200

Transkript

1 2008

2

3 BRNO 2008

4 Publikace byla vydána za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Liga za práva vozíčkářů, o. s., 2008 Photo Ivan Císař, 2008 Nápadník K vydání připravili Hana Valová, DiS., a Mgr. Leoš Spáčil. Jazyková korektura Mgr. Marie Fišerová Sazba a grafická úprava Vladimír Ludva Tisk a knihařské zpracování Tiskárna Helbich, a. s. V roce 2008 vydala Liga za práva vozíčkářů, o. s., v nákladu 6000 ks.

5 Nápadník je od slova nápad Už potřetí naše organizace vydává publikaci na pohled možná skromnou, ale svým obsahem, jak doufáme, vyčerpávající. Její stránky přinášejí mnoho informací, které mohou být důležité při řešení běžných i neobvyklých problémů v životě člověka se zdravotním postižením. Tvůrci publikace věří, že s Nápadníkem v ruce vás budou napadat správná řešení všech komplikací, nebo se jim dokonce dokážete vyhnout. Brožurka, kterou jste právě otevřeli, je určena zejména těm, kteří nesou životem zdravotní postižení teprve krátce. Starosti a problémy se jim nakupily a klopotné hledání jejich řešení by měl náš Nápadník výrazně usnadnit. Víme také, že důležité informace pronikají do vesnic a malých měst pomaleji a občas se cestou stačí překroutit. Není výjimkou, že Nápadník je vítaným zdrojem informací pro úředníky sociálních odborů, s nimiž tak často jednáte. Neváhejte jej tedy při prosazování svých oprávněných zájmů použít. Nezapomeňte také, že existuje Infoportál, který je vám nepřetržitě k dispozici s těmi nejaktuálnějšími informacemi na A pokud vám život připraví okamžiky těžko řešitelné vlast ními silami, můžete se obrátit přímo na naše poradenské pracovníky buď telefonicky na bezplatné telefonní lince , nebo prostřednictvím internetové poradny na našich webových stránkách. Žijte s přehledem! Zdeněk Škaroupka

6

7 Obsah 1. Důchody a hmotné zabezpečení Invalidní důchody Co je třeba k sepsání žádosti o důchod Jak a kde žádat?...12 Druhy invalidních důchodů Částečný invalidní důchod Plný invalidní důchod Dávky nemocenského pojištění Životní a existenční minimum Pomoc v hmotné nouzi Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc Dávky státní sociální podpory Přídavek na dítě Rodičovský příspěvek Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Dávky pěstounské péče Porodné Pohřebné Příspěvky a výhody zdravotně postiženým občanům Příspěvek na péči Podání žádosti a postup úřadů Posuzované úkony Souběh příspěvku na péči a rodičovského příspěvku

8 6 Obsah Příspěvek na péči versus lázeňská péče Přiznávání příspěvku na péči jako příjem Průlom v důchodech pečujících osob Výhody Průkazy mimořádných výhod Označení aut Slevy na telefon Daňové a poplatkové úlevy Příspěvky podle vyhlášky č. 182/1991 Sb Příloha č. 5 vyhlášky č. 182/1991 Sb Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek Příspěvek na úpravu bytu Příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla...64 Bezúročná půjčka na koupi motorového vozidla Příspěvek na provoz motorového vozidla Příspěvek na individuální dopravu Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže Rehabilitační a kompenzační pomůcky Financování pomůcek Výběr a předepsání pomůcky Oprava pomůcek Základní úhrady prostředků zdravotnické techniky zdravotními pojišťovnami Kde a u koho vybírat pomůcky Půjčování pomůcek a možnost koupě starší pomůcky Asistenční a vodící psi Bariéry a jejich překonávání Bezbariérové byty Upravujeme byt Povolení, stanoviska, vyjádření Výběr dodavatele Smlouva o dílo Kontrola provedení práce BEZPLATNÁ LINKA

9 Obsah 7 Kontakty na dodavatele pomůcek Řešení přístupnosti prostředí Možnosti konzultací Doporučená literatura Pracovní uplatnění Základní pojmy Zaměstnávání zdravotně postižených občanů Vznik a skončení pracovního poměru s osobami se ZP...95 Povinnosti zaměstnavatele Výhody a příspěvky pro zaměstnavatele Jaké jsou výhody zaměstnávání osob se ZP? Příspěvky pro zaměstnavatele Daňové úlevy pro zaměstnavatele Možnosti finančních příspěvků pro zdravotně postižené osoby Pracovní rehabilitace Kontakty na organizace Rehabilitace Rehabilitační pobyty Lázeňská péče Pohybová léčba klientů v jáchymovských lázních Domácí rehabilitace Kontakt bb Hipoterapie Canisterapie Ostatní rehabilitace a léčebné metody Odborné publikace a jiné materiály Doprava a úpravy aut Autodoprava Městská doprava Železniční doprava Jízdné Objednání zvedací plošiny Zvýhodněné tarify v zemích EU

10 8 Obsah Letecká doprava Doprava vlastním upraveným autem Úpravy řízení a jiné individuální úpravy Kontakty na úpravce aut Autoškoly pro zdravotně postižené Užitečné informace a kontakty Náhrada škody na zdraví Volný čas Sport Rekreace a cestování Euroklíč Tiskoviny Televize a rádio Seznamky Abilympiáda Pravomoci úřadů a správní řízení Obec v samostatné působnosti Obecní úřad Pověřený obecní úřad Obecní úřad s rozšířenou působností Krajský úřad Kraj v samostatné působnosti Okresní správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení Ministerstvo práce a sociálních věcí Seznam obcí s pověřeným obecním úřadem Seznam obcí s rozšířenou působností Správní řízení Kontakty Právní poradenství Bezplatné zastupování Prosazování osobních práv Linky důvěry Nadace Užitečné kontakty BEZPLATNÁ LINKA

11 Obsah 9 Organizace pro zdravotně postižené v ČR dle typu postižení Střešní organizace Vzory Žádost o vrácení DPH Odvolání Správní žaloba proti nepřiznání ČID Správní žaloba proti nepřiznání PID Použité zdroje Programy Ligy za práva vozíčkářů

12

13 Kapitola 1 DŮCHODY A HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ Invalidní důchody Důchodové pojištění je jedním ze základních sociálních pilířů. V České republice jsou podmínky důchodového pojištění zakotveny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zejména pro občany se zdravotním postižením má mimořádný význam prováděcí předpis k tomuto zákonu, jímž je vyhláška č. 284/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb. Veškeré informace najdete na Co je třeba k sepsání žádosti o důchod? Při podávání žádosti o starobní, plný invalidní či částečný invalidní důchod se předkládá: občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu, doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném), muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby, ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí, potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996, pokud občan chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet, doklady prokazující zaměstnání v cizině, chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké prohlášení aj.,

14 12 Důchody a hmotné zabezpečení evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání předkládá je zaměstnavatel, a to na vyžádání Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), v Praze Pražské správy sociálního zabezpečení (PSSZ) a v Brně Městské správy sociálního zabezpečení (MSSZ). Při podávání žádosti o pozůstalostní dávku (důchod vdovský, vdovecký a sirotčí), pokud již zemřelá osoba pobírala důchod, se předkládá: občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu, úmrtní list zesnulého, oddací list při žádosti o vdovský/vdovecký důchod, rodné listy dětí při žádosti o sirotčí důchod. Pokud osoba, po které se žádá o pozůstalostní dávku, dosud nepobírala vlastní důchod, předkládá pozůstalá osoba ještě veškeré doklady týkající se zesnulé/ho, které se předkládají k žádosti o starobní, případně invalidní důchod. Jak a kde žádat? Od 1. ledna 2007 všechny žádosti o důchod sepisují OSSZ, PSSZ, nebo MSSZ dle místa trvalého bydliště žadatele. Žádost o důchod je možné sepsat nejdřív tři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Žádost o důchod může kromě oprávněného občana podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci. Z jejího textu musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti o důchod. Protože zmocněnec musí za žadatele uvést a podepsat některá zásadní prohlášení a sdělení (například o výchově nezletilých dětí, o pobírání dávek nemocenského, o dobách odpracovaných od ukončení povinné školní docházky, o náhradních dobách pojištění), které nemusí detailně znát, je vhodné, aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat pouze výjimečně. Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník, a to bez předložení plné moci. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a potvrzení lékaře, že mu zdravotní stav pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat. Všechny žádosti o důchod postupují OSSZ, PSSZ, MSSZ České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), která o nich rozhoduje. Délka vyřízení žádosti závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady, či nikoliv. Může se stát, že BEZPLATNÁ LINKA

15 Důchody a hmotné zabezpečení 13 chybí například proto, že organizace dříve nesplnily svou zákonnou povinnost a neposlaly potřebné dokumenty ČSSZ. V takovém případě se musí chybějící doby pojištění došetřit. ČSSZ může o důchodu rozhodnout teprve poté, co je evidence kompletní. V průměru se doba vyřízení žádosti o důchod při došetřování chybějících dob pojištění pohybuje kolem 3 měsíců. Ve výjimečných případech, kdy žádost nelze definitivně vyřídit z důvodu nezbytného šetření, poskytuje ČSSZ žadateli před rozhodnutím o důchodu zálohu. Informace o době důchodového pojištění lze získat pouze na adrese: ČSSZ, Křížová 25, Praha 5. Občané mohou sami jednou za kalendářní rok písemně požádat ČSSZ (Odbor správy údajové základny) o zaslání informativního osobního listu dů chodového pojištění, a to formou písemné žádosti nebo žádosti v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. ČSSZ mu jej pošle do 90 dnů ode dne doručení žádosti. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení (u žen také rodné příjmení) a adresu, na kterou bude informativní osobní list zaslán. Informativní osobní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ, a za dobu od roku 1986 obsahuje i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Druhy invalidních důchodů Posudkoví lékaři posuzují váš pracovní potenciál a úroveň tělesných, smyslových a duševních schopností na základě zpráv vašich odborných lékařů a při osobním setkání s vámi. V závislosti na těchto skutečnostech vám může být přiznán částečný nebo plný invalidní důchod. Pro oba typy důchodu je nutné mít potřebnou dobu sociálního pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., 40: do 20 let věku méně než jeden rok od 20 do 22 let jeden rok od 22 do 24 let dva roky od 24 do 26 let tři roky od 26 do 28 let čtyři roky nad 28 let pět roků za posledních deset let před vznikem invalidity Jedna možnost, jak dostat invalidní důchod bez splnění doby pojištění, ale existuje. Je to v případě, že člověk se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu. Zde se potřebná doba pojištění nevyžaduje.

16 14 Důchody a hmotné zabezpečení Postižení se nesčítají I přesto že trpíte hned několika různými postiženími, může se stát, že nebudete vůbec uznáni invalidními. Jde o to, že jednotlivá postižení se nesčítají. Lékař určí nejzávažnější onemocnění, které je příčinou vašeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Ostatní postižení ať je jich pět či více mohou ovlivnit přiznání invalidity maximálně desíti procenty. Částečný invalidní důchod (ČID 155/1995, 43 45) Pojištěnci je přiznán ČID, jestliže se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění nebo se jedná o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Pobírání částečného invalidního důchodu předpokládá výdělečnou činnost. Je za vás hrazeno zdravotní pojištění, ale doba pobírání ČID není dobou sociálního pojištění, tudíž se vám nezapočítává na důchod. Pokud jste evidováni na úřadu práce, stát za vás hradí sociální pojištění po dobu 6 měsíců, kdy pobíráte podporu. Poté za vás toto pojištění platí stát pouze 3 roky za celý život, takže doby registrace na úřadu práce bez podpory se vám sčítají. Rozlišujeme 2 typy ČID: a) Částečně invalidní je člověk, jehož schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla o %. V tomto případě se jedná o částečnou invaliditu podle 44 odst. 1 zákona 155/1995 Sb. Způsob posouzení a procentní míru poklesu stanoví prováděcí předpis. b) Pojištěnec je částečně invalidní i tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Pak se jedná o částečnou invaliditu podle 44 odst. 2 zákona 155/1995 Sb. Okruh těchto zdravotních postižení stanoví příloha č. 4 vyhlášky MPSV č. 284/ 1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb. a vyhlášky č. 40/2000 Sb.: Zdravotní postižení ortopedická tato postižení platí jen pro ČID podle písmene b) a) ztráta úchopové schopnosti na podkladě chybění nebo ztuhlosti všech prstů jedné ruky nebo několika prstů obou rukou nebo rozsáhlejší amputační ztráty horní končetiny b) podstatné omezení funkce paže pro ztuhlost nebo kontrakturu loketního nebo ramenního kloubu v nepříznivém postavení c) omezená schopnost chůze po amputaci nohy v kloubu Chopartově BEZPLATNÁ LINKA

17 Důchody a hmotné zabezpečení 15 (art. talocalcaneonavicularis a art. calcaneocuboideus) nebo po rozsáhlejší amputační ztrátě d) zkrácení dolní končetiny o 10 cm a více (bez ohledu na původ tohoto zkrácení) nebo pakloub dlouhých kostí končetin e) ankylóza (ztuhnutí) kyčelního nebo kolenního kloubu v nepříznivém postavení, podstatně ztěžující chůzi f) současné ztuhnutí několika úseků páteře, např. při pokročilých formách Bechtěrevovy nemoci g) těžké kyfoskoliózy h) hypofyzární nanismus nebo chondrodystrofie, pokud tělesná výška postiženého nepřesahuje 120 cm Zdravotní postižení chirurgická a) umělé vyústění trávicího nebo močového traktu na povrchu těla b) stavy po vynětí hrtanu c) rozsáhlá, esteticky značně závažná postižení hlavy nebo krku d) odkázanost na příjem tekuté potravy pro defekt čelisti znemožňující žvýkání nebo pro strikturu (zúžení) jícnu Zdravotní postižení nervová a) úplné ochrnutí (plegie) jedné končetiny b) trvalá afázie (ztráta řeči) Zdravotní postižení smyslová a) oboustranná úplná nebo praktická hluchota b) snížení zrakové ostrosti obou očí nebo lépe vidícího oka na 6/36 a méně s odpovídajícím snížením zrakové ostrosti do blízka, bez ohledu na původ této vady (hodnoceno s brýlovou korekcí) c) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů Po finanční stránce se ČID skládá ze dvou částí výše základní výměry činí měsíčně 1700 Kč (od srpna 2008 je to 2170 Kč) a výše procentní výměry 0,75 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění. Minimální procentní výměra je 385 Kč.

18 16 Důchody a hmotné zabezpečení Souběh ČID a výdělečné činnosti Pobírání ČID předpokládá výdělečnou činnost. Doba pobírání ČID proto není dobou pojištění. Pozor: Dlouhodobá nezaměstnanost, i když je pojištěnec evidován na úřadu práce, může vést při zhoršení zdravotního stavu k tomu, že pojištěnec bude uznán plně invalidním, avšak vyplácen mu bude jen částečný invalidní důchod. Doba pojištění také hraje významnou roli při stanovení starobního důchodu. Novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platná od , umožňuje přivýdělek k ČID bez jakéhokoliv finančního či časového omezení. ČID a starobní důchod Částečný invalida nemusí hned po dosažení důchodového věku požádat o starobní důchod. Může klidně přesluhovat a nadále pobírat svůj částečný invalidní důchod. Tak si zvyšuje budoucí starobní důchod za každý odpracovaný rok o šest procent. Takže například odpracuje-li tři roky navíc, bude jeho starobní důchod o 18 % vyšší, než by byl, kdyby odešel hned po dosažení důchodového věku. Nutné je ovšem pamatovat na to, že chci-li starobní důchod, musím o něj požádat. Když jste částečně invalidní, ale nepracujete, projeví se to na výši starobního důchodu. U částečně invalidních osob se totiž vychází z předpokladu, že budou pracovat, jinak si výrazně sníží své budoucí důchodové nároky. Samotná doba pobírání částečného invalidního důchodu se totiž nehodnotí jako doba pojištění není náhradní dobou. Při výpočtu důchodu se zohledňuje kromě dosaženého výdělku i doba pojištění. Za každý rok pojištění, tedy práce, náleží 1,5 %. Pokud nebudu jako částečný invalida třeba 10 let pracovat, snížím si svůj důchod o 15 %. Doporučení pro částečné invalidy tedy zní snažte se pracovat nebo alespoň být v evidenci uchazečů o zaměstnání! Plný invalidní důchod (PID 155/1995 Sb., 38 42) Na tento důchod má člověk nárok, jestliže se stal plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Tato doba pojištění se nevyžaduje, jestliže plná invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. Dále musí být splněna BEZPLATNÁ LINKA

19 Důchody a hmotné zabezpečení 17 podmínka, že v době, kdy se pojištěnec stal plně invalidním, ještě neměl nárok na starobní důchod. Plná invalidita nastává v případě: a) jestliže schopnost výdělečné činnosti pojištěnce poklesla nejméně o 66 % ( 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb.), b) jestliže je pojištěnec schopen soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek ( 39 odst. 1 písm b) zákona č. 155/1995 Sb.). Základní výše PID činí 1700 Kč (od srpna 2008 je to 2170 Kč) a procentní výměra 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění. Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, obsahuje na více než sedmdesáti stranách seznam diagnóz, rozsah postižení a míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v procentech. Na plný invalidní důchod je potřeba dosáhnout 66% poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Souběh PID a výdělečné činnosti Pokud se člověku, který pobírá plný invalidní důchod, podaří najít zaměstnání, většinou se zároveň objevují pochybnosti a otázky: Nepřijdu o důchod kvůli tomu, že si začnu vydělávat? Mohu si vůbec najít práci, nezakazuje to zákon? Nevezmou mi bezmocnost?... atd. Přímo v zákoně odpověď nelze nalézt souběh plného invalidního důchodu s výdělečnou činností legislativa šalamounsky nezakazuje ani nepovoluje... Přitom pro poživatele invalidního důchodu je to zásadní otázka a mnohdy z opatrnosti a obavy z reakce správy sociálního zabezpečení nabízenou práci odmítají. Tím přicházejí jednak o možnost finančního přilepšení a jednak o neméně důležitou a mnohdy podstatnější možnost dostat se tzv. mezi lidi, mít činnost, a tím si zlepšit i svůj psychický stav, který může mít i pozitivní vliv na stav fyzický. Předkládám vám vyjádření, které poskytl JUDr. Jan Přib z Oddělení sociální legislativy Ministerstva práce a sociálních věcí, zveřejněné v časopise Informace pro lékařské praxe č. 5/2007. Pro výplatu plných a částečných invalidních důchodů a pozůstalostních důchodů nestanoví zákon o důchodovém pojištění (tj. zákon 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) žádné podmínky, a proto se tyto důchody vyplácejí při výdělečné činnosti v plné výši: to platí jak při výdělečné činnosti formou pracovněprávního vztahu, tak při výkonu samostatné výdělečné činnosti.

20 18 Důchody a hmotné zabezpečení Výše příjmu z výdělečné činnosti ani rozsah pracovního úvazku tedy výplatu těchto důchodů neovlivňuje a poživatelé těchto důchodů nemusí sledovat výši svého příjmu, aby byl zachován nárok na výplatu těchto důchodů (omezení u částečných invalidních důchodů, které spočívalo v tom, že se ČID při určité výši příjmů nevyplácel nebo se vyplácel v poloviční výši, bylo od 1. února 2006 zrušeno). O tom, zda je konkrétní práce vhodná pro zaměstnance nastupujícího do pracovního poměru, podává posudek lékař závodní preventivné péče. Bez kladného posudku nesmí zaměstnavatel občana na konkrétní pracovní pozici přijmout. Získáte-li kladný posudek, nemusíte se bát, že o důchod přijdete. PID a starobní důchod Plný invalidní důchod bývá ve většině případů pro občany výhodnější než starobní penze. Proto tito lidé nemusí po dovršení řádného důchodového věku žádat o starobní důchod. Dál mohou dostávat svůj invalidní. Jedinou výjimkou by bylo, kdyby lékař uznal, že se zdravotní stav nemocného natolik zlepšil, že už není plně invalidní. Pak, kdyby byl v penzijním věku, by požádal o důchod starobní. Při přiznávání starobního důchodu plným invalidům platí zásada vždy náleží důchod vyšší. Nikdo na přepočítání penze nemůže doplatit. Dá se ale říci, že lidé, kteří mají přiznaný plný invalidní důchod po 1. lednu 1996, mají v 99,9 procenta invalidní důchod výhodnější, než by byl starobní. Jestliže byl plný invalidní důchod přiznán dříve, pak může někdy být příznivější požádat o starobní důchod. Dávky nemocenského pojištění Pokud jste byli v době úrazu nebo onemocnění zaměstnáni, máte nárok pobírat po dobu až jednoho roku dávky nemocenského pojištění, tzv. být na neschopence, kterou vám vystaví lékař. Dávky nemocenského pojištění upravuje zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění a vyplácí je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Výše dávek nemocenského pojištění za kalendářní den činí od července 2008: a) 60 % denního vyměřovacího základu od 1. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény, (od pouze 25 %), BEZPLATNÁ LINKA

21 Důchody a hmotné zabezpečení 19 b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény, c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény. Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání). Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se poskytuje podpora při ošetřování člena rodiny nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání. Pro nárok na nemocenské dávky po skončení zaměstnání je třeba dodržet ochrannou lhůtu, která nově činí 7 dnů; jestliže zaměstnanec byl naposledy zaměstnán kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. Dávky nemocenského pojištění u osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) V případě, že jste OSVČ, je pro vás účast na nemocenském pojištění zakotvena v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně v 145a a 145b. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné. OSVČ však může být účastna nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, za které je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, anebo je od placení záloh osvobozena v těch kalendářních měsících, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ. OSVČ je účastna nemocenského pojištění jen jednou, i když vykonává několik samostatných výdělečných činností. Účast na nemocenském pojištění vzniká dnem, od kterého se OSVČ přihlásila k nemocenskému pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém se přihlásila. Zpětně může účast na pojištění vzniknout pouze v případě, že se OSVČ přihlásila k účasti nejpozději do 8 dnů od zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti. Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak nemocenské náleží, pokud:

22 20 Důchody a hmotné zabezpečení OSVČ nevykonává osobně po dobu pracovní neschopnosti (karantény) samostatnou výdělečnou činnost, bylo zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění za dobu účasti na nemocenském pojištění, a to včetně kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa, účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti (karantény); splnění této tříměsíční čekací doby se nevyžaduje v případě, že účast na nemocenském pojištění vznikla od zahájení nebo znovuzahájení činnosti. Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců. Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních vyměřovacích základů. Rozhodným obdobím je zpravidla kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok na některou dávku nemocenského pojištění. Životní a existenční minimum podle zákona č. 110/2006 Sb. Před kapitolami o pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpoře je třeba se seznámit s pojmy, jako je životní a existenční minimum. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let. Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálněochranná veličina. Vedle životního minima BEZPLATNÁ LINKA

23 Důchody a hmotné zabezpečení 21 je z důvodu větší motivace zaveden pro dospělé osoby v hmotné nouzi institut existenčního minima. Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Částky životního minima od v Kč za měsíc pro jednotlivce 3126 pro první dospělou osobu v domácnosti 2880 pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2600 pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let až 15 let až 26 let (nezaopatřené) 2250 Částka existenčního minima od v Kč za měsíc existenční minimum 2020 Společně posuzované osoby: rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé, rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami, jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby) zdržují mimo byt. Započitatelné příjmy S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchodu, dávek nemocenského pojištění, dávek státní sociální podpory a ostatních sociálních dávek, z podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživného atd.) s výjimkou: příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,

24 22 Důchody a hmotné zabezpečení příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby, náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy, peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem, podpory z prostředků nadací a občanských sdružení, stipendií, odměn za darování krve, daňového bonusu, příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob), té části sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů, dávek sociální péče poskytovaných ze zdravotních důvodů, zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa. Valorizace životního a existenčního minima Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády. Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň. Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima vždy od 1. ledna, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace. Pomoc v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb. Zákon vymezuje sedm situací spojených s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. BEZPLATNÁ LINKA

25 Důchody a hmotné zabezpečení 23 Osoba v hmotné nouzi Jde v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku), a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. V hmotné nouzi není osoba která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání, které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce, která nastoupila výkon trestu odnětí svobody, byla vzata do vazby (tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc), které se poskytují pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení, zdravotnickém zařízení ústavní péče déle než 3 měsíce, ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 měsíce. Dávky a jejich výplata 1. Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.

26 24 Důchody a hmotné zabezpečení Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima. Částka živobytí u osoby, která není zaměstnána nebo jinak výdělečně činná po dobu delší než 12 měsíců, činí částku existenčního minima. Toto neplatí u osoby, která dosáhla věku 55 let nebo je poživatelem částečného invalidního důchodu nebo je rodičem osobně pečujícím o dítě ve věku do 12 let. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 % příjmu osoby či rodiny.) Částka živobytí Částka živobytí osoby činí: 1. u nezaopatřeného dítěte částku životního minima, popřípadě zvýšenou pro potřebu dietního stravování; 2. u osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (výčet viz níže), o částku existenčního minima zvýšenou o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v 26 až 30. Osoby, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací, jsou ( 11 odst. 3): a) starší 65 let; b) poživatelé starobního důchodu; c) plně invalidní; d) rodiče celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o 1 dítě do 4 let věku nebo o dítě starší, které nemůže být umístěno z vážných důvodů v mateřské škole, nebo o dítě, které se pro účely zvláštních právních předpisů o důchodovém pojištění považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené, vyžadující mimořádnou péči; za rodiče se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, která se za rodiče považuje podle zákona o životním a existenčním minimu; e) osoby celodenně osobně a řádně pečující o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), anebo o osobu starší 80 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost); BEZPLATNÁ LINKA

27 Důchody a hmotné zabezpečení 25 f) nezaopatřeným dítětem; g) uznány dočasně práce neschopny, s výjimkou nezaopatřených dětí. POZOR Zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis dále stanoví odbornost lékaře oprávněného k potvrzení potřeby příslušného typu diety. Zvýšení činí: a) u diety nízkobílkovinné o 850 Kč, b) u diety při dialýze o 850 Kč, c) u diety pankreatické o 900 Kč, d) u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii o 900 Kč, e) u diety diabetické o 1000 Kč, f) u diety při onemocnění fenylketonurií o 2000 Kč, g) u diety při onemocnění celiakií o 2400 Kč. Ve specifických případech zvýšených nákladů na dietní stravování z důvodů diety redukční u těžkých vad pohybového ústrojí, kardiovaskulárních onemocnění nebo těžké otylosti (zpravidla po dobu jednoho roku), diety jaterní, diety výživné u stavů po resekci podstatných částí tenkého nebo tlustého střeva nebo stavů po resekci žaludku, diety po dobu akutní léčby onkologických onemocnění nebo poruchy výživy (malnutrice) jakéhokoli původu, diety žlučníkové při prokázaných anatomických změnách a při značných funkčních poruchách se zvyšuje částka na osobní potřeby o částku odpovídající typu diety uvedené pod písmeny a) až e), se kterou je taková dieta podle vyjádření odborného lékaře z hlediska typu onemocnění srovnatelná. Pokud zdravotní stav občana vyžaduje více typů dietního stravování, zvyšuje se částka na osobní potřeby pouze jednou, a to o částku odpovídající té z diet předepsaných posuzovanému občanovi, která je nejvyšší. 2. Doplatek na bydlení Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.

28 26 Důchody a hmotné zabezpečení Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníkovi bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení. Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože využívá jinou než nájemní formu bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka na živobytí. 3. Mimořádná okamžitá pomoc Tato pomoc je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví pět takových situací: 1. Nejsou plněny podmínky hmotné nouze, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). 2. Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.) Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše Kč. 3. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje. 4. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky Kč. 5. Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku Kč. BEZPLATNÁ LINKA

29 Důchody a hmotné zabezpečení 27 Informace a žádosti Řízení o přiznání dávek je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na pověřených obecních úřadech nebo ho lze nalézt na internetových stránkách Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních úřadů podle místa trvalého pobytu občana. V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. Dávky státní sociální podpory (SSP) podle zákona č. 117/1995 Sb. Základní pojmy pro účely tohoto zákona: Dlouhodobě těžce zdravotně postižená osoba stupeň zdravotního postižení činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu %. Dlouhodobě zdravotně postižená osoba stupeň zdravotního postižení činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu %. Dlouhodobě nemocné dítě stupeň zdravotního postižení činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu %. Stupeň zdravotního postižení určuje vyhláška č. 207/1995 Sb. Základem pro stanovení nároku a výši dávek včetně určení hranice příjmů občana či rodiny je životní minimum. Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte. Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě v Kč měsíčně do 6 let let let 700

30 28 Důchody a hmotné zabezpečení Rodičovský příspěvek Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodičovský příspěvek je stanoven ve třech výměrách daných v pevných měsíčních částkách zvýšené ( Kč), základní (7600 Kč) a snížené (3800 Kč). Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu dvou, tří nebo čtyř let. Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to: rychlejší čerpání rodičovského příspěvku po peněžité pomoci v mateřství nebo peněžité pomoci poskytované mužům (dále jen PPM) ve zvýšené výměře ( Kč) do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den; klasické čerpání po PPM v základní výměře (7600 Kč) do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM; pomalejší čerpání po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře (7600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte. O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí rodič písemně požádat příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři. O rychlejší čerpání musí rodič požádat nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů života, resp. ve kterém současně narozené nejmladší děti dosáhnou věku 31 týdnů života. O klasické čerpání musí rodič požádat nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 21. měsíce věku. Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 21. měsíci věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře. Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích. Po učiněném rozhodnutí je vybraná možnost čerpání již nezměnitelná a nelze ji uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku. U zdravotně postižených dětí má rodič nárok ode dne posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého na rodičovský příspěvek v základní výměře (7600 Kč) do BEZPLATNÁ LINKA

31 Důchody a hmotné zabezpečení 29 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na dříve zvolenou možnost čerpání rodičovského příspěvku (před posouzením zdravotního stavu dítěte). Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku s výjimkami dále uvedenými. Rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy: dítě mladší 3 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení po dobu nejvýše pěti kalendářních dnů v kalendářním měsíci, dítě, které dovršilo 3 léta věku, navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně nebo 5 dní v kalendářním měsíci, dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a dítě školního věku navštěvuje základní školu speciální v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, dítě navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, pokud je zdravotní postižení sluchu či zraku obou rodičů (osamělého rodiče) v rozsahu 50 % a více. Příjem rodiče není sledován. To znamená, že při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Nezkoumá se ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci a příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace. Jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží pouze, je-li nižší než dávky nemocenského pojištění. V tomto případě je doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami. Výše rodičovského příspěvku se mění, jestliže dítěti, o které rodič pečuje a které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, je přiznán příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Bližší informace najdete na straně 43.

32 30 Důchody a hmotné zabezpečení Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek, a přitom nesplnil podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel. Sociální příplatek Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním jejich potřeb. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než dvojnásobek životního minima rodiny. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Sociální příplatek se zvyšuje v případech, kdy dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, zohledněny jsou také zdravotní postižení nebo osamělost rodiče. Vyšší sociální příplatek se poskytuje i rodinám, kde se narodilo více dětí současně, a to v době do tří let jejich věku, nebo rodinám, kde dítě studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia. Hodnoty koeficientů, jimiž se násobí životní minimum, jsou: a) 3,00, jde-li o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené; b) 2,67, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené; c) 1,34, jde-li o dítě dlouhodobě nemocné; d) 1,22, jde-li o děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku; e) 1,20, jde-li o dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání. Příspěvek na bydlení Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy bez ohledu na to, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním domě. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. BEZPLATNÁ LINKA

33 Důchody a hmotné zabezpečení 31 Dávky pěstounské péče Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok má nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče nejdéle do 26 let, pokud žije ve společné domácnosti s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte činí 2,30násobek životního minima dítěte. V případě zdravotně postiženého dítěte se koeficient, kterým se násobí životní minimum dítěte, zvyšuje úměrně stupni postižení a činí 2,35 u dlouhodobě nemocného dítěte, 2,90 u dlouhodobě zdravotně postiženého dítěte a 3,10 u dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte. Výše příspěvku pro zaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte měsíčně v Kč: do 6 let zdravé dítě = 3680, dlouhodobě nemocné = 3760, dlouhodobě zdrav. postižené = 4640, dlouhodobě těžce zdrav. postižené = 4960 od 6 do 15 let zdravé dítě = 4508, dlouhodobě nemocné = 4606, dlouhodobě zdrav. postižené = 5684, dlouhodobě těžce zdrav. postižené = 6076 od 15 do 26 let zdravé dítě = 5175, dlouhodobě nemocné = 5288, dlouhodobě zdrav. postižené = 6525, dlouhodobě těžce zdrav. postižené = 6975 Odměna pěstouna Nárok na odměnu má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče. Výše odměny pěstouna je stanovena jako součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00 za každé dítě svěřené do pěstounské péče. Odměna pěstouna za jedno dítě činí 3126 Kč měsíčně. Odměna pěstouna ve zvláštních případech Nárok má ten pěstoun, který se stará alespoň o tři děti v pěstounské péči nebo je-li pěstounovi svěřeno alespoň jedno dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 5,50. Za každé další dítě v pěstounské péči se odměna pěstouna zvyšuje 0,5 životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě a o 0,75 životního minima jednotlivce, jde-li

34 32 Důchody a hmotné zabezpečení o další dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči. Výše odměny pěstouna měsíčně v Kč: 1 dítě = děti = děti = děti = dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě = Příspěvek při převzetí dítěte Nárok na tuto jednorázovou dávkou má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče. Výše příspěvku při převzetí dítěte činí 4,4násobek životního minima dítěte. Výše příspěvku při převzetí dítěte měsíčně v Kč: do 6 let = 7120 od 6 do 15 let = 8722 od 15 do 26 let = Příspěvek na nákup motorového vozidla Nárok má pěstoun, který se v pěstounské péči stará minimálně o čtyři děti. Další podmínkou je, že toto vozidlo pěstoun nepoužívá k výdělečné činnosti. Výše dávky závisí na ceně motorového vozidla a může činit až 70 % ceny, maximálně však Kč. Tento příspěvek může být poskytnut též na opravu vozidla. Porodné Touto dávkou se matce jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě do jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Výše porodného činí Kč na každé narozené dítě. Pohřebné Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5000 Kč. BEZPLATNÁ LINKA