ATMOSFÉRA. Teplo v atmosféře. Složky krajinné sféry
|
|
- David Kolář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ATMOSFÉRA Atmosféra představuje plynný obal Země a tento plyn se též označuje jako vzduch. Její vliv se projevuje zejména kvalitativními (rozptyl) a kvantitativními (pohlcování) změnami slunečního záření, přenosem vláhy, na většinu složek fyzickogeografické sféry působí jak fyzikálně, tak i chemicky. Zemskou atmosféru (vzduch) označujeme za směs plynů, tekutých a tuhých částic. Taková atmosféra se označuje jako suchá a jejími hlavními složkami jsou dusík (78,01 %), kyslík (20,95 %) a argon (0.93 %). Ze známějších komponentů je to dále oxid uhličitý (0,03%), ale jeho množství se mění. Zemská atmosféra obsahuje prakticky vždy určité množství vody (maximálně až 4% objemového množství) a pak se označuje jako vlhký vzduch. Z pevných a tekutých částic se v atmosféře nacházejí v různém množství již zmíněná voda v kapalném či pevném skupenství, mikroorganismy, půdní částice, kosmický prach, krystaly solí, zejména mořské, produkty vulkanické činnosti, pylová zrna atd. Většina těchto částic slouží jako kondenzační jádra v procesu tvorby dešťových kapek. Zemskou atmosféru tvoří soustředné vrstvy, které se označují jako troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra a exosféra, která ve výšce kolem km přechází do volného vesmíru. Pro život na Zemi je nejdůležitější troposféra, která obsahuje prakticky všechnu vodu v atmosféře a celkově 90% hmotnosti atmosféry.troposféra dosahuje do výšky 17 km nad rovníkem a 9 km nad póly.je pro ni charakteristický pokles teploty s výškou o 0,65 C na 100 m, pokles tlaku s výškou, stejně jako hustoty a vlhkosti.vytváří se v ní oblačné systémy, vyvíjí se zde cirkulace a tak se zde realizuje intenzivní přenos vody a tepla. Od horní hranice troposféry po výšku asi 50 km se nachází stratosféra. Její součástí je ozonosféra. Ve výšce km je nejvyšší koncentrace ozonu O3. Ozon brání pronikání pro živé organismy a rostlinstvo škodlivého ultrafialového záření k zemskému povrchu. Proces rozrušování ozonosféry a velký úbytek ozonu pozorujeme od konce 70. let nad Antarktidou a přilehlou částí Jižní Ameriky a od konce 90.let nad severní Evropou a Sibiří. Teplo v atmosféře Země je neustále, ale vzhledem ke svému tvaru a v důsledku svých pohybů nerovnoměrně, ozařována slunečním zářením. Z celkového množství slunečního záření zemský povrch odrazí nebo vyzáří 42% a zbývajících 58% je pohlcené atmosférou a zemským povrchem včetně hydrosféry.v zemské atmosféře a na povrchu Země probíhá neustálý proces přeměny slunečního záření na teplo.režim teploty je současně ovlivněn dalšími, zejména geografickými faktory (sklon a orientace místa, nadmořská výška,povaha půdního a rostlinného krytu atd.).horizontální změny,respektive rozložení teplot na zemském povrchu (případně v atmosféře) vyjadřují izotermy, což jsou spojnice míst o stejné teplotě vzduchu.pomocí nich lze popsat teplotní poměry jednotlivých geografických oblastí. 1
2 Voda v atmosféře, atmosférické srážky Jedním z nejcharakterističtějších procesů je nepřetržitá výměna (oběh) vody mezi zemským povrchem a atmosférou. Voda se vypařuje ze zemského povrchu, v atmosféře při snížení teploty kondenzuje ve vodní kapky nebo sublimuje na krystaly ledu. Viditelným projevem uvedených procesů jsou oblaka. Časové a prostorové rozložení srážek na Zemi je značně nerovnoměrné. Přesto lze vymezit oblasti (pásy) s podnebným režimem a ročními úhrny srážek: vlhký teplý pás,suchý teplý pás,vlhký mírný pás a suchý studený pás. Místní rozdíly v rozložení srážek bývají nejčastěji způsobeny místním charakterem georeliéfu (nadmořská výška, vznik návětrných a závětrných poloh a srážkového stínu). Pohyby v atmosféře Zemská atmosféra je hmotná a proto působí na zemský povrch a na všechny předměty na něm tlakem. Hodnoty tlaku vzduchu jsou na různých místech na Zemi různé. Je to důsledek nerovnoměrného rozložení tepla. Proudění vzduchu v planetárním měřítku se řídí určitými zákonitostmi a vytváří systém všeobecné cirkulace (oběhu) atmosféry. Ten je ještě ovlivněn nerovnoměrným rozložením pevnin a oceánů, otáčením Země a vznikem síly uchylující zemské rotace (Coriolisova síla). Coriolisova síla způsobuje stáčení vzduchových hmot na severní polokouli vpravo a na jižní polokouli vlevo. Systém všeobecné cirkulace atmosféry lze zjednodušeně popsat takto. Podél rovníku vznikají vlivem vysokých teplot výstupné proudy, které se ve výšce stáčejí k obratníkům a vytvářejí tzv. antipasáty.nad rovníkem tak existuje trvale pás nízkého tlaku vzduchu. Vzduch nahromaděný přibližně podél 30.rovnoběžek vytváří subtropický pás vysokého tlaku vzduchu.odtud se vzduchové hmoty přemisťují jak na jih, tak i na sever.ty, které vanou k rovníku, se označují jako pasáty.jedná se o stálé vzduchové proudy, které mají na severní polokouli charakter severovýchodních a jižní polokouli jihovýchodních větrů (pasátů). Přibližně podél 60 rovnoběžek se nacházejí pásy nízkého tlaku vzduchu, do kterých proudí vzduch ze severu i z jihu. V důsledku stáčení zde mají větry jihozápadní až západní směr. Jsou to typické směry větrů v mírných zeměpisných šířkách. 2
3 V polárních oblastech je vzduch studený a těžký a proto se zde vytvořily oblasti vysokého tlaku vzduchu. Větry zde vanou východní a dosahují až mírných srážek. Popsaný systém vzdušného proudění může být narušen nerovnoměrným zahříváním pevnin a oceánů, jak je to typické pro jižní a jihovýchodní Asii. Systém výměny vzduchových hmot mezi pevninou a oceánem, resp. mezi oceánem a pevninou se nazývá monzunová cirkulace a má výrazný sezónní charakter. Letní monzun vane z oceánu na pevninu, kam přináší vydatné srážky. Zimní monzun je suchý a vane z pevniny nad oceán. Podobný systém vzdušného proudění se může vyvinout nad plošně menším oblastmi, např. při pobřeží moří a velkých jezer. Hovoříme o místních větrech, v uvedeném případě o brízové cirkulaci. Mořský vánek (chladný) vzniká během dne a vane od moře na pobřeží, pobřežní vánek (teplý) se vyvíjí v nočních hodinách a vane od pobřeží na moře. Mezi známé místní větry patří teplý údolní vítr vanoucí během dne z údolí nahoru. V nočních hodinách může vanout vítr z hor směrem dolů a pak se označuje jako horský. Překonává-li vzduchová hmota horskou překážku kolmou ke směru pohybu větru, na závětrné straně může vzniknout teplý, nárazový a padavý vítr, označovaný (fén). Vzduchové hmoty a fronty Jednotlivé objemy vzduchu (části atmosféry) se od sebe lišit svými vlastnostmi (teplotou, tlakem a vlhkostí), které odrážejí poměry místa jejich vzniku. Nazývají se vzduchové hmoty a velmi často se pohybují mezi geografickými oblastmi. Takto se podle místa vzniku rozlišují 4 základní typy vzduchových hmot: arktická (antarktická), polární (mírných srážek), tropická a rovníková. Další možné dělení podle obsahu vodních par je na oceánské (vlhké) a pevninské (suché) nebo podle teploty na teplé, studené a neutrální. Vzduchové hmoty odlišných vlastností jsou od sebe odděleny přechodnou vrstvou (plochou), která se označuje jako atmosférická fronta (frontální plocha, frontální rozhraní). Její průsečnice se zemským povrchem se nazývá frontální čára neboli fronta. Ta může být arktická (odděluje arktickou a polární vzduchovou hmotu), polární (rozhraní mezi polární a tropickou vzduchovou hmotou) nebo tropická (odděluje tropické a rovníkové vzduchové hmoty). Jsou to tzv. hlavní stacionární (minimálně pohyblivé) fronty. Kromě toho rozlišujeme fronty pohyblivé a to teplou, studenou a okluzní. Právě tyto pohyblivé fronty způsobují výrazné změny počasí. 3
4 Na rozhraní teplých vzduchových hmot pohybujících se na sever a studených pohybujících se na jih vznikají oblasti vysokého a nízkého tlaku vzduchu. Označují se jako tlakové útvary a ty základní jsou cyklony (tlakové níže vyplněné lehčím a teplejším vzduchem) a anticyklony (tlakové výše obsahující těžší a chladnější vzduch). Jsou to vzdušné víry dosahující horizontálního rozměru až několika set až tisíc km. Výrazná cyklonální činnost je typická pro mírné podnebné pásy a způsobuje velké změny počasí.velmi nebezpečné jsou tropické cyklony, které se vytvářejí na tropické frontě (rozhraní mezi tropickými a rovníkovými vzduchovými hmotami).dosáhnou-li na pevninu, mohou způsobit velké škody. Počasí a podnebí Zemská atmosféra a její stav se dá kdykoliv charakterizovat hodnotami meteorologických prvků, mezi kterými jsou nejdůležitější intenzita slunečního záření, teplota, tlak a vlhkost vzduchu, proudění vzduchu atd. Na charakteru počasí se kromě atmosféry spolupodílí další složky fyzickogeografické sféry, hydrosféra, kryosféra, litosféra a biosféra. Dohromady tvoří úplný klimatický systém. Klima rozsáhlých geografických oblastí (kontinent, stát) se označuje jako makroklima, klima menších území (kotlina, různě orientované svahy, města) se nazývají mezoklima. V případě klimatu stejnorodých ploch (les, vodní plocha, pole) hovoříme o mikroklimatu. Podnebí na Zemi podléhalo a podléhá změnám, které jsou způsobeny řadou faktorů (např. kolísání sluneční aktivity, chemickými změnami zemské atmosféry, horotvornými pochody atd.) Poslední nejznámější klimatické změny se odehrály ve starších čtvrtohorách přibližně před roky, kdy docházelo ke střídání ledových a meziledových dob. Na vybraných pracovištích se hodnoty jednotlivých meteorologických prvků zakreslují pomocí smluvených značek do synoptických map. Při jejich analýze je základním krokem zakreslení rozložení tlakového pole pomocí izobar (čáry spojující místa o stejné hodnotě tlaku vzduchu) a polohy základních tlakových útvarů včetně jejich předpokládaného pohybu. Spolupůsobením všech klimatogeografických činitelů se utváří ráz podnebí a na Zemi můžeme vymezit hlavní podnebné pásy. Od horkého rovníkového pásu na sever a na jih to jsou tropický, subtropický (severní a jižní), mírný pás severní a jižní polokoule, subpolární (severní a jižní) a studené polární pásy (arktický a antarktický). Uvedené podnebné poměry se vztahují k velkým geografickým oblastem s odlišnými typy krajiny, a proto se zpravidla v každé z nich dá vymezit oblast, kde je podnebí oceánské, kontinentální, a horské. Klimatické poměry na těchto velkých územích se označují jako makroklima. 4
5 Skleníkový efekt Skleníkový efekt je jev způsobený tím, že vodní páry a skleníkové plyny (všechny plyny, jejichž molekuly tvoří tři a více atomů, např. amoniak, freony, methan, oxid dusný, oxid uhličitý, ozón) zvýšeně propouští krátkovlnné sluneční záření k zemskému povrchu a naopak pohlcují značnou část dlouhovlnného infračerveného záření vyzařovaného zemským povrchem. To způsobuje oteplování nižších vrstev atmosféry. Obrovská produkce skleníkových plynů způsobená spalováním fosilních paliv (oxid uhličitý), používáním chladicí techniky, sprejů a hasicích přístrojů a výrobou plastů (freony), důlní činností a pěstováním rýže (methan), způsobuje zesílení skleníkového efektu. To má za následek zvyšování průměrné teploty na zemském povrchu - v tomto století se zvýšila o 0,6 C a do poloviny příštího století by se měla zvýšit o dalších 1,5 až 4,5 C, což může a asi i bude mít za následek tání pevninských ledovců a zaplavování oblastí s malou nadmořskou výškou. Hydrosféra Země vyniká mezi planetami sluneční soustavy svojí hydrosférou. Je to prostor na povrchu, pod povrchem i v zemské atmosféře, kde se vyskytuje a pohybuje voda v různých skupenstvích. Pod pojmem hydrosféra (vodní obal země) rozumíme tedy vodu v oceánech a mořích a vodu na povrchu souše, patří sem i voda vázaná v ledovcích a organizmech, půdní, podzemní a atmosférická voda. Voda patří k nejrozšířenějším látkám na Zemi a je v neustálém koloběhu. Pro člověka má prvořadý význam podzemní voda jako pitný zdroj, řeky a jezera jako zdroj energie a spolu s půdní a atmosférickou vodou jako zdroj vláhy. Schéma rozdělení vod: voda (71%=100%) -slaná (97%) -sladká (3%) -podpovrchová (1,2%) -led (1,7%) -povrchová a atmosférická (0,03%) -povrchová -atmosférická -řeky 5
6 Světový oceán největší souvislá vodní plocha na zemském povrchu zabírá 97% objemu všech vod na Zemi a 70,92% celého zemského povrchu průměrná hloubka je m největší hloubky dosahuje v podmořských příkopech (Mariánský p m) nejmenší hloubky dosahuje v šelfech u pobřeží světadíly a ostrovy dělí sv. oceán na jednotlivé oceány, moře, zálivy a průlivy ve 20.st. se na základě oceánických výzkumů vyčlenily 4 nám známé oceány: Tichý oceán 49% Atlantský oceán 26% Indický oceán 21% Sev.ledový oceán 4% Světový oceán 100% Tichý oceán: - největší, nejhlubší Severní ledový oceán: - nejmenší, nejmělčí a nejchladnější (zima -1,8 C; léto 1,5 C) Indický oceán: - nejslanější a nejteplejší Atlantský oceán: Kolumbus jeho přeplutím našel Ameriku Vlastnosti mořské vody a) barva- odstín vody je ovlivněn pohlcováním slun. paprsků a taktéž barvou oblohy, závisí na obsahu min. látek, planktonu ve vodě a na hloubce = modrá barva: chudá na plankton = zelená a načervenalá barva: moře bohatá na živé organismy = žlutá a nahnědlá barva: barva okrajových moří, do nichž řeky přinášejí min. látky př.: Rudé m. - korály; Sargasové m. - řasy; Bílé m. - led; Žluté m. - jíl přinášený řekou 6
7 b) slanost (salinita)- množství rozpuštěných min. látek (solí) - sírany, chloridy, uhličitany; slanost se vyjadřuje v ; největší slanost v subtrop. Mořích (Rudé moře - 42, Mrtvé moře ); nejméně slaná moře jsou tam, kde se silně uplatňuje přítok (Baltské moře ), slanost ovlivňuje zeměpisná šířka, teplota, výpar, srážky a přítoky c) teplota - přes 53% plochy oceánu má průměrnou teplotu na hladině vyšší než 20 C; chladnější jsou východní části oceánů, protože tam pronikají studené mořské proudy a dochází k výstupu chladnějších vod z hlubin; teplota se zvyšuje směrem k rovníku a klesá s hloubkou; zdrojem tepla je sluneční energie Pohyby mořské vody - oceánské vody jsou neustále v pohybu, způsobují to atmosférické vlivy (přitažlivost Slunce a Měsíce) a vlivy geodynamické (zemětřesení) a) vlnění - vzniká působením větru; je to systém vln o různé výšce, směru a rychlosti TSUNAMI - vlny způsobené podmořským zemětřesením nebo výbuchy sopek, mají obrovskou rychlost a drtivý dopad na pobřeží b) dmutí - vzniká vlivem přitažlivých sil Měsíce a Slunce, které působí hromadění vodních mas na straně přivrácené a rovněž vlivem odstředivé síly, která ovlivňuje vznik přílivu na straně od Měsíce odvrácené - jsou-li Země, Měsíc a Slunce v přímkovém postavení, jejich přitažlivé síly se sčítají a vzniká skočné dmutí - při pravoúhlé pozici se přitažlivé síly odčítají a mluvíme o hluchém dmutí - příliv se projevuje ponejvíce v zálivech (na SZ Francie - 12m; v Kanadě v zálivu Fundy - 19,6m) c) proudy - jsou vyvolané pravidelnými větry - dělí se na: hlubinné, vzestupné a sestupné - teplé proudy - Golfský proud - v místě vzniku je asi 100 km široký, na volném moři se roztáhne a omývá Z a S Evropy, jeho voda má jinou barvu než okolní oceán, má vliv na podnebí Z Evropy; Severní a Jižní rovníkový proud - nachází se v Atlantiku, Pacifiku i v Tichém oceánu; Kurošio - vzniká u filipínských ostrovů - studené proudy - Peruánský proud - přitéká od Antarktidy a proudí podél Peru a Chile; 7
8 Další proudy: Bengálský proud, Kanárský proud Jezera přírodní sníženiny na zemském povrchu částečně nebo úplně vyplněné vodou mají velký geografický význam, velká jezera ovlivňují podnebí, usměrňují říční odnos, mají i turisticko-rekreační funkci a hlavně jsou zdrojem povrchové pitné vody převážná část sladké vody je soustředěna ve třech oblastech 1.) Severní Amerika- Velká kanadská jezera 2.) Jezera Východoafrické příkopové propadliny 3.) Pánev nejhlubšího jezera planety-bajkalu tektonická - vznikla poklesem ker zemské kůry podél zlomů (př. Kaspické m.) sopečná - vznikla v kráterech vyhaslých sopek, zahrazením údolí ztuhlou lávou apod. (př. Crater Lake v USA) ledovcová - vznikla odsunovou nebo akumulační činností ledovců (př. skandinávská jezera) krasová jezera vzniklá říční erozí-kolem dolních toků řek (př. kolem Dunaje či Nilu) Řeky -povrchové vody tj. potoky + řeky tvoří dohromady říční síť, ročně řekami odteče km 3 vody -vodní toky začínají jako potoky a bystřiny, spojením několika menších pramenných toků vzniká řeka -každá říční síť má hlavní tok a přítoky 8
9 Pojmy: ústí-místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky či oceánu apod. povodí (plocha v km 2 )-území, ze kterých hlavní tok se svými přítoky odvádí povrchovou i podzemní vodu rozvodnice-smyšlená čára vyznačující geogr. hranici mezi sousedními povodími rozvodí-přirozené rozhraní povodí v krajině úmoří - území tvořené povodími toků, které odvádějí vodu do téhož moře př.čr: 3 úmoří: Baltské - Odra Severní - Labe Černé - Morava průtok-množství vody proteklé průtočným profilem řeky v m 3 nebo v litrech za 1s vodní toky hodnotíme podle délky toku a průtoku průtok kolísá, neboť závisí na zdroji zásobování tj. na sněhu, dešti, podzemních vodách apod. řeky jsou složkou oběhu vody, využíváme je v zemědělství i v průmyslu, jsou zdrojem energie, slouží jako dopravní cesty a při ústí jako přístavy nejdelší řeka: Amazonka km, 7 mil. km 2, průtok m 3 nejkratší řeky: Reo River - přítok Missouri v USA - 61m, Aril - Itálie - 84m Vodopády vznikají na místech, kde řeka vymílá různě odolné horniny (hlavně v horninách sopečného původu) a tam, kde je reliéf modelovaný ledovcem nejvyšší vodopád: Angel (Venezuela) - 979m Přehradní nádrže akumulované zásoby vody plošně nejrozsáhlejší přehrad. nádrž je na řece Voltě v Africe km 2 9
10 Bažiny značné rezervoáry vody, které vznikly v oblasti znesnadněného odtoku vody nejrozsáhlejší bažiny na území Ruska a Kanady výskyt slaných močálů je v bezodtokých oblastech tropů Podpovrchové vody takto se nazývají vody, jež se vyskytují a pohybují v pevných a sypkých horninách je to voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací), popř. kondenzací vodních par v horninách, dělí se na půdní a podzemní termální prameny- prameny, ve kterých vyvěrá voda s vyšší teplotou, než je okolní teplota půdy gejzíry-termální prameny, které vystřikují pravidelně v určitých časových intervalech na povrch, je to sloupec horké vody spolu s vodní parou oblasti gejzírů - Island, Yellowstonský NP v USA, Kamčatka 10
11 Pedosféra Půda a její význam Pedosféra je půdní obal Země. Pedosféra je samostatný přírodní útvar vzniklý přeměnou zvětralin. Půdu pak chápeme jako libovolný výřez z pedosféry od jejího povrchu až po podložní mateční horninu. Věda, která se zabývá studiem půd, se nazývá pedogeografie. Půda má dvě složky anorganickou a organickou. Mezi anorganické části se řadí úlomky hornin, půdní voda, půdní vzduch (větší obsah CO 2 ), apod. Organické části jsou živé a neživé. Živé složce se říká edafon. Zooedafon se dělí na makrozooedafon a mikrozooedafon. Fytoedafon jsou pak rostliny. Neživé složce, což jsou odumřelé zbytky rostlin a živočichů, které se v půdě rozpadají působením půdních bakterií, se pak říká humus. Vznik půdy a její vlastnosti jsou ovlivňovány: Mateční horninou Podnebím teplota, množství srážek Georeliéfem sklon svahů, nadmořská výška Podzemní a povrchovou vodou Biotou - mikroorganismy, rostlinstvo a živočišstvo Činností člověka Vlastnosti půdy Úrodnost jedná se o nejcennější vlastnost půdy, udává schopnost půdy poskytovat rostlinám dostatek živin, vody a vzduchu a) přirozená = vyvinula se v přírodních podmínkách bez zásahu člověka. Dodnes má význam v lesních oblastech. b) kulturní = je vytvořená kultivací (obděláváním, hnojením, odvodňováním, zavlažováním) přírodních půd. Pórovitost určuje kolik volných prostorů je v půdě Struktura určuje schopnost půdy seskupovat se a vytvářet hroudy (jemně hrudkovitá, zrnitá, deskovitá), záleží na vodě, jílu apod. Zrnitost 1) podle velikosti zrn (větší než 2mm skelet, menší než 2mm jemnozem, menší než 0,01mm jíl, 0,01-0,1mm jemný písek, 0,1-2mm písek) 2) podle zastoupení jílu (nad 75% - jílové půdy, jíly, 75-60% - jílovité půdy, 60-45% - jílovito-hlinité půdy, 45-30% - hlinité půdy, 30-20% - písčito-hlinité půdy, 20-10% - hlinito-písčité půdy, méně než 10% - písčité půdy, žádný jíl kamenité půdy) 3) podle zemědělské praxe se půdy dělí na těžké (vysoký obsah jílu, špatně se obdělávají, špatně propouští vodu, jílovité a jílové půdy), středně těžké (hlinité, jílovito-hlinité, písčito-hlinité), lehké (písčité, hlinito-písčité) 11
12 Barva určena minerály Reakce kyselá, zásaditá, neutrální půda Chemické složení a půdní reakce: obojí je ovlivněno chemickými vlastnostmi hornin půdní reakce je ovlivněna množstvím uhličitanu vápenatého (CaCo3), uhličitanu sodného (NaCO3), kyseliny uhličité (H2CO3) a kyselého humusu v půdě. půdní reakce ovlivňuje mikrobiální činnost v půdě (s kyselostí klesá), ráz rostlinných společenstev, růst rostlin (nejlépe se jim daří v v neutrálním, nebo slabě kyselém prostředí) a vývoj půdy půdy kyselé se vyvíjejí ve vlhčích oblastech (např. půdy podzolové) půdy neutrální až zásadité se vyvíjejí v oblastech sušších půdy jsou okyselovány kyselými dešti z ovzduší znečištěného průmyslovými exhalacemi půdní reakce se vyjadřuje pomocí ph: a) ph = 7 půda je neutrální b) ph < 7 půda je kyselá (kopřivy, mech) půda se vápní c) ph > 7 půda je zásaditá Půdotvorní činitelé, půdotvorné pochody a půdní typy Vznik půdy Půda vzniká působením půdotvorných činitelů. Působením půdotvorných činitelů probíhá půdotvorný pochod, což je souhrn chemických, mechanických a biologických dějů v půdě, které přeměňují mateční horninu. Půdu ovlivňuje reliéf, matečná hornina, srážky, vítr, podnebí, živočichové, člověk, podzemní voda. Primitivní půdotvorný proces = zvětrávání horniny a hromadění humusu Illimerizace = přesun jílových částic z horní části do spodní pomocí vody Podzolizace = chemický proces, při kterém se rozkládají minerální části vlivem kyselin Černozemní půdotvorný proces = hromadění velkého množství humusu z kořenového systému stepní vegetace Hnědnutí = chemické zvětrávání, při kterém vzniká jíl bohatý na křemík, mírný pás Laterizace = vznik oxidů železa a hliníku (červené a žluté zabarvení), v tropech (teplo+vlhko) Oglejení = půda je periodicky provlhčována spodní vodou, vzhled mramoru, vybělení Glejový proces = půda je stále provlhčená, světlý až namodralý horizont 12
13 Halogenní procesy = pohyb solí v půdě Antropogenní procesy způsobeny člověkem, meliorace = zvýšení úrodnosti půdy, degradace = znehodnocení půdy Podle zrnitosti půd pak rozlišujeme půdní druhy. Zrnitost 1) podle velikosti zrn (větší než 2mm skelet, menší než 2mm jemnozem, menší než 0,01mm jíl, 0,01-0,1mm jemný písek, 0,1-2mm písek) 2) podle zastoupení jílu (nad 75% - jílové půdy, jíly, 75-60% - jílovité půdy, 60-45% - jílovito-hlinité půdy, 45-30% - hlinité půdy, 30-20% - písčito-hlinité půdy, 20-10% - hlinito-písčité půdy, méně než 10% - písčité půdy, žádný jíl kamenité půdy) 3) podle zemědělské praxe - se půdy dělí na těžké (vysoký obsah jílu, špatně se obdělávají, špatně propouští vodu, jílovité a jílové půdy), středně těžké (hlinité, jílovito-hlinité, písčito-hlinité), lehké (písčité, hlinito-písčité) Typy půd Typ půd se určují podle půdních horizontů, liší se barvou a půdotvornými procesy. A vrchní humusový horizont - ornice A B obohacený horizont o minerály, méně úrodný C matečná hornina B C Planetární členění pedosféry (od rovníku k pólům) 1) červenožluté půdy tropických deštných lesů rovník, vznikají laterizací vlivem teplého a vlhkého podnebí 2) červené půdy savan mezi 10 severní a 10 jižní ší řky a obratníky, slabší laterizace, v období sucha je na povrchu železitá půda 3) pouštní půdy kamenité, písčité, štěrkovité, malé množství humusu, hromadění solí 4) černozemě stepi a lesostepi mírného pásu, obsahují jen horizonty A a C, černozemní proces, A je velmi silný, jedná se o nejúrodnější půdy světa 13
14 5) kaštanové půdy ve velmi suchých stepích, vrchní horizont je slabší než u černozemě 6) hnědozemě 3 horizonty, A světlý, slabý, B velký, illimerizace, v nížinách do 450m, mírně teplé a vlhké podnebí 7) illimerizované půdy ve stejných podmínkách jako hnědozemě, ale ve vlhčím prostředí 8) hnědé půdy v mírném podnebí, v lesích, hnědnutím, nejsou moc hluboké, kyselé 9) podzoly euroasijské a severoamerické tajgy, ve vlhkém a chladném podnebí, vyšší oblasti, podzolizací, světle šedý A, hnědý B 10) půdy tunder a polárních oblastí malé množství humusu, permafrost Výšková stupňovitost půd Vertikální zonálnost půdních typů neboli rozdělení podle nadmořské výšky: 1) nivní půdy podél řek->říční náplavy, zaplavovány, nejnižší oblasti, A, C, provlhčená vrstva G 2) lužní půdy dál od toků, velmi úrodné, černice = A je velmi černá 3) černozemě vyvinuly se na spraších, nejsušší a nejteplejší místa našich rovin 4) hnědozemě svahy nížinných pahorkatin s vyššími srážkami 5) illimerizované půdy vyvinuly se z hnědozemí s přibývajícími srážkami, na mateřských horninách pahorkatin a plochých vrchovin České vysočiny 6) hnědé lesní půdy - vrchoviny 7) podzolové hornatiny s chladným podnebím a vysokými srážkami Azonální půdy Nejsou rozšířeny podle zeměpisné šířky nebo nadmořské výšky. Určují se podle podloží a podzemních vod. 1) oglejené půdy ve vlhkých částech nížin, na povrchu mramorované 2) glejové půdy vlhké, nevhodné pro zemědělství 3) rankery obsahují Si, na silikátových horninách, podzolizace a hnědnutí 4) renziny horské půdy, na vápencích, hnědý A 5) rašelinné půdy obsahuje zbytky rašeliníku (T) 6) bažinné půdy ve vlhkých oblastech, hodně organických zbytků 7) slané půdy obsahují sůl 8) andosoly úrodné půdy v okolí sopek 9) regosoly v místech, kde byl dříve ledovec 14
15 Pedosféra a člověk Půdu, kterou lidé využívají k pěstování zemědělských plodin, nazýváme zemědělská půda. Největší část zemědělské půdy tvoří pole s ornou půdou. Nejsvrchnější část půdy, kterou zemědělci obdělávají se nazývá ornice. Přepásáním stády dobytka způsobili lidé rozšiřování pouští = desertifikace. Půda je jednou z nejcennějších složek krajinné sféry. Je základním předpokladem pro pěstování plodin, na nichž závisí život lidstva. Půdu je zapotřebí chránit před odnosem správným obděláváním, vhodnou volbou plodin vzhledem k typu a druhu půd, podnebí a georeliéfu a protierozními opatřeními. LITOSFÉRA Geosféry Země Zemská kůra (5-35 km) oceánská čedič, na povrchu usazené horniny pevninská čedič, žula, na povrchu usazené horniny - rozlámána na litosférické desky pomalu se pohybují po plastické tavenině astenosféře srážení, oddalování, podsouvání desek Zemský plášť (do hloubky 2900 km) - tvořen několika vrstvami - od zemské kůry oddělen Mohorovičičovou plochou diskontinuity (nespojitosti) - Zemské jádro ( km) - Fe, Ni, nejtěžší prvky - vnější část kapalná, jejím prouděním vzniká magnetické pole Země - vnitřní jádro je pevné - tím, že se ochlazuje, způsobuje tektonické pohyby - uvnitř Země endogenní (vnitřní) pochody tavení hornin, radioaktivní rozpad, přemisťování hornin vlivem přitažlivosti = zemská kůra + svrchní číst zemského pláště o mocnosti km Tektonické jevy sedlo (antiklinála) vrása koryto (synklinála) zemětřesení pnutí v zemské kůře, doprovodná činnost sopečné činnosti sopečná činnost (vulkanismus) pronikání magmatu na zemský povrch příkrov 15
16 horotvorná činnost vlivem tlakových sil se svrchní část litosféry plasticky zvlní, vzniká vrása nebo příkrov - pokud není plastická, vznikají kerná pohoří nebo příkopové propadliny - někdy také vodorovný posun příkopová propadlina kerné pohoří Složení zemské kůry - prvky (Au, Ag, Pt, Cu, C) mají velmi malé zastoupení - - minerály (nerosty) (křemen, magnetovec, živec, sůl, pyrit, korund) stejnorodé neústrojné přírodniny - horniny nestejnorodé neústrojné přírodniny a) vyvřelé-95% - hlubinné - žula(živec, křemen, slída), gabro - výlevné - čedič, melafyr, andezit, znělec b) usazené=sedimenty - pokrývají plochu 75% povrchu pevniny - pískovec, slepenec, jílovce, vápenec, hořlavé usazeniny(rašelina, uhlí, ropa) c) přeměněné=metamorfované - rula(žuly), fylit(z jílovců), svor(z jílovců), mramor(z vápence) Planetární členění zemské kůry 1. pevninská kůra - průměrná mocnost je 35 km(mocnější pod pohořími-pod Himálájem 70-80km) a) usazené horniny b) žulová vrstva c) čedičová vrstva - starší než oceánská kůra - nejstarší části zemské kůry se nazývají štíty(=tabule)-staré 3 mld. let - 9 štítů-baltský, Kanadský, Africký, Brazilský, Australský, Indický, Sibiřský, Antarktický, Ukrajinský 2. oceánská kůra 5-15 km a) usazené horniny b) čedič - vysoká hustota, vysoká hmotnost ( podsouvání pod pevninskou kůru) - mladší; nová oceánská kůra vzniká v oblasti středooceánských hřbetů (uprostřed=v ose hřbetu=rift), kde dochází k výstupu magmatu na povrch oceánského dna - Středooceánský hřbet (od Islandu k Antarktidě, výška 1-5km, šířka 1500km, délka km) 16
17 - v místech, kde se oceánská kůra podsouvá pod pevninskou vzniká hlubokooceánský příkop (Mariánský příkop) Členění zemské kůry na malém území Nížiny usazené horniny (sedimenty, štěrk, písek) nebo pevné skalní horniny (žula, čedič, vápenec,) Zvětrávání a) fyzikální (mechanické) teplotní změny (změny v objemu vody a ledu), vítr b) chemické málo odolné horniny (pískovec, sůl, vápenec) ve vápencových oblastech krasové jevy rozpouštěním vápence vznikají škrapy, závrty, jeskyně, kaňony H 2 O + CO 2 H 2 CO 3 (kyselina uhličitá rozpouštějící vápenec) Stalaktit Stalagnit H 2 CO 3 + CaCO 3 Ca(HCO 3 ) 2 (hydrogenuhličitan vápenatý) Stalagnát Ca(HCO 3 ) 2 CaCO 3 + H 2 O + CO 2 (voda odteče, ox. uhličitý se odpaří a CaCO 3 zůstane) = vznik krápníků např. Macocha, Koněpruské jeskyně, Povrch litosféry Povrch = georeliéf podmořský nebo pevninský Geomorfologie věda, který se zabývá studiem georeliéfu - utvářejí jej 3 druhy pochodů 1) endogenní pochody energie pochází z nitra Země 2) exogenní pochody vnější vlivy (Slunce, rozdíly teplot, voda) 3) antropogenní činitel - člověk - plochy georeliéfu, které jsou vytvořeny účinkem jednoho pochodu se nazávají geneticky stejnorodé plochy dělíme podle sklonu (rovinné, skloněné, srázy, stěny) a tvaru (přímkové, konkávní, konvexní, složité tvary) - Členění georeliéfu 1) Podle nadmořské výšky - nížiny (do 200 m. n. m.), vysočiny (nad 200 m. n. m.) 2) Podle relativního výškového rozdílu - nejvyššího a nejnižšího místa na ploše 16 km 2 - roviny (do 30 m), pahorkatiny ( m), vrchoviny ( m), hornatiny ( m), velehornatiny (nad 600m) 17
18 Planetární členění georeliéfu Tvar zemského povrchu je ovlivněn: 1) Složením hornin a jejich vlastnostmi pískovec X žula 2) Uspořádáním (střídáním) hornin v jednotlivých vrstvách - jednotvárný nebo tvarově pestrý povrch 3) Uložením hornin vodorovné, šikmé, zvrásněné uložení 4) Pohyby zemské kůry zdvihy, propadliny Vnitřní (endogenní) pochody - z nitra Země, převážně horotvorná činnost - vyvolány tlakovými a tahovými silami, vysokými teplotami deformace zemské kůry tektonické poruchy tektonický povrch 1) vrásový povrch viz vrása 2) příkrovový povrch typickým příkladem oblouk Karpat - boční tlak způsobuje přehrnování vrás přes sebe 3) kerný povrch viz kerná pohoří nebo příkopové propadliny 4) vrásno-zlomový povrch dochází k vrásnění i ke kerným zlomům 5) sopečný povrch kuželovité vulkány (České středohoří) Vnější (exogenní) pochody - zdrojem energie zemská gravitace, vítr, voda - zarovnávají a snižují povrch (eroze transport usazování) 1) svahové pochody sesuvy (klouzavý pohyb) - krátkodobé nebo dlouhodobé laviny zemní (mury) nebo sněhové řícení např. balvany (Hřensko) bahenní proudy, bahnotoky 1) říční pochody - ron dešťová voda odtékající po ploše ronové rýhy (písková podloží) - soustředěný odtok vody vytváří koryto - vodní tok odnáší plaveniny, vytváří meandry, říční terasy (zbytky údolních niv minulých dob, kdy koryto nebylo tak zaryto do údolí), úvaly (široká údolí) 2) kryogenní pochody - činností ledovce vytváření údolí ve tvaru U, ledovcové kary, morény - tání podzemního ledu ztékání rozbředlé půdy - soliflukce 3) eolické pochody - činnost větru písečné přesypy (duny), spraše (navátá zemina), pilířovité útvary, skalní brány (písečná zrna narážejí na povrch hornin) 4) mořské pochody - pobřežní pásmo, způsobena oceánskými proudy a mořským dmutím - příboj velký nárazový účinek vln - abraze rušivá činnost moře (obrazní terasy, skály, jeskyně) 5) biogenní pochody 18
19 - rašeliniště, korálové útesy, termitiště 6) antropogenní pochody - výstavba komunikací, letištních ploch, aglomerací, těžba surovin, vodní nádrže Detailní členění georeliéfu v menších územích 1) akumulační nížiny - tvořeny nezpevněnými usazeninami, ráz roviny nebo pahorkatiny pobřežní nížiny bývalé části šelfu deltové nížiny akumulační roviny při ústí řek do oceánu úpatní nížiny mírně ukloněné podhorské nížiny říčního původu, vznikají spojením náplavových kuželů při vyústění řek z pohoří do sníženiny říční nížiny tvořeny usazeninami podél řek ledovcové nížiny vznikají při ústupu ledovce nebo při jeho tání jezerní nížiny bývalé jezerní dno 2) odnosové a strukturní roviny 3) klenby a pánve zarovnané povrchy = roviny, tabule (tvořeny vodorovně uloženými horninami Česká tabule) tektonickými pochody, vytvářejí je vyvřelé horniny pánve jsou konkávní sníženiny, klenby vyklenuté 4) pohoří vrásová příkrovová vrásno zlomová kerná sopečná 19
1. Hydrosférou rozumíme (vyberte nejsprávnější tvrzení):
VODSTVO Voda je nejdůležitější složkou přírodního prostředí. Voda má v krajinné sféře funkci látky umožňující nejen pohyb hmoty, ale i její nepřetržitě probíhající výměnu. Je i velmi významným přírodním
VíceZákladní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda
Přírodopis 9. ročník Výstupy ŠVP Učivo Přesahy, metody a průřezová témata Žák rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty s použitím určovacích pomůcek. Určí a stručně popíše běžné nerosty
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY. 3. přednáška Klima
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry
VíceEU V/2 1/Z30. Česká republika. geologický vývoj území, povrch
EU V/2 1/Z30 Česká republika geologický vývoj území, povrch Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky geologický
VíceZlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 31 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku 1. POPIS PROBLÉMU Nedostatek kyslíku ve vodě je problémem na řadě úseků vodních
VíceKvalita a zdraví půd 23.9.2013. Přednáška č.4. zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý
25. 1. 2013, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd Přednáška č.4 zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý Větrná eroze (fyzikální degradace)
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 18. Energie základní pojmy Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
Více13. Přednáška. Problematika ledových jevů na vodních tocích
13. Přednáška Problematika ledových jevů na vodních tocích Obsah: 1. Úvod 2. Základní pojmy 3. Vznik a vývoj ledu 4. Vznik ledových jevů 5. Proudění pod ledem 1.Úvod Při déle trvajícím mrazivém počasí
VíceKLIMATICKÉ REGIONY ČR
PŘEVOD BPEJ NA STG V rámci BPEJ se rozlišuje celkem: - 10 klimatických regionů, které však byly konstruovány výhradně pro účely BPEJ; klimatické regiony jsou značeny kódem 0-9 na prvé z pěti pozic kódu
VíceŠkolní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z
I. název vzdělávacího oboru: ZEMĚPIS (Z) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Vzdělávací obor Zeměpis spadá do vzdělávací oblasti 2. stupně základního vzdělávání Člověk a příroda. Ta
VíceKOMISE PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ AKADEMIE VĚD ČR Kancelář Akademie věd ČR, Národní 3, 110 00 Praha 1
KOMISE PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ AKADEMIE VĚD ČR Kancelář Akademie věd ČR, Národní 3, 110 00 Praha 1 Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k diskusi o klimatických změnách Dokument byl vytvořen
Více- 1 - Vzdělávací oblast : Člověk a příroda Vyučovací předmět : Zeměpis. Ročník: 6. Mezipředmětové vztahy. Výstup Učivo Průřezová témata.
- 1 - Vzdělávací oblast : Člověk a příroda Vyučovací předmět : Zeměpis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata objasní postavení Slunce ve vesmíru a popíše planetární systém a tělesa sluneční soustavy
VícePřírodověda Sesuvy v Českém středohoří
Sesuvy v Českém středohoří Martinská stěna u obce Čeřeniště Jan Klimeš, Tomáš Marek Exotické kouzlo krajiny Českého středohoří zanechá chladným jen málokterého návštěvníka a prakticky každý ví, že za jeho
VíceNávrh opevnění. h s. h min. hmax. nános. r o r 2. výmol. Obr. 1 Definice koryta v oblouku z hlediska topografie dna. Vztah dle Apmanna B
Topografie dna v oblouku. Stanovení hloubky výmolu v konkávní části břehu a nánosu v konvexní části břehu. Výpočet se provádí pro stejný průtok, pro nějž byla stanovena odolnost břehů, tj. Q 20. Q 20 B
VíceNabídka mapových a datových produktů Hydrologické charakteristiky
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Hydrologické charakteristiky OBSAH: Úvod... 3 Trvale zamokřené půdy... 4 Periodicky zamokřené půdy... 6 Hydrologické skupiny půd...
VíceČlověk a příroda - Přírodopis - 9. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy) PŘEDMĚTOVÉ KOMPETENCE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVO
- způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek
VíceOrganismy. Látky. Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí, většina z nich je však velmi užitečná a v přírodě potřebná
Organismy Všechny živé tvory dohromady nazýváme živé organismy (zkráceně "organismy") Živé organismy můžeme roztřídit na čtyři hlavní skupiny: Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí,
VíceKótování na strojnických výkresech 1.část
Kótování na strojnických výkresech 1.část Pro čtení výkresů, tj. určení rozměrů nebo polohy předmětu, jsou rozhodující kóty. Z tohoto důvodu je kótování jedna z nejzodpovědnějších prací na technických
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola 6. ročník Základní EVVO Fotosyntéza
VíceBiogeochemické cykly vybraných chemických prvků
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál
VíceZměny klimatu její rizika a dopady Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Forum mládeže: Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Hlavní témata Klimatický systém,
VíceKAPITOLA 6: KÁMEN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
KAPITOLA 6: KÁMEN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VícePexeso Kam kráčíš, člověče?
Pexeso Kam kráčíš, člověče? Hana Cídlová, Pavel Galle Katedra chemie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Česká republika e-mail: cidlova@centrum.cz Milí přátelé! Připravili jsme pro Vás zábavnou
VícePasivní morfostruktury. Strukturní formy a typy georeliéfu
Pasivní morfostruktury Strukturní formy a typy georeliéfu Morfostruktury geologické struktury které se projevují v tvarech georeliéfu (A) tvary georeliéfu podmíněné strukturou (P) Geologická struktura:
VícePodpovrchové vody PŮDNÍ VODA
Podpovrchové vody PŮDNÍ ODA Podpovrchové vody = část hydrosféry, která se nachází pod zemským povrchem a to bez ohledu na formy výskytu a skupenství Půdní voda HYDROPEDOLOGIE část podpovrchové vody obsažené
VíceA.VĚCNÁ ČÁST III. ODTOKOVÉ POMĚRY
A.VĚCNÁ ČÁST III. ODTOKOVÉ POMĚRY Obsah Postupové doby povodňových průtoků... 3 Tok... 3 Úsek... 3 Úvod... 3 Odtokové poměry... 3 Legislativa... 4 2 Postupové doby povodňových průtoků Tok Morava Bečva
VíceHORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA
HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí Ústí nad Orlicí, červen 2013 Název akce: Horní Lipka možnosti
VíceSlovník pojmů. z oblasti krizového řízení
Slovník pojmů z oblasti krizového řízení Aktuální toxicita je krátkodobé působení vyšší dávky jedovaté (toxické) látky na zdraví člověka nebo jiných živých organismů. Může se projevit při havárii s toxickou
VíceVzdělávací obor zeměpis (geografie) - obsah " Úvod do zeměpisu na příkladech z našeho okolí "
Vzdělávací obor zeměpis (geografie) - obsah " Úvod do zeměpisu na příkladech z našeho okolí " 1. GEOGRAFICKÉ Kompetence k učení 1. Geografie - pojem INFORMACE, Kompetence k řešení problémů dělení oboru,
VíceTEPELNÁ ČERPADLA ALTERNATIVNÍ ZDROJE TEPLA
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 TEPELNÁ ČERPADLA ALTERNATIVNÍ
VíceTECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ
TECHNOLOGIE TVÁŘENÍ KOVŮ Tvářením kovů rozumíme technologický (výrobní) proces, při kterém dochází k požadované změně tvaru výrobku nebo polotovaru, příp. vlastností, v důsledku působení vnějších sil.
VíceOblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV
Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV Směrnice pro vyúčtování služeb spojených s bydlením Platnost směrnice: - tato směrnice je platná pro městské byty ve správě OSBD, Děčín IV
Více7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část
Základy sálavého vytápění (2162063) 7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Obsah přednášek ZSV 1. Obecný úvod o sdílení tepla 2. Tepelná pohoda 3. Velkoplošné
VíceMezní kalibry. Druhy kalibrů podle přesnosti: - dílenské kalibry - používají ve výrobě, - porovnávací kalibry - pro kontrolu dílenských kalibrů.
Mezní kalibry Mezními kalibry zjistíme, zda je rozměr součástky v povolených mezích, tj. v toleranci. Mají dobrou a zmetkovou stranu. Zmetková strana je označená červenou barvou. Délka zmetkové části je
VíceATHÉNSKÁ CHARTA CIAM (1933) Zásady plánování měst, zrevidovaná verze charty vypracovaná v roce 2002 Evropskou radou urbanistů.
ATHÉNSKÁ CHARTA CIAM (1933) Zásady plánování měst, zrevidovaná verze charty vypracovaná v roce 2002 Evropskou radou urbanistů. Prvá část: VŠEOBECNĚ MĚSTO A JEHO REGIONY 1. Město je pouze součástí ekonomického,
VíceVY_32_INOVACE_04.20 1/8 3.2.04.20 Geologické základy české krajiny Geologická mapa České republiky
1/8 3.2.04.20 Geologická mapa České republiky cíl znát geologické oblasti území Česka - analyzovat podle mapy území, která jsou tvořená horninami původem prvohorním, druhohorním, třeti.. - popsat druhy
VíceMetodika k hodnocení biologické účinnosti insekticidních přípravků mořidel proti křísku polnímu v obilninách
Metodika k hodnocení biologické účinnosti insekticidních přípravků mořidel proti křísku polnímu v obilninách Poznámka: Tato metodika je doplněním metodiky EPPO 1/70 (3) Aphid vectors of BYDV. Je zaměřena
Více% STĚNY OKNA INFILTRA STŘECHA PODLAHA 35 CE 30 25 35% 20 25% 15 20% 10 10% 10% 5
Obecně o smyslu zateplení : Každému, kdo se o to zajímá, je jasné, kterým směrem se ubírají ceny energie a jak dramaticky rostou náklady na vytápění objektů. Týká se to jak domácností, tak kanceláří, výrobních
Více1 BUBNOVÁ BRZDA. Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi.
1 BUBNOVÁ BRZDA Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. Nejdůležitější části bubnové brzdy : brzdový buben, brzdové čelisti, rozporné zařízení, vratné pružiny, štít
VíceZAHRADNÍ DŘEVĚNÉ DOMKY
ZAHRADNÍ DŘEVĚNÉ DOMKY Jak správně vybrat dřevěný domek? "Klasický dřevěný zahradní domek zajistí souznění Vaší zahrady s přírodou." www.lanitplast.cz 1.3.2016 1 Jak správně vybrat dřevěný domek Zahradní
VíceSKLÁDANÉ OPĚRNÉ STĚNY
Široký sortiment betonových prvků pro vnější architekturu nabízí také prvky, z nichž lze buď suchou montáží anebo kombinací suché montáže a monolitického betonu zhotovit opěrné stěny. Opěrná stěna je velmi
VícePředmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. NOSNÍKY NOSNÍKY
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MECHANIKA PRVNÍ ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. 16. ČERVNA 2012 Název zpracovaného celku: NOSNÍKY NOSNÍKY Nosníky jsou zpravidla přímá tělesa (pruty) uloţená na podporách nebo
VíceOvocné pálenky. Velmi dobré je i vložení dřevěného roštu do kádě, kterým se pevné součástky kvasu vtlačí pod povrch tekutiny.
1. Kvasné nádoby a kvašení. 1.1 Kvasné nádoby. Ovocné pálenky. V minulosti se používaly dřevěné kádě nebo sudy a v současnosti se nejčastěji používají plastové sudy. Tyto nesmí být od nevhodných popř.
Více1. DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍŤ V OKRESECH ČR
1. DÁIČNÍ A SIIČNÍ SÍŤ V OKRESE ČR Pro dopravu nákladů, osob a informací jsou nutné podmínky pro její realizaci, jako je kupříkladu vhodná dopravní infrastruktura. V případě pozemní silniční dopravy to
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Podzemní voda cvičení doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceVY_62_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Červen 2012
VY_62_INOVACE_VK64 Jméno autora výukového materiálu Věra Keselicová Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Červen 2012 Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace 8. ročník
VíceMENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016)
TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) PŘEDMĚT TŘÍDA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) Zeměpis prima Mgr. Martin Kulhánek 64 VH Zeměpis 6, nakl.
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0425
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH ODŮVODNĚNÍ
KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou DOLNÍ KRUPÁ ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH ODŮVODNĚNÍ Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění
VíceKLADENÍ VEDENÍ. VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky
VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky KLADENÍ VEDENÍ 1. Hlavní zásady pro stavbu vedení 2. Způsoby kladení vedení Ostrava, prosinec 2003 Ing. Ctirad Koudelka,
VíceVIZP Vodohospodářské inženýrství
VIZP Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí Přednáška č.3 3 Vodní toky Přirozené évodní ítoky Účel úprav vodních toků, návrhové veličiny Opevnění upraveného koryta Ekologizace l i vodních toků
VíceStrojní součásti, konstrukční prvky a spoje
Strojní součásti, konstrukční prvky a spoje Šroubové spoje Šrouby jsou nejčastěji používané strojní součástí a neexistuje snad stroj, kde by se nevyskytovaly. Mimo šroubů jsou u některých šroubových spojů
VíceČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ
ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)
VíceZeměpisná olympiáda 2011
Zeměpisná olympiáda 2011 Kategorie B okresní kolo Název a adresa školy: Okres: Jméno a příjmení: Třída: Datum:.. Praktická část - autorské řešení Atlantský oceán (Atlantik) příprava na plavbu 1. Doplň
VíceZadání. Založení projektu
Zadání Cílem tohoto příkladu je navrhnout symetrický dřevěný střešní vazník délky 13 m, sklon střechy 25. Materiálem je dřevo třídy C24, fošny tloušťky 40 mm. Zatížení krytinou a podhledem 0,2 kn/m, druhá
VíceZáklady sálavého vytápění (2162063) 6. Stropní vytápění. 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč
Základy sálavého vytápění (2162063) 6. Stropní vytápění 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Obsah přednášek ZSV 1. Obecný úvod o sdílení tepla 2. Tepelná pohoda 3. Velkoplošné vodní sálavé vytápění 3.1 Zabudované
VíceSTÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA
STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA ÚVOD Při válcování za studena je povrch vyválcovaného plechu znečištěn oleji či emulzemi, popř. dalšími nečistotami. Nežádoucí
VíceHLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY miniprojekt
HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY miniprojekt Projekt vznikl za podpory: Jméno: Škola: Datum: Cíl: Pokusit se vyčíst z krajiny základní geologické pochody, jejich působení a vliv na reliéf povrchu. Rozvíjené dovednosti:
VíceVY_52_INOVACE_06. vací oblast.: Člověk a příroda vací obor: Přírodopis. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace
VY_52_INOVACE_06 Ročník: 6. Vzdělávac vací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávac vací obor: Přírodopis Podnebné a vegetační pásy Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Petr Chalupný
VíceZákladní prvky a všeobecná lyžařská průprava
Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava na běžeckých lyžích Základními prvky nazýváme prvky elementární přípravy a pohybových dovedností, jejichž zvládnutí
VíceČeská geologická služba
zn.: SOG-441/108/2014 - str. 1/6 Česká geologická služba SPRÁVA OBLASTNÍCH GEOLOGŮ Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 http://www.geology.cz Městská část Praha - Satalice Úřad městské části K Radonicům 81 190
VíceASYNCHRONNÍ STROJ. Trojfázové asynchronní stroje. n s = 60.f. Ing. M. Bešta
Trojfázové asynchronní stroje Trojfázové asynchronní stroje někdy nazývané indukční se většinou provozují v motorickém režimu tzn. jako asynchronní motory (zkratka ASM). Jsou to konstrukčně nejjednodušší
Více3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU
3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU 3.1 ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ STRUKTURY ZÁKLADNÍ STRUKTURA Různé typy členění: na sféry prostředí -litosféra geologický podklad -pedosféra půda -hydrosféra voda -atmosféra vzduch -biosféra
VíceÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou.
4 ODPRUŽENÍ Souhrn prvků automobilu, které vytvářejí pružné spojení mezi nápravami a nástavbou (karosérií). ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem),
VíceStručná historie skládky Pozďátky. Šíření kontaminace podzemních vod v okolí skládky Pozďátky u Třebíče. Složení uloženého odpadu
Šíření kontaminace podzemních vod v okolí skládky Pozďátky u Třebíče Pacherová P., Bláha V., Erbanová L., Novák M., Pačes T. Stručná historie skládky Pozďátky 1993: vypracován projekt 1994: zkušební zahájení
VíceÚvod do problematiky vsakování vod a sesuvů půdy
vsakování vod a sesuvů půdy výklad základních pojmů v oboru hydrogeologie a svahových deformací Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Vymezení hlavních bodů týkajících
VíceFILTR SRÁŽKOVÝCH VOD AS-PURAIN SROVNÁVACÍ TEST FILTRŮ
FILTR SRÁŽKOVÝCH VOD AS-PURAIN SROVNÁVACÍ TEST FILTRŮ 2 Filtr srážkových vod AS-PURAIN FILTR SRÁŽKOVÝCH VOD AS-PURAIN SROVNÁVACÍ TEST FILTRŮ Platnost od 28.1. 2013 Tel.: 548 428 111 Fax: 548 428 100 http://www.asio.cz
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 02. Příroda, krajina a životní prostředí Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
VícePřednáška č.10 Ložiska
Fakulta strojní VŠB-TUO Přednáška č.10 Ložiska LOŽISKA Ložiska jsou základním komponentem všech otáčivých strojů. Ložisko je strojní součást vymezující vzájemnou polohu dvou stýkajících se částí mechanismu
VíceSoli jsou chemické sloučeniny složené z kationtů kovů (nebo amonného kationtu NH4+) a aniontů kyselin.
Soli Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Bednaříková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje
VíceMINERALOGIE, PETROLOGIE Horninotvorné minerály
MINERALOGIE, PETROLOGIE Horninotvorné minerály HEUREKA! MINERALOGIE b a d a te l s k ý c h a k t i v i t ž á k ů aneb podpora ě d n ý c h p ř e d m ě te c h Z Š v p ř í r o d ov Pracovní list Úloha 1.
VíceStavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro
Stavba Země pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro Stavba Země: astenosféra litosféra (zemská kůra a svrchní tuhý plášť) plášť 2 900 km
VíceOBSAH 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2 2 VÝCHOZÍ PODKLADY PRO NÁVRH VARIANT 2 3 URČENÍ STUDIE 3 4 NÁVRHY ŘEŠENÍ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTI 3
OBSAH 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2 2 VÝCHOZÍ PODKLADY PRO NÁVRH VARIANT 2 3 URČENÍ STUDIE 3 4 NÁVRHY ŘEŠENÍ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTI 3 4.1 AD 1) OPATŘENÍ KE ZKLIDNĚNÍ VJEZDU DO OBCE ULICE ROZTOCKÁ... 3 4.1.1 Popis
VíceProjekční činnost (dendrologické průzkumy, náhradní výsadby, osazovací plány, realizační dokumentace), realizace sadových úprav, údržba, poradenství
Předpis ke správné údržbě díla po předání PÉČE O TRÁVNÍKY Trávníky založené výsevem vyžadují zejména v prvním roce po založení zvýšenou péči. V tomto období je nutné zapěstovat trávník tak, aby vytvořil
VíceUčit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin
Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení
VíceKatalog výrobků 2007/2008
Katalog výrobků 2007/2008 Více než svařování www.kemper.cz Odsávací stoly Všeobecné informace... 85-86 Odsávací stoly se systémem 87-88 Konstrukce, volba velikosti... 89-90 Odsávací a filtrační technika
VíceT7TVO05 ODŽELEZOVÁNÍ A ODKYSELOVÁNÍ PODZEMNÍ VODY PROVZDUŠOVÁNÍ A FILTRACÍ
T7TVO05 ODŽELEZOVÁNÍ A ODKYSELOVÁNÍ PODZEMNÍ VODY PROVZDUŠOVÁNÍ A FILTRACÍ 5.1. Úvod V malých koncentrací je železo běžnou součástí vod. V povrchových vodách se železo vyskytuje obvykle v setinách až desetinách
VíceKAPITOLA 6.3 POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ OBALŮ PRO INFEKČNÍ LÁTKY KATEGORIE A TŘÍDY 6.2
KAPITOLA 6.3 POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ OBALŮ PRO INFEKČNÍ LÁTKY KATEGORIE A TŘÍDY 6.2 POZNÁMKA: Požadavky této kapitoly neplatí pro obaly, které budou používány dle 4.1.4.1, pokynu pro balení
VíceZKOUŠKA SPOLUSPALOVÁNÍ BIOPALIVA A ČERNÉHO UHLÍ
ZKOUŠKA SPOLUSPALOVÁNÍ BIOPALIVA A ČERNÉHO UHLÍ Rostislav Zbieg, Markéta Grycmanová Jedním z možných způsobů využití biomasy je její spoluspalování s dnes nejvíce využívaným palivem v energetice uhlím.
Více269/2015 Sb. VYHLÁŠKA
269/2015 Sb. - rozúčtování nákladů na vytápění a příprava teplé vody pro dům - poslední stav textu 269/2015 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé
VíceAutorský popis objektu
Anotace Architektonický výraz domu vychází ze samotné energetické koncepce. Fasáda jako živoucí stínící mechanismus. Zelená fasáda v podobě zavěšených truhlíků se zelení, stromy a keři osázených terasových
VíceZemní plyn. Vznik zemního plynu. Vlastnosti zemního plynu
Zemní plyn Zemní plyn je přírodní směs plynných uhlovodíků s převažujícím podílem methanu. Využívat se začal na počátku 19. století, ale historie zemního plynu sahá až do období 2000 let př. n. l., kdy
VíceA. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU
A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů
VíceStudie proveditelnosti Protipovod ových opat ení na ece Úhlav v P ešticích
Pöyry Environment a.s. SRPEN 2011 Studie proveditelnosti Protipovod ových opat ení na ece Úhlav v P ešticích D. VODOHOSPODÁ SKÉ EŠENÍ Objednatel: Protipovod ová opat ení na ece Úhlav v P ešticích O B S
Více5 ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ
5 ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ Cihelné prvky se dělí na tzv. prvky LD (pro použití v chráněném zdivu, tj. zdivo vnitřních stěn, nebo vnější chráněné omítkou či obkladem) a prvky HD (nechráněné zdivo).
VíceOBEC HORNÍ BOJANOVICE obecně závazná vyhláška č. 05/2005
OBEC HORNÍ BOJANOVICE obecně závazná vyhláška č. 05/2005 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy a třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Horní Bojanovice,
Více106/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 2. března 2001 o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti
106/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 2. března 2001 o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.,
Více- regulátor teploty vratné vody se záznamem teploty
- regulátor teploty vratné vody se záznamem teploty Popis spolu s ventilem AB-QM a termelektrickým pohonem TWA-Z představují kompletní jednotrubkové elektronické řešení: AB-QTE je elektronický regulátor
VíceMechanismy. Vazby členů v mechanismech (v rovině):
Mechanismy Mechanismus klikový, čtyřkloubový, kulisový, západkový a vačkový jsou nejčastějšími mechanismy ve strojích (kromě převodů). Mechanismy obsahují členy (kliky, ojnice, těhlice, křižáky a další).
VíceR O Z H O D N U T Í. Miroslav Vala datum narození: 28.09.1971. a Jana Valová datum narození: 14.09.1978. rozhodnutí o umístění stavby
Městský úřad Brušperk K Náměstí 22, 739 44 Brušperk stavební úřad č.j. : SÚ/328/817/2011/Če Miroslav Vala č.j. : SÚ/330/1248/2011/Če Jana Valová vyřizuje: Ing. Jiřina Čermáková Krátká 648 e-mail : cermakova@brusperk-mesto.cz
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Dělnická 9. tř. ZŠ základní Předmět Přírodopis Téma / kapitola
VíceSoubor testových otázek, vydaných SH ČMS ÚORP. pro rok 2013
Soubor testových otázek, vydaných SH ČMS ÚORP pro rok 2013 Preventista III. Soubor testových otázek, vydaných SH ČMS ÚORP pro rok 2013 Preventista III. 1. Kterým předpisem jsou stanoveny povinnosti fyzických
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Vícedoc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní K2 E doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky LISOVACÍ
VíceRevitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu
Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Vimperk, 2009 1. ÚVOD 2. VÝCHOZÍ STAV 2.1. Lokalizace: Dolní úsek Hučiny je součástí širokého údolního systému na horním toku
VíceOkruhy SZZ Krajinné vodní hospodářství (bakalářské studium)
Okruhy SZZ Krajinné vodní hospodářství (bakalářské studium) Hydrogeologie 1. Obecné zákonitosti akumulace a proudění tekutin v horninách (voda, ropa a plyn v horninách zemské kůry, kolektory-izolátory,
VíceMOŽNOSTI POUŽITÍ ODKYSELOVACÍCH HMOT PŘI ÚPRAVĚ VODY
Sborník konference Pitná voda 01, s. 16-168. W&ET Team, Č. Budějovice 01. ISBN 978-80-9058-0-7 MOŽNOSTI POUŽITÍ ODKYSELOVACÍCH HMOT PŘI ÚPRAVĚ VODY Ing. Robert Mach, Ing. Soňa Beyblová Severočeské vodovody
Více