W. se dnes můžete setkat prakticky ve všech obchodech v tuzemsku, na Slovensku, v Polsku i Maďarsku a postupně se zabydlují i v Německu a Rakousku. V tuzemsku se s Pravými olomouckými tvarůžky setkáte také v neustále rostoucím počtu restaurací a v obchodech i jako součástí řady dalších potravinářských specialit (tavené a krémové sýry, sýrové rolády, drůbeží sekaná s tvarůžky, sleďové závity s tvarůžky, pomazánky, atd.). Konečně klikněte si na kde se můžete dozvědět řadu dalších informací, jak o sortimentu výrobků, jejich distribuci i o firmě A. W., spol. s r.o. Nebo nás navštivte v Lošticích Muzeum tvarůžků i podnikové prodejna vám připraví řadu zajímavých zážitků. Bude-li zavřeno, obslouží vás 1. automat na prodej tvarůžků na světě. A ještě něco! Nakladatelství Paseka vydalo v r rozšířené vydání kuchařské knihy Kouzelný tvarůžek aneb Kuchařka neobvyklé vůně. A na závěr víte, proč jsou tvarůžky Olomoucké, i když se vyrábějí v Lošticích? Jde o historické pojmenování z doby, kdy se tvarůžky vyráběly podomácku na statcích kolem Olomouce a selky je prodávaly na trhu v Olomouci. Odtud se jejich sláva rozšířila daleko za hranice tehdejší monarchie a Pravé olomoucké tvarůžky se staly, jsou a věříme že i budou pojmem, možná se dá říct i fenoménem. A. W. spol. s r. o. je hrdá na to, že vyrábí tak skvělý jediný přírodní český (chcete-li moravský) sýr. Veškeré úsilí se zaměřuje na zachování původních vlastností Pravých olomouckých tvarůžků a rozvoj jejich výroby tak, aby důstojně pokračovala jejich 500letá historie i v 21. století. VÝROBA A PRODEJ: A. W. spol. s r. o. Palackého Loštice, CZ tel.: fax: awprodej@tvaruzky.cz OBCHODNÍ KANCELÁŘ: A. W. spol. s r. o., Šumavská Brno, CZ tel.: fax: awbrno@tvaruzky.cz

16 16 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 NÁKUP MLÉKA Mlékárenský průmysl nakoupil a zpracoval v 1. čtvrtletí 2006 podle resortního statistického výkazu Ministerstva zemědělství 582,8 mil. l mléka, což představuje v porovnání se stejným obdobím minulého roku pokles o 24,1 mil. l, tj. o 4 %. V hodnoceném období se průměrný obsah tuku v mléce meziročně mírně snížil o 0,02 % na 3,99 %. Obdobně poklesl i obsah bílkovin o 0,02 % na 3,40 %. Z celkového objemu bylo zařazeno do I. a vyšší jakosti 98,6 % dodaného mléka, o 0,5 % méně ve srovnání s předcházejícím rokem. CENY Průměrná realizační cena mléka se za 1. čtvrtletí meziročně snížila z 8,43 Kč/l v roce 2005 na 8,08 Kč/l v letošním roce. Pokles o 0,35 Kč/l představuje snížení o 4,2 %, které bylo ovlivněno výrazně sníženou úrovní velkoobchodních realizačních cen vyráběných výrobků. Tab. č. 1 Vývoj obchodních cen vybraných mlékárenských výrobků v Kč/l/kg Výrobek Rozdíl Index 2006/2005 Mléko polotučné trvanlivé karton 1 l 11,03 10,18 0,85 92,3 Mléko odstř. trvanlivé karton 1 l 10,35 9,67 0,68 93,4 Mléko polotučné sáček 1 l 10,08 9,98-0,10 99,0 Mléko polotučné čerstvé karton 1 l 10,77 10,81 0,04 100,4 Jogurt bílý do 4,5 % tuku 150 g kelímek 29,81 x x x Jogurt ochucený smet. 150 g 1 kg 39,62 x x x Máslo čerstvé 250 g, Al folie,16 % vody 1 kg 91,53 80,38-11,16 87,8 Tvaroh měkký 250 g Al folie, 25 % sušiny 1 kg 43,92 41,68-2,54 94,2 Eidamská cihla 30 % 1 kg 91,16 84,97-6,19 93,2 Eidamská cihla 45 % 1 kg 89,48 88,14-1,34 98,5 Údaje v tabulce dokumentují hluboký pokles velkoobchodních cen téměř všech mlékárenských výrobků. Nejvíce se snížily ceny hlavních nosných druhů výrobků másla o 12,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 7,7 %, sýra eidamské cihly 30% o 6,8 %, konzumního měkkého tvarohu o 5,8 % apod. VÝROBA KONZUMNÍHO MLÉKA Výroba konzumního mléka se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o 3,3 % ze tis. l v roce 2005 na tis. l v letošním roce. Tab. č. 2 Výroba konzumního mléka podle způsobu ošetření Konzumní mléko Výroba mlékárenských výrobků v 1. čtvrtletí 2006 Výroba v tis. l Podíl v % Index 2006/ Pasterované ,3 22,4 85,0 Trvanlivé ,7 77,6 110,2 Celkem ,0 100,0 103,3 K mimořádnému zvýšení výroby došlo u trvanlivého konzumního mléka o 10,2 % (10,2 mil. l), jehož podíl se na celkové výrobě zvýšil na 77,6 % (+4,9 %). Naopak výroba čerstvého pasterovaného mléka se snížila o 15 % (-5,6 mil. l) a jeho podíl na celkové výrobě konzumního mléka poklesl na 22,4 % (27,3 %). Tab. č. 3 Výroba konzumního mléka podle obsahu tuku Konzumní mléko Výroba v tis. l Podíl v % Index /2005 Odstředěné/nízkotučné ,7 11,6 102,1 Polotučné ,2 83,4 104,9 Plnotučné ,1 5,0 84,6 Celkem ,0 100,0 103,3 Z hlediska obsahu tuku připadá z celkové výroby nejvyšší podíl na polotučné mléko 83,4 %, jehož výroba se meziročně zvýšila o 4,9 %. Podíl plnotučného mléka se snížil z 6,1 % na 5 %. Tab. č. 4 Výroba konzumního mléka podle způsobu balení Konzumní mléko Výroba v tis. l Podíl v % Index /2005 Kartony trvanlivé ,7 77,6 110,2 Kartony pasterované ,5 8,0 78,3 Ostatní ,8 14,4 89,1 Celkem ,0 100,0 103,3 Celkový podíl konzumního mléka plněného do kartónových obalů, jak trvanlivého, tak i čerstvého pasterovaného se zvýšil z 83,2 % v prvním čtvrtletí roku 2005 na 85,6 % v letošním roce. Je to nejvyšší podíl, jaký byl u nás vůbec docílen. Tab. č. 5 Výroba konzumních smetan, včetně kysaných SMETANY Výrobek Výroba v tis. l Podíl v % Index /2005 Konz. smetany kysané ,4 31,3 96,4 Konz. smetany s obsahem tuku nad 30 % ,9 41,7 66,6 Celkem ,0 100,0 81,3 Výroba konzumních smetan, včetně kysaných, se v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně snížila o 18,7 % na tis. l. Na poklesu se výrazně podílí snížení výroby smetany s min. obs. 30 % tuku o plnou třetinu z tis. l na tis. l ( tis. l) v důsledku rapidního snížení jejího vývozu do zahraničí. V průběhu ledna a února se podle údajů celní statistiky meziročně zvýšil dovoz výrobků CN 0401 zahrnující tekuté mléko a smetanu ze tun v roce 2005 na tun v letošním roce. Daleko výrazněji se ve sledovaném období zvýšil vývoz této skupiny výrobků ze tun na tun, na kterém se podílí především vývoz mléka v cisternách tunami a dále zvýšený vývoz mléka v konzumním balení na tuny. Na celkovém dovozu tun se podílelo tun mléka v cisternách a tun mléka v konzumním balení. Tab. č. 6 Výroba jogurtů JOGURTY A OSTATNÍ TEKUTÉ ZAKYSANÉ VÝROBKY Výrobek Výroba v tunách Podíl v % Index /2005 Jogurty ochucené ,5 76,1 122,5 Jogurty nízkotučné do 0,5 % ,5 11,4 99,8 Celkem ,0 100,0 118,4 Výroba jogurtů se meziročně zvýšila o 18,4 % na tun. Podíl ochucených výrobků této kategorie se meziročně zvýšil ze 73,5 % na 76,1 %. Podíl nízkotučných jogurtů se snížil z 13,5 % na 11,4 %. Z dalších tekutých zakysaných výrobků vykázala skupina ostatních zakysaných výrobků (bez podmáslí) zvýšení výroby o 17 % z tis. l na tis. l. Podíl ochucených výrobků se v rámci této skupiny zvýšil ze 37 % na 43,3 %. Výroba neochuceného podmáslí se snížila o 9,3 % z tis. l na tis. l. Dovoz skupiny výrobků CN 0403 zahrnující tekuté zakysané výrobky (jogurt, kefír, podmáslí, kyselou smetanu) se za leden a únor mírně snížil z tun v roce 2005 na tun v letošním roce. Velmi výrazný nárůst byl docílen u vývozu této skupiny výrobků z tun v roce 2005 na tun v roce VÝROBA MÁSLA Celková výroba másla dosáhla v prvním čtvrtletí letošního roku podle statistického výkazu MZe 6-12 zahrnujícího výrobu a užití všech druhů másel, včetně pomazánkového másla a másla s rostlinným tukem tun, což představuje v porovnání s předcházejícím rokem 2005 zvýšení o 155 tun (+1,1 %). Tab. č. 7 Vývoj výroby a zásob másla Máslo Výroba v tunách Index Rozdíl /2005 Počáteční zásoba k ,9 Výroba ,1 Prodej na vnitřním trhu ,4 Vývoz ,6 Konečná zásoba k ,5 Prodej másla na vnitřním trhu se meziročně snížil o 383 tun (-3,6 %) na tun. Vývoz másla se zvýšil o 26,6 % na tun (+451 tun). Konečná zásoba másla se v průběhu letošního prvního čtvrtletí zvýšila z tun na a byla v porovnání k 31. březnu minulého roku o 261 tun nižší. Tab. č. 8 Hlavní sortiment výroby másla Druh másla Výroba v tunách Index Rozdíl /2005 Čerstvé ,7 Ostatní (bloky) ,3 Pomazánkové ,9 Výroba čerstvého másla se snížila o 746 tun na tun (-10,3 %), zatímco výroba másla v blocích vzrostla o tun na tun (+58,3 %). Pomazánkové máslo si udržuje plynulý vzestupný trend a objem jeho výroby se v průběhu 1. čtvrtletí meziročně zvýšil o 5,9 % na tun (+138 tun). Dovoz másla se v průběhu prvních dvou měsíců roku zvýšil z 646 tun na tun. TVAROHY A TVAROHOVÉ SPECIALITY Uvedená skupina výrobků zaznamenala celkový pokles produkce v důsledku snížení výroby konzumních tvarohů. Tab. č. 9 Výroba tvarohů a tvarohových specialit Výroba v tunách Index Výrobek Rozdíl /2005 Konzumní tvarohy ,2 Smetanové krémy ,7 Tvarohové dezerty Celkem ,4 Výroba konzumních tvarohů se v prvním čtvrtletí meziročně výrazně snížila o 3,8 % (-288 tun) ze tun na tun. Nejvyšší pokles v rámci této sortimentní skupiny vykázal jemný tučný tvaroh o 29,5 % (-508 tun) z tun na tun. Rovněž výroba tvrdého tvarohu stagnovala a snížila se o 3,8 % (-12 tun) z 315 tun na 303 tuny. Meziročně se zvýšil objem výroby měkkého konzumního tvarohu o 3,2 % (+159 tun) ze tun na tun a výroba průmyslového tvarohu o 11,4 % (+73 tun) na 713 tun. V průběhu 1. čtvrtletí se zvýšila výroba tvarohových specialit smetanového krému o 2,7 % na tun a tvarohových dezertů o 3 % na tun. SÝRY Výroba přírodních sýrů se v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšila o 2,7 % (609 tun) z tun na tun. Výroba tavených sýrů stagnovala, snížila se o 0,4 % (-20 tun) na tun. Tab. č. 10 Vývoj výroby sýrů celkem Výrobek Výroba v tunách Index Rozdíl /2005 Sýry přírodní ,7 Sýry tavené ,6 Celkem ,2

17 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 z domova informace / 17 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Tab. č. 13 Zahraniční obchod ČR mlékárenskými výrobky v tis. Kč Ukazatel/rok Rozdíl Index 2006/2005 Vývoz mléka a výrobků ,8 Dovoz mléka a výrobků ,6 Bilance (saldo) ,0 ÚDAJE CELNÍ STATISTIKY Zahraniční obchod mlékárenskými výrobky vykázal v průběhu prvních dvou měsíců letošního roku meziroční vzestup celkové hodnoty dovozu o 31,6 % z tis. Kč na tis. Kč ( Kč). Zvýšila se i hodnota vývozu o 23,8 % z tis. Kč na tis. Kč v lednu a únoru letošního roku. Celkové pozitivní saldo se zvýšilo o 6 % z tis. Kč na tis. Kč, zatímco při porovnání výsledků zahraničního obchodu mezi rokem 2005 a 2004 bylo docílené nižší pozitivní saldo 3,3 %. ZÁVĚR Údaje o nákupu a zpracování mléka za 1. čtvrtletí letošního roku mohly být porovnány se stejným obdobím předcházejícího roku, který již probíhal v nových podmínkách společného unijního trhu. Objem nákupu mléka se snížil o 4 %. Chybějících 24 mil. l mléka se promítlo do snížené výroby sušeného mléka tak, že běžný průběh jeho zpracování nebyl ovlivněn. Výrazné meziroční snížené obchodní ceny nosných výrobků másla o 12,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 7,7 %, eidamské cihly o 6,8 %, konzumního tvarohu o 5,8 % si vynucují zreálnění průměrné nákupní ceny mléka, která se v prvním čtvrtletí letošního roku snížila na 8,08 Kč/l. Výroba konzumního mléka se zvýšila o 3,3 % a podíl trvanlivého mléka plněného do kartónových obalů dosáhl 77,6 %. Celkový podíl konzumního mléka trvanlivého a pasterovaného plněného do kartónových obalů dosáhl 85,6 %, nejvyšší úrovně do současné doby vůbec. V oblasti zahraničního obchodu mlékárenskými výrobky se dle ČSU za první dva měsíce roku rapidně zvýšil vývoz tekutého mléka a smetan o 68 % na 58,2 tis. tun a naopak stoupl dovoz sýrů a tvarohů o 53 % na tun. Celková výroba přírodních a tavených sýrů se zvýšila o 2,2 % (589 tun) na tun. V následující tabulce je uveden orientační přehled výroby přírodních sýrů podle tradičního sortimentního členění. Tab. č. 11 Sortiment výroby přírodních sýrů (orientačně podle tradičního členění) Skupina sýrů Výroba v tunách Rozdíl (tuny) Index 2006/2005 Čerstvé nezrající ,2 Měkké zrající x x x x Bílé v solném nálevu ,3 Plísňové ,0 Vybrané polotvrdé ,3 Tvrdé a extratvrdé ,3 Ostatní x x x x Nejvyšší podíl z celkové výroby přírodních sýrů připadá na sortimentní skupinu vybraných polotvrdých sýrů zahrnujících především Eidam, Goudu a sýr Madeland. Jejich objem výroby se snížil o 0,7 % (-81 tun) na tun. Naopak ke zvýšení výroby o 55,3 % (+909 tun) došlo u skupiny sýrů tvrdých a polotvrdých. Výroba bílých sýrů v solném nálevu se snížila o 15,7 % (-318 tun) na tun. Celkový prodej tuzemských přírodních sýrů na vnitřním trhu se zvýšil o 4,2 % (+765 tun) na tun. Dovoz sortimentní skupiny CN 0406 zahrnující sýry a tvarohy se za leden a únor výrazně meziročně zvýšil z tun na tun. Ve sledovaném období se mírně zvýšil i vývoz této skupiny výrobků z tun na tun. Tab. č. 12 Výroba, vývoz a zásoby sušeného mléka (bez KDV) Výrobek Poč. zásoba k z toho SOM SMT Výroba celkem z toho SOM SMT Vývoz celkem z toho SOM SMT Konečná zásoba k z toho SOM SMT VÝROBA SUŠENÉHO MLÉKA Výroba v tunách Rozdíl (tun) Index 2006/ ,5 82,9 79,3 81,7 59,5126,8 109,5 112,9 106,4 50,4 18,1 115,8 Zásoby sušených mlék byly na počátku letošního roku v porovnání k 1. lednu 2005 téměř o pětinu nižší (-18,5 %) a poklesly na tun. Z toho připadalo tun na SOM a tun na SMT. Celková výroba sušených mlék se meziročně snížila o tun (18,3 %) na tun. Celkově snížený objem výroby převýšil rapidní pokles výroby SOM o tun (-40,5 %) z tun na tun, který byl částečně kompenzován zvýšenou výrobou SMT o tun (+26,8 %) ze tun na tun. Celkový pokles výroby sušených mlék o tun plně odpovídá sníženému objemu nákupu mléka o 24,2 mil. l. Z přehledu vyplývá, že celkový pokles výroby sušených mlék při mírně zvýšeném objemu exportu o 9,5 % ovlivnil meziroční snížení konečných zásob sušených mlék k 31. březnu z tun na tun v letošním roce. VÝROBA MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ V 1. ČTVRTLETÍ 2006 Výrobek Jedn. Výroba 2005 Výroba 2006 Index/rozdíl 2006/2005 Nákup mléka mil. l ,0 Prům. obsah tuku % 4,01 3,99-0,02 Prům. obsah bílkovin % 3,42 3,40-0,02 Prům. nák. cena mléka 1 l Kč/l 8,43 8,08 0,35 Konz. mléko celkem tis. l ,3 Konz. smetany, vč. kysaných tis. l ,3 Jogurty celkem tuny ,4 Konz. tvarohy tuny ,2 Smet. krémy tuny ,7 Tvaroh. dezerty tuny ,0 Máslo celkem tuny ,1 Sýry přírodní tuny ,7 Sýry tavené tuny ,6 Suš. mléko celkem bez KDV tuny ,7 Z toho odtučněné tuny ,5 Pramen: Statistický výkaz SFTR (MZe ČR) Ing. Milan Křivánek, ČMSM Český výrobce cereálií, směsí a náplní pro pekaře a cukráře NABÍDKA míchačka sypkých hmot Prodáme vertikální nerezovou míchačku sypkých hmot Pharming HV 1000 ltr. s velkou pozinkovanou obslužnou plošinou (pro stavbu v jediném podlaží), výtahem, plnícími kontejnery, šnekovým dávkovačem pro plnění prášků do pytlů a rozvaděčem s kompletní elektroinstalací. Vše perfektním stavu. Zařízení je rozebíratelné šroubovými spoji. Demontáž plánována v červenci, zatím v provozu. Cena: 300 tis. Kč + DPH Kontaktujte nás: SEMIX PLUSO, spol. s.r.o, Rybníčky 338, Otice Kontaktní osoba: Milan Mainuš, , milan_mainus@semix.cz

18 18 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 Finanční výsledky Nestlé Česko s. r. o majonéza, výživa pro domácí zvířata tržby za značkové výrobky ze společností Nestlé v zahraničí, uvedené firmou Nestlé Česko na tuzemský trh, přesáhly 3,8 miliardy Kč. Více než polovina loňských tržeb Nestlé Česko přibližně 4,2 miliardy Kč pochází z tuzemského prodeje a z exportu čokoládových a nečokoládových cukrovinek, vyráběných v místních závodech Nestlé ZORA Olomouc a SFINX Holešov. Vývozy, které činily 1,7 miliardy Kč, ovlivnilo zhodnocení české koruny. Zatímco nejdůležitějším exportním trhem zůstává Slovensko, české cukrovinky se dostaly také k zákazníkům v Maďarsku, Polsku, Británii, Pobaltí, na Ukrajině, v Rusku a Austrálii. Nestlé, mezinárodní potravinářská společnost s ústředím ve Švýcarsku, vstoupila do české výroby cukrovinek jako strategický investor počátkem 90. let 20. století. Jeho investice od té doby přesáhly 5 miliard Kč. V České republice Nestlé vyrábí ve svých závodech ZORA Olomouc a SFINX Holešov čokoládové a nečokoládové cukrovinky pod značkami, jako je ORION, MODRÉ Z NEBE, BON PA- RI, DELI, LENTILKY. Nestlé uvádí na český trh značkové potraviny pod mezinárodními značkami tyčinky KIT KAT, instantní kávu NESCA- FÉ, kulinářské výrobky MAGGI, kojeneckou výživu NESTLÉ a potravu pro domácí zvířata PURINA, FRIS- KIES a DARLING. Prostřednictvím společnosti Schöller, která zůstává TRŽBY PŘEDNÍ ČESKÉ POTRAVINÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI PŘESÁHLY 8,1 MILIARDY KČ Praha Rok 2005 byl pro nás výzvou. Podařilo se nám udržet naše postavení mezi předními českými značkovými potravinářskými společnostmi v podmínkách vysoce konkurenčního prostředí na maloobchodním trhu, doprovázeném dopadem silné české měny na exportní výkony, prohlásil Peter Svensson, generální ředitel Nestlé Česko. Nestlé je lídrem na českém trhu cukrovinek a rozpustné kávy a kakaových nápojů a silnou dvojkou na trhu kulinářských výrobků. Naše tuzemské prodeje výrobků s mezinárodními značkami Nestlé především instantní kávy a kávových specialit NESCAFÉ, kulinářských výrobků MAGGI, tyčinek KIT KAT a dalších značkových potravin jako například oplatek DELISSA vzrostly vloni o 3,4 %, uvedl Peter Svensson. Dehydratované polévky, bujóny, instantní káva a kakaové nápoje, kojenecká výživa, oplatky v čokoládě, Indikátor v tis. CZK Tržby celkové Tržby tuzemské celkové Export Tržby za prodej dovezených výrobků Celkové tržby z vlastní produkce Přidaná hodnota Zisk po zdanění Celková aktiva Cizí zdroje Zaměstnanci (průměrný počet osob) 1783 oddělenou právnickou osobou, si spotřebitelé mohou vychutnat zmrzliny pod značkou NESTLÉ, jako je MAN- HATTAN, EXTREME, CORTINA, LA CREMERIA a mnohé další. Snídaňové cereálie NESTLÉ jako FIT- NESS nebo NESQUIK uvádí na trh společnost Cereal Partners Czech Republic, společný podnik Nestlé a General Mills. Martin Walter, Corporate Affairs Manager, Nestlé Česko s. r. o. EKOMILK z Frýdku-Místku sází na kvalitu svých výrobků Mlékárna EKOMILK s. r. o. z Frýdku-Místku patří mezi potravinářské podniky, které v posledních letech obdržely za své výrobky mnoho ocenění. Některé z nich jako např. klasický český tvaroh, syrovátkové nápoje S-drink, smetany apod. byly nezávislými komisemi složenými z předních českých mlékárenských odborníků vyhodnoceny jako nejlepší mlékárenské výrobky v ČR. Dalších 6 výrobků (jako např. Čokotella, kyška, zakysaná smetana, kefírové mléko, smetanové jogurty) získaly prestižní značku KLASA. Za zmínku stojí, že v současné době tato, na české poměry středně velká, mlékárna z Frýdku Místku vyrábí více jak 30 druhů výrobků, které kromě toho, že distribuuje na český trh, vyváží také do sousedního Polska a na Slovensko. Společnost je také dodavatelem mléčných poloproduktů pro významné české podniky, které své finální výrobky vyvážejí do celé Evropy. Kromě kvalitního tvarohu vyráběného klasickou metodou a standardních mléčných produktů konzumního typu se EKO- MILK snaží v poslední době prosadit také mléčnými specialitami typu syrovátkových nápojů, které vyrábí ve 4 příchutích (piňa colada, malina-citron, mandarinka-broskev, pomeranč). Jako jedna z mála mlékáren v ČR zakoupila novou technologii na PET láhve, díky čemuž může svému zákazníkovi nabídnout své výrobky nejen v kelímcích, sáčcích, ale také v PET láhvích např. s moderní a velmi atraktivní sleev etiketou. V souvislosti se stále zvyšujícími se požadavky na zdravotní nezávadnost potravin management společnosti v letošním roce požádal nezávislou organizaci BVQi o certifikaci, před léty zavedeného a používaného systému kritických bodů HACCP (Hazard Analysis Critikal Point). Na základě proběhlého auditu certifikační orgán vydal osvědčení, že zavedený systém HACCP byl posouzen a shledán ve shodě s požadavky Věstníku MZe č. 1/2001. Ověření způsobilosti systému HACCP nezávislou třetí stranou je pro Ekomilk přínosem pro získání informací o účinnosti a efektivnosti systému, zvýšení růstu kvality produkce a zprůhledně- ní a zvýšení stability výrobního procesu. Nezanedbatelné je také prověření kompatibility systému kritických bodů s praxí EU. Ekomilk jako výrobce a distributor mléčných produktů svoji solidnost deklaruje tím, že zavedl a několik let používá systém managementu jakosti dle norem ČSN EN ISO 9001:2001. Tento systém pro zabezpečení volného pohybu zboží a zvýšení vzájemné důvěry mezi dodavateli a odběrateli se společnosti v minulosti velmi osvědčil, byl a také je konkurenční výhodou v obchodních stycích. V poslední době však stále častěji někteří významní odběratelé, především některé obchodní řetězce v Česku a na Slovensku, vyžadují, aby jejich dodavatelé potravin byli certifikováni dle standardů mezinárodní organizace GFSI, sdružující významné obchodní řetězce a výrobce potravin z celého světa. Mezi tyto standardy patří např. normy BRC a IFS. Pro Ekomilk jako firmu, které kvalita vyráběných mléčných produktů není cizí, toto byla velká výzva, jak prohloubit důvěru svých odběratelů. Začátkem dubna 2006 požádala renomovanou mezinárodní certifikační firmu EFSIS o provedení certifikace svých provozů dle standardu BRC. Na základě úspěšného získání Certifikátu dle standardu BRC Global Standard Food v nejlepší možné dosažitelné úrovni A se EKO- MILK stal, jako jeden z mála potravinářských podniků v ČR, držitelem tohoto významného dokumentu. Ing. Stanislav KOŁORZ Firma INPOST spol. s r. o. byla založena v roce 1990 jako soukromá společnost bez podílu zahraničního kapitálu. Činnost firmy byla zpočátku rozprostřena do širokého spektra oblastí, ale v průběhu několika let se postupně stabilizovala a útvar masa a masné výroby má v současné době hlavní postavení v činnostech společnosti. V roce 1997 po ničivých záplavách, které postihly město Uherské Hradiště a ve velké míře i výrobní prostory firmy, proběhla významná generální rekonstrukce provozů v souladu s nejnovějšími požadavky platné české i evropské legislativy. V roce 2002 firma zavedla a certifikovala pro své provozy systém managementu jakosti dle normy ČSN EN ISO 9001:2001 a systém enviromentálního managementu dle normy ČSN EN ISO 14001:1997. Samozřejmostí pro všechny provozy firmy je taktéž provedená a schválená certifikace správného zavedení a řízení produkce zdravotně nezávadných potravinářských produktů v návaznosti na systém kritických bodů v technologii výroby HACCP. Vložené investice přinesly i nové obchodní možnosti a útvar masa si velmi rychle vydobyl významné postavení na trhu s potravinářskými výrobky v rámci ČR. Výsledkem dobré ekonomické stability i technologické a legislativní připravenosti podniku bylo koncem roku 2003 schválení certifikace Evropské unie s možností exportu do zemí EU a přidělení veterinárních schvalovacích čísel CZ 175 pro bourárnu a CZ 146 pro masnou výrobu. K tomuto je nutno podotknout, že tato schválení si firma vydobyla jako jedna z prvních v rámci celé ČR. V říjnu 2004 byl provoz bourárna vystaven inspekci ruských veterinárních orgánů a na základě shledání připravenosti podniku na veškeré nutné náležitosti inspekcí vyžadovaných byl vybrán jako jeden z mála českých firem jako vhodný exportní závod do Ruské federace. V současné době je produkce provozu bourárna nastavena na denní výrobu masa z 1000 ks V/2 a 100 ks H/4. Vzhledem k nepřetržitému provozu je možno provádět závozy k odběratelům i v So a Ne. Společnost provádí zásobování v rámci velkoobchodní sítě nejen v ČR, ale i v zahraničí (vývozy do zemí EU, ale i do Rumunska, Ruska, na Ukrajinu aj.). Mimo hlavní komodity chlazené maso a masné výrobky, může firma Inpost nabídnout svým zákazníkům i širokou škálu mražených výrobků, a to jak mraženého masa, tak i kompletní sortiment kusové i dělené mražené drůbeže. Firma si postupně vytváří a rozvíjí i vlastní maloobchodní síť vlastních prodejen, budovanou po celém území ČR, ale i Slovenska. V současné době firma provozuje 22 firemních prodejen se záměrem jejich počet nadále rozšiřovat. Hlavním cílem firmy INPOST spol. s r. o. zůstává i pro dobu budoucí utváření trvalých vztahů s obchodními partnery na základě vstřícnosti k jejich požadavkům a optimalizace obchodních vztahů se zvláštním zřetelem na spokojenost konečného spotřebitele. V případě zájmu o obchodní spolupráci nás můžete kontaktovat na tel. čísle: 572 / , fax: , inpost@inpost.cz,

19 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 z domova / 19 Prodej a trendy vína, lihovin a nealkoholických nápojů v letní sezoně Letní teplé počasí vždy zvyšuje zájem o svěží a lehčí nápoje. Spotřeba tekutin výrazně stoupá a pro zachování rovnováhy v těle je třeba pravidelně se starat o jejich přísun. V kategorii vín se v období letní sezóny nejvíce uplatní mladá bílá osvěžující vína s příjemnou ovocnou kyselinkou, která se servírují při teplotě kolem 9 C. Oblíbenými odrůdami jsou Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský či aromatické odrůdy Muškát Moravský či Irsai Oliver. Velmi často se tato vína podávají s jemně perlivou vodou jako vinný střik, popřípadě je možné víno smíchat se zázvorovou limonádou a dozdobit čerstvou salátovou okurkou výsledný efekt je opravdu velmi příjemný Summer Drink. Nejvíce rostoucí skupinou jsou vína růžová. Nejen tichá, ale i šumivá rosé stále častěji nacházejí cestu na stůl konečného spotřebitele. Odrůdy jako Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Frankovka, nebo Rulandské modré, stejně tak jako zahraniční ekvivalenty jsou velmi oblíbené v nejedné zahradní restauraci, či Garden Party. Stejně tak jako v minulých letech se i letos objeví v mnoha gastronomických provozech, ale i v naší prodejní síti vizuál sektu s jahodou. Nápad, kterým před několika lety zahájila společnost Bohemia Sekt letní sezónu se dnes stal skutečným trendem. Protože je v poslední době celosvětovým trendem pít míchané nápoje, zaměřili jsme letní nabídku lihovin v síti našich prodejen tímto směrem. Jak v letácích, tak i v rámci druhotných umístění bude proto poskytnut velký prostor lihovinám, které tvoří základ pro míchané nápoje. Jedná se hlavně o vodku, která se v průběhu léta objeví hned v několika variantách, ať již v podobě čisté vodky, nebo jako nízkoalkoholické ochucené likéry. Dále můžeme zmínit letákovou prezentaci zaměřenou na Mojito, kde se kromě Havanského bílého rumu objeví také další potřebné ingredience a doplňky pro jeho přípravu. V neposlední řadě můžeme zmínit i letní osvěžující nápoj Sangria, který v kombinaci s pomerančovým džusem a kousky ovoce získal své příznivce již i u nás. Ivo Dvořák Ing. Zuzana Štróblová V nealkoholických nápojích je v posledních letech patrný trend spotřeby do oblasti zdraví a štíhlé linie. Příkladem mohou být například úspěšné výrobky řady Dobrá voda regenia, Poděbradka Prolinie nebo Mattoni fitness. Na ústupu jsou naopak slazené limonády, jejichž prodej klesá. Co se týče piva, prodej je v globále konstantní, mírně klesá podíl prodeje nejlevnějších značek. Kategorie piva vyniká velkou regionalitou jednotlivých značek, kdy se i přes velké mediální kampaně velkých producentů nepodařilo vymýtit přízeň zákazníků ke svým regionálním produktům. Jedním z příkladů může být značka Hostan, která ovládá znojemský trh, nebo například Pernštejn v Pardubicích. Velkou měrou se na úspěchu prodeje v letní sezoně podepisuje počasí. To je velmi silný faktor, který ovlivňuje spotřebu a výši prodejů v daném období. Významně se tento vliv projevil v minulé sezoně, která byla z hlediska spotřeby velmi krátká. Pro další období očekáváme další posilování trhu v oblasti fitness, kam směřuje dnešní moderní vývoj společnosti. Ing. Lubomír Močko

20 20 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 TÜV CZ partner pro certifikaci a vzdělávání v oblasti potravinářství Ing. L. Cikánková vede seminář o bezpečnosti potravin. Legislativa v oblasti potravinového práva je v neustálém vývoji, a to ze zcela prostého důvodu: zajistit lidskému zdraví bezpečnou a přitom kvalitní potravu. Naše certifikační a inspekční společnost TÜV CZ reaguje na závažnost problematiky kvality potravin a rozšiřuje portfolio své nabídky služeb i do této oblasti. Certifikujeme systémy podle celé škály norem ať už národních BRC, IFS nebo např. ISO a HACCP. Reagujeme tím i na změny v evropské legislativě EU vydala novou mezinárodní systémovou normu ISO FDIS pro systém managementu bezpečnosti potravin vyžadující zajištění konkrétních opatření v celém potravinářském řetězci, tj. od prvovýrobců až po konečné konzumenty potravin. Čes- ká norma, jejíž účinnost nabude platnosti od června letošního roku, ve své podstatě respektuje názvosloví norem řady 9000 pro jakost a vychází z již platné legislativy např. nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002/ES, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/ 2004/ES o hygieně potravin a nařízení Evropského parlamentu a Rady č /2004 o hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu, včetně úředních kontrol. Při vědomí závažnosti celé problematiky uspořádalo naše školící středisko ve dnech května seminář, kde přednášející lektorkou byla špičková odbornice z oblasti hygieny a bezpečnosti potravin, paní Ing. L. Cikánková, s dlouholetou praxí v potravinářském provozu. Vzhledem k tomu, že o celou problematiku je mezi odbornou veřejností velký zájem, zorganizujeme k této problematice celou sérii obdobných vzdělávacích aktivit, z nichž první se uskuteční již 19. června v sídle společnosti v Praze a přednášejícími budou renomovaní odborníci na evropské i národní potravinářské právo, doc. Ing. L. Babička, CSc., JUDr. A. Voigts, Ing. J. Götzová a další. Bližší informace o pořádaném semináři naleznete na webových stránkách TÜV CZ: případně bližší informace poskytne Mgr. Kamarýtová na tel Těmito aktivitami chceme využitím know-how postaveného na mnohaletých zkušenostech kolegů ze skupiny TÜV SÜD, ale i našich pracovníků a partnerů směřovat nejen do tradiční sféry působnosti společnosti TÜV, ale stále více i do oblastí označovaných v naší firemní mluvě souhrnným pojmem člověk. Znamená to pro nás směřování rovněž do oblasti potravin služeb obchodu zdravotnictví marketingu hoteliérství obchodu po interentu apod., tedy sfér pro TÜV dosud netradičních. Po úspěšně absolvovaném procesu prověření mohou naši partneři těžit z výhod propůjčené zkušební značky TÜV oktagonu, zejména její prestiže, a to nejen v evropském prostoru, ale i daleko za ním. Oktagon je dnes známka lehce čitelná a i jedinečná. Díky letům budování její hodnoty dnes jasně deklaruje, co se za ní skrývá, tedy pojmy jako kvalita, jistota a vstřícnost. Dáváme tak možnost využít přidanou hodnotu celosvětové známosti naší značky pro propagační účely vůči partnerům v tuzemsku i zahraničí. Takže závěrem TÜV CZ je tu dnes pro Vás, partnery podnikající v širokém portfoliu činností. Naše zkušenosti by se měly stát Vaší přidanou hodnotou. Solidnost naší značky by měla být trvalým přínosem ke zhodnocení Vašeho produktu a služby. Ing. Ivo Dršťák ředitel TÜV CZ Česká republika má ve střední Evropě nejvyšší počet hypermarketů Praha (dra) Nejvyšší počet hypermarketů, tedy obchodů s prodejní plochou přes 2500 metrů čtverečních, má ve střední Evropě Česká republika. Na milion obyvatel připadá zhruba 19 těchto obchodů. Na Slovensku to je zhruba 16 a v Maďarsku devět hypermarketů. Nejpomalejší vývoj je v Polsku, kde na milion lidí připadá necelých šest hypermarketů. Vyplývá to z aktuální studie společnosti ACNielsen. V hypermarketech utrácí nejvíce peněz třetina českých zákazníků. Je to o něco méně než před rokem, kdy se za věrného zákazníka hypermarketů označilo 35 procent respondentů. Důvody, proč nakupovat v hypermarketech, ke kterým se řadí například Globus, Tesco či Kaufland, zůstávají podle studie stejné jako loni. Je to hlavně snadná dostupnost, dále pak široká nabídka zboží a blízkost k místu bydliště. Tyto charakteristiky jsou pro spotřebitele podle výsledků studie dokonce důležitější než nízká cena nebo dobrá obsluha. Ne všechno zboží ale Češi nejraději nakupují v hypermarketech. V případě čerstvého ovoce a zeleniny 40 procent dotázaných odpovědělo, že je kupuje v supermarketech. V hypermarketech je nakupuje 27 procent a ve specializovaných obchodech pětina lidí. Rozdílný přístup při nákupu těchto potravin mají Slováci, kde 45 procent dotázaných odpovědělo, že je kupuje v hypermarketech. Naproti tomu 42 procent respondentů v Maďarsku a 53 procent v Polsku kupuje čerstvé ovoce a zeleninu ve specializovaných obchodech. Také pivo Češi častěji kupují v supermarketech, kam si pro něj dojde 22 procent dotázaných. Do hypermarketu pro něj zamíří 17 procent lidí. Pivo je zároveň zboží, u kterého lidé většinou lpí na oblíbené značce. Více než čtvrtina respondentů uvedla, že pokud v regálu svou značku nenajdou, koupí si ji v jiném obchodě. Zřetelně se za poslední rok změnilo nákupní chování v případě šamponů. Z aktuálních výsledků vyplývá, že zhruba třetina lidí kupuje toto zboží ve specializovaných prodejnách. V předchozí studii to uvedla pouhá tři procenta dotázaných. Podobné změny u tohoto zboží nastaly i v dalších středoevropských zemích. Na Slovensku stoupl počet o 23 procentních bodů na 25 procent, v Maďarsku o 11 procentních bodů na 12 procent a v Polsku vzrostl o sedm procentních bodů na 13 procent. Znalost privátních značek, tedy zboží, které řetězec prodává pod vlastní značkou, se v České republice zvýšila na 95 procent. Loni je znalo 75 procent dotázaných. Ještě větší znalost privátních značek je na Slovensku, kde ji potvrdilo 98 procent dotázaných. Studie společnosti ACNielsen se každoročně realizuje v 50 zemích světa, z toho 30 zemí je v Evropě. Aktuální výsledky vychází z dotazování respondentů, které se uskutečnilo od 7. do 25. listopadu Již pátý jazzový večer v Mikulově Mikulov (fk) Jihomoravská metropole Mikulov má svoji velmi sympatickou tradici. Dne 2. června 2006 pořádali místní příznivci swingové muziky již 5. jazzový večer v Zámeckém sále mikulovského zámku. Celá kulturní akce je vždy pořádána na počest mikulovického rodáka a významného českého hudebníka Karla Krautgartnera. Na tomto večeru vystoupil orchestr Gustav Brom Big-Band se svými skvělými sólisty. Slavnostnímu večeru předcházela odpolední slavnost před uměleckou galerií JazzArtGallery na náměstí v Mikulově. Zde byly odhaleny na chodníku pamětní bronzové desky dvou českých osobností jazzové slávy, a to Gustava Broma (letos v květnu by se dožil 85 let) a trumpetisty Jaromíra Hniličky, který byl celé akce přítomen a sám odhalení provedl za sebe i za svého letitého kamaráda, dirigenta Gustava Broma. Na této akci se podílí řada osobností. Nutno však podtrhnout aktivitu Ing. Ladislava Kolmačky, CSc., který je nejen významným podnikatelem v potravinářství, ale také provozovatelem uvedené jazzové galerie a zejména nezastupitelným pořadatelem jazzového dění v Mikulově. Nutno i vyzdvihnout řadu dalších osobností, ale především profesionalitu a nadšení MgA. Maxe Wittmanna, vedoucího Hudební redakce Českého rozhlasu v Brně, který nejen že slavnost před galerií a koncert uváděl, ale i zabezpečil natočení hudebního přenosu z večerního koncertu. A svým šarmem povýšil mikulovský jazzový den na skvělý společenský a umělecký zážitek. Zprava: Ing. Ladislav Kolmačka, CSc., starosta města Mikulov Jaroslav Smečka, MgA. Max Wittmann a oslavenec trumpetista Jaromír Hnilička při fanfáře po slavnostním odhalování pamětních desek před JazzArtGallery na náměstí v Mikulově. Proti plagiátorům budeme bojovat EU omezuje vývoz cukru Plagiátorství a nelegální napodobování obchodně úspěšných výrobků je rostoucím problémem pro řadu českých výrobců. Českým firmám tak každoročně vznikají škody v řádech stovek milionů korun. Vyplývá to z informací, které zveřejnily společnosti Kofola a. s., Blata, s. r. o., a Hamé, a. s. Tři významné české firmy se nedávno sešly, aby veřejnost upozornily na znepokojivou situaci v oblasti plagiátorství a zneužívání obchodních značek. Zástupci uvedených firem upřesnili, jakým způsobem je plagiátoři poškozují a jakým způsobem zasahují do práv spotřebitelů. Setkání firem též podpořil svou přítomností i zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Kofola se jako velmi oblíbený nápoj setkává se snahou o napodobování různým způsobem dlouhou dobu. Jen od roku 2001 byla ochrana práv značky Kofola předmětem šesti soudních sporů. Ve většině ukončených sporů naše společnost byla úspěšná. Žalovaní výrobci museli okamžitě ukončit využívání ochranné známky a v některých případech zaplatit i náhradu škody. I v budoucnu budeme proti výrobcům plagiátů postupovat velmi tvrdě. zdůrazňuje JUDr. Eugen Záthurecký, právní zástupce společnosti Kofola. Pro naši společnost znamenaly plagiáty jen v loňském roce ztrátu 22 milionů korun. Kromě vysoké finanční ztráty plagiátoři poškozují jméno značky na tuzemském i zahraničním trhu a také ohrožují spotřebitele. Některé napodobeniny našich výrobků byly na základě odborné expertizy označeny za životu nebezpečné. Při výrobě napodobenin není totiž vůbec brán ohled na normy, které musí výrobky v EU standardně splňovat. řekl Lukáš Vašíček z právního oddělení společnosti Blata. Společnost Hamé ročně vynakládá významné finanční částky na podporu svých obchodních značek a registrovaných ochranných známek a právě díky tomu dosáhla úspěchu nejen na českém, ale i řadě zahraničních trhů. Proto nás existence plagiátů a napodobování našich obchodních známek velice znepokojuje a budeme proti nim bojovat. Kromě finačních ztrát naší firmy jde o zásadní klamání spotřebitelů, a tak by na tento problém mělo být nahlíženo, upozorňuje RNDr. Marcela Mitáčková, ředitelka marketingu Hamé, a. s. Praha (egi) Evropská unie musí pod tlakem Světové obchodní organizace postupně výrazně omezovat export cukru. Od proto skončilo vydávání licencí, které jsou nutné pro vývoz cukru v roce 2005/06. Dosud poskytnutá oprávnění platí ještě tři měsíce. V příštím hospodářském roce od července pak budou vydány licence na podstatně nižší objem, další snižování přijde v letech následujících, řekl Hugo Roldán z odboru komunikace Ministerstva zemědělství. Omezování exportu z EU si podle něj vynutí pokles produkce cukru a osevních ploch cukrové řepy v tuzemsku. V roce 2005/2006 byly mezi domácí výrobce po krácení rozděleny kvóty na produkci tun cukru. Produkce ale dosáhla zhruba tun, přičemž objem nad kvóty musí být vyvezen na trhy mimo EU. Předseda Českomoravského cukrovarnického spolku Oldřich Reinbergr předpokládá, že se většině cukrovarů podařilo nadbytečný cukr exportovat a s ukončením vydávání licencí by proto neměl být v ČR vážnější problém. Postupné omezování exportu v dalších letech, k němuž musí EU přikročit, ale podle předpokladů povede v tuzemsku ke snížení ploch cukrovky řádově o tisíce hektarů a produkce o desítky tisíc tun cukru. Loni cukrovka zaujímala hektarů.

21 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 z domova informace / 21 Přední český výrobce a exportér piva oznámil hospodářské výsledky za finanční rok Plzeň oznámila akciová společnost Plzeňský Prazdroj své hospodářské výsledky za finanční rok končící 31. března Hlavní údaje: Tržby z prodeje vzrostly o 4 % a dosáhly 13,55 miliardy korun. Provozní zisk vzrostl o 11 % na 4,62 miliardy korun. Čistý zisk po zdanění za účetní období vzrostl o 15 % a dosáhl 3,38 miliardy korun. Finanční rok končící 31. března 2006 znamenal pro Plzeňský Prazdroj, a. s., další úspěšné období. Společnost potvrdila své postavení předního českého výrobce piva i exportéra piva, vykázala vynikající hospodářské výsledky a zvýšila svůj podíl na trhu. To vše bylo dosaženo i přes nepříznivé léto roku Všechny hlavní značky Plzeňského Prazdroje prokázaly v uplynulém roce velkou výkonnost. Především bodovaly Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Pilsner Urquell opět potvrdil postavení hlavní značky Plzeňského Prazdroje a vlajkové lodi SABMiller. Velkopopovický Kozel se nyní stal skutečně mnohonárodní značkou dobře prodávanou na mnoha evropských trzích. Úspěchy slaví obzvláště v Rusku, kde jeho prodej narostl o 55 %. Obě klíčové značky Plzeňského Prazdroje Pilsner Urquell a Gambrinus se podílely na nárůstu podílu společnosti na domácím trhu. V březnu 2006 společnost podpořila na trhu značku Gambrinus úspěšným uvedením nových lahví a přepravek. V návaznosti na proměnu životního stylu konzumentů, která jde ruku v ruce s jejich očekáváním zaručené kvality, pokračuje nealkoholické pivo Radegast Birell v dvouciferném růstu, kterého dosáhlo již v minulém roce. V létě 2005 Plzeňský Prazdroj uvedl na trh světlý ležák Velkopopovický Kozel 11 Medium. Vstoupil tak na rostoucí trh jedenáctistupňového piva a dosavadní výsledky tohoto piva jsou velmi povzbuzující. Celkové prodeje značek PPAS v zahraničí (export + licenční výroba) vzrostly za rok o 21 %. Hlavními zahraničními trhy jsou tradičně Německo, Spojené státy americké a Slovensko. Licenční výroba na pečlivě vybraných trzích, která se odehrává za přísné kontroly ze strany Plzeňského Prazdroje, se v uplynulém roce také rozvíjela velmi úspěšně. Mike Short, předseda představenstva a generální ředitel Plzeňského Prazdroje, a. s., zdůraznil ve svém komentáři k těmto hospodářským výsledkům: Všichni zaměstnanci Plzeňského Prazdroje mohou být právem hrdí na tyto vynikající výsledky, kterých jsme dosáhli i přes náročné podmínky na českém trhu a při rozsáhlých investicích přesahujících 2 miliardy korun. Zaháji- li jsme program vylepšení a revitalizace našich značek, samozřejmě při zachování tradičních receptur a výrobních postupů. K zajištění předpokládaného nárůstu exportu značky Pilsner Urquell jsme začali obrovskou přestavbu našeho pivovaru v Plzni, včetně rozšíření kapacity a modernizace systému distribuce. V uplynulém roce jsme také pokročili v mnoha iniciativách spojených se strukturou a organizací, o nichž jsme přesvědčeni, že nám zajistí pevnou základnu pro budoucí dlouhodobě udržitelný růst. Nicméně tržní prostředí, ve kterém působíme, se stále mění. Proto je životně důležité dát dohromady všechny síly, abychom mohli dál stavět na úspěších minulého roku. S celkovým prodejem více než 10,2 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2005 a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva. V roce končícím 31. března 2006 Plzeňský Prazdroj, a. s., zaměstnával v přepočtu na plný úvazek lidí v pivovarech Plzeň, Radegast (Nošovice) a Velké Popovice, i ve 13 obchodně distribučních centrech po celé České republice. Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem globální skupiny SABMiller plc, druhého největšího výrobce piva na světě, s pivovarnickými aktivitami či distribucí ve více než 60 zemích světa napříč 5 kontinenty. Pilsner Urquell je mezinárodní vlaj- Na fotografii je Mike Short, generální ředitel a předseda představenstva Plzeňského Prazdroje, a. s. kovou lodí portfolia značek SABMiller. Skupina značek SABMiller zahrnuje dále významné značky jako Miller Genuine Draft a Peroni Nastro Azzurro, a mnoho dalších úspěšných regionálních značek. Finanční ukazatele: Rok končící 31. března 2006 (tis. Kč) Mimo USA je SABMiller plc také jedním z největších výrobců a distributorů produktů firmy Coca-Cola na světě. Lucie Roztočilová Plzeňský Prazdroj, a. s. Rok končící 31. března 2005 (tis. Kč) Tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb Provozní zisk Čistý zisk za účetní období po zdanění Litovelský fotbálek Přijďte si zahrát a zafandit do své oblíbené hospůdky Litovel (red) Večer plný fotbalových soutěží, skvělé zábavy a nevšedních sportovních zážitků nabídne příznivcům skutečné pivní klasiky Pivovar Litovel. Od počátku května do konce července budou postupně restaurace s pěnivým mokem z Litovle na čepu navštěvovat litovelské promohlídky. Ty štamgastům budou přivážet soutěže o atraktivní ceny, večerní zábavu a populární stolní fotbálek, který do mnoha restaurací a hospůdek neodmyslitelně patří. Během celého večera se pivaři a pivařky mohou zúčastnit řady nejrůznějších soutěží o atraktivní ceny, mezi kterými nebude chybět až 50 litovelských piv zdarma. V Čechách a na Moravě se stále chodí hlavně na točené pivo do hospody a nejobvyklejší příležitostí ke konzumaci piva je setkání s přáteli. To je také důvod, proč se již několik let soustřeďujeme především na večerní promo aktivity přímo v restauracích našich sudových odběratelů, které mají soutěživý a zábavný charakter, říká Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel. Podle Hodulákové můžou mít nápadité a zábavné podlinkové aktivity mnohem větší dopad na budování značky, než by se na první pohled mohlo zdát. V restauraci je sice oproti televizní reklamě mnohem menší publikum, ale o to intenzivnější je kontakt s ním a o to silněji se buduje vztah a loajalita ke značce. Proto věnuje litovelský pivovar v posledních letech většinu finančních prostředků určených na propagaci právě do podlinkových aktivit, které přináší štamgastům zábavu a dávají jim tak další hodnotu navíc. POTRAVINÁŘSKÁ REVUE je plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné a odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí. Upozorňujeme, že nové číslo časopisu vyšlo 30. května 2006 Objednávky adresujte na naši redakci: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, Praha 4, nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3, Praha 3. Vše bližší o časopisu se dozvíte na DOMU V TÁBOŘE Třebízského ul. s bytem 3+1 (80 m 2 ) a dalšími prostory (cca 130 m 2 ) celé využitelné jako kanceláře popř. skladové prostory VHODNÉ PRO PODNIKÁNÍ PRONÁJEM TEL:

22 22 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 Velkopopovický Kozel zabodoval v australské mezinárodní soutěži JIŽ PO ROCE OD UVEDENÍ NA ČESKÝ TRH ZÍSKAL VELKOPOPOVICKÝ KOZEL 11 MEDIUM STŘÍBRNOU MEDAILI AUSTRALIAN INTERNATIONAL BEER AWARDS Praha (red) Stříbrnou medaili si Velkopopovický Kozel odvezl za svou jedenáctistupňovou variantu Velkopopovický Kozel 11 o Medium z australského Melbourne. Minulý týden zde proběhlo slavnostní předávání mezinárodních ocenění Australian International Beer Awards, která udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa. Již od počátku dubna probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo letos registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně České republiky, jejíž barvy úspěšně obhájil Velkopopovický Kozel, když za svou jedenáctistupňovou variantu Velkopopovický Kozel 11 Medium získal stříbrnou medaili: Po loňském uvedení nové jedenáctistupňové varianty Kozel 11 Medium na český trh jsme zaznamenali velký úspěch. Jsme rádi, že se nyní potvrzuje její úspěšnost i v náročném mezinárodním srovnání. Kozel změřil své síly v konkurenci 30 dalších zemí světa a dokázal, že jeho tradiční kvalita obstojí i v kritériích náročné mezinárodní pivní soutěže, uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel. Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria. Registrované vzorky byly v rámci posuzování odbornou porotou podrobeny více než osmidenní analýze, při níž byly zkoumány z hlediska svých chuťových vlastností, aromatu, vzhledu a stylu, ale také technické kvality. U balení je pak kritériem jeho estetická úroveň, kvalita informací o produktu, které poskytuje, a účelnost balení. Pivovar Velké Popovice dosáhl rekordního výstavu překročil hranici 1,5 milionu hl PIVOVAR VELKÉ POPOVICE POTVRDIL SVOU POZICI 3. NEJVĚTŠÍHO PIVOVARU V ČR Velké Popovice K dnešnímu dni dosáhl pivovar Velké Popovice historického výstavu 1,5 milionu hl za období posledních 12 měsíců. V současnosti je jediným z velkých pivovarů, jehož výstav roste dvojciferně a zároveň se stal největším pivovarem na území Prahy a středních Čech. Za poslední tři roky zaznamenal nárůst výstavu, který představuje 38 %. Dlouhá a bohatá tradice pivovaru Velké Popovice nás sama motivuje k dalšímu úsilí a letos se nám dokonce podařilo dosáhnout historického rekordu. Dlouhodobě vzrůstá množství vystaveného piva, již během roku 2005 se jednalo o více než 17% nárůst. Nyní jsme překročili 1,5 milionu hektolitrů piva ročně, které řadí pivovar v Popovicích na třetí příčku v České republice, a to hned za sesterský pivovar v Plzni a v Nošovicích, řekl Jozef Špirko, manažer výroby velkopopovického pivovaru. Společnost SAB- Miller, globální pivovarská skupina, do níž patří i Plzeňský Prazdroj, investuje v souladu se strategickými plány do rozvoje pivovaru Velké Popovice. Díky tomu se již stal největším v Praze a středních Čechách. Nejnovější investicí je instalace nového inspektoru lahví, který díky nejmodernějším metodám dokáže zkontrolovat až lahví za hodinu. K tomuto rozvoji jistě svým dílem přispělo i úspěšné uvedení nového produktu, jedenáctistupňové varianty Velkopopovický Kozel 11 Medium, ke kterému došlo vloni v létě, doplňuje Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel. Obliba Kozla navíc prokazatelně posiluje i v zahraničí, kde v loňském roce jeho prodej vzrostl o 45 % a oproti předchozímu roku stoupl o hl. Kromě exportu se na tomto vývoji podílí i licenční výroba, která úspěšně funguje na Slovensku, v Rusku a nejnověji také v Maďarsku. Například v Rusku je nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem, řekl dále Kuděla. Kromě vlastního růstu pivovar současně rozvíjí také investice do aktivit regionu. Vedle ekologických projektů vynakládáme prostředky na jeho kulturní rozvoj, například v rámci aktivit sdružení obcí Ladův kraj. Příkladem je mimo jiné v sobotu otevřená naučná stezka Krajinou barona Ringhoffera, která představuje dominanty Velkopopovicka včetně pivovaru, dodal Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice. Plzeňský Prazdroj, a. s., je lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa je zároveň největším exportérem českého piva. Plzeňský Prazdroj patří do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller plc, jedné z největších na světě, přítomné ve 40 zemích čtyř kontinentů. Velkopopovický Kozel je značkou, která má své nezastupitelné místo v portfoliu Plzeňského Prazdroje. Patří ke značkám s nejdynamičtějším růstem jak na českém, tak i na zahraničních trzích. Velkopopovický Kozel Černý je zároveň lídrem trhu s tmavými pivy v České republice. Pivovar Velké Popovice v loňském roce oslavil 131 let od svého založení v roce Aktuální informace o aktivitách a projektech podporovaných značkou Velkopopovický Kozel najdete na internetových stránkách Alexej Bechtin, Plzeňský Prazdroj, a. s Nealkoholické pivo proč jeho obliba stále více roste Praha Na českém, ale i na mezinárodním pivním trhu se stále více prosazuje nealkoholické pivo. Po letech poměrně pomalého růstu spotřeby zaznamenáváme, že si tento druh piva stále víc a víc upevňuje svou pozici mezi spotřebiteli. Pokusme se odpovědět si na otázku, proč tomu tak je a co vede stále větší počet našich pivovarů k tomu tento donedávna trochu opomíjený druh ve větším množství vyrábět. Ale nejprve malý historický exkurz. První pokusy vyrobit nápoj, který by především svou chutí připomínal pivo, ale neobsahoval alkohol, se objevily ve dvacátých a třicátých letech v USA v období prohibice. Dalším impulzem výroby je trvalý požadavek islámského světa mít k dispozici nápoj na bázi piva, ale striktně bez alkoholu a v neposlední řadě je to potřeba mít možnost napít se piva, a přitom dodržet restrikce konzumace alkoholu při řízení motorových vozidel. Základním problémem, který limitoval spotřebu nealkoholického piva, byla především jeho kvalita, chuť a další vlastnosti, které ke skutečnému pivu neodmyslitelně patří. Technologie výroby nealkoholického piva bohužel neumožňovala vlastností ceněných a požadovaných právě u piva standardní provenience dosáhnout. V tehdejším Československu na konci sedmdesátých let přísnější pohled na pivo (sice řazené do kategorie s nízkým objemem alkoholu, nicméně alkohol obsahující) a na jeho neslučitelnost s řízením vozidel nebo nutnost splňovat požadavky kladené na nápoj pro horké provozy (a přitom zachovat u piva obsah ceněných látek jako vysoký obsah minerálů, vitamínů a dalších zdraví prospěšných látek) vedly k tomu, že vznikla společenská poptávka po nealkoholickém nápoji (s obsahem alkoholu do 0,5 % obj.) na bázi piva, který by se chuťově běžným pivům co nejvíce přibližoval a byl určen především řidičům. S výzkumem a následně výrobou začal tým v Jihočeských pivovarech v Českých Budějovicích pod vedením výrobního náměstka a technologa Karla Bočka. Nápoj dostal název PITO, který vznikl spojením první a poslední slabiky slov PIvo a auto. V roce 1975 byly vystaveny první 3000 hl PI- TA a v roce 1980 výstav PITA činil již cca hl. Výrobní postupy 1 vycházejí ze dvou základních principů. Prvním z nich je úprava technologie tak, aby byla během výrobního procesu omezena produkce alkoholu. K dispozici je výběr surovin, úprava varního postupu, postupu kvašení, případně se použijí speciální kvasnice. V praxi je obvyklá kombinace uvedených možností. Výhodou tohoto postupu je, že není potřeba mít speciální zařízení. Druhou možností je odstranění alkoholu z hotového piva. Jsou k dispozici moderní metody vakuové destilace, dialýzy nebo reverzní osmózy. Výhodou tohoto řešení je možnost operativně reagovat na poptávku a vyrobit různě velké šarže bez ohledu na kapacity výrobního zařízení. Piva vyráběná těmito technologiemi se svou chutí i dalšími vlastnostmi blíží klasickým pivům a mnohdy jsou pro laiky k nerozeznání od běžných druhů. Přesto odborníci, např. Ing. Jiří Faměra z VÚPS, a. s., uvádějí, že nealkoholická piva se liší od běžných piv do jisté míry chutí, dále nižší pitelností, neboli potřebou napít se dalšího piva, mají vyšší hořkost. Nižší stupňovitost má za následek vyšší obsah vody a k pocitu větší plnosti musíme přidat i nižší intenzitu vůně piva. Výhodou nealkoholických piv je nižší kalorická hodnota, běžná hodnota výčepního piva 140 kj/ 100 ml je odstraněním alkoholu snížena na cca 80 kj/100 ml. Touto hodnotou se přiřazuje nealkoholické pivo do kategorie nápojů light. Dalším momentem, který ovlivnil a ovlivňuje nárůst pití nealkoholického piva, je v řadě případů úspěšná marketingová strategie výrobců. Vedle reklamy a řady promyšlených kroků v oblasti podpory prodeje se na úspěchu podílí i mnohem větší dostupnost nápoje v restauračních zařízeních i obchodech, kultura jeho podávání od hospod až po restaurace nejvyšší úrovně. V neposlední řadě se organizují mezinárodní soutěže nealkoholických piv a právě piva české provenience na nich dosáhla řady úspěchů. Pochopitelně svou roli hraje i fakt, že dnes je na trhu k dispozici kolem druhů nealkoholického piva. A noví výrobci, jak jsme byli informováni, na trh vstupují. Existuje ještě jeden faktor, který možná zůstává nedoceněn, ale který nepochybně ovlivňuje objem konzumace nealkoholického piva. Dnes patří pití nealko piva ke společenským standardům a je do určité míry i symbolem odpovědného a ohleduplného postoje nejen k sobě, ale především u řidičů ke druhým. Jak to tedy se spotřebou a výrobou nealkoholického piva u nás vypadá? Zatímco v roce 2000 vyrobily české pivovary hl 2 tohoto druhu piva, v loňském roce to bylo již hl a reálný je předpoklad, že spotřeba dále poroste. Zvyšuje se i podíl tohoto piva na celkovém výstavu našich pivovarů. Ještě v roce 2000 byl podíl nealkoholického piva 0,65 % na celkovém výstavu a v roce 2005 byl téměř dvojnásobný a dosáhl 1,25 % celkového výstavu. Už několik let je nejrychleji se rozvíjejícím druhem piva u nás. V současnosti jej vyrábí 14 českých pivovarů a podle nejnovějších informací výrobu připravuje další pivovar s tím, že jeho produkt bude na trhu kolem počátku července. Dlužno připomenout, že nabídka na trhu je dále doplňována významnými importovanými značkami. Obliba nealkoholického piva je dána jeho výrazně vyšší kvalitou a stále větší podobností s pivem vyráběným běžnými technologiemi. Nealkoholické pivo mají rádi především řidiči nebo ti, kteří si chtějí dát pivo, ale z různých důvodů nemohou konzumovat nápoje obsahující alkohol. Podle slov odborníků lze očekávat růst spotřeby nealkoholického piva. Podle Ing. Františka Krakeše, předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven, jsou to následující důvody: jeho kvalita, chuť i další vlastnosti se výrazně zlepšily, dobře slouží k uhašení žízně, mnohdy lépe než některé nealkoholické nápoje, a proto se stává nealkoholické pivo pro stále více řidičů rozumnou a bezpečnou alternativou neohrožující bezpečnost silničního provozu. Rovněž je důležitý fakt, že v nealkoholickém pivu zůstávají zachovány přednosti piva v podobě nutričních hodnot a zdraví prospěšných vlastností, a tak jsou tyto nápoje vhodným doplňkem pitného režimu. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Jan Veselý Český svaz pivovarů a sladoven 1 Podrobněji viz Gabriela Basařová: Jak se vyrábí nízkoalkoholické a nealkoholické pivo?, VESMÍR, duben 2005, str nebo Jan Šuráň: Nealkoholické pivo, PIVAŘ, březen 2006, str Zdroj: Statistické přehledy, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., Praha

23 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 z domova informace / 23 Rozhodnutí švédského Nejvyššího soudu se nedotkne současných obchodních aktivit Budějovického Budvaru Švédský Nejvyšší soud nebude projednávat dovolání Budějovického Budvaru, n. p., které bylo podáno proti rozhodnutí Odvolacího soudu ve Stockholmu ze dne 16. ledna Budějovický Budvar, n. p., tak může i nadále na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou Budějovický Budvar. Protože již od roku 1999 vyváží Budějovický Budvar do Švédska pivo pod označením Budějovický Budvar, poslední rozhodnutí se nijak nedotýká jeho současných obchodních aktivit. Budějovický Budvar má ve všech 25 zemích Evropské unie registrované ochranné známky Budweiser Budvar nebo Budějovický Budvar nebo Bud. České Budějovice (red) Budějovický Budvar, n. p., je i nadále oprávněn na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou Budějovický Budvar a naopak nesmí používat v žádné podobě slovo Budweiser. Švédský Nejvyšší soud rozhodl, že nebude projednávat dovolání Budějovického Budvaru, n. p., které bylo podáno proti rozhodnutí Odvolacího soudu ve Stockholmu ze dne 16. ledna Tím byl definitivně ukončen spor, zahájený žalobou americké firmy na český pivovar v roce Americký koncern původně požadoval, aby bylo Budějovickému Budvaru ve Švédsku zakázáno používat při prodeji piva označení Budweiser Budvar, včetně všech kombinací obsahujících slovo Budvar (např. Budějovický Budvar ). Podle švédských soudů není používání slova Budvar a jeho ekvivalentu Budbräu omezením práv americké firmy. Budějovický Budvar má ve všech 25 zemích Evropské unie registrované ochranné známky Budweiser Budvar nebo Budějovický Budvar nebo Bud. Výsledek budeme samozřejmě respektovat. Ukončení sporu vítáme, protože z praktického pohledu nijak neomezuje naše současné obchodní aktivity, ale naopak stabilizuje naší obchodní pozici. Už minimálně od roku 1999 používáme pro naše pivo ve Švédsku označení Budějovický Budvar a je pro nás pozitivní, že to tak bude i v budoucnosti, říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. I právo na označení Budějovický Budvar bylo totiž původní žalobou napadeno a ohroženo. Loňský vývoz do Švédska jsme meziročně zvýšili o 10 % a tento trend v prvním čtvrtletí 2006 pokračuje, dodává Petr Samec. Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a v dalších více než 70 správních řízeních před patentovými úřady. Budějovický Budvar zaznamenal v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Taiwanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku a Finsku. V současné době exportuje Budějovický Budvar svůj prémiový ležák, který patří k absolutní světové špičce, do 50 zemí všech světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí. Název výrobku: 1. MÍSTO Apetito Dobrá kuchyně, Římská Výrobky, které vyhrály v Soutěži o Mlékárenský výrobek roku 2006 v kategorii Sýry tavené. 1. místo Římská 2. místo Florentská Byly přihlášeny jenom dva druhy (Římská a Florentská) Výrobek splňuje očekávání spotřebitelů: má správnou chuť i konzistenci snadná manipulace moderní balení rychlá příprava (ohřívá se pouze 1 minutu a servíruje přímo ze sáčku) je vnímán jako zdravý produkt (na rozdíl od ostatních nechlazených a dehydrovaných konkurenčních výrobků) má atraktivní design obalu přitahuje pozornost zákazníků je to produkt, který usnadní rodině život 1 balení vystačí pro 2 osoby, rodina pak zakoupí 2 balení s výrobkem je spokojeno 94 % spotřebitelů Základní charakteristika: Hotová chlazená sýrová omáčka s nivou Vyznačují se jednoduchým otvíráním (stačí jen nůžkami odstřihnout roh na vyznačeném místě balení) a snadnou a rychlou přípravou. Omáčka je vyrobena na bázi pravého sýra a dochucena nivou. Použití: Jejich konzumaci doporučujeme za tepla k masu, na těstoviny, nebo zapečené pokrmy, kde nejlépe vynikne jejich lahodná chuť a jemná konzistence. Možná je však konzumace i za studena. Prakticky obal nabízí dvě možnosti přípravy, a to buď ohřev v mikrovlnné troubě po dobu jedné minuty, nebo ohřev ve vodní lázni po dobu pěti minut. Název výrobku: Apetito 2. MÍSTO Dobrá Kuchyně, Florentská Základní charakteristika: Hotová chlazená sýrová omáčka s bylinkami a česnekem. Vyznačují se jednoduchým otvíráním (stačí jen nůžkami odstřihnout roh na vyznačeném místě balení) a snadnou a rychlou přípravou. Omáčka je vyrobena na bázi pravého sýra a dochucena bylinkami a česnekem. Použití: Jejich konzumaci doporučujeme za tepla k masu, na těstoviny, nebo zapečené pokrmy, kde nejlépe vynikne jejich lahodná chuť a jemná konzistence. Možná je však konzumace i za studena. Prakticky obal nabízí dvě možnosti přípravy, a to buď ohřev v mikrovlnné troubě po dobu jedné minuty, nebo ohřev ve vodní lázni po dobu pěti minut. TPK spol. s r. o., Velkomoravská 2714/28, Hodonín, Česká republika, tel.: , fax: , tpkhodonin@tpk.cz

24 24 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 Na snímku je jednatel vinařství Reisten Jiří Kalášek s exministrem Janem Fenclem při degustaci vín během veletrhu Víno a destiláty v Praze na Výstavišti v Holešovicích. Foto Eugenie Línková Vinařství nad rybníkem Nesyt a pod kopcem Reistenberg Reisten je malé vinařství, které se zabývá převážně výrobou přívlastkových vín a speciálních výběrů. Vinice, ze kterých naše vína vyrábíme, se nacházejí ve zcela výjimečných polohách pod Pálavou, která dává našim vínům osobitý a nezaměnitelný charakter, řekl jednatel firmy doc. Ing. Jiří Kalášek. V současné době obhospodařujeme 28 hektarů vinic. Máme však také dlouhodobý vztah s Holcovými vinicemi, s jejichž majitelem společně určujeme vizi každého ročníku, dodal Kalášek. Vinice v Sedlci v trati Nad Nesytem leží vysoko na jihovýchodní stráni nad hladinou rybníka Nesyt, ve kterém se zrcadlí vznešený valtický zámek a vrch Reistenberg, z jehož názvu je odvozeno jméno našeho vinařství, uzavřel Kalášek. Domácí výroba vín loni předběžně klesla o pětinu Praha (li) O pětinu na hektolitrů klesla loni podle předběžných čísel domácí výroba vín. Důvodem byla hlavně nižší sklizeň hroznů, na níž se podepsaly choroby způsobené zejména deštivým počasím v létě, řekl tajemník Svazu vinařů ČR Martin Půček během zahájení veletrhu Víno&Destiláty. Kvalita loňského ročníku ale podle něj byla špičková. Tuzemská výroba vín se pohybuje kolem hl ročně a pokrývá asi z necelých 40 procent rostoucí domácí spotřebu. Za hlavní problém v současnosti považují domácí vinaři příliv levných dovozů. Vinaři loni podle Půčka vykázali průměrný výnos kolem 4,6 tuny hroznů z hektaru, zatímco dlouhodobý průměr je kolem 5,8 tuny. Například v Rakousku je produkce mnohem intenzivnější a sklízejí tam devět tun z hektaru, v Německu až 12 tun, podotkl Půček. Letos se podle něj na produkci negativně podepíše dlouhá zima a mrazy, které způsobily pěstitelům révy značné škody. Průměrný výnos tak letos zřejmě bude opět spíš nižší. Naproti tomu ale přijdou do plodnosti nové vinice vysazené v roce 2003 a celková produkce by se tak mohla pohybovat kolem hektolitrů. Předloňský vstup do Evropské unie znamenal odstranění obchodních bariér a otevření trhu. Zejména od loňského roku si vinaři stěžují na sílící tlak levných dovozů. Česko je v rámci EU šestým největším importérem vín, vozí se sem hlavně ta levnější, podotkl Půček. Největším problémem, který dovozy způsobily, je pokles cen, a to i kvalitních přívlastkových vín, řekl obchodní zástupce středně velkého vinařství LIVI Dubňany Petr Kratochvíla. Tento trend podle něj trvá a vína jsou v různých akcích měsíc od měsíce levnější. LIVI ročně produkuje zhruba litrů vlastních vín. Naopak importéři si otevření trhu pochvalují. Například firma Kolouch import se podle Tomáše Koloucha zaměřuje na francouzská vína. Ročně doveze desetitisíce lahví a postupně zvedá odbyt. Konkurence mezi dovozci je sice obrovská, ale cestou je specializace na určité oblasti či druhy vín, uvedl. ZAHRANIČNÍ OBCHOD S VÍNEM Rok Dovoz v milionech korun Vývoz v milionech korun 2006* , *2006 údaje za leden až březen, zdroj ČSÚ Dovézt lze přitom podle něj velmi kvalitní nápoje za zajímavé ceny. Podle prvního náměstka ministra zemědělství ČR Miroslava Tomana spotřebitelé stále více preferují kvalitní vína, což je hlavní šance pro domácí výrobce. Situace v evropském vinařském sektoru není růžová, protože celoevropsky spotřeba klesá a navíc sílí konkurence ze zemí nového světa, podotkl Toman. Češi naopak podle dostupných údajů holdují vínu stále více. Loni činila spotřeba na obyvatele asi 17 litrů proti 15 litrům v půli devadesátých let. Průměr EU je ale zhruba 30 až 32 litrů na osobu. NEJVĚTŠÍ IMPORTÉŘI VÍNA DO ČR V ROCE 2005 Země Dovoz v milionech korun Itálie 616 Francie 345 Španělsko 313 Maďarsko 248 Chile 145 V Česku už druhým rokem výrazně roste zájem o růžová vína a sekty Plzeň (bo) V Česku druhým rokem výrazně roste zájem o růžová vína a sekty. Zatímco v západoevropských zemích tvoří dlouhodobě jejich podíl až 25 procent, v tuzemsku dvě až tři procenta. Dlouhodobě k nim panovala nedůvěra kvůli barvě i názoru, že nejde o pravé víno. Nyní se z nich ale stává velmi módní nápoj a většina výrobců i dovozců je zařazuje do nabídky. Zatím se tato vína objevují hlavně v restauracích a barech. Tento trend je patrný už druhým rokem, řekla Ludmila Kalvachová z firmy RoséFrance, která růžová vína dováží už deset let z jihofrancouzských oblastí Provence, Languedoc a Avignon, kde je specifické složení půdy. Tato vína tvoří sedminu světové produkce a polovinu výroby francouzských vinařů. Lidé chtějí nové věci, potvrdil dvouletý trend výrazného zájmu o růžová vína Antonín Koníček z Agrodružstva Nový Šaldorf na Znojemsku. Firma zatím nabízí pouze jeden druh z vlastních hroznů, Rulandské modré, neboť technologie výroby růžového vína je náročná. Cenově se pohybují na úrovni jakostních bílých vín, Bohemia Sekt dividendu nevyplatí uvedl. Podle Kalvachové se cena pohybuje od 70 do 300 korun za láhev 0,7 litru, průměr je 200 korun. Poptávka po dobrém růžáku je zejména na západě velmi vysoká, uvedl Alexandr Lochman, zástupce velkého dovozce, firmy Bacchus Praha. Firma dováží vína vyšších cenových relací zejména z Francie, Španělska a Itálie, ale i z Chile. V západní Evropě odhadl podíl růžových vín na čtvrtinu, v Česku tvoří podle Lochmana dvě až tři procenta. Růžová vína představují styl života. Pijí se často jako aperitiv a také tam, kde se griluje, uvedl Lochman. Barva údajně povzbuzuje ke konzumaci, i když jsou zatím spíše ženským pitím. Podle Lochmana je škoda, že tato vína nejsou moc vidět v maloobchodech. Distributoři se toho pořád bojí. Gastronomické časopisy by ho měly více podporovat, dodal. V ČR údajně tato vína dlouhá léta neuměli vinaři vyrobit, ale situace se rychle mění. Rozdíl je v pojímání jejich pití, jsou jako doplněk k jídlu, zejména rybám, kořeněným jídlům, uzeným a grilovaným masům, uvedla Kalvachová. Vína jsou svěží, lehká a mají ovocnou až květnatou chuť. Velký zájem o růžová vína potvrzují největší čeští výrobci. Bohemia Sekt koncem loňského roku výrazně rozšířil výrobu růžových vín a sektů. Firma sází zejména na novinku Bohemia Sekt rosé brut. Její letošní potenciál je až prodaných lahví ročně, uvedl finanční ředitel Ondřej Beránek. Je to něco jako barikové víno. Buď lidem chutná, nebo ne, uvedl Petr Šrámek z Vína Zaječí. Firma vyrábí už třetím rokem Svatovavřinecké rosé. Podle Šrámka by se mělo toto víno, po němž se lidé cítí svěže a uvolněně, více propagovat, zejména v létě. Bohemia Sekt loni vyvezl přes milion lahví vín Praha (bo) Skupina Bohemia Sekt vykázala loni konsolidovaný čistý zisk 118 milionů korun, což byl meziročně nárůst o osm procent. Čistý profit mateřského Bohemia Sektu loni klesl o tři miliony na 96 milionů korun. Dividendy z loňského zisku firma nevyplatí a peníze použije na další rozvoj, řekl finanční ředitel Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská Ondřej Beránek. Za rok 2004 vyplatila firma na dividendách 61 milionů, 340 korun na akcii. Podnik má od závěru loňského roku jediného vlastníka německého výrobce alkoholických nápojů Henkell & Söhnlein z potravinářské skupiny Dr. Oetker. Společnost loni zvýšila meziročně tržby o 15,3 procenta na téměř 1,5 miliardy korun včetně spotřební daně, na což měly vliv zejména téměř čtrnáctiprocentní růst prodeje sektů a loni v červnu zahájený prodej lihovin vlastních značek. Podnik loni prodal 30 milionů lahví sektů, vín a lihovin, zhruba stejně jako předloni. Sekty tvořily třetinu objemu. Podle generálního ředitele Josefa Vozdeckého vzrostl loni zejména podíl střední a vyšší cenové kategorie nápojů při současném plánovaném poklesu prodeje stolních vín v kartonech. Dodal, že v ČR trvale roste obliba kvalitnějších vín s přívlastkem. Letos chceme zvýšit prodej vín o dvě procenta a sektů o pět procent, dodal Vozdecký. Podle Beránka letos dosáhnou tržby skupiny minimálně 1,6 miliardy korun a konsolidovaný zisk má být opět mírně vyšší. Firma má nyní 17 procent českého trhu klidných vín a 73 procent na trhu sektů, uvedl Vozdecký. Dodal, že importy vína v lahvích vzrostly od vstupu ČR do EU o 57 procent. Firmu to ale nijak neohrožuje, neboť za deset minulých let investoval přes jednu miliardu korun. Nyní jsme jedním z nejmodernějších výrobních podniků ve střední Evropě, dodal. Investované peníze šly především do nové technologie a nyní už míří zejména do marketingu a podpory prodeje. Uprostřed května zahájil Bohemia Sekt letní komunikační kampaň Měsíc Bohemia Sektu, která má zvýšit prodej šumivých vín mimo vánoční sezonu. Bohemia Sekt loni převzal tuzemské ochranné známky švédského výrobce lihovin V&S Group. V polovině září převedl výrobu z Říčan do Mikulova. Od června začal distribuovat 60 druhů lihovin zejména značek Pražská vodka, Dynybyl, Nordic Ice a Silver Ice, kterých loni prodal ke čtyřem milionům lahví, za což utržil 350 milionů korun. Letos chce prodat přes pět milionů lahví. Náš vstup na trh lihovin byl velmi razantní, uvedl Vozdecký. Loni v dubnu se stal podnik výhradním distributorem italského hořkého likéru Campari. Koncem roku společnost výrazně rozšířila výrobu růžových vín a sektů. Jejich potenciál je až prodaných lahví ročně, uvedl Beránek. Největší české vinařsko-vinohradnické uskupení Bohemia Sekt s 319 lidmi zahrnuje kromě mateřského Bohemia Sektu ještě značky Víno Mikulov, Habánské sklepy a Chateau Bzenec. K posílení pozice jako komplexního dodavatele alkoholických nápojů přispívají vlastní lihovinové značky, dodal Vozdecký. Starý Plzenec (Plzeňsko) (bo) Skupina Bohemia Sekt loni vyvezla 1,04 milionu lahví sektů a vín, což je meziročně o 30 procent více. Export firmy tvořil 3,5 procenta celkového loňského prodeje lahví. Ze zahraničí podnik inkasoval necelých 40 milionů korun, což jsou necelá tři procenta z celkových tržeb skupiny, které loni, včetně spotřební daně, dosáhly téměř 1,5 miliardy korun. Uvedl to generální ředitel Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská a. s. Josef Vozdecký. Letos chce firma export znovu výrazně zvýšit. Vývoz na obsazené evropské trhy je ale velmi tvrdá práce, východní trhy jsou stále riskantní, uvedl ředitel. Přes půl milionu lahví sektů a vín vyvezl podnik na Slovensko, následovalo Polsko a Belgie. Zejména kvalitní přívlastková a šumivá vína jdou většinou do gastronomie. Skupina nepravidelně vyváží do 14 zemí. Vozdecký potvrdil, že se firma zajímá o koupi bulharského výrobce vín jižnějšího typu, zejména červených. Zájemců je víc, uvedl. Firma čeká, až bude definitivně jasný termín vstupu Bulharska do EU, zpřísní se zákon na ochranu investic a zvýší se rating republiky z Balkánského poloostrova. Nedávno firma zahájila vývoz lihovin na Slovensko. Zájem je o čisté lihoviny, tedy čistou vodku, uvedl Vozdecký. Bohemia Sekt loni převzal tuzemské ochranné známky švédského výrobce lihovin V&S Group. Od června začal distribuovat 60 druhů lihovin hlavně značek Pražská vodka, Dynybyl, Nordic Ice a Silver Ice, kterých loni prodal ke čtyřem milionům lahví. Podnik chce letos opět vydat pět procent z obratu, zhruba 70 milionů korun, do marketingu. Část peněz bude směřovat také na zahraniční trhy. V minulých deseti letech investovala skupina přes jednu miliardu hlavně do technologie, nyní už peníze míří do podpory prodeje. Největší česká vinařsko-vinohradnická skupina, zahrnující devět závodů s 320 lidmi, měla loni čistý zisk 118 milionů korun, meziročně o osm procent více. Čistý profit mateřského Bohemia Sektu činil 96 milionů Kč.

25 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 z domova / 25 Ministr zemědělství ČR Jan Mládek, za ním zleva Jan Höck ředitel SZIF, Jaroslav Machovec ředitel Vinařského fondu, František Veselý ředitel veletrhu V&D 2006, zcela vpravo paní tlumočnice. Ministr zemědělství ČR Jan Mládek v diplomatickém rozhovoru. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu. Josef Vozdecký, generální ředitel Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská a. s. Ve dnech proběhl již 9. ročník mezinárodního nápojového veletrhu pro gastronomii Víno&Destiláty 2006 na Výstavišti v Praze 7 - Holešovicích. Střední hala a levé křídlo Průmyslového paláce (6 400 m 2 ) byly v letošním roce opět určeny pro největší nápojovou gastronomickou akci v ČR věnovanou hlavně vínu a destilátům. Ve spolupráci prakticky se všemi gastronomickými časopisy byla zajištěna pro vystavovatele účast hoteliérů, majitelů restaurací, penzionů, barů, vinoték a dalších obchodníků s nápoji. Milovníky vín osloví i rádia, výrazná billboardová kampaň a hlavní mediální partneři MF Dnes a ihned. Počet registrovaných vystavovatelů byl zhruba stejný jako v loňském roce a činil 275. Na veletrhu vystavovali nejen zástupci velkých výrobců v ČR, ale i malé rodinné podniky či obchodníci s vínem. A nesmíme zapomenout na zahraniční vystavovatele, kteří tvořili nemalou část vystavovatelů, a tak výrazně rozšířili nabídku na tuzemském trhu. Výrazný zájem projevili zejména Rakušané, kteří se po roční odmlce opět vrátili na veletrh s celou národní expozicí. Na veletrhu tak byla vína prakticky z celého světa. První den jako Den vín z ČR byl věnován českým a moravským vínům. Prezentace významných českých společností (Bohemia Sekt a Soaré Sekt) a akcí na podporu tuzemských vín (koordinovaných Vinařským fondem) průběžně probíhala na pódiu i v konferenčním centru. Pro velvyslance a obchodní rady v ČR představil ministr zemědělství ČR nejlepší vína v kombinacích s nejlepšími potravinami v neveřejné akci (Moravská vína a Klasa v Lapidáriu). Na pódiu proběhlo první den v hod. vyhlášení výsledků soutěže o nejlepší domácí a zahraniční vína. Soutěžilo se již tradičně o Zlatý pohár veletrhu Víno&Destiláty 2006 ve 12 kategoriích se statutem schváleným Ministerstvem zemědělství ČR (statut umožňuje, aby medaile ze soutěže mohly být součástí etikety). Tato soutěž oceňuje nejen nejlepší vína, ale také výrazně přispívá k orientaci odborníků i návštěvníků v obrovském množství nabízených vín na našem trhu. Druhý den jako Den vín z Portugalska a třetí den jako Den vín z Burgundska byly ve znamení těchto vín a jejich propagace. Každý den zahájil velvyslanec dané země a na pódiu proběhl doprovodný podpůrný program a v národních stáncích speciální nabídka vín. Na slavnostní zahájení Dne vín z Burgundska navázala tisková konference ( ve hod.) ke Dni vín z Burgundska pro pozvané novináře a průběžně v Burgundské labužnické restauraci probíhala nabídka speciálních lahůdek v kombinaci s víny. Burgundská expozice v sobě skrývala i senzorickou výstavku (karafy s vůněmi, které lze nalézt ve vínech, jako je máslo, banán, borůvky atd.), která byla velmi oceňována na veletrhu v Japonsku. Druhý den byl věnován také charitě: v hodin proběhla unikátní dražba archivních vín a destilátů, jejíž celý výtěžek je určen Nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Licitátorem aukce byl známý umělec Marek Eben. Akci podpořil svým obrazem i významný malíř Kristián Kodet. (Zleva): František Veselý, ředitel veletrhu V&D 2006, Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu, Přemysl Sobotka, předseda senátu ČR, 1. náměstek ministra zemědělství ČR státní tajemník Miroslav Toman. Slavnostní zahájení proběhlo v hod. za účasti ministra zemědělství ČR Jana Mládka, předsedy Senátu ČR Přemysla Sobotky a dalších významných hostů. Ministr zemědělství ČR Jan Mládek při svém projevu.

26 26 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 Plzeň Božkov (red) Společnost Stock Plzeň - Božkov, která je největším domácím výrobcem lihovin, v loňském roce utržila za prodej výrobků a služeb 1,63 miliardy korun, což představuje meziroční zvýšení tržeb o 11,6 procenta. Stock Plzeň tak drží vysokou úroveň tržeb z rekordních let 2001 až 2003, a to především díky rostoucímu podílu prodeje značkových, a tedy i dražších produktů. Objem prodejů společnosti v roce 2005 činil 23,16 milionu litrů lihovin, také o 11,6 procenta více oproti roku Na spotřební dani, dani z příjmu a DPH odvedl Stock Plzeň do státního Stock Plzeň Božkov loni zvýšil tržby i prodeje rozpočtu jen za rok 2005 částku 2,04 miliardy korun. Dosáhli jsme vynikajících výsledků přes řadu negativních faktorů, které ovlivnily situaci v lihovinové branži. Navzdory argumentům odborníků bylo například zavedeno povinné kolkování lihovin, které nás výrazně administrativně, finančně i personálně zatížilo, uvedl generální ředitel Stocku Plzeň Božkov Martin Petrášek. Podle něho se trh již vzpamatoval z šoku způsobeného skokovým zvýšením spotřební daně v roce 2004, obecný trend poklesu spotřeby lihovin však pokračuje. Nárůst prodejů se v loňském roce projevil prakticky v celém výrobkovém portfoliu Stocku Plzeň - Božkov, Po desetiletích se Češi vracejí k lidovým lihovinám Plzeň (bo) Po desetiletích se Češi znovu vracejí k tradičním a lidovým lihovinám, které patří v restauracích a barech mezi levnější kořalky. Kromě klasického rumu, dnes tuzemáku, jde zejména o peprmintku neboli zelenou, klasickou vodku a slivovici s nižším obsahem alkoholu. Uvedl to generální ředitel Stocku Martin Petrášek. Už loni začalo docházet k renesanci tradičních lidových kořalek, které se u nás hodně pily před 20 až 30 lety a poté byly dlouhá léta hojně zatracované, uvedl Petrášek. Stock žádnou z nich nepřestal vyrábět. Nejoblíbenější je nyní peprmintka, zejména u mladých lidí na diskotékách. Kromě módnosti některých druhů alkoholu a jeho pití v jednoduchých koktejlech je dalším důvodem nárůstu pití tradičních lihovin přechod konzumentů od bezejmenných levných výrobků k zavedeným značkám. Spotřebitelé měli řadu špatných zkušeností a dnes dávají přednost značkám s garantovanou kvalitou i za vyšší cenu, uvedl Petrášek. Před 30 lety se pilo nejvíce v restauracích, hospodách a barech brandy, které Stock trvale vyrábí. Před 25 lety to byla peprmintka, o pět let později vodky, před 15 lety hopsinka, před deseti lety Fernet Stock a whisky Johny Walker a Ballantine s, řekl ředitel prodeje Richard Švéda. Před pěti lety se zvedl citrónový fernet, jehož spotřeba dále roste, a bourbon Jim Beam a tequila. V roce 2003 začal boom ovocných vodek, který letos začíná opadat. Obrovský zájem je nyní o ovocné destiláty, které ale nezískají velké procento trhu, neboť 40 až 50 procent alkoholu nezkonzumuje většina populace, dodal Švéda. Stock proto nabízí také slabší druhy. Spotřeba nejprodávanějšího českého tuzemáku rumu by měla letos zůstat na loňské úrovni. Stock drží v této kategorii v gastronomii tržní podíl 71 procent. Spotřeba Božkov Vodky, která loni výrazně vylétla, by měla letos dále růst. Mírně klesat má kategorie hořkých a bylinných likérů, kam patří zejména fernety, jejichž spotřeba byla v minulých letech extrémně vysoká. Stock loni prodal 23,16 milionu litrů třiceti druhů svých produktů. Letos plánuje nárůst objemu prodejů v řádu jednotek procent, což má zajistit zejména vyšší prodej lihovin v gastronomii. V českých restauracích, barech, hospodách a klubech chce podnik prodat téměř polovinu vyrobených lihovin. Loni to bylo 43 procent. Hodně se jich vypije v jednoduchých koktejlech, uvedl Švéda. Likérka proto zavedla svůj program Long Stock Drinks. Značky Stocku Plzeň kralují v české gastronomii Plzeň Božkov (red) Přibližně polovina objemu prodaných lihovin ze Stocku Plzeň směřuje do sektoru gastronomie. Jen za loňský rok se tak v českých hospodách, restauracích, klubech a barech prodalo zhruba 10 milionů litrů lihovin od Stocku Plzeň. které čítá více než 30 značek. Z hlediska absolutního objemu jsou nejprodávanějšími produkty Stocku Plzeň vlajkové značky Fernet Stock a Fernet Stock Citrus a dále Božkov Tuzemský a Božkov Vodka. Největší růstovou dynamiku však loni vykázaly obě vodky z portfolia Stocku Plzeň. Prodeje Vodky Amundsen se zvýšily o 46 procent, Božkov Vodka posílila dokonce o 66 procent. Vedle fernetů a tuzemáku se tak vodky stávají další klíčovou součástí sortimentu firmy. Výrobkové portfolio Stocku Plzeň se přitom neustále rozšiřuje. V loňském roce do něj přibyly značky Amundsen Green Tea, Amundsen Plum a Rh+, v letošním roce se sortiment rozšířil již o další dva Praha/Čerčany (Benešovsko) (bo) Nelegální výrobnu lihovin odhalili celníci v Čerčanech při operaci s krycím názvem Vibrátor. Zajistili v ní kolem litrů lihu a alkoholických nápojů. Daňový únik z jejich prodeje na černém trhu by byl téměř pět milionů korun. Ve spolupráci s finanční policií celníci zadrželi pět osob, které se přímo podílely na výrobě a následné Praha (bo) Čechům chutná nejen pivo, ale i nealkoholické nápoje, jejichž spotřebou se řadí k evropské špičce. Ročně jich zkonzumují přes 270 litrů na osobu včetně balených vod a minerálek, což je množství srovnatelné se sousedním Německem či Rakouskem. Uvedl to výkonný tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeněk Huml. Spotřeba nealko nápojů v Česku od poloviny devadesátých let soustavně rostla a do roku 2003 se téměř zdvojnásobila. Předloni se růst zastavil, hlavně vlivem chladného léta. Údaje za loňský rok ještě nejsou k dispozici, ale podle Humla by mohl pokračovat růst, i když zřejmě už ne takovým tempem jako v dřívějších letech. Lze také předpokládat, že s růstem kupní síly přestane být pro českého spotřebitele hlavním vodítkem cena nápojů, tak jako dosud, dodal. distribuci lihovin, oznámili mluvčí celních ředitelství Ostrava a Praha. Svým rozsahem patří odhalení této nelegální výrobny mezi nejúspěšnější záchyty Celní správy ČR v posledních měsících, dodali mluvčí. Způsobená škoda podle nich bude podstatně vyšší, protože stáčírna byla v provozu několik měsíců. Celníci skupinu delší dobu sledovali. Stock Plzeň má přitom v české gastronomii mimořádně silnou pozici. Podle údajů agentury Data Servis je Stock Plzeň v TOP 10 nejprodávanějších značek v gastronomii zastoupen pětinásobně, přičemž drží zlatou, stříbrnou i bronzovou příčku. Vůbec nejsilnější značkou v tomto segmentu je Božkov Tuzemský, který se na celkovém odbytu lihovin v restauracích podílí více než deseti procenty. Jen velmi těsně jej následují Fernet Stock a Fernet Stock Citrus. V TOP 10 má Stock Plzeň dále Božkov Vodku (5. místo) a Božkov Peprmint (7. místo). Gastronomie má z hlediska prodejů a vytváření pozice našich produktů mimořádně důležitou roli. V gastronomii se vytváří spotřebitelské zvyklosti, návštěvníci restaurací vymýšlejí nejrůznější rituály konzumace, vznikají zde módní trendy, tradiční a oblíbené značky získávají přezdívky. S trochou nadsázky lze říci, že značka, která se chytne v gastronomii, uspěje i v obchodech, uvedl ředitel prodeje a marketingu Stocku Plzeň Richard Švéda. Právě především pro segment gastronomie jsou přitom určeny i první dvě letošní novinky společnosti Slivovice Stock Excellent a Božkov Zlatý. Českému trhu s lihovinami zcela vládnou tři segmenty, které tvoří drtivou část jejich spotřeby: vodky, tuzemák a hořké a bylinné. Značky Stocku Plzeň jsou v gastronomii vždy na špici i v rámci těchto tří klíčových segmentů. V kategorii vodka zaujímá Božkov Vodka první místo, když se na celkových prodejích v gastronomii podílí 24,5 %. Na dalších pozicích jsou proslulé mezinárodní značky Finlandia (19,6 %) a Absolut (7,5 %). V kategorii vodka přitom Stock Plzeň reprezentuje ještě Vodka Amundsen, která se se značkou Jelzin dělí o bramborovou medaili, a od počátku roku také distribuční značka Koskenkorva. Takřka neotřesitelné postavení zaujímá v gastronomii Božkov Tuzemský. Ten se na celkových prodejích v kategorii tuzemák podílí 70 procenty! Nejbližším soupeřem Božkova Tuzemského v gastronomii je tuzemák společnosti Fruko-Schulz s podílem 5,7 %. Více než tři čtvrtiny hořkých a bylinných lihovin a likérů, které se vypijí v restauracích, tvoří značky Stocku Plzeň. Lídry jsou samozřejmě Fernet Stock a Fernet Stock Citrus, které jsou i v gastronomii s podílem 41,2 % a 32,5 % dvěma nejprodávanějšími hořkými a bylinnými. Na třetím místě je Karlovarská Becherovka s podílem 16 %. Stock Plzeň má vedoucí postavení i v kategorii likérů, kde se jeho značka Božkov Peprmint podílí na celkových prodejích téměř 10 procenty, následovaná Berentzen Saurer Apfel (cca 7 %) a Božkov Griotte (5 %). nové výrobky Božkov Zlatý a Slivovici Stock Excellent. Podíl Stocku Plzeň - Božkov na českém trhu se pohybuje kolem 36 procent. Export Stocku Plzeň Božkov dosáhl v loňském roce 2,9 milionu litrů, což představuje oproti roku 2004 zvýšení o zhruba 27,4 procenta. Hlavním exportním trhem je Slovensko, kde odbyt a marketing zajišťuje dceřiná společnost Stock Slovakia. Nejvýznamnějšími vývozními značkami společnosti jsou Fernet Stock a Fernet Stock Citrus. Obrat Stocku Slovakia v roce 2005 vzrostl o 18,2 procenta a dosáhl hodnoty 612,2 milionu slovenských korun. Stock Plzeň v loňském roce zaměstnával v průměru 186 zaměstnanců a investoval zhruba 80 milionů korun do výstavby nové administrativní budovy, která byla dokončena v květnu V roce 2005 došlo také k zásadní změně ve struktuře akcionářů Stocku Plzeň. Na loňské mimořádné valné hromadě bylo rozhodnuto o přechodu vlastnického práva ke všem akciím společnosti na hlavního akcionáře společnost ECKES & STOCK GmbH. V souladu s Obchodním zákoníkem proběhlo převzetí akcií menšinových akcionářů, jimž bylo vyplaceno finanční protiplnění. ECKES & STOCK GmbH je tak v současné době stoprocentním akcionářem Stocku Plzeň. Celníci odhalili nelegální výrobnu lihovin Závěrečná operace se uskutečnila ve čtyřech krajích. Jejím výsledkem bylo odhalení kompletní stáčecí linky na výrobu alkoholických nápojů v plném provozu. Celníci v ní zajistili litrů lihu ve velkoobjemových plastových kontejnerech, přes litrů alkoholu různých značek, desetitisíce etiket a tisíce prázdných lahví a kartonů připravených k použití. Češi patří ve spotřebě nealkoholických nápojů k evropské špičce Z celkové spotřeby 2,8 miliardy litrů představovaly předloni 1,3 miliardy litrů sycené nápoje a druhý největší podíl, bezmála 900 milionů litrů, měly balené vody. Z dalších druhů roste zájem o ovocné šťávy a nektary, ovocné nápoje a také o ledové čaje, spíše pokles naopak zaznamenávají sirupy. Domácí výroba nealkoholických nápojů se pohybuje kolem 2,7 miliardy litrů ročně. Podle Humla jde o odvětví velmi dynamické, v širokém sortimentu se objevují nové produkty, mění se počet i struktura výrobců. Některé tuzemské podniky expandují i do sousedních států, kde zřizují své výrobní závody. Roční obrat domácího trhu nealkoholických nápojů se pohybuje kolem 50 miliard korun. Kromě více než 270 litrů nealkoholických nápojů jeden Čech v průměru ročně zkonzumuje také například 160 litrů piva, 17 litrů vína a několik litrů lihovin.

27 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 ze zahraničí / 27 Nizozemský Ahold zvýšil tržby téměř o devět procent Amsterodam (dra) Nizozemský maloobchod Ahold, který podniká také v České republice, v prvním čtvrtletí zvýšil tržby o 8,6 procenta na 14,1 miliardy eur. K vyššímu výsledku firmě pomohl růst dolaru vůči euru, uvedl Ahold ve své nedávné zprávě. Tržby podniku překonaly očekávání ekonomů. Dvacítka analytiků, na které se obrátila agentura Reuters, odhadovala tržby Aholdu na rovných 14 miliard eur. Podnik ve zprávě dodal, že bez vlivu devizových kurzů by se jeho čtvrtletní tržby zvýšily o 2,1 procenta. Ahold je čtvrtý největší potravinářský maloobchod na světě a v České republice mu patří řetězce Albert a Hypernova. Ze silnějšího dolaru podnik těžil proto, že zhruba 70 procent jeho tržeb vzniká ve Spojených státech. Konkurence na trhu přetrvává a ceny energií nadále ovlivňují cho- vání spotřebitelů, zejména ve Spojených státech, uvedl Ahold ve zprávě. Ahold tento měsíc jmenoval nového provozního ředitele, který přehodnotí maloobchodní aktivity skupiny. Podnik již dříve naznačil, že čelí vyšším cenám surovin a ve Spojených státech silné konkurenci. Kvůli konkurenci a vyšším nákladům společnost koncem března snížila odhad letošních tržeb. Ahold předpokládá, že za celý rok mu čisté maloobchodní tržby vzrostou o 2,5 až tři procenta. V předchozí předpovědi podnik počítal s růstem celoročních tržeb o pět procent, napsala agentura Reuters. Nizozemský soud odsoudil bývalé nejvyšší představitele Aholdu za účetní podvody k podmíněným trestům a peněžitým pokutám. Verdikt byl tečkou za skandálem, který u jedné z největších maloobchodních firem světa propukl v únoru Tehdy podnik přiznal, že v minulosti nadhodnotil zisky asi o miliardu eur, a to převážně v USA. Coca-Cola zalila za 120 let planetu Atlanta/Praha (dra) Namíchal ji lékárník proti bolestem hlavy. Teď z ní bolí hlava všechny menší výrobce nealkoholických nápojů světa. Coca-Cola se za posledních 120 let stala značkou s hodnotou 70 miliard dolarů a jakýmsi symbolem nealkoholického pití. Můžete chtít buď vodu, džus, nebo kolu. John Pemberton přitom jen 8. května 1886 prodal první dávku sirupu, který měl léčit vše: od migrény přes bolesti zad a zubů až po nachlazení. V současnosti se ročně prodají miliardy litrů Coca-Coly. Kolem značky se vytvořila vlastní mytologie, málokdo ji nezná. Ostatně na tomto nápadu postavili v osmdesátých létech tvůrci úspěšnou komedii Bohové musejí být šílení, kde hlavní roli hraje láhev Coca-Coly a africký kmen Křováků. Kromě toho dokázala být Coca-Cola antiarabská, antiindická i antikomunistická a i dnes snad existuje jen málo fenoménů, k nimž by Coca-Cola neměla nějaký vztah. Dáme tam dvě C, bude to dobře vypadat na plakátech, prohlásil Pembertonův společník Frank Robinson, když mu Pemberton předvedl nový produkt své lékárenské alchymie a diskutovali spolu, jak nový výrobek pojmenovat. Název tedy byl zvolen Coca-Cola (dva roky starý Pembertonův vynález nesl název French Wine Cola), Robinson zároveň navrhl použití písma typu Spencer, které vytvořilo dnes tak známou značku. Logo v roce 1886 ale žádné velké nadšení nebudilo. V prvním roce prodeje byl hospodářský výsledek základního produktu později založené Coca-Cola Company mínus 20 dolarů (v roce 2005 firma vykázala zisk 4,8 miliardy při tržbách přesahujících 23 miliard dolarů), když při nákladech na umíchání 70 dolarů získal prodejem dávky po pěti centech zpět dolarů jen 50. Všechny tyto dolary sice chytře investoval do reklamy, úspěchu svého vynálezu se už nedočkal. Dva roky po uvedení Coca-Coly na trh Pemberton zemřel. Zatímco Pemberton byl tak otcem receptu a nápoje, jeho nástupce Asa Candler se stal tvůrcem značky. Tři roky poté, co nápoj v roce 1892 převzal, už jej pily celé Spojené státy. Následně už šel rozvoj značky rychle. V roce 1915 se zrodila slavná láhev, o čtyři roky později Coca-Cola Company převzala firmu od rodiny Candlerů a rozjela se do světa. Její definitivní dominanci ale nastolil až Adolf Hitler. Právě do boje s ním a nacisty si totiž americká armáda objednala miliony lahví, které se staly jedním ze směnných artiklů při obchodu. Světová dominance Coca-Coly získala pevné základy. Stodvacáté narozeniny Coca-Coly nicméně v úplně ideální atmosféře neprobíhají, Cola totiž nezažívá své nejlepší období. Po dlouhých sto letech souboje ji nedávno převálcovala věčně druhá Pepsi, a to jak v tržní kapitalizaci, tak v rychlosti růstu. Zatímco Pepsi vsadila na rozšiřování tržního záběru na nové trhy Asie a východní Evropy, Coca-Cola sice dominuje tradičním teritoriím v Severní Americe, západní Evropě a Japonsku, tyto však stagnují a neumožňují společnosti růst. Podle odborníků by mělo jít o přechodné období. Jak příznivci tak odpůrci se totiž shodují, že Coca-Cola je věčná. ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA KARTON VHODNÝ PRO STERILACI Na letošním potravinářském veletrhu Anuga představila britská společnost SIG Combibloc svůj nový kartonový systém. Prezentuje jej jako alternativu ke skleněným a plechovým obalům běžně používaným k balení zeleninových a ovocných produktů. Obaly pro tyto výrobky představují pro firmu, která se až doposud zaměřovala na obaly pro mlékárenský a nápojový sektor, nové tržní možnosti. Trh hotových pokrmů je jedním z trvale rostoucích segmentů trhu potravin. Výrobci se zaměřují na spotřebitele, kteří obvykle mají na přípravu jídla málo času a hledají proto výrobky, které si mohou doma kulinárně snadno a rychle připravit. Nejnovějším trendem jsou minimálně zpracované potraviny a potraviny, které obsahují málo aditiv a konzervačních činidel, které ale přesto vyhovují požadavku na zdravotně bezpečné výrobky. Nový obal Combisafe byl vyvinutý pro balení pevných produktů nebo polotekutých potravin obsahujících pevné kousky, které se po zabalení musí sterilovat. Je vhodný zejména pro zeleninové a ovocné výrobky, hotové pokrmy, dušená masa aj. Kartonový obal Combisafe je vyroben z lepenky, polypropylenu a hliníku. Tato kombinace vytváří nezbytný předpoklad, aby obal bez poškození přežil teplotní ošetření v autoklávu. Každá vrstva obalu funguje jako speciální ochrana potravinového výrobku. Vnitřní polypropylenová vrstva představuje bariéru pro průnik tekutiny z obalu do vnějšího prostředí. Vnější polypropylenová vrstva chrání potravinu před vnější kontaminací a zajišťuje, že kompozitní materiál snese vysokou teplotu a vlhkost v průběhu autoklávování. Lepenka a hliník chrání obsah obalu před světlem, průnikem vnějších pachů a kyslíku. V balírnách se k plnění tohoto obalu používá vysokorychlostní plnička SIG Combiblock. Na začátku linky je kartonový obal, který má tvar plochého rukávu s podélnou stranou zatavenou ultrazvukem, nejdříve zvednut do výše přísavným zařízením. Potom je zploštělý karton rozevřen a zformován do obdélníkového tvaru a posunut na tvarovací trn. Zde je budoucí dno kartonového obalu aktivováno horkým vzduchem, poskládáno do patřičného tvaru a zataveno pomocí speciálně tvarovaného lisovacího zařízení. Lisováním se kartonu vytvaruje dno tak, aby obal získal mechanickou stabilitu. Potom je horní část obalu poskládána dle předem vytvořených drážek tak, aby budoucí vršek obalu měl garantovaný tvar. Takto připravený obal se posléze plní pokrmem. Plnění se provádí v několika krocích. Nejdříve se vloží pevné součásti pokrmu, poté část polotekutá a nakonec, jestliže je to nutné, se obal doplní tekutinou. Uzavřený obal s pokrmem potom podstoupí sterilaci v autoklávu. Plnicí linka je modulární, umožňuje až čtyřproudové plnění a kontrolu výstupů, což při maximální rychlosti může být až kusů za hodinu. Linku lze doplnit několika dalšími plničkami, takže výkon se ještě zvýší. Změnu velikosti plněného objemu i druhu plněné potraviny lze zrealizovat během několika minut. Změnu v označování výrobku na obalu lze provést okamžitě, a to bez nutnosti zastavení linky. Všechny stěny kartonového obalu včetně dna a vrchu lze využít k prezentaci informací o výrobku či k dekoraci. Na jednu europaletu se vejde 2160 obalů Combisafe o objemu 400 ml. Prvním zájemcem o nový balicí systém je Jütro Konservenfabrik, dceřiná firma hamburské společnosti I. Schroeder. Společnost chce nový obal použít k balení několika druhů hustých omáček obsahujících pevné kousky, jejichž velikost a množství se různí podle typu omáčky. DSM KONČÍ S VÝROBOU ASPARTAMU Společnost Holland Sweetener Company (HSC) oznámila, že v prosinci 2006 ukončí své aktivity v oblasti výroby a distribuce aspartamu a kombinovaného sladidla Twinsweet. Z tohoto důvodu dojde již na začátku 4. čtvrtletí letošního roku k zastavení výroby obou sladidel. HSC je společným podnikem firem Royal DSM N.V. (Nizozemsko) a Tosoh Corporation (Japonsko). Společnost DSM se k tomuto kroku rozhodla, protože se domnívá, že světový trh aspartamem se potýká s přebytky tohoto sladidla, což v posledních 5 letech způsobuje silnou erozi cen a vede k významnému snížení zisků. Zlepšení situace na trhu se v blízké ani v dohledné budoucnosti neočekává. Holland Sweetener Company byla založena jako společný nizozemsko-japonský podnik v roce Unikátní výrobní postup přípravy sladidla byl vyvinutý na základě technologií obou zúčastněných společností. V Nizozemsku začala výroba aspartamu v roce Následná expanze výroby sladidla učinila z HSC největšího výrobce aspartamu v Evropě. Dvousložkové sladidlo Twinset, vyrobené z aspartamu a acesulfamu, bylo vyvinuto v roce 1995 v rámci výzkumného programu zaměřeného na vývoj na aspartamu založených konceptů nových sladidel pro potravinářský průmysl a oblast nutraceutik. DSM má na sladidlo Twinset, jeho výrobní postup a použití několik patentů. Aspartam byl poprvé schválen k potravinářskému využití v Evropě na začátku 80. let. Evropská legislativa harmonizující jeho použití do potravin byla, po vyhodnocení bezpečnosti tohoto sladidla v roce 1984, 1987 a 1988, přijata v roce Od té doby probíhá mezi výrobci, vědci, médii a spotřebiteli diskuze o zdravotní bezpečnosti samotného aspartamu a jeho složek kyseliny asparagové, fenylalaninu a metanolu. Zatím posledním příspěvkem do této diskuze bylo prohlášení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, že aspartam není karcinogenním činidlem a pro použití v potravinářství je bezpečný. Toto prohlášení bylo zveřejněno na začátku května letošního roku a jednalo se o reakci na závěry studie provedené v Ramazziniho ústavu, podle kterých je aspartam karcinogenní. MALINY BOHATÝM ZDROJEM ANTIOXIDANTŮ Podle údajů publikovaných v časopise BioFactors mají maliny o téměř 50 procent více antioxidační aktivity než jahody, třikrát více než kiwi a desetkát více než rajská jablíčka a brokolice. Vitamín C se na antioxidační aktivitě malin podílí 20 procenty a ve 100 gramech ovoce je ho 30 miligramů. Antokyaniny, speciálně kyanidin a pelagonidinové glykosidy, se na antioxidační aktivitě účastní dalšími 25 procenty. Je zajímavé, že největší podíl na antioxidační aktivitě mají ellagitanniny, což je skupina látek nacházejících se téměř výlučně v malinách. Tyto látky jsou údajně velmi účinnými antikarcinogeny. Vědci z Mezinárodního výzkumného ústavu botanického ve Wageningenu zjistili, že šokovým zmrazením tekutým dusíkem a následným uchováváním při teplotě -20 o C, ani tepelným zpracováním na džem se antioxidační aktivita malin významně nesníží, i když koncentrace vitamínu C v důsledku zmrazení poklesne na polovinu. Maliny představují velmi diverzifikovaný zdroj účinných antioxidantů a zasloužily by si proto, aby byly denní součástí našeho jídelníčku. NOVÝ EMULGÁTOR PRO CUKROVINKÁŘSKÝ PRŮMYSL Nový emulgátor na britském trhu, jenž je na bázi směsi esterů sacharózy, je určen pro výrobce cukrovinek. Produkt nazvaný Sucrosilk je určen k náhradě lecitinu a částečně i želatiny. Jeho výrobce, firma Sisterna, tvrdí, že ideálním nosičem pro směs je moučkový cukr. V této kombinaci je Sucrosilk vhodný pro širokou řadu cukrovinkářských aplikací. Podle výrobce lze Sucrosilk použít při výrobě tvrdých a želatinových bonbonů, cereálních tyčinek, karamelu a fondánu. Množství emulgátoru používané při výrobě cukrovinkářských výrobků se pohybuje od 0,2 do 2,0 procenta. Ve většině aplikací je Sucrosilk schopen nahradit jiné emulgátory v poměru 1:1. V současnosti jsou na trhu dvě varianty výrobku, Sucrosilk HP10 a Sucrosilk MP10, každý obsahuje jiné kombinace esterů sacharózy podle cukrovinek, k jejichž výrobě je určen. Poslední údaje agentury Frost & Sullivan ukazují, že emulgátory společně s náhražkami tuků jsou vůdci trhu potravinářských aditiv. Od roku 2000 hodnota trhu emugátorů vzrostla o 5,6 procenta. Emulgátory se v potravinářském průmyslu používají ke snížení povrchového napětí mezi dvěmi nemísitelnými fázemi na jejich rozhraní např. dvě kapaliny, kapalina a plyn nebo kapalina a pevná fáze a umožní jim smísit se. Tatiana Oldřichová, ÚZPI

28 28 / nabídky informace Potravinářský zpravodaj 6 / 2006

29 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 nabídky informace / 29

30 30 / nabídky informace Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 Finální inspekce potravinářských výrobků rentgenovými systémy Stává se již samozřejmostí, že výrobci potravinářských výrobků stále častěji vybavují své provozy zařízením pro detekci kovů. Jednak z důvodu ochrany své výrobní technologie nebo z důvodu auditů potravinářských řetězců či zvyšování své prestiže na trhu získáváním certifikátů BRC nebo IFS. Detektory kovů nacházejí především uplatnění na koncích balících linek, kde je již vyloučena možná kontaminace, stávají se nedílnou součástí některých balících strojů, ať už vertikálních nebo horizontálních nebo jsou vřazovány do potrubních rozvodů kde je vyžadována kontrola např. při plnění big-bagů nebo cisteren. V některých případech však již možnosti detektorů kovů končí a to zejména při balení potravinářských produktů do nejrůznějších hliníkových nebo jiných kovových obalů. Žádný detektor kovů neumí provést detekci v produktu zabaleném do hliníkové fólie, plechovky či plastového kelímku s Al víčkem apod. Důvod je prostý, nelze detekovat kov v kovu. Zde se naskýtá možnost aplikace rentgenového detekčního systému. Rentgenový systém pracuje na zcela odlišném detekčním principu a je jím možné docílit kromě detekce kovů také detekci jiných cizorodých materiálů s dostatečnou hustotou. Velmi jednoduše lze říct, že je možné detekovat cizorodé materiály s větší hustotou, než voda. Kontaminanty, které se udrží na hladině, detekovat nelze a naopak, ty které klesnou ke dnu, detekovat lze. Mezi detekovatelné materiály patří např. všechny druhy kovů, sklo, kameny, pryž, PVC. Mezi materiály, které nelze rentgenem zachytit patří např. dřevo, papír, vlasy, hmyz a většina plastů. Detekční citlivost ovšem snižuje materiál obalu výrobku. Čím větší hustotu má obal, tím je omezenější možnost detekce méně hustých kontaminantů. Např. je velmi obtížné nebo i nemožné v ocelové plechovce zachytit plastové úlomky, sklo i kamínky nebo ve skleněné láhvi zachytit skleněné střepy. Naopak velmi jednoduše je možné ve výrobku v hliníkové fólii zachytit kovové kontaminanty. Zdánlivě jednoduché řešení finální inspekce výše uvedených výrobků zařazením rentgenu na konec balící linky nebo těsně před expedicí, má svá úskalí. Nejvhodnější aplikací rentgenové- ho systému je kontrola jednotlivých samostatných balení nebo skupinových balení, řazených vedle sebe nikoliv nad sebou. Zde lze dosáhnout nejlepších detekčních výsledků a je možné pomocí speciálních algoritmů provádět detekci chybějícího kusu, deformace obalu či celistvosti výrobku. V žádném případě se nedoporučuje provádět detekci v kartonech, kde jsou výrobky uložené nad sebou. Jelikož rentgenové paprsky procházejí výrobkem ve svislém směru, dochází ke sčítání vlivů jednotlivých obalů a výsledkem je velmi zhoršená až nedostačující detekční citlivost. Místo instalace je proto nutné volit velmi uváženě. Rentgenové systémy pracují zcela automaticky, není zapotřebí žádného dozoru. Výkonný počítač provádí spolehlivě detekci a řídí i proces separace. Pouze se provede kalibrace na daný typ výrobku a je možné jej spustit do plného provozu. Intenzita rentgenového záření je plně v souladu s hygienickými normami a nedochází k žádnému ovlivňování kvality detekovaného výrobku. Rovněž ze zdravotního hlediska je systém naprosto bezpečný, nedochází k žádnému vyzařování rentgenových paprsků mimo zařízení a obavy z případného ozáření personálu nejsou na místě. Ing. Miroslav Černek AD Controls s.r.o. AD Controls s.r.o. exkluzivní zastoupení firmy Thermo Goring Kerr - světového výrobce rentgenových detekčních systémů AD Controls s. r. o. 1. Máje Ostrava Vítkovice Tel.: Fax: info@adcontrols.cz Váš partner pro finální inspekci potravinářských výrobků... Carla spol. s r. o. získala ocenění značkou Klasa za výrobky: Cukrářská poleva bílá Cukrářská poleva tmavá Cukrářská poleva lískooříšková Cukrářská poleva mléčná Bonboniéry Laguna Capuccino Desert Coffee Cream Dessert Nut Cream Desert Tyčinku CARLA COCO Pomazánku CARLA CREAM dětskou svačinku Grandchoco snack

31 Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 nabídky informace / 31

32 32 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2006 MILSY a.s., Bánovce nad Bebravou je potravinárska obchodná spoločnost zameraná na úpravu a spracovanie mlieka, výrobu čerstvých mliečnych výrobkov dennej spotreby, ale hlavně na výrobu parených údených a neúdených syrov a nátierkového masla rôznych prichutí. Značka MILSY v duchu tradičnéj výroby výnimočnej kvality prezentuje výrobky vysokej kvality, akými sú aj slovenské syrové špeciality: oštiepok, parenice a korbáče. KVALITU VÝROBKOV POTVRDZUJÚ AJ MNOHÉ OCENENIA: Medzinárodný potravinářsky veľtrh Salima 2004 Brno Zlatá Salima za Korbáčik slaný neúdený a údený Medzinárodný poľnohospodársky a potravinářsky veľtrh Agrokomplex Nitra 2004 Zlatý kosák za Bánoveckú nátierku s jogurtem Käsiade, Inssbruck 2004 bronzová medaila za Bánoveckú parenicu údenú a neúdenú OCENENIE MPSR 2005 ZNAČKA KVALITY UDELENÁ VÝROBKOM: Bánovecký oštiepok, polooštiepok, oštiepok hranol, Bánovecká nátierka termizovaná neochutená a aj ochutené, Bánovecká parenica údená a neúdená, Sm tánka OCENENIE MPSR 2006 ZNAČKA KVALITY UDELENÁ VÝROBKOM: Bán vec a Šl hanka Medzinárodný potravinársky veľtrh Salima 2006 Brno Zlatá Salima za Bánoveckú nátierku termizovanú s ementálovou príchuťou