Univerzita Palackého v Olomouci

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky VEŘEJNÁ SLUŽBA V MĚSTĚ BRUNTÁL PUBLIC SERVICE IN THE TOWN BRUNTÁL Bakalářská diplomová práce Milada Doleželová Vedoucí bakalářské diplomové práce: Mgr. Vladislava Závrská Olomouc 20

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila vlastnoruční podpis V Bruntále dne 6. března 202 2

3 Obsah Úvod... 5 Teoretická část NEZAMĚSTNANOST Typy nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Zprostředkování zaměstnání Zájemce o zaměstnání Uchazeč o zaměstnání Individuální akční plán Podpora v nezaměstnanosti Podpora při rekvalifikaci Podpůrčí doba SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Systémy sociálního zabezpečení Dávky důchodového pojištění Dávky nemocenského pojištění Dávky státní sociální podpory SOCIÁLNÍ PÉČE (POMOC) Změna systému poskytování pomoci osobám s nedostatečnými příjmy prostřednictvím sociálních dávek Sociální potřebnost Hmotná nouze VEŘEJNÁ SLUŽBA Kompetence související s výkonem veřejné služby Smlouva o výkonu veřejné služby Částka živobytí v souvislosti s výkonem veřejné služby VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE DOBROVOLNICKÁ SLUŽBA...29 Praktická část VEŘEJNÁ SLUŽBA V MĚSTĚ BRUNTÁL Zřízení a realizace veřejné služby Koordinátor veřejné služby Částky živobytí v souvislosti s výkonem veřejné služby Zájemci o výkon veřejné služby

4 9. VÝVOJ VEŘEJNÉ SLUŽBY - ROK Vyhodnocení roku VÝVOJ VEŘEJNÉ SLUŽBY - ROK Vyhodnocení roku DŮVODY NEODPRACOVÁNÍ A UKONČENÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY Vyhodnocení - důvody neodpracování veřejné služby Vyhodnocení - důvody ukončení veřejné služby Důvody ukončení ze strany osob v hmotné nouzi Důvody ukončení ze strany Města Bruntál...53 Závěr...55 Anotace...57 Seznam použité literatury...58 Poznámka...60 Přílohy...6 4

5 Úvod Za svého působení jako sociální pracovník na Městském úřadu Bruntál, jsem pracovala s osobami v hmotné nouzi, tedy s nezaměstnanými, které byly příjemci příspěvku na živobytí. Na základě novely zákona č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, byla od veřejná služba zavedena jako nový motivační prvek pro osoby pobírající příspěvek na živobytí. Veřejnou službou se rozumí pomoc obci v záležitostech, které jsou v zájmu obce, kdy jde především o zájem ve zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství v obci, ale také pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Veřejnou službou byly příjemci příspěvku na živobytí motivováni ke zvýšení své částky živobytí. Novela zákona tedy nově přinesla bonifikaci pro osoby v hmotné nouzi aktivně zapojené do výkonu veřejné služby, ale také sankci pro pasivní příjemce příspěvku na živobytí za jejich nezapojení se do výkonu této služby. Cílem této bakalářské práce je zmapovat vývoj nově zavedeného institutu veřejné služby v Městě Bruntál, a to od jejího zřízení, tedy od dubna 2009 do prosince 200. Vývojem je myšleno rozšíření kapacity veřejné služby (počet uzavřených smluv o výkonu veřejné služby), využitelnost této služby ze strany institucí, které umožňovaly veřejnou službu osobám ve svých institucích vykonávat a možnost zprostředkování veřejné služby také pro jiné obce. Dalším cílem je zjistit, jaké důvody vedou osoby v hmotné nouzi vykonávající veřejnou službu tuto před ukončením smlouvy ukončit, a také jaké důvody jsou pro Město Bruntál podnětné k tomu, aby předčasně ukončilo smlouvu s osobami vykonávajícími veřejnou službu. Důvody k předčasnému ukončení veřejné služby budou zjišťovány za období od června do listopadu 20. Jelikož se výkon veřejné služby týká osob dlouhodobě nezaměstnaných, budu se v teoretické části věnovat právě nezaměstnanosti. V kapitole první vymezím pojem nezaměstnanost, typy nezaměstnanosti a uvedu její důsledky. Druhá kapitola bude věnována zákonu o zaměstnanosti, který upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je nejen dosažení plné zaměstnanosti, ale také ochrana proti nezaměstnanosti. Sociálnímu zabezpečení bude věnována kapitola třetí. Uvedu systém sociálního zabezpečení v ČR a vyjmenuji dávky poskytované z jednotlivých podsystémů tří pilířů sociálního zabezpečení. O sociální péči 5

6 (pomoci) budu psát v kapitole čtvrté. Tato kapitola bude pojednávat o změně systému poskytování pomoci osobám s nedostatečnými příjmy prostřednictvím sociálních dávek. Popíšu systém poskytování sociálních dávek do (sociální potřebnost) a navážu na poskytování sociálních dávek od (pomoc v hmotné nouzi). Kapitola pátá bude věnována veřejné službě, tj. její charakteristice, kompetencím souvisejícím s výkonem veřejné služby, smlouvě o výkonu veřejné sužby a výši částky živobytí, která úzce s výkonem veřejné služby souvisí. Jelikož se pojem veřejná služba mnoha lidem prolíná s pojmy veřejně prospěšné práce a dobrovolnická služba, v kapitole šesté a sedmé vymezím právě tyto pojmy. Praktická část mé práce bude zaměřena na zjištění vymezených cílů této práce. V úvodu popíšu zřízení a realizaci veřejné služby v Městě Bruntál, práci koordinátora veřejné služby a uvedu příklady navýšení částky živobytí v souvislosti s výkonem veřejné služby. Následovat bude samotná analýza a rozbor dostupných dat získaných ze spisové dokumentace příjemců příspěvku na živobytí na Městském úřadě Bruntál a podkladů koordinátora veřejné služby. 6

7 Teoretická část. NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost je stav, ve kterém člověk, který je schopný práce a je ochoten pracovat, nemá placené zaměstnání. Kritériem zmíněné ochoty pracovat jsou kontakty s úřadem práce, popřípadě s potenciálními zaměstnavateli. [Matoušek, 2003, s.25] Nezaměstnanost je složitým jevem, k jehož řešení je třeba mít k dispozici mnoho potřebných dat, jako například: koho se týká, kde se převážně vyskytuje, jaká je její míra, jak dlouho trvá či jaké jsou předpoklady pro její řešení. Nezaměstnaností nejsou ohroženy všechny skupiny pracovníků stejně. K takzvaným rizikovým skupinám patří zejména ženy, mladiství a absolventi škol, handicapované skupiny a pracovníci předdůchodového věku. Nezaměstnaností jsou mnohem častěji postihnuti pracovníci s nižším vzděláním či kvalifikací. [Krebs, 200. s. 32]. Typy nezaměstnanosti Typologie nezaměstnanosti slouží k poznání samotného problému nezaměstnanosti a k poznání přístupů jejího řešení. Dle různých typů nezaměstnanosti lze usuzovat na její příčiny, závažnost a odvozovat podle nich i možné způsoby jejího řešení. Obecná ekonomická teorie rozlišuje například tyto typy nezaměstnanosti [Krebs, 200, s ]: - Frikční nezaměstnanost je spojena s životním cyklem a s hledáním lepšího zaměstnání. Je přechodného charakteru a považuje se za dobrovolnou. - Strukturální nezaměstnanost je spojena s nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Některá odvětví, oblasti, profese či regiony se rozvíjejí a poptávka po práci zde roste, zatím co jinde klesá. - Cyklická nezaměstnanost souvisí s ekonomickým cyklem. Znamená to tedy, že vzniká tehdy, je-li celková poptávka po práci nízká. Dále rozlišujeme: - Dobrovolná nezaměstnanost hovoříme o ní tehdy, kdy část pracovních sil nechce při určitých mzdách pracovat. Znamená to, že pracovní místa jsou na trhu práce k dispozici, ale za stávající tržní mzdové sazby o ně není ze stany pracujících zájem. Dále o ní hovoříme tehdy, kdy pracující nechtějí 7

8 pracovat vůbec a upřednostňují svůj volný čas, žijí z podpor a charit nebo z občasného přivýdělku. - Nedobrovolná nezaměstnanost - vzniká tehdy, kdy při daných mzdových sazbách existuje více pracovníků, nežli pracovních míst. Znamená to, že poptávka po práci je nižší než celková nabídka. Část pracovníků při běžné mzdové sazbě práci nenachází a je nedobrovolně nezaměstnaná..2 Důsledky nezaměstnanosti Práce a zaměstnání má v životě jedince a v naší kultuře významné místo. Není tedy pochyb, že nezaměstnanost má značný vliv jak na život společenský tak život nezaměstnaných jedinců. Nejedná se pouze o pokles jejich životní úrovně spojený s poklesem příjmů, ale také o hluboké důsledky nezaměstnanosti pro jejich každodenní život, společenské vztahy, hodnoty a zejména pro rodinu. Nezaměstnanost znamená pro každého jedince různou zkušenost (jinou pro ženy a jinou pro muže, jinou pro kvalifikované a jinou pro nekvalifikované osoby, stejně jako jinou pro osoby mladé a staré). Každého zasáhne jinak. [Mareš, 998, s. 74] Důsledky nezaměstnanosti jsou v zásadě dvojího charakteru. Jde o ekonomické důsledky, které jsou spjaty s tím, že ekonomika nevyrábí tolik produkce, kolik je schopna vyrábět a důsledky sociální, které dopadají na sociální situaci, chování a postoje nejen nezaměstnaných, ale také na jejich rodiny a domácnosti a na společenský život. Nezaměstnanost je sama o sobě různého charakteru a jedinci je pociťována a prožívána různě. Mezi nejvýznamnější sociální důsledky nezaměstnanosti patří zejména její vliv na životní úroveň jak nezaměstnaného tak jeho rodiny. Dále její vliv na rodinu, neboť nezaměstnanost ji ovlivňuje nejen poklesem příjmů rodiny, ale může například rozbít partnerské vztahy, ovlivnit sňatečnost i porodnost či omezuje sociální kontakty rodiny. Nezaměstnanost má rovněž vliv na strukturaci a vnímání času. Narušuje obvyklý denní režim, časovou strukturaci a mění vnímání času. Pro nezaměstnaného není čas tak důležitý. Jeho volný čas je naplněn nudou nebo pasivními či společensky nežádoucími aktivitami (spánek, sledování televize, kriminalita, alkoholismus), což je zvláště nepříznivé pro mladistvé, kteří ještě nemají zažité pracovní návyky a časový režim. Nezaměstnanost je pro mnoho lidí vysoce traumatizující. Má tedy nežádoucí vliv na fyzické a psychické zdraví neboť může u jedince vyvolat pocit nepotřebnosti, neužitečnosti, pocit životního selhání. Někteří lidé se s nezaměstnaností vyrovnávají lépe, jiní zase hůře. Všeobecně platí, že s nezaměstnaností se lépe 8

9 vyrovnávají ti, kteří jsou nezaměstnaní kratší dobu. Dále rovněž ti, co v předchozím zaměstnání nebyli až toliko spokojeni a také ti, co mohou v době své nezaměstnanosti žít ze svých úspor. [Krebs, 200. s ] Nezaměstnaní nemají možnost toliko přijímat zásadních rozhodnutí o svém životě a nemají takové šance na rozvoj svých dovedností jako zaměstnaní. Ztráta zaměstnání neznamená jenom sociální izolaci, ale především pocit bezmoci. Především dlouhodobá nezaměstnanost je vstupenkou do světa chudoby a nouze neboť se horší finanční situace rodiny, která se dostává do dluhů a je závislá na podporách v nezaměstnanosti či podpoře sociální, které jsou vymezeny na základě životního minima. Celkově se snižuje životní úroveň celé rodiny. [Mareš, 998, s ] 2. ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti ) v souladu s právem Evropských společenství upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrany proti nezaměstnanosti. Právem na zaměstnání se rozumí právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o prácí se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti Zprostředkování zaměstnání Za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti zprostředkovávají zaměstnání krajské pobočky Úřadu práce a právnické a fyzické osoby v případě, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání, tzv. agentury práce. 3 Krajské pobočky Úřadu práce bezplatně zprostředkovávají zaměstnání na celém území České republiky. Prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce si může zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 2 0 zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 3 4 odst. 3 zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 9

10 fyzická osoba zabezpečit zaměstnání, a to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání. Informace o možnostech zaměstnání a volných pracovních místech může fyzická osoba požadovat u kterékoliv krajské pobočky Úřadu práce Zájemce o zaměstnání Zájemcem o zaměstnání je ta fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tímto účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce na území České republiky. Krajská pobočka Úřadu práce zájemci o zaměstnání zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu rovněž zabezpečit rekvalifikaci Uchazeč o zaměstnání Uchazečem o zaměstnání je ta fyzická osoba, která osobně požádá krajskou pobočku Úřadu práce, v jejímž obvodu má bydliště, o zprostředkování vhodného zaměstnání. Při splnění zákonných podmínek je tato osoba Úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. 6 Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání žádosti o zprostředkování zaměstnání Individuální akční plán Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji potřebují, a to zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, věku, péčí o dítě nebo z jiných vážných důvodů. Jedná se převážně o fyzické osoby se zdravotním postižením, osoby do 20 let věku, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, dále fyzické osoby pečující o dítě do 5 let věku, osoby starší 50 let věku, osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců a osoby, které potřebují zvláštní pomoc. Těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, osoby společensky nepřizpůsobené, osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Ke zvýšení možnosti uplatnění 4 8, 9 zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 5 22 zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 6 24 zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 7 26 odst. zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 0

11 uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Jedná se o dokument, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce ve spolupráci s uchazečem o zaměstnání. Individuální akční plán obsahuje stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce poskytnout součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocení, a to ve stanovených termínech. Rovněž je povinen plnit podmínky v něm stanovené Podpora v nezaměstnanosti Uchazeč o zaměstnání, který v rozhodném období získal prostřednictvím zaměstnání či jiné výdělečné činnosti dobu důchodového pojištění v délce alespoň 2 měsíců a není poživatel starobního důchodu, má nárok na podporu v nezaměstnanosti. O poskytnutí podpory v nezaměstnanosti musí uchazeč o zaměstnání požádat krajskou pobočku Úřadu práce u které je veden jako uchazeč o zaměstnání. O podpoře v nezaměstnanosti rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce Podpora při rekvalifikaci Pokud se uchazeč o zaměstnání účastní rekvalifikace zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce a není poživatelem starobního důchodu, má po celou dobu rekvalifikace nárok na podporu při rekvalifikaci Podpůrčí doba Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti poskytuje při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba u uchazeče o zaměstnání činí : - do 50 let věku 5 měsíců, - nad 50 let věku 8 měsíců, - nad 55 let věku měsíců zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 9 39 zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 0 40 zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 43 zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

12 3. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení je součástí sociální politiky. Jedná se o prostředek k uskutečňování jejich cílů a úkolů. Sociální zabezpečení je soubor institucí, zařízení a opatření, díky nimž lze předcházet sociálním událostem občanů. Sociální zabezpečení lze rovněž vnímat jako soubor opatření formulujících solidaritu s lidmi, kteří se potýkají s hrozbou nedostatku příjmů (tj. příjmů z placeného zaměstnání) nebo se nacházejí v situacích, které vyžadují mimořádné výdaje. [Krebs, 200. s ] 3. Systémy sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení je tvořeno třemi na sebe navazujícími, relativně samostatnými systémy (tři pilíře sociálního zabezpečení) [Krebs, 200. s ]: - Sociální pojištění - v rámci systému sociálního pojištění jsou řešeny situace, na které se občan může předem připravit (tedy pojistit), a to formou odložení části své dnešní spotřeby na pokrytí budoucí krátkodobé či dlouhodobé sociální situace. Patří sem důchodové pojištění, které je upraveno zákonem č. 55/995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, penzijní připojištění upraveno zákonem č. 42/994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů a nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 54/956 Sb., zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 87/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. V našich podmínkách je pojistné nejvýhodnější formou zajištění sociálních potřeb občanů v situacích, kdy například přijdou o příjem z výdělečné činnost vzhledem k mateřství, ošetření člena rodiny, nemoci, invalidity, stáří či ztráty živitele (dávky důchodového pojištění uvedeny v kapitole 3.2, dávky nemocenského pojištění uvedeny v kapitole 3.3). - Státní sociální podpora v rámci tohoto systému jsou řešeny sociální situace související s podporou rodiny, především rodiny s dětmi (narození dítěte, péče rodičů o něj v raném stádiu či jeho výchova po celou dobu přípravy na budoucí povolání). V současné době existuje sedm základních dávek státní sociální podpory (viz kapitola 3.4). Tyto dávky jsou vypláceny prostřednictvím úřadu práce, a to dle zákona č. 7/995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 2

13 - Sociální péče (pomoc) tento systém řeší obtížné sociální situace stavu hmotné nouze a sociální nouze. Řeší situace, kdy občan není schopen řešit sám nebo s pomocí vlastní rodiny svou nežádoucí situaci. Sociální pomoc se poskytuje formou sociálních služeb (tyto poskytují především nestátní neziskové organizace, obce a kraje) a dále formou sociálně-právní ochrany dětí a dávek sociální pomoci (tyto poskytuje stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů, viz kapitola 4). Sociální situace nastává tehdy, kdy se občan dostane do situace, kdy není schopen tuto řešit vlastními silami, není sociálně pojištěn a neplní podmínky pro vznik nároku na státní zaopatření. Na sociální zabezpečení má velmi významný dopad vývoj nezaměstnanosti. Její růst vede k deficitům v důchodovém pojištění (roste počet předčasných důchodů, čímž rostou výdaje a snižují se příjmy), v nemocenském pojištění (řada nezaměstnaných využívá institut ochranné doby a čerpá dávky v nemoci čímž opět klesají příjmy a rostou výdaje) a má rovněž velké dopady na státní sociální podporu a na systém sociální pomoci. [Krebs, 200. s. 80] 3.2 Dávky důchodového pojištění Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody 2 : - starobní důchod (včetně předčasného starobního důchodu), - invalidní, - vdovský a vdovecký, - sirotčí. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. 3.3 Dávky nemocenského pojištění Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to 3 : - nemocenské, - peněžitá pomoc v mateřství, - ošetřovné, - vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. 2 ze dne ze dne

14 Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného). 3.4 Dávky státní sociální podpory Ze systému státní sociální podpory se poskytují následující dávky 4 : - přídavek na dítě, - rodičovský příspěvek, - sociální příplatek, - příspěvek na bydlení, - dávky pěstounské péče, - porodné, - pohřebné. Dávky státní sociální podpory vyplácí úřad práce. 4. SOCIÁLNÍ PÉČE (POMOC) 4. Změna systému poskytování pomoci osobám s nedostatečnými příjmy prostřednictvím sociálních dávek S účinností od došlo k zásadním změnám v poskytování pomoci osobám, které se nachází ve stavu hmotné nouze, tedy těm, kteří nemají dostatečné finanční prostředky k zajištění svých základních životních podmínek [Přib; Kepková; Niederle; Vojnar; Steinichová, 2007, s.77]. 4.2 Sociální potřebnost Do byl v platnosti zákon č. 482/99 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o sociální potřebnosti ). Za sociálně potřebného občana byl dle zákona o sociální potřebnosti považován ten, jehož příjem nedosahoval částky životního minima (tato byla stanovena zákonem č. 463/99 Sb., o životním minimu viz uvedeno níže) a tento si nemohl vlastním přičiněním nijak navýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu či z jiných vážných důvodů ze dne odst. zák.č. 482/99 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů 4

15 Životní minimum je dle Krebse takový soubor statků a služeb, který umožňuje domácnosti nebo jednotlivci uspokojovat jejich potřeby v míře uznané společností v dané etapě za minimálně nezbytné. [Krebs, 200. s. 288] Dávky Dle zákona o sociální potřebnosti se občanům, kteří byli považováni za sociálně potřebné, poskytovaly jednorázové nebo opakující se peněžité nebo věcné dávky k zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost. 6 Dle uvedeného zákona o sociální potřebnosti se rovněž poskytoval příspěvek na výživu dítěte. Tento byl poskytován nezaopatřenému dítěti, které bylo považováno za sociálně potřebné a ke kterému povinná osoba nežijící s dítětem v domácnosti neplní vyživovací povinnost stanovenou jí rozhodnutím soudu. 7 V případě, že občan nesplňoval podmínky pro poskytování dávek sociální péče a jemuž hrozila vážná újma na zdraví, mohla být poskytnuta v nezbytném rozsahu pomoc, a to formou věcné či peněžité dávky, popřípadě služby sociální péče. 8 Částky životního minima V případě posouzení sociální potřebnosti byly částky životního minima stanoveny zákonem č. 463/99 Sb., o životním minimu. Tyto částky byly každoročně upravovány nařízením vlády. Částka životního minima byla dvousložková; zahrnovala částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana a částku k zajištění nezbytných nákladů na domácnost. Životní minimum osob společně posuzovaných bylo stanoveno souhrnem jednotlivých částek potřebných k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb s tím, že částka k zajištění nezbytných nákladů na domácnost se započítávala pouze jednou. 9 Částka životního minima k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana podle nařízení vlády č. 505/2005 Sb. ze dne 7. prosince 2005, o zvýšení částek životního minima, činily do : Kč měsíčně pro dítě do 6 let věku, 6 4 odst. zák.č. 482/99 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů 7 5 zák.č. 482/99 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů 8 8a zák.č. 482/99 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů 9 3 odst. 4 zák.č. 482/99 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů 5

16 -.950 Kč měsíčně pro dítě od 6 let do 0 let věku, Kč měsíčně pro dítě od 0 let do 5 let věku, Kč měsíčně pro nezaopatřené dítě od 5 let do 26 let věku, Kč měsíčně u ostatních občanů. Částky životního minima k zajištění nezbytných nákladů na domácnost podle nařízení vlády č. 505/2005 Sb. ze dne 7. prosince 2005, o zvýšení částek životního minima, do činily: Kč měsíčně pro jednotlivce, Kč měsíčně pro dvě osoby žijící v domácnosti, Kč měsíčně pro tři nebo čtyři osoby žijící v domácnosti, Kč měsíčně pro pět a více osob žijících v domácnosti. Navýšení částky životního minima U osob, jejichž zdravotní stav vyžadoval dle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, byla částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb měsíčně zvýšena o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí příslušnou vyhláškou. 20 Občanům, kterým byly přiznány mimořádné výhody III. stupně (tj. průkaz ZTP/P), byla částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost navýšena měsíčně o 600 Kč (v případě společně posuzovaných osob bylo toto navýšení započteno nanejvýše dvakrát). 2 Společně posuzovanými osobami pro účely sociální potřebnosti byly 22 : - nezaopatřené děti, - rodiče nezaopatřených dětí uvedených v bodě ; za rodiče se považují také osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby, - manželé nebo druh a družka, nevztahuje-li se na ně bod a 2, - nezaopatřené děti nezaopatřených dětí uvedených v bodě, 20 2 odst. zák.č. 482/99 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů 2 2 odst. 2 zák.č. 482/99 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů 22 4 odst. zák.č. 463/99 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů 6

17 a to za splnění podmínek, že společně trvale žiji a společně hradili náklady na své potřeby. Příjem Jak již bylo výše uvedeno, za sociálně potřebného se považoval občan, jehož příjem nedosahoval částky životního minima a tento příjem si občan (či společně posuzované osoby) nemohl navýšit vlastním přičiněním buď to vzhledem k věku, zdravotnímu stavu či z jiných vážných důvodů. Příjmem občana či společně posuzovaných osob se rozuměl průměrný měsíční příjem vyplacený v posledních šesti měsících před podáním žádosti. Tento se však zjišťoval ke dni podání žádosti v případě, zda došlo před podáním žádosti o dávku sociální péče k podstatnému snížení příjmu a jeho výše byla za posledních šest měsíců taková, že občan nemohl nadále uhrazovat své životné potřeby. 23 Veškeré příjmy byly započítávány v plné výši, tedy ze00%. Zvýšení příjmu vlastním přičiněním Za zvýšení příjmu vlastním přičiněním se při posuzování sociální potřebnosti rozumělo 24 : - zvýšení příjmu vlastní prací, - řádné uplatnění zákonných nároků a pohledávek (dávky nemocenského a důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory, výživné, úhrada některých nákladů neprovdané matce či uplatnění nároků z pracovního nebo obdobného vztahu), - prodej nebo jiné využití vlastního majetku. Při posuzování sociální potřebnosti se možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním nezkoumala u 25 : - osob starších 65 let, - rodiče, osvojitele či pěstouna, který celodenně osobně řádně pečoval alespoň o jedno dítě do věku čtyř let nebo o dítě starší, které nemůže být umístěno v předškolním zařízení, či o tři a více dětí, z nich alespoň jedno bylo mladší deseti let a ostatní do patnácti let, nebo pečoval o dítě, které bylo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžadovalo mimořádnou péči (dle zákona o důchodovém pojištění), 23 odst. 7 zák.č. 482/99 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů 24 odst. 3 zák.č. 482/99 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů 25 odst. 5 zák.č. 482/99 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů 7

18 - občana, který osobně a celodenně pečoval o osobu blízkou či jinou, která byla převážně nebo úplně bezmocná, nebo byla tato osoba starší 80 let a částečně bezmocná, - a u nezaopatřeného dítěte. 4.3 Hmotná nouze S účinností od vstoupil v platnost zákon č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále je o pomoci v hmotné nouzi ), kterým byl zrušen zákon o sociální potřebnosti. Znamená to tedy, že zrušením zákona o sociální potřebnosti zanikly dávky sociální péče poskytované dle 4 zákona o sociální potřebnosti, příspěvek na výživu dítěte dle 5 zákona o sociální potřebnosti a dávky sociální péče v mimořádných případech podle 8a zákona o sociální potřebnosti. V návaznosti na uvedenou změnu v platné legislativě došlo rovněž k zániku některých dávek vázaných na sociální potřebnost poskytovaných dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/99 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 82/99 Sb. ). Některé z těchto zrušených dávek byly zákonodárcem nahrazeny, jiné zrušeny úplně. [Přib; Kepková; Niederle; Vojnar; Steinichová, 2007, s.77]. (Výčet dávek dle uvedené vyhlášky 82/99 Sb., uveden v příloze č..) Zákon o pomoci v hmotné nouzi je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterým Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě která se práci vyhýbá. 26 Za osobu v hmotné nouzi je považován ten, jehož příjem společně s příjmy společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení ( 9 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi) nedosahuje částky živobytí. Platí zde, že tento příjem si osoba nemůže vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů zvýšit vlastním přičiněním. Za osobu v hmotné nouzi je dále považován ten, jehož příjem společně s příjmy společně posuzovaných osob dosahuje (popřípadě také společně s příspěvkem na živobytí) částek živobytí, ale 26 ze dne

19 tento není dostatečný k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení ( 34 zákona o pomoci v hmotné nouzi) a služeb spojených bezprostředně s bydlením. 27 Osoba se rovněž považuje za osobu v hmotné nouzi pokud nesplňuje podmínky uvedené výše, ale s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví, dále pokud ji postihne vážná mimořádná událost (povodeň, vichřice,zemětřesení, požár) a tuto vzhledem ke svým celkovým sociálním a majetkovým poměrům není schopna překonat sama, osoba, která nemá dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje (např. úhrada správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, úhrada noclehu) či na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby nebo základního vybavení domácnosti či nákladů spojených se vzděláváním a zájmovou činností nezaopatřeného dítěte. 28 Osobou v hmotné nouzi je též osoba, která v daném čase, s přihlédnutím na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků není schopna řešit svou konkrétní situaci a je ohrožena sociálním vyloučením (osoba propuštěna z výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, z psychiatrické léčebny, ze školského zařízení pro výkon ústavní péče po dosažení zletilosti apod.). 29 Životní minimum a existenční minimum Společně se zákonem o pomoci v hmotné nouzi nabyl účinnosti rovněž zákon č. 0/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o životním a existenčním minimu), který je využíván při poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi a plně nahradil zákon č. 463/99 Sb., o životním minimu. [Přib; Kepková; Niederle; Vojnar; Steinichová, 2007, s.96] Životní minimum je minimální hranice peněžitých příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití odst. 2 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 28 5 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 29 6 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 9

20 Zákon o životním a existenčním minimu upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek životního nebo existenčního minima. 30 Částka živobytí pro účely zákona o pomoci hmotné nouzi již není dvousložková, jak tomu bylo u sociální potřebnosti, neboť nezahrnuje částku k zajištění nezbytných nákladů na domácnost. K zajištění nezbytných nákladů na domácnost slouží níže uvedená dávka pomoci hmotné nouzi doplatek na bydlení. Dávky Zákon o pomoci v hmotné nouzi upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek osobám nacházejícím se v hmotné nouzi, a to prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. 3 Tento zákon řeší sedm situací spojených s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. 32 Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou 33 : - příspěvek na živobytí, - doplatek na bydlení, - mimořádná okamžitá pomoc: - na úhradu nezbytného jednorázového výdaje, - na úhradu nezbytných nebo odůvodněných nákladů, - z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví, - z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí, - z důvodu ohrožení sociálním vyloučením. Na příspěvek na živobytí má nárok osoba v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob. 34 Výše příspěvku na živobytí za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou živobytí osoby (společně posuzovaných osob) a příjmem osoby (společně posuzovaných osob). 35 Příspěvek na živobytí se poskytuje v peněžní nebo věcné formě 36 a vyplácí se v kalendářním měsíci, na který náleží. Výplata příspěvku na živobytí může být plátcem určena tak, že nejméně 35% a nejvýše 30 zák.č. 0/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 3 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 32 ze dne zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 34 2 odst. zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů odst. zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 20

21 65% přiznané dávky se poskytne ve formě poukázek opravňujících k nákupu zboží nebo prostřednictvím elektronického platebního prostředku. 37 Na doplatek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který byt užívá a jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl jeho příjem (příjem společně posuzovaných sob) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby (společně posuzovaných osob). Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku n a příspěvek na živobytí a nároku na dávku státní sociální podpory - příspěvek na bydlení. Doplatek na bydlení lze poskytnout pouze tehdy, jestliže osoba užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, a to v obci, v níž je hlášena k trvalému pobytu. 38 Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení sníženou o příspěvek na bydlení a částkou, o kterou příjem osoby (společně posuzovaných osob) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby (společně posuzovaných osob). 39 Doplatek na bydlení se vyplácí měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží. 40 Dávka pomoci v hmotné nouzi mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje 4 : Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká dnem, kdy ji příslušný orgán pomoci hmotné nouzi přizná. 42 Poskytuje se v peněžní nebo věcné formě 43 a to bezodkladně. Mimořádná okamžitá pomoc z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví může být vyplacena tak, že nejméně 35% a nejvýše 65% přiznané dávky bude poskytnuto ve formě poukázek opravňujících k nákupu zboží. Mimořádná okamžitá pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje a na úhradu nezbytných nebo odůvodněných nákladů se vyplácá přímou úhradou výdaje nebo nákladu, který je důvodem přiznání dávky nebo prostřednictvím poukázky na přímý odběr zboží odst., odst. 5 písm. a) zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 4 2 odst. 3-6 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů odst.4 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů odst. 3, odst. 5 písm. b), c) zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 2

22 Částky životního minima a částka existenčního minima Jak již bylo uvedeno výše, životní minimum je minimální hranice peněžitých příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Životní minimum ani existenční minimum nově nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení, jak tomu bylo za účinnosti zákona o sociální potřebnosti a zákona o životním minimu (do ). Zákon o životním a existenčním minimu upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek životního nebo existenčního minima. 45 Částka životního minima jednotlivce činí 3.26 Kč měsíčně (jednotlivcem je míněn ten, kdo není posuzován pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi s jinými osobami). Částky životního minima osob společně posuzovaných jsou pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi odstupňovány podle pořadí osob. To znamená, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a dále osoby, které nezaopatřenými dětmi jsou. Pořadí se stanoví podle věku, a to od osoby nejstarší po osobu nejmladší (věkem osoby se rozumí věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno). Částka životního minima osoby - která je posuzována jako první v pořadí činí Kč měsíčně, - která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí činí Kč měsíčně u osoby od 5 tet věku, která není nezaopatřená, Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte od 5 do 26 let věku, Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte od 6 do 5 let věku, Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. Životní minimum osob společně posuzovaných se stanoví jako součet částek životního minima všech těchto osob. 46 Od (do ) nedošlo k žádnému navýšení částek životního minima zák.č. 0/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 46 2 a 3 zák.č. 0/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 47 ze dne

23 Částka existenčního minima osoby činí Kč měsíčně. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u starobního důchodce, u osoby uznané invalidní ve třetím stupni a osoby starší 68 let. 48 Částku živobytí a částku živobytí společně posuzovaných osob určuje ustanovení 24 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Navýšení částek živobytí Obdobně jako u sociální potřebnosti je částka živobytí osoby, která vyžaduje dle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, navýšena měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanovuje prováděcí právní předpis. 49 O 300 Kč je částka živobytí navýšena u osob, které prokáží, že mají zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání (doprava, telefon či korespondence). 50 Společně posuzované osoby Okruh společně posuzovaných osob se pro účely zákona o pomoci hmotné nouzi určuje dle zákona o životním a existenčním minimu. 5 Společně se posuzují 52 : - rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, - manželé nebo partneři (dle zákona č. 5/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), - rodiče a o nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené, o zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami, - jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které písemně prohlásí, že společně trvale nežijí a společně se nepodílí na úhradách na své potřeby zák.č. 0/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 5 2 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 52 4 odst. zák.č. 0/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 23

24 Příjem Při posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby (žadatele o dávku) posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob (společně posuzovaných osob). 53 Za příjem se považuje 54 : - 70% příjmu ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů, a dále ze mzdových nároků vyplácených Úřadem práce České republiky krajskou pobočkou podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, - 80 % z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížení odměny) po dobu prvních 4 dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény), dále z dávek nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, - 00% ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu s výjimkou příspěvku na živobytí. Porovnáním úhrnu započitatelných příjmů osoby (osob společně posuzovaných) s částkou životního minima nebo existenčního minima osoby (osob společně posuzovaných) se zjišťuje, zda příjem osoby (osob společně posuzovaných) dosahuje částky životního minima či existenčního minima osoby (osob společně posuzovaných). 55 Za rozhodné období, za které se zjišťuje příjem pro posuzování vzniku nároku na dávku, je období tří kalendářních měsíců předcházejících měsíci, v němž byla uplatněna žádost o dávku. Pokud došlo u osoby nebo společně posuzovaných osob k podstatnému poklesu příjmu (jedná se zejména o ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a ukončení pobírání rodičovského příspěvku), období kalendářního měsíce, v němž byla uplatněna žádost o dávku. Pro nárok na výplatu příspěvku na živobytí se však i v případě podstatného poklesu příjmu zjišťují příjmy za období tří kalendářních měsíců předcházejících měsíci, v němž byla uplatněna žádost o dávku zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 54 9 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 55 6 odst. zák.č. 0/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 56 0 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 24

25 Zvýšení příjmu vlastním přičiněním Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí se zjišťuje, zda mají osoby a společně s ní posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek a prodejem nebo jiným využitím majetku. 57 Sociální poradenství Nově je zákonem o pomoci v hmotné nouzi stanoven nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení. Sociální poradenství mají povinnost zabezpečovat všechny orgány pomoci v hmotné nouzi (tj. pověřené obecní úřady, obecní úřady s rozšířenou působností, krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí). Vymezení základního sociálního poradenství upravuje zákon č. 08/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Listina základní práv a svobod ve článku 30 přiznává každému, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Právo na poskytnutí pomoci však neznamená pouze poskytnutí peněžité dávky nebo jiné věcné plnění v rámci systému pomoci v hmotné nouzi. Pouze jedná-li se o sociální poradenství, má každý nárok na jeho poskytnutí. [Přib; Kepková; Niederle; Vojnar; Steinichová, 2007, s.96-97] Dávky a řízení o těchto dávkách již bylo uceleno prostřednictvím jednotného aplikačního systému. Motivační prvky Jak již bylo výše uvedeno, zákon o pomoci v hmotné nouzi je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Mezi základní motivační prvky tohoto zákona patří: - sociální poradenství ( odst. 2), - hodnocení zvýšení příjmu vlastním přičiněním ( 25), - hodnocení možnosti využití majetku ( 26), - hodnocení uplatnění nároků a pohledávek ( 27), - hodnocení stavebního spoření ( odst. 8), 57 odst. a 2 zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 25

26 - zápočet příjmů ( 9), - stanovení částek živobytí ( 24), - veřejná služba ( 8a). 5. VEŘEJNÁ SLUŽBA Od je do systému pomoci v hmotné nouzi zaveden nový institut veřejná služba. 58 Veřejná služba je jednou z možností, jak zachovat, popřípadě rozvíjet pracovní schopnosti a dovednosti osob, které jsou dlouhodobě ve stavu hmotné nouze a mají objektivní či subjektivní problém s nalezením vhodného zaměstnání. Podporuje sociální začleňování osob a zvyšuje participaci lidí na životu obce. Veřejná služba vyjadřuje jeden z motivačních principů pomoci v hmotné nouzi a to: Ten, kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo se pracovat nesnaží. 59 Vykonávat veřejnou službu není pro osoby v hmotné nouzi povinností. Nenáleží za ni odměna, ale díky ní si může osoba v hmotné nouzi navýšit svou částku živobytí 60 (viz kapitola 5.3). Veřejnou službou se rozumí pomoc obci v záležitostech, kterou jsou v zájmu obce. Tím je myšleno především zájem o zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, ale také pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. 6 Zákon ovšem neukládá obcím za povinnost veřejnou službu zřídit. 5. Kompetence související s výkonem veřejné služby Tyto jsou organizacím uvedeným níže ukládány zákonem o pomoci v hmotné nouzi. Ministerstvo Poskytuje dotace ke krytí pojistného sjednaného pro výkon veřejné služby Metodický pokyn č. 7/2008 MPSV ČR ze dne. prosince Publikace MPSV ČR Obec a veřejná služba, Praha, s. ISBN a odst. zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 6 8a odst. zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů písm. g) zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 26

27 Pověřený obecní úřad Zpracovává a na žádost písemně poskytuje informace o tom zda a jak osoba vykonávala veřejnou službu. 63 Obecní úřad v přenesené působnosti Vede evidenci osob vykonávajících veřejnou službu na území obce, uděluje závazné pokyny při výkonu veřejné služby a zabezpečuje její kontrolu, orgán pomoci v hmotné nouzi informuje o tom, že byl výkon veřejné služby zahájen, že byla veřejná služba ukončena a zda a jak byla vykonávána, na základě písemné žádosti úřadu práce podává informace o tom, zda a jak byla veřejná služba osobou vykonávána. 64 Obec v samostatné působnosti Uzavírá smlouvu o výkonu veřejné služby a pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. 65 Obec může veřejnou službu organizovat sama nebo se může obrátit na různé organizace (např. příspěvkové), které v obci působí, a veřejnou službu na ně delegovat. Veřejná služba může být rovněž organizována jak obcí tak jinými organizacemi. 66 Jiné organizace pak mohou veřejnou službu zabezpečit formou schválení nebo změnou její zřizovací listiny. Takto postupuje zastupitelstvo obce. 67 Úkoly související s výkonem veřejné služby delegovány na jiné organizace musí být ošetřeny v písemné smlouvě. Uzavírání takových smluv je v kompetenci rady obce Smlouva o výkonu veřejné služby Veřejnou službu vykonávají osoby v hmotné nouzi, a to na základě písemné smlouvy uzavřené s obcí (popřípadě s jinou organizací) odst. písm. e) zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 64 62a zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 65 62b zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 66 Publikace MPSV ČR Obec a veřejná služba, Praha, s. ISBN odst. 2 písm. d) zák. č. 27/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 68 Metodický pokyn k veřejné službě č. /2009 MPSV ČR ze dne a odst. zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 27

28 Smlouva o výkonu veřejné služby obsahuje základní identifikaci smluvních stran, podmínky výkonu veřejné služby (tj. rozsah a místo výkonu veřejné služby, vykonávané činnosti, popřípadě vybavení pracovními a ochrannými prostředky). Při sjednání podmínek vztahujících se k rozsahu pracovní doby, doby odpočinku a podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nutno postupovat dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Částka živobytí v souvislosti s výkonem veřejné služby V případě, že se osoba, která je příjemcem příspěvku na živobytí ze systému pomoci v hmotné nouzi, po 6 měsících jeho pobírání nezapojí do výkonu veřejné služby a neodpracuje alespoň 20 hodin, je její částka živobytí snížena na existenční minimum Kč (toto se nevztahuje na osoby, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací uvedených v odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi, dále osoby, které pobírají podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci, osoby, které mají příjem z výdělečné činnosti, osoby, které jsou invalidní v prvním nebo ve druhém stupni, a osoby, která vykonávají dobrovolnickou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci). 7 Pokud osoba v hmotné nouzi pobírající příspěvek na živobytí vykoná veřejnou službu v rozsahu 30ti hodin v měsíci, je její částka živobytí v následujícím měsíci po odpracování navýšena o polovinu rozdílu mezi jejím životním minimem a existenčním minimem. 72 (příklady uvedeny v kapitole 8.3) Pokud tato osoba vykoná veřejnou službu v rozsahu 20ti hodin, její částka živobytí není nijak navýšena či sankcionována. 6. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE Veřejně prospěšné práce jsou jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Veřejně prospěšnými pracemi je míněna časově omezená pracovní příležitost, která spočívá převážně v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činností ve prospěch obce či státních 70 Metodický pokyn k veřejné službě č. /2009 MPSV ČR ze dne odst. písm. g) zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů odst. písm. f) zák.č. /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 28