VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Televizní pořady věnované problematice cestovního ruchu jako motivace k navštívení destinace Bakalářská práce Autor: Martina Studená Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2014

2

3 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

4 Copyright 2013 Martina Studená

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní Mgr. Martině Černé, Ph.D. za pečlivé vedení, rady a připomínky, které mi velice pomohly. Dále bych ráda poděkovala svým rodičům a bratrovi, díky kterým jsem se mohla dostat ve studiu až sem.

6 Abstrakt STUDENÁ, Martina: Televizní pořady věnované problematice cestovního ruchu jako motivace k navštívení destinace. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014 Cílem práce je popsat u vybraných jedinců vliv českých pořadů o cestování na jejich motivaci navštívit lokalitu představenou v televizním pořadu a zjistit, zda vybraní jedinci hodnotí podávané informace jako pravdivé nebo jako marketingový trik. Klíčová slova destinace, masová média, motivace, pořady o cestování

7 Abstract STUDENÁ, Martina: Television programs about travelling as a motivation to visit destinations. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava The aim is to describe the effect of selected subjects to Czech travel programs on their motivation to visit destinations introduced in the TV show and find out whether the selected individuals evaluate information given as true or as a marketing trick. Key words destinations, mass media, motivation, television programs about travelling

8 Obsah Úvod Literární rešerše Teoretická část Destinace Kupní rozhodovací proces Teorie motivace Faktory ovlivňující chování spotřebitele Média Televize jako masové médium Pojem masa a proces masové komunikace Publikum Model účinků na chování Deskripce a preskripce Televizní stanice Česká televize Pořady o cestování na ČT FTV Prima Pořady o cestování na FTV Prima Nova Group Pořady o cestování na TV Nova TV Pohoda Pořady o cestování na TV Pohoda / Relax Praktická část Kvalitativní výzkum Případová studie Polostrukturovaný rozhovor... 31

9 6. Analýzy rozhovorů Rozhovor Jana R Přepis rozhovoru s Janou R Rozhovor Roman P Přepis rozhovoru s Romanem P Rozhovor Anna P Přepis rozhovoru s Annou P Shrnutí výsledků případové studie Závěr Seznamy Seznam tabulek Seznam obrázků Zdroje Knižní zdroje Internetové zdroje Přílohy Příloha 1: Seznam nejsledovanějších pořadů na ČT za leden

10 Úvod Toto téma jsem si vybrala, protože se domnívám, že pořady o cestování a různé cestopisy mohou být pro lidi dobrou motivací k navštívení určitých destinací a také důležitým zdrojem informací. Chtěla bych zjistit, jakou důležitost mohou mít pořady o cestování při rozhodování, kterou zemi má člověk navštívit. Práci budu koncipovat jako případovou studii zaměřenou na tři konkrétní lidi, se kterými povedu polostukturovaný rozhovor na dané téma. Práce bude rozdělena do části teoretické a praktické. V teoretické části se zaměřím na destinaci, kupní rozhodovací proces zákazníků, vliv masových médií na člověka a také na konkrétní české televizní pořady o cestování. V praktické části uvedu konkrétní rozhovory a zhodnotím jejich výsledky jak samostatně, tak obecně v porovnání jednoho k ostatním. Nejedná se o zobecnění výsledků na celou populaci, ale o konkrétní případy a příklady určitého jednání, které se může využít v praxi. 10

11 Literární rešerše Problematice kolem marketingu cestovního ruchu a destinace se věnuje především autorka Dagmar Jakubíková ve své knize Marketing cestovního ruchu. Dále také Ing. Monika Palatková, PhD. v knihách Marketingový management destinací, Marketingová strategie destinace cestovního ruchu a Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Tyto dvě české autorky nejvíce zpracovávají problematiku destinace, cestovního ruchu a destinací. Teorii o masových médiích čerpám z literatury Denise McQuaila, a konkrétně jeho knihy Úvod do teorie masové komunikace. V této knize autor rozebírá historii masových médií, jejich vliv na člověka, působení a konkrétní média a formy. Zbyněk Vybíral se věnuje obecně psychologii, ale zpracovává také vliv masové komunikace prostřednictvím médií a to hlavně ve své knize Psychologie lidské komunikace. Ve své práci se zabývám kvalitativním výzkumem a literární oporu pro svůj výzkum jsem našla u autora Jana Hendla v jeho titulu Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Dále jsem studovala knihu Jiřího Reichela Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Z obou titulů jsem nastudovala metodologii případové studie a rozhovorů. Podobným tématem jako je má práce se zabýval autor Daniel Hrdlička ve své bakalářské práci Analýza cestopisných pořadů v českých celoplošných televizích. Vycházíme v našich pracích z podobných internetových zdrojů. Svou bakalářskou práci psal také pod vedením Mgr. Martiny Černé, Ph.D. 11

12 Teoretická část 1. Destinace Má práce bude věnována zobrazení destinací v pořadech o cestování. Jako první tedy považuji za nutné osvětlit samotný pojem destinace. Je mnoho definic tohoto pojmu. Podle UNWTO je destinace cestovního ruchu geografický prostor (stát, region, místo), který si návštěvník vybírá jako cíl své cesty. Dle Dagmar Jakubíkové lze za destinaci cestovního ruchu pokládat: jeden souhrnný produkt, který je složen z mnoha produktů; kolektivního výrobce; sociálně kulturní jednotku skládající se ze dvou složek: - fyzické (geografická lokalita, fyzické charakteristiky); - nehmotné (historie, lidé); za podnik, který musí být řízen. [Jakubíková, 2012, str. 37] Destinace je představována souborem různých služeb soustředěných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti. Atraktivity destinace tak představují jádro destinace a hlavní motivační stimul návštěvnosti destinace. Určení velikosti a povahy destinace závisí v první řadě na základní (atraktivity) a odvozené nabídce destinace (služby) jako dvou činitelích strany nabídky. Důležitou roli při definování destinace hraje však i strana poptávky, zejména pak motivace k cestě do destinace a vzdálenost mezi výchozím místem a destinací. [1] S problematikou destinací je úzce spojena otázka destinačního managementu a marketingový informační systém. 12

13 2. Kupní rozhodovací proces Po vysvětlení samotného pojmu destinace je důležité pochopit kupní rozhodovací proces zákazníka v cestovním ruchu a pojmenovat jednotlivé faktory, které jej ovlivňují právě k výběru konkrétní destinace. Kupním rozhodovacím procesem se zabývá marketingový výzkum. Jak uvádí Jakubíková [Jakubíková, 2012, str ], chování turisty zahrnuje motivaci, přednákupní fázi spojenou s očekáváním, vedlejší zkušenosti, komponenty po návratu z cesty a vzpomínání. Motivace je velice osobitá záležitost. Když odkryjeme, co vede lidi k tomu, aby opustili své domovy a vydali se na cesty, pak můžeme utvořit přístupy, které nám pomohou regulovat směr turistů a také je ovlivňovat. Spotřební chování zákazníka lze vysvětlit: Na základě ekonomické racionality. Spotřebitel je chápan jako naprosto racionálně uvažující jednotka, která jedná podle principů ekonomické výhodnosti. Na psychologickém základě. Monitorována jsou psychologické podněty (potřeby, přání) k uspokojení určité potřeby. Z pohledu sociologie. Rozhodnutí spotřebitele jsou podmiňována také lidmi kolem, členy rodiny, spolupracovníky, ale také dalšími osobami, např. spoluhráči apod. Z marketingových impulsů vnímáme produkt, cenu, distribuci a propagaci. Marketingové podněty vstupují do tzv. černé skříňky spotřebitele, vyvolávají určité reakce a mění se v souhrn pozorovaného chování (odezvy) spotřebitele. Černá skříňka má dvě části: charakteristiku spotřebitele a samotný proces rozhodování. Představuje interakci vrozených sklonů spotřebitele k určitému kupnímu rozhodování s tím, že současně na rozhodovací proces působí i okolní impulsy. [Jakubíková, 2012, str ] Právě do této černé skříňky se dostávají televizní pořady o cestování a já v této práci zkoumám, jaký mají dopad na rozhodnutí cestovat do konkrétní destinace. 13

14 2.1 Teorie motivace Jednou z možností zjištění motivačních faktorů je sepsání motivačních seznamů. Ty již byly sepsány mnoha autory a marketéry. Z pohledu destinace a jejího managementu dle Palatkové ovšem zůstává problémem všech motivačních seznamů jejich praktická použitelnost, jelikož pro marketingové plánování destinace není rozhodující znalost toho, jaké konkrétní potřeby klientů destinace má produkt uspokojit, popř. do jaké míry tyto potřeby daný produkt uspokojuje. [Palatková, 2006, str. 102] 2.2 Faktory ovlivňující chování spotřebitele V rozhodovacím procesu figurují jako hlavní prvek faktory, které spotřebitele výrazně ovlivňují. Nyní je vyjmenuji a popíši. Jsou to kulturní, společenské, osobní a psychologické faktory. Kulturní mají na chování spotřebitele největší vliv. Kultura je základním východiskem lidských přání a chování. Lidé, kteří koexistují ve stejné kultuře, mají shodné zásady a poznatky, mají obdobné znaky ve spotřebitelském chování. V oblasti cestovního ruchu se provozovatelé různých zařízení setkávají nejen s odlišnostmi v kultuře domácích návštěvníků, ale také, a stále více, s návštěvníky, jejichž kultury se značně liší. Je proto důležité, aby se zabývali jejich rozdílnými kulturními zvyklostmi a snažili se je respektovat, případně, jeli to potřebné, se jim přizpůsobit. Společenské spotřebitelské chování je ovlivňováno společenskými faktory, například malými skupinami spotřebitelů, rodinou, sociálním postavením a rolí. Skupiny, které mají přímý vliv na jedince a do nichž osoba přímo spadá, se nazývají členské skupiny. Člověk může být například členem skupiny turistů, rodiny, pracovního kolektivu atd. Rozlišujeme rozličné druhy skupin. Také dav může mít na chování spotřebitele velký vliv. Názorový vůdce je potom člověk, který ovlivňuje ostatní členy skupiny svými znalostmi, dovednostmi, osobními vlastnostmi a je jimi považován za odborníka. Osobní do oblasti osobních faktorů patří věk a fáze života, životní cyklus rodiny, zaměstnání, ekonomická situace, životní styl, osobnost a vnímání sebe 14

15 sama. Životní styl představuje jednu z důležitých položek ve výsledném vzorci nákupního chování. Je to způsob života jednotlivce, který je vyjadřován jeho aktivitami, zájmy a názory. V následující tabulce uvádím fáze životního cyklu rodiny: Mládí Střední věk Stáří Svobodní Manželské páry bez dětí Manželské páry s dětmi Kojenci Malé děti Dospívající děti Rozvedení s dětmi Svobodní Manželské páry bez dětí Manželské páry s dětmi Malé děti Dospívající děti Manželské páry bez zaopatřených dětí Rozvedení bez dětí Starší sezdané páry Starší svobodní lidé Rozvedení s dětmi Malé děti Dospívající děti Rozvedení bez zaopatřených dětí Tabulka č. 1: Fáze životního cyklu rodiny, Zdroj: [Jakubíková, 2012, str. 173] Psychologické důležitými psychologickými faktory jsou: motivace, vnímání, učení, přesvědčení a postoj. Z potřeby se stává motiv tehdy, když potřeba dosáhne určité úrovně intenzity. Teoriemi motivace se zabývali Sigmund Freud, Abraham Maslow a Frederick Herzberg. Vnímání je proces, jehož prostřednictvím lidé vybírají, řadí a interpretují informace, které jim dávají obraz okolí. Učení je výsledkem vzájemného působení popudů, podnětů, signálů, reakcí a odměn. Popudem je silný vnitřní podnět, který vyžaduje činnost. Přesvědčení a postoje lidé získávají na základě jednání a učení. Přesvědčení je mínění jednotlivce o určité skutečnosti. Postoj je soudržný pozitivní nebo negativní hodnocení, pocity a tendence vůči určitému předmětu nebo myšlence. [Jakubíková, 2012, str ] 15

16 3. Média Pořady o cestování jsou vysílány v televizi. Televizi považujeme za jedno z nejsilnějších médií, které je zaměřeno na velké množství lidí. V této části shrnu vliv masmédií na jednotlivce. 3.1 Televize jako masové médium Televize jako masové médium má za sebou přibližně osmdesátiletou, respektive padesátiletou tradici. Vzešla z technologií, jež existovaly před ní z telefonu, telegrafu, pohyblivé i nehybné fotografie a nahrávání zvuku. Typickým rysem televize je vysoký stupeň regulace, kontrola a udávání licencí veřejnými institucemi původně šlo o technickou potřebnost, později se z toho stala kolekce demokratického rozhodování, státních zájmů, ekonomických výhod a prostých úředních zvyklostí. Ve své nenuceně přiřazené roli veřejného nositele informací si televize obecně ponechala svou důvěryhodnost. Pro děti ve školách a pro dospělé doma plní současně vzdělávací funkci. Téměř ve všech zemích je také největším reklamním kanálem a tato její vlastnost pomohla potvrdit její masově zábavní funkce. [McQuail, 2009, str ] 3.2 Pojem masa a proces masové komunikace Interpretace vlivu masových médií se značně rozcházejí (od negativních po pozitivní), nejtrvalejším elementem obecného hodnocení médií je běžná shoda, že masová média mají velký vliv. Tato představa může za svou existenci poděkovat mnohovrstevnatému významu pojmu masový. Základní koncepce masy bylo motivem zájmu již na sklonku 19. století. Rané používání tohoto pojmu obvykle vyvolávalo negativní představy. Původně odkazovalo k představě davu či k prostému lidu, jenž byl obvykle vnímán jako nevzdělaný, omezený a potenciálně absurdní, vzdorovitý, či dokonce surový. Výraz však bylo možno použít i v kladném slova smyslu, což se projevilo zejména v socialistické tradici, kde masa vyvolávala představu síly a vzájemnosti 16

17 obyčejného pracujícího lidu, který se zorganizoval, aby se postavil za společné zájmy a vzdoroval útlaku. Pojem masa: velký soubor není rozlišený převážně negativní podoba postrádá pořádek je projevem masové společnosti Pojem masová komunikace se začal užívat na sklonku třicátých let 20. století, ale zásadní rysy masové komunikace byly dobře známé již mnohem dřív. Zatímco raná masová média se svou mírou a prostředím významně vzájemně lišila (filmy se například mohly promítat ve vesnických stanech, ale i ve velkoměstských velkolepých biografech), na základě obecných charakteristických rysů můžeme rozlišit typické formy masové komunikace. Nejvýraznějším znakem masového média je ta skutečnost, že je určeno pro mnoho spotřebitelů. Vztahy jsou nutně jednosměrné a neosobní a většina masově komunikovaných sdělení plyne z centralizovaných průmyslových nebo formálních organizací, které mají od svých domnělých adresátů výrazný odstup. Odesílatel má většinou vyšší vážnost, proslulost a odbornost než příjemce. Jejich vzájemný vztah není jen asymetrický, ale často bývá vypočítavý, či dokonce manipulativní. Symbolický obsah nebo sdělení předávané v procesu masové komunikace bývá častěji spíše utvořeno normovaným způsobem (masovou produkcí) a bývá opakovaně využíváno totožným způsobem. Při reprodukci a nadměrném užití ztratilo svou jedinečnost a originalitu. Masová média lze také využít pro individuální, soukromé či organizační účely. Stejná média, jež mohou předávat veřejná sdělení rozsáhlému publiku z důvodů hlavně veřejných, mohou přenášet oznámení velmi osobní (výzvy k dobročinnosti, inzeráty nabízející zaměstnání apod.). [McQuail, 2009, str ] 17

18 3.3 Publikum Publikum sledující média se dělí do několika typů. Jsou jimi například publikum jako skupina nebo veřejnost, publikum jako množina uspokojení, publikum určitého média a publikum definované kanálem nebo obsahem. Publikum určitého média Tato forma zahrnuje například televizní diváky nebo filmové diváky. Tento typ pojmu se začal poprvé používat ve spojení se čtenářskou veřejností nevelikou menšinou, která četla knihy v době, kdy gramotnost ještě nebyla běžná. Označení se obvykle vztahuje na ty, kteří se svým chováním nebo vnímáním vlastní osoby řadí k pravidelným uživatelům daného média. Tento typ publika koresponduje obecné představě trhu pro určitý typ služby. Publikum jakéhokoliv masového média se často překrývá s publikem jiného média. Publikum definované kanálem nebo obsahem Vymezit publikum jako čtenáře, diváky nebo posluchače konkrétní knihy, autora, filmu, novin nebo televizního kanálu je poměrně nekomplikované. Pro výzkum publika je nejpohodlnějším parametrem využití médií, které při empirickém měření nese jen málo problémů. Tato podoba publika je také v souladu s tržními myšlenkami, podle nichž je publikum souhrnem spotřebitelů konkrétních mediálních produktů. Existují také publika ve smyslu stoupenců nebo fanoušků televizních a rozhlasových seriálů, ale nelze je jednoznačně změřit. Publikum často identifikuje obsah podle žánru, obvykle v rámci hranic daného média. [McQuail, 2009, str ] 18

19 3.4 Model účinků na chování Je zřejmé, že v situacích nezáměrného účinku budou někteří jedinci náchylnější k reakci nebo odezvě na podnět než jiní budou více ohroženi, pokud se bude jednat o negativní účinky. Comstock et al. (1978) rozvinuli základní model podnět-odezva pro případ televizního diváctví. Model sloužil především jako pomůcka pro uspořádání výsledků výzkumů týkajících se převážně násilí. Comstock a jeho spolupracovníci očekávají, že mediální zkušenost se v zásadě neliší od jakýchkoli jiných zkušeností, jednání či pozorování, které mohou mít dopady pro učení nebo chování. McQuail [2009, str. 495] jej popisuje následovně: Proces působení je nepřetržitá řada opakovaných vystavení ukázkám chování ( TV jednání ); účinky záleží na tom, jak je chování vnímáno, na vstupech situace a na příležitostech předvádět dané chování. Vstupní bod TV vybuzení TV jednání TV alternativy Vnímané TV následky Vnímaná TV reálnost P TV jednání P=0 P>0 Příležitost NE ANO Zjevné chování Obrázek č. 1: Comstockův et al. model televizních účinků na individuální chování. [McQuail, 2009, str. 495] 19

20 3.5 Deskripce a preskripce V tématu vlivu masmédií na chování obyvatel jsou důležité dva pojmy. Je to deskripce a preskripce. Masmédia poskytují vlastní deskripci (přepis, popis) světa. Spotřebitel masových médií si málokdy utváří vlastní popis tím, že například sám procestuje místa, o kterých se v médiích hovoří, že si ověřuje zprávy z tisku a z televize. Spoléháme na média a důvěřujeme jim. Tímto způsobem přicházejí masová média k moci, kterou na ně přenášíme a představují pro nás svět, ve kterém se svými představami žijeme. Masmédia pojem světa zjednodušují, odkazují nás na to, co je známé a běžné, a také prvotně servírují žádané. Jelikož masová média popisují do šíře a ne do hloubky, přináší s sebou jejich skladba představ o realitě roztržitost, proměnlivost vnímání a zapamatování, otupování krátkodobé paměti, ve svých dopadech vychovávají k přístupnosti k vnějším podnětům, rychlosti, pohotovosti, nestálosti a emoční labilitě, na úkor uzavřenosti, důkladnosti, rozmýšlení, stálých zúžených zájmů a psychického klidu. Preskripce znamená předepisování, někdy dokonce skryté přikazování toho, co máme přijímat, jak se máme (za)chovat apod. V tomto ohledu jsou preskriptivními (instruktážními) mnohé seriály, filmy, pořady, novinové komentáře či slogany reklamních kampaní. [Vybíral, 2000, str. 142] 4. Televizní stanice Zaměřuji se na pořady o cestování vysílané na veřejnoprávní televizi (Česká televize) a soukromé komerční televizní stanice (FTV Prima a TV Nova) a to z důvodu, že jsou dostupné každému divákovi. Nejdříve popíši jednotlivé televizní stanice a následně konkrétní pořady o cestování, které zde vysílají. 20

21 4.1 Česká televize Česká televize (dále jen ČT) byla zřízena ke dni 1. ledna 1992 zákonem o ČT jako televize veřejné služby. Statutárním orgánem je generální ředitel jmenovaný Radou ČT na šestileté období. Současným generálním ředitelem je od roku 2011 pan Ing. Petr Dvořák, MBA. Kontrolním orgánem ČT je Rada České televize, která se skládá z patnácti členů a je volena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky na 6 let, s dvouletou obměnou třetiny členů. Organizační části ČT jsou v Praze, Televizní studio Brno a Televizní studio Ostrava. Programy jsou plnoformátové ČT1 a ČT2, zpravodajský ČT24, sportovní ČT sport, dětský ČT :D a kulturní ČT art. Z hlediska hospodaření je ČT samostatný subjekt nezávislý na státním rozpočtu. Financuje se z televizních poplatků, což je hlavní zdroj příjmů a zákonem vymezené podnikatelské činnosti jako je reklama a sponzoring, což je příjmem doplňkovým. ČT je členem v několika mezinárodních organizacích, například EBU Evropská vysílací unie, EGTA Evropská skupina pro televizní reklamu, PBI Celosvětové sdružení vysílatelů veřejné služby a dalších. [2] Pořady o cestování na ČT Česká televize má nejširší zastoupení vysílaných dokumentů a proto jich popisuji nejvíce. Jsou to pořady zaměřené na světové destinace, ale i na cestování po České republice. Cestománie V lednu 1999 se objevil v České televizi další prospěšný projekt Febia cestopisný magazín, který se stal nejširším a nejsledovanějším původním českým cestovatelským cyklem v historii české televize. S vědomím, že prvotní dokumentární cyklus, který by pravidelně mapoval země světa a poskytoval českým divákům pohled do něj, v tuzemských televizích chybí, poskytovalo FEBIO námět Fera Feniče na cestovatelský magazín již v roce První díl se však začal chystat až na podzim 1998, od ledna 1999 se pak nový týdeník objevil na programu ČT 1. Ihned se stal jedním z nejsledovanějších českých dokumentárních cyklů roku. Přesto jej po půlroce 21

22 (od července, po 25 dílech), vystřídal jiný cyklus vyráběný přímo v České televizi ("Světozor"), avšak divácké úspěšnosti svého předchůdce nedosáhl a sledovanost se ve srovnání s Cestománií propadla na jednu pětinu. "Cestománie" se pak od ledna 2000 znovu vrátila na obrazovku a zpátky si vybojovala pozornost u diváků. [3] Kamera na cestách Kamera na cestách je dokument pocházející z Francie, který vznikal od roku Česká televize jej začala vysílat v roce Jednotlivé díly se zaměřují na konkrétní státy, města či oblasti. [Vlastní zpracování] Objektiv Nejstarší cestovatelský pořad Objektiv se poprvé objevil na obrazovce tehdejší Československé televize v neděli dopoledne. Nápad připravit divákům pořad s tematikou zahraničních zajímavostí se v Československé televizi zrodil už o pět let dříve, tehdy se v programu objevil měsíčník Perem a kamerou, který si následně diváci velice oblíbili. Vedení se tedy rozhodlo věnovat cestopisnému pořadu více prostoru. S námětem přišel tehdejší generální ředitel Jan Zelenka, který nový půlhodinový týdeník nazval Objektiv. Již od začátku bylo cílem pořadu poskytnout divákům prostřednictvím odlehčených reportáží možnost podívat se do světa nejen spřátelených komunistických zemí, ale poznat i prostředí států Západu, které bylo jinak pro většinu našich občanů nedostupné. I přestože se čas od času objevila reportáž kritizující kapitalistické společnosti a vychvalující socialistický blok, většina příspěvků byla díky profesionálnímu přístupu tvůrců především cestovatelská a politicky neutrální. To byl pravděpodobně důvod, proč si Objektiv velmi rychle získal velkou diváckou základnu a zařadil se mezi nejsledovanější pořady vůbec. Přípravou magazínu byla od počátku pověřena zahraniční redakce zpravodajství. Reportáže nejprve vznikaly jaksi nad rámec pravidelných redakčních úkolů, kdy tvůrci během doprovodu politických delegací připravili materiál také pro Objektiv nebo využili příspěvků zahraničních zpravodajů. Na tvorbě se podílela celá redakce. Objektiv je první 22

23 pravidelný cestovatelský magazín v českých televizích. Je to nejstarší pořad svého druhu s trvalou tradicí. A v neposlední řadě je to první televizní relace v Česku, která začala ve svém vzhledu pravidelně využívat virtuálního studia a 3D technologií. Jako bonus jubilejního roku připravila Česká televize speciální narozeninové vysílání pořadu Objektiv. V neděli v se ve studiu sešli někteří bývalí moderátoři a tvůrci, kteří v uplynulých dvaceti letech pořad připravovali, a diváci mohli vidět i vybrané archivní reportáže. [4] Toulavá kamera Týdenní mozaiku o zajímavých místech a lidech ze všech koutů naší země nabízí Toulavá kamera, pořad Česká televize, divákům pravidelně v neděli dopoledne na ČT1 od roku Tvůrkyní pořadu je Iveta Toušlová, která je zároveň dramaturgyní a magazín moderuje střídavě s Josefem Maršálem v režii Hanuše Hackenschmieda. Magazín vzniká ve spolupráci s regionálními studii. [5] 4.2 FTV Prima Společnost FTV Prima, spol. s r.o., provozuje celoplošné televizní vysílání programů Prima, Prima COOL, Prima love a Prima ZOOM. Prima je digitálně šířeným plnoformátovým programem určeným pro všechny diváky, kteří se chtějí dobře bavit a u televize si užít nejlepší zábavu pro celou rodinu. Vysílací osnovu tvoří zpravodajství, publicistika, filmy, české a zahraniční seriály, dokumentární i zábavné pořady. Prima COOL je celoplošným digitálně vysílaným tematickým zábavním programem se zaměřením na filmy, seriály, dokumenty, sportovní a zábavné pořady převážně ze zahraničí. V roce 2011 Prima COOL začal vysílat také svou původní vlastní tvorbu. Prima love je stanice určená pro všechny ženy, které se chtějí bavit při sledování těch nejlepších seriálů, pořadů a filmů, a to v časech, které jsou pro ně co nejvhodnější. Prima ZOOM je celoplošným digitálně šířeným tematickým programem a zaměřuje se na dokumentární filmy převážně ze zahraničí. Název Prima televize znají diváci od roku Značka vznikla přejmenováním vůbec první komerční televizní stanice v České republice, která začala vysílat na území Prahy v roce 1993, a od roku 23

24 1994 bylo vysílání Premiéry TV postupně rozšířeno na území celé republiky. 1. ledna 2012 v 6.00 začala vysílat podle nové licence televize Prima family, která se přejmenovala na televizi Prima. Jediným společníkem FTV Prima, spol. s r. o., je FTV Prima Holding, a. s. Na podzim roku 2005 se společnost GES MEDIA EUROPE B. V. (dále jen GME) dohodla se společností MTG Broadcasting A. B. (dále jen MTG) o vstupu do společnosti FTV Prima Holding, a. s. MTG se stala majitelem 50 % akcií společnosti FTV Prima Holding, a. s. Zbylých 50 % zůstává v majetku původního akcionáře, společnosti GES MEDIA EUROPE B. V. MTG je mezinárodní skupina působící na poli zábavy v televizním a rozhlasovém vysílání ve více než 30 zemích světa. MTG je největší operátor na poli pozemských a placených televizí ve Skandinávii a Pobaltí a největší provozovatel rozhlasových stanic v severní Evropě. Strategické partnerství MTG a GME si od samého začátku klade za cíl podpořit postavení FTV Prima, spol. s r. o., na českém televizním trhu, a to především nákupem zajímavých zahraničních pořadů a nových televizních formátů. Generálním ředitelem FTV Prima je Martin Konrád společně s Petrem Babulíkem. [6] Pořady o cestování na FTV Prima Na FTV Prima jsem se zaměřila na dva pořady o cestování, a sice Ženy na cestách, který vysílá stanice Prima family a který je také zábavným pořadem, nejen naučným. Dalším mnou vybraným pořadem jsou Krásy Evropy se Samanthou Brownovou, který vysílá Prima ZOOM. Ženy na cestách Ženy na cestách je nový cestovatelský magazín, který divákům poskytne seznámení s atraktivními destinacemi a předá jim návody, jak si užít teplo, moře, památky, přírodu a speciality místní kuchyně. Průvodkyněmi na cestách, které vše zažijí a vyzkoušejí na vlastní kůži, jsou Anife Vyskočilová, Zlatuše Polachová, Adéla Tas a Michaela Adámková. Pořad trvá 55 minut a je vysílán každou neděli od 18 hodin. Dále jsou všechny díly dostupné na PrimaPLAY. Nyní běží v televizi 3. řada tohoto pořadu. Pořad namluvil Lumír Olšovský. [7] 24

25 Krásy Evropy se Samanthou Brownovou Známá cestovatelka a moderátorka Samantha Brownová nás provádí nejkrásnějšími evropskými velkoměsty, jako jsou Paříž, Řím nebo Londýn, i menšími městečky jako Oxford. Vždy navštíví místní památky, restaurace a vyhlášené obchody. Americký dokumentární seriál je z roku Pořad je vysílaný na stanici Prima ZOOM. [8] 4.3 Nova Group Skupina Nova je významná televizní a mediální skupina působící v České republice, je součástí CME Group, která provozuje televizní vysílání v šesti zemích střední a východní Evropy. Skupinu Nova utváří sedm televizních kanálů (Nova, Nova Cinema, FANDA, SMÍCHOV, TELKA, Nova Sport a česko slovenská verze MTV) a široký soubor online portálů a služeb (tn.cz, nova.cz, doma.cz, krasna.cz a další). Na internetu poskytuje a řídí také videoportál Voyo.cz, který nabízí jedinečnou službu video-on-demand a také lineární filmový kanál Voyo Cinema. V září 2013 se generálním ředitelem stal Christoph Mainusch. [9] Pořady o cestování na TV Nova TV Nova vysílá pravidelně oblíbený pořad Koření a také Novou cestománii. Koření Všechny vůně světa se mísí v pořadu Koření, který vysílá televize Nova každou sobotu v 11:00. Pořad je uváděn také v reprízách v neděli na stanicích Nova Cinema a Telka. Redakce Koření je malá, zato velice výkonná. Momentálně ji tvoří dva lidé. Vedoucím projektu a současně šéfem zahraničního zpravodajství Novy je Vladimír Kouba a redaktorkou je Kateřina Kálal Kučerová. Reportáže avšak připravují i reportéři zahraniční redakce. Většina obrazového materiálu přichází pomocí zahraničních agentur 25

26 Reuters, APTN apod. S pomocí kreativity a zpravodajského archivu vznikají jedinečné a originální reportáže. Není přitom času nazbyt, protože pořad je aktuální a vyrábí se pouze s týdenním předstihem. Přibližně deset reportáží každý týden. Jakmile je to možné, natáčejí se i vlastní příspěvky. Z časových důvodů je těchto příležitostí ale málo. Rakousko, Švýcarsko, Itálie, Nizozemsko, Belgie, Řecko ale i Salvador, Malajsie, Macao nebo Maroko - tam všude Koření bylo. A snad se brzy zase někam vydá, aby nám přineslo další reportáže vonící dálkou a dobrodružstvím. [10] Nová cestománie Pořad "Cestománie se od 14. září 2004 přesunula na obrazovku nejúspěšnější české komerční televize NOVA pod novým názvem "Nová Cestománie". Důkaz, že úspěšní se přitahují! Po čtyřech a půl letech, kdy si první český cestopisný magazín z produkce FEBIA vydobyl pozici jednoho z nejúspěšnějších pořadů veřejnoprávní televize rozhodla se nejúspěšnější komerční televize k nevídanému kroku - koupit jej jako první dokumentární cyklus od českého nezávislého výrobce pro své vysílání. Přelet přes Vltavu z Kavčích hor na barrandovský kopec znamenal nejen přesun celého tvůrčího týmu, včetně obou dnes již nezaměnitelných moderátorů Báry Štěpánové a Mirka Vladyky, ale i novou, hravější znělku a zajímavější destinace. Všechno ostatní, hlavně směs zábavnosti i poučení, zůstává při starém a tedy úspěšném. Pro FEBIO se právě Nová cestománie spojila i s jedním jedinečným výročím. Její díl, USA: Poklady jihozápadu vysílaný v úterý , se stal zároveň i jubilejním 1000 pořadem, který tato nezávislá produkční společnost od zahájení své produkce v březnu 1992, vyrobila. Nová cestománie má celkem 85 dokončených dílů. [11] 4.4 TV Pohoda Televize Pohoda neboli také Televize Relax je novou vysílací stanicí v České republice. Držitelem licence k provozování programu TV Pohoda je společnost TP Pohoda s.r.o. se sídlem v Ostravě - Porubě. Společnost je zapsána u Krajského soudu v Ostravě. TV Pohoda je celoplošnou televizí, vysílající v nově dobudovávaném multiplexu 4 (DVB- T). Informace o stavu pokrytí jsou uváděny na stránkách multiplexu 4. TV Pohoda je 26

27 také šířena kabelovým operátorem UPC. Orgánem kontroly nad provozováním televizního vysílání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se sídlem v Praze. RRTV je ústředním orgánem státní správy České republiky pro zákonnou regulaci v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. [12] Pořady o cestování na TV Pohoda / Relax Televize Pohoda je poměrně nová a myslím si, že ji ještě spousta lidí vůbec nezaregistrovalo. Mě ovšem zaujaly dva její pořady a to Kam na víkend, který nabízí spoustu cestovatelských a kulturních tipů a potom pořad Kolem světa. Kam na víkend Jaký bude váš víkend? Chcete někam ven? Čtvrtek a pátek je v TV Pohoda plný tipů, kam vyrazit s celou rodinou na víkend. A zvou nás skutečně kamkoliv, kde by nás to jen trošku mohlo bavit. V pořadu ukazují zajímavé tipy na kulturní, sportovní a různé zábavné aktuální akce. [13] Kolem světa Pořad Kolem světa je série dokumentárních filmů, která slouží jako inspirace pro cestovatelské plány. Můžeme zde zblízka poznat exotické kraje, které jsme vždycky toužili navštívit, vyhlášené turistické destinace nebo odlehlé pláže v Thajsku a všechny různé destinace světa. [14] 27

28 Praktická část Praktickou část své práce tvořím pomocí kvalitativního výzkumu, jelikož při kvantitativním výzkumu by byl příliš velký vzorek zkoumaných osob. Jako konkrétní výzkum použiji případovou studii a polostrukturovaný rozhovor. Cílem mé práce není zobecnění nalezených výsledků na celou populaci, nýbrž použití výsledku na zjištěných modelových osobách v praxi. Odpovědi respondentů budou osobní, a tudíž se nedají zobecňovat. 5. Kvalitativní výzkum Někteří vědci zabývající se metodologií vnímají kvalitativní výzkum pouze jako doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protiklad či striktně vymezenou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě. Kvalitativní výzkum postupně získává v sociálních vědách rovnovážné postavení s ostatními druhy výzkumu. Neexistuje žádný běžně uznávaný způsob, jak definovat nebo tvořit kvalitativní výzkum. V typickém případě kvalitativní výzkumník vybírá na počátku výzkumu téma a vymezí základní výzkumné otázky. Otázky může obměňovat a také doplňovat v průběhu výzkumu, během sběru a analýzy dat. Z této příčiny se někdy kvalitativní výzkum považuje za zcela nový jev nebo pružný typ výzkumu. V jeho průběhu se nevytvářejí pouze výzkumné otázky, ale také hypotézy, domněnky i nová rozhodnutí, jak upravovat zvolený výzkumný plán a pokračovat při sběru dat i jejich rozboru. [Hendl, 2008, str ] 5.1 Případová studie Výzkum pomocí případové studie se zaměřuje na důkladný popis a rozbor jednoho nebo několika málo případů. Hlavní výzkumnou otázkou je, jaké jsou charakteristiky konkrétního případu nebo souboru porovnávaných případů. V případové studii jde o podrobné studium jednoho případu nebo několika málo případů. Kdežto ve statistickém průzkumu sbíráme relativně omezené množství dat od mnoha jedinců, v případové studii shromažďujeme velké množství dat od jednoho nebo několika málo 28

29 jedinců. Případová studie usiluje o zachycení obtížnosti případu, o popis vztahů v jejich jednolitosti. Případová studie v sociálně-vědním výzkumu je podobná mikroskopu: její kvalita závisí na tom, jak dobře je zaostřená. Očekává se, že podrobným prozkoumáním jednoho případu o mnoho lépe porozumíme podobným případům. Na konci studie se vyhotovuje také posouzení platnosti výsledků. Typy případových studií rozlišené podle sledovaného případu: 1. Osobní případová studie. Jde o detailní výzkum určitého hlediska u jedné osoby. Věnujeme zde pozornost například minulosti, souvislým činitelům a postojům, které předcházely určité události (užívání drog, rozvod). Zkoumají se možné příčiny, determinanty, faktory, procesy a zkušenosti, jež k ní měly vztah. Může jít také o zaznamenání celého života. Potom se jedná o historii života. Avšak i takové historie zdůrazňují určité hledisko života té konkrétní osoby. 2. Studie komunity. Zkoumá se jedna nebo více komunit ve městě nebo celé město. Tyto studie se také označují jako sociografie. 3. Studium sociálních skupin. Jde o prostudování malých spolu komunikujících skupin (rodina) nebo také větších rozptýlených skupin (zaměstnanci). Tyto studie charakterizují a analyzují vztahy a činnosti ve skupině. 4. Studium organizací a institucí. Zkoumají se firmy, školy, odborové organizace, uskutečnění programů a vnitřních zásahů, kultura organizací, průběhy změn a adaptací. Cíle nejsou stejnorodé. 5. Zkoumání programů, událostí, rolí a vztahů. Tyto studie se orientují na konrétní událost. Zahrnují např. rozbor interakce učitele a žáka, konfliktu rolí, stereotypů, adaptace. Stake rozlišuje tři typy případových studií: instrintivní, instrumentální a kolektivní: Instrintivní případová studie se zabývá případem jenom kvůli němu samému. Výzkumník chce poznat přesně tento případ, vztah k obecnější problematice pro něj není důležitý. Nejedná se přitom o testování hypotéz či návrh teorie, ale o náhled do vnitřních hledisek určitého případu dítěte, pacienta nebo organizace. Výzkumník rozebírá detailně vybrané stránky případu. Cílem je celistvé pochopení případu i porozumění propojení jeho jednotlivých částí. Tato studie se používá také při studiu 29

30 málo známých fenoménů. Výhodou studie je také okolnost, že výzkumník se může zabývat pouze jediným případem a poznat jej dokonaleji. Instrumentální případy jsou chápány jako příklady obecnějšího charakteru. Výzkumník si volí úkaz (např. stres), pak vyhledá případ nebo několik, které tento úkaz představují, a důkladně je zkoumá. Případem může být jedna osoba, ale také skupina. Cílem instrumentální případové studie je pochopit vnější teoretické otázky. V tomto druhu studie se výzkumník nejčastěji zajímá, jak a proč jev funguje v jeho současné podobě. Kolektivní případová studie znamená podrobné zkoumání více instrumentálních případů. Přitom jde o teoretizování v širší souvislosti. Výzkumník soudí, že sledováním více případů získá větší přehled o dané problematice. Takovéto studie se používají ve srovnávacích výzkumech, při testování nějaké teorie nebo při její obměně, rozvoji nebo původním navrhování. Výzkum pomocí případové studie se skládá z následujících kroků, které jsou ve vzájemné interakci: 1. Určení výzkumné otázky. Volí se nějaký jev, na nějž se bude výzkumník odkazovat v průběhu výzkumu. Zaměření výzkumník upřesní určením účelu studie a pomocí výzkumných otázek. 2. Výběr případu, určení metod sběru a analýzy dat. Během plánovací fáze výzkumník určí, jakým způsobem vybere případ, jaké použije techniky sběru a analýzy dat. Pokud bude pracovat s více případy, každým případem se zabývá samostatně. Musí určit, zda některé případy budou mít zvláštní vlastnosti (extrémní případ). Plánuje, jaká data potřebuje, aby zodpověděl výzkumné otázky. Většinou využije kvalitativní metody sběru dat, ale výjimkou není ani použití metod kvantitativních. Zajišťuje, aby sběrem získal kvalitní nezkreslující data. Rozvažuje také základní postup analýzy dat. 3. Příprava sběru dat. Protože se v případové studii vytváří mnoho údajů, je nutné připravit jejich organizaci v nějaké databázi. K tomu se využívá vhodný počítačový program. Plán výzkumu by měl obsahovat zápis postupu sběru dat, termíny a místa. Je nutné předvídat obtíže při sběru dat a připravit opatření pro jejich řešení. 4. Sběr dat. Sběr dat provádí výzkumník systematicky a pomocí více zdrojů. Stále udržuje souvislost mezi daty a případem. Zaznamenává a dokumentuje jednotlivá stádia 30

31 sběru dat. Provádí přepis dat do počítače, označuje a sepisuje data tak, aby je mohl vyhledávat. 5. Analýza a interpretace dat. Výzkumník zkoumá data a hledá souvislosti mezi nimi navzájem a výzkumnými otázkami. Očekává nečekané reakce dat. Hledá v datech. Provádí rozbor uvnitř jednotlivých případů a porovnává data mezi případy. Toto stádium se prolíná se sběrem dat. 6. Příprava zprávy. Cílem zprávy je popsat a přiblížit případ v jeho celistvosti a umožnit čtenáři objektivně zhodnotit průběh studie. Složitost případu výzkumník zobrazuje tak, aby jí bylo možné lépe porozumět. Případová studie má být pružná v ohledu na množství a typ dat. Daty pro případovou studii mohou být rozhovory, záznamy komparace či dokumenty. Obvyklé je použití více typů. Analýza dat z případové studie je náročná činnost vzhledem ke komplexní povaze dat a jejich množství; stává se výkonnější s tím, jak jejich množství roste. Data se zařazují, třídí a interpretují. Jako v každém výzkumu záleží na dovednostech a snaze výzkumníka, jak bude interpretace konkrétní a přínosná. [Hendl, 2008, str ] 5.2 Polostrukturovaný rozhovor Výzkum povedu pomocí polostrukturovaného rozhovoru neboli rozhovoru pomocí návodu (jak uvádí Hendl). Návod k interview představuje seznam otázek nebo témat, které je nutné v rámci rozhovoru probrat. Tento návod má zajistit, že se skutečně dostane na všechna pro tazatele důležitá témata. Je na tazateli, jakým způsobem a v jakém pořadí získá informace, které přiblíží daný problém. Zůstává mu i volnost přizpůsobovat formulace otázek podle situace. Polosturukturovaný rozhovor dává tazateli možnost co nejvýhodněji využít čas k interview. Zároveň umožňuje provést rozhovory s několika lidmi strukturovaněji a ulehčuje jejich srovnání. Pomáhá udržet zaměření rozhovoru, ale dovoluje dotazovanému současně vyjádřit vlastní vyhlídky a zkušenosti. 31

32 Schéma pro návrh návodu: 1. Pokud jsme navrhli obecné téma, napíšeme si všechna vedlejší témata a okruhy otázek, jež nás budou zajímat. 2. Uspořádáme oblasti zájmu ve vhodném pořadí. Jaké je jejich logické pořadí? Která témata jsou nejdůležitější? Doporučuje se umístit nejdůležitější a citlivá témata ke konci rozhovoru. 3. Zamyslíme se nad formou otázek ke každému tématu. Také si rozmyslíme pořadí otázek. 4. Promyslíme si vhodné prohlubující a sondážní otázky. Příbuznou variantou tohoto rozhovoru je problémově zaměřený rozhovor, který se zaměřuje na konkrétní problém. Ten tazatel nastíní a pak se k němu neustále vrací. Nejprve však musí problémovou oblast rozebrat a zpracovat ty aspekty, k nimž se bude rozhovor vztahovat. Rozhovor se přizpůsobuje charakteru problému a je zaměřen na proces to znamená, že jde o postupné zjišťování, ověřování a analýzu dat, kdy se pomalu odhaluje jejich podstata a vzájemná propojenost. Problémově zaměřený rozhovor se hodí pro hledání zakotvené teorie, protože nemá zcela výzkumný charakter a odráží se v něm poznatky z předchozí analýzy. Z těchto důvodů se používají v případech, kdy jsou již k problému známy určité znalosti. [Hendl, 2008, str ] 6. Analýzy rozhovorů Ve svém rozhovoru se dotazuji třech respondentů na otázky týkající se pořadů o cestování. Chci v nich přijít na to, jaký mají vztah k těmto pořadům, jakou váhu ve svém cestovatelském životě jim kladou a jak je hodnotí. Z výsledků vytvořím předpoklad a zobecnění na lidi, kteří tyto pořady sledují. Na konci rozhovoru bude vždy uvedeno několik otázek na osobní údaje. Respondenty jsem proto před zahájením rozhovoru upozornila, že se zde budou tyto otázky vyskytovat. Domluvili jsme se proto, že ve své práci uvedu pouze jejich jména a počáteční písmeno příjmení. 32

33 6.1 Rozhovor Jana R. Z rozhovoru vyplynulo, že paní Janě R. je 51 let a pracuje jako účetní v zemědělském podniku. Bydlí ve Dvorcích a její měsíční výdělek činí dvacet tisíc korun měsíčně. Má již dospělého syna, který bydlí sám, a proto cestuje jen s manželem a dalším párem jejich společnými přáteli. Přiznala, že se může cestování věnovat v takovémto rozsahu hlavně díky manželovu příjmu. Pořady o cestování sleduje často a velice ráda. Zaměřuje se převážně na české pořady. Ráda sleduje také pořady o České republice a to převážně Toulavou kameru. Baví ji také kontrolní otázky, které jsou obsaženy v tomto pořadu. Dále sleduje pořady kdekoliv, kde na ně narazí, ať je to satelit či běžně dostupné televize. Osobně cestuje do zahraničí třikrát ročně za poslední tři roky a po České republice velice často, hlavně do přírody a navštěvuje památky a věnuje se cykloturistice. Zahraničních destinací navštívila mnoho, začala klasickými dovolenými u moře v Chorvatsku, Řecku, Španělsku, na Krétě, na Mallorce. Dále našla paní Jana s manželem velikou zálibu v Africe. Několikrát navštívila Egypt, dále Tunisko, na exotické dovolené byla v Keni. Další destinací byly Kapverdské ostrovy. Současně jako další dovolené v průběhu roku absolvovala v Maďarsku, Francii či Itálii formou poznávacích zájezdů. Jako poslední místo pro svou dovolenou si letos vybrala Dominikánskou republiku, kterou navštívila v lednu. Výběr destinace u ní ovlivňují především pořady o cestování, konkrétně Dominikánskou republiku zvolila a začala se o ni zajímat po zhlédnutí pořadu Ženy na cestách. Dále se inspiruje internetem a případně cestovní kanceláří. Cestuje nejraději s cestovní kanceláří Exim Tours, ale momentálně s nimi nerada cestuje kvůli nekomfortním letadlům. Dále cestovala například s Eso Travel či Firo Tour. Podle paní Jany obsahují pořady o cestování dostatek informací, které jsou navíc dobře zpracované. Může soudit z vlastní zkušenosti, jelikož navštívila hodně zemí, které viděla v pořadech. Zdá se jí, že nám pořady ukazují komplexní pohled na danou zemi. Informace obsažené v pořadech se jí rozhodně jeví jako pravdivé a objektivní a často se jí stává, že hodnotí zemi ještě trochu líp, než ji vykreslují v pořadu. 33

34 6.1.1 Přepis rozhovoru s Janou R. Sledujete pořady o cestování? Ano, velice ráda. Na českých stanicích? Běžně dostupných? Přesně tak, převážně i české pořady. Moje práce je zaměřena právě na tyto pořady. Díváte se i na pořady o České republice? Ano, dívám. Na Toulavou kameru se dívám vždy při vaření. Mám ráda jejich kontrolní a soutěžní otázky. Na co umím odpovědět si hned odpovím a pak za týden sleduji správné odpovědi. Moc ráda to sleduji. Takže si tyto pořady přímo vyhledáváte v programu a máte o nich přehled. Nevyhledávám, protože nemám program, ale vím přesně, ve kterou dobu to je. Vím, že Cestománie bývá v týdnu, Ženy na cestách bývaly v neděli v podvečer a Toulavá kamera dopoledne o víkendu. Obzvlášť vyhledávám díly o zemích, kde jsem byla. To je úplně jiný zážitek to vidět znovu v televizi. Všechno se mi vrací a vzpomínám na to úplně nádherně. Zrovna jsem viděla díly o Paříži a byla jsem nadšená, protože jsem na podzim zažila a viděla přesně to, co ukazovali v televizi. Jako bych to prožila ještě jednou. Jinak sleduji všechno, i na satelitu. Zrovna jsem viděla pořad Nejkrásnější hotely světa. Pokud někam přepnu a vidím, že je tam něco o cestování nebo jiné kultuře, hned mě to upoutá. To je moje záliba! Jak často jezdíte do zahraničí? Teď v posledních třech letech 3x za rok. Do zahraničí? A v rámci České republiky cestujete? Jezdíte na výlety? Ano, to se týká zahraničí. Na výlety u nás jezdíme často, na jaře jezdíme na Broumovsko, 2x ročně jezdíme na kola a na Slovensko. Hodně navštěvujeme zámky. Loni jsme navštívili v jedné sobotě asi sedm zámků. Vždycky jeden navštívíme i vevnitř. Rádi chodíme do přírody, třeba na Praděd na túru. Když máme čas, tak se cestování opravdu hodně věnujeme. 34

35 A jaké zahraniční destinace jste navštívila? Cestujeme asi od roku Dva roky po sobě jsme byli v Chorvatsku, v roce 1997 jsme letěli poprvé letadlem na Rhodos, půjčeným autem jsme jeli přes celý Rhodos, navštívili jsme údolí motýlů, byli jsme ve Faliraky apod. Další rok jsme byli v Africe. Tu miluji, mám velkou pokoru před jejich náboženstvím. Mají to tam celkově jiné než my. Pokoru k životu mají, líbí se mi jejich kultura, jejich domy, mešity. U nás neexistuje, že bychom si vyzuli boty při vstupu do kostela. První rok to byl Tunis. Dále jsme byli na Krétě, Chalkidiky, tam jsme navštívili Atos, kde žijí mniši. Vždycky si půjčíme auto a objedeme celý ostrov. 5x jsme byli v Egyptě, pokaždé v jiné destinaci. Dále jsme byli na Mallorce, tam se mi to příliš nelíbilo, protože je to spíš dovolená pro mladé. Jsem ráda, že jsem tam byla kolem 40 let. Bylo tam mnoho Němců a pouštěli si hlasitou hudbu. Od té doby se ptám, jestli je destinace klidná. Dále jsme byli v Tabarce, to je vrchní část Afriky a ta je strašně podobná Evropě. Jsou tam kopce, je to hornatá zalesněná část. Pro Afriku je to velmi neobvyklé. Tam se mi moc líbilo. Pak už začal zmiňovaný Egypt, kam jsem se dlouho obávala kvůli nepokojů. Navštívili jsme tam pyramidy, chrámy, Káhiru, Luxor, Karnak atd. Poprvé jsme tam byli v roce Miluji egyptské knížky. Moc jsem jich přečetla. V Egyptě je krásné moře, protože jsou tam nádherné ryby a korály, které jde vidět i okem. Pak jsme už byli poprvé na exotické dovolené na Kapverdách. Byli jsme na ostrově Sal. Je tam krásný písek, ale nejsou tam palmy, což mě trochu zklamalo. Tam jsme byli po celém ostrově, viděli jsme hlavní město, Fata Morganu, různé stavby. Je to velice chudá země, viděla jsem tam kulturu, která je neobvyklá. Jsou chudí, žijí v předměstí, žijí v plechových budkách. Rozdávali jsme dětem bonbóny. Vždycky, když navštěvuji takové země, tak beru nějaké malé dárky. Ptám se v cestovní kanceláři, co se tam hodí přivézt. Vozím propisky, omalovánky, sladkosti apod. Vždycky si tam koupím od nějakých domorodců suvenýr. Po Kapverdách jsme byli v Římě, protože vždycky současný rok jezdíme do evropských měst. Dále jsme byli v Maďarsku, kde jsme byli v lázních. Každý den jsme spali u jiných místních obyvatel. O rok později jsme byli v Keni, kde jsme si koupili dvoudenní výlet na Safari. Natáčela jsem si tam video a to když si pustím, tak jsem tam hned zpátky. Velice mě to zaujalo. Jinak je to velice chudá země, která žije asi jen cestovním ruchem a lovem ryb. Byl tam velký odliv. Ráda bych se tam jednou vrátila. A tento rok jsem byla v Dominikánské republice. Tam se mi velice líbilo, byla to 35

36 opravdová exotika v pravém slova smyslu. Krásný bílý písek, pláže a dokonalé all inclusive. Báječné jídlo a servis. Podle čeho si vybíráte destinaci? Třeba Dominikánu jsem si vybrala podle pořadu Ženy na cestách. Tam jsem viděla Dominikánskou republiku, Kubu a Mexiko. Kuba se mi zdála, že je tam pořád ten režim, takže jsem se rozhodla pro svobodnější zemi. Mexiko se mi zdálo hodně daleko. Poprvé jsme letěli z Vídně a můžu to jen doporučit. O mnoho lepší servis, prostor v letadlech. Kultura cestování je podle mě pro naše české klienty podúrovňová. Cestovní kanceláře by se měly zamyslet a zvážit nákup lepších letadel. Další otázka je skoro zbytečná. Vybrala jste si někdy destinaci podle pořadu o cestování? Ano, nechávám se jimi velice ráda inspirovat. Cestujete s cestovní kanceláří? Máte nějakou oblíbenou? Nejvíc jsme cestovali s Exim Tours. Mám i jejich věrnostní kartičku. Ale kvůli letadlům momentálně nerada létám s Exim Tours. Ale letěly jsme i s Eso Travel a Firo Tour. Pokud jste viděla pořad o destinaci, ve které jste byla až po jejím navštívení, jak jste hodnotila informace v něm obsažené? Navštívila jsem několik zemí, které jsem viděla v pořadech a myslím si, že nám dávají dostatek informací a jsou dobře zpracovávané. Ukážou nám krásu hotelu, moře, vnitrozemí, zkrátka komplexní pohled a myslím si, že vždy odpovídá skutečnosti. Zdály se vám některé informace o destinaci přikrášlené, případně jevily se jako marketingový trik? Konkrétně u té Dominikánské republiky ukazovali jinou oblast, než jsme byli my, ale prezentovali to pěkně. Také jsme byli na fakultativním výletě, který byl podobný. Myslím si, že informace jsou objektivní a hodnotím tu zemi možná ještě trochu líp, než v pořadech. Kolik je vám let? Padesát jedna let. 36

37 Cestujete sama? Ve dvojici nebo ve větších skupinách? Mám dospělého syna, takže nyní cestuji vždy s manželem a kamarádkou a jejím manželem. Jaké je vaše povolání? Jsem účetní v zemědělském podniku. Jaký je váš měsíční příjem? Dvacet tisíc, ale můžeme si dovolit takto cestovat hlavně díky manželovu příjmu. 6.2 Rozhovor Roman P. Pan Roman P. je 36letý muž z Třebohostic. Jeho povolání je manažer, momentálně nezaměstnaný. Jeho současný příjem je korun, ale pokud je zaměstnaný, vydělává v řádu tisíc korun. Cestuje nejvíc s manželkou, někdy také ve skupince s kamarády či rodinou. Samotného by ho to nebavilo. Dle jeho slov sleduje pořady o cestování sem tam. Jeho práce je náročná na čas a tak se nedá předpokládat, že bude mít na televizi celkově dostatek času. Pořady sleduje hlavně na českých stanicích. Konkrétně má rád hlavně Objektiv nebo třeba Cestománii a vyhledává pořady o leteckých katastrofách. Pokud na něco narazí, rád se podívá, ale nepamatuje si názvy pořadů. Do zahraničí cestuje minimálně třikrát ročně, jak na rekreační dovolené, tak na výlety v rámci Evropy. Po České republice cestuje neustále, jelikož má syna, a tak jezdí s rodinou často na výlety. Pan Roman navštívil celkem asi 33 států. Nejzajímavější pro něj byly ostrovy v Tichomoří Fidži, Cookovy ostrovy a Tahity. Dále navštívil například Bali, Thajsko, dvakrát Japonsko, Čínu, Tai-Wan, Seychely, Spojené Arabské Emiráty, Tunisko, Egypt, Nový Zéland, několikrát byl v Americe. Evropu procestoval skoro celou. 37

38 Destinaci, kterou navštíví si v současné době vybírá hlavně podle zajímavé ceny letenky. Většinou za jeden let navštíví dvě destinace. Prvotní impuls získá z televize, článků v časopisech, například Koktejl a také se nechává hodně inspirovat internetem. Do roku 2005 cestoval pouze s cestovními kancelářemi, od tohoto roku si ovšem vše zařizuje sám od letenek, přes ubytování a výlety. Žádnou oblíbenou cestovní kancelář nemá, řídil se vždy cenou. Na otázku, zda si někdy vybral destinaci podle pořadu o cestování odpověděl, že určitě ano. Chystá se do Galapág, o kterých viděl právě pořad o cestování. Velice ho inspirovaly díly o Americe, kde využil znalosti z pořadů k výletům do národních parků a podobně. Informace obsažené v pořadech nechtěl hodnotit obecně. Přijde mu to příliš individuální. Jednou mu přišlo, že byl pořad tak obsáhlý, že když byl v konkrétní zemi, měl z toho pocit, že nenavštívil skoro nic. Jindy to na něj zase působilo, že zem prolétli letem světem a on by vybral více zajímavostí, které by divákům předal. Nikdy se mu však informace o zemích nejevily jako marketingový trik či nějak přikrášlené. Objektivně může zhodnotit, že reklamy cestovních kanceláří jsou podle něj často přikrášlené oproti skutečnosti. Nemá rád, jak komentátoři komentují Cestománii, ale například Objektiv hodnotí jako seriózní Přepis rozhovoru s Romanem P. Sledujete pořady o cestování? Sem tam je sleduji. Hlavně na českých stanicích. Jaké konkrétně? Hlavně Objektiv, Cestománii a také vyhledávám pořady o leteckých katastrofách. Jinak si moc nepamatuji ty názvy. 38

39 Jak často cestujete? Do zahraničí? Určitě třikrát do roka. Někdy čtyřikrát a více, pokud počítáme i Rakousko, Německo a podobně. To vezmeme auto a jedeme třeba do Drážďan, do Vídně a tak různě. A v rámci České republiky? To pořád. Mám syna, takže jezdíme na výlety. Jaké destinace jste navštívil? Jako nejzajímavější? Třeba. Můžete vyjmenovat i všechny. Nejzajímavější pro mě byly ostrovy v Tichomoří Fidži, Cookovy ostrovy, Tahity, dále Asie, Indonésie Bali, Thajsko, Čína, Tai-Wan, Japonsko, Spojené Arabské Emiráty, Turecko, Afriku jsem moc neprocestoval, tam mám akorát Tunisko, Egypt, Seychely. Vůbec jsem nebyl v Karibiku. Několikrát jsem byl v Americe, strávil jsem rok na Novém Zélandu. Dále jsem byl v Brazílii. Celkově jsem navštívil nějakých 33 zemí. Podle čeho si vybíráte destinaci? Teď podle zajímavé letenky, ale třeba zrovna teď se rozhoduji, že chci navštívit Filipíny a vyhledávám si nejlevnější letenky do okolí. Většinou za jednu cestu navštívím dvě destinace. Kupuji si přerušený let. A prvotní impuls, který vás vede k té destinaci? Prvotní impuls je třeba v televizi nebo v různých článcích o zemích světa. Dříve jsem odebíral časopis Koktejl. Také hodně z internetu. Zařizujete si dovolenou sám? Nebo jezdíte s cestovní kanceláří? V roce 2005 jsem letěl poprvé sám, že jsem si vše zařídil. Do té doby jsem jezdil s cestovní kanceláří. Řídil jsem se hlavně cenou. Neměl jsem žádnou oblíbenou. 39

40 Vybral jste si někdy destinaci podle pořadu o cestování? Určitě. Viděl jsem pořad o Galapágách a jsem rozhodnutý tam jet, jen hledám partnera na cestu, protože žena tam jet nechce. Tam se musí jet jedině lodí a měla by mořskou nemoc. Určitě jsem viděl pořady o Severní Americe a ty mě inspirovaly k výletům tam. Pokud jste viděl pořady o destinaci, ve které jste byl, až po jejím navštívení, jak jste hodnotil informace v něm obsažené? To je hodně těžká otázka. Bylo to hodně individuální. Třeba když jsem viděl pořad o Novém Zélandu, tak jsem si řekl, že jsem tam byl rok a vlastně jsem skoro nic neviděl z toho, co tam ukazovali. Ale naopak někdy jsem viděl, že to vzali letem světem, že jsem měl pocit, že jsme toho viděli i víc. Já to většinou nastuduji, když někam jedem a většinou navštěvujeme TOP 10 míst. Zdály se vám některé informace o destinaci přikrášlené, případně jevily se jako marketingový trik? Ne, to se mi nikdy nestalo. Přišlo mi spíš, že když jsem viděl reklamy cestovních kanceláří, tak si to tam přikrášlovaly. Třeba Egypt nevypadal úplně tak, jak v reklamním videu. V pořadu o cestování mi přišly informace objektivní. Pravda je, že nemám rád, jakým stylem popisují ti komentátoři v Cestománii. Takže mám radši Objektiv a ten mi přijde objektivní Kolik je vám let? 36 let. Cestujete sám? Ve dvojici, případně ve větších skupinách? Hlavně s ženou, někdy ale i ve skupinách s rodinou nebo kamarády. Samotného mě cestovat nebaví. Jaké je vaše povolání? Jsem manažer. Jaký je váš měsíční příjem? Momentálně korun. Jsem nezaměstnaný, na Úřadu práce. Když jsem zaměstnaný, vydělám si v řádu tisíc. 40

41 6.3 Rozhovor Anna P. Paní Anna P. bydlí ve Starých Hodějovicích u Českých Budějovic. V současné době má 59 let, v červenci jí bude 60 let. Celý život pracovala jako signalistka u Českých drah, momentálně je v důchodu a pobírá cca. 11 tisíc korun. Když pracovala, vydělávala kolem 13 tisíc korun. Kvůli cestování vždy hodně šetřila. Cestuje obvykle ve větších skupinách, jednou byla pouze ve dvojici a preferuje skupinové cestování. Na cestování má ráda anonymitu. Podle svého názoru sleduje paní Anna pořady o cestování málo, což pro ni znamená, že je nesleduje pravidelně, ale ví, kdy se vysílají. Konkrétně sleduje hlavně pořady na ČT2 Cestománii, Toulavou kameru a v současné době ji baví S kuchařem kolem světa. Když jí nějaký zajímavý díl unikne, píše si to a chystá se dívat se víc na internetu. Cestuje jednou za rok do zahraničí a na jaře a na podzim absolvuje nějaký větší výlet po České republice. Navštívila Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Gruzii, Itálii, Řecko, Španělsko, Brazílii, Srí Lanku, Japonsko, Německo a Egypt. Dříve cestovala hlavně s Čedokem a CKM, naposledy byla na Srí Lance s nějakou německou cestovní kanceláří. V současnosti jí dovolenou obvykle zařizuje syn, takže se o to nestará. Destinaci k navštívení si vybírá hlavně podle ceny a zohledňuje také roční období. Preferuje navštívit v zimním období slunné destinace. Zatím si nevybrala destinaci podle pořadu o cestování, kterou by se jí podařilo i navštívit. Běžně si ale po zhlédnutí říká, že by se tam chtěla podívat. V poslední době jí to připomněl hlavně díl Cestománie o Kubě, kterou již dlouho chce navštívit. Paní Anna nejraději vyhledává pořady o zemích, kde již byla kvůli vzpomínkám. Ráda vidí znovu zprostředkovaně místa, která navštívila. Informace v pořadech hodnotí pozitivně a přijdou jí dostatečné. Nikdy se jí nestalo, že by destinaci zobrazovali v pořadu nepravdivě nebo přikrášleně. Často nestihnu díl od začátku a v průběhu pozná, co to je, protože vidí známá místa. 41

42 6.3.1 Přepis rozhovoru s Annou P. Sledujete pořady o cestování? Sleduji, ale málo. Co to znamená, málo? Ráda bych se dívala víc. Nesleduji to pravidelně, ale vím, kdy ty pořady jsou. Jaké pořady konkrétně? Cestománii, Toulavou kameru a podobně, hlavně na ČT2. Když mi něco unikne, napíšu si to na lístek a chystám se na to podívat na internetu. Teď se ráda dívám na pořad S kuchařem kolem světa. Jak často cestujete? Jednou za rok do zahraničí a na jaře a na podzim nějaký větší výlet po České republice. Jaké destinace jste navštívila? Tak pokud bych to měla vyjmenovat vše, bylo to Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Itálie, Řecko Gruzie, Španělsko, Brazílie, Srí Lanka, Japonsko, Německo a Egypt. Cestujete s cestovní kanceláří? Asi tak napůl, dříve hodně s cestovní kanceláří a teď mi dovolené zařizuje obvykle syn. Hlavně jsme jezdili s CKM a Čedokem. Na Srí Lance jsme byli s německou cestovní kanceláří. Podle čeho si vybíráte destinaci? Hlavně podle ceny. A také zohledňuji roční období. Jezdím v zimě do tepla. Aby to mělo svůj efekt. Přijde mi hloupé jezdit v létě do tepla. Jela bych jedině v zimě na hory do zahraničí. Vybrala jste si někdy destinaci podle pořadu o cestování? Zatím ne. Stalo se mi, že jsem si po shlédnutí řekla, že bych tam chtěla jet, ale ještě jsem nic takového nezrealizovala. V poslední době mi připomenula Cestománie o Kubě, že bych tam jednou chtěla jet. 42

43 Pokud jste viděla pořad o destinaci, ve které jste byla, až po jejím navštívení, jak jste hodnotila informace v něm obsažené? Hlavně vyhledávám pořady o destinacích, kde jsem již byla. Je to úplně jiný pocit, když se dívám na místa, kde jsem byla. Vzpomínám na ty chvíle. Informace mi přijdou dostatečné. Hodnotím je pozitivně. Zdály se vám některé informace o destinaci přikrášlené, případně jevily se jako marketingový trik? Spíš ty informace souhlasily. Často v televizi poznám místa, kde jsem byla. Nedívám se na program, jaký díl zrovna bude, ale pak to v průběhu poznám. Nikdy se mi nestalo, že by tu zem zobrazovali jinak, než to bylo ve skutečnosti. Kolik je vám let? Momentálně 59, v červenci mi bude 60 let. Cestujete sama? Ve dvojici nebo ve větších skupinách? Sama nikdy necestuji, většinou ve větších skupinách. Jednou jsem byla pouze ve dvojici. A přijde mi to lepší, cestovat ve větší skupině. Hlavně mám ráda, že v zahraničí jsem anonymní. Třeba v Brazílii nebyli vůbec žádní další Češi. Tam jsme byli jediní z celé Evropy. Je příjemné, že nikdo neví, kdo jsi. Jaké je vaše povolání? Celý život jsem pracovala jako signalistka u Českých drah. Jaký je váš měsíční příjem? Momentálně jsem v důchodu a mám 11 tisíc. Když jsem cestovala, měla jsem kolem 13 tisíc. Hodně jsem šetřila kvůli cestování. 43

44 7. Shrnutí výsledků případové studie Na počátku případové studie jsem si určila výzkumnou otázku a ta zní, zda pořady věnované problematice cestovního ruchu ovlivňují motivaci k navštívení destinace a jak lidé, kteří tyto pořady sledují, hodnotí informace v nich obsažené. Určila jsem, že provedu rozhovor se třemi osobami. Každý je z trochu jiné věkové a příjmové kategorie. Logicky soudím, že prvotním faktorem k možnosti cestovat jsou právě peníze. Z rozhovorů vyplynulo, že aby mohli lidé navštívit destinaci, kterou vidí v televizi, je důležité mít dostatek finančních prostředků. V mém případě se ve všech třech případech jednalo o lidi s minimálně středoškolským vzděláním. Předpokládám, že právě vzdělaní lidé se zajímají o svět, cestování, jiné kultury apod. Ve všech třech případech se respondenti shodli na tom, že cestují minimálně s jednou další osobou, lépe však ve skupince. Rozhovor byl rozčleněn do třech částí. První část zjišťovala, zda respondent vůbec sleduje pořady zaměřené na cestování. V této části všichni respondenti odpověděli kladně, odpovědi se lišily pouze v tom, jak často tyto pořady sledují. První respondentka, paní Jana R. je sleduje velice často, další respondenti jak jim čas dovolí, ovšem o poznání méně. Všichni se shodli na tom, že sledují české pořady vysílané na běžně dostupných stanicích. Obzvláště potom na České televizi, která se tomuto tématu věnuje nejvíce. Nejznámějšími pořady o cestování jsou podle mé studie Cestománie a Toulavá kamera. Všichni mí respondenti mají s cestováním bohaté zkušenosti a procestovali hovorově řečeno kus světa. Cestují jak po České republice výletně, tak i minimálně jednou ročně do zahraničí. Cestování je velkou součástí jejich života a jejich velkým koníčkem. Impulsů k výběru destinace je samozřejmě několik. V mých rozhovorech se však ve dvou ze třech případů potvrdilo, že si respondenti vybírají destinaci i na základě televizních pořadů o cestování. Samozřejmě je důležité brát v potaz další faktory, jako je cena, internet, běžná popularita destinace a jiná média, než je televize. Za důležitý faktor, ovšem při předpokladu, že jej lidé sledují, považuji právě pořady o cestování. Myslím si, že na tyto lidi mají velký vliv. Buď mohou být prvotním impulsem, proč cestovat právě do té konkrétní destinace nebo jen ujištění o její zajímavosti a nenahraditelnosti. Lidé si prostřednictvím pořadů o cestování plní své sny a sledují destinace, které třeba nikdy reálně nenavštíví. Nicméně je dle mého názoru důležité 44

45 představovat i méně pohádkové a finančně méně dostupné destinace, aby si na své přišli cestovatelé všech ekonomických skupin. Soudě dle uskutečněných rozhovorů musím říct, že na rozdíl od mých předpokladů, je velice oblíbené sledovat díly pořadů o cestování, které zobrazují zemi, kterou již člověk navštívil. Všichni mí respondenti se shodli, že v televizi rádi poznávají místa, která viděli naživo a vzpomínají u těch snímků na své zážitky z dovolené. Tento fakt je pro mě velice neočekávanou novinkou. Na tento poznatek navazuje další. Všichni tři respondenti již viděli nějaký pořad o zemi, kterou navštívili. Má otázka zněla, jak hodnotily informace v něm obsažené. Odpovědi na tuto otázku byly stručné, ale výstižné. Všichni se shodli, že informace byly obsáhlé, pravdivé a dostačující. Jen pan Roman P. uváděl, že v některém pořadu mu přišlo, že dostává moc informací, že měl pocit, že skoro nic nenavštívil v dané zemi a někdy naopak měl pocit, že informací je tak málo, že toho viděl opravdu mnoho. Nutno podotknout, že záleží na každé redakci a týmu, který daný pořad zpracovává. Každý má svůj subjektivní pohled na věc, ale k nám by se měl dostávat pokud možno objektivní. Na základě rozhovorů usuzuji, že tomu tak je. Informace o destinaci jsou v pořadech podle všech respondentů pravdivé a dobře zpracované. Paní Jana R. také velice kladně hodnotila komplexnost informací v pořadech. Z respondentů je to právě ona, která má největší přehled o vysílaných pořadech o cestování, a proto ji považuji za velice objektivní. Kladně hodnotím nově vznikající pořady o cestování, které jsou tematicky zaměřené, jako například již zmiňovaný pořad S kuchařem kolem světa. Může tak nalákat více sledujících, kteří se zaměřují na více témat. Do budoucna bych já konkrétně uvítala například pořady o cestování rozlišené právě pro ekonomické třídy, například tipy pro mladé studenty, kteří se chtějí vydat na cestu s krosnou nebo pohled do luxusních destinací pro náročné turisty apod. Myslím si, že pořady o cestování mají velký potenciál, jen je třeba se mu věnovat a nezabředávat do stejných, již vyjetých kolejí. Dle mého názoru podpořeného touto případovou studií soudím, že lidé se nechají ovlivnit tím, co vidí právě v těchto pořadech. Proto bych se zaměřila kupříkladu na konkrétní rady pro cestovatele. Dobrým znakem je, že mí respondenti hodnotí informace obsažené v pořadech o cestování za pravdivé a objektivní. Pokud by to tak bylo i při prostudování velkého vzorku diváků, dalo by se na této charakteristice stavět. Je jasné, že při tvorbě 45

46 televizních pořadů je nutný sponzoring, ale je důležité, aby tyto objektivní pořady nespadaly do různých marketingových triků. 46

47 Závěr Cílem mé práce bylo popsat u vybraných jedinců vliv českých pořadů o cestování na výběr destinace. Jsem přesvědčena, že jsem vytyčený cíl splnila. V teoretické části jsem nashromáždila informace o destinaci, což je základní pojem mé práce. Dále jsem popsala kupní rozhodovací proces, ve kterém je obsažena právě volba destinace a co ji může ovlivňovat. Důležitou součástí kapitoly byly také faktory, které ovlivňují chování spotřebitele. Zde byla pozornost věnována tzv. černé skříňce každého člověka, kde se mísí myšlenky a vjemy, které k němu mohou přicházet právě z pořadů o cestování. Neméně důležitou částí bylo popsání masových médií a jejich vlivu na člověka. Televizní pořady podléhají masovému šíření, a proto jsem se zaměřila na nejdůležitější pojmy a fakta. V poslední řadě jsem provedla analýzu českých dostupných televizních stanic a jejich vysílaných konkrétních pořadech o cestování. V praktické části práce jsem provedla případovou studii. Na základě provedených rozhovorů soudím, že u lidí, kteří se o cestování zajímají, a je tedy předpoklad, že sledují i pořady zaměřené na cestování, je velká pravděpodobnost, že je právě tyto pořady ovlivní. Mnohdy jsou to právě ony, které lidem vnuknou myšlenku, že by chtěli vidět právě tu danou lokalitu či destinaci. Jak jsem již rozváděla, myslím si, že by se toto téma mělo v našich televizích podporovat a rozvíjet. Lidé věnují mnoho peněz do cestování a poznávání cizích kultur a proč jim právě v televizi nenabídnout možnosti? Zjistila jsem, že informace v pořadech o cestování považují respondenti za pravdivé, nezkreslené a také komplexní. Je dobré, že pořady o cestování tvoří nezávislé týmy. Do budoucna mohu jen doufat, že se téma cestování bude v televizních pořadech uvádět častěji a třeba se i zaměří na více skupin diváků. Mé výsledky získané případovou studií samozřejmě nemohou sloužit jako měřítko pro celou populaci, nicméně prostudováním konkrétního chování jednotlivců jsem se mohla lépe přiblížit a porozumět chování celku. Myslím si, že tato práce může být v budoucnu využitelná pro zpětnou vazbu tvůrců televizních pořadů a také třeba pro nové tvůrce. Z hlediska cestovního ruchu by se na tuto práci dalo pohlížet jako na náhled, jak lze lépe tvořit videa a filmy pro cestovní kanceláře, aby byly funkční a lidé jim věřili. Práce by se dala dále rozpracovat na detailnější pohled na konkrétní pořad a jeho analýzu nebo třeba její kvantitativní zpracování, které by se mohlo týkat konkrétní destinace, a tedy i pořadu. 47

48 Seznamy Seznam tabulek Tabulka č. 1: Fáze životního cyklu rodiny. 15 Seznam obrázků Obrázek č. 1: Comstockův et al. model televizních účinků na individuální chování

49 Zdroje Knižní zdroje GILES, David. Psychologie médií. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 185 s. Z pohledu psychologie. ISBN HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, ISBN JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Překlad Helena Šolcová. Praha: Portál, 2009, ISBN PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací. 1. vyd. Překlad Hana Antonínová. Praha: Grada, ISBN PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 341 s. ISBN REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, ISBN VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN Internetové zdroje 1. PALATKOVÁ, Monika. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Metodika a odpovědnost za aktualizaci dat v destinačním managementu. Praha: Servis Hospodářské komory Prahy, s.r.o., 2007, 123 s. Dostupné z: 49

50 2. Česká televize: Základní informace o ČT [online] [cit ]. Dostupné z: 3. Česko-slovenská filmová databáze: Cestománie [online] [cit ]. Dostupné z: 4. Česká televize: Objektiv [online] [cit ]. Dostupné z: 5. Česko-slovenská filmová databáze: Toulavá kamera [online] [cit ]. Dostupné z: 6. FTV Prima: O společnosti [online] [cit ]. Dostupné z: 7. FTV Prima: Ženy na cestách [online] [cit ]. Dostupné z: 8. Prima PLAY: Krásy Evropy se Samanthou Brownovou [online] [cit ]. Dostupné z: 9. Novagroup: Profil [online] [cit ]. Dostupné z: TV Nova: Jak se dělá Koření [online] [cit ]. Dostupné z: Febio: Nová cestománie [online] [cit ]. Dostupné z: RELAX: Držitel licence [online] [cit ]. Dostupné z: RELAX: Kam na víkend [online] [cit ]. Dostupné z: RELAX: Kolem světa [online] [cit ]. Dostupné z: 50

51 Přílohy Příloha 1: Seznam nejsledovanějších pořadů na ČT za leden