HISTORICKÉ SBÍRKY MUZEA VÝCHODNÍCH ČECH V HRADCI KRÁLOVÉ

Transkript

1 Filosofická fakulta Masarykovy univerzita Ústav archeologie a muzeologie studijní rok 2007/2008 Kateřina Mikušíková posluchačka 3. ročníku muzeologie HISTORICKÉ SBÍRKY MUZEA VÝCHODNÍCH ČECH V HRADCI KRÁLOVÉ bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman Brno 2008

2 2 Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci na téma Historické sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové vypracovala sama, pouze s použitím pramenů a literatury v práci uvedených. V Hradci Králové, 30. dubna 2008

3 3 Seznam použitých zkratek CES ISO UK - Centrální evidence sbírek - Integrovaný systém ochrany Univerzita Karlova DEMUS Digitální evidence muzejních sbírek AMG ICOM Asociace muzeí a galerií International Council of Museums SVKHK Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové ICCROM International Centre for the Conservation and Resto- ration of Cultural Property MVČ KMVČ HO PK FNHK NKP HK GK HB KD Muzeum východních Čech - Krajské muzeum východních Čech Historické oddělení Přírůstková kniha Fakultní nemocnice Hradec Králové Národní kulturní památka - Hradec Králové - Gayerovy kasárna - Hlavní budova - Konzervátorské dílny

4 4 Obsah I. ÚVOD...6 II. MUZEUM VÝCHODNÍCH ČECH Historie muzea a sbírek Počátky muzea Rozdělení muzea Nová budova muzea Období 1. světové války Meziválečné období Období 2. světové války Od roku 1946 do roku Po roce Současná organizace muzea...21 III. SBÍRKY MUZEA Historická podsbírka a její fondy Fond Bydlení odívání Fond Divadlo Fond Doprava-spoje Fond Ekonomika Fond Etnografie-folkloristika Fond Foto-kino Fond Hradecensia Fond Hudba Fond Kultura Fond Literatura Fond Militaria Památník bitvy 1866 na Chlumu Fond Numismatika Fond Obchod-služby Fond Politika...35

5 Fond Stát Fond Školství Fond Tělesná kultura Fond Umělecký průmysl Fond Výroba-technika Fond Výtvarné umění Fond Zdravotnictví Fond Zemědělství...41 IV. SPOLEČENSKOVÉDNÍ KNIHOVNA Stručná historie knihovny Fondy knihovny Staré tisky Periodika...47 V. NAKLÁDÁNÍ SE SBÍRKOU A PÉČE O SBÍRKOVÉ PŘEDMĚTY Akvizice předmětů do sbírek Dokumentace a evidence sbírek Uložení sbírek Ochrana sbírek a jejich zabezpečení Konzervátorské dílny Inventarizace a vyřazování ze sbírky...70 VI. ZÁVĚR...73 Resumé...74 Poznámky...75 Seznam pramenů a literatury...79 Seznam příloh...83 Přílohy...84

6 6 I.Úvod Za téma své bakalářské práce jsem si vybrala Historické sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové. Pro toto téma jsem se rozhodla poté, co jsem absolvovala v historickém oddělení povinnou prázdninovou praxi. Během této doby jsem se blíže seznámila s historickými sbírkami, sbírkovou evidencí, uložením sbírek a způsoby její ochrany. Muzeum východních Čech v Hradci Králové má za sebou již více než sto let své existence. Vzniklo v roce 1880 a brzy se stalo regionálním centrem kulturního života kraje. Ze sbírek muzea patří historické sbírky mezi jedny z nejstarších, spolu s archeologickými sbírkami. Mým cílem bylo vytvořit práci, která by laickou i odbornou veřejnost seznámila s historickými sbírkami muzea, jejich fondy a obsahem těchto fondů. Dále je informuji, jakým způsobem se sbírky do muzea získávají, ale především, jak je o ně postaráno v rámci jejich uložení a ochrany. Práci jsem rozdělila do čtyř kapitol. První kapitola představuje vznik muzea a sbírek a jejich vývoj až do současnosti. Další kapitola se zabývá vlastními historickými sbírkami a jejich rozdělením na jednotlivé materiálové a tématické fondy. Součástí historického oddělení je i Společenskovědní knihovna, o níž pojednává třetí kapitola, která seznamuje s její historií, fondy, uložením a zpřístupněním knižních dokumentů. A poslední kapitola popisuje způsoby zacházení se sbírkami, akvizici, uložení a ochranu sbírkových předmětů. Prostřednictvím této práce bych chtěla vytvořit alespoň základní představu o historických sbírkách MVČ v HK, jejich vzniku, vývoji a současném uspořádání a zacházení se sbírkami.

7 7 II. Muzeum východních Čech Muzeum východních Čech v Hradci Králové bylo založeno již roku 1880, v období raného vývoje regionálního muzejnictví, jako Městské muzeum historické (v pořadí jedenácté). Dnes se řadí mezi největší regionální vlastivědná muzea ve východních Čechách. Je příspěvkovou organizací zřízenou Královehradeckým krajem a členem Asociace muzeí a galerií ČR. Muzeum shromažďuje, spravuje, odborně využívá a zpřístupňuje archeologické, historické a přírodovědecké sbírky. Vedle vlastní vědeckovýzkumné činnosti organizuje odborné konference, kromě expozic a výstav pořádá i další kulturní a společenské akce. 1) Sídlí v monumentální secesní budově, postavené v roce 1912 podle návrhu architekta Jana Kotěry, pro potřeby nově vzniklého muzea. Tato stavba, stojící na Eliščině nábřeží, byla v roce 1995 prohlášena za národní kulturní památku. Historická budova dnes slouží především k výstavním a prezentačním účelům. Vedle výstavních prostor zde sídlí také ředitel muzea PhDr. Zdeněk Zahradník, ekonomické a provozní oddělení a útvar propagace a prezentace. Odborná pracoviště archeologického, historického a přírodovědeckého oddělení jsou umístěna v objektu tzv. Gayerových kasáren. Pro veřejnost je muzeum otevřeno každý den, kromě pondělí, od 9 do 17 hodin. Pro handicapované návštěvníky je umožněn bezbariérový přístup do muzea. Pravidelně každý měsíc vydává MVČ v HK informační a programový bulletin Vitrína, který seznamuje návštěvníky s aktuálním programem pořádaných výstav či expozic, přednášek a jiných kulturních akcích.

8 8 1. Historie muzea a sbírek 1. 1 Počátky muzea Přímým podnětem k založení muzea byla Velká výstava starožitností a památností, která se konala v Hradci Králové v roce 1879 v prostorách hradecké reálky na Komenského třídě. Sbírky tu vystavovali soukromí sběratelé, město Hradec Králové, obec třebechovická, bohdanečská, hradecká reálka, hradečtí konsistoři, seminář a jiné instituce nebo jednotlivci. Vystaveny byly listiny a rukopisy, knihy (nejstarší bible z roku 1488), knihy rodáků Albína a Švendy, středověké a novější zbroje, obrazy, mešní roucha, průmyslové výrobky a nástroje, numismatická sbírka prof. J. B. Miltnera, vzácné královéhradecké graduály atd. 2) O výstavu byl nebývalý zájem, přestože trvala pouhé čtyři dny (od do ), shlédlo ji asi tři tisíce návštěvníků. Z této výstavy město zakoupilo pro nově vznikající muzeum řadu předmětů, a tak nedlouho po jejím skončení, dne 22. října 1879, mohl výstavní komitét požádat obec o založení muzea po vzoru jiných měst. 21. května 1880 pak schůze nového městského zastupitelstva schválila tento návrh na zřízení muzea a volbu pětičlenného muzejního výboru, kterému předsedal purkmistr Karel Collino. Dalšími členy byli Ladislav Jan Pospíšil, továrník Jaroslav Červený, M. Lhotský, ředitel reálky František Ulrich, ředitel měšťanské dívčí školy Kristian Stefan a kanovník Eduard Prášinger. Na další schůzi městského zastupitelstva, konané 6. srpna 1880, byly schváleny stanovy muzea a tímto potvrzeno založení muzea z právního hlediska. Za hlavní úkol si zastupitelé určili nalezení vhodného místa pro uložení sbírek. Obec věnovala své sbírky muzeu a muzejní

9 9 odbor požádal i veřejnost o darování předmětů do obou oddělení muzea. Bylo to oddělení archeologické a průmyslové. Archeologické oddělení sbíralo především starožitnosti, rukopisy, listiny, knihy, mince, pečetě, zbraně, kroje a jiné starší předměty a oddělení průmyslové předměty nové umělecké a průmyslové hodnoty. V prvním období své existence, přibližně do konce roku 1894, získalo muzeum formou nejrůznějších darů, převodů či nákupů do svých sbírek několik tisíc předmětů. 3) Tyto předměty byly zpočátku umístěny ve dvou přízemních místnostech hradecké reálky na Komenského třídě, kde se konala památná výstava starožitností. V roce 1881 byly pro cenné předměty pořízeny kovové a ohnivzdorné skříně. Ty nejcennější byly uloženy v železné skříni od firmy Bromovský & Schulz, která byla opatřena skleněným poklopem a horní železnou deskou. V roce 1884 byly sbírky přestěhovány do bývalé kaple sv. Václava (dům čp. 33 na Žižkově náměstí, dnešní Velké náměstí), kde byly teprve 1. února roku 1885 poprvé zpřístupněny veřejnosti. Obyvatelé Hradce Králové si nového muzea velmi vážili a svou přízeň projevovali četnými dary. Zaměření sbírek nemělo od počátku regionální charakter. Sbíraly se předměty různé povahy, často i rarity. Díky Ladislavu Janu Pospíšilovi byla sbírka uspořádána, exponáty opatřeny popisky a čísly a vytvořena také kniha přírůstků, katalog a protokoly muzejního odboru. Od roku 1893 byl správcem sbírek Hynek Svoboda a od roku 1895 pak Ludvík Domečka, který rozšířil sbírky o exponáty z Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy (1894). Díky Domečkovu vedení postupně stoupala i úroveň odborné práce muzea. Muzeum započalo s pravidelnou ediční činností,

10 10 s opisováním listin z mimohradeckých archivů i článků, majících vztah k Hradci Králové. 4) Roku 1895 byla získána tzv. Waldekova sbírka památek z války roku 1866, která byla roku 1897 převezena z Waldekova domu na Zámečku nejprve do prostoru nad kaplí sv. Josefa a roku 1898 do nových místností bývalého bytu školníka v čp. 33, kde byla roku 1899 zpřístupněna veřejnosti 5). Tato sbírka čítala kolem 600 kusů a sám pan Waldek ji pomáhal instalovat. Jednalo se především o chladné a palné zbraně, vojenské uniformy, různé součásti výzbroje a výstroje, odznaky atd. Spolu s Waldekovou sbírkou byla na tomto místě instalována i tzv. Steinského sbírka 6), která byla pro muzeum získána roku Rozdělení muzea Historické muzeum mělo od počátku archeologické (resp. historické) a průmyslové oddělení. Ale protože roku 1894 muzejní odbor rozhodl o rozdělení muzea, tak byly 22. února 1896 usnesením městského zastupitelstva schváleny nové stanovy a muzeum rozděleno na dva samostatné ústavy. Městské historické muzeum (v němž převažuje archeologie) a které i nadále spravuje muzejní odbor řízený městskou radou. A nově ustanovené Městské průmyslové muzeum pro severovýchodní část království Českého, které řídí samotné kuratorium a jehož předsedou byl zvolen František Ulrich. Ještě tentýž rok, dne 4. října 1896 byla také založena a zpřístupněna muzejní knihovna, která vzniká vyčleněním rukopisů a knih ze sbírek Městského historického muzea, které byly pořízeny z výstavy starožitností a památností nebo z četných darů příznivců muzea. Knihovna byla prozatím umístěna v domě čp. 59 a sbírky Městského průmys-

11 11 lového muzea byly přestěhovány do školy pro umělecké zámečnictví (dnešní Obchodní akademie). V době vlády Marie Terezie a Josefa II. byl Hradec Králové pro svoji významnou strategickou polohu přestavěn na vojenskou pevnost. Tato hradební pevnost se však ukázala zvláště po bitvě mezi rakouskou a pruskou armádou roku 1866 dále bezúčelnou a tak se prosazovalo její zrušení. Díky vleklému jednání však došlo k tomuto činu až roku 1894, zásluhou tehdejšího náměstka starosty Ladislava Jana Pospíšila. Symbolické bourání hradeb začalo 4. října 1894 v místech, kde dnes stojí socha L. J. Pospíšila. Díky zrušení hradecké pevnosti a následnému bourání hradeb a stavbě nových budov, bylo nalezeno mnoho archeologických památek 7), které byly odevzdány do muzea. Důsledkem toho se na přelomu 19. a 20. století stává prioritou Městského historického muzea systematický archeologický výzkum, který organizoval současný správce sbírky Ludvík Domečka. Roku 1903 byla zásluhou Františka Žaloudka zřízena v domě čp. 230 první muzejní laboratoř, předchůdce konzervátorské dílny, a o rok později získán první fotoaparát. Ten používal Žaloudek k dokumentování hradeckých památek, událostí, průvodů a slavností. Jeho fotografické desky jsou dodnes unikátním pramenem pro poznání podoby města v 19. a na počátku 20. století. 8) 1. 3 Nová budova muzea Na počátku 20. století se obě muzea potýkala, vlivem neustále se vzrůstajícího počtu sbírek, s nedostatkem prostor. Sbírky byly roztroušeny v několika budovách a jen málo předmětů mohlo být vystaveno, díky nedostatku výstavních prostor.

12 12 (Knihovna s čítárnou byly roku 1908 přemístěny do školy pro umělecké zámečnictví, kde se konala i veškerá přednášková a výstavní činnost muzea). Jediným řešením byla výstavba nové reprezentativní muzejní budovy. Nejdříve byl vypracováním projektu pověřen architekt Jan Koula, kuratorium však bylo zklamáno z Koulova neorenesančního návrhu a proto nebyl jeho projekt realizován. 9) Na návrh Jana Kotěry 10) kuratorium také nejprve nepřistoupilo, z důvodu vysokých nákladů, ale zásluhou starosty Ulricha byly nakonec nutné finanční prostředky získány a Kotěrova stavba mohla být nakonec v letech realizována. Nová budova byla postavena na městském pozemku u Labe, darovaném muzejnímu spolku již v roce Tato budova je druhou v pořadí, kterou architekt Kotěra pro Hradec Králové vytvořil, ale která je i přes pouze částečné uskutečnění celkového projektu jeho největším přínosem pro město. Jedná se o vrcholné dílo české secesní architektury. Stavitelem budovy muzea byl Josef Jihlavec a dále se na její vnitřní a vnější výzdobě podíleli kromě Kotěry i dekoratér František Kysela 11), podle jehož návrhu jsou zhotovena okna, malíř Jan Preisler 12), který vytvořil mozaikovou výzdobu pod kupolí, podle pastelových návrhů z r. 1911, sochař Stanislav Sucharda 13), Vojtěch Sucharda 14) a jeho dvě sedící postavy Historie a Průmyslu v průčelí, Franta Anýž 15) a Jaroslav Horejc. Při plánování stavby muzea byla pro Kotěru nejdůležitější účelnost budovy, tedy rozvržení jednotlivých částí - výstavní sály, prostory pro kurátory, přednáškový sál, knihovna atd. Kotěrovou snahou bylo, aby muzeum působilo především vůči veřejnosti a proto je její největší část věnována výstavním sálům. Teprve poté myslel na dekorativní prvky.

13 13 Budova hradeckého muzea tak reprezentuje první typickou stavbu muzea u nás. I přes požadavek účelnosti bylo dosaženo monumentálnosti a celkový charakter muzea působí elegantně a střízlivě. 16) Budova je postavena na asymetrickém půdorysu latinského kříže. Na stavbu bylo použito režné zdivo, lisované prosté a glazované cihly, vynikají architektonické detaily. V průčelí jsou na pilířích po obou stranách vstupu umístěny dvě sedící alegorické ženské postavy, podle modelů Stanislava Suchardy, představující Historii a Průmysl. Budova byla koncipována jako tříposchoďová s dvěma postraními dvouposchoďovými křídly, suterénem a zvýšeným přízemím. První patro bylo určeno pro sbírky uměleckého průmyslu, výstavní sál s vrchním osvětlením, místnosti pro kustody a skladiště. Druhé patro potom pro prehistorii a sbírky historického muzea, sbírky předmětů z války 1866, místnosti pro kustody a skladiště. Výstavní místnosti je možné podle potřeb přetvořit použitím pohyblivých stěn. Ve třetím patře byl umístěn fotoateliér s horním osvětlením, temná komora a konzervační sál. Vybavení budovy nábytkem, novými výstavními vitrínami, ale i některými výtvarnými prvky se pro nedostatek finančních prostředků protáhlo až do třicátých let 20. století Období 1.světové války Činnost muzea byla ochromena 1. světovou válkou, která přišla dříve, než se v nové budově vůbec mohla rozvinout nějaká činnost. V roce 1914 byl k muzeu připojen Ústav pro zvelebování činností, který se staral o organizaci muzejních kurzů a snažil se tak povznést tradiční i zanikající řemesla a živnosti, jako bylo krajkářství, cizelérství, klempířství, výroba nákrčníků aj. 17] Muzeum vydávalo také různé pub-

14 14 likace týkající se těchto řemesel. Sbírky sice byly do novostavby přestěhovány, ale protože nebyly peníze na vitríny, nebyly zatím instalovány ani zpřístupněny. A tak bylo dohlíženo alespoň na jejich dobré uložení a uchování. Výstavní činnost byla omezena, stejně jako nákupy dalších předmětů do sbírek. Nákupem byly obohaceny pouze sbírky textilií, a to o vybrané předměty z majetku Otakara Klumpara výšivky a čepce z Polabí. Roku 1916 se konala výstava vlastních textilních sbírek muzea, o rok později byly vystaveny sbírky kovové společně s odlitky zvonů, rekvírovaných k válečným účelům. 18) Z této sbírky vznikla pozoruhodná kampanologická kolekce, která je dnes součástí fondu Výroba-technika. Kromě odborného sbírkotvorného programu a výstavní činnosti snažilo se muzeum budovat odbornou knihovnu. 19) Knihovna byla roku 1913 přestěhována ze školy pro umělecké zámečnictví do novostavby muzea. Sbírky ze stávajícího městského muzea byly přemístěny do zapůjčených místností v odborné škole zámečnické. Keramika a textilie, předměty z národopisného oddělení hradecké výstavy krajinské (cínové cechovní nádoby, lidový nábytek aj.) se staly základem sbírek průmyslového muzea Meziválečné období Po vzniku Československé republiky, 28. října 1918, nastává pro město nová epocha jeho vývoje. Je to slavné období, kdy se vytvářel jeho moderní urbanistický obraz. Zásluhou starosty Ulricha, jeho spolupracovníků a tvůrčí činností architekta Josefa Gočára, který byl žákem Jana Kotěry, se Hradec Králové rázem dostal na přední místo mezi československými městy. Přibývaly nové školy, ústavy a úřady, pozemní komunika-

15 15 ce a celé nové čtvrti. Pevnostní město se měnilo v "Salón republiky". Ochromená činnost muzea byla obnovena a stala se intenzivnější. Roku 1918 začalo muzeum jednat s architektem Kotěrou o podobě nových muzejních vitrín a instalací sbírek. Teprve v roce 1928 byly instalovány umělecko-průmyslové sbírky, jejíž předměty byly uloženy ve vitrínách podle Kotěrova návrhu. První sál byl veřejnosti zpřístupněn 20. dubna 1929, zde byly vystaveny předměty keramické, kovové, ze dřeva a skla. O rok později byla instalována síň textilu a do 1. května 1931 již byly zpřístupněny všechny sbírky, tzn. i historické expozice ve druhém poschodí včetně lapidária v suterénu. K nim přibylo od 28. října 1931 nově otevřené oddělení památek na I. světovou válku v suterénních místnostech. 20) Ve třicátých letech bylo muzeum doplněno mnohými uměleckými dekoracemi, mezi něž patří i fontána před vstupem do budovy, která byla navržena Kotěrou a instalována roku června 1931 poctil muzeum svou návštěvou Fridolín Macháček, archivář města Plzně a muzejní referent Svazu československých muzeí, který si prohlédl sbírky obou muzeí a vyslovil jim pochvalu. V roce 1932 rezignoval na své místo ředitel Ludvík Domečka a na jeho místo nastoupil František Tichý. 1. až 28. září se konala výstava památek hudebního života, která se stala základem hudebně-divadelního oddělení sbírek. Kromě této výstavy uspořádalo muzeum dalších deset výstav a podobně tomu bylo i následující roky. Ve dnech 9. až 12. května muzeum navštívil univerzitní profesor z Prahy Albín Stocký s fotografkou a pořídili zde fotografie nálezů lužických hrobů na Pláckách a Slezském Předměstí, které byly použity ve druhém

16 16 díle Stockého Pravěku českého. Muzeum se podílelo na řadě celostátních kulturních akcích, např. pořádání XV. Sjezdu Svazu československých muzeí v roce ) V roce 1936 byla provizorně zpřístupněna městská galerie ve staré radnici na Žižkově náměstí. Dále byla pro veřejnost otevřena pracovna spisovatele Ignáta Herrmanna, tak jak se zachovala v jeho bytě v domě U Stýblů na Václavském náměstí v Praze. Události roku 1938 a druhá světová válka znamenaly ustrnutí kulturního rozvoje Hradce Králové Období 2. světové války Před vypuknutím 2. světové války došlo ještě k připojení Župního pedagogického muzea 22) k stávajícím muzeím historickému a umělecko-průmyslovému. A v roce 1939 bylo otevřeno Muzeum přírodovědecké, jehož úkolem bylo především propagovat moderní metody v zemědělství, které by vyhovovaly přírodním podmínkám severovýchodních Čech. Vedoucí osobností těchto snah byl František Ulrich, který za války vytvořil podmínky pro přírodovědecký výzkum a výchovu mladých přírodovědců jako náhradu za uzavření vysokých škol. Od roku 1936 byl prováděn soustavný botanický výzkum. Byl také pořízen úplný seznam botanické literatury a vytvořen herbář pro potřeby muzea a dále úplný seznam doposud známých lokalit vzácných druhů rostlin. Přírodovědecké muzeum se věnovalo hlavně ochraně přírody a pořádáním exkurzí v rámci botanické skupiny a také geologickomineralogické skupiny. Činnost muzea poznamenalo období nacistické okupace. Od roku 1933 byl ředitelem muzea František Tichý, který musel roku 1941 muzeum opustit a vedení se ujal Dr. František Hejl, který se staral i o řízení okupanty zavedené městské kulturní

17 17 služby. Muzejní program musel vyhovovat nacistické ideologii. O cenné knihy, obrazy a sochy byly muzejní sbírky ochuzeny, okupanti odvezli i sbírku památek na první světovou válku, byly likvidovány, některé sbírky technologické, sbírky pedagogického muzea, ale i archiválie, např. sokolské župy, turistické župy orlické, archiv Královéhradecka a Vlastivědné společnosti. 23) 1. 7 Od roku 1946 do roku 1989 Po osvobození republiky v roce 1945 se město znovu stalo významným hospodářským a kulturním střediskem. V letech 1949 až 1960 je zde centrum Královéhradeckého kraje, v letech 1960 až 1990 Východočeského kraje a v roce 2000 se Hradec opět stává, v rámci vytváření nových územně správních celků, střediskem kraje Královéhradeckého. Po válce roku 1946 došlo ke sloučení všech královéhradeckých muzeí v jediné. Po roce 1948 dochází k zestátnění sbírek a muzeum získalo krajskou působnost v rámci tehdejšího Východočeského kraje. Poté co byl v roce 1959 přijat zákon č.54/1959 Sb. o muzeích a galeriích, který vymezoval postavení muzea ve společnosti, získává muzeum statut vědeckého odborného pracoviště. Důsledkem toho se do muzea dostali vyškolení odborní pracovníci - historici, etnografové aj. Tímto zákonem byla také stanovena celostátní muzejní síť, tzn. vymezení ústředních a krajských muzeí. Po roce 1959 dochází ke změně názvu hradeckého muzea na Krajský vlastivědný ústav a muzeum se těší nebývalému rozvoji, který se projevuje odborně vědeckou prací, ale i výstavní, osvětovou a publikační činností. Později ještě muzeum mění název na Krajské vlastivědné muzeum Zdeňka Nejedlého. Se změnou názvu přichází i změna vnitřní

18 18 struktury muzea a provozovatele. V jeho vedení se od 50. let vystřídali Karel Michl, Jaromír Loužil, Vlastimil Květenský, Adolf Čejchan a Milan Koubek. 24) V roce 1969 vzniká v rámci muzea samostatné archeologické oddělení, do něhož byly vyčleněny všechny archeologické sbírky, které byly doposud součástí sbírek historických. Hradecké muzeum plní funkci specializovaného odborného a výzkumného pracoviště, jehož prioritou je péče o sbírkové předměty, jejich evidence, konzervace a restaurace. V této době bylo pro muzeum hlavním úkolem, dokumentovat nejnovější dějiny a současnost. To znamená nesbírat pouze pozoruhodné a originální exponáty, ale zajímat se i o prosté předměty každodenního života. V návaznosti na tyto snahy vznikají v muzeu v sedmdesátých letech nové tématicky členěné fondy. Akviziční činnost vycházela z rámcového sbírkotvorného programu. Kromě toho vytváří muzeum vlastní výzkumné úkoly, především v oboru archeologie, přírodních věd a dokumentace současnosti. 25) Dokumentace současnosti používala pro sběr materiálu netradičních forem, jako je nahrávaní vzpomínek pamětníků, zhotovování modelů průmyslových zařízení a jiné. Od roku 1974, po sloučení s muzeem v Pardubicích se stává Krajským muzeem východních Čech. Muzejní sbírky, nové i stávající, se stále rozrůstají a tak se po letech musejí začít ukládat do příměstských depozitářů, které však mají naprosto nevhodné podmínky pro jejich uložení. A tak v těchto starých opuštěných budovách jen trpí a chátrají. 1.8 Po roce 1989 V návaznosti na politické změny, probíhající po listopadu 1989, došlo v rámci Krajského muzea východních Čech během roku

19 k řadě závažných změn, které se projevily v organizaci muzea, ale také v jejích činnostech, sbírkotvorné, odborné a prezentační. Došlo k rozdělení organizace na dvě samostatná muzea (pracoviště Hradec Králové a pracoviště Pardubice). Krajská správa byla zrušena a s ní i funkce krajského metodika. Ředitelem muzea se po zdlouhavých peripetiích stává Petr Rybář. Rok 1991 znamená v činnosti muzea zahájení nové etapy existence a činnosti ve sféře ústředních muzeí přímo řízených Ministerstvem kultury České republiky. K 1. lednu 1991 se z někdejšího Krajského muzea východních Čech vyčlenilo pardubické pracoviště jako samostatné muzeum a k tomuto datu instituce změnila název na Muzeum východních Čech v Hradci Králové (dále jen MVČ). Cílem muzea je, fungovat jako regionální, odborná a vědecká instituce. Působit jako komplexní informační centrum v rámci společenských a přírodních věd, s nadregionálními vazbami, zajišťující současně poslání kulturního a vzdělávacího zařízení v podmínkách statutárního města. 26] V roce 1991 získává muzeum, zásluhou města, budovu tzv. Gayerových kasáren, která měla do budoucna sloužit pro uložení sbírkových předmětů, konzervátorské pracoviště a odborná pracoviště, pracovny odborných kurátorů sbírek a badatele. Ale nejdříve prochází rekonstrukcí. Vícenásobné přesuny brzdí již dočasně limitované muzejní aktivity, ale nedochází k jejich úplnému ustrnutí. V témže roce bylo vytvořeno oddělení prezentace a informací a v rámci něho pracoviště počítačové techniky s jedním pracovníkem. Muzeum také převzalo od Okresního úřadu v HK provoz areálu památníku války 1866 na Chlumu s muzeem.

20 20 V roce 1995 bylo ustanoveno tzv. kolegium odborných pracovníku jako poradní orgán ředitele muzea a připraveno ustavení správní rady památkové zóny Bojiště 1866 na Chlumu. Také poskytnuta dotace šedesát tisíc Kč na připojení pracoviště ISO k síti CESNET. V roce 1996 bylo vytvořeno pracoviště fotodokumentace a ISO (FISO), které bylo organizačně začleněno do historického oddělení muzea. A také reorganizováno bývalé oddělení prezentace a informací, s novým názvem oddělení prezentace, pro které byla přijata nová pracovnice, Jitka Prausová. V letech prošla rozsáhlou vnitřní rekonstrukcí také Kotěrova stavba na Eliščině nábřeží. V tomto období byla zcela přerušena výstavní a expoziční činnost a také omezeny pravidelné přednáškové cykly. Práce se musela soustředit do GK. V těchto letech se muzeum snažilo uchovat určité veřejné povědomí o existenci a fungování muzea jako specifické instituce. Připravovalo se na přechod do zřizovatelské pravomoci Královéhradeckého kraje. Muzeum bylo znovu otevřeno pro veřejnost 21. května 2002 výstavou díla Jana Kotěry pod záštitou prezidenta republiky k 777. výročí založení města Hradec Králové. V historické budově dnes sídlí vedení muzea, konkrétně ředitel, ekonomický a provozní úsek a oddělení propagace a prezentace. Od dubna do července 2007 prošla rekonstrukcí střecha hlavní budovy muzea, která je nejvíce vystavována nepříznivým vlivům počasí. Od roku 2007 také došlo ke změně v organizační struktuře muzea. Oddělení ISO, které bylo doposud součástí HO, se z něj vyčlenilo a nyní funguje samostatně.

21 21 2. Současná organizace muzea Muzeum je vnitřně členěno na: útvar ředitele ekonomické oddělení provozní oddělení oddělení propagace a prezentace archeologické oddělení historické oddělení přírodovědecké oddělení oddělení ISO Památník bitvy 1866 na Chlumu (viz Organizační struktura v Příloze)

22 22 III. Sbírky muzea Sbírku MVČ v HK tvoří v současnosti tři podsbírky, které jsou na základě zákona 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy zapsány od 24. října 2001, každá zvlášť, v Centrální evidenci sbírek (dále jen CES) Ministerstva kultury. Jmenovitě jde o podsbírky archeologickou, přírodovědnou a historickou. Správou sbírky a sbírkotvorné činnosti je pověřen zástupce ředitele Jaroslav Zámečník. Sbírkovou oblastí jsou východní Čechy, to ostatně napovídá již samotný název muzea, s přesahy po celém území České republiky, výjimečně i do zahraničí. Sbírky jsou uloženy v depozitářích v budově Gayerových kasáren, kde sídlí i jednotlivá odborná oddělení. Pouze společenskovědní knihovna je umístěna v Kotěrově budově muzea na Eliščině nábřeží. V dalších podkapitolách se budu podrobněji zajímat o podsbírku historickou a její fondy. 1. Historická podsbírka a její fondy Historická podsbírka je v současnosti nejpočetnější sbírkou muzea. Obsahuje sbírkových předmětů, které zahrnují i archiválie a kulturní památky a je zapsaná podle zák. 122/2000 Sb. v CES (viz kapitola Evidence sbírek). Základem pozdějších historických muzejních sbírek se stal soubor předmětů shromážděných pro výstavu starožitností a památností, která se konala v roce 1879 v Hradci Králové (podrobněji v kapitole 1. 1 Počátky muzea). Nejstarší sbírkové předměty pocházejí ze středověku, převaha předmětů je však až z 19. a 20. století.

23 23 Historické sbírky jsou zaměřeny na regionální historii, výtvarné umění, dějiny architektury a výstavbu královéhradecké aglomerace, na dějiny řemesel, techniky a speciálně i fotografii, společenské, politické, kulturní události, etnografické sbírky a sbírky uměleckoprůmyslové. 27) Historické fondy nevznikly všechny najednou. Nejstarší fondy byly založeny již na přelomu 19. a 20. století. Patří mezi ně fond Etnografie folkloristika, Bydlení odívání, Umělecký průmysl, Militaria, Numismatika a Výtvarné umění. Většina fondů však byla vytvořena až na počátku sedmdesátých let 20. století, kdy byly tzv. klasické historické sbírky jako etnografie nebo numismatika doplněny tématicky členěnou soustavou fondů vycházejících z dokumentace současnosti. Jsou to fond Ekonomika, Politika, Stát, Školství, Obchod-služby a Zemědělství. Součástí některých fondů se staly i předměty z původních řad drobných tisků, plakátů a pozitivů. Nejnovějšími fondy, které vznikly v osmdesátých letech 20. století jsou Foto kino a Hradecensia. Historická podsbírka je dnes rozdělena do 22 tématických a materiálových fondů. Některé z nich se svým obsahem částečně překrývají, jako např. fond Ekonomika a fond Výroba-technika. Fond Ekonomika byl založen účelně na začátku sedmdesátých let 20. století, ale postupně ztrácel význam a dnes ho plně zastoupil fond Výroba-technika. V praxi muzea to prý vyhovuje a nepočítá se s nějakým přeskupením fondů. Co se týká správy fondů, tak zpravidla jeden pracovník spravuje více fondů najednou (viz Příloha 8). Vedoucím HO je od roku 1993 Jan Jakl. Podkapitoly popisující jednotlivé fondy jsou řazeny abecedně.

24 Fond Bydlení-odívání Základem fondu Bydlení odívání se staly sběry pro Národopisnou výstavu českoslovanskou, která se konala v Praze v roce 1895 a také sbírky původního Městského průmyslového muzea pro severovýchodní část Království českého. O rozšiřování sbírek se tehdy nejvíce zasloužil Otakar Klumpar. Fond velmi utrpěl uložením v nevhodných podmínkách a několikerým stěhováním. Zejména nábytek, který byl do roku 1968 uložen v hospodářských objektech zámku Hrádek u Nechanic, odkud byl potom převezen do bývalé školy v Bělči nad Orlicí a teprve až v průběhu 1. poloviny devadesátých let 20. století byl uložen v temperovaných depozitářích. Podobně na tom byl textil a textilní doplňky, které byly uloženy v krabicích a skříních, od roku 1985 v temperovaném depozitáři U Švagerků. 28) Od roku 1990 pak byly sbírky konečně přestěhovány do Gayerových kasáren, kde pro ně, bohužel, byly temperované depozitáře připraveny až o tři roky později. Fond, v dnešní podobě, byl ustaven až na počátku sedmdesátých let 20. století s příchodem etnografky Zdeny Lenderové, která se postarala o systematické roztřídění a přehodnocení stávajících sbírkových předmětů. Fond dokumentuje každodenní život obyvatel, bydlení, stravování, odívání, včetně vybavení a zařízení domácností na venkově i ve městech, a to převážně na území východních Čech. Některé soubory, jako malovaný nábytek nebo části krojů apod., region výrazně překračují a pokrývají území celé České republiky. 29) Fond obsahuje téměř šest tisíc sbírkových předmětů, které mapují časové období od 19. století po současnost. Patří sem

25 25 např. oděvy, klobouky, vějíře, rukavice, kabelky, boty, nábytek, kočárky, plakáty a vybavení domácnosti. Mezi nejhodnotnější části fondu patří soubor kubistického nábytku, soubor lidového malovaného nábytku a sbírka dětských a loutkových kočárků. Fond se dále člení na sedm sbírkových řad. Při doplňování fondu se bude muzeum více snažit věnovat oblasti východních Čech se zaměřením na předměty osobní potřeby, které byly v minulosti opomíjeny. Jako dětské kočárky a jiné předměty související s péčí o děti, předměty osobní hygieny a péče o vzhled, všední oděvy odrážející dobové módní vlivy, předměty pečující o údržbu oděvů a čistotu v domácnosti. V současnosti řeší správce fondu Zdena Lenderová vlastní výzkumný program Královéhradecký lidový kroj, na kterém se podílí i Zemská hospodářská škola ve Stěžerách a firma Vladimír Prokop ze Starkoče Fond Divadlo Fond byl vytvořen na počátku sedmdesátých let 20. století a jeho součástí se staly i sbírky původního Divadelního oddělení muzea, které působilo ve dvacátých až padesátých letech 20. století a také předměty z původních sbírek drobných tisků, plakátů a pozitivů. Fond dokumentuje činnost ochotnických divadelních spolků, loutkových divadel a profesionální divadelní scény. 30) Shromažďuje materiály o jednotlivých divadelních osobnostech, zejména z královéhradeckého kraje s ojedinělými přesahy do východních Čech. Fond čítá téměř 1900 sbírkových předmětů, které pochází z období od 19. století po současnost. Fond se člení na čtyři sbírkové řady.

26 26 Sbírkotvorná činnost se zaměřuje především na dokumentaci divadelního dění v regionu a na významné akce, z kterých jsou pořizovány fotografie a dokumentovány programy. Nejlepším způsobem zachycení divadelního představení by jistě bylo pořízení videozáznamů, ale takovou sbírku fond bohužel nemá a ani se s ní do budoucna nepočítá. Mezi nejvýznamnější divadelní akci patří každoročně pořádaný mezinárodní festival Divadlo evropských regionů, kam se sjíždějí divadelní spolky z celého světa, aby zde návštěvníkům předvedly své divadelní umění. Velký význam pro fond má i světově proslulé loutkové divadlo Drak, které je nejmladším profesionálním loutkovým divadlem v Čechách Fond Doprava-spoje Fond Doprava spoje vznikl, jako většina dalších fondů v muzeu, v polovině sedmdesátých let 20. století. Největší rozvoj zaznamenal v dalším desetiletí, především v případě železniční dopravy, zásluhou správce Miroslava Lendera, který byl významným sběratelem a znalcem v oblasti historie železniční dopravy. Fond dokumentuje všechny formy dopravy a spojů vyskytujících se v regionu železniční, silniční, MHD, vodní, leteckou, poštovní a telekomunikační. Těžištěm dokumentované oblasti je Hradec Králové a okres Hradec Králové s možnými přesahy dále. V případě železniční dopravy má některá její dokumentace význam celostátní. Fond obsahuje asi 2700 sbírkových předmětů z období od 19. století po současnost. Předměty, které dokumentují potahovou dopravu se zvířaty jsou zařazeny do fondu Zemědělství. V nejbližší době se nepředpokládá další systematický sběr do tohoto fondu.

27 Fond Ekonomika Fond je zaměřen na dokumentaci hospodářské činnosti v obecnějším (spíše hospodářsko-politickém) smyslu, převážně východočeské oblasti... 31) Svou náplní se fond ekonomika překrývá s fondem Výroba technika. Fond Ekonomika je početně nepříliš významný, obsahuje necelých čtyři sta sbírkových předmětů, většina je z období druhé poloviny 20. století. Převažují maloplošné sbírkové předměty archivní povahy a fotografie. Zajímavá je série snímků, které dokumentují Hospodářskou průmyslovou a národopisnou výstavu v Hradci Králové v roce Tento fond byl vytvořen účelově na počátku sedmdesátých let 20. století a postupně ztrácel smysl, plně ho zastoupil fond Výroba-technika. Dnes se řadí k těm mála fondům, které nepočítají s dalším rozšiřováním Fond Etnografie-folkloristika Fond Etnografie-folkloristika patří k nejstarším muzejním souborům. Jeho základem se staly sběry pro národopisnou výstavu českoslovanskou, která se konala v roce 1895 v Praze. 32) Sbírka velmi utrpěla nevhodným uložením. Především betlémy a dřevořezby, jejichž část byla nenávratně zničena a ztracena. Na počátku osmdesátých let 20. století byly zbylé předměty převezeny nazpět do Hradce Králové, část do hlavní budovy a část do depozitáře U Švagerků, a v roce 1993 byly uloženy do nových depozitářů. Fond dokumentuje doklady tradiční lidové výtvarné kultury s důrazem na 18. a 19. století. Patří sem dřevořezby, podmal-

28 28 by, betlémy, perníkářské formy a drobné náboženské tisky. Zahrnuje téměř 3000 předmětů z území celé České republiky. Z regionálního hlediska je cenný soubor perníkářských forem. Značný význam mají také rozsáhlé sbírky podmaleb na skle a betlémů. Při doplňování fondu bude více zohledněna oblast východních Čech, ale soubory betlémů a podmaleb budou rozšiřovány bez ohledu na region Fond Foto-kino Fond vznikl na začátku osmdesátých let ze sbírkových předmětů fondu Výroba-technika, fotoarchivu a některých dalších fondů. Jedním z důvodu vzniku fondu bylo také to, že je Hradec Králové již od roku 1922 centrem fotochemie v České republice. Fond mapuje vývoj a využití fotografie od jejího objevení v roce 1839, s podchycením předcházejícího období, až do současnosti. Soustřeďuje se na oblast Královéhradeckého kraje, v případě působení fotografů v rámci bývalého Východočeského kraje, hlavně okresy Ústí nad Orlicí a Semily. Fond obsahuje téměř tři tisíce předmětů. Fotografie jsou uloženy ve specializovaném chlazeném depozitáři. Tento depozitář byl zřízen v roce 1992 jako první svého druhu v Československu. Jsou zde ale uloženy i fotografie evidované v jiných tématických fondech HO. Významnými soubory jsou ukázky historických technik 19. století, jako je daguerrotypie, panotypie, ferotypie, autochromy aj. a typová dokumentace výroby českých fotopřístrojů, především značky Flexaret. Pro Hradec Králové má velkou vypovídací hodnotu, zatím plně nezhodnocenou, kolekce skleněných negativů. Doplňována bude především tvorba regionálních fotografů.

29 29 V současné době pracuje správce fondu Jiří Zikmund na projektu Fotografové Královéhradecka. Má v plánu pokračovat ve sběru biografických údajů a založit databázi osobností. Zatím je v tomto projektu evidováno asi třicet fotografů Fond Hradecensia Fond vznikl na počátku osmdesátých let 20. století. Má za úkol dokumentovat architektonický vývoj města Hradce Králové a vše co souvisí s městem a není součástí ostatních sbírkových fondů. Základ fondu tvoří fotografie (jednotlivé objekty, osobnosti aj.), plány města a architektonické kamenné artefakty, okrajově fond doplňuje drobná plastika. 33) Fond obsahuje téměř 3000 předmětů v šesti sbírkových řadách. Výběr předmětů do fondu je podmíněn vztahem k městu, výjimečně nejbližšímu okolí. Další rozšiřování fondu bude zaměřeno na fotografie, plány a další projektovou dokumentaci, případně i architektonické prvky Fond Hudba Fond byl vytvořen již v době vzniku muzea jako samostatné hudební oddělení a postupně do něho byly převedeny i předměty z původních sbírek drobných tisků, plakátů a pozitivů. Dokumentuje činnost hudebních spolků, hudebních těles a jednotlivých osobností, produkci hudebnin a hudebních nástrojů. 34) Sbírkovou oblastí je Královéhradecký kraj s přesahy do bývalého východočeského kraje, z období od 15. století po současnost. Fond obsahuje přes 3500 sbírkových předmětů. Textilie a drobná plastika jsou součástí stejnojmenných sbírkových řad fondu Kultura. Nalezneme zde i řadu pramenů k výrobě hudebních nástrojů, jako jsou propagační tiskoviny, katalogy,

30 30 nebo fotografie výrobků. Hudební archiv většinou tvoří soubory z pozůstalostí a obsahuje hudební materiál tištěný i rukopisný se skladbami českých i světových autorů. Mezi unikáty patří soubor více než šedesáti hudebních rukopisů, zejména z 15. až 19. století nebo soubor dechových hudebních nástrojů firmy V. F. Červený z Hradce Králové. Fond je členěn na šest sbírkových řad. Do budoucna bude sbírkotvorná činnost zaměřena na dokumentaci hudebního dění v regionu, významné akce a osobnosti, z důrazem na obrazové prostředky a trojrozměrné předměty, včetně hudebních nástrojů vyráběných v regionu a audionahrávky, které čerpají ze sbírek muzea. Na digitalizace hudebních rukopisů je využíváno různých grantů. Minulý rok byl např. získán grant v rámci programu VISK 6 ve výši ,- Kč a jeho prostřednictvím zdigitalizováno devět hudebních rukopisů Fond Kultura Fond Kultura vznikl počátkem sedmdesátých let 20. století a byly do něj zahrnuty původní sbírky drobných tisků, plakátů a pozitivů. Fond mapuje kulturní činnost v regionu Královéhradecka v období od 19. století do sou-časnosti s ojedinělými přesahy na východní Čechy. Kulturní činnost je v tomto fondu mapována s výjimkou akcí divadelních, literárních a hudebních, které jsou náplní jiných fondů. Obsahuje téměř 1700 sbírkových předmětů v sedmi sbírkových řadách. V budoucnu bude rozšiřování sbírky zaměřeno na dokumentaci kulturního dění v regionu, na významné akce a osobnosti.

31 Fond Literatura Základem fondu se stal literární archiv s úzkou vazbou na spisovnu muzea, postupně rozšiřován pozůstalostmi významných osobností společenského života. 35) Jeho velká část byla v minulosti převedena do Okresního archivu nebo dalších fondů muzea. Fond dokumentuje činnost literárních osobností, prostřednictvím rukopisů, memoárů, korespondence a fotografií, převážně z Královéhradecka s přesahy na celé východní Čechy z období od 19. století po současnost. V rámci Literárního archivu se ve fondu nalézá na dvě stě rukopisů, většinou se jedná o soubory modliteb, především z 18. století. Soupis velké většiny muzeem spravovaných rukopisů obsahuje Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách, díl I/2. Od roku 1937 se v muzejních sbírkách nalézá také pozůstalost spisovatele Ignáta Herrmanna, z původní spisovatelovy pracovny v Praze. Fond čítá 6000 sbírkových předmětů ve čtyřech sbírkových řadách. Sbírkotvorná činnost fondu bude zaměřena na předměty se vztahem k regionu a jeho osobnostem. V současné době je řešen výzkumný program zhodnocení tzv. Literárního archivu MVČ. Jeho řešitelkou je Jaroslava Pospíšilová, která má tento fond ve své správě. Je potřeba pokračovat především v prohloubení dokumentace v katalogu DEMUS. A dále je řešena pozůstalost Ignáta Hermanna, především jde o rozšíření stávajících záznamů v DEMUS, zpracování pozůstalosti, kompletace pracovny, vyhledávání trojrozměrných předmětů z pracovny v jednotlivých fondech, dále rozšíření fotodoku-

32 32 mentace Literárního archivu ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, osobnost I. Hermanna ve spolupráci s Městským muzeem v Chotěboři a zápůjčka fotografií a dokumentů z pozů-stalosti I. Herrmanna Fond Militaria Základem fondu se na konci 19. století staly nákupy sbírek J. N. Steinského a Waldeka. Ve třicátých letech 20. století se zvýšil počet předmětů dokumentujících československý odboj v letech Odbojová sbírka byla v roce 1939 zkonfiskována, velká část fondu zaměřena na rok 1866 musela být v letech předána Vojenskému historickému muzeu v Praze. 36) V roce 1966 se konala rozsáhlá výstava ke 100. výročí bitvy u Hradce Králové, která se stala podnětem k oživení fondu o tradiční sbírku. Prusko-rakouská bitva u Hradce Králové 3. července 1866 patří k největším bitvám 19. století. Na zdejším bojišti tehdy zůstalo téměř mrtvých a více než raněných vojáků. Dále se fond rozrostl díky nákupům ze soukromých sbírek, převody z jiných muzeí a z tehdejší krajské správy Sboru národní bezpečnosti a získal tak základní typy zbraní z obou světových válek, ukázky loveckých zbraní a některá díla regionálních puškařů. Fond mapuje vývoj vojenství od 16. století po současnost, čítá přes tři tisíce tři sta předmětů a jeho těžištěm jsou vojenské památky z válečného roku Fond obsahuje především chladné a palné zbraně, vojenské uniformy, různé součásti výzbroje a výstroje, odznaky a distinkce, plakáty, příležitostné tisky, pohlednice, fotografie a soubor nálezů s početnou skupinou pěchotní a dělostřelecké munice.

33 33 V budoucnu by měl být kladen důraz na téma válečného roku 1866, případně výrobky místních a regionálních puškařů. Vybrané předměty z fondu Militaria jsou trvale vystaveny v expozici na Chlumu Památník války 1866 na Chlumu U příležitosti 70. výročí bitvy bylo v centrálním prostoru bojiště na vrcholu vyvýšeniny Chlum, nedaleko Hradce Králové, z iniciativy člena Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 pana Josefa Volfa z Máslojed vybudováno tzv. válečné muzeum. Muzeum bylo vybaveno sbírkami členů spolku a jeho příznivců a slavnostně bylo předáno veřejnosti 3. července Dnes je v muzeu umístěna expozice výzbroje a výstroje armád prusko-rakouské války 1866 převážně ze sbírek MVČ v Hradci Králové. Expozice podává prostřednictvím dobových obrazových dokumentů základní přehled hlavních válečných událostí mimo území našeho státu v létě 1866 i prvních bojů na území severovýchodních Čech. Dále je tu v hrubých rysech naznačen vlastní průběh bitvy na Chlumu u Hradce Králové, vítězné postavení pruské armády i následný ústup rakouské armády po prohrané bitvě přes královéhradeckou pevnost k České Třebové Fond Numismatika Numismatika byla součástí muzejních sbírek již od počátku. Základ dnešního fondu tvoří tzv. starý fond, jedná se o materiál získaný muzeem do šedesátých let 20. století. Mimo tento fond byla od té doby sbírka doplňována nákupy, dary a také převody z menších muzeí Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou, Chlumec nad Cidlinou aj.

34 34 Fond se dále člení na nálezy, mince, medaile, papírová platidla (notafilie), faleristiku a tiskoviny (losy, akcie, spořitelní knížky apod. vždy na papíře). Mince se dělí na naše a cizí a v každé této řadě pak ještě podle druhu. Nejvýznamnější částí sbírky jsou bezesporu nálezové soubory mincí, konkrétně nález denárů v HK z roku 1970, nález grošů z roku 1991 (cca 1611 kusů) a nález brakteátů, grošů a slitků stříbra z Černožic z roku Velké přírůstky byly zaznamenány především v politicky vyhrocených dobách, po 2. světové válce, v případě zabavení mincí Němcům nebo zabavení soukromého majetku v období socialismu. Fond je od června 2007 ve správě Vojtěcha Brádleho, který se se sbírkou teprve seznamuje (před ním fond spravovala Dagmar Vorlová). Přesný počet sbírkových předmětů zatím není znám, ale pohybuje se v desítkách tisíc kusů. Pan Brádle již prošel sbírku papírových platidel, kterých je cca kusů a medailí cca 780 kusů. S doplňováním sbírek se do budoucna počítá, ale v současné době nejsou žádné nákupy realizovány, z důvodu seznamování se se sbírkou Obchod-služby Základem sbírky se staly předměty, které byly vybrány ze starých fondů a na ně navázala dokumentace obchodu a služeb konce 20. století. Fond vzniká v sedmdesátých letech 20. století v rámci dokumentace současnosti. Fond shromažďuje předměty vztahující se k obchodu, živnostem a službám, jako vybavení obchodů, propagační materiály, fotografie, ukázky produkce a jiné věci související s obchodem na území města a okresu Hradec Králové. Sbírka mapuje období od 18. století po součas-

35 35 nost. Obsahuje však i několik kusů kamenných závaží ze 17. století. Zajímavou součástí fondu je soubor téměř dvou set plakátů 1. poloviny 20. století. Dále je fond členěn do šesti sbírkových řad a obsahuje přes 2000 předmětů. Fond by měl být i nadále zaměřen pouze na město Hradec Králové a jeho nejbližší okolí Fond Politika Tento fond byl jako většina ostatních vytvořen v sedmdesátých letech 20. století v rámci dokumentace současnosti a jeho součástí se staly i předměty z tzv. síně odboje. Sbírkové předměty pocházejí převážně z východních Čech (zejména Královéhradecka). Úkolem tohoto fondu je dokumentovat činnost zde působících politických stran, spolků, sdružení i jednotlivců. Nejstarší předměty ve fondu pocházejí z 18. století. Převážně do něj byly zařazeny fotografie a předměty archivní povahy, celkem téměř předmětů. K hodnotným souborům patří dokumentace prvního československého odboje, odbojové ilegální tiskoviny z období protektorátu a materiály dokumentující události 1968/9,... 37) ať už jsou to fotografie, periodika, případně deníky legionářů. Sbírkové předměty dokládají také významné události naší historie v regionu, jako např. vznik ČSR, období nacistické okupace a Protektorátu Čechy a Morava, události let 1968/1969 nebo sametovou revoluci. Doplňování fondu bude v budoucnosti orientována na politické dění v regionu a jeho osobnosti. Důraz bude kladen na první a druhý odboj, protikomunistický odboj a strany a spolky, které byly v minulosti opomíjené.

36 Fond Stát Fond Stát byl také vytvořen v rámci dokumentace sočasnosti a stejně jako u fondu Politika se staly jeho součástí předměty z tzv. síně odboje. V roce 2000 byly k fondu přiřazeny specifické sbírkové řady Pečetidla a Mapy, které byly vytvořeny v padesátých letech 20. století při nové inventarizaci a původně uloženy v tzv. Literárním archivu. 38) Sbírkové předměty východočeské i celostátní provenience, dokumentují činnost orgánů státní správy a osobností v ní působících zejména v 19. a 20. století, výjimečně s přesahy do 17. a 18. století, v případě map a pečetidel. Fond obsahuje přes 4700 sbírkových předmětů a člení se na devět sbírkových řad. K nejhodnotnějším souborům patří sbírka map a pečetidel řemeslných cechů. Významné jsou soubory historických map Království českého, vojenské speciálky z 2. poloviny 19. století a počátku 20. století z produkce vojenských zeměpisných ústavů ve Vídni a v Praze nebo mapy zachycující stav na jednotlivých frontách 1. světové války. Fond obsahuje i dokumentaci návštěv prezidenta T. G. Masaryka v Hradci Králové. Sbírkotvorná činnost bude zaměřena na materiály dokumentující státní akty, např. volby, zasedání státních orgánů nebo návštěvy představitelů státu a dokumentující významné osobnosti. Pro tento fond je důležitý především vztah k regionu, v budoucnosti bude doplňován hlavně soubor pečetidel, razítek a map Fond Školství Fond mapuje školství východočeského regionu s určitými přesahy na území celé České republiky od 18. století po sou-

37 37 časnost. Fond se dělí na šest sbírkových řad, které obsahují přes 4700 sbírkových předmětů. K nejhodnotnějším částem fondu patří rozsáhlý soubor školních obrazů, dále učebnic a školní časopisy, školní pomůcky a soubor písemných dokumentů týkajících se královéhradeckých škol (školní zprávy, vysvědčení, pozvánky na školní akce atd.). 39) V dalších letech by měla být sbírkotvorná činnost zaměřena na dokumentaci historie a vývoje školství na území města Hradce Králové a jeho okolí, případně i regionu. Doplňovány budou školní obrazy, školní učebnice a časopisy do roku 1945 a dále školní pomůcky pouze staršího data a regionálního charakteru. Sbírková řada Fotografií bude doplňována především tably studentů, profesorských sborů a výukových kurzů královéhradeckých případně východočeských škol Fond Tělesná kultura Tento fond vznikl na počátku sedmdesátých let a jeho základ tvořily předměty z tzv. várií, které byly doplněny o materiály z archivu muzea. Fond se soustředí na sbírkové předměty z oblasti tělesné výchovy, sportu, pohybové rekreace, turistiky a cestovního ruchu. Sbírka je zaměřena na město Hradec Králové a Královéhradecký kraj, v případě některých zajímavostí na území celé České republiky. Z celého kraje je sbíráno sportovní nářadí a náčiní, oblečení a tištěné a fotografické dokumenty. Přes 3000 sbírkových předmětů je rozděleno do sedmi sbírkových řad. Předměty ve sbírce jsou z období od 19. století po současnost. Mezi nejhodnotnější patří kolekce sportovního vybavení, která obsahuje ojedinělý soubor bruslí, převážně české produkce (pravděpodobně největší v Čechách).

38 Fond Umělecký průmysl Současný fond vznikl ze sbírek bývalého Městského průmyslového muzea, které vzniklo rozdělením tehdejšího městského muzea v roce Sbírky byly postupně doplňovány dary a nákupy. Kromě historických předmětů byla sbírka rozšiřována i o současnou produkci, českou i zahraniční. Tímto způsobem vznikl například významný a bohatý fond secese. Ve druhé polovině 20. století byly z důvodu změny koncepce prezentační činnosti sbírky přesunuty do naprosto nevyhovujících depozitářů, velká část sbírky byla tehdy buď převedena jiným institucím nebo zlikvidována po necitlivém vytřídění. Torzo sbírky bylo umístěno, bez jakéhokoliv třídění, do suterénu muzea. Sbírky tohoto fondu patří k stěžejním fondům muzea. Vazba průmyslového muzea na školu pro umělecké zámečnictví ovlivnila vznik sbírky kovaných a zámečnických prací, která je nejvýznamnější a nejucelenější sbírkovou řadou tohoto fondu. V hojné míře přesahují sbírkové předměty regionální rámec. K nejpočetnějším patří sbírka porcelánu a keramiky, do níž spadá i lidová keramika. Sbírka skla je ojedinělá a mapuje jeho vývoj od 15. do 20. století. Bohatě využívaný je především soubor exponátů z přelomu 19. a 20. století z období secese. Většina předmětů ve fondu je české provenience, ale jsou zde zastoupena i zahraniční díla. Sbírka obsahuje více než 7000 sbírkových předmětů, rozdělených do čtrnácti sbírkových řad. Při výběru předmětů do fondu není důležitý jejich původ, ale skutečnost, že byly v daném regionu užívány. Sbírka bude doplňována především o kvalitní exponáty z období secese,

39 39 hmotné doklady dokumentující životní styl meziválečného období charakterizovaného v Hradci Králové tzv. Salónem republiky, na zdokumentování kovaných prací školy pro umělecké zámečnictví použitých jako doplňky architektury v Hradci Králové a na dokumentačně a umělecky hodnotné exponáty pocházející z druhé poloviny 20. století. 40) Fond Výroba-technika Fond Výroba-technika vznikl koncem sedmdesátých let z tzv. várií a z uměleckohistorických sbírek. Přibližně na konci osmdesátých let došlo k připojení fondu řemesel, součástí kterého je i kolekce dokumentující kampanologii v regionu východních Čech. Tato sbírka byla na počátku šedesátých let, jako ideologicky nevyhovující, převezena do prostor hospodářských staveb na zámku Skalka, které absolutně neodpovídaly podmínkám potřebným k uložení sbírek tohoto druhu a téměř došlo k jejich úplnému zničení, což bylo pravděpodobně i původním záměrem. Přesto byly předměty na počátku osmdesátých let 20. století zachráněny a dnes patří tato sbírka k neju-celenějším a historicky nejvzácnějším částem fondu. Kromě řemesel obslužných a potravinářských dokumentuje tento fond veškerou výrobu, individuální i průmyslovou, v Hradci Králové a současném Královéhradeckém kraji(hlavně Hořicko, Jaroměřsko a Rychnovsko). Fond obsahuje téměř 2400 sbírkových předmětů v pěti sbírkových řadách, dokumentujících období od 18. století po současnost. Fond má být i nadále zaměřen na Královéhradecký kraj a sbírat se bude také vše, co se týká kampanologie Fond Výtvarné umění

40 40 Základ fondu byl položen na přelomu 19. a 20. století, výrazný růst zaznamenal ve dvacátých letech 20. století. Ve druhé polovině padesátých let byly však veškeré umělecky hodnotné práce delimitovány do nově založené Krajské galerie. 41) (dnešní Galerie moderního umění). Muzeu byl ponechán pouze materiál dokumentárně-historického charakteru. Na konci šedesátých let 20. století musely být proto vytvořeny nové sbírkové řady obrazů a plastik, které byly v osmdesátých letech sjednoceny do jedné a byla značně rozšířena původní sbírka exlibris. Fond se dělí na čtyři sbírkové řady a zaměřuje se hlavně na ikonografii města, na tvorbu regionálních autorů a na drobnou grafiku. Sbírkové předměty tohoto fondu pocházejí z období od gotiky až po současnost. Mezi významné soubory patří sbírka drobné grafiky a exlibris a kolekce uměleckého plakátu, zastoupená díly Vojtěcha Hynaise, Maxe Švabinského, Františka Kysely, Václava Preissiga, Alfonse Muchy a dalších. Sbírkotvorná činnost bude v budoucnu zaměřena výhradně na tvorbu regionálních autorů zabývajících se ikonografií města. Pokud bude možnost, mohou být rozšiřovány i sbírky uměleckého plakátu a drobné grafiky do poloviny 20. století Fond Zdravotnictví K založení tohoto fondu v sedmdesátých letech 20. století přispěl mimo jiné i stoupající význam královéhradecké Lékařské fakulty a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy a věhlas Fakultní nemocnice Hradec Králové. Kromě nákupů a vlastního sběru byl fond doplňován dary od lékařů jednotlivých klinik Fakultní nemocnice a převodem vyřazených zdravotnických pří-

41 41 strojů z bývalého Krajského ústavu národního zdraví Hradec Králové. 42) Fond mapuje zdravotnictví východočeského kraje s ojedinělým přesahem na území celé České republiky. Sbírkové předměty pocházejí z období od poloviny 19. století až po současnost. Obsahuje zdravotnické přístroje a pomůcky, vybavení lékáren, obaly od léčiv, učebnice a lékařskou literaturu, plakáty se zdravotnickou tématikou, fotografie (portréty lékařů a významných osobností, zdravotnické objekty). Fond čítá téměř tisíc pět set sbírkových předmětů v šesti sbírkových řadách. Soubor by měl být doplňován jen vzácně vlastními sběry nebo dary, případně nákupy. Sbírkotvorná činnost bude zaměřena na město Hradec Králové a jeho nejbližší region a jen ojediněle na území Královéhradeckého Kraje. Muzeum bude při doplňování sbírek i nadále spolupracovat s oběmi fakultami UK a s FNHK Fond Zemědělství Fond Zemědělství vniká v sedmdesátých letech 20. století v rámci programu dokumentace současnosti. Jeho základem se staly etnografické sbírky, podstatného rozšíření se pak dočkal v osmdesátých letech díky pozůstalosti pana Mokerského z Blešna. Již od počátku bylo snahou fondu dokumentovat hospodářskou činnost zaměřenou na pěstování zemědělských plodin, chov hospodářských zvířat, potravinářská řemesla a výrobu a s nimi související zájmová sdružení a spolky. Předměty pocházejí převážně z východních Čech. Přes dva a půl tisíce předmětů se člení do šesti sbírkových řad. Jedním z nejzajímavějších sou-

42 42 borů je dobová zemědělská osvětová literatura z přelomu 19. a 20. století nebo tzv. bleskovky z padesátých let 20. století. Sbírkotvorná činnost může být, z důvodu omezených prostorových možností, zaměřena pouze na menší nástroje a náčiní a obrazový materiál. Všechny sbírkové předměty musí pocházet z východních Čechách.

43 43 V. Společenskovědní knihovna Muzejní knihovna je v souladu se Zřizovací listinou muzea veřejně přístupnou základní knihovnou se specializovanými fondy. 43) Knihovna shromažďuje dokumenty potřebné pro odbornou práci zaměstnanců muzea i pro odbornou veřejnost. Cílem knihovny je vybudování kvalitního informačního střediska se zaměřením na obory - východní Čechy, militaria, rok 1866, numizmatika, etnografie, archeologie, historie, umění, průmysl, školství a zdravotnictví. Knihovna Muzea východních Čech v Hradci Králové je členem Oborové komise knihoven muzeí a galerií, která je zřízena jako odborná komise při AMG České republiky (dostupné z Knihovna je pro veřejnost otevřena v pondělí a ve středu od 9 do 12 a od 13 do 17:30. Knihovnu vede a o knihovní fondy se stará Ivana Nývltová. 1. Stručná historie knihovny Muzejní knihovna byla založena a zpřístupněna již 4. října 1896 jako knihovna Průmyslového muzea pro severovýchodní část království českého, jen dva měsíce poté, co bylo muzeum rozděleno na Průmyslové a Historické. Základem knihovny se staly zakoupené rukopisy a knihy ze slavné výstavy starožitností a památností v Hradci Králové v roce 1894, ale také četné dary příznivců muzea.

44 44 Prozatím musela být knihovna umístěna v domě čp. 59, kde fungovala společně s čítárnou. Již v roce 1896, v úplných začátcích samostatnosti průmyslového muzea, měla jeho knihovna dostatek odborných knih, které získala prostřednictvím darů nebo nákupy. Její tituly zasahovaly téměř všechny oblasti průmyslové činnosti, zejména zámečnictví, truhlářství, řezbářství, čalounictví, sochařství, oblast textilu (výšivek, krajek) atd. V roce 1908 byla knihovna s čítárnou přemístěny do školy pro umělecké zámečnictví, kde probíhala i přednášková a výstavní činnost. Roku 1913 dochází k přemístění knihovny do novostavby muzea na nábřeží a ihned se stává největší a nejnavštěvovanější knihovnou ve městě. Pro své čtenáře byla tehdy k dispozici čítárna s neuvěřitelnými šedesáti místy a množstvím odborných knih a časopisů všech možných oborů. Následující rok byly do knihovny pořízeny kovové posuvné regály pro sbírku, jejíž základ tehdy tvořilo dvě stě třináct svazků odborné literatury, kterou spravoval knihovník Antonín Václaví. První katalogy knihovny sestavil odborný učitel Miloslav Oehm, který pracoval v knihovně až do roku 1912, od roku 1912 do roku 1921 ji spravoval prof. Jaroslav Oehm, jehož od roku 1922 vystřídal František Tichý. Muzejní knihovna měla svou vlastní čítárnu, hojně navštěvovanou hradeckými čtenáři. 47) V roce 1939 vzniká v Hradci Králové Přírodovědecké muzeum, které také zakládá svoji knihovnu a když jsou po druhé světové válce roku 1946 všechna hradecká muzea spojena v jedno, stává se jeho součástí. Po vzniku Státní vědecké knihovny v polovině 20. století význam muzejní knihovny klesá a působení čítárny ustupuje výstavní činnosti muzea. Po něko-

45 45 lik dalších desetiletí pak musí uživatelům stačit pouze jedno badatelské místo. V sedmdesátých letech 20. století je fond historické knihovny rozdělen na odbornou knihovnu a sbírku krásných tisků a regionální literatury. Na konci osmdesátých let probíhá vytřídění knihovny ze svozů z padesátých let, související s vyřazením nefunkční literatury. Počátkem devadesátých let byl kladen důraz především na evidenci knihovního fondu, ale žádný z nabízených systémů neobstál jako vyhovující podmínkám knihovny. V roce 1992 se knihovna napojila na organizační systém knihovníků v republice i některé mezinárodní dokumentační a informační projekty (např. německé historické proudy). O rok později byl zakoupen od VUT v Brně softwarový systém MDokis. Knihovna byla ve spolupráci s NK ČR zahrnuta do Příručky německých historických fondů. Od roku 1996 je knihovnou budována informační databáze regionálních periodik a osobností ve spolupráci s SVKHK a vedoucím pracovníkem historického oddělení Janem Jaklem. Po rekonstrukci Kotěrovy budovy, v letech se společenskovědní knihovna vrací nazpět do muzea, kde vznikají pro ukládání knih v suterénu budovy tři temperované depozitáře s posuvnými regály. Tyto regály pojmou všech padesát tisíc svazků knih a počítají i s budoucím nárůstem fondu. Roční přírůstek je cca 800 k.j. Z důvodu ochrany knihovních dokumentů jsou na okna depozitáře připevněny ochranné folie proti UV záření, depozitáře jsou opatřeny dvěma odvhlčovači a je zde zprovozněn monitorovací systém kontrolující teplotu a RV. Rekonstruována byla i pracovna knihovníka a badatelna, kam byl dříve přístup značně omezen, z důvodu omezených prostorových možností. Dnes je tedy ve studovně (badatelně) možné

46 46 využít deseti míst, počítačový katalog a internet a přes dvě stě CD východočeských regionálních periodik z fondu muzea. Knihovní fond proběhl kompletní inventarizací a počítačovou evidencí. Na rekonstrukci a zprovoznění knihovny a na digitalizaci fondu byly použity prostředky ze speciálních grantů. Uživatelé knihovny mohou procházet lístkové katalogy, nebo využít možnosti prohlížet on line katalog Lanius na webových stránkách Knihy lze také objednat na ové adrese i.nyvltova@muzeumhk.cz. Přírodovědná knihovna dnes funguje samostatně (sídlí v budově Gayerových kasáren a je součástí Přírodovědného oddělení). Obě knihovny jsou zapsány, každá zvlášť, v evidenci Ministerstva kultury České republiky. 2. Fondy knihovny Knihovna vytváří knihovní fond, který se dělí na: 1)univerzální fond (studijní) odpovídá zaměření muzea jako specifické sbírkotvorné organizace v oblasti historických věd a archeologie, kopíruje odborné shromažďování sbírky hmotných dokladů zejm. v oborech etnografie, historie (bitva u Chlumu 1866), dějiny umění a archeologie 2)historický fond (konservační) obsahuje knihovní dokumenty, které vznikly do roku 1860 nebo mají v daném oboru pro svou jedinečnost historickou hodnotu. Tento fond má sbírkovou povahu, je přihlášen v Centrální evidenci sbírek a řídí se ustanovením zákona č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy. Obsahuje naučnou a výběrově i krásnou regionální literaturu, staré tisky, bibliografie a mapy. 3)specializovaný fond dokumenty s regionálním zaměřením, vytvářen od 70. let 20. století

47 47 Muzejní knihovna se řídí Knihovním řádem, na jehož základě je knihovnou presenční, ze svých fondů může tedy půjčovat knihy a další dokumenty pouze ke studiu v knihovně (týká se pouze fondu univerzálního). Univerzální fond je určen ke studiu a není již dále členěn. Historický a konzervační fond jsou z půjčování vyjmuty a mohou být půjčeny jen za podmínek stanovených muzeem pro badatele. Knihovna MVČ je z velké části zaměřena na regionální literaturu. Tento soubor zahrnuje díla literatury naučné i krásné, která svým obsahem, osobou autora nebo místem vydání mají nějaký vztah ke sběrné oblasti muzea. Odborná knihovna obsahuje také informační materiál o výsledcích vědeckého bádání v oblasti muzeologie. Knihovna poskytuje veřejné knihovnické, informační a MVS tím, že zpřístupňuje knihovní dokumenty z vlastního knihovního fondu nebo prostřednictvím MVS. Tyto služby poskytuje bezplatně (s určitými výjimkami) Staré tisky Nejstarší knihou ve sbírce je vídeňský prvotisk Nider Iohannes, Die vier und zwanzig gulden Harfen z roku 1470 a nejstarším českým prvotiskem je Kampenského Pražská Bible z roku Poprvé se v Hradci Králové tiskly knihy již v roce 1565, ale ty se do dnešních dob bohužel nedochovaly. Staré královéhradecké tisky, vytištěné před rokem 1800 hradeckými tiskaři také patří k cennostem knihovního fondu muzejní knihovny. Mají signaturu začínající KST. Nejstarším královéhradeckým prvotiskem je dvousvazková Hypomnena z roku 1617 Blažeje Borovského z Borovna.

48 Periodika Nezbytnou součást fondu tvoří periodika východočeského kraje. Knihovna se snažila shromáždit pokud možno kompletní časopisecký fond regionu. Noviny a časopisy poskytují jednu z nejaktuálnějších informací a proto knihovna věnuje takovou pozornost jejich kompletaci. Na základě různých grantů a spolupráce s NK Praha převedla muzejní knihovna nejohroženější regionální periodika do digitální podoby. Mikrofilmováním a následnou digitalizací jsou dnes zpřístupněna tato periodika - Kraj Královéhradecký, Osvěta lidu, Ratibor, Pochodeň, Královéhradecko, Obnova, Nové směry, Rozhledy, Štít, Pokrok, Orlické proudy, Obzor hospodářský a Od Kladského pomezí.

49 49 V. Nakládání se sbírkou a péče o sbírkové předměty Tato kapitola zahrnuje činnosti, kterými předmět prochází poté, co je přijat do muzea. V podkapitolách se vracím do roku 1988 a snažím se nastínit jednotlivé sbírkotvorné činnosti, jak vypadala jejich situace před dvaceti lety a jak vypadá dnes, v případě kapitoly Akvizice předmětů do sbírek se vracím až do padesátých let. Chtěla bych zde jen upozornit, že období od roku 1974 do roku 1990 bylo ovlivněno spojením hradeckého a pardubického pracoviště v rámci Krajského muzea východních Čech. Současná pravidla nakládání se sbírkou vychází z Režimu zacházení se sbírkou MVČ v HK, platné od 1. března Akvizice předmětů do sbírek Akvizice, neboli získávání předmětů do sbírky, je podmíněna statutem a sbírkotvornými programy, které vydává ředitel muzea. Každý fond muzea má svůj vlastní sbírkotvorný program a podle něj sbírá. O zařazení předmětů do sbírky rozhodují správci jednotlivých fondů se souhlasem vedoucího oddělení. Do roku 1959 byly nejčastějším způsobem akvizice dary nebo nákupy. V tomto roce byl také vytvořen Rámcový sbírkotvorný program a muzeum začalo získávat předměty do sbírek i jiným způsobem. Je třeba zde také zmínit rok 1969, kdy bylo vytvořeno samostatné archeologické oddělení, které přebírá do svých

50 50 sbírek celou řadu předmětů, které byly dosud součástí sbírek historických. A z toho důvodu se i značně změnil sbírkotvorný program. Významným obdobím pro tvorbu sbírky historického oddělení byla sedmdesátá léta, kdy vzniká celá řada nových sbírkových fondů. Cílem těchto fondů je dokumentace nejnovějších dějin a současnosti, prostřednictvím věcí z běžného života. Tento přístup se nazývá dokumentace současnosti a v rámci něj vznikají fond Divadlo, Doprava-Spoje, Ekonomika, Kultura, Obchodslužby, Politika, Stát, Školství, Tělesná kultura, Výroba a technika, Zdravotnictví a Zemědělství. Od roku 1974, kdy hradecké muzeum funguje společně s muzeem pardubickým, jako Krajské muzeum východních Čech (KMVČ) je sbírkotvorná činnost zaměřena na oblast celého východočeského kraje. (Plán akviziční činnosti na období byl zaměřen na dokumentaci období socialismu). V roce 1988 dochází k poklesu akviziční činnosti, je méně darů od občanů a převodů a téměř o 37% narůstají nákupy. Pro představu, bylo do sbírek tehdejšího KMVČ, tedy muzea hradeckého a pardubického získáno kusů sbírkových předmětů do společenskovědních oborů. Přestože došlo v roce 1990 ke zrušení společného fungování muzeí a východočeský kraj byl rozdělen na kraj Královéhradecký a Pardubický, nepřestalo hradecké muzeum sbírat předměty do sbírek i z oblastí severních okresů bývalého kraje. V dalších letech stále převažují při získávání předmětů do sbírek nákupy. Předměty získané do muzea prostřednictvím nákupů, ale nemusejí vždy projít nákupní komisí. Mnoho předmětů bylo do sbírek pořízeno i mimo nákupní komisi. V roce 1991 pocházela většina přírůstků z vlastní akviziční činnosti,

51 51 z nákupů a menší podíl také z darů. Do historických fondů bylo získáno 2532 předmětů. V roce 1992 stále převažují nákupy (nákupní komise sešla pouze jednou), dary a vlastní akviziční činnost. V roce 1993 byl zvýšen podíl vlastních sběrů oproti nákupům ve fondech Školství, Zdravotnictví a Obchod-služby. Do historických sbírek bylo získáno 1098 předmětů a 4 soubory. Z roku 1994 se zachoval pouze Roční výkaz o muzeu za rok 1994, z kterého jsem se dozvěděla jen celkový počet získaných předmětů do muzea, který činil kusů. Pro rok 1995 byla významná účelová dotace ze státního rozpočtu v hodnotě osm set tisíc korun, díky které byla vykoupena dřevěná polychromovaná barokní plastika sv. Doroty, jedná se o předmět kulturní hodnoty. Do fondů bylo získáno 691 předmětů a nákupní komise se sešla jen jednou. Léta 1991 až 1996(7) byla značně ovlivněna stěhováním sbírek z bývalých depozitářů U Švagerků a z Bělče do nově získané a postupně rekonstruované budovy GK. V roce 1996 bylo do sbírek získáno 1765 nových předmětů. Akviziční činnost je naplňována v souladu se Sbírkotvorným programem muzea. Značný počet předmětů získává muzeum v roce 1998, bylo to 4484 předmětů. Podstatná část těchto akvizic pocházela z vlastní výzkumné a dokumentační činnosti, především historické dokumentace. Dalším nejčastějším způsobem získání předmětů byly v tomto roce nákupy. Chtěla bych jmenovat alespoň některé významné přírůstky, jako byl malovaný betlém Jeronýma Štantejského z roku 1859, dřevěný malovaný strop z 1.pol.18.stol. z Hradce Králové, sada pamětních mincí Karel IV. rop, z 1.pol.18.stol. nebo soubor kulis a 16 loutek ze 40. let 20.století.

52 52 Roku 1999 bylo do sbírek přijato 1074 předmětů, především prostřednictvím nákupů. Významnými akvizicemi byly v tomto roce např. automobil Start, vyrobený roku 1930 v HK, soubor nábytku podle návrhu Josefa Gočára nebo zlacená dřevořezba reliéf Stětí sv. Barbory, z 2.pol.18.století, na jehož získání byl použit grant MK ve výši čtyři sta tisíc Kč. Mezi významné akvizice roku 2000 patří např. nákup vázy a sedmi kalichů z orlického skla, nákup nábytkových kusů podle návrhu Josefa Gočára nebo promítacího přístroje zn. Bavaria a originální filmové smyčky. Z pozůstalosti prof. Prokopa Nováčka ze zámečnické školy v Hradci Králové byl získán soubor filmů s regionální tématikou a nákupem album 450 fotografií československých legií v Rusku, Francii a Holandsku. Roku 2001 bylo do historických fondů získáno 1095 předmětů, konaly se tři nákupní komise a čtyři pozůstalostní řízení. V roce 2002 byl zpracován pro celou sbírku muzea i její jednotlivé části Program tvorby sbírky muzea, podle něhož se muzeum řídí dodnes. Průběžně byly doplňovány všechny fondy HO, buď prostřednictvím vlastních sběrů, nákupy či dary. Celkem byla historická sbírka v tomto roce obohacena o 1407 ks. Nejvýznamnějšími akvizicemi byly např. nákup skříňkového betlému, pocházejícího z Čech z 1.čtvrtiny 20.stol., který byl zařazen do fondu Etnografie-folkloristika, sbírka kočárků byla doplněna o loutkový kočárek, dětský kočárek značky Premier, kočárek pro panenky a sportovní kočárek pro dvojčata. Do fondu Bydlení-odívání byl nákupem získán sekretář s výklopnou deskou z 1.pol.19.stol. Dále byla získána mědirytina Hradce Králové (půdorysný plán, cca z r. 1700), obsáhlá pozůstalost po hradeckém fotografovi Menecovi, (884 negativů a pozitivů). Do fondu Uměleckého průmyslu byly zakoupeny předměty ze vzác-

53 53 ného jadeitového skla (dóza s víkem a popelník) a vzácné lahvičky na alkohol s figurálními motivy z roku Do fondu Politika byl na aukci vydražen Památník legionáře Josefa Tichého příslušníka 9. pěšího pluku, akvarel za 7.700,-Kč a vlastním sběrem byl doplněn fond o unikátní soubor fotografií z návštěvy prezidenta Beneše v HK na LF v roce 1946 (48ks) z pozůstalosti hradeckého fotografa Petra. Nákupní komise HO se sešla v tomto roce pouze dvakrát. V roce 2003 byla sbírka doplněna o 1507 sbírkových předmětů. K nejvýznamnější akvizici patřilo křeslo z mobiliáře Okresního domu od Jana Kotěry, v celkové ceně ,- Kč, na které významně přispělo MK ČR polovinou částky z programu ISO na výkup předmětů kulturní hodnoty a kulturních památek. Darem bylo získáno loutkové divadlo ze 40. let 20. století obsahující celkem 57 kusů loutek a kulis. Sbírka dětských kočárků byla doplněna o kočárek HASA, vyrobeným po r Dalšími zajímavými přírůstky byly dřevěný řezbovaný a zlacený zrcadlový rám z období pozdní secese, skříňkový betlém z Králík z přelomu 19. a 20. století a kresba Benátek od Jana Kotěry z roku Největší počet předmětů byl v roce 2004 získán formou nákupu přes nákupní komisi, dalším četným způsobem byl převod a nákup mimo komisi, 219 předmětů bylo získáno vlastním výzkumem a 196 dary, celkem byl v tomto roce historický fond obohacen o 1597 předmětů. K nejvýznamnějším akvizicím mimo nákupní komisi patřily secesní skleněná váza, obraz Hradce Králové od J. Rérycha nebo kovová malovaná dětská postýlka z přelomu 19. a 20. století.

54 54 V dalších letech stále převažují při akviziční činnosti nákupy a převody. Roku 2005 bylo do historických sbírek získáno 1229 předmětů a v roce předmětů. V roce 2007 bylo kromě nákupu druhým nejvýznamnějším způsobem získání předmětů do sbírek vlastní sběr, jehož prostřednictvím bylo do sbírek přijato 682 předmětů a nákupy Nejvýznamnějšími akvizicemi byly loutka-marioneta z divadla Matěje Kopeckého, portréty královéhradeckého manželského páru z první pol. 19.stol., soubor asi 2400 pohlednic regionu nebo soubor školních obrazů z 1. pol. 20.stol. Do budoucna se nepočítá s dalším rozšiřováním fondu Ekonomika, který již v současnosti plně zastoupil fond Výrobatechnika a další sběr neplánuje ani fond Doprava-spoje. Ostatní fondy budou doplňovány se zaměřením na oblast východních Čech, s výjimkou fondů Obchod-služby, Školství a Zdravotnictví, které zůstanou zaměřeny na město Hradec Králové a jeho nejbližší okolí. Stejně jako fond Hradecensia, který shromažďuje předměty úzce spjaté s městem a jen výjimečně s nejbližším okolím a fond Militaria, tématicky zaměřený na válečný rok 1866, případně i práci regionálních puškařů. Pro evidenci o způsobu získání předmětů do sbírky je vždy důležitý doklad o nabytí předmětu, ať už je to darovací smlouva, smlouva o převodu vlastnictví, kupní smlouva, apod. Tyto doklady se ukládají v návaznosti na přírůstkovou knihu u pracovníka, který je pověřený jejich vedením a správou. (viz další kapitola) 2. Dokumentace a evidence sbírek Sbírka MVČ v HK je majetkem Královéhradeckého kraje. Dle zák.122/200 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně

55 55 některých dalších zákonů je od 24. října 2001 zapsána do Centrální evidence sbírek (CES), kterou vede MK ČR. Dosud bylo v CES do historické podsbírky zapsáno evidenčních čísel, 1882 bylo vyřazeno. Sbírka MVČ v HK podléhá ze zákona dvoustupňové evidenci (chronologické a systematické). Nově získané předměty musí být v rámci chronologické evidence nejprve zapsány do přírůstkové knihy (dále jen PK), která je v případě historického oddělení označena písmenem H. Tento akt má majetkoprávní charakter. Vedením chronologické evidence je pověřena Pavla Jirková, která souběžně zaznamenává nové přírůstky i do počítačové verze (databáze DEMUS), ta ale nemá charakter úředního záznamu. Předměty se do PK zapisují chronologicky, v pořadí, ve kterém byly do podsbírky získány a tomu odpovídá i přiřazení přírůstkového čísla. Každý sbírkový předmět nebo jeho část je v rámci evidence označen přírůstkovým číslem, a to buď připevněním čísla přímo na předmět, v případě že hrozí znehodnocení předmětu, označí se tímto číslem obal v němž je předmět uložen. Zpravidla počet předmětů získaných v daném roce odpovídá i počtu předmětů, které byly v témže roce zpracovány v chronologické evidenci. Pravidelně se každý rok provádějí kontroly vedení PK. Historické oddělení má od roku 1961 jednu PK. Před tímto datem je možné dozvědět se o jednotlivých sbírkových předmětech z inventářů, které jsou děleny podle typu podsbírky (fondu). Seznam těchto inventářů najdete v Příloze č. 10. Čtyřikrát za rok připraví pracovník pověřený vedením evidence sbírek podklad pro hlášení změny zápisu v CES, jde o předměty, které byly dosud zapsány pouze v chronologické evidenci.

56 56 Systematiká evidence byla dříve vedena na katalogizačních kartách, které se ale již dnes přepisují do počítačové databáze DEMUS. V letech bylo odborné zpracování sbírek značně omezeno z důvodu častých přesunů. Příprava pracovníku pro evidenci na PC začala v roce 1992 a nejprve bylo zahájeno zpracování fondů Militaria a tehdejšího fondu Politické poměry. V roce 1993 byl z důvodu několikanásobného stěhování sbírkových předmětů do prostor GK, omezen přístup ke sbírkám, a tím pádem omezeno i odborné zpracování ve II. stupni evidence. Začalo se se zpracováním fondu Militaria a Školství. V roce 1995 bylo odborné zpracování sbírek prováděno na PC v programu AISM, kde bylo zpracováno asi 8000 předmětů. I v dalších letech se ve fondech prohlubovala a zkvalitňovala evidence, správa a zpracovanost sbírek. V roce 1998 bylo v databázi AISM a DEMUS zpracováno předmětů. V roce 1999 byly ve II. stupni evidence zpracovány předměty především z archivních fondů, fondu numismatiky a uměleckého řemesla. V rámci přípravy CES byly zpracovány aktualizované soupisy evidenčních pomůcek, přehledy fotoarchivů, evidence II. stupně. Tyto práce pokračovaly i v roce Tento rok byl významný přijetím zák. 122/2000Sb o evidenci sbírek muzejní povahy, který je prováděn vyhláškou č. 275/2000Sb. K jeho aplikaci do muzejní evidence dochází v průběhu roku Do počítačových databází byly zpracovány stávající evidenční knihy a postupně zaváděn do evidence program DEMUS. Evidenční zápisy byly vedeny souběžně do PK a databáze DEMUS a došlo také k revizi PK v programu DEMUS. V průběhu roku bylo dokončeno pořizování mikrofilmových a digitálních kopií evi-

57 57 denčních pomůcek sbírkových fondů. Odborný pracovník HO Jiří Zikmund se autorsky podílel na zpracování programu DEMUS- Fotoarchiv a zpracování zásad pro zápis fotografických sbírek do databáze DEMUS. V roce 2001 byla dokončena revize zápisů po přepsání PK do databáze DEMUS. V HO, stejně jako v ostatních odděleních, byly zpracovány podklady pro zápis sbírky muzea do CES. V roce 2003 se do práce se sbírkou postupně prosazují nové legislativní principy, které jsou upraveny Režimem zacházení se sbírkou a dalšími vnitřními předpisy. Při zpracování systematické evidence již začíná převažovat počítačová forma. V souvislosti s podstatným nárůstem agendy evidence sbírky a jejich vazby na CES byla obsazena funkce správce dokumentací sbírek. Bylo dokončeno pořízení digitálních kopií všech uzavřených evidenčních knih sbírek. Tyto aktivity pokračují i v dalších letech. V roce 2004 bylo do programu DEMUS, příp. AISM (numismatika) provedeno záznamů. U fondu Umělecký průmysl zbývá zpracovat již jen 395 předmětů do databáze DEMUS, fond Školství a Zdravotnictví jsou již kompletní a zbývá opravit ještě asi 800 záznamů převedených z databáze AISM. Zákon neukládá povinnost pořizovat k evidenčním záznamům fotografickou dokumentaci, ale v současné době je to již u historických sbírek samozřejmostí, protože je to nejlepší způsob identifikace předmětů. Oficiálním dokladem systematické evidence je ověřený tištěný výstup z počítačové evidence. Samostatnou součástí evidence je obrazová dokumentace. 44) V roce 2007 byly pořízeny celkem čtyři zálohy veškerých dat týkajících se sbírek, které jsou uloženy v jedné kopii na DVD u paní Ilony Razimové, která má na starosti evidenci

58 58 a správu majetku na HB a v jedné kopii u zástupce ředitele Jaroslava Zámečníka v GK, který má na starosti správu všech sbírek. 3.Uložení sbírek V roce 1988 se vedlo úspěšné jednání s JZD Dolany o odkoupení objektu bývalého mlýna v Opatovicích nad Labem, kde bylo počítáno s vybudováním velkokapacitního depozitáře pro obě pracoviště KMVČ (HK+PU). K tomuto kroku muzeum dospělo, z důvodu přeplněnosti stávajících depozitářů. Dále byly jako depozitář využívány prostory v bývalé škole v Bělči nad Orlicí. Po roce 1989 mnohé budovy, které sloužily muzeu jako depozitáře byly vráceny v restitucích původním majitelům, to byl případ areálu mlýna v Opatovicích nad Labem. Jiné byly odprodány, jako budova U Švagerků, kde byla umístěna většina depozitářů HO a jako poslední byl uvolněn a připraven na odprodej depozitář v Bělči nad Orlicí. Jistou záchranou pro sbírky bylo získání budovy tzv. Gayerových kasáren v srpnu 1990, kterou poskytlo muzeu město a která se nachází nedaleko hlavní budovy. Tyto nově získané prostory musely ale nejdříve projít rozsáhlou rekonstrukcí, aby vyhovovaly muzejním účelům pro uložení sbírek. Tyto rozsáhlé přesuny sbírek probíhaly i v následujícím roce. Provizorně byly uloženy fond Průmysl, Zemědělství, Politika, Ekonomika, Doprava, Školství, Zdravotnictví, Foto-kino, Kampanologie a Notafilie. Nové depozitáře byly vybaveny mobiliářem, z nedostatku financí, starší provenience a okna opatřena mřížemi. Organizace sbírek nebyla změněna. Došlo k částečnému uložení fotoarchivu a textilií. Ale dosud nebylo zahájeno stěhování

59 59 z depozitářů v Bělči n.o. Stav uložení sbírek byl velmi špatný, z důvodu stěhování, stavebních prací, prašnosti a špatného topení. V roce 1993 stále probíhá provizorní stěhování sbírek, dozor a instalace mobiliáře jsou zajištěny samotnými pracovníky muzea. Z hlavní budovy byla do depozitářů v GK přestěhována sbírka Militarií a také sbírka Faleristiky, která byla zatím umístěna provizorně. V náhrad-ních depozitářích byly také uloženy sbírky Politika, Stát, Zemědělství, Obchod-služby, Školství, Zdravotnictví, Notafilie, Faleristika, část Výtvarného umění, Kampanologie, Fotoarchivu a Tělovýchovy. Další sbírky byly uloženy do depozitářů v Bělči a na HB. Teprve v roce 1995 byly dokončeny opravné práce GK, kde vznikly kromě jiného i depozitáře pro sbírky. A tak mohl být uvolněn a připraven na odprodej depozitář v Bělči n. Orlicí. Postupně byly do GK přestěhovány všechny sbírky. Předměty byly do depozitářů uloženy podle materiálu. Byly instalovány regály a ukládací systémy v depozitáři kov, speciální systémy pro textil, dřevo a archiv. Zprovozněn byl specializovaný depozitář Numismatiky/archiv velkoplošných archiválií. Přestěhovány fondy Numismatika včetně literatury, kompletní literární archiv a fond nábytku z depozitáře v Bělči n. O. Přesuny sbírek HO do GK byly ukončeny až v průběhu roku Mobiliáře byly vybaveny podle možností. Opravy byly zakončeny kolaudací suterénu s depozitáři, které vyhovují současným požadavkům na uložení sbírek (fotopracovna, mokrá dílna konzervátorů, provozní zázemí muzea). Dokončeny byly depozitáře archivu, Výtvarného umění a textilu, které, musí být do budoucna vybaveny nábytkovými regály. V roce 1998 bylo řešeno především ukládání knihovních fondů historické knihovny. Byl

60 60 pořízen ukládací mobiliář pro etnografii, mapníky pro velkoplošný archivní materiál. Na základě veřejné soutěže byla odprodána budova bývalé Školy v Bělči n.o. (vč. pozemků), kterou užívalo muzeum jako depozitář od roku Do depozitářů GK byly pořízeny další ukládací systémy. V roce 1999 byly nainstalovány regály v lapidáriu v HB, stojan na chladné zbraně v depozitáři 315, další depozitáře byly doplněny dřevěnými regály, v depozitáři 414 byly nainstalovány konstrukce pro zavěšení školních obrazů. Došlo také k opravě chladícího zařízení v depozitáři Foto a byla zadána výroba raznic na obaly fotosbírek. Z důvodu připravované rekonstrukce HB musely být koncem roku v GK dočasně uloženy i sbírkové předměty z expozic. V roce 2000 byly definitivně uloženy další sbírky část fondu Výtvarného umění/obrazy, školní obrazy, Umělecký průmysl a Divadlo. Negativy a pozitivy z fondu HO byly uloženy do nových ukládacích obalů pro fotosbírky EMBA Paseky, na jejichž vzniku se podílel odborný pracovník muzea Jiří Zikmund. V rámci grantu MK ČR bylo uloženo do papírových obalů 1611 pražských grošů z krá-lovéhradeckého nálezu. V roce 2001 došlo k balení fotografických a velkoplošných negativů 18x24 a větších. Bylo vyrobeno šest papírových krabic na krucifixy a dvacet čtyři látkových potahů na nábytek a kočárky. V roce 2002 byl v chlazeném depozitáři fotografie více jak z poloviny vyměněn mobiliář a tím zvětšeny prostorové možnosti depozitáře. Mimo činnost konzervátorských dílen byly v rámci letní praxe studentů uloženy do nových obalů pozitivy

61 61 (VU/07, část HK/07) a prapory z fondu Zemědělství, Stát, Politika a Kultura. V roce 2003 byl novou technologií vybaven depozitář Foto. Byly navrženy vhodné obaly na klobouky, proveden výběr dodavatele (M s.r.o. J. Šafář) a zajištěno dodání obalů. Konzervátorky průběžně šily obaly na textilie, oděvy a kočárky. V chlazeném depozitáři fotografií č. 327 byly namontovány dva nové regály. Po opakujících se závadách na chladícím agregátu, které si vyžadovaly stálé opravy a s tím spojené finanční náklady, musel být tento téměř deset let starý agregát vyměněn za nový. Uvažovalo se o rekonstrukci GK a rozšíření depozitárních prostor, aby byly zlepšeny podmínky pro ukládání sbírek, ale z finančních důvodů nebylo k tomuto kroku přistoupeno. Také zde byl nápad s využitím objektu bývalé synagogy jako depozitáře, po opuštění SVKHK, ale po bližším posouzení dispozičních podmínek, byla tato varianta uznána jako nereálná. V roce 2005 byly ušity ochranné povlaky do depozitáře textilu, a to na oděvy uložené v šatních skříních, které prošly konzervací, také ochranné povlaky na nábytek, zhotoveny mikrotenové obaly a knihy a časopisy v knihovně byly skládány do skládaných ochranných krabic. Pro hudební rukopisy byly NK Praha vyrobeny speciální obaly, ty do nich ale mohly být uloženy až po mechanickém očištění. V roce 2007 bylo nově nainstalováno závěsné zařízení na uložení sbírkových jízdních kol. Bylo zahájeno značení regálů z důvodu počítačové lokalizace sbírek. Hudební rukopisy byly přestěhovány z trezorů v suterénu do depozitáře č Dnes slouží pro uložení historických sbírek budova Gayerových kasáren, ale muzeum usiluje o získání nových depozitár-

62 62 ních prostor. Budova leží ve středu města, je podsklepená, má čtyři nadzemní patra a půdorys do tvaru U. Díky rekonstrukci byly obnoveny veškeré inženýrské sítě, vnitřní omítky, podlahové krytiny, opravena okna a bylo instalováno dálkové ústřední topení. Historické sbírky jsou uloženy ve třetím a čtvrtém patře a rozděleny do depozitářů podle materiálu. Nejcitlivější materiály jsou uloženy v depozitářích, ležících v klimaticky stabilnějších částech budovy (viz. tabulka níže). Ve čtvrtém patře jsou uloženy sbírkové předměty z papíru a obrazy. Knihovna a její depozitáře se nacházejí v hlavní budově na Eliščině nábřeží, kromě nejvzácnějších svazků, které jsou uloženy ve speciálních trezorových skříních. Uložení sbírek do depozitářů: JIŽNÍ SÁLY KOVY velké i malé stroje, části zvonů, jemná technika, psací stroje, fotoaparáty, lékařské přístroje, gramofony, fonografy, magnetofony umělecký průmysl mříže, kříže, drobné kované předměty, dveře, lustry, misky, vázy, medaile, plakety zemědělství pluhy, brány, odstředivky bydlení pračky, vařiče, kamna, vysavače JIŽNÍ SÁLY DŘEVO nábytek výtvarné umění plastiky lidové výtvarné umění, hračky hudební nástroje zemědělské nářadí cepy, sudy, díže řemesla kolovraty, tkalcovské stavy

63 63 vývěsní štíty tělovýchova lyže, saně SEVERNÍ SÁLY sádra kampanologie, modely a návrhy budov a výtvarných děl textil stylové oděvy, uniformy, zaměstnanecké oděvy drobné součásti oděvů bytové textilie oděvní doplňky vějíře, slunečníky, kabelky, klobouky výtvarná díla tapiserie vlajky a prapory kůže boty, kabelky, oděvy a jejich součásti zbraně kombinované materiály numismatika mince, notafilie, faleristika, vyznamenání, drobná plastika sklo, keramika, porcelán nádobí, výtvarná díla, obrázky na skle papír školní obrazy, plány a projekty, literární archiv obrazy 4. Ochrana a zabezpečení sbírek V roce 1988 se snažilo muzeum řešit nedostatky v oblasti ochrany a bezpečnosti tím, že přijalo nové pracovníky, konzervátory. Vybudování EZS bylo prozatím odloženo. Důraz byl kladen na ochranu, především prostřednictvím evidence a správy sbírek. Na pracovišti v HK se řešilo zprovoznění odvlhčovače pro depozitář v suterénu hlavní budovy, kde byla zjištěna zvýšená vlhkost. Sbírky byly v tomto období uloženy v několika budovách - depozitářích, které plně neodpovídaly správnému uložení sbírek. Po získání budovy GK, v roce 1991,

64 64 dochází k rozsáhlému stěhování sbírek z těchto prostor, které se ale z důvodu celkové rekonstrukce budovy GK, protáhlo až do roku Již v roce 1996 došlo k postupnému zprovoznění budovy GK a jejímu vybavení EPS a EZS. Tyto systémy byly napojeny na PCO Policie ČR a HZS a bezpečnost budovy byla zvýšena také denní a noční ostrahou se psy. Zvýšená vlhkost stěn pod úrovní terénu byla řešena svislou vodotěsnou izolací. Aby byla zajištěna ochrana sbírkových předmětů byly od roku 1995 klimatické podmínky v depozitářích kontrolovány pomocí ručního digitálního vlhkoměru TESTO 610. Každý měsíc byla měřena a registrována teplota a relativní vlhkost všech depozitářů a všech podlaží od sklepa až po půdní prostory pro budoucí koncepci klimatizace budovy. 45) Na konci roku 2000, byl z důvodu zkvalitnění péče o sbírky, instalován modernější monitorovací systém od anglické firmy Hanwell. 56) Tato měřidla byla umístěna do všech depozitářů, jedná se o bezdrátový systém třiceti tří snímačů, které přenáší informace o aktuální teplotě vzduchu uvnitř a vně objektu, relativní vlhkosti, osvětlení a UV záření (ve vybraných depozitářích) do centrálního zařízení, které tyto údaje vyhodnocuje a porovnává s nastavenými limity. V případě překročení těchto limitů, vysílá signál pověřené osobě, kterými pracovnice konzervátorských dílen. Mikroklima uvnitř depozitářů je od té doby nepřetržitě monitorováno. Budova s depozitáři je situována severojižně. Výhodou je silné obvodové zdivo a poměrně malé plochy oken, díky nimž je budova teplotně poměrně stabilní. Přestože na výkyvy venkovního klimatu reaguje pomaleji, značně jí ovlivňuje extrémní venkovní klima. V letním období je problémem jižní slunce, které zvyšuje teplotu v depozitářích nad neúnosnou mez, stejně

65 65 tak jako v zimním období teploty pod bodem mrazu, snižují relativní vlhkost pod minimální možnou hranici. Z dosud naměřených hodnot vyplývá, že vnitřní mikroklima budovy je rozdílné nejen na severní a jižní straně, ale i v jednotlivých patrech. Depozitáře určené pro uložení historických sbírek jsou opatřeny roletami. Jižně situované depozitáře č. 322 a 323, kde jsou uloženy předměty ze dřeva a nábytek je vlhkost upravována pomocí mobilních zvlhčovačů vzduchu typu Hydro air 145 od francouzské firmy. Díky nim se tu RV udržuje v rozmezí 45 55%. Sbírky citlivé na světlo, z papíru, textilu a barviva, jsou uloženy v zatemněných depozitářích a čidla Hanwellu nainstalovaná do těchto prostor vykazují hodnoty 0 lx. 46) A při jejich vystavování se snižuje intenzita osvětlení ve výstavních a expozičních prostorách na 50 lx. Výjimku tvoří depozitář s fotografickými sbírkami, který je chlazený a teplota zde nepřesáhne 13 C. Jednou týdně je pomocí systému Hanwell kontrolován stav v depozitářích a naměřené hodnoty jsou zaznamenány a archivovány. Tuto činnost mají na starost pracovnice konzervátorských dílen. Každoročně jsou také prováděny v depozitářích dvě kontroly stavu a uložení sbírek. A na jejich základě pak odstraňovány případné nedostatky. Všechny depozitáře jsou vybaveny kovovými regály z oceli ošetřené kvalitním nátěrem nebo regály z měkkého dřeva vyrobené na míru. Sbírkové předměty jsou chráněny před prachem tím, že jsou ukládány do kartónových krabic, některé vyrobeny na míru (např. kancionály). Větší předměty se opatřují povlakem z bílého bavlněného plátna ušitého na míru, menší jsou zabaleny do mikroténové folie. Bavlněné povlaky, které chrání historický mobiliář před prachem se průběžně perou a žehlí.

66 66 47) Vzácné kusy nábytku jsou v depozitářích uloženy v ochranných dřevěných obalech. V případě HB muzea je bezpečnost sbírek zajišťována od roku 2002 EZS a EPS, systémem videointerkomu, kamerovým dohledem a monitoringem prostředí, tato zařízení jsou také napojena na PCO Policie ČR a HZS. V závěru roku 2002 bylo ještě doplněno osvětlení vnějšího kamerového systému o infračervené osvětlení sledovaného prostoru. Z důvodu ochrany vystavovaných předmětů došlo v roce 2003 k polepení oken ochrannými foliemi pohlcujícími UV záření a okna byla opatřena roletami. Problémem pro vystavování v HB je nízká klimatická vlhkost, která má za následek např. praskání dřevěných součástí apod. Po pravidelných kontrolách depozitářů v roce 2003 bylo shledáno, že depozitáře jsou celkově v dobrém stavu, pouze v depozitáři č. 019 došlo k velkému zvýšení vlhkosti v podobě mokrého zdiva. Při další kontrole již nebyly zjištěny žádné závažné závady. Pouze drobné, které byly odstraněny, bylo také konstatováno zlepšení stavu v depozitáři 019. Na konci května 2003 bylo provedeno vyhodnocení záznamů o klimatu ve výstavních prostorách v HB muzea za dvanáct měsíců, od otevření budovy. Byly zjištěny velmi nepříznivé klimatické podmínky, zejména vysoké teploty i úroveň UV záření a velmi nízká relativní vlhkost. Proto bylo do budoucna stanoveno jako jeden z hlavních úkolů sledování a zejména zlepšení klimatických podmínek, jinak by hrozilo nucené omezení, případně i zrušení vystavování originálních předmětů, a to zapůjčených i vlastních. Muzeum má plán preventivní péče, který je pravidelně kontrolován ředitelem muzea. Pro trvalé uchování sbírek se také vypracovávají depozitární a badatelské řády.

67 67 MVČ v HK má zpracovanou interní normu upravující kategorizaci sbírkových předmětů pro účely mimořádných událostí. Nejcennější předměty sbírky jsou zařazeny do I. kategorie a tyto předměty by byly v případě evakuace zachráněny jako první, z tohoto důvodu jsou také viditelně označeny. Dále existuje ještě II. kategorie. Z důvodu bezpečnosti jsou každý rok prováděny periodické revize elektroinstalace, výtahu, hydrantů, zabezpečovacího zařízení, tlakových nádob a ručního elektrického nářadí Konzervátorské dílny V roce 1988 byly na pracovišti HK vyčleněny konzervátorské dílny, původně byly umístěny v budově U Švagerků a spravovala je jedna pracovnice. V září roku 1991 došlo ke zrušení tohoto pracoviště a sbírky musely být ošetřovány a zpracovávány pracovníky jednotlivých oddělení. Šlo především o konzervátorské práce v návaznosti na pořádané výstavy. Dále došlo k základnímu ošetření grošového nálezu. Konzervátorské a preparátorské dílny, vč. skladů byly plně zprovozněny až v roce 1995, a umístěny do GK, kdy nastoupila nová konzervátora paní Barvová. Veškeré předměty z příměstských depozitářů, zde byly nejdříve podrobeny základnímu ošetření a teprve poté připraveny k uložení v nových depozitářích, u lidového nábytku bylo provedeno i voskování. Uložen byl hlavně lidový nábytek, zemědělské nářadí, kampanologie, kovářské nářadí, hudební nástroje, obrázky na skle, soubor uměleckého průmyslu apod. V průběhu let, kdy GK procházela rekonstrukcí a předměty byly uloženy jen provizorně, nemohly být dostatečně zajištěny kontroly stavu sbírek v depozitářích. Externě byly restaurovány staré kočárky, textil, plakáty a zhotoveny kopie zbraní

68 68 a uniform pro expozici na Chlumu. Ošetřen byl sádrový model královéhradecké pevnosti, což se stalo každoročním pravidlem, ošetřeny byly také předměty z expozice Věci lidí, před vystavením soubor ocelové bižuterie a zvonařství. V roce 1996 byly ošetřeny předměty pro výstavy, nové přírůstky a také předměty z depozitářů, u kterých to bylo shledáno v rámci inventarizace. Pracovnice KD na většinu ošetřených předmětů zhotovily látkové nebo mikrotenové obaly. Externě byly konzervovány především předměty z depozitáře textilu, kočárky, zemědělské předměty, militaria a plakáty. V roce 2000 bylo provedeno ošetření desítek pískovcových pomníků v areálu památkové zóny na Chlumu. V roce 2003 byla uzavřena dohoda mezi MVČ v HK a restaurátorskou třídou Střední průmyslové školy v Turnově na základě konkrétní spolupráce. V listopadu 2003 bylo předáno k restaurování 12 kusů předmětů (soubojová pistole, šperky, svícny, konvička). Zároveň bylo s externím učitelem školy Petrem Hartmannem předběžně jednáno o restaurování vybraných předmětů ze sbírky železa, především z období gotiky a renesance. Dnes pracují v KD HO dvě konzervátorky, Dana Barvová a Vlasta Dvořáčková, které se zaměřují především na konzervování předmětů z oblasti umění a uměleckého řemesla. Pracovníci HO však ještě spolupracují s dalšími konzervovátory - externisty. Ivan Doubrava pravidelně ošetřuje předměty v expozici na Chlumu a také ošetřuje a konzervuje předměty z fondu Militaria (kovy). Zuzana Červenková se specializuje a stará o předměty z depozitáře textilu a textilní části předmětů jiných fondů, především militaria, jako jsou prapory, uniformy, které pravidelně ošetřuje v expozici na Chlumu. Přímo

69 69 v depozitáři textilu ošetřuje sbírkové předměty, které pere, žehlí a ukládá. Příležitostně dle potřeby je využíváno služeb dalších konzervátorů, např. Ivan Hlubuček, který se specializuje na nábytek (např. z bývalé čítárny muzea a trojmístný sedák z Okres.domu) nebo Soňa Háková. Každoročně je ošetřen sádrový model města HK a všechny předměty z expozice na Chlumu, a předměty, které se chystají na výstavu. Průběžně po celý rok je stav historických sbírek kontrolován a dvakrát do roka je vypracována zpráva o stavu sbírek. V nepravidelných intervalech probíhá ve všech depozitářích dezinsekce sbírek tzv. plynováním. Toto ošetření se provádí z důvodu preventivní ochrany sbírek před biologickou korozí, poškození materiálů mikroorganismy, jako jsou plísně nebo houby, dále ochrana před hmyzem a hlodavci. Konzervátorské dílny vedou systematickou dokumentaci, kam zapisují veškeré zásahy, které předmět prodělal. Zásahy jsou dokumentovány pod příslušnými sbírkovými předměty v elektronické databázi (konzervátorské karty) od roku 2003, spolu s fotodokumentací, Fotodokumentace je značena, aby mohla být začleněna do evidence ISO, označení tvoří kromě inventárního čísla také index Y a pořadové číslo záběru, např. MI04-99-Y1. Díky získání grantu ISO je tato fotodokumentace prováděna pomocí digitální techniky. Konzervátorské dílny jsou vybaveny přístroji, které umožňují aplikovat moderní technologie konzervace s ohledem na individuální přístup ke každému sbírkovému předmětu. Pro analýzu činnosti muzeí v oblasti péče o sbírky vypracovala mezinárodní organizace ICCROM tzv. indikátor úspěšnosti preventivní konzervace. 54) Tato pomůcka pro vyhodnocení stavu

70 70 péče o sbírky má posouzením činnosti muzea v jednotlivých bodech získat přehlednou analýzu stavu péče o sbírkové předměty. 5. Inventarizace a vyřazování ze sbírek Provádět pravidelnou inventarizaci sbírek je povinností každého muzea, tato povinnost vyplývá ze zák. 122/2000Sb. Tím je myšlena inventarizace řádná a mimořádná. Vzhledem k rozsahu sbírky MVČ v HK, musí být sbírka kompletně zinventarizována během patnácti let a provádějí ji všechna sbírková oddělení souběžně. V roce 2002 byl pro sbírku muzea zpracován Dlouhodobý harmonogram inventarizace, podle kterého se muzeum řídí dodnes. Cílem inventarizace je porovnání záznamů se skutečným stavem předmětu (zda fyzicky existuje), ověření jeho stavu a zjištění případného poškození. O tom, jaká část sbírky má být inventarizována v daném období, rozhoduje ředitel muzea. Samotnou inventarizaci provádí inventarizační komise, kterou jmenuje ředitel muzea a ta vyhotoví o výsledku svého šetření inventarizační protokol. Protokol musí obsahovat termín provedení inventarizace, jména členů komise, rozsah inventarizace, zjištěné skutečnosti a návrhy na opatření. Tyto protokoly jsou trvalou součástí evidence sbírky. MK může nařídit provedení mimořádné inventarizace z důvodů uvedených v zák. 122/Sb. a ředitel svým příkazem kdykoliv. Návrh na vyřazení předmětu ze sbírky může podat inventarizační komise nebo správce sbírky. V roce 1991 bylo vyhověno jedné žádosti o vrácení majetku (z pěti), dle zák. č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabi-

71 71 litacích a se souhlasem MK ČR bylo ze sbírek na přelomu roku 1991 a 1992 odepsáno dvacet sedm kusů sbírkových předmětů a vráceno původnímu majiteli. V následujících letech, kdy procházela budova GK rozsáhlou rekonstrukcí, byla inventarizace značně omezena, z důvodu stěhování sbírek a jejich prozatímnímu uložení. Řádná inventarizace byla znovu obnovena v roce 1996, kdy bylo zinventarizováno 2000 ks textilu, 1149ks map, 280 hudebních nástrojů, 1620ks faleristiky, 700 medailí, 2500 numismatiky (systematiky), 164ks zlatých mincí a 1500 militarií. V dalších letech pokračovala inventarizace všech sbírkových souborů podle plánu. V roce 1999 došlo k lustraci sbírek s ohledem na usnesení Vlády ČR o navrácení majetku obětem holocaustu. Roku 2000 prošlo inventarizací předmětů, bylo připraveno vrácení sbírek bývalému Památníku V. K. Klicpery i Chlumci nad Cidlinou a provedena jejich kompletace, u MK byla podána žádost na jejich vyřazení. V roce 2001 proběhla inventarizace předmětů, proběhla také inventura předmětů zapsaných do chronologické evidence po roce 1961 a 141 předmětů bylo navrženo k vyřazení, což bylo MK schváleno. Ke dni byl městu Chlumec nad Cidlinou předán sbírkový fond bývalého památníku V. K. Klicpery v Chlumci n. Cidlinou a tyto sbírky byly zároveň odepsány z CES. V roce 2002 byla provedena inventarizace sbírkových předmětů z fondů Etnografie-Folkloristika, Foto-kino, Hudba, Kultura, Numismatika/P(notafilie), Politika, Tělesná kultura, Umělecký průmysl(nálezy),domácnost, církevní předměty a keramika, Výroba-Technika, Doprava-Spoje.

72 72 V roce 2003 bylo zinventarizováno 5492 předmětů. Kromě inventarizací fondů a sbírkových řad byla zahájena revize předmětů evidovaných chronologicky v přírůstkové knize. V souladu s dlouhodobým plánem inventarizace sbírek muzea bylo v roce 2004 provedeno 31 dílčích inventarizací a revizí, Ho předmětů V roce 2006 bylo zinventarizováno 5032 předmětů z fondu Ekonomika/Písemnosti, drobná plastika a fotografie, Výtvarné Umění/Písemnosti a Umělecký průmysl/barevné kovy. Minulý rok byly provedeny řádné inventarizace fondů Fotokino, Literatura, Obchod-služby, Výroba-technika a Numismatika/Papírová platidla. Také byly zpracovány podklady pro dlouhodobý harmonogram inventarizací na období

73 73 VII. Závěr V mé práci jsem se zabývala historickými sbírkami Muzea východních Čech v Hradci Králové. Od vzniku muzea již prošly sbírky dlouhým vývojem, během kterého se muzeum několikrát rozdělilo, nejprve na dvě muzea, Městské historické a Městské průmyslové muzeum pro severovýchodní část království českého, po nějakém čase se opět spojilo, a to i s dalšími nově vzniklými muzei v Hradci Králové (jako např. Župní pedagogické muzeum nebo Muzeum přírodovědné). V roce 1974 se do roku 1989 spojilo s muzeem v Pardubicích jako Krajský vlastivědný ústav. Sbírky muzea tedy stále narůstají a mění svou podobu a charakter. Po roce 1959 vzniká archeologické oddělení a to si přetahuje do svých sbírek řadu předmětů z dřívějšího historického muzea. Po vytvoření rámcového sbírkotvorného programu v šedesátých letech 20. století je definována sbírková oblast a zaměření sbírky. V sedmdesátých letech se historické sbírky dělí na tématické a materiálové fondy, kterých je dnes již dvacet jedna. Rozdělení těchto fondů vychází z Programu tvorby sbírky, vydané ředitelem muzea. Snažila jsem se co nejlépe dosáhnout vytyčeného záměru a myslím si, že se mi to do jisté míry povedlo. Samozřejmě jsou v mé práci oblasti, kterým bych se mohla věnovat hlouběji, ale v rámci, tak značného historického období, které moje práce popisuje, to nebylo možné.

74 74 Resumé Bakalářská práce pojednává o historických sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové. Nejdříve je zde nastíněn vznik muzea a sbírek a jejich vývoj až do současnosti. Další část se věnuje současnému uspořádání historických sbírek v rámci tématických a materiálových fondů. Jedna kapitola je také věnována Společenskovědní knihovně MVČ v HK, která vzniká brzy po založení muzea a spolu se svou čítárnou se podílí na kulturní osvětě veřejnosti. Poslední kapitola se zabývá nakládáním se sbírkou, to znamená akvizicí, uložením a ochranou sbírkových předmětů a jejich inventarizací. My graduation thesis discuss about historical collectios. Museum of East Bohemia in Hradec Králové. At first I outline rise of the museum and his collections and her development to present. Next part turn to present form of historical collections in thematic and material fund. One of a topic paid to Library of Art sof Museum of East Bohemia in Hradec Králové, which raised soon after rise of a museum and together with her reading room participace to cultural education of people. Final topic inform about handling with collection, aquisition, deposition and protection of things and stocktaking.

75 75 Poznámky 1) Zřizovací listina Muzea východních Čech v Hradci Králové. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, s. 1. 2) Malina, Jiří: Hradecké muzeum. Hradec Králové, 1983, s. 6. 3) Tamtéž, s. 9. 4) Tamtéž, s. 9. 5) Tamtéž s. 9. 6) Dne 2. prosince 1888 došlo na ustavující valné hromadě k založení Komitétu pro udržování památek z války roku 1866, do jehož čela byl zvolen právě J. Steinský. 7) Muzeum zařídilo, že dělníkům byla vyplácena za každou odevzdanou památku peněžitá odměna a navíc byl vydán návod, jaké památky mohou být nalezeny, jak se mají chránit a kam odevzdat. 8) Malina, Jiří: Hradecké muzeum. Hradec Králové, 1983, s ) Zikmund, Jiří; Lenderová, Zdena: Kotěrovo muzeum na historické fotografii. Hradec Králové, 2000, s. 8 10) Jan Kotěra ( ) zakladatel české moderní architektury, urbanista a teoretik, stoupenec principů individualistické moderny. Respektoval požadavky účelnosti, využíval asymetrickou kompozici, usiloval o potlačení dekorativnosti přísným geometrickým tvaroslovím, s oblibou užíval režné cihlové zdivo. 11) František Kysela ( ), český malíř a všestranný umělec, mj. sklář a textilní výtvarník. Pro muzeum v Hradci Králové

76 76 12) Jan Preisler ( )- český malíř a grafik, prof. AVU, jeden ze zakladatelů moderního českého umění. Podílel se také na výzdobě pražského Obecního domu. Zabýval se také knižní ilustrací. 13) Stanislav Sucharda ( ), český sochař, prof. Na VŠUP a AVU, bratr Vojtěcha Suchardy. Tradici české novorenesance obohatil smyslem o malířské účinky světla. 14) Vojtěch Sucharda ( ), český sochař a řezbář, věnoval se zejména restaurátorství. 15) Franta Anýž ( ), český kovolitec a šperkař, zakladatel stejnojmenného kovoliteckého podniku. Věnoval se tvorbě secesních šperků i užitkových předmětů, podílel se také na výzdobě pražského Obecního domu a katedrály sv. Víta. 16) Zikmund, Jiří; Lenderová, Zdena: Kotěrovo muzeum v Hradci Králové na historické fotografii.hradec Králové,2002,s.11 17) Malina, Jiří:Hradecké muzeum. Hradec Králové, 1983, s ) Průmyslové muzeum uspořádalo společně s historickým muzeem akci, jejímž cílem byla dokumentace zvonů, rekvírovaných v roce Z odlitků celých zvonů či jejich uměleckých reliéfních částí z území celé hradecké diecéze vznikla pozoruhodná kampanologická sbírka.hradecké muzeum:jiří Malina 19) Malina Jiří:Hradecké muzeum.hradec Králové:Krajské muzeum v Hradci Králové,1983.s ) Tamtéž,s ) Tamtéž,s ) Župní pedagogické muzeum vzniká po vzoru Pedagogického muzea v Torontu (1853) a dalších podobných specializovaných muzeích. Již ve svých počátcích si klade za úkol sbírat odkazy, zachraňovat a třídit památky, tykající se školství a jeho vývoji v minulosti. Sbírá knihy, obrazy, pomůcky, lis-

77 77 tiny a jiné předměty, které nějakým způsobem souvisí se školstvím. Shromažďuje sbírky, pořádá výstavy a přednáškové kursy a zakládá také knihovnu. Muzeum se stává poradcem v otázkách učitelských a výchovných. 23) Malina Jiří: Hradecké muzeum. Hradec Králové: Krajské muzeum v Hradci Králové,1983.s ) Tamtéž, s ) Tamtéž, s ) Zřizovací listina Muzea východních Čech v Hradci Králové. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, s ) Program tvorby sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové. Vnitřní směrnice muzea. Nestránkováno. 28) Tamtéž, nestránkováno. 29) Tamtéž, nestránkováno. 30) Tamtéž, nestránkováno. 31) Tamtéž, nestránkováno. 32) Tamtéž, nestránkováno. 33) Tamtéž, nestránkováno. 34) Tamtéž, nestránkováno. 35) Tamtéž, nestránkováno. 36) Tamtéž, nestránkováno. 37) Tamtéž, nestránkováno. 38) Tamtéž, nestránkováno. 39) Tamtéž, nestránkováno. 40) Tamtéž, nestránkováno. 41) Tamtéž, nestránkováno. 42) Tamtéž, nestránkováno. 43) Společenskovědní řád knihovny Muzea východních Čech v Hradci Králové. Hradec Králové. Nestránkováno.

78 78 44) Režim zacházení se sbírkou Muzea východních Čech v Hradci Králové: příkaz ředitele muzea č. 2/2002.s ) Dana Barvová:Preventivní konzervace historických sbírek v muzeu východních Čech v Hradci Králové.Škola muzejní propedeutiky, s.8. 46) Tamtéž, s ) Tamtéž, s. 11

79 79 Seznam pramenů a literatury Kolektiv autorů: Preventivní ochrana sbírkových předmětů. Praha: Národní muzeum, Malina, Jiří; Doubrava Aleš: Hradecké muzeum. Hradec Králové: Krajské muzeum v Hradci Králové, Tichý, F.; Filip, J.: Průvodce sbírkami Městského musea v Hradci Králové. Hradec Králové: Městské museum, Zikmund, Jiří; Lenderová Zdena: Kotěrovo muzeum v Hradci Králové na historické fotografii. 1. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, ISBN Žalman, Jiří a kolektiv: Příručka muzejníkova. Vyd. 1. Praha- Brno: Asociace muzeí a galerií České republiky, ISBN Divecký, J.: Význam Župního pedagogického muzea. Osvěta lidu, r. 28, 1925, č. 26, s. 1. Kubálek, J.: Župní pedagogické museum v Hradci Králové. Osvěta lidu, r , č. 70, s. 3. Doubrava, A.: Sto let hradeckého musea. Zpravodaj KMVČ, r , č. 4, s Články: Sbírka památek z války r hradeckému museu. Kraj královéhradecký, r , č. 19, s. 4. Z činnosti městského průmyslového muzea v Hradci Králové. Osvěta lidu. 1933, č. 13, s. 2-3.

80 80 Muzeum Zdeňka Nejedlého v Hradci Králové. In: Muzejní a vlastivědná práce, 1, 1963, č. 1, s Malina, Jiří: Muzejní knihovna na pracovišti v Hradci Králové. Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech II/1, 1975, s Ostatní: Výroční zpráva : Přehled činnosti za rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Program tvorby sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové: příkaz č. 13/2002 podle čl. I. A 2. Režimu zacházení se sbírkou Muzea východních Čech v Hradci Králové.vydává ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zákon 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.parlament České republiky. Zpráva o činnosti. Městské průmyslové museum pro severovýchodní část království českého v Hradci Králové za rok Hradec Králové, Režim zacházení se sbírkou Muzea východních Čech v Hradci Králové: příkaz ředitele muzea č. 2/2002. Hradec Králové: Muzeum východních Čech, Knihovní řád společenskovědní knihovny Muzea východních Čech v Hradci Králové, Barvová, Dana: Preventivní konzervace historických sbírek v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Seminární práce. Škola muzejní propedeutiky, 2004/2005. Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové : Krajské muzeum východních Čech, Roč. 3., Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, Roč. 4, 1977.

81 81 Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, Roč. 5, Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové : Krajské muzeum východních Čech, Roč. 6., Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, Roč. 7, 8, Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, Roč. 9, Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové : Krajské muzeum východních Čech, Roč. 10., Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové:, Krajské muzeum východních Čech, Roč. XVI.-XVIII., 1989, 1990, Komplexní rozbor činnosti a hospodáření za rok Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, Výroční zpráva: Přehled činnosti Krajského muzea východních Čech za rok Hradec Králové, Přehled činnosti Krajského muzea východních Čech za rok Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, Přehled činnosti za rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Přehled a rozbor činnosti za rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Přehled a rozbor činnosti za rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Roční výkaz o muzeu za rok Rozbor činnosti za rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Rozbor činnosti za rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1997.

82 82 Plán činnosti na rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Výroční zpráva o činnosti Muzea východních Čech v Hradci Králové za rok Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Výkaz činnosti za rok Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Výroční zpráva Muzea východních Čech v Hradci Králové za rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Přehled činnosti za rok Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Přehled činnosti za rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Přehled činnosti za rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Přehled činnosti za rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Přehled činnosti za rok Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Internet: Centrální evidence sbírek. Historická podsbírka Muzea východních Čech v Hradci Králové [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR [cit ]. Dostupný z TR Instruments, spol. s. r. o. Bezdrátový monitorovací systém Hanwell [online]. Brno. TR Instruments spol. s. r. o. [cit ]. Dostupný z

83 83 Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Sbírky. [online]. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové [cit ]. Dostupný z Seznam příloh 1. Hospodářská průmyslová a národopisná výstava Jan Kotěra 3. Návrh budovy muzea od Jana Kotěry, realizovaný v letech Alegorie Průmyslu, podle návrhu Stanislava Suchardy 5. Alegorie Historie, podle návrhu Stanislav Suchardy. 6. Vstupní vestibul muzea 7. Přednáškový sál muzea 8. Dnešní podoba Společenskovědní knihovny 9. Počítač pro uživatele knihovny 10. Volný výběr nových titulů knihovny 11. Monitorovací systém Hanwell 12. Členění historické podsbírky muzea 13. Inventáře a Přírůstkové knihy historického oddělení 14. Organizační struktura muzea 15. Ukázka katalogizačního lístku z online katalogu Caslin 16. Tabulka správy fondů 17. Umístění předmětů v depozitáři 18. Akvizice do historických sbírek 19. Evidence sbírek

84 84 Přílohy 1. Hospodářská průmyslová a národopisná výstava (1894) 2. Jan Kotěra

85 85 3. Návrh budovy muzea od Jana Kotěry realizovaný v letech Alegorie Průmyslu 5. Alegorie Historie

86 86 6. Vstupní vestibul muzea 7. Přednáškový sál muzea

87 87 8. Dnešní podoba Společenskovědní knihovny