ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2014
|
|
- Matyáš Bartoš
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SEMILY ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2014 Zpracoval: Městský úřad Semily, obvodní stavební úřad, oddělení územního plánování jako úřad územního plánování prosinec 2014
2
3 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2014 PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SEMILY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ČÁST ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Pořizovatel: Městský úřad Semily obvodní stavební úřad, oddělení územního plánování jako úřad územního plánování Husova 82, Semily Zpracovatel: Městský úřad Semily obvodní stavební úřad, oddělení územního plánování jako úřad územního plánování Za pořizovatele územně analytických podkladů Jaromír Mejsnar vedoucí oddělení územního plánování Městský úřad Semily, obvodní stavební úřad Pořízeno ke dni: strana 367
4 strana 368 Územně analytické podklady obcí pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily Úplná aktualizace 2014
5 Obsah části C a D: C. TEXTOVÁ ČÁST ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.1. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.1.1. Vyhodnocení udržitelného rozvoje v území C Horninové prostředí a geologie C Vodní režim C Hygiena životního prostředí C Ochrana přírody a krajiny C Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa C Veřejná dopravní a technická infrastruktura C Veřejná dopravní infrastruktura C Veřejná technická infrastruktura C Sociodemografické podmínky C Bydlení C Rekreace C Hospodářské podmínky C.1.2. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT analýza C SWOT analýza ORP Semily C SWOT analýza obce Bělá C SWOT analýza obce Benešov u Semil C SWOT analýza obce Bozkov C SWOT analýza obce Bradlecká Lhota C SWOT analýza obce Bystrá nad Jizerou C SWOT analýza obce Háje nad Jizerou C SWOT analýza obce Chuchelna C SWOT analýza obce Jesenný C SWOT analýza obce Košťálov C SWOT analýza městyse Libštát C SWOT analýza města Lomnice nad Popelkou C SWOT analýza obce Nová Ves nad Popelkou C SWOT analýza obce Příkrý C SWOT analýza obce Roprachtice C SWOT analýza obce Roztoky u Semil C SWOT analýza města Semily C SWOT analýza obce Slaná C SWOT analýza obce Stružinec C SWOT analýza obce Syřenov C SWOT analýza obce Veselá C SWOT analýza města Vysoké nad Jizerou C SWOT analýza obce Záhoří C.1.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území C Hospodářský pilíř C Sociální pilíř C Environmentální pilíř C Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek na území obcí C.2. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH C.2.1. Územně plánovací dokumentace obcí C Obec Bělá C Obec Benešov u Semil C Obec Bozkov C Obec Bradlecká Lhota C Obec Bystrá nad Jizerou C Obec Háje nad Jizerou C Obec Chuchelna C Obec Jesenný C Obec Košťálov C Městys Libštát C Město Lomnice nad Popelkou C Obec Nová Ves nad Popelkou C Obec Příkrý C Obec Roprachtice C Obec Roztoky u Semil C Město Semily C Obec Slaná C Obec Stružinec C Obec Syřenov C Obec Veselá C Město Vysoké nad Jizerou strana 369
6 C Obec Záhoří C.2.2. Nadřazené územně plánovací dokumentace C Liberecký kraj C.2.3. Přehled problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zobrazených ve výkrese D.2. Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích II. část C.2.4. Přehled střetů záměrů v území s limity využití území C.2.5. Vzájemné střety záměrů v území a nevhodné sousedící funkce C.3. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, ZNAČEK A TABULEK C.3.1. Textové zkratky C.3.2. Legislativní zkratky C.3.3. Přehled použitých tabulek D. GRAFICKÁ ČÁST D.1. VÝKRES PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH I. ČÁST D.2. VÝKRES PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH II. ČÁST strana 370
7 C.TEXTOVÁ ČÁST ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.1. C.1.1. Vyhodnocení udržitelného rozvoje v území Vstupními daty pro zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území jsou podle 4 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, tedy zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot území, limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území; doplněné o údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je provedeno zejména SWOT analýzou (Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats), jakož i dalším textovým vyhodnocení území obce s rozšířenou působností Semily jako celku. V souladu s ustanovením 4 odst. 1 stavebního zákona je analýza SWOT zpracována za jednotlivé tematické okruhy týkající se území. Deset vyjmenovaných tematických okruhů je předpisem stanoveno jako povinné minimum. Protože pro rozbor udržitelného rozvoje území byly zpracovány podklady se sledovanými jevy, bylo území hodnoceno s využitím těchto jevů jako podkladu a dále byla využita sledovaná data nad rámec povinně sledovaných jevů, kde se jedná především o statistická data a další údaje sledované např. Územně analytickými podklady Libereckého kraje. C Horninové prostředí a geologie V tematickém okruhu horninové prostředí byly pro zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území použity zejména níže uvedené sledované jevy z podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje. V jednotlivých kapitolách sledovaných jevů je pak podrobněji popsána situace na území obcí obce s rozšířenou působností (dále ORP ) Semily, včetně přehledu a případného vyhodnocení daného jevu. - geopark UNESCO, jev č dobývací prostor, jev č chráněné ložiskové území, jev č ložisko nerostných surovin, jev č poddolované území, jev č sesuvné území a území jiných geologických rizik, jev č staré důlní dílo, jev č odval, výsypka, odkaliště, halda, jev č geologie, jev č radonové riziko, jev č geomorfologické členění, jev č významné geologické lokality, jev č jeskyně, jev č. 166 strana 371
8 Severní část řešeného území má charakter členité vrchoviny až hornatiny kerné stavby v mezihorské sníženině, přičemž je tvořena zvrásněnými staropaleozoickými fylity (především chlorit-seritickými fylity) a metamorfovanými paleovulkanity (zelená břidlice, metakeratofyr) železnobrodské části krkonošsko-jizerského krystalinika s vložkami odolnějších hornin, z části zakryté sedimentárnimi a vulkanickými horninami podkrušnohorské permokarbonské pánve. Reliéf charakterizují široké rozvodné hřbety, ploché suky a odlehlíky a plošně zarovnané povrchy v různých výškových úrovních a hluboce zaříznutá údolí vodní sítě. V severní části území má však specifické postavení místní krasové území tzv. Kras povodí Kamenice a Železnobrodska, jež je tvořen ostrůvky metamorfovaných staropaleozoických vápenců a dolomitů železnobrodské části krkonošsko-jizerského krystalinika lužické (západosudetské) oblasti v Železnobrodské vrchovině v povodí Kamenice v okolí obcí Bozkov, Jesenný a Roztoky u Semil, v němž je možné se setkat s několika typy krasových jevů (např. jeskyně, vývěry (event. ponory) či závrty). Nejvýznamnější krasová území nalezneme severně od obce Bozkov (Bozkovské dolomitové jeskyně turisticky přístupné) a mezi obcemi Bozkov a Roztoky u Semil (údolí Vošmendy ponor Vošmendy (nyní aktivní vývěr), jeskyně Na Vošmendě, jeskyně Vykopaná či jeskyně Nad Stěkama). Dále tu však nalezneme menší krasové útvary v lokalitách Domáň (jeskyně Pod Bílou skálou), Dolenec (jeskyně Koutsko 1, 2. a 3.) či Vraštilov (jeskyně Na Vraštilově). Na území obce Háje nad Jizerou ostrůvkově vystupuje i Kras podkrkonošského permokarbonu, jenž je reprezentován jeskyní V údolí Honkova potoka, jež leží v místní části Rybnice. V rámci řešeného území se pak nachází i dvě pseudokrasové jeskyně, těmi je jeskyně Drábova pec v Bozkově a jeskyně Na Šachovci v Roztokách u Semil. Střední a jižní část území má charakter kerné pahorkatiny, místy vrchoviny v rozsáhlé podhorské sníženině, přičemž je tvořena vrásově a tektonicky porušenými psamitickými a psefitickými horninami a vulkanity podkrkonošské permokarbonské pánve. Charakteristický je silně destruovaný a denudační reliéf plošin se sníženými zarovnanými povrchy. Vulkanity permokarbonu (spodnoautunské vulkanity) nalezneme především v okolí obcí Chuchelna a Záhoří, avšak v jižní části území v okolí obce Syřenov můžeme nalézt i alkalické vulkanity terciéru. Specifickým území je jihovýchodní část řešeného území, jež je tvořena především odkrytými permskými sedimenty, přičemž na svazích leží deluviální kamenitohlinité a kamenitopísčité sedimenty. Z hlediska horninového prostředí se na území ORP Semily nalézají v současnosti využívané dobývací prostory pro těžbu stavebního kamene, které se ve všech případech nalézají mimo zastavěné území obcí, a případné další rozšíření těžby by znamenalo rozšiřování do území bez zástavby. Jedná se především o lokality v Košťálově (melafyr), Záhoří (bazalt) a Chuchelně (bazalt). V Chuchelně je v současné době těžba zastavena a stávající dobývací prostor byl již rekultivován, avšak nadále zůstává možnost otevření ložiska v jeho severozápadní části pro další těžbu, s níž v dlouhodobém horizontu počítá i Surovinová politika Libereckého kraje. Ta se rovněž zmiňuje o obnovení těžby v lokalitě Jesenný, kde probíhala těžba vápence, přičemž v dnešní době se jedná již o ložisko se zastavenou těžbou, avšak bez rekultivačních procesů. V tomto případě jde o střednědobý výhled obnovení těžby. V obci Slaná, resp. v její místní části Hořensko, pak nalezneme dobývací prostor, na němž dosud nebyla zahájena otvírka, přičemž se v této lokalitě plánuje těžba křemenného porfyritu, avšak dá se předpokládat, že otvírka proběhne až po uzavření dobývacího prostoru v nedalekém Košťálově. Na území ORP Semily se nachází málo významné ložisko černého uhlí Syřenov, kterým jsou dotčeny území obcí Syřenov, Nová Ves nad Popelkou a Bělá, dále ložisko zasahuje již území ORP Nová Paka a Jilemnice. Toto ložisko se nachází v tzv. syřenovském souvrství a jedná se o jednu až dvě dobyvatelné uhelné sloje v hloubkách m, přičemž v místě ložiska je vyhlášeno chráněné ložiskové území i prognózní ložiskové území, avšak ložisko není v současné době mezi prioritními pro těžbu uhlí na území České republiky, i když existovaly i záměry na možnost těžby strana 372
9 metanu v této oblasti. V souvislosti s tímto chráněným ložiskovým územím bylo vydáno rozhodnutí o vymezení chráněného ložiskového území se zvláštním režimem ochrany, které na území obcí povoluje výstavbu bez využití 18 a 19 zákona č. 44/1988 Sb. (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Sesuvná území, jako území ohrožená aktivním nebo potencionálním sesuvem se nacházejí na ORP Semily především na severních březích Jizery, v pásu Semily Benešov u Semil Háje nad Jizerou, kde se nachází převážná část sesuvů evidovaných v rámci řešeného území. V obcích se sesuvná území překrývají se zastavěnými plochami, čímž je zvýšeno riziko sesuvů. K tomuto riziku by již nemělo u nové zástavby docházet, jelikož na území těchto obcí proběhlo zpracování územních plánů, kterými jsou již sesuvy z větší části respektovány a zastavitelné plochy v sesuvných územích nejsou ve větší míře navrhovány. Při nových revizích sesuvných území Českou geologickou službou (ČGS) však zpětně dochází k vymezování nových sesuvných území v rámci již vymezených zastavitelných ploch, což negativně ovlivňuje jejich potenciální využití. Plošná poddolovaná území se nacházejí především na rozmezí obcí Příkrý a Háje nad Jizerou mimo stávající zástavbu, kde se nachází původní měděné doly, v nichž probíhala těžba s různými přestávkami až do roku 1980, z důvodu četného výskytu původních důlních děl tu je dnes vyhlášeno několik stavebních uzávěr. V řešeném území je evidováno pouze jedno staré důlní dílo, jež se nachází mezi obcemi Roztoky u Semil a Jesenný a jde o lokalitu původní těžby železné rudy, avšak v celém řešeném údolí se pak nachází ještě několik dalších důlních děl jakožto pozůstatků původní těžby. V okolí těchto původních těžebních lokalit se velmi často v území vyskytují i odvaly (haldy), tj. hromady víceméně sypkého a nežádoucího materiálu (hlušiny), jež vzniká skrývkou při těžbě nerostných surovin. Z hlediska radonového rizika je řešené území velmi rozmanité, tudíž je zapotřebí použít generalizaci, dá se říci, že nízké radonové riziko se vyskytuje v oblasti výskytu metamorfovaných staropaleozoických vápenců a dolomitů, vulkanitů permokarbonu, resp. alkalických vulkanitů terciéru, tj. především v okolí obcí Bradlecká Lhota, Chuchelna, Jesenný, Syřenov a Záhoří, charakteristickým příkladem je masiv Kozákova či bývalé lomy v Jesenném, avšak v Bradlecké Lhotě pak dále můžeme narazit na nízké radonové riziko vázané na mesozoické slínovce a jílovce, jelikož tato lokalita je již výběžkem České křídy. Přechodné radonové riziko se vyskytuje především v oblasti výskytu kenozoických sedimentárních hornin, což představuje především údolní nivy jednotlivých vodních toků a jejich nejbližší okolí, ve své podstatě tedy nejde přesně charakterizovat výskyt tohoto radonového rizika. Většina řešeného území se nachází ve středním radonovém riziku, jež je vázáno především na staropaleozoické metamorfované horniny či metamorfované paleovulkanity. V rámci řešeného území se nachází značné množství významných geologických lokalit evidovaných Českou geologickou službou, celkem se jich v území nachází 33, přičemž vyjma severní části řešeného území, tj. Vysocka, se celé území nachází v Geoparku UNESCO Český ráj, jež byl do prestižního seznamu evropské sítě geoparků zařazen v říjnu 2005 a zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. C Vodní režim V tematickém okruhu vodní režim byly pro zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území použity zejména níže uvedené sledované jevy z podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje. V jednotlivých kapitolách sledovaných jevů je pak podrobněji popsána situace na území obcí ORP Semily, včetně přehledu a případného vyhodnocení daného jevu. strana 373
10 - vodní zdroj podzemní, povrchové vody; včetně ochranných pásem, jev č chráněná oblast přirozené akumulace vod, jev č vodní útvar povrchových, podzemních vod, jev č vodní nádrž, jev č povodí vodního toku, rozvodnice, jev č záplavové území, jev č aktivní zóna záplavového území, jev č území zvláštní povodně pod vodním dílem, jev č objekt/zařízení protipovodňové ochrany, jev č úhrnné hodnoty druhů pozemků, jev č měřící kontrolní místa povrchových a podzemních vod, jev č jakost vody v tocích (dle ČSN ), jev č vodní eroze půd, jev č. 160 ORP Semily leží z převážné části v povodí vodního toku Jizera, který odvádí povrchové vody z 95 % území, zbylé území náleží do povodí vodního toku Cidlina, která má na území města Lomnice nad Popelkou (v lokalitě Košov) pramen. Z hlediska větších ochranných pásem vodních zdrojů se v řešeném území nachází ochranné pásmo III. stupně vodního zdroje Vošmenda, jež zasahuje do obcí Bozkov, Jesenný, Příkrý, Roprachtice, Roztoky u Semil a Vysoké nad Jizerou a slouží pro ochranu vodního zdroje Vošmenda, jež se nachází v Příkrém a z něhož je zásobováno vodou území města Semily, obce Benešov u Semil a části obce Chuchelna. Většina řešeného území se pak nachází i v ochranném pásmu III. stupně vodního zdroje Káraný, což je druhý nejvýznamnější vodní zdroj pro Prahu ležící poblíž soutoku Labe s Jizerou, toto ochranné pásmo je vymezeno ohraničením povodí řeky Jizery a zasahuje, tak do všech obcí na území ORP Semily vyjma obce Bradlecká Lhota, jež už celá náleží do povodí řeky Cidliny. Řeka Jizera působí jako přirozená osa území, která protéká ORP Semily od východu k západu. Dalším významným přítokem je v rámci řešeného území Oleška, jež protíná území od jihovýchodu směrem k severozápadu. ORP Semily je situováno v horním povodí, voda z území rychle odtéká. Velké vodní nádrže se na území nevyskytují, pouze drobné vodní plochy. Největší z nich jsou Veselá I Kotelsko horní nádrž (1,567 ha), Veselá II Kotelsko dolní nádrž (1,379 ha) ve Veselé či zatopený lom v Jesenném (0,936 ha), z nichž první dva jsou využívány pro rybníkářství, a zatopený lom v Jesenném je pak využíván pro potápěčské účely. Vodní útvary spodní vrstvy jsou v řešeném území vázány na pískovcové souvrství s dobrou propustností a tak je nalezneme pouze v okolí masivu Kozákova, kde se nachází vodní útvar bazálního křídového kolektoru zvaný Bazální křídový kolektor na Jizeře, na nějž je ve své podstatě navázána chráněná oblast přirozené akumulace vod Severočeská křída. V rámci celého řešeného území se však vyskytují vodní útvary základní vrstvy, přičemž severní část území se nachází ve vodním útvaru základní vrstvy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš, avšak většina území náleží do vodního útvaru Podkrkonošský permokarbon, pouze okrajově do území zasahují vodní útvary Labská křída (masiv Kozákova) a Jizerská křída levobřežní (okolí Bradlecké Lhoty). Z hlediska svrchních vodních útvarů kvartérních sedimentů a coniaku není území nijak dotčeno. Do obcí Chuchelna a Záhoří zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (dále jen "CHOPAV") Severočeská křída, ta je zároveň největší lokalitou CHOPAV na území České republiky, tato chráněná oblast přirozené akumulace vod byla vymezena pro ochranu významné zásobárny podzemních vod v oblasti České křídy, jež je charakteristická přítomností mocných pískovcových souvrství s dobrou propustností. Na území města Vysoké nad Jizerou pak zasahuje strana 374
11 ještě CHOPAV Jizerské hory, jehož vymezení je shodné s vymezením Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Vodní zdroje využívané na území ORP Semily jsou pak většinou místních charakterů, zásobující objekty v místě výskytu a jedná se především o zdroje podzemní vody, které jsou jímány z vrtů nebo zářezů. Velmi významným povrchovým zdrojem pitné vody je vodní tok Vošmenda, který slouží jako zdroj pitné vody pro Semily, Benešov u Semil a část Chuchelny. Dalším významným zdrojem na území ORP je vodní zdroj Zlatá Voda na území obce Záhoří, který je jedním z důležitých vodních zdrojů pro Železný Brod, v krátkodobém horizontu se s jeho využitím počítá i pro obec Záhoří. V rámci obcí ORP Semily nebyly zaznamenány problémy se zásobování vody pro stávající objekty. V případě návrhu zastavitelných ploch většího rozsahu by se mohl nedostatek vody objevit u lokality Lhota Komárov v Chuchelně, dále pak v Bradlecké Lhotě, Veselé či Nové Vsi nad Popelkou, kde se nacházejí vodní zdroje pouze pro současné potřeby s minimální rezervou. Aktivní zóny záplavového území a záplavová území samotná jsou stanovena na vodních tocích Jizera, Kamenice a Oleška a to v jejich celých délkách v rámci ORP Semily. V souvislosti se záplavovým území se na ORP Semily nachází protipovodňová zařízení a návrhy protipovodňových opatření. Zařízeními jsou jezy na vodních tocích. Mezi návrhy patří suché poldry, které jsou navrhovány v Územním plánu Bělá a protipovodňová opatření na Jizeře v Semilech, jež jsou navrhována Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje a jež by měla být v rámci zastavěného území řešena protipovodňovými mobilními bariérami podél vodního toku. Rovněž se uvažuje i o zřízení suchého poldru v Košťálově u silnice II/286, jež by zachycoval především náhlé přívalové srážky před jejich odvedením níže do údolí Olešky, tento záměr však nebyl zapracován do Územního plánu Košťálov a tak je reálnost tohoto záměru nejasná. Na území ORP Semily jsou dále stanoveny území zvláštní povodně pod vodním dílem na řece Kamenici a v návaznosti pak na Jizeře. Tyto povodně jsou dány vodními díly Josefův Důl a Souš a zasažené území se nachází především na území Jesenného, kde jsou ohroženy průmyslové areály u vodního toku, které jsou v současné době využívány zejména pro provoz tamních skláren, 3 vodních elektráren a dále několika objektů využívaných k bydlení. C Hygiena životního prostředí V tematickém okruhu hygiena životního prostředí byly pro zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území použity zejména níže uvedené sledované jevy z podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje. V jednotlivých kapitolách sledovaných jevů je pak podrobněji popsána situace na území obcí ORP Semily, včetně přehledu a případného vyhodnocení daného jevu. - staré zátěže území a kontaminované plochy, jev č oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, jev č odval, výsypka, odkaliště, halda, jev č skládka včetně ochranného pásma, jev č zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma, jev č radonové riziko, jev č jakost vody v tocích (dle ČSN ), jev č zdroje znečištění ovzduší, jev č. 155 ORP Semily nemá z hlediska hygieny životního prostředí výraznější problémy, které by bylo nutné řešit. Likvidace komunálního odpadu je zajištěna řízenou skládkou společnosti Marius Pedersen a.s. v Košťálově, kde je využíváno vytěženého prostoru lomu na stavební kámen (melafyr). Provoz skládky nemá na hygienu životní prostředí obce výraznější vliv, neboť její řízený strana 375
12 provoz, monitoring a umístění vůči zastavěné části obce minimalizuje možnost negativních dopadů. Negativní dopad na hygienu životní prostředí však má tranzitní těžká nákladní dopravy spojená s provozem skládky, která se negativně dotýká velkého množství obcí, vzhledem k realizaci nové komunikace ke skládce však došlo k poklesu nákladní dopravy v samotném Košťálově. Likvidace nebezpečného odpadu, respektive její soustředění pro další převoz a zpracování je zajišťována v městech Semily a Lomnice nad Popelkou formou sběrných dvorů, likvidace autovraků pak firmou Slako ve Slané, firmou Nikolas Karadzos v Semilech a firmou WMT servis taktéž v Semilech. Na území se dále nacházejí další provozy na likvidaci nebezpečného odpadu, které jsou součástí výrobních areálů a slouží potřebám vlastníka. Samotnou likvidaci nebezpečného odpadu na území ORP Semily zajišťuje opět společnost Marius Pedersen a.s., která má provozovnu na území Lomnice nad Popelkou (v lokalitě Bryndov). V obci Stružinec je pak aktuálně uvažováno s opuštění areálu firmy EKOSEV, s. r. o. a přesunutí zpracování odpadu do jiné lokality. Staré zátěže a kontaminované plochy se nacházejí prakticky na celém území ORP Semily a jedná se o bodové nebo lokální místa, s různou mírou kvalitativního rizika. Vzhledem k tomu, že tyto staré zátěže a kontaminované plochy jsou v některých případech již dlouhou dobu uzavřeny, je jejich poloha průběžně dopřesňována z různých zdrojů, neboť z průzkumu v terénu jsou tyto plochy již mnohdy zarostlé vzrostlou zelení a není možné jejich polohu přesně identifikovat. Z hlediska radonového rizika leží většina území ve středním radonovém riziku, bližší popis problematiky radonového rizika z hlediska vazby na horninové prostředí, tj. jeho výskytu, je uvedeno výše v kapitole C Horninové prostředí a geologie. V řešeném území se v současné době nachází pouze několik menších lokálních vyjmenovaných zdrojů znečištění ovzduší, a to pouze v obcích Benešov u Semil, Háje nad Jizerou, Chuchelna, Košťálov, Lomnice nad Popelkou, Příkrý, Semily a Slaná. C Ochrana přírody a krajiny V tematickém okruhu ochrana přírody a krajiny byly pro zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území použity zejména níže uvedené sledované jevy z podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje. V jednotlivých kapitolách sledovaných jevů je pak podrobněji popsána situace na území obcí ORP Semily, včetně přehledu a případného vyhodnocení daného jevu. - oblast krajinného rázu a její charakteristika, jev č místo krajinného rázu a jeho charakteristika, jev č významný vyhlídkový bod, jev č územní systém ekologické stability, jev č registrovaný významný krajinný prvek, pokud není vyjádřen jinou položkou, jev č významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou, jev č národní park včetně zón a ochranného pásma, jev č chráněná krajinná oblast včetně zón, jev č přírodní rezervace včetně ochranného pásma, jev č národní přírodní památka včetně ochranného pásma, jev č přírodní památka včetně ochranného pásma, jev č památný strom včetně ochranného pásma, jev č biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO, jev č NATURA evropsky významná lokalita, jev č lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, jev č hranice biochor, jev č podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy, jev č. 129 strana 376
13 - koeficient ekologické stability, jev č stupeň přirozenosti lesních porostů, jev č hranice přírodních lesních oblastí, jev č geomorfologické členění, jev č regionálně fytogeografické členění, jev č geobotanika, jev č potenciálně přirozená vegetace, jev č migračně významná území, jev č oblasti se shodným krajinným typem, jev č jeskyně, jev č. 166 Většina území ORP Semily z geomorfologického hlediska náleží do celku Krkonošského podhůří. Na severu přechází do Krkonoš a na jihu do Ještědsko-Kozákovského hřbetu. Nadmořské výšky se pohybují v rozmezí 290 m n. m. (Podspálov) až 812 m n. m. (úbočí vrchu Javorník u Sklenařic). Reliéf je značně členitý (pahorkatina až hornatina) a to zejména v severní části (počínaje Roprachticemi, severní polovinou Příkrého a Bozkovem), která se vyznačuje již podhorským charakterem s výraznějšími převýšeními. Jižní oblast, která navazuje na Český ráj, je rovinatější. Hlavním půdním typem řešeného území jsou kambizemě dystrické, mesobazické či oglejené. Lokálně se vyskytují i fluvizemě modální (především v údolí vodních toků), pseudogleje modální (především svahy v údolí vodních toků), luvizemě, rendziny (např. v okolí krasových území) či rankery (např. na strmých svazích údolí Jizery a Kamenice severně od Semil). Jako přirozená osa území působí řeka Jizera, která protéká ORP Semily od východu k západu. Místy koryto Jizery (pod Semilami) a některých jejích přítoků (Kamenice, Vošmenda) vymodelovalo zařízlá údolí hluboká až 100 m (přírodní rezervace Údolí Jizery). Dalším významným přítokem je zde Oleška, jež tvoří přirozenou osu řešeného území od jihovýchodu k severozápadu. ORP Semily je situováno v horním povodí, tudíž voda z území rychle odtéká. Velké vodní nádrže se na území nevyskytují, pouze drobné vodní plochy. Největší z nich jsou Veselá I Kotelsko horní nádrž (1,567 ha), Veselá II Kotelsko dolní nádrž (1,379 ha) ve Veselé či zatopený lom v Jesenném (0,936 ha), z nichž první dva jsou využívány pro rybníkářství, a zatopený lom v Jesenném je pak využíván pro potápěčské účely. Podnebí je mírně teplé až chladnější. Severní část území náleží dle Quittovy klasifikace klimatických oblastí (1971) do klimatického rajonu MT2 a CH7, tato část je bohatě zásobená srážkami, jejichž četnost stoupá směrem k úpatí Jizerských hor a Krkonoš, přičemž ve Vysokém nad Jizerou dosahují roční úhrny srážek hodnoty až cca 1000 mm, avšak většina řešeného území náleží do klimatického rajonu MT4, kdež dosahuje roční úhrn srážek v okolí Semil necelých 800 mm. Klimaticky nejpříznivější je jižní část území v okolí Bradlecké Lhoty, jež je zařazena do klimatického regionu MT7. Průměrné lednové teploty dosahují cca -1 až -3 C, letní C (Atlas podnebí ČR, 2007). Členitý reliéf ale podmiňuje značné místní rozdíly. Hluboká říční údolí se vyznačují teplotními inverzemi, jež jsou četnější především v chladnějších ročních obdobích. Přírodní podmínky (rozmanitý reliéf i horninové podloží, teplotní inverze atd.) se projevují nejen atraktivními scenériemi, ale i pestrými stanovištními poměry, které zapříčiňují vysokou biodiverzitu území a výskyt mnoha vzácných druhů, především na dnes již zvláště chráněných územích. Na území ORP Semily se nachází několik zvláště chráněných území, mezi nejvýznamnější z hlediska stupně ochrany patří jednoznačně ochranné pásmo Krkonošského národního parku, jež je zároveň i biosférickou rezervací UNESCO, a dále Chráněná krajinná oblast Jizerské hory a Chráněná krajinná oblast Český ráj. Všechny tyto lokality ovšem do území ORP Semily zasahují jen okrajově (část Sklenařic na území Vysokého nad Jizerou a část Chuchelny) a jejich vliv strana 377
14 z hlediska turistické atraktivity území ORP Semily je minimální (vyjma rozhledny Kozákov). Takřka celé řešené území (vyjma nejsevernější části) je pak součástí Geoparku UNESCO Český ráj, jež byl do prestižního seznamu evropské sítě geoparků zařazen v říjnu 2005 a zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. Na území ORP Semily se nachází národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně, jež chrání nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čech tvořený vápnitým dolomitem, jeskyně zároveň slouží i jako důležité hnízdiště několika druhů netopýrů (Plecotus auritus, Myotis myotis, Barbestella barbastellus a Rhinolophus hipposideros). Ve vrcholové části Kozákova pak nalezneme i ochranné pásmo stejnojmenné národní přírodní památky, přičemž obě výše zmíněná místa patří mezi nejvíce turisticky vyhledávaná místa na území ORP Semily, dále se v řešeném území nachází přírodní rezervace Údolí Vošmendy a Údolí Jizery (tímto údolím prochází turisty vyhledávaná Riegrova stezka). Z přírodních památek se na území nachází přírodní památky Jezírko pod Táborem (úbočí Tábora v Lomnici nad Popelkou), Kovářův mlýn (v obci Košťálov), Nístějka (nad údolím Jizery ve Vysokém nad Jizerou), do jihozápadní části řešeného území okrajově zasahuje ještě ochranné pásmo přírodní památky Cidlinský hřeben, jež se však již nachází na území ORP Jičín. Na území obcí Bradlecká Lhota a Syřenov je pak záměr na vyhlášení přírodní památky Bradlecká hůra o rozloze cca 46,18 ha, přičemž její přesné vymezení není dosud určeno. Na celém území ORP Semily jsou vymezeny oblasti krajinného rázu, přičemž ve zvláště chráněných územích jsou vymezeny jednotlivými správami těchto zvláště chráněných území, tj. Správou Krkonošského národního parku, Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj a Správou Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, a mimo chráněná území jsou vymezeny Krajským úřadem Libereckého kraje. V řešeném území jsou dále vymezeny místa krajinného rázu, jakožto podrobnější vymezení oblastí krajinného rázu jsou pak vymezeny příslušnými orgány na území Krkonošského národního parku a Chráněných krajinných oblastí Jizerské hory a Český ráj. Významným prvkem ochrany přírody a krajiny jsou Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 (dále jen EVL"). Takřka celým území prochází EVL Údolí Jizery a Kamenice, jež kopíruje tok Jizery a Kamenice, resp. jejich náhony, pouze severně od Semil jsou v této lokalitě zahrnuty i přilehlé svahy s původní bučinou. V severní části řešeného území se nachází EVL Krkonoše, jejíž vymezení je shodné s vymezením ochranného pásma Krkonošského národního parku, resp. biosférické rezervace UNESCO Krkonoše, v jihozápadní části řešeného území se pak dále nachází EVL Kozlov Tábor, jež z části zasahuje i sousední ORP Jičín a zahrnuje především oblast Cidlinského hřbetu. Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 se řešeného území nedotýkají, pouze v okolí města Vysoké nad Jizerou navazuje na řešené území ptačí oblast Krkonoše. V rámci řešeného území jsou pak poměrně hojně zastoupeny významné krajinné prvky ze zákona, z nichž se v řešeném území vyskytují: lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Kromě významných krajinných prvků ze zákona, však můžeme v řešeném území nalézt i významné krajinné prvky registrované, jichž je na území ORP Semily celkem 16 a nacházejí se v obcích Bradlecká Lhota, Chuchelna, Lomnice nad Popelkou, Příkrý, Semily, Syřenov, Veselá a Vysoké nad Jizerou. Na území obce s rozšířenou působností Semily se nenachází žádná lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, avšak jsou evidovány lokality výskytu zvláště chráněných druhů a významných biotopů regionálního významu - jedná se o lokality s výskyty cenných přírodních stanovišť, která jsou dosud nedostatečně územně chráněná, a to s ohledem na jejich celkovou (nadregionální) vzácnost, variabilitu i význam pro druhovou ochranu. Všechny takovéto lokality jsou evidovány na území Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a jsou celkem 4, přičemž se na nich vyskytují tyto zvláště chráněné druhy rostlin: Cryptogramma crispa, Trollius altissimus, Veratrum album subsp. lobelianum, Dactylorhiza majalis a Leucojum vernum. strana 378
15 Z celkového hlediska lze konstatovat, že území ORP Semily má velmi zachovalý a nenarušený stav přírody a krajiny. Výjimku tvoří koncentrovaná zastavěná území měst a větších obcí. Ovšem i zde lze nalézt oblasti, kde poměr a způsob zastavěnosti území s prvky blízkými přírodě jsou v harmonii a nenarušují krajinný ráz (typickým příkladem by mohly být lokality Komárova v Chuchelně, Čikvásek v Košťálově, Roprachtic, Sklenařic ve Vysokém nad Jizerou apod.). Mezi prvky, které jednoznačně porušují krajinný ráz a velmi zasahují do způsobu využití krajiny, jsou dobývací prostory, mezi něž patří lomy v Košťálově, Zahoří, Jesenném a Chuchelně. Vzhledem k nutnosti využití těchto nerostných zdrojů z důvodu naplnění potřeb člověka, je nutné následně dbát na rekultivaci vytěžené krajiny a navrácení její původní funkce (ta již proběhla v části lomu v Chuchelně a Košťálově). Biogeograficky náleží většina území do bioregionu 1.36 Železnobrodského, větší částí zasahuje do území ještě bioregion 1.35 Hruboskalský, jež nalezneme v jihovýchodní části území. Při západní hranici ORP Semily se nachází fragmenty bioregionu 1.37 Podkrkonošského a severní výběžek řešeného území v okolí Sklenařic se pak nachází v bioregionu 1.67 Jizerskohorském. Tomuto členění odpovídá i dělení vegetačních stupňů, jež zhruba od jihu k severu mají vzestupnou tendenci, 3. vegetační stupeň (dubobukový), tak nalezneme především v jižní části území, 5. vegetační stupeň (jedlobukový) pak v severní části území v blízkosti Jizerských hor a Krkonoš, většina řešeného území se nachází ve 4. vegetačním stupni (bukovém). Řešené území se dá dle regionálně fytogeografického členění rozdělit na dvě poloviny, přičemž severní polovina území náleží do podokresu 56a. Železnobrodské Podkrkonoší a jižní polovina území do podokresu 56b. Jilemnického Podkrkonoší, přičemž oba podokresy náleží do okresu Podkrkonoší, obvodu Českomoravské mezofytikum, oblasti mezofytika. Z této oblasti se v západní části ještě nachází podokres 55d. Trosecká pahorkatina. Oblast oreofytika zasahuje pouze okrajově nejsevernější část řešeného území v okolí Vysoké nad Jizerou a je zde reprezentována podokresem 93a. Krkonoše lesní. V nejjižnější části území, v okolí Bradlecké Lhoty, se pak nalézá výběžek termofytika zastoupeného podokresem 14a. Bydžovská pánev. Z geobotanického hlediska v řešeném území převládají květnaté bučiny a bikové bučiny, v podhorských oblastech v okolí Vysokého nad Jizerou či Příkrého můžeme nalézt roztroušené lokality suťových lesů, podél vodních toků se vyskytují luhy a olšiny, v západní části se nachází pás borových doubrav, v klimaticky nejpříhodnější oblasti v okolí Bradlecké Lhoty jsou pak zastoupeny acidofilní doubravy a dubo-habrové háje. V řešeném území, z hlediska potenciální přirozené vegetace, převažují bikové bučiny, na pískovcích doubravy, na vulkanitech květnaté bučiny, v zaříznutých údolích květnaté bučiny a suťové lesy, přesněji řečeno je v řešené území takřka rovnoměrně rozdělena mezi acidofilní bučiny a jedliny, resp. květnaté bučiny, pouze v jižní části území v okolí obce Bradlecká Lhota je potenciální přirozená vegetace zastoupena acidofilními bikovými, jedlovými, březovými a borovými doubravami, resp. dubohabřinami a lipovými doubravami, přičemž potenciálně přirozenou vegetaci se rozumí rostlinný pokryv, jenž by se vytvořil v určitém území a v určité časové etapě za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti člověka. Lokalita Vysocka (především Jesenný, Roztoky u Semil a Vysoké nad Jizerou), Táborský hřbet včetně rozsoch a Kozákovský hřbet včetně rozsoch jsou pak vymezeny jako migračně významné území (vyjma urbanizovaných lokalit), což je území, v němž by mělo být zajištěno zachování migrační prostupnosti krajiny a omezeno takové využití území (včetně umisťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. strana 379
16 C Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V tematickém okruhu zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa byly pro zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území použity zejména níže uvedené sledované jevy z podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje. V jednotlivých kapitolách sledovaných jevů je pak podrobněji popsána situace na území obcí ORP Semily, včetně přehledu a případného vyhodnocení daného jevu. - lesy ochranné, jev č les zvláštního určení, jev č lesy hospodářské, jev č vzdálenost 50 m od okraje lesa, jev č. 40 bonitovaná půdně ekologická jednotka, jev č investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, jev č stupeň přirozenosti lesních porostů, jev č hranice přírodních lesních oblastí, jev č. 127 koeficient ekologické stability, jev č úhrnné hodnoty druhů pozemků, jev č regionálně fytogeografické členění, jev č geobotanika, jev č. 135 potenciálně přirozená vegetace, jev č vzdálenost 30 m od okraje lesa, jev č vodní eroze půd, jev č. 160 Podíl lesů dosahuje cca 29,02 %, ale lesy s přirozenou druhovou skladbou se vyskytují jen ojediněle. Převažují smrkové monokultury (smrk ztepilý cca 73 % pozemků určených k plnění funkce lesa (dále jen PUPFL ). Listnaté stromy zaujímají cca 20 % pozemků určených k plnění funkce lesa, avšak v posledních letech tento podíl pomalu narůstá. V řešeném území se nacházejí především lesy hospodářské (podíl 27,27 %, rozloha 6274,1 ha), pouze malé lokality jsou zatříděné do kategorií lesy ochranné (podíl 0,41 %, rozloha 94,4 ha obce Bělá, Benešov u Semil, Bozkov, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou, Chuchelna, Jesenný, Košťálov, Příkrý, Roztoky u Semil, Semily, Syřenov, Veselá, Vysoké nad Jizerou a Záhoří) a lesů zvláštního určení (podíl 1,34 %, rozloha 308,7 ha obce Bělá, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Chuchelna, Košťálov, Lomnice nad Popelkou, Roprachtice, Roztoky u Semil, Semily, Vysoké nad Jizerou a Záhoří). Nejvyšší lesnatost vykazuje obec Bradlecká Lhota s cca 58% lesnatostí, nejméně pak obec Benešov u Semil s cca 17% lesnatostí. Zemědělská půda je využívána především pro živočišnou výrobu, která je v dnešní době více soustřeďována do jednoho místa (zemědělské areály v Lomnici nad Popelkou Rváčově, Příkrém a Syřenově) a louky jsou využívány jako pastviny nebo pro přípravu objemového krmiva na zimní období. Vzhledem ke klesajícímu odbytu masa a mléka některá zemědělská družstva uvažují o využívání zemědělských ploch pro pěstování biomasy a jejímu využití na výrobu elektrické energie (např. ZEOS Lomnice a.s. v obci Lomnice nad Popelkou v lokalitě Bryndov či ZEOS Lomnice a.s. v obci Nová Ves nad Popelkou), prvním takovým již realizovaným příkladem je část bývalého zemědělského areálu DS Agro Libštát s. r. o. v obci Bělá, jež v nedávné době prošla přestavbou a vznikla zde bioplynová stanice. Tento způsob využití zemědělské půdy může mít na území ORP Semily negativní dopad na kvalitu zemědělské půdy (vlivem nadměrného vyčerpávání zemědělské půdy intenzivním pěstování plodin zejména kukuřice) a zhoršení udržitelnosti dešťové vody v krajině (přeměnou pastvin na ornou půdu), čímž vzhledem ke kopcovitému charakteru místní krajiny bude docházet ke splavování úrodné půdy do vodních toků. strana 380
17 C Veřejná dopravní a technická infrastruktura C Veřejná dopravní infrastruktura V tematickém okruhu veřejné dopravní infrastruktury byly pro zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území použity zejména níže uvedené sledované jevy z podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje. V jednotlivých kapitolách sledovaných jevů je pak podrobněji popsána situace na území obcí ORP Semily, včetně přehledu a případného vyhodnocení daného jevu. - - silnice II. třídy včetně ochranného pásma, jev č. 91 silnice III. třídy včetně ochranného pásma, jev č místní a účelové komunikace, jev č železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma, jev č železniční dráha regionální včetně ochranného pásma, jev č. 95 vlečka včetně ochranného pásma, jev č lanová dráha včetně ochranného pásma, jev č letiště včetně ochranných pásem, jev č letecká stavba včetně ochranných pásem, jev č. 103 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická trasa, jev č vlek, jev č autobusové nádraží/zastávky, jev č železniční stanice a zastávky, jev č železniční dopravní zařízení, jev č sčítání dopravy, jev č. 156 Silniční doprava Na území ORP Semily se nenachází žádná dálnice, rychlostní komunikace ani silnice I. třídy, přičemž nejbližšími jsou rychlostní komunikace R10 Praha Turnov, R35 Liberec Turnov a několik silnic I. třídy, na severozápad od ORP Semily se jedná o silnici I/10 Turnov Železný Brod Tanvald Harrachov, na východ od ORP Semily o silnici I/14 Liberec Jablonec n.n. Tanvald Jilemnice Vrchlabí Trutnov Náchod Rychnov nad Kněžnou Česká Třebová, na jih od ORP Semily o silnici I/16 Řevničov Slaný Mělník Mladá Boleslav Jičín Nová Paka Trutnov Královec a na západ od ORP Semily o silnici I/35 Turnov Jičín Hradec Králové Litomyšl Mohelnice. Hlavní sídla jsou propojena silnicemi II. třídy, doplněnými sítí silnic III. třídy. Páteřní trasy tvoří silnice II/288 (Semily Podbozkov a dále Železný Brod), II/289 (Slaná Semily Příkrý Roprachtice), II/290 (Frýdlant Kořenov Vysoké nad Jizerou Roprachtice a dále Poniklá), II/292 (Semily Háje nad Jizerou a dále Víchová nad Jizerou), II/283 (Turnov Slaná Košťálov Bělá Ústí u Staré Paky), II/284 (Zelený háj Lomnice nad Popelkou Nová Ves nad Popelkou a dále Nová Paka), II/286 (Horní Mísečky Jilemnice Košťálov Lomnice nad Popelkou Bradlecká Lhota a dále Jičín). Silniční síť není hustá a její technická úroveň je často nevyhovující, nicméně umožňuje přístup do všech obcí. Železniční doprava Železniční síť je hustá především v jižní a střední části řešeného území, avšak mnoho obcí nemá přístup k železniční síti zajištěn (špatné propojení autobusové a železniční dopravy, jež je dlouhodobě předmětem snahy o zlepšení v rámci Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje IDOL). Hlavní železniční tepnou území je železniční trať č. 030 (508) (Hradec Králové -) Jaroměř Liberec, jež doslova prochází celým územím od jihovýchodu k severozápadu a obsluhuje strana 381
18 většinu větších obcí jižní a střední části. Naproti tomu severní části řešeného území napojení na železniční síť zcela chybí a nejbližší tratí je zde buď trať č. 035 (548A) Železný Brod Tanvald nebo trať č. 042 (510B) Martinice v Krkonoších Rokytnice nad Jizerou. Jednotlivé železniční tratě jsou většinou vedeny v údolích podél vodních toků (Jizera, Kamenice, Oleška, Popelka, Tampelačka), přičemž železniční stanice nalezneme v Košťálově, Lomnici nad Popelkou a Semilech, železniční zastávky se dále nachází v Bělé (2 zastávky), Jesenném, Libštátu, Nedvězí, Nové Vsi nad Popelkou, Ploužnici, Spálově a Syřenově. V případě celostátních železničních tratí v rámci ORP Semily, tj. železniční trati č. 030 (508) (Hradec Králové -) Jaroměř Liberec a železniční trati č. 040 (510A) Chlumec nad Cidlinou Trutnov, je v plánu optimalizace železničních tratí a v dlouhodobém horizontu se uvažuje v případě trati č. 030 (508) i o elektrizaci trati, v minulých letech proběhla v rámci této tratě první a druhá etapa racionalizace v podobě zavádění systému dálkového řízení dopravy a rekonstrukce zabezpečovacího zařízení v úseku Malá Skála (mimo) Stará Paka. Ministerstvo dopravy v současné době rovněž zpracovává studii pro optimalizaci železniční trati č. 030 (508), jež by v dlouhodobém horizontu měla zajistit železniční spojení Pardubic/Hradce Králové s Libercem za cca 1,5 hodiny místo současných cca 3 hodin jízdní doby. V rozporu s těmito záměry jsou Zásady územního rozvoje Libereckého kraje a Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, kdy první dokument předpokládá optimalizaci a elektrizaci pouze v úseku Liberec Košťálov (včetně), což je z hlediska vyšších dopravních vazeb zcela nereálné a o potřebě této optimalizace lze značně pochybovat, naproti tomu Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje nepočítají s optimalizací a elektrizací tratě vůbec, jelikož dosud není jasné trasování spojení Liberec Hradec Králové Pardubice, jež je možné realizovat i po stávající železniční trati č 041 (511) Hradec Králové Jičín Turnov, tj. mimo území ORP Semily. Racionalizace v podobě zavádění dálkového řízení dopravy a rekonstrukce zabezpečovacího zařízení proběhla v nedávné době i na části tratě č. 040 (510 A) Chlumec nad Cidlinou Trutnov, konkrétně v úseku Nová Paka (mimo) Roztoky u Jilemnice (mimo), tj. v celém úseku, jež se nachází v rámci řešeného území. Regionální železniční trať č. 035 (548A) Železný Brod Tanvald je pak předmětem zájmu zapojení do systému Regiotram Nisa projektu společného využití železničních a tramvajových tratí, u něhož se však ve střednědobém horizontu nedá předpokládat realizace a i případná realizace a její přínos pro tuto podhorskou trať je poměrně značně diskutabilní. Z hlediska možného využití nákladní železniční dopravy je nutno zmínit i dvě železniční vlečky, jež se v řešeném území nachází, v prvním případě jde o vlečku v Košťálově do tamního melafyrového lomu, jež je v současnosti mimo provoz, avšak nadále se udržuje v provozuschopném stavu a s jejím dalším využitím se v budoucnu opět počítá, druhou vlečku nalezneme nedaleko železniční stanice Semily ve stejnojmenném městě, avšak tato vlečka byla Drážním úřadem zrušena a část rovněž vytrhána, přesto však majitel vlečky v dlouhodobém horizontu uvažuje o jejím znovuvyužití. Letecká doprava U Lomnice nad Popelkou se nachází sportovní letiště pro ultralehká letadla a u obce Příkrý nalezneme účelové letiště (nouzová plocha). Nejbližší veřejné letiště leží mimo území ORP, ve Vrchlabí a Jičíně a mezinárodní letiště v Liberci a Mnichově Hradišti Hoškovicích. Turistická a cyklistická doprava Rekreační charakter celé oblasti byl podnětem pro založení sítě pěších a cyklistických tras, zejména v okolí Českého ráje, Lomnice nad Popelkou a Semil, kde má terén díky mírnější strana 382
19 morfologii optimálnější podmínky pro cykloturistiku. Trasy s výrazným převýšením jsou směřovány do míst s unikátními rozhledy, jako je např. Kozákov nebo okolí Vysokého nad Jizerou. Vzhledem ke geologické pestrosti řešeného území můžeme v řešeném území najít i naučné stezky, první kopíruje známou Riegrovu stezku a seznamuje veřejnost s geologickými zajímavostmi daného území, tj. údolí Jizery, druhá pak vede návštěvníky z obce Bozkov do údolí Vošmendy a seznamuje je především s místním krasovým územím. Dalších zajímavých přírodních geologických lokalit chce využít i další připravovaná geologická naučná stezka, jež má být realizována na svazích Kozákova v obci Chuchelna. Nejzajímavějším projektem nadmístního významu je cyklostezka Jizera (Greenway Jizera), jež má kopírovat vodní tok stejnojmenné řeky od Harrachova až po soutok Jizery a Labe u Lázní Toušeň ve Středočeském kraji, přičemž na tuto cyklostezku by mělo navázat pokračování směrem do Polska až do doliny říčky Bóbr, v současné době jsou vybudovány pouze krátké úseky z celé trasy, v rámci řešeného území se jedná pouze o velmi krátké úseky v Semilech. Hipodoprava má v území pouze lokální rekreační význam, větší koncentrace těchto aktivit je pouze v obci Bystrá nad Jizerou, dále však nalezneme jezdecké kluby či stáje i v těchto obcích: Benešov u Semil, Háje nad Jizerou, Chuchelna, Košťálov, Libštát, Příkrý a Semily. C Veřejná technická infrastruktura V tematickém okruhu veřejná technické infrastruktury byly pro zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území použity zejména níže uvedené sledované jevy z podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje. V jednotlivých kapitolách sledovaných jevů je pak podrobněji popsána situace na území obcí ORP Semily, včetně přehledu a případného vyhodnocení daného jevu. - technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma, jev č vodovodní síť včetně ochranného pásma, jev č technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma, jev č síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma, jev č výrobna elektřiny včetně ochranného pásma, jev č elektrická stanice včetně ochranného pásma, jev č nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma, jev č technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma, jev č vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma, jev č technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma, jev č teplovod včetně ochranného pásma, jev č elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma, jev č komunikační vedení včetně ochranného pásma, jev č objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma, jev č objekt civilní ochrany, jev č objekt požární ochrany, jev č objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky, jev č ostatní veřejná infrastruktura, jev č vybavenost obyvatel základní technickou infrastrukturou, jev č. 150 Elektrická energie Celé území je dostatečně zásobováno elektrickou energií, sítěmi o napětí 110 kv a 35 kv, na které jsou napojeny všechny obce ORP Semily. Nadřazené sítě elektrické energie územím neprocházejí. V jihozápadní části města Semily se nachází rozvodna, odkud jsou rozvedeny trasy nadzemního vedení 110 kv ve dvou hlavních směrech. Jižní větev prochází územím obce Slaná a strana 383
20 Tuhaní u Stružince, poté se rozděluje a odbočuje západním směrem přes Želechy do ORP Turnov, východním směrem pak přes Stružinec a Libštát do ORP Jilemnice. Severní větev prochází přes Semily, Bítouchov u Semil, Bozkov, Vysoké nad Jizerou a Sklenařice dále severně rovněž do ORP Jilemnice, kde je napojena na rozvodnu v Rokytnici nad Jizerou. Další trasy vedení z rozvodny Semily dosahují pouze napětí 35 kv a jsou vedeny jako nadzemní. V případě nadzemního vedení 110 kv od rozvodny v Semilech přes Slanou a Tuhaň u Stružince do ORP Turnov se v krátkodobém horizontu předpokládá kompletní rekonstrukce vedení, přičemž by však mělo toto nové vedení kopírovat původní trasu. Druhá rozvodna se nachází v jižní části Lomnice nad Popelkou. Z této rozvodny jsou vedeny nadzemní trasy sítě o napětí 35 kv. Třetí, neméně významnou rozvodnou, a zároveň výrobnou elektřiny je malá vodní elektrárna společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje s. r. o. na soutoku Jizery a Kamenice, s instalovaným výkonem 2 x 1,2 MW. Elektrická energie je odtud distribuována nadzemním vedením o napětí 35 kv. Na čtyřech nejvýznamnějších vodních tocích najdeme malé vodní elektrárny, těch se celkem v území nachází 32, jednak na toku Jizery (Dolní Sytová Háje nad Jizerou, Bystrá nad Jizerou, Benešov u Semil, Semily), dále na toku Kamenice (Jesenný), na toku Olešky (Libštát, Košťálov, Semily) a na toku Popelky (Nová Ves nad Popelkou), přičemž jak je výše zmíněno, tak největší malou vodní elektrárnou dle instalovaného výkonu je malá vodní elektrárna Spálov na řece Jizeře (výkon 2,4 MW). Dále se na území ORP Semily nachází jedna bioplynová stanice, která využívá plynů vznikajících ze skládky Košťálov, její výkon je 0,5 MW a dále bioplynová stanice Bělá, která využívá zpracování zemědělské biohmoty a jejíž výkon činí 1,02 MW. Fotovoltaické elektrárny jsou pak v rámci ORP Semily realizovány pouze na střechách jednotlivých objektů, ty s větším výkonem pak obvykle umístěny na střechách větší skladovacích, výrobních a zemědělských objektů, největší takovou elektrárnou na území ORP Semily je fotovoltaická elektrárna Jesenný s. r. o. s výkonem 0,12 MW. Zásobování vodou Všechny obce v ORP Semily jsou napojeny na veřejný vodovod, s výjimkou obcí Bradlecká Lhota a Veselá, kde je tímto způsobem zásobována pouze část obce Kotelsko. Vodovodní síť chybí v Čikváskách (část obce Košťálov zde se ovšem ve střednědobém horizontu počítá s napojením na obecní vodovod Košťálova), Škodějově (část obce Příkrý), Helkovicích (část obce Vysoké nad Jizerou), Újezdci (část obce Syřenov), Morcinově (část obce Lomnice nad Popelkou) a jižní části Bystré nad Jizerou. Kromě Libštátu mají všechny obce napojené na vodovod k dispozici vodojem, v obcích Bělá, Bozkov, Háje nad Jizerou, Chuchelna, Jesenný, Košťálov, Lomnice nad Popelkou, Nová Ves nad Popelkou, Příkrý, Semily, Stružinec, Syřenov, Vysoké nad Jizerou a Záhoří jsou pak umístěny i čerpací stanice vody. Odvádění odpadních vod Větší obce jsou napojeny na oddílnou kanalizační síť s čistírnou odpadních vod (Chuchelna, Lomnice nad Popelkou, Semily a Vysoké nad Jizerou), částečně jsou odkanalizovány také obce Benešov u Semil, Bozkov, Košťálov a Libštát, avšak ve všech jmenovaných obcích jsou napojeny pouze hlavní části obce, avšak obce Košťálov a Libštát již realizují výstavbu společné oddílné kanalizační sítě s novou čistírnou odpadních vod, jež bude umístěna v Košťálově. strana 384
3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL
3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha
VíceP L A T N É Z N Ě N Í. VYHLÁŠKA č. 500/2006 Sb.
P L A T N É Z N Ě N Í VYHLÁŠKA č. 500/2006 Sb. ze dne 10. listopadu 2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č.
Více500/2006 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 10. listopadu 2006
500/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. listopadu 2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Změna: 458/2012 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj
Víces.r.o., Architektonická kancelář, Zelná 104/13, 619 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN VLASATICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (části B, C, D, F)
s.r.o., Architektonická kancelář, Zelná 104/13, 619 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN VLASATICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (části B, C, D, F) Pořizovatel: Městský úřad Pohořelice odbor územního plánování
VíceN Á V R H Z A D Á N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U V E S E L Á. Zpracoval:
N Á V R H Z A D Á N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U V E S E L Á Zpracoval: Městský úřad Semily Obvodní stavební úřad, oddělení územního plánování Husova 82, 513 13 Semily jako úřad územního plánování 04/2010
VíceAktualizace 2010 finančně podpořeno z Grantového programu územního plánování Jihočeského kraje na rok 2010
Listopad 2010 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Prachatice Textová část Aktualizace 2010 finančně podpořeno z Grantového programu územního plánování Jihočeského kraje na rok 2010 Tento projekt
VíceÚZEMNÍ PLÁN HÁJE NAD JIZEROU
ÚZEMNÍ PLÁN HÁJE NAD JIZEROU ODŮVODNĚNÍ ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Háje nad Jizerou Číslo jednací: Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední
VíceÚZEMNÍ PLÁN OBCE MALÁ ÚPA ZMĚNA Č.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MALÁ ÚPA NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBCE MALÁ ÚPA ZMĚNA Č.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MALÁ ÚPA NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ KVĚTEN 2013 Schvalující orgán : Zastupitelstvo Obce Malá Úpa 542 27 Malá Úpa 116
VícePODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ
OBEC: NOVÁ ŘÍŠE Základní identifikace řešeného území : Status: Městys částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 591 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním
VícePlán péče o přírodní památku Smrčina
Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní
VícePODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Městský úřad Vysoké Mýto, B. Smetany 92, 566 32 Vysoké Mýto ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VYSOKÉ MÝTO 2010 TEXTOVÁ ČÁST PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ AKTUALIZACE
VíceÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 2015
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 2015 Podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území TEXTOVÁ ČÁST Zhotovitel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje - odbor územního plánování,
VíceSWOT ANALÝZA pro obec Vraný (Lukov, Horní Kamenice)
SWOT ANALÝZA pro obec Vraný (Lukov, Téma Silné stránky (Strenghts) Slabé stránky (Weaknesses) Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) Horninové prostředí, geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí
VícePočet katastrálních území 1 Celková rozloha (dle ČÚZK) 14127001 m 2 Rozloha zastavěného území (podle ÚP 2012)
Základní údaje o obci Název obce Strachotín Typ obec Počet katastrálních území 1 Celková rozloha (dle ČÚZK) 14127001 m 2 Rozloha zastavěného území (podle ÚP 2012) 51,7 ha Počet obyvatel (dle SLBD 2011)
VíceZpráva o uplatňování Územního plánu pro Obec Starý Jičín v letech 2008-2012
Zpráva o uplatňování Územního plánu pro Obec Starý Jičín v letech 2008-2012 Úvod Územní plán pro Obec Starý Jičín (dále jen ÚP) byl pořízen dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,
VícePočet katastrálních území 1 Celková rozloha (dle ČÚZK) 9105152 m 2 Rozloha zastavěného území (podle ÚP 2013)
Základní údaje o obci Název obce Bořetice Typ obec Počet katastrálních území 1 Celková rozloha (dle ČÚZK) 9105152 m 2 Rozloha zastavěného území (podle ÚP 2013) 71,7 ha Počet obyvatel (dle SLBD 2011) 1289
VíceÚZEMNÍ PLÁN STRUŽINEC
ÚZEMNÍ PLÁN STRUŽINEC OBJEDNATEL: OBEC STRUŽINEC POŘIZOVATEL: MĚÚ SEMILY, OBVODNÍ STAVEBNÍ ÚŘAD, ODD. ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ZODPOVĚDNÍ PROJEKTANTI: URBANISTICKÉ
VíceÚAP ORP Telč, 3. úplná aktualizace (2014)
OBEC: BOROVNÁ Základní identifikace řešeného území : Status: Obec částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 184 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním
VíceZadání územního plánu obce DYMOKURY
Zadání územního plánu obce DYMOKURY ( návrh ) Listopad 2007 1 Objednatel: Obec Dymokury (zastoupena p.jaroslavem Červinkou starostou obce ) Revoluční 97 289 01 Dymokury Pořizovatel: Městský úřad Poděbrady
VíceRozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj
5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost
VíceTLUMAČOV ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. III. úplná akutalizace územně analytických podkladů 2014 ORP Domažlice
III. úplná akutalizace územně analytických podkladů 2014 ORP Domažlice ROZBOR UDRŽITELÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TLUMAČOV Pořizovatel územně analytických podkladů: Městský úřad Domažlice odbor výstavby a územního
VíceLehká kolejová dráha (tramvajová / vlakotramvajová) Ostrava, tramvajové smyčkové obratiště Hlučínská - žst. Hlučín
DR3 Hlučínská žst. Hlučín Variantní řešení: A. POPIS ZÁMĚRU Specifikace záměru (varianty): Hlučínská žst. Hlučín Ostatní hodnocené varianty: Dotčené obce: Plocha : Hlučín, Ludgeřovice, Markvartovice, Ostrava
VíceÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU
MIKULČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU Změna č.2 I. ZMĚNA Č.2. ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz
VíceII. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE PĚTIPSY
II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE PĚTIPSY POŘIZOVATEL A ZPRACOVATEL: Městský úřad Kadaň Odbor regionálního rozvoje, územního plánování
VíceZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DĚTENICE za období 2010-2014
ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DĚTENICE za období 2010-2014 na základě ustanovení 55 odst.1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební
VíceZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU
ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BĚLÁ k. ú. Bělá u Staré Paky Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Bělá, usnesením č. Číslo jednací: Datum vydání: ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Oprávněná úřední osoba
VíceNÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZBĚŠIČKY
NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZBĚŠIČKY Zpracovaný v souladu s 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s 11 a s přílohou
VíceÚzemně analytické podklady obce s rozšířenou působností Sokolov
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Sokolov 3. aktualizace 2014 pořizovatel: Rokycanova1929 356 01 Sokolov spolupráce / technická pomoc: Institut regionálních informací, s.r.o., Brno
VíceN Á V R H Z A D Á N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U K T O V Á
N Á V R H Z A D Á N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U K T O V Á Pořizovatel: Zpracoval: Obecní úřad Ktová Ktová 62, 512 63 Rovensko pod Troskami Obecní úřad Ktová zastoupený Ing. arch. Věrou Blažkovou, IČ 45599581,
VíceÚZEMNÍ PLÁN HOSTĚTÍN
ÚZEMNÍ PLÁN HOSTĚTÍN Etapa územně plánovací dokumentace ZADÁNÍ Pořizovatel: MĚSTSKÝ ÚŘAD UHERSKÝ BROD Odbor architektury, územního plánování a regionálního rozvoje Určený zastupitel obce: Ing. Robert Janota
VíceJankov. Charakteristika
Jankov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna
VíceVelké Hostěrádky. ss2/zus - Silnice II. třídy zatěžuje zastavěné území
Velké Hostěrádky Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního
VícePROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP
PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém
VícePlán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024
Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:
VíceÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL
ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL za období 2009 2013 na základě ustanovení 55 odst.1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební
VíceNÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŠTĚMĚCHY. : Krajský úřad kraje Vysočina, odbor územního plánování a stavebního řádu
NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŠTĚMĚCHY Pořizovatel územního plánu Krajský úřad : Městský úřad Třebíč, odbor rozvoje : Krajský úřad kraje Vysočina, odbor územního plánování a stavebního řádu Zpracovatel územního
VíceZbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.
Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres
VíceKRAJINNÝ PARK V TELČI
MĚSTSKÝ ÚŘAD V TELČI ODBOR ROZVOJE A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a prováděcích předpisů jako pořizovatel regulačního plánu
VícePalonín. ssd/zus - Dálnice nebo rychlostní silnice zatěžuje zastavěné území
Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce
VíceÚzemní plán sídelního útvaru Kvilda změna č. 6
Návrh zadání změny č. 6 ÚPSÚ Kvilda St rana 1 (celkem 13) Územní plán sídelního útvaru Kvilda změna č. 6 Návrh zadání Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění,
VíceOpatření obecné povahy č. 3/2011
Opatření obecné povahy č. 3/2011 ÚZEMNÍ PLÁN VIMPERK Správní orgán Město Vimperk Steinbrenerova 6, 385 17 Vimperk o vydání rozhodlo zastupitelstvo obce dne 27.06.2011 usnesení č. 186 nabytí účinnosti dne
VíceÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008) ----- Dne 20.7.2009
MĚSTO: TELČ Základní identifikace řešeného území : Status: Město ZUJ (kód obce): 765546 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním úřadem: Telč Obec
VíceNEAKTUÁLNÍ STANDARD SLEDOVANÝCH JEVŮ PRO ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ. Seznam použitých zkratek
STANDARD SLEDOVANÝCH JEVŮ PRO ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ Metodický návod k příloze č. 1 části A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území vyhlášky č. 500/2006 Sb.,
VíceSTANDARD SLEDOVANÝCH JEVŮ PRO ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ
STANDARD SLEDOVANÝCH JEVŮ PRO ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ Metodický návod k příloze č. 1 části A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území vyhlášky č. 500/2006 Sb.,
VíceKojatice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce
Kojatice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů
VícePříloha č. 2 SWOT analýzy obcí ORP Hranice
Příloha č. 2 SWOT analýzy obcí ORP Hranice Obec Bělotín místní části Lučice, Nejdek, Kunčice... 2 Obec Horní Těšice... 4 Obec Olšovec... 6 Obec Partutovice... 8 Obec Provodovice... 10 Obec Rouské... 12
VíceÚZEMNÍ PLÁN JESENNÝ v právním stavu po vydání změny č. 1
ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU JESENNÝ V PRÁVNÍM STAVU PO VYDÁNÍ ZMĚNY Č. 1 Zastupitelstvo obce Jesenný, jako příslušný správní orgán, vydalo Změnu č. 1 Územního plánu Jesenný dne : 3.12.2015 usnesením
VíceNávrh zadání změny č.1 územního plánu Radomyšl
Návrh zadání změny č.1 územního plánu Radomyšl Vypracoval: Úřad městyse Radomyšl ve spolupráci s oprávněnou úřední osobou úvod říjen 2013 O pořízení změny č. 1 územního plánu Radomyšl rozhodlo zastupitelstvo
VíceNÁVRH PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN VRÁBČE V k.ú. Vrábče, Slavče NÁVRH PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ ODŮVODNĚNÍ Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice LEDEN 2015 paré č. Obsah a) Proces pořízení územního
VíceORP VIMPERK 2. AKTUALIZACE 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území
. AKTUALIZACE Rozbor udržitelného rozvoje území R U R Ú PRACOVNÍ VERZE K PROJEDNÁNÍ S OBCEMI Zpracovatel: Městský úřad Vimperk odbor výstavby a územního plánování Ing. Filip Takáč úřad územního plánování
Více5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy.
Brumovice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního
VíceVYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU. NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (část C-F)
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU obce LIDICE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (část C-F) dle přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence
VíceStručné shrnutí údajů uvedených v žádosti
Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti 1.Identifikace provozovatele (žadatele) Biosolid, s.r.o. Kostelanská 2128 686 03 Staré Město IČ : 26136830 2.Popis zařízení a přehled případných hlavních variant
VíceZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH
NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH POŘIZOVATEL: OBECNÍ ÚŘAD DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH Pro pořizovatele Obecní úřad Deštné v Orlických horách zpracovala firma působící ve smyslu
VíceObsah odůvodnění Územního plánu Ludgeřovice 1. Úvod 1 1.1 Údaje o zadání a podkladech 1 1.2 Obsah a rozsah elaborátu 3 1.3 Hlavní cíle řešení, postup
Obsah odůvodnění Územního plánu Ludgeřovice 1. Úvod 1 1.1 Údaje o zadání a podkladech 1 1.2 Obsah a rozsah elaborátu 3 1.3 Hlavní cíle řešení, postup práce 4 2. Vyhodnocení koordinace využívání území z
VíceLovčovice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce
Lovčovice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických
VíceN Á V R H Z A D Á N Í D O U B I C E
N Á V R H Z A D Á N Í Z M Ě N Y č.1 Ú Z E M NÍ H O P L Á N U D O U B I C E Vypracoval : Odbor regionálního rozvoje a investic MěÚ Rumburk, Úřad územního plánování. Leden 2012 1 I. ÚVODNÍ ČÁST 1. ZÁKLADNÍ
VíceA.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody
A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek
VíceII. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE RAČETICE
II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE RAČETICE POŘIZOVATEL A ZPRACOVATEL: Městský úřad Kadaň Odbor regionálního rozvoje, územního plánování
VíceMěstský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje
Městský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MLÉKOJEDY V UPLYNULÉM OBDOBÍ návrh určený k projednání dle ustanovení 47 odst. 1 až 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
VíceSPOLUFINANCOVÁNO Z PROST EDK EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
SPOLUFINANCOVÁNO Z PROST EDK EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Obsah odůvodnění Územního plánu Hukvaldy str. 1. Úvod 1 1.1 Údaje o zadání a podkladech 1 1.2 Obsah a rozsah elaborátu 4 1.3 Hlavní cíle
Víceúzemní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání
územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání část: vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území 2014 Územní plán Labská Stráň Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj
VíceNová Ves Nachází se asi 3,5 km na severovýchod od Olešníka. Prochází zde silnice II/105. Je zde evidováno 24 adres. Trvale zde žije 29 obyvatel.
Olešník Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020
CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020 Vyhodnocení vlivů Koncepce na ZADAVATEL: ZPRACOVAL: STATUTÁRNÍ MĚSTO JIHLAVA Mgr. Zdeněk
VícePŘÍLOHA Č.1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD JEDNOTLIVÝCH OBCÍ
PŘÍLOHA Č.1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD JEDNOTLIVÝCH OBCÍ OBEC BOJANOVICE Zachovalá koryta vodních toků (Kocába) oblast nezatížená nadměrným hlukem a znečištěním ovzduší registrovaný VKP zachovalé území původních
VíceVyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu)
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu) (Zemědělská příloha) OBSAH: 1. Údaje o pozemcích dotčené
VíceÚZEMNÍ PLÁN JÍVKA NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD TRUTNOV
ÚZEMNÍ PLÁN JÍVKA ZPRACOVATEL: ING.ARCH.MILAN VOJTĚCH NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD TRUTNOV OBJEDNATEL: OBEC JÍVKA DATUM: 10/2014 NÁVRH ÚP JÍVKA 2 Zastupitelstvo obce Jívka, příslušné
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 16. ledna 2014 Č. j.: 92979/ENV/13 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování
VíceNatura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz
Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky
VíceÚZEMNÍHO PLÁNU VÍTĚZNÁ ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU ZPRACOVATEL: ING. ARCH. ROMAN ŽATECKÝ ING. ARCH PAVEL TOMEK
ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU VÍTĚZNÁ ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBJEDNATEL: OBEC VÍTĚZNÁ POŘIZOVATEL: MěÚ DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM, ODBOR VÝSTAVBY A ÚP ZPRACOVATEL: ING. ARCH. ROMAN ŽATECKÝ ING. ARCH
VíceŠumvald. ss2/zus - Silnice II. třídy zatěžuje zastavěné území sse/zus - Stará ekologická zátěž zatěžuje zastavěné území
Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce
VícePROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem AKTUALIZACE 2010 textová část vyhodnocení obcí
PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem AKTUALIZACE 2010 textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES
VíceVYHODNOCENÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
460 01 Liberec 4, U Domoviny 491/1, tel.: 485 107 757-9, fax: 485 104 715, e-mail: info@saul.eu, www.saul.eu VYHODNOCENÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Objednatel:
VíceSTŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR
STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ05 SEVEROVÝCHOD ČÁST 01 POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ZPRÁVA - ENVIROS, S. R. O. DUBEN 2014 MINISTERSTVO
VíceNÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODMOLÍ. listopad 2015. Návrh Zadání ÚP Podmolí Stránka 1
NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODMOLÍ listopad 2015 Návrh Zadání ÚP Podmolí Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor územního plánování a strategického rozvoje, oddělení územního plánování (dále jen úřad
VíceZměna č. 3 územního plánu obce Štěkeň
Změna č. 3 územního plánu obce Štěkeň OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Vydávající správní orgán: Zastupitelstvo obce Štěkeň Oprávněná úřední osoba pořizovatele jméno a příjmení: Ing. arch. M. Slámová funkce: Vedoucí
VíceHusova 4, České Budějovice 370 01, telefon, fax. 387 311 238, mobil +420 605 277 998 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY - ÚZEMNÍ PLÁN DUNAJOVICE TEXTOVÁ ČÁST
1 PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DANĚK Husova 4, České Budějovice 370 01, telefon, fax. 387 311 238, mobil +420 605 277 998 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY - ÚZEMNÍ PLÁN DUNAJOVICE TEXTOVÁ ČÁST
VíceLibín. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Hřiště Knihovna Hřbitov Ubytování
Libín Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární
VíceZměna č. 1 Územního plánu Kateřinic
Změna č. 1 Územního plánu Kateřinic Textová část odůvodnění změny územního plánu vypracovaná projektantem Upravený návrh změny územního plánu k projednání podle ustanovení 52 zákona č. 183/2006 Sb., o
VíceÚZEMNÍ PLÁN BOROVÁ LADA
1 ÚZEMNÍ PLÁN BOROVÁ LADA TEXTOVÁ ČÁST NÁVRH PRO VEŘEJNÉ JEDNÁNÍ Datum: listopad 2014 Paré číslo: 1 Správní orgán Obec Borová Lada, 384 92 Borová Lada 38 o vydání rozhodlo zastupitelstvo obce nabytí účinnosti
VíceÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA LEDVICE
MĚSTO LEDVICE Mírová 422/42, 417 72 Ledvice Č.j.: 520/2014 V Ledvicích 30.09.2014 ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA LEDVICE Zastupitelstvo města Ledvice, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním
VíceÚZEMNÍHO PLÁNU VIDOCHOV ÚZEMNÍ PLÁN VIDOCHOV
OBEC VIDOCHOV Vidochov 94, 509 01 Nová Paka Čj.: MUNPSZ/2010/16675/RO/VD Dne 7.12. 2012 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY O VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VIDOCHOV Zastupitelstvo obce Vidochov, příslušné podle ustanovení
VíceN Á V R H Z A D Á N Í
ÚZEMNÍ PLÁN BÍLÁ N Á V R H Z A D Á N Í určený k projednání Zpracován ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, a zpracován v souladu s
VíceTEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ
Architektonická kancelář, Zelná 104/13, 619 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ROVENSKO ZMĚNA Č.2 TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ Pořizovatel ÚPD: Městský úřad Zábřeh, Odbor rozvoje a územního plánování Objednatel
VíceKrchleby. Slabá stránka: Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci stacionárních zdrojů znečištění ovzduší (příznivé životní prostředí)
Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce
VíceD o l n í M o r a v a
Zadání Změny č. 7 Územního plánu obce D o l n í M o r a v a N Á V R H Pořizovatel: Odbor územního plánování a stavební úřad Městský úřad Králíky Velké náměstí 5, 561 69 Králíky Určený zastupitel: Ing.
VíceNÁVRH ZMĚNY Č. 2. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LITEŇ
NÁVRH ZMĚNY Č. 2. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LITEŇ ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNY Č. O2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LITEŇ Vydalo: Zastupitelstvo městyse Liteň Usnesení: Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: Ing.
VíceBílina. PŘÍLEŽITOSTI využití tradice těžby, geologie a paleontologické lokality pro turismus. Vodní režim
Bílina Horninové prostředí a geologie pestrá geologická stavba zásoby hnědého uhlí povrchový lom Bílina - paleontologická lokalita světového významu geologicky a geomorfologicky významný vrch Bořeň uvolnění
VíceA2. Odůvodnění územního plánu
ODŮVODNĚNÍ Odůvodnění ÚP Humpolec obsahuje: textovou část odůvodnění Územního plánu Humpolec, která je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako příloha č. A2. grafickou část odůvodnění Územního
VíceÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ souhrnná textová část Zpracovatel:
VíceÚZEMNÍ PLÁN Valašská Senice Textová část odůvodnění územního plánu
ÚZEMNÍ PLÁN Valašská Senice Textová část odůvodnění územního plánu Zpracovatel: Pořizovatel: Urbanistický ateliér Zlín, s.r.o. Městský úřad Vsetín Třída Tomáše Bati 399 odbor ÚP, stavebního řádu a dopravy
VíceZliv Základní informace Zliv 1421 ha 3561 250,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika
Zliv Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární
VíceÚZEMNÍ PLÁN VELETINY NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU
Etapa územně plánovací dokumentace: návrh ÚZEMNÍ PLÁN VELETINY I. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PARÉ Č. 1 ÚZEMNÍ PLÁN VELETINY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Veletiny
VíceÚzemní plán Hlinná Prosinec 2015 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Č. Územní plán HLINNÁ. Prosinec 2015
OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Č. Územní plán HLINNÁ Prosinec 2015 Vydáno Zastupitelstvem obce Hlinná dne... pod č.j... Nabytí účinnosti dne...... Martin Ušala, Dis., starosta obce 1 Správní orgán: Obec Hlinná
VíceNová Ves. Vybavenost obce Knihovna Mateřská škola Obchody Hostinec Pošta Benzínová pumpa Hřiště Požární zbrojnice
Nová Ves Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna
VíceZpráva o uplatňování Územního plánu Vojkovice
Zpráva o uplatňování Územního plánu Vojkovice schválená Zastupitelstvem obce Vojkovice dne 16. 4. 2014 dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
VíceMĚSTSKÝ ÚŘAD RYCHNOV NAD KNĚŽNOU
MĚSTSKÝ ÚŘAD RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Odbor výstavby a životního prostředí Havlíčkova 136, 516 01 Rychnov nad Kněžnou tel.: 494 509 111, fax: 494 534 440, e-mail: e-podatelna@rychnov-city.cz NÁVRH ZPRÁVY O
VíceVARNSDORF. Příloha A textová část vyhodnocení obcí
3.úplná aktualizace územně analytických podkladů 2014 Správní obvod obce s rozšířenou působností VARNSDORF Příloha A textová část vyhodnocení obcí Pořizovatel: Úřad územního plánování ěstský úřad Varnsdorf
VíceVĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
VíceRozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ
2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj
Více