VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Analýza cestopisných pořadů v českých celoplošných televizích

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Analýza cestopisných pořadů v českých celoplošných televizích bakalářská práce Autor: Daniel Hrdlička Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2014

2 Vložený papír se zadáním

3 Copyright 2014 Daniel Hrdlička

4 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne... Podpis

5 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své vedoucí práce Mgr. Martině Černé, Ph.D. za připomínky, cenné rady a možnost vytvářet tuto práci pod jejím vedením.

6 Anotace HRDLIČKA, Daniel: Analýza cestopisných pořadů v českých celoplošných televizích. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014 Cílem práce je zanalyzovat cestopisné pořady vysílané na českých celoplošných televizních stanicích a poskytnout případným divákům informace vedoucí k lepší orientaci v nabídce tohoto typu pořadů. Tato práce se skládá z dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se budu zabývat obecně médii jako takovými a jejich významem pro společnost. Dále ve stručnosti rozeberu historii a současný stav televizního vysílání v České republice. V praktické části připomenu jednotlivé cestopisné pořady, u kterých provedu jejich rozbor a vzájemné srovnání. V závěru poté nabídnu doporučení a rady divákům, které z těchto pořadů sledovat pro konkrétní účely. Klíčová slova televize, masmédia, cestovní ruch, televizní pořady, vysoká škola

7 Annotation HRDLIČKA, Daniel: Analysis of Travel Programs on Czech Area-Wide TV Channels. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Mgr. Martina Černá Ph.D. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2014 The aim of this bachelor thesis is to analyze travel programs on Czech TV channels and then give information to viewers for better orientation in this type of programs. This bachelor thesis consists of two parts, theoretical and practical part. The theoretical part deals with media and its importance to society and television and telecast history in Czech republic. The practical part deals with analysis and comparison of travel programs and some advice to viewers which program is the best for their requirements. Key words television, mass media, tourism, television programs, college

8 Obsah 1 Úvod Média obecně Historie médií Význam médií Audiovizuální média Historie TV a audiovizuálních médií Historie TV v České republice Význam TV v médiích Celoplošné TV stanice v České republice Česká televize Nova Group FTV Prima Ostatní Analýza cestopisných pořadů Metodika analýzy Definice cestopisného pořadu Historie cestopisných pořadů Nabídka cestopisných pořadů v celoplošných televizích ČR Rozbor jednotlivých pořadů Toulavá kamera Objektiv Kamera na cestách Koření Nová cestománie Prima SVĚT... 37

9 míst, která musíte vidět, než zemřete Krásy Evropy se Samanthou Brownovou Závěr Seznamy Seznam obrázků Seznam tabulek Zdroje Přílohy Příloha 1: Srovnání cestopisných pořadů... 47

10 1 Úvod Toto téma související s médii, televizí a programovou nabídkou českých televizních kanálů jsem si vybral hned z několika důvodů. Tím prvním je jednoznačně ten, že jako student cestovního ruchu a mladý člověk mám přehled o televizním vysílání celkově a také jsem dobře seznámen s nabídkou cestopisných pořadů. Dalším důvodem je, že většinu z těchto pořadů aktivně sleduji a myslím, že vzájemné srovnání z hlediska atraktivity a kvality pro diváka by mohlo být velmi zajímavé. Obzvláště po příchodu digitálního vysílání, kdy se programová nabídka zásadně rozšířila, bude takové srovnání dávat o to větší smysl. Cílem mé práce tedy bude rozbor vybraných cestopisných pořadů v takovém rozsahu, abych byl schopen pomoci divákům zorientovat se v současné nabídce. Na základě tohoto rozboru také divákům v závěru doporučím, jaký pořad by pro ně byl vhodný z hlediska atraktivity, kvality, či turistiky. Existují totiž různé typy publika. Někteří vyhledávají oddychové pořady se zajímavými a lehce podávanými informacemi, jiní mají vyšší nároky na kvalitu, počet informací a odbornost. V první části práce se budu nejprve zabývat médii, jejich historií a významem pro společnost. Poté přejdu k televiznímu vysílání, kde ve stručnosti popíšu vznik, historii a současný stav tohoto i v dnešní době nejdůležitějšího masmédia jak ve světě, tak v České republice. Druhá část se skládá z rozboru nabídky v současnosti vysílaných pořadů na celoplošných televizních stanicích a analýzou každého z nich po dvouměsíčním sledování těchto pořadů během září a října Tuto část zakončím doporučením pro diváky, který z těchto pořadů je vhodný a dostatečně kvalitní pro konkrétní účely a požadavky diváka. 10

11 2 Média obecně Médium jako slovo má původ v latině a znamená prostředek nebo zprostředkovatele a je tedy tím článkem v řetězci, který stojí uprostřed, spojuje dvě a více stran a tím pádem zprostředkovává komunikaci mezi těmito subjekty. Média v dnešním slova smyslu jsou prostředky, které se snaží zaznamenat a uchovat určitou informaci po dostatečně dlouhou dobu, tedy než dojde k předání. Těmito médii jsou v současnosti především tisk, rozhlas, televize a internet. Existuje i speciální rozdělení médií na média podporující interpersonální komunikaci a média masová. V prvním případě se jedná o média umožňující vysílání i příjem na obou stranách a zástupcem může být například korespondence nebo telefon. Tato komunikace je však nahrazována novými technologiemi, jako jsou Skype nebo online chat. Masová média naopak zprostředkovávají informaci z jednoho zdroje k velkému množství příjemců. [1] 2.1 Historie médií Historie médií úzce souvisí s komunikací, která je stará jako lidstvo samo. Lidé spolu z počátku komunikovali pouze pomocí signálů, později řeči a bylo tedy snahou najít způsob, jakým sdělenou informaci uchovat, případně předat dál, na větší vzdálenosti, jak zanechat zkušenosti pro další generace. To vše přišlo s písmem a od této doby tedy můžeme hovořit o vzniku médií jako takových. Pravá revoluce však přišla s vynálezem knihtisku a vydáním Gutenbergovy bible roku Do konce 15. století bylo tímto způsobem vyrobeno na 30 milionů kusů knih, což je víc, než veškeré knihy reprodukované ručně za předcházející staletí. Nový vynález tedy umožnil přístup ke knihám a informacím daleko širšímu okruhu lidí, kteří je nyní mohli aktivně vyhledávat a vzdělávat se. Okolo roku 1500 také začaly vznikat první letáky, které obvykle obsahovaly novinky z válečných tažení, informace o přírodních úkazech a neštěstích, dokonce sloužily i jako pozvánky na popravy. Postupem času byly na takové zprávy kladeny větší a větší nároky, zpravidla na přesnost a stručnost sdělení. Zde tedy můžeme vidět předchůdce dnešního periodického tisku. Počátkem 17. století již začaly vznikat první týdeníky a měsíčníky, nejčastěji se zpravodajským obsahem. Roku 1633 vzniká poprvé propojení médií s politikou, protože začal vycházet list La Gazette, který byl oficiálními novinami francouzské vlády. Propojení médií s kulturou vzniká zhruba o 70 let později v Anglii, kde byly zakládány časopisy jako The Tatler 11

12 a The Spectator, které obsahovaly kulturně kritické a moralistické zprávy, eseje, krátké komentáře k aktuálnímu dění ze světa kultury, politiky, vědy a dokonce i módy. Média dnešní doby, tedy tištěná masmédia vznikají však až v 19. století. V této době začaly vznikat různé spolky a první tiskové agentury, například Reuters. Úplné rozšíření médií mezi všechny vrstvy obyvatelstva přislo díky nápadu tiskařského dělníka Benjamina Daye, který navrhl deník, který by stál 1 cent a mohl by si ho tak dovolit opravdu každý. Tímto periodikem byl The Sun, jehož obsahem bylo domácí zpravodajství, jednoduché eseje, zábavné a šokující zprávy. Jde tedy o první bulvární plátek. Další tituly z této éry, které přežily dodnes, jsou například Herald, Tribune nebo The Daily Telegraph. Po této psané éře přichází pro mnoho lidí přitažlivější éra audiovizuálních médií, které se budu věnovat v další části této práce. [2] 2.2 Význam médií Média jsou v současné době významnou součástí života každého z nás, ať už jde o tištěná periodika ve formě novin, bulváru nebo časopisů různých zaměření, filmy, televizní a rozhlasové vysílání a internet. Každá z těchto věcí v moderní společnosti zásadně ovlivňuje nejen úroveň znalostí a informovanosti člověka, ale ve velké míře také stále více ekonomické a politické dění. Hlavní význam spočívá především v tom, jaké množství populace zasahují. Aktuální informace jsou k dispozici kdekoliv a kdykoliv, pravidelně a od příchodu internetu i nepřetržitě. Rozvinuté společnosti jsou médii zcela prostoupeny a díky tomu se média stala nejen velmi významným projevem komunikace, ale také stále důležitějším průmyslovým odvětvím, především díky reklamnímu trhu. Neméně důležité je samozřejmě také to, že se média stala zásadním sociálním, kulturním a politickým faktorem. Obzvláště masová média se poté vyvinula ve velmi silné průmyslové odvětví, kde už začíná prostor pro jednotlivé, ať už ekonomické nebo politické zájmy různých skupin. Je důležité média nebrat jen jako zdroj informací a kultury, ale také ekonomický a politický subjekt s vlastními zájmy a vývojem, protože i v této oblasti jde o vliv a zisk. Díky politickým změnám v 80. a 90. letech 20. století a ve velké míře také technologickému pokroku se médiím podařilo proniknout v podstatě do všech koutů světa a jsou tak důležitým článkem kulturní, ekonomické a politické globalizace. [3] 12

13 Vzhledem k faktu, že média jsou schopna ovlivňovat psychické i emocionální chování širokého spektra lidí, mají také negativní dopad. Lidé, obzvláště ti mladší, se snaží chovat podle současných trendů a celebrit, které jsou téměř všude, ať už jde o tištěná média a titulní stránky novin a časopisů nebo televizní obrazovky. Je třeba dodat, že takové napodobování není vždy ku prospěchu věci, mnohdy jde o nesmyslné módní výstřelky, případně zvláštní chování na veřejnosti. U dětí se častěji objevuje lenost, protože už nechodí ven jako dřív a nedělají aktivity jako jejich předchůdci. Díky reklamám v médiích se pak dozvídají o nových věcech a místo toho, aby si šly ven zaběhat nebo zakopat s míčem, fotbal jen pasivně sledují v televizi, případně hrají na herních konzolích. S růstem nových médií spojených s internetem příchází další hrozby. Nejen obezita, která je obecně spojována s častým sezením u počítače, ale také například velký problém současnosti, kterým je kyberšikana. Díky příchodu sociálních sítí se tak může kdokoliv k čemukoliv vyjádřit a obzvláště u teenagerů se tak bohužel často stane, že dochází k masivnímu rozšíření nějaké situace nebo videa a následnému zesměšňování od ostatních, kteří s tím nemají nic společného. Některé případy zašly tak daleko, že skončily sebevraždou šikanovaného jedince. Nebezpečné je také to, že někteří nejsou po silné mediální masáži schopni rozeznat virtuální svět od toho reálného, který poté vnímají zkresleně. Například válka v televizi zajisté nevypadá tak hrozně, protože se člověk dozví jen to, co má a vidí jen zbraně a záblesky, nikoliv těla obětí na druhé straně. Tím je ovlivňováno veřejné mínění a lidé jsou pak schopni s takovou válkou souhlasit a nijak zásadně neprotestují. 13

14 3 Audiovizuální média Audiovizuální média jsou v současnosti nejdůležitější větví masmédií, jelikož mají obrovský dopad a díky tomu i největší potenciál pro reklamu a sponzoring, která je ve většině případů živí. Jde o kombinaci zvuku a obrazu a spadá sem tedy nejen televizní vysílání, ale i filmy a jakékoliv ztvárnění obsahu v tomto smyslu, například animace na internetu. Audiovizuální média mají takový úspěch především díky rozvoji elektroniky a technologií, které zapříčinily vznik relativně levných televizních přijímačů, počítačů a další techniky, které se poté dostaly do domácností většiny lidí. Tato média jsou tedy v dnešní době stále nejpopulárnější a všudypřítomná. 3.1 Historie TV a audiovizuálních médií Původ audiovizuálních médií úzce souvisí s prvními pokusy o přenos obrazu. Tato technologie je možná starší, než by se na první pohled zdálo, protože první snahy o přenos obrazu na určitou vzdálenost nebo místo jsou známy už v 16. století, kdy se začalo experimentovat se zařízením zvaným camera obscura, v překladu tmavá komora. Tato technologie ale obraz pouze promítala, ale neuměla ho uchovat. Hlavní zlom tedy přišel s nástupem fotografie. Zde se objevilo více možností tvorby snímků. Pravděpodobně první fotografie vznikla technikou zvanou heliografie, při které se využívalo sluneční světlo a světlocitlivá vrstva fermeže na litografické desce. Vůbec první dochovaná fotografie vznikla roku Tuto metodu však bylo velmi často nutné doplnit kresbou, jelikož fotografie nebyly dostatečně ostré a kvalitní. Evolucí byly metody daguerrotypie využívající postříbřenou měděnou desku a talbotypie, díky níž vznikl první negativ v dnešní formě. Ta používala papír potažený chloridem stříbrným. Díky tomu vznikly první filmy a fotoaparáty, například roku 1888 vznikla značka Kodak. Po zlepšování klasické fotografie přišla roku 1963 revoluce s přístrojem Polaroid, kdy se barevný snímek vytvoří okamžitě po zmáčknutí spouště. Dalším milníkem byl vznik digitální fotografie firmou Sony roku 1981, která je dnes standartem. Další kapitolou vedoucí ke vzniku audiovizuálního formátu byl film. [4] Filmy jsou ve srovnání s ostatními poměrně mladým médiem, ale staly se dnes tak běžnou součástí našich životů, že si svět bez nich dokáže představit jen málokdo. Historie filmu začíná zjištěním, že fotografie s drobnou změnou jdoucí rychle po sobě v podstatě ukazují plynulý pohyb. K promítání byla potřeba pouze drobná úprava 14

15 spočívající v přenesení fotografie na průsvitný materiál, který by byl poté přenášen pomocí světelného zdroje na promítací plátno. S touto technologií přišli bratři Lumiérové, jejichž první filmové představení se konalo roku O rok později se tento vynález uchytil v USA, kde Thomas Alva Edison uspořádal první filmové představení v New Yorku. Filmy té doby byly poměrně krátké a hlavně němé, představit si je můžeme jako známé grotesky s Charliem Chaplinem v hlavní roli. Koncem 20. let 20. století se začíná prosazovat film se zvukem, což je skutečný vznik prvního audiovizuálního díla. Od této doby v Los Angeles začíná prudká výstavba filmových studií a společností, známé jako Hollywood, čili továrna na sny. Hlavní proud a kvalitu filmů od té doby v podstatě USA určuje. Vzhledem k obrovským rozpočtům filmů i v té době bylo důležité vymyslet způsob, jak dostat díla k co nejvíce lidem, tedy nejen do sálů velkých kin. Tím vzniká nápad a zároveň obrovský rozmach televizního vysílání pro celé obyvatelstvo. [5] Televize jako taková není tak úplně samostatným vynálezem, ale spíš praktickým použitím mnoha předcházejících vynálezů a objevů předtím. Díky tomu není možné u vzniku televize určit přesné datum nebo jednoho konkrétního vynálezce. Možné však je určit nejzásadnější objevy, inženýry a milníky ve vývoji tohoto média. Předchůdce televize byl sestrojen už roku 1883 a stal se jím Nipkowovův kotouč. Jednalo se o rotující děrovaný kotouč, který byl schopný mechanickou cestou rozložit obraz na body a opětovně ho složit. Zásadním obdobím ve vývoji televize však byl až přelom století. V této době přišel rozvoj elektroniky a technologií, vznikly fotonky, katodové trubice a elektronky, tedy zásadní součástky. Poprvé se o televizi hovořilo v Paříži na mezinárodním kongresu roku První světová válka ale vývoj zbrzdila a tak další rozvoj přišel až v roce 1922 vznikem britské BBC a 1923, kdy se díky vynálezu ikonoskopu televize stala plně elektronickou záležitostí. První televizní vysílání se odehrálo mezi Glasgow a Londýnem roku 1927, o rok později už mezi Londýnem a New Yorkem. Od roku 1930 byl společně s obrazem přenášen i zvuk. Technika se zdokonalovala a tak bylo možné roku 1936 přenášet první velkou sportovní událost, olympijské hry v Berlíně. Vylepšováním této technologie bylo nakonec možné už v roce 1969 přenášet záběry z přistání na Měsíci. Dalším zásadním krokem byla inovace technologie obrazovek a obzvláště přechod od analogového na digitální vysílání, ať už satelitní, kabelové nebo pozemní. [6] [7] 15

16 3.2 Historie TV v České republice V tehdejším Československu začaly pokusy s televizním vysíláním již před 2. světovou válkou. Bohužel, válka veškerý pokrok na dlouhá léta zastavila. První pokusné vysílání na našem území se tedy uskutečnilo až 23. března 1948 v Tanvaldu, kde byla připravena ukázka pro veřejnost skupinou vědců z Vojenského technického ústavu. Další vysílání se uskutečnilo během Mezinárodní výstavy rozhlasu MEVRO v Praze, taktéž roku První zkušební vysílání Československé televize se uskutečnilo 1. května 1953 ze Studia Praha v Měšťanské Besedě. Pravidelné vysílání bylo zahájeno 25. února První větší vysílač byl umístěn na rozhledně na Petříně. Odtud se nejdříve vysílalo tři dny v týdnu, v létě počet vysílacích dnů klesal na dva. Později se počet vysílacích dní zvýšil na čtyři, v roce 1955 na šest a od 29. prosince 1958 Československá televize vysílala celých 7 dní v týdnu. V souvislosti s rozvojem vysílání také začaly vznikat studia po celém Československu. Roku 1955 v Ostravě, 1956 v Bratislavě, 1961 v Brně a 1962 v Košicích. Postupně byl samozřejmě znát i poměrně rychlý nárůst diváků. Od roku 1962, kdy bylo přibližně milion koncesionářů, se počet lidí vlastnící televizní přijímač zvýšil až na 4 miliony v roce Během 60. let bylo rozhodnuto o výstavbě televizních středisek, konkrétně v Praze a Bratislavě, vláda také rozhodla o vytvoření druhého programu. Během roku 1970 byly dokončeny počáteční etapy výstavby a také předány první provozy v nových střediscích v Praze na Kavčích horách, v případě Bratislavy pak v Mlynské dolině. Výstavba pokračovala až do konce 70. let a díky tomu byl postupně rozsah programů a původní tvorby navyšován. 10. května 1970 bylo vysílání Československé televize obohaceno o druhý program, na kterém bylo od roku 1973 zahájeno pravidelné a barevné vysílání. V případě prvního kanálu ČST bylo barevné vysílání zahájeno až roku [8] Po revoluci v roce 1989 začala doba svobody, díky tomu i uvolnění podnikání a do České republiky přišla nová vlna, tzv. komerční televize. Podrobně se o nich zmíním v další části. 3.3 Význam TV v médiích Televize je stále nejvlivnějším masmédiem i přesto, že stále větší roli hrají tzv. nová média, mezi něž patří především zábava spojená s internetem. Její význam obecně stoupá s věkem, protože na obsluhu je stále nejjednodušší a práce s ní zabere nejméně 16

17 času, stačí zapnout a sednout si do křesla. Má tři hlavní cíle, kterými jsou informovat, vzdělávat a bavit. Hlavní kouzlo televize jako média spočívá v tom, že spojuje obraz, zvuk a má ji doma každý. Zatímco u tištěných médií chybí doprovodný komentář a zprávy jsou minimálně den staré, u vysílání z rádia je často třeba použít vlastní představivost. Televize tyto nevýhody nemá. Pokud jako příklad uvedu sledování přímého přenosu hokejového zápasu, tyto argumenty jsou jistě pravdivé. Důležitou věcí je také to, že co vidíme si obvykle lépe pamatujeme. Televize je také orientována na konkrétního diváka a je tak schopna ovlivnit lidské emoce a chování. Dnes už je samozřejmostí, že pokud například uslyšíme o nějakém neštěstí ať už blízko nás nebo tisíce kilometrů daleko, obvykle jako první zapneme televizi a čekáme na živé vstupy. To je další obrovskou výhodou, protože tak vnímáme televizi jako živé médium. Navíc mnoho lidí, obzvláště v rozvojových zemích, neumí číst a psát, takže televize je jedinou možností, jak přijímat informace z okolního světa. Je tedy zřejmé, že televize je schopna ovlivnit nejvíce lidí tím nejpřirozenějším způsobem, tedy hlavními lidskými smysly, sluchem a zrakem. [9] 3.4 Celoplošné TV stanice v České republice V poslední době se nabídka celoplošných televizních stanic prudce rozšiřuje, zejména kvůli probíhající digitalizaci. Rád bych se tedy o rozvoji této technologie v krátkosti zmínil. Hlavní výhody spočívají v efektivnějším využívání kmitočtů, kvalitnějšímu signálu a díky tomu i kvalitnějšímu obrazu na straně diváka, možnost mobilního příjmu a v neposlední řadě také doplňkové služby, jako je například EPG, tedy elektronický programový průvodce. Do budoucna je také velká možnost vylepšování, zejména kvůli možnosti HD vysílání. Výhodou DVB-T je také skutečnost, že vysílání tímto způsobem je nezpoplatněné. V současnosti jsou v nabídce 4 takzvané multiplexy, kde první síť je provozovaná Českou televizí a slouží pro veřejnoprávní účely, tedy šíření signálu České televize a Českého rozhlasu. Všechny ostatní sítě jsou komerční, takže zde vysílají televize, které si zaplatí vlastní kanál. Čtvrtá síť je však trochu odlišná, provozuje ji soukromý podnikatel a s jejím rozšiřováním jsou neustálé problémy. Jistou nevýhodou digitální televize je omezený počet programů v multiplexu, to by se však časem mělo změnit. K tomu, aby se dala televizní stanice prohlásit za celoplošnou, jsou různé 17

18 podmínky, které má na starosti Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tím nejzásadnějším je však zákon, který říká, že celoplošná veřejnoprávní stanice je taková, která dosahuje pokrytí alespoň 95% obyvatelstva, u komerčních subjektů je potom požadavek o něco nižší, konkrétně jde o minimálně 70% populace. Tyto podmínky v současné době reálně splňují první tři sítě. Síť čtvrtá sice uvádí pokrytí 95,5%, zkušenosti diváků však ukazují, že v reálu těchto čísel rozhodně nedosahuje, hlavně kvůli stále nedostatečnému počtu a výkonu vysílačů. [10] Česká televize Česká televize vznikla k podle zákona o České televizi č. 483/1991 Sb., jako televizní služba veřejnosti České republiky a ujala se tak role provozovatele vysílání a zároveň svého majetku, který jí byl převeden z bývalé československé televize. Z ČST přešla také velká část zaměstnanců. Nová byla však organizační struktura, se kterou přišli první ředitelé. Ta přinesla změnu v zaměstnaneckých vztazích, tvorbě pořadů, výrobou a ekonomikou celé televize. Prvním ředitelem se stal Ivo Mathé. Zajímavostí v nedávné historii je stávka zaměstnanců v roce 2000 kvůli nestandartní volbě nového generálního ředitele a strachu z možné ztráty politické nezávislosti. [11] Nyní má Česká televize celkem 6 stanic: Obrázek č. 1: loga České televize ČT1 je plnoformátová televize, která si dává za úkol bavit, vzdělávat a informovat. Její programová skladba je určena jak pro jednotlivé věkové skupiny, tak pro rodinné sledování. Na ČT1 obvykle najdeme filmy a seriály z původní, české produkce, v menší míře pak dokumenty a vzdělávací pořady. U příležitosti speciálních akcí ČT1 vysílá například i charitativní pořady typu Pomozte dětem nebo Adventní koncerty. 18

19 Mottem ČT2 je hledání souvislostí a s tím souvisí i nabídka pořadů. Základem jsou proto dokumenty všeho druhu, publicistické pořady, umělecké pořady, případně ve večerních hodinách filmy pro náročnějšího diváka. Prostor zde dostávají také začínající tvůrci a různá alternativní tvorba. Stanice ČT24 vznikla jako seriózní zpravodajský kanál, který nemá v České republice obdoby a poskytuje nejobsáhlejší informace ze všech oblastí. Tyto informace jsou poté doplněny o podrobné analýzy, politické a ekonomické souvislosti. Častým jevem jsou zde také přímé přenosy ze speciálních, velmi aktuálních událostí a živé vstupy moderátorů a odborníků přímo z místa. ČT Sport, jak už název napovídá, je čistě sportovním kanálem, který klade důraz na celkovou rozmanitost a dává prostor celému spektru sportů včetně těch opomíjených. Nejčastějším programem je český sport, přímé přenosy z utkání, případně významných zahraničních událostí, jako jsou například různá mistrovství světa nebo olympijské hry. Nejnovějším celoplošným kanálem České televize je ČT :D / ČT Art, jehož programová nabídka je rozdělena podle času. Od rána do podvečera je určena dětem. Najdeme zde pohádky, seriály, ale i vzdělávací a motivační pořady pro diváky od nejmenších po teenagery. Od večera se tento kanál soustředí na náročné, dospělé publikum, které očekává informace z kultury a kvalitní alternativní program, který se na jiných kanálech kvůli nízké sledovanosti zpravidla nevyskytuje. [12] Nova Group Nova Group je televizní a mediální skupina, která působí v České republice. Vlastníkem je společnost CME Group, která provozuje televizní vysílání v několika zemích střední a východní Evropy. Nova Group má pod sebou celkem šest komerčních televizních kanálů, v poslední době také rozvíjí sekci nových médií, kam patří například weby tn.cz, nova.cz, doma.cz, krasna.cz, z online videa potom služba voyo.cz. Donedávna byl ředitelem celé skupiny Jan Andruško, který ale po restrukturalizaci společnosti na svůj post rezignoval. [13] 19

20 Mezi šest televizních kanálů skupiny Nova patří: Obrázek č. 2: loga Nova Group TV Nova je volně šířená plnoformátová stanice, která svou programovou nabídku šíří zejména pro diváky v rozmezí let. Již krátce po začátku vysílání roku 1994 se stala nejsledovanější televizí v České republice, tento post jí zůstal dodnes. Za svou popularitu vděčí především z velkého množství vlastní tvorby, nejsledovanějšího večerního zpravodajství, dramatické tvorby a velkého množství zábavných pořadů, mnohdy ve světové licenci, například Superstar, Hlas, X-factor. Díky své vysoké sledovanosti má největší příjmy z reklamy ze všech televizí v České republice. TV Nova je také provozovatelem charitativní organizace Nadace Nova, která využívá známé tváře z televizních obrazovek k pořádání dobročinných eventů. Nova Cinema je vůbec prvním, volně šiřitelným televizním kanálem, který je zaměřený na vysílání filmů. Tato stanice začala vysílat roku 2007 a stala se tak druhým televizním kanálem Nova Group. Programová nabídka je složená především z populárních filmů a televizních seriálů, nabízí také českou tvorbu. Od svého vzniku se obliba této stanice každoročně zvyšuje. Největší výhodou Nova Cinema je její obsah, který je schopen zasáhnout velice široké věkové spektrum diváků v různých vysílacích časech. Třetí stanicí v pořadí je Nova Sport, která vznikla roku 2008 přejmenováním původní Galaxie Sport. Nova Sport je nejsledovanější placenou sportovní stanicí, jejíž vysílání nabízí satelitní, kabeloví a IPTV operátoři. Mezi hlavní pořady ve vysílání patří především přímé přenosy a záznamy z NHL, KHL, NBA, Evropské ligy UEFA, Gambrinus ligy, hokejové Tipsport extraligy, Wimbledonu a dalších světových tenisových turnajů ATP, Formule 1, Moto GP. Zvláštností tohoto kanálu je to, že nabízí 20

21 i v našich končinách exotičtější sporty jako rugby nebo golf. Přímé přenosy obvykle vyplňují sportovní magazíny a sportovní zpravodajství. Fanda je televizní stanice zaměřená především na muže, konkrétně ve věkovém rozmezí let. Vysílání je nekódované, takže je volně dostupné pro všechny, kteří vlastní satelit, případně kabelovou nebo IPTV televizi. Ve své programové nabídce je zařazena zábava, adrenalinové pořady, akční filmy a také sportovní přenosy. Nalezneme zde také nové řady úspěšných seriálů. Smíchov, jak už název napovídá, je stanicí přinášející smích a zábavu pro celou rodinu. Nabízí různé komediální filmy, seriály, sitcomy a zábavné pořady. Tento kanál je určený především k relaxaci diváka a nemá vyhraněnou cílovou skupinu. Služba je volně šířená v satelitních, kabelových a IPTV platformách, nově také v DVB-T, konkrétně v multiplexu 4. Telka je nejmladší televizní stanicí z celé skupiny Nova. V hlavní programové nabídce jsou především reprízy zábavných pořadů a seriálů, které vyrobila televize Nova za dobu své existence. Telka je stejně jako Smíchov volně dostupná na všech platformách. [14] FTV Prima FTV Prima je provozovatelem celoplošného televizního vysílání. Společnost byla založena již v roce 1992, v této době jí byla udělena vysílací licence v Praze a středních Čechách. Samotné vysílání bylo zahájeno 20. června 1993 a tehdejší TV Premiéra se tak stala vůbec první českou komerční televizní stanicí, od roku 1994 celoplošnou. Vzhledem k rostoucímu podílu ve sledovanosti se o tuto společnost začali zajímat zahraniční provozovatelé televizních a mediálních služeb, proto se FTV Prima v roce 2005 dohodla s mediálními skupinami GME a MTG na 50% vlastnictví. Hlavní motivací pro vstup těchto společností byla snaha o další posílení postavení FTV Prima na českém televizním trhu a také získání prostředků pro nákup nových a atraktivních zahraničních pořadů a zcela nových televizních formátů. Pod FTV Prima v současnosti spadají čtyři televizní stanice: 21

22 Obrázek č. 3: loga FTV Prima Prima Family má dlouhou historii, vysílá od roku 1993 a je tak první komerční televizní stanicí u nás. Do roku 1997 nesla název Premiéra, do roku 2012 Prima a od té doby teprve Prima Family. Tato stanice je volně digitálně šířená. Má plnoformátový program, který cílí na všechny diváky. Hlavním cílem je pobavit celou rodinu, podle toho se vybíral také nový název. Ve vysílacím schématu je obsaženo zpravodajství, publicistika, filmy, původní i zahraniční seriály a také dokumentární a zábavné pořady. Prima COOL je volně šířená, celoplošná stanice, která svoje působení na trhu začala roku Zaměřuje se především na mladší diváky, podle čehož je sestavena i programová nabídka. Vysílá tedy filmy, seriály, dokumenty, zábavné, především zahraniční pořady a nově také sportovní přenosy z fotbalové Ligy Mistrů UEFA. Od roku 2011 vysílá také svou původní tvorbu. V roce 2011 také začala vysílat nová stanice, kterou je Prima love. Svou programovou nabídkou je zaměřená na ženy, které se chtějí bavit při sledování různých seriálů, filmů a pořadů ve specifických časech, které by pro ně měly být nejkomfortnější. Prima love je vysílaná volně, celoplošně, na všech digitálních platformách. Nejnovější stanicí pod FTV Prima je dokumentární Prima ZOOM, která vysílá od roku Stejně jako ostatní má celoplošné pokrytí a je k dispozici zdarma na všech platformách. ZOOM je první stanicí, která je čistě dokumentární. Nabízí informace z přírody, astronomie, kriminalistiky, historie a dokonce dává prostor dokumentům spojeným s různými konspiračními teoriemi. Za krátkou dobu vysílání si ZOOM získal velkou oblíbenost v celém diváckém spektru. [15] 22

23 3.4.4 Ostatní Od příchodu digitálního vysílání se objevily i další celoplošné soukromé televize. Největší z nich je TV Barrandov, která rozšiřuje nabídku plnoformátových stanicí. Svou programovou nabídkou ovšem nedosahuje kvalit velkých televizních stanic, není zde moc kvalitních filmů a seriálů, vlastní tvorba se soustředí především na oživování starých pořadů. Menší televize se obvykle soustředí na konkrétní obor. Mezi takové stanice patří například hudební TV Óčko, v jehož vysílacím schématu najdeme pouze klipy a hudební magazíny, případně rozhovory s umělci. Dalším typem televize je Active TV, která je čistě inzertní a interaktivní televizí. Programová nabídka zahrnuje pouze teleshopping a telefonické soutěžní hry o peníze. Zvláštním typem je lidová hudební TV Šlágr, která kombinuje formát Óčka a teleshoppingu, kdy se během vysílání jednotlivých písniček na obrazovce ukazuje i cena a telefonický kontakt na objednání různých balíčků od těchto neznámých umělců. 23

24 4 Analýza cestopisných pořadů Než začnu jednotlivé pořady analyzovat z různých hledisek, musím nejprve určit, co je to cestopisný pořad. Jelikož se v dostupné literatuře taková definice nevyskytuje, musím tedy na základě poznatků stanovit definici vlastní. 4.1 Metodika analýzy Pro potřeby analýzy jsem provedl následující kroky: Vytvořil jsem vlastní definici cestopisného pořadu. Dle televizního programu a následně sledování, jsem vybral volně šířené a celoplošné televizní stanice, v jejichž programu se vyskytují cestopisné pořady na základě stanovené definice. Na základě týdenního televizního programu jsem určil cestopisné pořady vhodné k analýze. Pro potřeby analýzy polytematických pořadů jsem vytvořil tabulku, do které jsem zaznamenával jednotlivé prvky. U monotématických pořadů není takovéto tabulky zapotřebí. Vybral jsem časový úsek , ve kterém jsem dané pořady sledoval, ať už živě nebo ze záznamu v internetových archivech. Provedl jsem vlastní analýzu. 4.2 Definice cestopisného pořadu Cestopisný pořad je takový pořad, který obsahuje informace týkající se přírodních, kulturních, sociálních a dalších poměrů v určité geografické oblasti světa subjektivním pohledem návštěvníka. Cestopisné pořady tedy diváka seznamují s životními poměry lidí, ukazují přírodní krásy, různé turistické atraktivity, které turista ocení. Takové pořady také často obsahují aktuální postřehy a doporučení. 24

25 4.2.1 Historie cestopisných pořadů Informace o neznámých krajinách a zemích byly v minulosti vždy žádané a to hned z několika důvodů. Nové země slibovaly nové zdroje surovin, přinášely neznámé plodiny, koření, lákaly k výměnnému obchodu. Lidé získávali ve starověku informace ústním předáváním od poutníků, kteří vzdálené krajiny navštívili ať jako obchodníci, válečníci nebo otroci. Výjimečně informace o cizích zemích někteří zapsali v podobě knih. Za jednu z prvních můžeme považovat knihu s názvem Zápisky o válce galské od Ceasera, který v sedmi knihách popsal nejen své vojenské úspěchy, ale také krajinu v daleké Galii, zvyky Germánů a jejich kulturu. Zrodil se tak nový žánr cestopis, prozaický literární žánr, který můžeme zařadit do literatury dokumentární a též také do literatury umělecké. [16] Koncem 13. století sepsal své vzpomínky z cest do Číny Marco Polo pod názvem Kniha o zázracích světa. Cestopis je více známý pod názvem Milione. Tento první skutečný cestopis inspiroval i další autory. [17] První české cestopisy se objevily během 14. století. Naším nejznámějším cestopisem z 16. století je dílo s názvem Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii od Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Později, kdy začaly vycházet první tištené kalendáře se v nich od 18. století začaly objevovat informace v podobě krátkých článků a prvních cestopisných reportáží. [18] Na počátku 20. století vstoupil na mediální scénu zcela nový fenomén, kterým byl film. Obraz je pro člověka nejsrozumitelnějším způsobem, jak sdílet zážitky, zaznamenat je a uchovat. V té době byla již běžná fotografie, která daleko ilustrativněji přibližovala okolní svět a doplňovala text. Měla jednu velkou nevýhodu, zachycovala okolí pouze staticky. Filmem se tak otevřela nová cesta ke zprostředkování informací ze vzdálených zemí. Bratři Lumiérové již v prvním komerčním představení pro veřejnost uvedli první cestopisnou aktualizaci s názvem Náměstí Cordeliers v Lyonu o délce 44 sekund. Vznikl tak nový obor - dokumentární film. Jeho cílem bylo a stále je zaznamenávat skutečnou realitu. Mezi řadou druhů dokumentárního filmu zaujímá důležitou roli také cestopisný dokument, předchůdce cestopisných pořadů v televizi. Názvem 25

26 dokumentární film byly označovány krátké filmy bratrů Lumiérů natáčené v exotických zemích s cílem přinést svědectví o jiném způsobu života. Postupně se krátké filmové informace o jiných zemích, národech přesunuly do filmových týdeníků, které se promítaly před uvedením hraného filmu. V současnosti jsou filmové týdeníky zdrojem informací, jak vypadala města, historické stavby, krajina před padesáti a více lety. [19] 4.3 Nabídka cestopisných pořadů v celoplošných televizích ČR Nabídka cestopisných pořadů je na českých televizních stanicích relativně široká, nabízí reportáže jak z České republiky, tak z Evropy a celého světa, včetně exotických zemí. Původ těchto pořadů je jak domácí, tak zahraniční, délka pořadů nepřesahuje 60 minut. Pořady jsou vysílány během celého týdne, obvykle mimo primetime. Sledovanost většiny z nich je však i přes tento fakt poměrně vysoká, pořady z produkce ČT1 jsou dokonce ve svém vysílacím čase nejsledovanějšími pořady vůbec. Celou nabídku cestopisných pořadů jsem zpracoval do přehledné tabulky, která obsahuje veškeré obecné informace. Tabulka č. 1: přehled pořadů TV stanice Název pořadu Destinace Den Čas Stopáž Sledovanost ČT1 Toulavá kamera ČR Ne 10:00 26 min cca ČT1 Objektiv svět Ne 10:30 28 min cca ČT2 Kamera na cestách svět St 20:00 53 min cca Nova Koření svět So 11:00 40 min cca Nova Cinema Nová cestománie svět So 8:15 29 min cca Prima Prima SVĚT svět Ne 9:20 25 min cca Prima ZOOM 1000 míst svět Út 17:50 45 min cca Prima ZOOM Krásy Evropy Evropa neprav. neprav. 22 min cca

27 5 Rozbor jednotlivých pořadů Pro lepší představu jsem u polytématických pořadů vytvořil přehlednou tabulku, ze které je patrný tématický obsah jednotlivých reportáží. Jedná se o pořady Toulavá kamera a Objektiv. V nabídce jsou i další polytématické pořady, konkrétně Koření a Prima SVĚT. U těch ovšem tabulka není třeba, protože ačkoliv jsem tyto pořady zahrnul mezi cestopisné, ne všechny reportáže tomuto tématu odpovídají, některé jsou pouhými aktualitami nebo zajímavostmi, které nepřináší informace cestopisného charakteru. U monotématických pořadů taková tabulka postrádá smysl, jelikož celý pořad je vytvořený jako jedna velká reportáž na konkrétní oblast a téma, například historické památky ve městě. V následující části se tedy budu věnovat krátkému popisu jednotlivých pořadů a reportáží, ze kterých jsou složeny. Po dvou měsících pravidelného sledování se poté pokusím shrnout, co může divák od takového pořadu čekat, jak je natočen, jaké informace se může dozvědět. 27

28 5.1 Toulavá kamera Obrázek č. 4: Toulavá kamera Toulavá kamera je televizní týdeník vysílaný na ČT1, zaměřený na tipy pro turistiku v České republice. Vysílá se od roku 2003, dramaturgyní, šéfredaktorkou a moderátorkou je Iveta Toušlová, druhým moderátorem je Josef Maršál. Pořad jako takový se skládá z několika reportáží, obvykle 5 až 6, které se soustředí výhradně na turistiku po ČR. Vzhledem k úspěchu Toulavé kamery vzniklo i několik knižních vydání, pravidelné příspěvky pod názvem Toulky s Toulavou kamerou jsou i v časopisu Turista, který vydává Klub českých turistů. [20] Pro bližší představu o pořadu jsem zpracoval krátké shrnutí konkrétního dílu s přehlednou tabulkou o reportážích a jejich zaměření. 28

29 Název pořadu: Toulavá kamera Televizní stanice: ČT1 Datum premiéry: Vysílací čas: 10:00 Sledovanost: Délka: 28 minut Počet reportáží: 6 Tabulka č. 2: konkrétní díl Toulavé kamery Místo Stopáž Historie Příroda Technika Turistika Kultura Tišnov 4: Pec pod Čerchovem 3: Turnov 4: Šluknovsko 4: Povodí Úhlavy 4: Vltava - Štěchovice 4: Z tabulky můžeme vyčíst skladbu jednotlivých reportáží. Tento díl byl tedy složen z šesti reportáží, z nichž tři byly zaměřeny především na turistiku, dvě na historii a přírodu, po jedné na techniku a kulturu. Důležíté také je zmínit fakt, že některé reportáže, v tomto případě například Tišnov, jsou koncipované tak, že za krátkou dobu stihnou pojmout široké spektrum informací, takže divák se dozví dostatek informací o místě, což ho může daleko víc motivovat k návštěvě, než když se za celou reportáž dozví informace jen z jednoho okruhu. Spíš než rozebírat jednotlivé díly je důležité podívat se na pořad jako celek, tedy na skladbu reportáží za celou dobu sledování v září a říjnu. 29

30 Tabulka č. 3: Toulavá kamera celkově Díl Historie Příroda Technika Turistika Kultura Celkem Celkem Toulavá kamera se zabývá pouze Českou republikou a obvykle se snaží hledat místa, o kterých mnoho lidí neví. Z výsledků vyplývá, že obsah reporáží je poměrně vyrovnaný, lehce převažuje kultura. Po ní následuje turistika, historie, příroda a technika, která dostává nejméně prostoru. To je dáno tím, že Toulavá kamera často zavítá do muzeí, případně se věnuje životu neznámých umělců a vzniku jejich děl. Technických památek je v České republice poměrně málo, díky tomu je tedy frekvence takových reportáží nižší. Geograficky Toulavá kamera pokrývá celé území České republiky. Délka jednotlivých reportáží nepřesahuje pět minut, přesto se autorům daří v tak krátkém čase předat dívákovi dostatek informací. Tato délka rozhodně nebrání kvalitě, naopak, podávané informace jsou věcné, konkrétní a obsahově dostatečné. To přispívá k celkové rozmanitosti a divák se tedy u obrazovky nenudí a dokáže se soustředit na jednotlivá fakta. K tomu přispívá i příznivá stopáž pořadu, tedy lehce pod půl hodiny. V závěru každé reportáže jsou uvedeny potřebné kontakty, tedy telefonní čísla, webové stránky, případně jméno konkrétní osoby, která za danou památku nebo atrakci odpovídá. 30

31 5.2 Objektiv Obrázek č. 5: Objektiv Pořad Objektiv je pravidelný cestovatelský týdeník složený z 3 až 4 jednotlivých reportáží. Je zároveň nejstarším pořadem tohoto typu v bývalém Československu, poprvé se vysílal už v neděli Jeho předchůdcem byl měsíčník s názvem Perem a kamerou, který byl mezi diváky oblíbený a proto se vedení tehdejší ČST rozhodlo dát pořadu tohoto typu více prostoru. Jednotlivé reportáže mají obvykle na starosti externisté, pořad jako celek se poté vytváří pod dohledem režiséra z jednotlivých bloků. Vstupy moderátora se natáčí na klíčovacím pozadí, poté je počítačem dodána finální 3D podoba studia. Objektiv byl v ČR vůbec prvním pořadem využivajícím tuto technologii v praxi. [21] Pro bližší představu o pořadu jsem zpracoval krátké shrnutí konkrétního dílu s přehlednou tabulkou o reportážích a jejich zaměření. 31

32 Název pořadu: Objektiv Televizní stanice: ČT1 Datum premiéry: Vysílací čas: 10:30 Sledovanost: Délka: 28 minut Počet reportáží: 4 Tabulka č. 4: konkrétní díl Objektivu Místo Stopáž Historie Příroda Technika Turistika Kultura Markézy 7: Melaka 4: Engelberg 7: Hong Kong 6: Tento díl Objektivu obsahoval celkem čtyři reportáže, každou z jiného kouta světa. V celkovém pohledu na tento díl se zobrazuje fakt, že většina reportáží byla turisticky a historicky zaměřených. Tabulka č. 5: Objektiv celkově Díl Historie Příroda Technika Turistika Kultura Celkem Celkem

33 Tabulka ukazuje, že Objektiv se během dvou měsíců ukázal jako týdeník, který se soustředí především na historii a kulturní prvky navštíveného místa. Reportáže jsou tedy z hlediska zaměření nevyvážené. Kultura s historií zde zaujímá přibližně dvě třetiny z odvysílaných reportáží. Zbývající třetina zahrnuje reportáže týkající se turistiky, přírody a techniky, které jsou nejméně frekventované. V Objektivu chybí kontakty a údaje pro získání bližších informací o uvedených místech a památkách, které by mohl zájemce o návštěvu využít. Proto je Objektiv z hlediska turisty méně přitažlivý, než pořady, ve kterých jsou tyto údaje uvedeny. Stopáž jednotlivých reportáží je odlišná, zpravidla se pohybuje mezi čtyřmi až osmi minutami. I přes poměrně velké množství času tyto reportáže z mého pohledu občas obsahují hluchá místa, jako zbytečně dlouhé záběry na různé detaily, památky nebo krajinu, které nemají pro diváka žádnou vypovídající hodnotu. 33

34 5.3 Kamera na cestách Obrázek č. 6: Kamera na cestách Kamera na cestách je monotématický francouzský cestopisný cyklus, ve kterém se každý díl orientuje na konkrétní stát nebo oblast. Vysílá se od roku [22] Pořad je ve své podstatě dokument, který diváka seznamuje s cestou po konkrétní zemi nebo oblasti, kterou reportér navštívil. V díle o Barmě (na obrázku) se pořad věnuje čistě životu podél řeky. Ukazuje okolní přírodu, zajímavosti, ale také život obyčejných lidí, jejich kulturu a zvyky. Většina dílů z cyklu je zajímavá především pro náročnějšího diváka, jelikož cesta, kterou se reportér vydává, je obvykle netradiční. Cestuje se místními dopravními prostředky mimo hlavní turistické trasy, často s přispěním místních obyvatel jako průvodců po dané oblasti. Divák tedy poznává zemi z reálného pohledu. Jako motivace k návštěvě takového místa však není pro tradičního turistu tento pořad úplně vhodný. Mnohdy, obzvláště v exotičtějších krajinách, se zde objevuje nelehký život místních, špatné hygienické podmínky a špatná bezpečnostní situace. Místa z katalogů pro turisty zde vidíme v daleko menší míře, než by se na cestopisný pořad dalo čekat. 34

35 5.4 Koření Obrázek č. 7: Koření Koření je pravidelný pořad vysílaný na televizi Nova, ve kterém můžeme sledovat exotické reportáže. Pořad vznikl a je zaměřen především na aktuality a zajímavosti z předešlého týdne. Je tvořen směsicí různých reportáží týkajících se života málo známých národů, ale také například kulinářství a různých turistických atrakcí. Koření vedl Vladimír Koula, nyní šéf zahraničního zpravodajství. Pořad zveřejňuje většinou převzaté reportáže nebo materiály různých televizních agentur, méně často jsou zařazovány vlastní pořady. Délka pořadu se pohybuje kolem 50 minut. [23] Vysílací čas je věnován obvykle deseti reportážím, což znamená přibližně pět minut na jednu reportáž. I u tohoto pořadu jsem měl snahu vytvořit podobnou tabulku jako je u Toulavé kamery a Objektivu, nicméně zaměření reportáží často neodpovídalo žádnému z okruhů. Obsahem jsou totiž velmi rozdílné. Někdy neobsahují žádnou turistickou informaci ani se turistiky nedotýkají a nelze je tak zařadit mezi cestopisné (například reportáže o fotbalovém turnaji robotů v Japonsku), v některých dílech je to naopak. 35

36 Tento pořad tedy může být pro diváka spíše inspirací a může ho motivovat k návštěvě dané země, ovšem bez konkrétních údajů, které si takový divák bude muset dohledat svépomocí. Rád bych ovšem konstatoval, že tento pořad je pro diváka velmi atraktivní, obsahuje totiž často reportáže z takových kuriozit, o kterých se málo ví. 5.5 Nová cestománie Obrázek č. 8: Nová cestománie Pořad Cestománie patří mezi nejstarší cestopisné pořady vysílané v Česku. Tento pořad se poprvé objevil v programu České televize v lednu roku 1999 a jeho prvním režisérem byl F. Fenič. Prvními průvodci byla dvojice Bára Štěpánová a Miroslav Vladyka. Po odvysílání 182 dílů na stanici ČT1 se Česká televize rozhodla pořad z obrazovek roku 2004 stáhnout. Od pak převzala pořad televizní stanice Nova pod lehce pozměněným názvem Nová cestománie. [24] Jedná o monotématický pořad, který se snaží zábavným způsobem popsat cestu, kterou reportér jede, střídají se zde jak hlavní turistické trasy, tak setkávání s místními obyvateli a kulturou. Jeho jedinečnost je ovšem podle mého názoru daná jak námětem, tak scénářem a následným zpracováním. 36

37 Kvalita informací je dle mého názoru na vysoké úrovni, jejich počet je dostatečný a snaží se být co nejvíce objektivní. Jedná se o pořad, který během sledování nenudí, k čemuž přispívají i vtipné komentáře od Báry Štěpánové a Miroslava Vladyky. 5.6 Prima SVĚT Obrázek č. 9: Prima SVĚT Prima SVĚT je pořad vysíláný od začátku komerčního vysílání v roce 1993 na tehdejší televizní stanici Premiéra. Původně se tento pořad jmenoval Svět, později Svět 2000 v letech , poté Svět a rok, ve kterém byl vyroben, například Svět Nyní je přejmenován na Prima SVĚT. [25] Pořad se podobně jako Koření na TV Nova skládá z několika krátkých reportáží ze světa. Obvykle se jedná o aktuality, kuriozity a další zajímavosti. Svým obsahem je však kvalitnější, zajímavější a informace jsou srozumitelnější. Je zde také daleko větší počet turistických informací a postřehů z míst, což je dáno také tím, že reportáže nejsou jen přejímány od zahraničních agentur, ale Prima využívá i svých externích spolupracovníků. V reportážích je někdy použita i jistá dávka vtipu, což u takto laděného pořadu rozhodně není na škodu a diváka potěší. Zde jsem se ale setkal s tím, že ne každý díl je 37

38 stejně kvalitní a atraktivní. Dle mého názoru se jedná o nejlepší se zajímavostmi ze světa míst, která musíte vidět, než zemřete Obrázek č. 10: 1000 míst, která musíte vidět, než zemřete 1000 míst, která musíte vidět, než zemřete, je pořad pocházející z USA. Vznikl poměrně nedávno, v roce Pořad je inspirován knihou Albina a Melanie Ulleových. Ukazuje mnoho přírodních skvostů, kulturních zvyků, tradic a různých místních aktivit, které si partneři během své cesty zkouší na vlastní kůži. [26] 1000 míst je pořad, který je pro mě rozporuplný. Jeho potenciál je obrovský, ale zůstává nenaplněný. Cestování s manželským párem je originální a neotřelé, jako dobrodruzi navštíví opravdu vše, co se v oblasti kolem nich nachází a vizuálně je pořad velmi hezký. Problém ovšem nastává u obsahu. Kvalita informací je nízká, často se jen dozvíme, kde zrovna jsme, ale nic navíc. Taktéž počet informací není velký. Největším problémem je pro mě fakt, že na cestopisný pořad zde manželé dostávají až moc prostoru a tak může mít divák občas pocit, že se dívá spíše na reality show, než na seriózní dokument. Obzvláště vzhledem ke stopáži, která činí zhruba 45 minut, se pořad vleče a pokud konkrétní místo není samo o sobě dostatečně zajímavé, v polovině začíná nudit. Na druhou stranu, žádný podobný pořad, který by mapoval celou cestu kolem 38