Motivy k účasti na dark tourismu provozovaném v Osvětimi u klientů vybrané cestovní kanceláře

Transkript

1 Motivy k účasti na dark tourismu provozovaném v Osvětimi u klientů vybrané cestovní kanceláře

2

3 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Martině Černé Ph.D., za její ochotu, profesionální přístup, poskytnutí cenných rad, připomínek a celkové vedení práce. Dále bych chtěla poděkovat vedoucí cestovní kanceláře České kormidlo paní Šárce Polišenské za její vstřícnost, ochotu, umožnění vykonání praxe a především realizaci dotazníkového šetření. Poděkovat chci také své rodině a nejbližším za trpělivost, důvěru a psychickou podporu, kterou mi po celou dobu mého studia projevovali.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor cestovní ruch Motivy k účasti na dark tourismu provozovaném v Osvětimi u klientů vybrané cestovní kanceláře Bakalářská práce Autor: Monika Tesařová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016

6 COPYRIGHT 2015 Monika Tesařová

7 Abstrakt TESAŘOVÁ, Monika. Motivy k účasti na dark tourismu provozovaném v Osvětimi u klientů vybrané cestovní kanceláře. [Bakalářská práce]. Vysoká škola polytechnická Jihlava: Katedra cestovního ruchu, Teoretická část bakalářské práce se zabývá temným cestovním ruchem a motivací lidí k výběru právě této formy cestovního ruchu. V praktické části je popsána Osvětim, jako klíčové dark tourism místo, dále je porovnána nabídka zájezdů do Osvětimi v Jihomoravském kraji a nakonec je vyhodnocen dotazník od klientů vybrané cestovní kanceláře, na jehož základě jsou vytvořena doporučení ke zlepšení zájezdů do Osvětimi. Klíčová slova Cestovní kancelář, České kormidlo, Koncentrační tábor, Motivace, Osvětim, Temný cestovní ruch, Zájezd Abstract TESAŘOVÁ, Monika. Motivation to Participate in Dark Tourism Operated in Auschwitz in Clients of a Selected Tour Operator. [Bachelor's thesis]. College of Polytechnics Jihlava: Tourism department, The theoretical part of the bachelor's thesis deals with Dark Tourism and people's motivation to choose this form of Tourism. In the practical part is described Auschwitz as a key Dark Tourism place, tours to Auschwitz offer in the South Moravian Region is compared and finally the questionnaire filled in by clients of the selected Tour Operator is evaluate. On the basis of the evaluated questionnaire are created recommendations to improve the tours to Auschwitz. Key words Tour operator, České kormidlo, Concentration Camp, Motivation, Auschwitz, Dark Tourism, Tour 7

8 Předmluva Tématem této bakalářské práce je dark tourism v Osvětimi a zjišťování motivů jeho účastníků. Důvod výběru tohoto tématu byl celkem jednoduchý. Již dříve jsem totiž absolvovala návštěvu Osvětimi a zanechalo to ve mně hluboký dojem. Jakmile jsem se tedy dozvěděla, že existuje forma cestovního ruchu, která se zabývá přímo cestováním na tato temná místa, ihned mě to zaujalo. Mnohokrát jsem pak přemýšlela, proč se na ta místa vlastně jezdí? Co na nich lidi tak přitahuje? A tyto myšlenky byly základem pro stanovení tématu této bakalářské práce. V teoretické části je obecně popsán dark tourism, motivace lidí a Osvětim. V praktické části je představena cestovní kancelář České kormidlo, která mi umožnila tuto práci zpracovat, poté je srovnána nabídka zájezdů do Osvětimi cestovními kancelářemi, které působí v Jihomoravském kraji a nakonec je vyhodnocen dotazník zodpovězený klienty vybrané cestovní kanceláře, kteří absolvovali zájezd do Osvětimi. V závěru práce jsou navržena opatření a doporučení ke zlepšení tohoto typu zájezdu. Tato bakalářská práce je tedy určena především cestovní kanceláři České kormidlo, se kterou jsem spolupracovala, protože obsahuje tipy ke zkvalitnění jejich produktu cestovního ruchu. Využít ji ale mohou i ostatní cestovní kanceláře, které mají v nabídce zájezdy do Osvětimi a chtěly by je nějakým způsobem modifikovat a přizpůsobit aktuálním požadavkům zákazníků na trhu cestovního ruchu. 8

9 Obsah Úvod Přehled literatury Dark Tourism Definice Rozdělení Fenomén doby Fascinace smrtí Motivy účasti Etický aspekt Motivace v cestovním ruchu Definice motivace a motivu Motivace na základě uspokojení potřeb Motivy zákazníků a segmenty trhu Osvětim Historie koncentračního tábora Počet obětí Současný stav Zájezdy do Osvětimi v Jihomoravském kraji České kormidlo s.r.o ČSAD Tišnov, spol. s r. o FIRO-tour a.s CK Zájezd, Ing. Lenka Malíková CK Victoria, Ing. Ladislav Jarý KM Travel ČEBUS s.r.o

10 4.8 Metal-Frut spol. s r.o Shrnutí Cestovní kancelář České kormidlo s.r.o Dotazníkové šetření Vyhodnocení otázek Shrnutí výsledků Doporučení pro cestovní kancelář Závěr Seznam použité literatury Tištěné publikace Internetové zdroje Seznam obrázků Seznam grafů Seznam příloh Příloha 1: Dotazník pro klienty cestovní kanceláře České kormidlo

11 Úvod Cestovní ruch je v dnešní době jedno z velmi důležitých odvětví světové ekonomiky. Generuje obrovské příjmy do státních rozpočtů, některé státy jsou na něm dokonce existenčně závislé, zaměstnává velkou část světové populace a v účasti na jeho aktivitách je zainteresováno mnoho subjektů. Poptávka na trhu cestovního ruchu se vlivem různých faktorů velmi rychle mění, proto se globální cestovní ruch musí neustále vyvíjet a přizpůsobovat aktuálním požadavkům a trendům na trhu. Jedním takovým novým trendem posledních dvaceti let je Dark Tourism - forma cestovního ruchu, která se zaměřuje na cestování do míst, která jsou nějak spojena se smrtí a utrpením. Tímto fenoménem se právě zabývá tato bakalářská práce, která si klade za cíl zjistit motivy účasti na dark tourismu provozovaném v Osvětimi u klientů vybrané cestovní kanceláře. Dalším cílem práce je pak porovnání nabídky zájezdů do Osvětimi v Jihomoravském kraji a následné navržení vhodných opatření ke zkvalitnění produktu dark tourismu vytvořeného vybranou cestovní kanceláří. Bakalářská práce je rozdělena na celkem sedm kapitol. První tři kapitoly shrnují teoretické poznatky o problematice dark tourismu, motivaci klientů a Osvětimi jako klíčovém dark tourism místu. Kapitoly čtyři až sedm jsou praktickou částí práce, ve které je porovnána nabídka zájezdů do Osvětimi v rámci Jihomoravského kraje, ve stručnosti je představena cestovní kancelář České kormidlo, dále jsou prezentovány výsledky dotazníkového šetření, které bylo rozesláno klientům cestovní kanceláře a nakonec jsou navrhnuta doporučení a opatření ke zvýšení kvality zájezdů do Osvětimi pořádané vybranou cestovní kanceláří. 11

12 Přehled literatury Na téma dark tourism v dnešní době stále není dostatek odborných publikací, zvláště těch v českém jazyce. Česky vydaná kniha, která se alespoň částečně zabývá tématem temného cestovního ruchu, je v současné době pouze jedna: Nové trendy v nabídce cestovního ruchu od Heleny Kotíkové (2013). V této knize je tématu dark tourism věnováno celkem jedenáct stran, protože kniha shrnuje současné trendy v cestovním ruchu z hlediska nabídky a není to kniha o temném cestování. V České republice zatím nebyla vydaná kniha od českého autora, která by byla celá věnovaná problematice dark tourismu. Podle mého názoru je to velká škoda, že se zatím nenašel žádný z mnoha kvalifikovaných odborníků v cestovním ruchu, který by se zajímal o tuto formu cestování. Anglicky psaných prací na téma dark tourism od různých autorů je samozřejmě více. Ne všechny se zabývají obecně temným cestovním ruchem, některé se zaměřují na konkrétní místa, jiné jsou zase psány z různých úhlů pohledu (etický, ekonomický, kulturněhistorický, atd.). Z těch nejvýznamnějších publikovaných knih o dark tourismu, ze kterých budu také v této práci čerpat, mohu uvést: Dark Tourism od Johna Lennona a Malcolma Foleyho (2000) The Darker Side of Travel: The Theory and Practice of Dark Tourism od Richarda Sharpleyho a Philipa Stonea (2009) Z elektronicky dostupných zdrojů budu čerpat ještě z článku s názvem A Dark Tourism Spectrum: towards a typology of death and macabre related tourist sites, attractions and exhibitions od Dr. Philipa Stonea (2006). Diplomových a bakalářských prací, které byly napsány v českém jazyce a jsou alespoň částečně spjaté s tématem dark tourism, je asi 40. Podle systému Theses.cz je momentálně k dispozici 35 diplomových a bakalářských prací, které mají v názvu přímo slovní spojení dark tourism, dark tourismus nebo temný cestovní ruch. Dále se pak dark tourismem zabývá asi 5 prací, jejichž tématem je komercializace smrti, katastrof, koncentračních táborů a následného zvýšení atraktivity těchto míst pro účastníky v cestovním ruchu. Je zajímavé, že po zadání klíčového slova dark tourism do políčka vyhledávání, databáze Theses.cz nalezne celkem 423 vysokoškolských závěrečných prací, přičemž 12

13 pouze asi 40 z nich se opravdu zabývá dark tourismem. V závěrečných pracích, které jsem našla a zkontrolovala, je to většinou tak, že toto slovní spojení mají zmíněné někde v textu (v jedné nebo dvou větách) a temným cestovním ruchem se tedy vůbec nezabývají. Tento výsledek by se dal nejspíš vysvětlit i tím, že systém Theses.cz vyhledává také jednotlivě zastoupená slova a ne přímo zadané slovní spojení. To by pak znamenalo, že vyhledávač zobrazil všechny vysokoškolské práce z oblasti cestovního ruchu. Z těchto výsledků je možné vyvodit závěr, že pojem dark tourism je v populaci stále nový. Neexistuje dostatek odborné literatury v českém jazyce, což může být příčinou toho, že mnoho lidí o tomto pojmu nikdy neslyšelo a nikdy se s ním nesetkali. Dark tourism je málo (nebo spíš vůbec) medializován a veřejně se o něm téměř nemluví. Bylo by tedy dobré, jak jsem již uvedla výše, kdyby se o tuto formu cestovního ruchu začal někdo zajímat a napsal by v českém jazyce ucelený přehled tohoto fenoménu dnešní doby. 13

14 1. Dark Tourism Cestovní ruch se v dnešní době týká téměř všech lidí na planetě. Někteří vystupují v roli účastníků cestovního ruchu, další pracují jako zaměstnanci služeb v oblasti cestovního ruchu a někteří jsou zapojeni jako místní obyvatelé ve střediscích cestovního ruchu (Kotíková, 2013). Cestovní ruch se od r stal roční aktivitou více než jedné miliardy světové populace [1] a není jednoduché uspokojit takové obrovské množství účastníků, kteří mají různé požadavky a přání. Proto se cestovní ruch musí neustále vyvíjet, měnit a přizpůsobovat aktuálním trendům na trhu. Dnes už lidem nestačí jet jednou nebo dvakrát ročně na klasickou dovolenou: v létě k moři a v zimě na hory. Hledají něco jiného, nového, neobyčejného a autentického. Všichni přeci cestují především za účelem vidět a poznat nové prostředí, zvyky, kulturu a místní zajímavosti. Mimo to si většina turistů chce prožít jedinečné zážitky, na které bude dlouho vzpomínat. A právě tyto požadavky splňuje nový trend v nabídce cestovního ruchu, kterým je dark tourism. 1.1 Definice Do českého jazyka se termín dark tourism překládá jako temný cestovní ruch. Tento pojem se objevil v roce 1996, kdy ho poprvé použili profesoři John Lennon a Malcolm Foley a byl otisknut ve speciálním vydání časopisu International Journal of Heritage Studies. Do povědomí širší veřejnosti se však dostal až v roce 2000, opět zásluhou profesorů Malcolma Foleyho a Johna Lennona z Glasgow Caledonian University, kteří vydali knihu s názvem Dark Tourism: The Attraction of Death and Disaster [2]. Existuje mnoho definic pojmu dark tourism. John Lennon a Malcolm Foley (2002, str. 4) definují dark tourism jako navštěvování míst, o kterých by se dalo říct, že jsou nějakým způsobem spojena se smrtí (např. místa vražd, místa smrti, bitevní pole, hřbitovy, mauzolea, domovy nyní již mrtvých známých osobností). Richard Sharpley a Philip Stone (2009, str. 4) zase definují dark tourism takto: Jakmile byli lidé schopni cestovat, táhlo je to směrem k místům, atrakcím nebo událostem, které jsou spojené se smrtí, utrpením, násilím nebo pohromami. V definici zároveň upozorňují na fakt, že dark tourism není novým trendem, který by se zrodil v posledních dvaceti 14

15 letech, ale dlouhodobým a historicky doloženým zájmem lidí, který trvá už více než dva tisíce let. Některé zdroje uvádí jako jiné názvy pro Dark Tourism také pojmy Grief Tourism 1, Thanatourism 2 (Seaton, 1996 in Sharpley a Stone, 2009), Black Tourism 3, Black Spot Tourism 4 (Rojek, 1993 in Sharpley a Stone, 2009), Morbid Tourism 5 (Bloom, 2000 in Sharpley a Stone, 2009) nebo Fright Tourism 6 (Bristow a Newman, 2004 in Sharpley a Stone, 2009), ale podle Sharpleyho a Stonea (2009) se označení Fright Tourism jako jiný název pro Dark Tourism zrovna nehodí, protože nemusí úplně vystihovat spojitost se smrtí, která je pro tuto formu cestovního ruchu typická. Všeobecně lze tedy dark tourism popsat jako cestování na místa, která jsou nějakým způsobem spojena se smrtí, umíráním, utrpením lidí, násilím a krutostí. Lze sem však zařadit také místa přírodních katastrof (zemětřesení, tornáda, tsunami, sopečný výbuch, apod.) a pohrom způsobených člověkem (např. ekologické a dopravní katastrofy). Lidé, kteří se pravidelně účastní dark tourismu jsou nazýváni dark touristy neboli temnými turisty. Účastníci této specifické formy cestovního ruchu přímo vyhledávají dark tourism místa a ztotožňují se s označením dark tourista. Nicméně existuje mnoho dalších lidí, kteří tato temná místa také občas navštíví, ale sami sebe za dark touristy nepovažují a neztotožňují se s tímto označením. Nejčastěji navštěvovanými dark tourism místy jsou především muzea (např. holokaustu, teroru, mučicích nástrojů, atp.), bitevní pole, památníky padlým, hřbitovy, popraviště, kostnice, koncentrační tábory, bývalé věznice, místa po teroristických útocích, místa katastrof, ale i místa úmrtí slavných osobností a různá další místa spojená se smrtí a lidským utrpením. 1.2 Rozdělení Dark tourism je pojem se širokým zaměřením, který lze klasifikovat na menší celky podle různých kritérií. První možností je dělení na odstíny temné, které navrhl Dr. Philip R. 1 Grief je anglický výraz a v překladu znamená zármutek, smutek nebo žal. 2 Thanatos je řecký výraz a v překladu znamená personifikace smrti. 3 Black je anglický výraz a v překladu znamená černý. 4 Black spot je anglické slovní spojení a v překladu znamená problémová oblast, problematické místo nebo také místo častých nehod. 5 Morbid je anglický výraz a v překladu znamená morbidní. 6 Fright je anglický výraz a v překladu znamená leknutí, úlek nebo strach. 15

16 Stone. Podle něj lze dark tourism rozdělit do několika kategorií, od té nejsvětlejší neboli the lightest až po tu nejtmavší variantu the darkest. Toto rozdělení Stone nazývá spektrem dark tourismu (viz Obrázek 1) a uvádí jeho šest stupňů: Darkest, Darker, Dark, Light, Lighter, Lightest [3]. Obrázek 1: Spektrum dark tourismu v šesti odstínech s parametry, Zdroj: [3] Na jedné straně spektra se tedy nachází varianta Darkest, která má být tou nejtmavší v dark tourismu a jsou to místa přímé smrti a utrpení, která mají především vzdělávací charakter, jsou autentická, slouží k upomínce událostí a je zde typická nízká infrastruktura cestovního ruchu [3]. 16

17 Na druhé straně spektra se nachází opačná varianta s označením Lightest, která je tou nejsvětlejší v dark tourismu. Jsou to místa související se smrtí a utrpením, která mají především zábavný charakter, často jsou komerční, neautentická a je zde typická vysoká infrastruktura cestovního ruchu [3]. Stone dále uvádí, že užitím parametrů ze spektra lze nastínit sedm stupňů atraktivit dark tourismu. Pokud mají být seřazeny od nejtmavší varianty po tu nejsvětlejší, tak se na prvním místě nachází Dark Camps of Genocide neboli tábory genocidy (např. koncentrační tábor Osvětim). Tato místa jsou na úplném okraji spektra a Stone je považuje za extrémní, jak po stránce emoční, tak také vzdělávací a autentické zkušenosti. Dalším v pořadí jsou Dark Conflict Sites neboli místa konfliktů. Do této kategorie patří místa válek a bitevních polí (např. Waterloo, Verdun), která mají především vzdělávací a historický charakter. Poté sem patří Dark Shrines neboli posvátná místa (příp. svatyně), která vznikají především z iniciativy uctít památku nedávno zemřelého člověka. Například krátce po smrti princezny Diany vzniklo takové místo před branami Kensingtonského paláce, kam velké množství lidí najednou začalo nosit květiny, fotografie, různé obrázky a svíčky. Tyto projevy úcty a respektu zemřelým jsou dost často medializované, avšak nemají dlouhodobější charakter trvání a z hlediska cestovního ruchu nemají velký význam. Další v pořadí jsou Dark Resting Places neboli místa odpočinku. Do této kategorie patří hlavně hřbitovy, které by se daly zařadit do samotného středu spektra dark tourismu. Tato místa mají nezanedbatelný historický, kulturní a umělecký charakter [3]. Z těch světlejších variant spektra sem patří Dark Dungeons neboli žaláře (např. bývalá věznice Alcatraz), které symbolizují dávné tresty a výkon spravedlnosti dnešním spotřebitelům a točí se kolem dřívějších věznic a soudů. Jsou kombinací zábavy a vzdělání s relativně vysokým stupněm komerčnosti a infrastruktury cestovního ruchu. Předposlední kategorií jsou Dark Exhibitions neboli výstavy, které vznikly primárně za účelem vzdělávání. Svým účastníkům tak nabízí produkt spojený se smrtí a utrpením, ale ve vzdělávacím, hloubavém a upomínkovém kontextu. Tato místa mohou být a většinou také jsou umístěna mimo místa autentických událostí. Patří sem např. Muzeum amerických dějin, které zobrazuje události 11. září nebo kontroverzní výstava Bodies: The Exhibition, která ukazuje skutečná mrtvá lidská těla. Poslední kategorií na nejsvětlejším okraji spektra jsou Dark Fun Factories neboli továrny na zábavu (např. připravovaný Dracula Park v Rumunsku), které zobrazují současné reálné nebo fiktivní 17

18 události spojené se smrtí. Tato místa mají zábavný a komerční charakter a kladou důraz na vizuální prvky [3]. Druhou možností je dělení dark tourismu například podle konkrétních atraktivit a turistických cílů na: Battlefield Tourism = cestování na bitevní pole, Cemetery Tourism = cestování na hřbitovy, Disaster Tourism = cestování za katastrofami, Ghost Tourism = cestování za duchy, Holocaust Tourism = cestování na místa holokaustu, Prison Tourism = cestování do věznic a Thanatourism = cestování za smrtí [4]. Podle některých dalších názorů by se mohly užívat i pojmy: War Tourism = válečný cestovní ruch, Atrocity Tourism = cestovní ruch zvěrstev (Ashworth & Hartmann, 2005 in Sharpley a Stone, 2009) a Slavery-heritage Tourism = cestovní ruch odkazující na otroctví (Dann & Seaton, 2001 in Sharpley a Stone, 2009). 1.3 Fenomén doby Profesor John Lennon a Malcolm Foley ve své knize Dark Tourism (2000) uvádí, že je zcela zřejmý stále se zvyšující zájem turistů o nedávná úmrtí a katastrofy už od konce 20. a začátku 21. století. Tento zvyšující se zájem studovali na mnoha místech a nazývají ho přímo fenoménem doby. Lennon a Foley (2000) také uvádí, že pojmenováním tohoto fenoménu jako Dark Tourism zamýšleli hlavně poukázat na základní posun a změnu ve způsobu vnímání smrti, katastrof a krutosti, především ze strany těch, kteří ji nabízí ve formě produktů cestovního ruchu. Konkrétně se snaží ukázat, že dark tourism je sice produkt vytvořený okolnostmi postmoderního světa, ale na tyto okolnosti má také významný vliv, jak ze strany poptávky, tak i nabídky. Lennon a Foley (2000) v knize zmiňují i podobnou myšlenku od Seatona z roku 1996, který tvrdí, že cestovní ruch na místa bitev, k hrobům známých osobností a do nechvalně známých míst je bez pochyb fenomén související s moderním světem. Je zajímavé, že tento trend návštěv dark tourism míst začal vzrůstat především na začátku 21. století. Řekla bych, že to do jisté míry může být způsobeno tím, že v této době už většina zemí dávno ustoupila od trestů smrti a lidstvo překonalo první i druhou světovou válku. Po těchto hrůzách nastalo konečně několik desítek let relativního klidu, alespoň pro většinu Evropy. Během této doby se narodilo mnoho dětí, které žádné boje, válku ani 18

19 násilné politické převraty nezažilo. Z těchto dětí jsou dnes dospělí, které smrt a lidské utrpení může fascinovat, protože ho zatím nezažili na vlastní kůži. Dalo by se totiž předpokládat, že jedinec, který někdy ve svém životě zažil válečný konflikt, násilné boje nebo mučení si to už nikdy nebude chtít znovu připomenout a všem temným místům, která by mu tyto myšlenky a pocity připomínala, se bude snažit vyhýbat. Věřím tomu, že pokud si člověk má dark tourism místo a s ním spojené pocity užít, musí se toho zúčastnit jen jako nestranný pozorovatel a turista. Tuto myšlenku potvrzují i příběhy lidí, kteří byli vězněni např. v koncentračním táboře Osvětim a přežili. Už nikdy se na toto místo nechtějí vrátit, a pokud to přece jen udělají, tak jim to zabere spoustu let odhodlávání. 1.4 Fascinace smrtí Smrt a umírání fascinují člověka prakticky odedávna. Vždyť již ve Starověkém Římě se pravidelně pořádaly gladiátorské zápasy za účelem pobavení veřejnosti, přičemž občas nechal císař diváky dokonce rozhodnout o životním osudu gladiátora. S tímto tvrzením souhlasí i Sharpley a Stone (2009), kteří uvádí, že gladiátorské hry v období Starověkého Říma, poutě a účast na středověkých veřejných popravách byly ranou formou tohoto na smrt orientovaného cestovního ruchu. Jako další příklad historicky zdokumentované a veřejně vykonané smrti, která v tehdejší společnosti způsobila obrovský zájem, bylo ukřižování Ježíše Krista. Tento vykonaný trest smrti je velmi důkladně popsán v Bibli, konkrétně ve čtyřech evangeliích, včetně zmínky, že se tam na tuto událost sešlo mnoho lidí. Dále by se do tohoto výčtu mohly samozřejmě zařadit také všechny veřejné výkony trestů smrti (převážně v době středověku), které v lidech vzbuzovaly značnou zvědavost a zájem. Vykonané tresty smrti se odehrávaly různými smrtícími metodami, v různých zemích a během velmi dlouhé doby. Z těch nejznámějších historicky doložených případů na našem území lze uvést: upálení Mistra Jana Husa na hranici v Kostnici v roce 1415 a popravu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí vykonanou katem Janem Mydlářem v roce Všechny realizované rozsudky smrti v průběhu dějin byly až na výjimky vykonávány veřejně. V některých případech se dokonce těla usmrcených lidí, nejčastěji oddělené 19

20 hlavy, po nějakou dobu vystavovaly na veřejných místech. Jeden z důvodů byl pro výstrahu ostatním, aby nepáchali zločiny a snižovala se tak kriminalita, ale často se tyto události pořádaly veřejně také pro pobavení. Jak uvádí Imbert (1994), tyto popravy byly veřejností v hojné míře navštěvovány, až občas došlo ke zmrzačení nebo zadušení lidí a koní. Dnešní lidé žijící v 21. století už nemají možnost běžně zhlédnout veřejnou popravu člověka, snad až na obyvatele některých států USA, kde je trest smrti povolen nebo občany žijící ve státech jako Čína, Írán a Saúdská Arábie. Ale zájem o aktivity spojené se smrtí a strachem přetrvává, protože jak uvádí Kotíková (2013), mnoho lidí je do určité míry fascinováno smrtí, bolestí a pocity strachu. Právě díky této lidské fascinaci můžeme dnes na trhu nalézt mnoho produktů, které s těmito pocity obchodují. Konkrétně to jsou násilné počítačové hry, hororové filmy zajišťující strach svým divákům, seriály, ve kterých je smrt zobrazena téměř v každém dílu, ale patří sem třeba i domy hrůzy jako pouťové atrakce, ve kterých se mají návštěvníci bát nebo třeba atrakce London Dungeon, která turistům nevšedním způsobem představuje např. historii Jacka Rozparovače. Dnešní společnost, ač to tak na první pohled možná nevypadá, je celkově velmi orientovaná na smrt, tragédie a neštěstí. Stačí si v televizi nebo rádiu pustit obyčejné zprávy s denním přehledem událostí a je jasné, že všechna média se zaměřují především na sdělení negativních zpráv. Mohlo by to být právě z toho důvodu, že jakákoliv vražda a násilí, teroristický útok, žhářství a přírodní katastrofy zaručují médiím obrovskou sledovanost. Na druhou stranu tato média poskytují zase významnou reklamu místům, kde se výše uvedené skutečnosti staly a tak se zde může brzy projevit zvýšená návštěvnost a zájem ze strany lidí. V konečném důsledku se z těchto míst mohou dokonce stát dark tourism místa. 1.5 Motivy účasti Poptávka po produktech dark tourismu souvisí s motivy účasti na této formě cestovního ruchu. Kotíková (2013) ve své knize uvádí čtyři základní faktory motivace účastníků, které před ní definoval Stone (2010): vyjádření úcty mrtvým a památky zesnulým vzdělávání a zájem o historii 20

21 osobní emotivní prožitky strachu zábava Podle Kotíkové (2013) se výše uvedené motivy mohou prolínat s dalšími motivy turistů k cestování a často také dochází k prolínání dark tourismu s jinou formou cestovního ruchu - např. poznávací a vzdělávací cestovní ruch. Motiv vyjádření úcty mrtvým a památky zesnulým bývá častý u těch nejtemnějších forem dark tourismu spojených s genocidou, mučením, vězněním a popravami. Motiv vzdělávání by měl být základním motivem pro všechna autentická dark tourism místa, kde se účastníci mohou netradiční a poutavou formou dozvědět o historii událostí. Motiv prožívání strachu a smutku na snesitelné úrovni je častý při účasti na dark tourismu. Každý turista tyto pocity na různých místech prožívá jinak a v různé intenzitě. Motiv zábavy se často objevuje především u světlejších forem dark tourismu, které jsou spojené hlavně s legendami, mýty a reprodukcí historických příběhů. Kotíková (2013) uvádí, že do této kategorie patří také uměle vybudované atrakce jako domy hrůzy, strašidelné hrady apod. 1.6 Etický aspekt Dark tourism jako jedna z novějších forem cestovního ruchu stále vyvolává mnoho diskuzí na kontroverzní téma etického a morálního problému. Stone a Sharpley (2009) uvádí, že jednou z hlavních otázek ve spojení s mnoha dark tourism místy a atraktivitami je, jestli je vůbec morální a správné tato místa rozvíjet, propagovat a nabízet turistům k návštěvě. Kotíková (2013) je toho názoru, že v etice a morálnosti dark tourismu je nutné zohlednit tyto aspekty - pravdivost, opravdovost a čas. Je zcela zřejmé, že návštěvníky více zasáhnou místa a události, které jsou převyprávěním skutečných tragických příběhů lidí (např. Anna Franková s rodinou a jejich skrývání před nacisty), než dávné historické postavy opředené mýty a legendami (např. Čachtická paní nebo hrabě Dracula v Rumunsku). Tento různý pohled na věc také způsobuje míra temnosti různých dark tourism míst (viz kapitola 1.2). Existují totiž místa a objekty, které návštěvník vnímá spíše zábavně 21

22 než s úctou a respektem a na těchto místech je společnost ochotná poskytnout více tolerance v souvislosti s etikou a morálkou, než třeba na místech spojených s holokaustem. Toto tvrzení dokládá i případ z července roku 2014, kdy si jedna mladá americká dívka vyfotila selfie 7 v koncentračním táboře Osvětim, na které se usmívala a fotografii poté vystavila na svůj profil na sociální síti Twitter. Ihned se strhla obrovská vlna nevole mezi veřejností a spousta lidí tuto dívku kritizovala za nedostatek respektu, i když nebyla jediná, která pořídila tento typ fotografie na takovém místě [5]. Mnoho turistů se dnes fotí na jakémkoliv dark tourism místě a rozdíl je pouze v tom, jak toto místo vnímá veřejnost. Pokud někdo uvidí fotografii usmívajícího se zamilovaného páru před Koloseem, kde se v minulosti pořádaly gladiátorské zápasy a mnoho lidí tu také zemřelo, asi to nikoho nepohorší, ale jakmile se tento stejný pár vyfotí se šťastným výrazem před památníkem 11. září v New Yorku, určitě se někdo ozve s kritickým vyjádřením na téma etiky, morálky a respektu při vytváření takových fotografií. Podle Kotíkové (2013) je nutné vnímat etický rozměr těchto míst zejména u nedávných katastrof, které se týkají žijících lidí nebo jejich potomků, kteří samozřejmě nechtějí, aby se na taková místa pohlíželo s despektem, protože je to pro ně stále citlivé téma. Naopak u událostí, ke kterým došlo před staletími, a osobně se nás netýkají, většinou převládají pocity zájmu a zvědavosti před smutkem. 7 Selfie je typ fotografie, kdy autor vyfotí sám sebe fotoaparátem nebo v dnešní době častěji mobilním telefonem. 22

23 2. Motivace v cestovním ruchu Charles R. Goeldner (2014) uvádí, že pro každého podnikatele v cestovním ruchu je velmi důležité rozumět motivaci svých zákazníků, jestliže chtějí dosáhnout úspěchu na trhu. Zdůrazňuje také, že v cestovním ruchu nejvíce záleží na klientech. Pokud podnikatel naplní nebo dokonce překročí očekávání svých klientů, může se spolehnout na to, že se k němu budou vracet a ochotně firmu doporučovat. A to už je dobrý důvod, proč by se každý podnikatel v cestovním ruchu měl alespoň částečně zajímat o psychologii. Může tím totiž zásadně zvýšit povědomí veřejnosti o své firmě, přilákat více zákazníků a v neposlední řadě samozřejmě také vykazovat vyšší příjmy. 2.1 Definice motivace a motivu Někteří autoři v knihách zabývajících se psychologií a sociologií pojmy motiv a motivace zaměňují a přikládají jim stejný význam. Bedrnová a Nový (2007) tyto dva pojmy vysvětlují jako rozdílné a dodávají, že se s nimi všichni v běžném životě setkáváme víc, než si možná sami myslíme. Například v situacích, kdy chceme, aby druhý člověk jednal nějakým způsobem, se vlastně snažíme ovlivnit jeho motivaci. Podle Bedrnové a Nového (2007, str. 362) pojem motivace vyjadřuje skutečnost, že v lidské psychice působí specifické, ne vždy zcela vědomé či uvědomované vnitřní hybné síly pohnutky, motivy. Ty činnost člověka (tj. jeho chování, resp. poznávání, prožívání i jednání) určitým směrem orientují (zaměřují), v daném směru ho aktivizují a vzbuzenou aktivitu udržují. Navenek se pak působení těchto sil projevuje v podobě motivované činnosti, motivovaného jednání. Ve Velkém sociologickém slovníku (Maříková, Petrusek, Vodáková, 1996, str. 651) je motivace definována jako psychický stav vyvolávající činnost, chování či jednání a zaměřující je určitým směrem. Motivy jsou v psychologické teorii mimo jiné pojímány jako zprostředkující článek mezi prvotně nespecifikovaným sklonem změnit situaci neuspokojení nějaké potřeby a určitou, více či méně uvědomovanou představou o postupu, způsobu, směru nebo cíli činnosti potřebné pro uspokojení takové potřeby. Lze rozlišovat motivy primární a sekundární, vycházející z tzv. biologických nebo sociokulturních potřeb (Maříková, Petrusek, Vodáková, 1996, str. 652). 23

24 Naproti tomu Bedrnová a Nový (2007, str. 363) definují motiv jako určitou vnitřní psychickou sílu - popud nebo pohnutku. Podle nich může být motiv chápán jako důvod určitého chování nebo jednání člověka, které dává jeho činnosti psychologický smysl. Bedrnová a Nový (2007) dále uvádí, že s pojmem motiv navíc také úzce souvisí pojem cíle. Cílem každého motivu je dosažení nasycení - konečného psychického stavu, který by se dal přirovnat k vnitřnímu uspokojení z dosažení cíle motivu. Motiv navíc trvá tak dlouho, dokud není dosaženo cíle, tedy očekávaného uspokojení. Podle Bernové a Nového (2007) je naprosto zřejmé, že v psychice člověka nepůsobí vždy jen jeden motiv, ale současně celý soubor motivů. A tyto motivy se nemusí vždy doplňovat, mohou mít rozdílnou intenzitu a někdy dokonce i opačný směr. Navíc při vytváření motivace každého člověka vždy působí několik skutečností. Těmi základními jsou: potřeby, návyky, zájmy, hodnoty a ideály. 2.2 Motivace na základě uspokojení potřeb Potřeba člověka je v psychologii chápána jako pociťovaný nedostatek, který je pro každého subjektivně jinak důležitý. Každý člověk prožívá potřebu jako nelibě pociťovaný stav napětí, který volá po odstranění tohoto nedostatku, ke kterému velmi často také dochází (Bedrnová, Nový, 2007). Potřeby a jejich touha po uspokojování patří k jednomu ze základních zdrojů motivace lidí a jsou také jedním z nejlépe vysvětlitelných typů motivů. S motivací zákazníků k účasti na cestovním ruchu tedy určitě souvisí také Maslowova teorie uspokojování potřeb z roku 1943, kterou vytvořil americký psycholog Abraham H. Maslow. Maslowova hierarchie potřeb, často graficky znázorňovaná jako pyramida, se zabývá myšlenkou, že pouze neuspokojené potřeby jsou přímým zdrojem motivace. V praxi to například znamená, že pouze člověk, který je velmi hladový, bude mít tak velkou motivaci k uspokojení své základní fyziologické potřeby, že se uchýlí až ke krádeži jídla (Montana a Charnov, 2008). Maslow je přesvědčen o tom, že existuje pět základních lidských potřeb, které musí být uspokojovány postupně. Seřadil je do hierarchie od těch nejzákladnějších a nejprimitivnějších až po ty nejvíce civilizované potřeby (Montana a Charnov, 2008). Následující výčet je seřazen podle pořadí, v jakém jsou potřeby uspokojovány: 24

25 1. Základní fyziologické potřeby 2. Potřeba bezpečí 3. Potřeba sounáležitosti 4. Potřeba uznání 5. Potřeba seberealizace Na prvním místě se tedy nachází potřeby základní fyziologické - např. dýchání, jídlo, pití, spánek, atd. Jedná se o potřeby nutné k přežití každé lidské bytosti. Pokud nejsou uspokojeny potřeby na této nejnižší úrovni, tak nemohou být uspokojovány ani žádné jiné další potřeby na vyšší úrovni. Na druhém místě se nachází potřeba bezpečí a životní jistoty. Pokud jsou alespoň částečně uspokojeny potřeby fyziologické, tak mohou být uspokojovány potřeby bezpečí. Na třetím místě je potřeba sounáležitosti. Každý člověk touží po tom, aby byl ostatními přijímán. Patří sem například uspokojení potřeby přátelství, lásky, rodiny, vztahů, atd. Na čtvrtém místě je potřeba uznání. Jakmile má člověk uspokojeny všechny tři nižší stupně potřeb, směřuje k touze být respektován od ostatních a také mít vlastní sebeúctu. Na pátém a posledním místě se nachází potřeba seberealizace, která je uspokojena, když člověk nabývá dojmu osobního růstu a dosažení úspěchů zapojením svých schopností. Montana a Charnov (2008) uvádí tvrzení, že Abraham Maslow nechtěl naznačit, že je vždy nutné dosáhnout úplného naplnění některé z potřeb. Spíše věřil, že je nutné dosáhnout určitého minimálního stupně uspokojení nižší potřeby, aby se člověk mohl začít zajímat o potřeby vyšší. 2.3 Motivy zákazníků a segmenty trhu Goeldner (2014) je přesvědčen, že všichni cestovatelé nemusí být inspirováni k cestování stejnými sociálními, kulturními a biologickými potřebami. Motivace každého cestovatele je tedy individuální, tak jako je každý člověk ve své podstatě individuální. Neexistují na světě dva stejní lidé, kteří by stejně mysleli. Proto nelze na jednom zkoumaném vzorku turistů zevšeobecňovat a předpokládat stejné motivační faktory u všech ostatních turistů. Lze vytvořit pouze určitý přehled nejčastějších motivů k cestování. 25

26 Goeldner (2014) ve své knize Cestovní ruch také uvádí výsledky studie spokojenosti s cestováním od výzkumníků Lokera a Perduea z roku Ti na základě použití dvou metod statistického třídění vyvodili závěr, že na trhu cestovního ruchu existuje šest segmentů zákazníků: 1. návštěvníci, kteří kladou důraz na dobrodružství a únik ze všedního života 2. vyznavači čirého adrenalinu a vzrušení 3. návštěvníci orientovaní na rodinu a přátele 4. naturalisté, tzn. lidé nacházející uspokojení v přírodě a krajině 5. návštěvníci hledající především samotný únik ze všedního života 6. skupina, kterou zajímají všechny tyto aspekty dovolené stejným dílem Co se týče cestování na dark tourism místa, daly by se z výše uvedených šesti segmentů vybrat určitě nejméně tři skupiny turistů, kteří by tato místa navštívili a možná také navštěvují. Jedná se o návštěvníky, kteří kladou důraz na dobrodružství, vyznavače čirého adrenalinu a návštěvníky, kteří hledají únik ze všedního života. Je také možné, že dark tourism místa by navštívila i skupina pod číslem šest, kterou zajímají všechny aspekty dovolené dohromady. Goeldner (2014) se také zmiňuje o tom, že způsob trávení volného času se v průběhu života mění s věkem, místem a společenským postavením, což znamená, že se mění celkové cestovní chování lidí. 26

27 3. Osvětim Osvětim je město nacházející se v jižním Polsku západně od Krakova, blízko hranic s Českou a Slovenskou republikou. Polsky se nazývá Oswiecim a německy Auschwitz. Globálně je nejznámější a nejpoužívanější německý název Auschwitz, který se používá i v anglickém jazyce. Toto město se nechvalně proslavilo především jako místo tří hlavních nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů - Osvětim 1, Osvětim 2, zvaný Birkenau (vyhlazovací s plynovými komorami a krematorii) a Osvětim 3 (Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, 1999). 3.1 Historie koncentračního tábora Hlavním důvodem založení tábora bylo masové zatýkání Poláků, kterých bylo tolik, že už nedostačovaly tehdejší místní kapacity věznic [6]. Proto bylo 27. dubna 1940 vydáno rozhodnutí o postavení koncentračního tábora v Osvětimi (Dwork, Pelt, 2006). Prvním a nejstarším byl hlavní tábor, později také známý jako Auschwitz I, který byl vytvořen v budovách předválečných polských kasáren. Druhým byl tábor Birkenau, známý také jako Auschwitz II, který byl největší částí celého komplexu. Nacisté ho začali stavět v roce 1941 na místě vesnice Brzezinka, tři kilometry od Osvětimi. Domy původních obyvatel byly zabaveny a zničeny [6]. Všechny koncentrační tábory (Osvětim, Dachau, Buchenwald, atd.) byly situovány do míst, kde se těžil nebo vyráběl stavební materiál a to nebyla náhoda. Hitler měl totiž velké plány, ale nedostatek stavebního materiálu, proto se rozhodl přeměnit koncentrační tábory ve výrobny stavebních hmot. Postavení vězněných lidí v táborech se však nezměnilo, naopak se jejich životní podmínky ještě zhoršily. Z vězňů se stali otroci a z pracovišť mučírny (Dwork, Pelt, 2006). Od založení tábora až do prvních měsíců roku 1942 sloužil výhradně jako koncentrační tábor, tedy místo pomalého zabíjení lidí v důsledku záměrně vytvořených nelidských podmínek a hladovění. Od jara 1942 až do října 1944 koncentrační tábor fungoval také jako největší centrum okamžitého a masového zabíjení Židů v rámci kampaně zničení celé židovské populace v Evropě. V posledních dvou měsících existence tábora, po uzavření plynových komor v říjnu 1944, kvůli vojenské situaci a rychlému postupu Sovětských vojsk, byla nastolena fáze konečné likvidace, během níž byla zničena většina 27

28 tábora a věznění lidé evakuováni tzv. pochody smrti do dalších táborů směrem k Německu [7]. 3.2 Počet obětí V roce 1941 bylo v Osvětimi registrováno přes 26 tisíc osob (asi 15 tisíc Poláků, 10 tisíc Sovětských zajatců a více než 1 tisíc Židů). Rok od roku pak počet deportovaných začal stoupat. V polovině roku 1942 Židé tvořili nejpočetnější etnickou skupinu a jejich počet neustále rostl až do srpna roku Celkem zde bylo registrováno asi 400 tisíc vězňů: 205 tisíc Židů a 195 tisíc vězňů jiného původu [8]. Konečné a přesné číslo všech zemřelých a zavražděných obětí v koncentračním táboře Osvětim není možné přesně určit, protože chybí oficiální německé záznamy, které nacisté zničili (alespoň jejich většinu) při opouštění tábora. Spousta publikujících autorů zabývajících se touto otázkou, se pokusila odhadnout celkové počty obětí v Osvětimi, ale ve svých odhadech se dost výrazně liší, dokonce v řádu milionů. Nejvyšší číslo, které bylo zatím použito v jednom francouzském dokumentu, uvádí 9 milionů obětí. Nejmenší číslo se pohybuje v rozmezí 135 až 140 tisíc obětí a je to odhad založený na dokumentech Mezinárodní pátrací služby Červeného kříže [9]. 3.3 Současný stav Kvůli událostem v rozmezí let , kdy se Osvětim do povědomí všech lidí na celém světě zapsala především jako místo smrti šesti milionů Židů, Slovanů a dalších příslušníků nečisté rasy, si už nikdo toto místo nespojí s obyčejným městem. Jednodenní návštěvníci a turisté, kteří sem přijedou, mají pouze jediný cíl - navštívit koncentrační tábor, který se stal jedním z nejdůležitějších turistických cílů Polska. Jen málokdo půjde obdivovat hrad a navštívit místní kostely, náměstí, synagogu a další památky. Neexistuje zde žádné propojení mezi dějinami města a koncentračním táborem (Dwork, Pelt, 2006). 28

29 4. Zájezdy do Osvětimi v Jihomoravském kraji V České republice působí na trhu cestovního ruchu asi šedesát cestovních kanceláří, které mají v nabídce zájezdy do Osvětimi. 8 Žádná z těchto cestovních kanceláří se však nespecializuje přímo na dark tourism. Všechny nabízejí klasické poznávací zájezdy a ve většině případů i letní, zimní nebo exotické zájezdy. Nabídka zájezdů do Osvětimi jen šedesáti cestovními kancelářemi může být způsobena tím, že v této době (v průběhu listopadu) většina cestovních kanceláří teprve připravuje termíny poznávacích zájezdů pro novou sezónu na příští rok nebo má momentálně v tiskárně nový katalog a proto zatím nemají zájezdy do Osvětimi zveřejněné na svých webových stránkách. 9 Zájezdy do Osvětimi nabízené na internetu cestovními kancelářemi se velmi často až nápadně shodují. Ať už v popisu zájezdu, stanoveném programu, termínech nebo všech těchto částech dohromady. Tuto skutečnost lze vysvětlit pouze dvěma způsoby. Buďto si cestovní kanceláře navzájem kopírují zájezdy (např. předpokládají, že se konkurenci dobře prodávají, tak je také zařadí do své nabídky) anebo si je mezi sebou cíleně zveřejňují na základě smlouvy o provizním prodeji za účelem rozšíření prodejních míst a lepší dostupnosti produktu k zákazníkovi. Vzhledem k prozatímní neplatnosti novely zákona o cestovním ruchu nejsou cestovní agentury povinny zveřejňovat pořadatele zájezdu na stejném místě jako podstatné informace o zájezdu [10] (tzn. ještě před vytvořením objednávky) a právě kvůli této velmi často chybějící informaci o pořadateli zájezdu, je možné, že jsem do výčtu všech cestovních kanceláří nabízejících zájezdy do Osvětimi nevědomky zahrnula i takové, které nejsou přímo pořadateli zájezdu. Z toho lze vyvodit fakt, že na českém trhu cestovního ruchu není mnoho cestovních kanceláří nabízejících zájezdy do Osvětimi a také není mnoho typů těchto zájezdů. Nicméně pro klienty, kteří si chtějí takový zájezd zakoupit, je to výhodné, protože se k němu snadno dostanou, ať už si budou objednávat zájezd v kamenných prodejnách nebo na internetu. 8 Do přehledu cestovních kanceláří nabízejících zájezdy do Osvětimi jsem nezahrnula takové CK, které se specializují na organizaci zájezdů do Osvětimi pouze pro školní skupiny, jelikož tyto CK nejsou konkurencí pro CK České kormidlo, která primárně zájezdy pro školy neorganizuje. Pokud ano, tak jen ve výjimečných případech. 9 Do přehledu cestovních kanceláří nabízejících zájezdy do Osvětimi jsem zahrnula pouze cestovní kanceláře, které prodávají zájezdy online nebo mají alespoň prezentaci zájezdů na svých webových stránkách, případně prodávají zájezdy přes jinou CK, která má webovou prezentaci zájezdů. Cestovní kanceláře prodávající zájezdy naprosto bez použití internetu jsem do výzkumu nezahrnula. 29

30 Z celkového počtu šedesáti cestovních kanceláří je jich celkem osm se sídlem nebo pobočkou v Jihomoravském kraji, které jsou přímo pořadateli těchto zájezdů. 10 Konkrétně se jedná o cestovní kanceláře: České kormidlo, TravelClub ČSAD Tišnov, FIRO-tour, Zájezd, Victoria, KM Travel, ČEBUS a Metal-Frut. Právě zájezdy těchto osmi cestovních kanceláří uvádím v následujícím srovnání. 4.1 České kormidlo s.r.o. Cestovní kancelář České kormidlo s.r.o. sídlí v Brně, kde má zřízenou provozovnu a dále vlastní ještě jednu pobočku v Hranicích na Moravě. Klientům nabízí zájezd s názvem Krakov a Osvětim [11], který je jednodenní a během kterého je naplánována návštěva Osvětimi, Březinky a Krakova. Zájezd je dostupný ve čtyřech termínech: , , a Cena za osobu je 1290 Kč a zahrnuje autobusovou dopravu, služby českého průvodce a pojištění záruky pro případ úpadku CK. Cena zájezdu nezahrnuje příplatek za nástupní místa Praha a Jihlava, cestovní pojištění klientů, platbu za místního průvodce a vstupné do objektů. Formou příplatku si lze dokoupit cestovní pojištění u CK. Základní nástupní místa jsou zahrnuta v ceně zájezdu. Jedná se o odjezdy z: Brna, Prostějova, Olomouce, Hranic na Moravě a Ostravy. Za příplatek 300 Kč/osoba je možný nástup také z Prahy a za příplatek 200 Kč/osoba z Jihlavy. 4.2 ČSAD Tišnov, spol. s r. o. Cestovní kancelář ČSAD Tišnov sídlí v Tišnově a má celkem tři pobočky - v Brně, Tišnově a Břeclavi. CK nabízí zájezd s názvem Osvětim, Wieliczka, Krakov - památky UNESCO [12]. Zájezd je dvoudenní a klienti kromě Osvětimi a Březinky navštíví také město Wieliczku a Krakov. Na výběr jsou pouze dva víkendové termíny: května a srpna. Cena za osobu je 2290 Kč a zahrnuje autobusovou dopravu, ubytování v hotelu s vlastním sociálním příslušenstvím na jednu noc, jednu polopenzi (snídaně a večeře), služby českého průvodce, služby místního průvodce a pojištění záruky pro případ úpadku CK. 10 Cestovní kanceláře, které zájezdy nepořádají, ale pouze prodávají jiným CK, jsem do výčtu nezahrnula, jelikož bych některé zájezdy měla uvedené duplicitně. 30

31 Cena zájezdu nezahrnuje cestovní pojištění klientů a vstupné do objektů. Formou příplatku si lze dokoupit ubytování v jednolůžkovém pokoji a pojištění léčebných výloh včetně storna zájezdu. Nástupní místa jsou zahrnuta v ceně zájezdu a odjezd je možný z Brna, Frýdku-Místku, Hranic, Kuřimi, Lipníku nad Bečvou, Nového Jičína, Olomouce, Ostravy, Prostějova, Přerova, Příboru, Tišnova a Vyškova. 4.3 FIRO-tour a.s. Cestovní kancelář FIRO-tour je jedna z největších cestovních kanceláří na českém trhu. Její pobočky se nachází ve všech čtrnácti krajích ČR a svým zákazníkům poskytují širokou nabídku produktů cestovního ruchu - od pobytových zájezdů, přes exotické, lyžařské, poznávací až k plavbám, tematickým dovoleným a prodeji letenek. CK FIRO-tour nabízí zájezd s názvem Krakov a Osvětim [13]. Zájezd je čtyřdenní s ubytováním na dvě noci, ale pouze dvěma dny prohlídky - první a poslední den je vyhrazen pouze pro přepravu klientů. Kromě Osvětimi a Březinky je naplánována návštěva solného dolu ve Wieliczce, města Krakova a Wadovic. Na výběr jsou dva termíny: května a září. Cena za osobu je 4790 Kč (po slevě 4215 Kč) a zahrnuje autobusovou dopravu, ubytování v hotelu se snídaní na dvě noci, služby českého průvodce a pojištění záruky pro případ úpadku CK. Cena zájezdu nezahrnuje cestovní pojištění klientů a vstupné do objektů. Formou příplatku si lze dokoupit ubytování v jednolůžkovém pokoji a pojištění léčebných výloh nebo komplexní pojištění včetně storna zájezdu. Nástupní místa jsou zahrnuta v ceně zájezdu a odjezd je možný z Prahy, Jihlavy, Brna, Karlových Varů, Ostrova n. O., Klášterce n. O., Kadaně, Mostu, Chomutova, Loun a Slaného. 4.4 CK Zájezd, Ing. Lenka Malíková Cestovní kancelář Zájezd sídlí ve Šlapanicích v okrese Brno-venkov a nabízejí dva zájezdy do Osvětimi. Ten první je jednodenní s názvem: Zájezd památník Osvětim a solné doly Vělička [14], ale u tohoto zájezdu je uvedena poznámka, že v letošním roce nejsou vypsány termíny. Přímo u majitelky CK jsem si ověřila, že termíny pro veřejnost 31

32 nebudou vypsány ani příští rok, jelikož plánují tento zájezd organizovat jen pro školní skupiny. Druhý zájezd do Osvětimi, který má tato CK v nabídce je dvoudenní s názvem: Zájezd Osvětim, Krakov, Vělička - dvoudenní [15]. U tohoto zájezdu klienti navštíví Osvětim a Březinku, Wieliczku, Krakov a Kalwarii Zebrzydowskou. Na svých webových stránkách mají zveřejněn pouze jediný termín, a to dubna Cena za osobu je 1890 Kč a zahrnuje autobusovou dopravu, ubytování v hotelu se snídaní na jednu noc, služby českého průvodce, služby místních průvodců (v Osvětimi a Wieliczce) a pojištění záruky pro případ úpadku CK. Cena zájezdu nezahrnuje cestovní pojištění klientů a vstupné do objektů. Formou příplatku si lze dokoupit cestovní pojištění. Nástupní místa jsou zahrnuta v ceně zájezdu. Odjezd je možný z Brna, Kuřimi a Tišnova. 4.5 CK Victoria, Ing. Ladislav Jarý CK Victoria sídlí v Brně a má celkem 7 poboček - dvě přímo v Brně a dále také v Praze, Ostravě, Olomouci, Přerově a Liberci. Cestovní kancelář nabízí zájezd do Osvětimi s názvem: Krakow, Wieliczka a Osvětim [16]. Zájezd je dvoudenní a klienti kromě Osvětimi a Březinky navštíví také město Krakov a Wieliczku. Na svých webových stránkách zatím nemají zveřejněné termíny na rok 2016, ale zájezd budou v příští sezóně určitě pořádat a to v nezměněné programové podobě, jak mi bylo řečeno pracovnicí infolinky cestovní kanceláře Victoria. Informace o zájezdu jsem tedy čerpala z letošních popisků, které mají uvedené na svém webu. Cena za osobu letos byla 1850 Kč a zahrnuje autobusovou dopravu, ubytování v hotelu se snídaní na jednu noc, služby českého průvodce a pojištění záruky pro případ úpadku CK. Cena zájezdu nezahrnuje cestovní pojištění klientů a vstupné do objektů. Formou příplatku si lze dokoupit komplexní cestovní pojištění a parkování osobního automobilu po dobu zájezdu. Nástupní místa jsou zahrnuta v ceně zájezdu a odjezd je možný z Brna, Olomouce a Ostravy. V případě výběru nástupního a také výstupního místa z Olomouce nebo 32

33 Ostravy, poskytuje CK zákazníkovi slevu na zájezd ve výši 150 Kč (Olomouc) a 300 Kč (Ostrava). 4.6 KM Travel Cestovní kancelář KM TRAVEL je provozována pod akciovou společností TVARBET MORAVIA a.s., která sídlí v Hodoníně. Celkem mají dvanáct poboček - v Hodoníně, Brně, Frýdku Místku, Karviné, Kroměříži, Kyjově, Olomouci, Ostravě, Prostějově, Přerově, Uherském Hradišti a Zlíně. KM Travel nabízí zájezd s názvem Osvětim [17]. Tento zájezd je jednodenní a klienti během dne navštíví pouze Osvětim a Březinku. V programu zájezdu není naplánována žádná další prohlídka jiného místa. Na výběr jsou dva termíny na rok 2016: 30. dubna a 15. října. Cena za osobu je 590 Kč a zahrnuje autobusovou dopravu, služby českého průvodce a pojištění záruky pro případ úpadku CK. Cena zájezdu nezahrnuje příplatek za nástupní místo, cestovní pojištění klientů a poplatek za místního průvodce. Formou příplatku si lze dokoupit cestovní pojištění a nástupní místo, které není zahrnuté v ceně zájezdu. Základní nástupní místa jsou zahrnuta v ceně zájezdu a jedná se o odjezd z Nového Jičína, Frýdku Místku a Ostravy. Za příplatek 200 Kč/osoba mohou klienti nastoupit na zájezd v Hodoníně, Břeclavi a Kyjově, za příplatek 100 Kč/osoba je možný odjezd z Brna a Uherského Hradiště a za příplatek 50 Kč/osoba umožňuje CK dopravu na zájezd i ze Zlína, Kroměříže, Přerova, Vyškova, Prostějova a Olomouce. 4.7 ČEBUS s.r.o. Cestovní kancelář ČEBUS sídlí v Brně a má zde také svou jedinou provozovnu. Klientům nabízí dva zájezdy, ve kterých je naplánována návštěva Osvětimi. První se jmenuje Staroslavný Krakov a okolí [18]. Tento zájezd je třídenní a klienti mohou vybírat ze dvou termínů: června a srpna. V programu zájezdu je inzerovaná návštěva Osvětimi, Březinky, Wadowic, Kalwarie Zebrzydowske, Krakova, Wieliczky, Zakopane, Tater a Chochołowa. Cena za osobu je 2990 Kč a zahrnuje autobusovou dopravu, ubytování v hotelu se snídaní na dvě noci, služby českého průvodce a pojištění záruky pro případ úpadku CK. Cena 33

34 zájezdu nezahrnuje cestovní pojištění klientů a vstupné do objektů. Formou příplatku si lze dokoupit cestovní pojištění. Základní nástupní místa jsou zahrnuta v ceně zájezdu a klienti tedy mohou nastoupit v Brně, Vyškově, Prostějově, Olomouci, Frýdku Místku a Ostravě. Druhý zájezd do Osvětimi, který CK ČEBUS nabízí, se jmenuje Velký okruh Polskem [19] a je to osmidenní zájezd, ve kterém klienti navštíví Osvětim a Březinku, Krakov, Varšavu, Grunwald, Malbork, Gdaňsk, Gdyně, Toruň, Kruszwice, Hnězdno, Poznaň, Lešno, Vratislav a Kladsko. V letošním roce byl zájezd pouze v termínu července. Po telefonickém kontaktování cestovní kanceláře mi bylo řečeno, že zájezd připravují i na příští rok, ale zatím mi nejsou schopni říct konkrétní termín. Pokud cena zůstane stejná jako v letošním roce, tak bude zájezd nabízen za 8950 Kč na osobu. V ceně zájezdu je zahrnuta autobusová doprava, ubytování v hotelu se snídaní na šest nocí, služby českého průvodce a pojištění záruky pro případ úpadku CK. Cena zájezdu nezahrnuje cestovní pojištění klientů a vstupné do objektů. Nástupní místa jsou zahrnuta v ceně zájezdu a stejná jako u prvního zájezdu, takže odjezd je z Brna, Vyškova, Prostějova, Olomouce, Frýdku Místku a Ostravy. 4.8 Metal-Frut spol. s r.o. Cestovní kancelář Metal-Frut sídlí v Modřicích v okrese Brno-venkov a nabízejí zájezd s názvem: 1.P Jednodenní výlet do Koncentračního tábora Osvětim a Březinka 2016 [20]. Tento zájezd je jednodenní a klienti navštíví pouze koncentrační tábory Osvětim a Březinku. Prohlídka žádného dalšího místa není součástí zájezdu. Na svých webových stránkách mají zveřejněných devět termínů na rok 2016: , , , , , , , , Cena za osobu je 699 Kč a zahrnuje autobusovou dopravu, služby českého průvodce a pojištění záruky pro případ úpadku CK. Cena zájezdu nezahrnuje cestovní pojištění klientů a vstupné do objektu s výkladem místního průvodce. Nástupní místa jsou zahrnuta v ceně zájezdu a odjezd je možný z Modřic, Brna, Rousínova, Vyškova, Prostějova, Olomouce a Ostravy. 34

35 4.9 Shrnutí Nabídka zájezdů do Osvětimi cestovními kancelářemi působícími v Jihomoravském kraji je relativně pestrá. V nabídce jsou různé varianty zájezdů, takže si klienti mohou vybrat takový, který jim nejvíce vyhovuje. Od jednodenních až po osmidenní zájezdy, s přespáním v hotelu nebo bez přenocování, levnější nebo dražší zájezdy s cenou na osobu od 590 Kč do 8950 Kč, s programem od návštěvy pouze koncentračního tábora Osvětim a Březinka až po velký poznávací okruh Polskem. Pokud tedy chce nějaký turista navštívit Osvětim s cestovní kanceláří v rámci zájezdu, tak si z dostupné nabídky určitě vybere. 35

36 5. Cestovní kancelář České kormidlo s.r.o. Cestovní kancelář České kormidlo s.r.o. vznikla zapsáním do obchodního rejstříku. Prvním sídlem společnosti bylo město Hranice na Moravě, kde dodnes funguje jedna pobočka. Od roku 2006 má cestovní kancelář sídlo v Brně, kde se nachází také hlavní provozovna. Majitelem a zároveň jednatelem společnosti CK České kormidlo je pan Aleš Polišenský [21]. Aktuálně má tato firma patnáct zaměstnanců a řadí se tak ke středně velkým cestovním kancelářím ve srovnání podle počtu zaměstnanců. CK České kormidlo se specializuje především na organizování letních pobytových zájezdů do destinací Itálie a Chorvatsko a zimních zkrácených lyžařských zájezdů do italských Alp. Mimo hlavní letní a zimní sezónu pořádá také poznávací zájezdy, které sice zatím netvoří hlavní produkt cestovní kanceláře, ale jsou stále na vzestupu co do počtu odjetých zájezdů i oblíbenosti klientů [22]. Autobusová doprava na všechny poznávací zájezdy je zajišťována společností Autokarem.cz, kterou také vlastní pan Aleš Polišenský. Spojení cestovní kanceláře a dopravní firmy je pro obě strany velmi výhodné. Cestovní kancelář má vždy zajištěnou dopravu na všechny své uspořádané zájezdy a přesně ví, kterým autobusem s jakým řidičem se kdy a kam pojede, takže může i na poslední chvíli cokoliv změnit nebo upravit a nikdy to není problém. Dopravní firma má zase díky cestovní kanceláři stále zajištěné zakázky a tak i práci pro své zaměstnance. Mimo jiné zajišťuje dopravu zájezdů také dalším cestovním kancelářím, agenturám, firmám a různým dalším organizacím [22]. 36

37 6. Dotazníkové šetření Hlavní metodou výzkumu v praktické části bakalářské práce bylo dotazníkové šetření. Cílem dotazníku bylo zjistit motivaci lidí k návštěvě Osvětimi, jejich informovanost o dark tourismu a názory na současný zájezd do Osvětimi, který pořádá cestovní kancelář České kormidlo. Dotazník na téma Dark Tourism jsem realizovala během čtrnáctitýdenní povinné školní praxe, kterou jsem absolvovala v cestovní kanceláři České kormidlo s.r.o. na provozovně v Brně. CK České kormidlo již několik let pořádá jednodenní zájezdy do Osvětimi a samozřejmě si vede databázi klientů, kteří absolvovali právě tento zájezd. Díky této spolupráci jsem mohla prostřednictvím vedoucí cestovní kanceláře rozeslat anonymní dotazník (zpracovaný v elektronické podobě) na ových adres s prosbou o vyplnění a zúčastnění se tak na výzkumu v oblasti Dark Tourism. Jakkoliv se sbírání vyplněných odpovědí od klientů ze začátku zdálo snadno realizovatelné, tak ve výsledku vůbec snadné nebylo. Lidé už jsou dnes zahlceni všemožnými dotazníky a průzkumy, takže sběr dat neprobíhal tak rychle a efektivně, jak jsem očekávala. Dotazník jsem musela nechat poslat dvakrát, kvůli malé návratnosti v první vlně a bohužel se po každém rozeslání na ové adresy klientů našlo pár jedinců, kteří se dost nevybíravým a často i vulgárním způsobem ozvali zpátky na vedoucí cestovní kanceláře. Nicméně i přes tyto problémy jsem ve výsledku dosáhla 313 vyplněných dotazníků, což z celkového souboru představuje návratnost 11,87 %. Dotazník se skládal celkem z dvaceti šesti otázek. Devatenáct otázek bylo uzavřených (z toho dvě škálové), pět otázek bylo polouzavřených s možností vlastní odpovědi a dvě otázky byly otevřené. Vzhledem k tomu, že dotazník byl anonymní, zařadila jsem na konec tři sociodemografické otázky, které měly respondenty roztřídit podle pohlaví, věku a zda se hlásí k náboženskému vyznání nebo ne. Průměrná doba vyplňování dotazníku respondenty byla 3 minuty a 38 vteřin. 6.1 Vyhodnocení otázek První otázka byla uzavřená se zadáním: Už jste někdy slyšeli pojem Dark Tourism neboli temný cestovní ruch? Na výběr byly dvě varianty odpovědí: Ano, Ne. 37

38 Na tuto otázku odpovědělo 226 respondentů záporně, což představuje 72 % z celkového počtu dotázaných a 87 respondentů kladně, což je 28 %. Přehledně je vyhodnocení této otázky znázorněno v Grafu 1. Graf 1: Vyhodnocení otázky č. 1, Zdroj: vlastní zpracování Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jaké je v české populaci povědomí o pojmu dark tourism neboli temném cestovním ruchu. Spousta lidí totiž navštěvuje místa s temnou minulostí a přitom o takovém slovním spojení třeba nikdy neslyšeli, což se bohužel prokázalo i v tomto výzkumu. Tento pojem byl poprvé použit v roce 1996 a mezi širokou veřejnost se dostal v roce 2000 vydáním knihy se stejnojmenným názvem, nicméně stále není dostatečně rozšířen. Druhá otázka byla polouzavřená se zadáním: Navštívili jste některé z těchto Dark Tourism míst v České republice? Na výběr bylo celkem dvanáct odpovědí: Hrad Špilberk; Kapucínská hrobka v Brně; Mohyla míru a/nebo Slavkovské bojiště; Kostnice u sv. Jakuba v Brně; Obec Lidice a/nebo Ležáky; Památník Terezín; Kostnice Kutná Hora - Sedlec; Židovský hřbitov v Praze a/nebo v Terezíně; Vyšehradský hřbitov - Slavín; Památník Vojna u Příbrami; Ne, nikdy jsem žádné z těchto míst nenavštívil/a; Jiné místo (u této otázky mohli respondenti doplnit odpověď dle vlastního uvážení). Respondenti mohli vybrat libovolný počet odpovědí. Hrad Špilberk označilo celkem 172 respondentů, Kapucínskou hrobku v Brně 116 respondentů, Mohylu míru a/nebo Slavkovské bojiště 121 respondentů, Kostnici u sv. Jakuba v Brně 49 respondentů, Obec Lidice a/nebo Ležáky 82 respondentů, Památník Terezín 103 respondentů, Kostnici Kutná Hora - Sedlec 94 respondentů, Židovský hřbitov v Praze a/nebo v Terezíně 125 respondentů, Vyšehradský hřbitov - Slavín 149 respondentů, Památník Vojna u Příbrami 10 respondentů, odpověď Ne, nikdy jsem žádné z těchto míst nenavštívil/a označilo 26 respondentů a poslední možnost Jiné místo vyplnilo celkem 15 respondentů, kteří nejčastěji uváděli různé další hřbitovy, Kostnici v Mělníku, ale také pomníky padlým v 1. světové válce. Pořadí odpovědí od respondentů přehledně znázorňuje Graf 2. 38

39 Vzhledem k předpokladu většího zastoupení klientů cestovní kanceláře České kormidlo právě z Jihomoravského kraje, kde CK sídlí, jsem do odpovědí zahrnula především místa z tohoto kraje a doplnila je těmi dalšími nejznámějšími v České republice. Vyhodnocení této otázky mi potvrdilo domněnku, že nejvíce odpovědí bude mít Hrad Špilberk, protože i když patří mezi dark tourism místa, hlavně kvůli zřízené věznici pro trestance, je to stále důležitá dominanta Brna, kterou každoročně navštíví několik desítek tisíc návštěvníků. Graf 2: Vyhodnocení otázky č. 2, Zdroj: vlastní zpracování Třetí otázka byla polouzavřená se zadáním: Navštívili jste některé z těchto Dark Tourism míst v zahraničí? Na výběr bylo jedenáct možností odpovědí: Plamen svobody - památník smrti princezny Diany (Paříž); Muzeum Anne Frankové (Amsterdam); Koncentrační tábor Osvětim (Polsko); Místo bitvy u Waterloo (Belgie), u Verdunu (Francie), Hastings (Velká Británie), vylodění v Normandii (Francie), atp.; Jaderná elektrárna Černobyl (Ukrajina); Trosky starověkých Pompejí (Itálie); Ground Zero - památník obětem 11. září (New York); Věznice Alcatraz (San Francisco); Památník v Hirošimě (Japonsko); Vražedná pole (Kambodža); Jiné místo (u této otázky mohli respondenti doplnit odpověď dle vlastního uvážení). Respondenti mohli opět vybrat libovolný počet odpovědí. Plamen svobody - památník smrti princezny Diany (Paříž) označilo celkem 66 respondentů, Muzeum Anne Frankové (Amsterdam) 28 respondentů, Koncentrační tábor Osvětim (Polsko) 302 respondentů, 39

40 Místo bitvy u Waterloo (Belgie), u Verdunu (Francie), Hastings (Velká Británie), vylodění v Normandii (Francie), atp. 61 respondentů, Jadernou elektrárnu Černobyl (Ukrajina) 4 respondenti, Trosky starověkých Pompejí (Itálie) 82 respondentů, Ground Zero - památník obětem 11. září (New York) 18 respondentů, Věznici Alcatraz (San Francisco) 12 respondentů, Památník v Hirošimě (Japonsko) 0 respondentů, Vražedná pole (Kambodža) 1 respondent a Jiné místo vyplnilo celkem 19 respondentů. Mezi odpověďmi se objevil Koncentrační tábor Mauthausen, Královské hrobky v El Escorial, Koncentrační tábor Dachau, Muzeum holokaustu Yad Vashem v Izraeli, Koncentrační tábor Buchenwald, Památník Bitvy národů v Lipsku, Památník bitvy na Moravském poli a památník v přístavu Pearl Harbor. Pořadí odpovědí od respondentů přehledně seřazené znázorňuje Graf 3. Graf 3: Vyhodnocení otázky č. 3, Zdroj: vlastní zpracování Odpověď Koncentrační tábor Osvětim (Polsko) zvolilo 96,5 % všech dotazovaných respondentů. Je zajímavé, že tato odpověď neměla 100 % úspěšnost, což by bylo logické, když byl dotazník zacílen přímo na klienty, kteří návštěvu Osvětimi absolvovali. Pokud budeme zanedbávat možnost, že se v systému cestovní kanceláře vyskytla chyba a některé ové adresy byly přiřazeny nesprávně (k jinému zájezdu), nabízí se jen jedno možné vysvětlení. Někteří respondenti nejspíš nevěnovali otázkám dotazníku až takovou pozornost, takže se mohlo stát, že tuto variantu ve výběru možností přehlédli a proto ji neoznačili. 40

41 Cílem této otázky bylo zjistit, jak jsou populární u klientů cestovní kanceláře ta nejznámější dark tourism místa v Evropě a ve světě. Osobně mě velmi překvapilo, jak málo respondentů zvolilo návštěvu známých evropských míst z tabulky. Přitom např. do Paříže a Amsterdamu pořádá poznávací zájezdy celkem pravidelně několik cestovních kanceláří, mezi nimi také CK České kormidlo. Na druhou stranu se našlo pár jedinců, kteří navštívili americká dark tourism místa a bylo jich mnohem víc, než jsem očekávala. Čtvrtá otázka byla uzavřená se zadáním: Považujete se za dark touristu neboli temného turistu? Na výběr byly dvě varianty odpovědí: Ano, Ne. Na tuto otázku odpovědělo 276 respondentů záporně, což představuje 88 % všech dotazovaných a 37 respondentů kladně, což je téměř 12 %. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 4. Graf 4: Vyhodnocení otázky č. 4, Zdroj: vlastní zpracování Otázkou jsem se chtěla dozvědět, kolik klientů cestovní kanceláře, kteří navštívili nějaké dark tourism místo (v tomto případě alespoň Osvětim), se považuje za dark touristy. Z výsledků vyplývá, že takových účastníků zájezdu, kteří se považují přímo za dark touristy je minimum, pouhých 12 %. Drtivá většina respondentů tedy navštívilo nebo navštěvuje dark tourism místa, ale necítí se být přímo dark touristy, tedy jedinci, kteří přímo vyhledávají místa s temnou minulostí. Pátá otázka byla uzavřená se zadáním: Zúčastnili jste se někdy i jiného zájezdu, který byl zaměřen na temnou turistiku kromě návštěvy Osvětimi? Na výběr byly dvě varianty odpovědí: Ano, Ne. Na tuto otázku odpovědělo 206 respondentů záporně, což je téměř 66 % všech dotazovaných a 107 respondentů kladně, což představuje 34 %. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 5. 41

42 Touto otázkou jsem se chtěla dozvědět, jestli se respondenti už někdy dříve zúčastnili jiného zájezdu zaměřeného na dark tourism nebo prohlídka Osvětimi byla jejich první zkušeností s temnou turistikou. Z výsledků lze vyčíst, že pro dvě třetiny respondentů byla návštěva Osvětimi prvním zájezdem, který byl zaměřen na dark tourism. Graf 5: Vyhodnocení otázky č. 5, Zdroj: vlastní zpracování Šestá otázka byla polouzavřená se zadáním: Co vás vedlo k tomu, abyste navštívili Osvětim? Na výběr bylo osm variant odpovědí: Zvědavost; Vzrušující zážitek; Projevení úcty; Silný emotivní zážitek; Zájem o historii; Prohloubení vzdělání v této oblasti; Hledání rodinných kořenů; Jiné (respondenti mohli doplnit vlastní odpověď podle svého uvážení). Respondenti mohli vybrat libovolný počet odpovědí. Zvědavost označilo celkem 150 respondentů, Vzrušující zážitek 13 respondentů, Projevení úcty 135 respondentů, Silný emotivní zážitek 116 respondentů, Zájem o historii 188 respondentů, Prohloubení vzdělání v této oblasti 172 respondentů, Hledání rodinných kořenů 4 respondenti a Jiný důvod uvedlo celkem 7 respondentů. V odpovědích se objevily důvody jako záliba v čtení knih s tematikou holokaustu, přání partnerky a obdržení dárkového poukazu na tento zájezd. Četnost odpovědí od respondentů je přehledně seřazena v Grafu 6. Z výsledků je patrné, že nejčastěji zvoleným motivem respondentů pro návštěvu Osvětimi je zájem o historii, hned poté zájem o prohloubení vzdělání a až na třetím místě se umístila zvědavost. Docela často lidé označovali také motiv projevení úcty zemřelým a zájem o prožití silného emotivního zážitku. Naproti tomu odpovědi hledání rodinných kořenů, prožití vzrušujícího zážitku a jiné důvody se v četnosti motivů umístily až úplně na konci. Dalo by se tedy říci, že hlavním důvodem, proč lidé jezdí do Osvětimi, je především touha dozvědět se o tamních krutých událostech z historického hlediska, nikoliv pouze povrchního zájmu o prožívání subjektivních pocitů. 42

43 Graf 6: Vyhodnocení otázky č. 6, Zdroj: vlastní zpracování Sedmá otázka byla polouzavřená se zadáním: Jaké pocity ve vás vyvolávala atmosféra v Osvětimi? Na výběr bylo devět variant odpovědí: Pozitivní, Negativní, Smutek, Rozrušení, Vztek a zlost, Soucítění s oběťmi, Vzrušení, Strach, Jiné (respondenti mohli doplnit odpověď podle vlastního uvážení). Respondenti mohli vybrat libovolný počet odpovědí. Možnost Pozitivní neoznačil žádný respondent, Negativní označilo celkem 148 respondentů, Smutek 204 respondentů, Rozrušení 85 respondentů, Vztek a zlost 69 respondentů, Soucítění s oběťmi 226 respondentů, Vzrušení 12 respondentů, Strach 113 respondentů a Jiné pocity uvedli pouze 2 respondenti a v jejich odpovědích se objevila lítost a odpor. Četnost odpovědí přehledně znázorňuje Graf 7. Z výsledků vyplývá, že nejčastějším pocitem v Osvětimi je u respondentů soucit s oběťmi a hned poté smutek. Pozitivní pocity neoznačil žádný respondent, což jen dokazuje, že si všichni návštěvníci uvědomovali atmosféru místa včetně všech činů, které se tam staly. U zvolené varianty vzrušení z atmosféry v Osvětimi, kterou označilo 12 respondentů, by se dalo předpokládat, že právě tito lidé patří do skupiny dark touristů, protože takoví lidé mohou na temných místech částečně cítit vzrušující pocity spojené se strachem a dalšími emocemi. Tyto pocity jsou typické také např. pro sledování hororů. Lidé dopředu vědí, 43

44 že se u těchto filmu budou bát, ale přesto si je pustí, protože jim to zvláštním způsobem připadá vzrušující. Graf 7: Vyhodnocení otázky č. 7, Zdroj: vlastní zpracování Osmá otázka byla uzavřená, škálová se zadáním: Jak jste byli spokojeni s místním průvodcem a jeho výkladem? Na výběr bylo deset číselných odpovědí (desetistupňová škála), přičemž jednička znamenala velkou nespokojenost a desítka maximální spokojenost s průvodcem. Respondent mohl označit pouze jedno vybrané číslo. Možnost číslo jedna označilo 22 respondentů, číslo dvě 19 respondentů, číslo tři 16 respondentů, číslo čtyři 3 respondenti, číslo pět 38 respondentů, číslo šest 25 respondentů, číslo sedm 10 respondentů, číslo osm 44 respondentů, číslo devět 42 respondentů a číslo deset 94 respondentů. Výsledky této otázky jsou přehledně zobrazeny v Grafech 8 a 9. Místní průvodce v Osvětimi je důležitou součástí zájezdu, protože na jeho výkonu závisí spokojenost klientů. Z výsledků vyplývá, že 94 respondentů, což je 30 % z celkového počtu dotázaných, bylo s místním průvodcem maximálně spokojených. Dalších 86 klientů tedy 27,5 % bylo velmi spokojených a spíše spokojených bylo 35 klientů tedy 11 %. Pokud klienti zvolili pětku a horší známku, nemohli být s průvodcem spokojení a muselo to do jisté míry negativně ovlivnit jejich prožitek z prohlídky, takových bylo 98, což představuje 31,3 %. Cestovní kancelář by tedy měla důsledně dbát na to, aby při každém zájezdu do Osvětimi měla objednaného dobrého místního průvodce. 44

45 Graf 8: Vyhodnocení otázky č. 8 - četnost odpovědí v absolutních číslech, Zdroj: vlastní zpracování Graf 9: Vyhodnocení otázky č. 8 - procentuální zastoupení odpovědí, Zdroj: vlastní zpracování Devátá otázka byla uzavřená se zadáním: Rozuměli jste veškerému výkladu průvodce? Na výběr byly tři varianty odpovědí: Ano, Ne, Částečně. Na tuto otázku odpovědělo 178 respondentů kladně, 47 záporně a 88 respondentů zvolilo odpověď Částečně. Kladných odpovědí z celkového počtu tedy bylo 57 %, záporných 45

46 15 % a částečně průvodci rozumělo 28 % respondentů. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 9. Graf 10: Vyhodnocení otázky č. 9, Zdroj: vlastní zpracování Tuto otázku jsem zahrnula do dotazníku z vlastní negativní zkušenosti, protože vím, jak málo místních průvodců v Osvětimi mluví dobře česky. Někteří totiž uvádí, že mluví česky, ale nakonec uslyšíte směs polštiny, češtiny, slovenštiny a ruštiny, které převážně mladší ročníky nemohou dostatečně dobře rozumět. Z výsledků je patrné, že jsem takovou zkušenost neměla jenom já. Ze všech dotazovaných 43 % osob rozumělo výkladu místního průvodce jen částečně nebo vůbec, což se mohlo projevit také v hodnocení spokojenosti s průvodcem. Když jsem porovnala všechny záporné odpovědi respondentů na otázku 9 s hodnocením otázky 8, vyšlo mi, že nikdo nedal průvodci vyšší hodnocení než tři. U respondentů, kteří zvolili možnost Částečně, byla škála hodnocení průvodce velmi pestrá (od čísla 1 až po číslo 10), takže jejich spokojenost musela záviset ještě na něčem jiném než pouze porozumění výkladu. Desátá otázka byla uzavřená se zadáním: Zjišťovali jste si před zájezdem nějaké informace? Na výběr byly tři varianty odpovědí: Ano, informace o Osvětimi (historie, příběhy lidí, fotografie, atd.); Ano, informace o pořádající CK, o cestě tam, o průběhu zájezdu, mapy, atd.; Ne. Odpověď Ano, informace o Osvětimi zvolilo 144 respondentů (46 %), možnost Ano, informace o pořádající CK zvolilo 31 respondentů (10 %) a odpověď Ne vybralo 138 respondentů (44 %). Odpovědi respondentů jsou přehledně zobrazeny v Grafu 10. Kromě 10 % respondentů, kteří si zjišťují informace o pořádající cestovní kanceláři, případně o cestě, průběhu zájezdu, atd., by se dali klienti CK rozdělit na dvě celkem stejně velké skupiny. Ta první si před absolvováním zájezdu zjistí informace o místě, které bude navštěvovat a druhá skupina si dopředu nevyhledává vůbec žádné informace. 46

47 Graf 11: Vyhodnocení otázky č. 10, Zdroj: vlastní zpracování Jedenáctá otázka byla uzavřená se zadáním: Uvítali byste informační materiály o Osvětimi před zájezdem? Pokud ano, jakou formou? Na výběr bylo šest variant odpovědí: Ano, zaslanou brožurou; Ano, uspořádanou přednáškou; Ano, informace zaslané em; Ano, stručné informace po telefonu; Ne, tyto informace si vyhledám sám/sama; Ne, tyto informace nepotřebuji, připadají mi zbytečné. Respondenti mohli označit libovolný počet odpovědí. Variantu odpovědi Ano, zaslanou brožurou označilo 75 respondentů, Ano, uspořádanou přednáškou zvolil 1 respondent, Ano, informace zaslané em vybralo 110 respondentů, Ano, stručné informace po telefonu neoznačil žádný respondent, odpověď Ne, tyto informace si vyhledám sám/sama označilo 119 respondentů a poslední možnost Ne, tyto informace nepotřebuji, připadají mi zbytečné, vybralo 41 respondentů. Četnosti odpovědí od respondentů jsou znázorněny v Grafu 11. Cílem této otázky bylo zjistit, jestli mají klienti CK před zájezdem všechny informace, které potřebují a jestli by uvítali nějaké doplňující materiály, které by je mohli lépe připravit na absolvování tohoto zájezdu. Nejčetnější odpovědí byla ta, kdy si klienti informace vyhledají sami, takže by se mohlo zdát, že o žádné informační materiály od cestovní kanceláře nestojí. Pokud se však spojí dohromady další dvě nejčetnější odpovědi, ve kterých by klienti uvítali informace zasláním brožury nebo em, vznikne největší kategorie klientů v odpovědích. Určitě bych tedy doporučila CK, aby si vytvořila soubor s doplňujícími informacemi o Osvětimi a nabízela ho klientům, kteří si zakoupí tento zájezd, protože někteří by to mohli ocenit. 47

48 Graf 12: Vyhodnocení otázky č. 11, Zdroj: vlastní zpracování Dvanáctá otázka byla uzavřená se zadáním: Máte v plánu zúčastnit se i příště zájezdu na Dark Tourism místo? Na výběr byly dvě varianty odpovědi: Ano, Ne. Na tuto otázku odpovědělo 239 respondentů kladně, což představuje 76 % všech dotazovaných a 74 respondentů záporně, což je po zaokrouhlení 24 %. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 12. Graf 13: Vyhodnocení otázky č. 12, Zdroj: vlastní zpracování Z výsledků vyplývá, že tři čtvrtiny respondentů by po návštěvě Osvětimi navštívili i další dark tourism místo, což by cestovní kancelář mohla brát jako příležitost. CK České kormidlo má z dark tourism zájezdů v nabídce ještě jednodenní zájezd s názvem Orlí hnízdo a jezero Königssee, kde klienti navštěvují budovu, kterou vlastnil Adolf Hitler. CK by se tedy mohla zaměřit na klienty, kteří navštívili Osvětim a cíleně jim jako další zájezd nabídnout právě Orlí hnízdo. Případně by CK do své nabídky poznávacích zájezdů mohla zařadit nový zájezd na dark tourism místo, který by pak nabízela klientům. Tato otázka byla rozřazovací. Respondentům, kteří zvolili zápornou odpověď, se zobrazila otázka číslo 13. Ostatní, kteří odpověděli kladně, pokračovali otázkou číslo

49 Třináctá otázka byla otevřená, respondenti tedy mohli napsat odpověď zcela podle vlastního uvážení. Otázka měla zadání: Pokud už se nikdy nechcete žádného podobného zájezdu zúčastnit, napište prosím vaše důvody. Otázka se zobrazila celkem 74 respondentům, kteří ve většině případů uváděli důvody jako prožití příliš negativních emocí a pocitů, smutek, stres a rozrušení, celkové negativní působení na člověka a deprimující atmosféra. Mnohokrát také respondenti uvedli odpověď nevím nebo bez důvodu. Z konkrétnějších důvodů od respondentů, k neúčasti na dalším dark tourism zájezdu, mohu uvést odpovědi: Příště bych volil turisticky méně atraktivní destinaci., Zážitek byl pro mě tak děsivý, že další takové místo už navštívit nechci., Trvalo mi asi měsíc, než jsem návštěvu Osvětimi dostal z hlavy., Mám radši pozitivní prostředí. Zla, násilí a špatností je kolem nás dost, stačí se dívat na zprávy., Místa jako koncentrační tábory moc nenavštěvuji., I po jedné návštěvě je to zážitek na celý život a ve spojení se znalostmi z historie není potřeba vícekrát opakovat. Čtrnáctá otázka byla uzavřená se zadáním: Splnil zájezd do Osvětimi vaše očekávání? Na výběr byly dvě varianty odpovědí: Ano, Ne. Na tuto otázku odpovědělo 288 respondentů kladně, což představuje 92 % všech dotazovaných a 25 respondentů záporně, což je 8 %. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 14. Graf 14: Vyhodnocení otázky č. 14, Zdroj: vlastní zpracování Výsledky jednoznačně ukazují, že zájezd do Osvětimi splňuje očekávání téměř všech klientů CK. Mohlo by to znamenat, že zájezd je cestovní kanceláří dobře připraven a realizován a také, že dark tourism místo nejspíš splňuje to, co od něj klienti očekávají. Patnáctá otázka byla otevřená, respondenti tedy mohli napsat vlastní odpověď podle svých představ. Otázka měla zadání: Bylo něco, co se vám na zájezdu nelíbilo, něco, co 49

50 vám chybělo a dalo by se pro příště změnit, udělat jinak, vylepšit? Pokud ano, co konkrétně? Velmi mnoho respondentů na tuto otázku odpovědělo ne tedy, že se jim všechno líbilo a byli spokojení. Někteří uvedli bez komentáře a další tuto otázku přeskočili odpovědí nevím. Pouze několik klientů se odhodlalo a napsalo vlastní názor. V jejich odpovědích byly obsaženy tyto připomínky: Nelíbil se mi výklad průvodce., Chybělo místo pro odpočinek, konzumaci jídla a pití., Polský průvodce mluvící česky je zbytečný. Výslovnost nebyla dobrá, některá slova zkomolená. Příště bych v takovém případě raději zvolila prohlídku v angličtině., Polský průvodce pro českou skupinu by měl umět dobře česky., Bola som spokojná, zájazd splnil svoj účel., Všetko bolo OK., Viac času na prehliadku a pre ostatných, ktorí pocestujú jeden deň nestačí., Jela jsem jako normální turista. Jsem osoba střední generace a pojem dark tourismus se mi příčí - jsem přece Češka a umím česky - nebo to už dnes mladí neumí? Příště bych nejela už jenom kvůli tomu hroznému názvu!, Ocenila bych českého průvodce, který opravdu mluví česky. Tomu polskému jsem rozuměla přibližně každou 10. větu., Se zájezdem jako takovým jsem byla velmi spokojena. Jen jsem jela z Prahy (ta ale byla moje volba), takže cesta byla velmi dlouhá a trochu náročná., Byla jsem spokojená samozřejmě tak, jak je to možné na podobném místě., Nemám žádné připomínky., Nic bych nevylepšovala., Vše bylo naprosto v pořádku, pokud by se klientům poskytovaly nějaké informace, doporučila bych přečíst knížku od Roberta Merleho - Smrt je mým řemeslem, která je zpovědí vedoucího tábora Osvětimi. Kniha podá naprosto přesný a nepopsatelný důraz na vše, co návštěvník poté v Osvětimi uvidí, a jeho prožitek to prohloubí., Nic bych neměnila., Neměla jsem žádný problém., Se vším jsem byla spokojená., Možná jen více času na prohlídku., Nic, byla jsem spokojená., Chtělo by to zajistit místního průvodce, který umí česky., Viacej autentických ukážok... Povedzme vojaci v dobových uniformách, ktorí by ešte viacej zvýrazňovali silu toho miesta., Čekala jsem více drastických obrázků a hlavně, už nikdy průvodkyni, to si raději projdu sama., Lepší průvodce, Malá informovanost. Nepřipadalo mi to tam až tak hrozné, i když se tam staly velké zvěrstva. Dále mi vadila nevychovanost některých dětí, které neměly k místu úctu., Nedokázal jsem si představit/pochopit jak to muselo vypadat., Průvodce., Místní průvodce by mohl mluvit česky!. Z komentářů od respondentů je patrné, že ve většině případů jim vadil místní průvodce, který nemluvil dobře česky. Toto by si měla cestovní kancelář hlídat a zaměřit se na 50

51 objednávání pouze místních průvodců, kteří jsou původem z České republiky. Jen tak se dá zajistit, aby byl výklad pro klienty srozumitelný. Zajímavé je, že klienti ze Slovenské republiky, kteří vyplnili dotazník, si ani v jednom případě nestěžovali na porozumění průvodci. Každopádně si myslím, že pokud by byl zajištěn dobrý český místní průvodce, tak to nebude vadit ani slovenským klientům, kteří mu budou určitě bez problémů rozumět. Šestnáctá otázka byla uzavřená se zadáním: Kolikrát jste byli v Osvětimi? Na výběr byly čtyři možnosti odpovědí: Jednou, Dvakrát, Třikrát, Vícekrát. Variantu odpovědi Jednou označilo 298 respondentů, což představuje 95 % všech dotázaných. Odpověď Dvakrát zvolilo 14 respondentů, což je 5 % a možnost Třikrát si vybral pouze 1 respondent, jehož poměr odpovědi k ostatním se zaokrouhluje na 0 % z dotázaných. Možnost Vícekrát neoznačil žádný z respondentů, takže zastupuje také 0 %. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 15. Graf 15: Vyhodnocení otázky č. 16, Zdroj: vlastní zpracování Z výsledků vyplývá, že téměř všichni klienti CK navštívili Osvětim pouze jednou. Z toho by se dal vyvodit závěr, že nejspíš většina těchto klientů už znovu nepojede na zájezd do Osvětimi. Z takového závěru by cestovní kancelář mohla vycházet a nenabízet těmto klientům stejný zájezd ještě jednou. Jak už jsem uvedla u otázky 12, bylo by dobré zkusit nabídnout klientům jiný zájezd zaměřený na dark tourism (např. zájezd Orlí hnízdo a jezero Königssee, který už má CK v nabídce) nebo vytvořit nový zájezd zaměřený na temnou turistiku, který by mohl klienty zaujmout. 51

52 Sedmnáctá otázka byla uzavřená se zadáním: Máte v plánu ještě někdy navštívit Osvětim? Na výběr byly dvě varianty odpovědi: Ano, Ne. Na tuto otázku odpovědělo 93 respondentů kladně, což je 30 % z celkového počtu a 220 respondentů záporně, což představuje 70 % všech dotázaných. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 16. Graf 16: Vyhodnocení otázky č. 17, Zdroj: vlastní zpracování Výsledky této otázky jen podporují závěr, který jsem vyvodila z vyhodnocení otázky 16. Většina klientů z dotázaných neplánuje navštívit Osvětim ještě jednou a není tedy výhodné, snažit se jim tento zájezd znovu nabízet. Pouze 30 % z dotázaných by zájezd absolvovalo znovu, ale vzhledem k tomu, že Osvětim je tak specifické místo, nepředpokládám, že by se tito lidé rozhodli k návštěvě v brzké době po posledním absolvování zájezdu. Cestovní kanceláři bych tedy spíše doporučila zaměřit se na nové klienty. Osmnáctá otázka byla polouzavřená se zadáním: Doporučili byste návštěvu Osvětimi někomu? Pokud ano, komu? Na výběr byly dvě varianty: Ano a Ne. Možnost Ano byla navíc doplněna volným řádkem k vypsání vlastní odpovědi podle uvážení respondenta. Na tuto otázku odpovědělo 270 respondentů kladně, což představuje 86 % ze všech dotázaných a 43 respondentů záporně, což je 14 %. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 17. Graf 17: Vyhodnocení otázky č. 18, Zdroj: vlastní zpracování Ve vlastních odpovědích od respondentů, komu by doporučili návštěvu Osvětimi, se velmi často objevovaly výrazy: všem, rodině, známým, kamarádům a nevím. Pro velmi hojné zastoupení těchto výrazů jsem je nezahrnula do následujícího výčtu odpovědí. 52

53 Respondenti by návštěvu doporučovali: Lidem se zájmem o historii., Národněsocialisticky smýšlejícím., Všem vzdělávacím zařízením., Všem, lidé by měli vidět toto tragické místo., Svým dětem., Myslím, že by to malo byť povinné pre všetkých žiakov vyšších ročníkov na ZŠ., Tomu, kdo se zajímá o historii., Všetkým, ktorí majú záujem o históriu., Osobám se stejným zájmem - o historii holocaustu., Každý by měl být poučen. Protože co si lidstvo nepamatuje, to si musí zopakovat., Těm co nemají dost válek., Povinně všem, aby se už nic podobného nikdy neopakovalo., Všem, je to součást historie, která nesmí být zapomenuta., Všem se zájmem o historii a rozšíření obzorů., Školám., Známým, příbuzným., Všem těm, které tyto události zajímají., Všem, alespoň jednou., Studentům., Všem, aby si lidé uvědomili, co jsou lidé schopni udělat druhým., Všem! Každý by to měl vidět a zažít!, Všem, kteří se chtějí dozvědět více o holokaustu., Všem, každý by někdy takové místo měl navštívit. Dále lidem, které zajímá holocaust., Studentům středních škol., Všem. Každý by to měl vidět a poučit se z toho, aby se to už nikdy neopakovalo!, Asi všem lidem., Těm, které tato tématika zajímá., Všem mladým lidem., Těm co tam nebyli., Znalcům historie., Mladším lidem., Mladým., Přátelům., Každému., Dětem., Mladým lidem, dětem., Nevím, ale byla to zajímavá zkušenost., Každému., Studentům a mladým lidem, kteří tu dobu nezažili.. Vzhledem k vysokému procentu klientů, kteří by návštěvu Osvětimi někomu dalšímu doporučili, je celkem reálné, že se tito lidé minimálně před svými blízkými a známými svěřili s informací o absolvování tohoto druhu zájezdu. Tím mohli nevědomky a zadarmo udělat reklamu jak Osvětimi, tak také cestovní kanceláři České kormidlo. CK by mohla této ochoty klientů doporučovat zájezd do Osvětimi cíleně využít ve svůj prospěch a v případě, že klient doporučí nového účastníka, by mu mohla poskytovat určité výhody nebo slevu na další poznávací zájezd. Devatenáctá otázka byla uzavřená se zadáním: Vyhovuje vám navštívit během jednoho zájezdu pouze koncentrační tábory Osvětim a Březinku? Na výběr byly dvě varianty odpovědí: Ano, vyhovuje mi návštěva pouze koncentračních táborů; Ne, uvítal/a bych návštěvu i jiných míst zaměřených na jiné téma. Na tuto otázku odpovědělo 164 respondentů Ano, vyhovuje mi návštěva pouze koncentračních táborů (KT), což je 52 % ze všech dotázaných a 149 respondentů zvolilo 53

54 odpověď Ne, uvítal/a bych návštěvu i jiných míst zaměřených na jiné téma, což je 48 %. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 18. Graf 18: Vyhodnocení otázky č. 19, Zdroj: vlastní zpracování Je zajímavé, že výsledky této otázky rozdělily respondenty téměř na dvě poloviny. Jedna by zvolila zájezd pouze do Osvětimi a Březinky a druhá by se raději zúčastnila zájezdu, který bude spojený s návštěvou dalšího místa už bez zaměření na dark tourism. Nejlepším řešením této situace by bylo nejspíš uspořádání dvou typů zájezdů do Osvětimi. Jeden by zahrnoval např. prohlídku polského města Krakova (takový už CK České kormidlo nabízí) a druhý by byl čistě do Osvětimi a Březinky (ten by musela CK vytvořit a zahrnout do své nabídky poznávacích zájezdů). Podle úspěšnosti prodeje a počtu naplněných termínů by později zjistila, jestli je pro ni výhodné mít v nabídce oba zájezdy nebo se jeden z nich prodává lépe a tak se vyplatí nechat jen jeden. Dvacátá otázka byla uzavřená se zadáním: Jak preferujete cestovat na Dark Tourism místa? Na výběr byly dvě varianty odpovědí: Vlastní dopravou, Formou zájezdu se zajištěnou dopravou přes cestovní kancelář. Odpověď Vlastní dopravou vyznačilo v dotazníku 101 respondentů, což je 32 % z celkového počtu dotázaných a 212 respondentů označilo možnost Formou zájezdu se zajištěnou dopravou přes cestovní kancelář, což představuje 68 % ze všech dotázaných. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 19. Graf 19: Vyhodnocení otázky č. 20, Zdroj: vlastní zpracování Z výsledků vyplývá, že 68 % klientů preferuje cestovat na dark tourism místa formou předem připraveného zájezdu od cestovní kanceláře, kde budou mít zajištěnou dopravu. Pro někoho je tento způsob 54

55 cestování pohodlnější, zvláště když se cestuje na větší vzdálenosti do zahraničí. Je zajímavé, že 32 % respondentů preferuje vlastní dopravu, i když se všichni z dotázaných zúčastnili zájezdu do Osvětimi, který je včetně dopravy. Dá se tedy předpokládat, že pokud cestují častěji na tato temná místa, tak nejspíš většinou využívají vlastní dopravy a pouze výjimečně si zakoupí zájezd od cestovní kanceláře. Je ale také možné, že tito lidé navštěvují hlavně dark tourism místa v České republice, která jsou snadno dostupná na vlastní dopravu. Dvacátá první otázka byla uzavřená, škálová se zadáním: Jak moc je pro vás důležitá celková cena zájezdu na Dark Tourism místo? Na výběr bylo deset číselných odpovědí (desetistupňová škála), přičemž jednička znamenala - cena není vůbec důležitá a desítka znamenala - velmi důležitá. Respondent mohl označit pouze jednu odpověď. Možnost číslo jedna označilo 21 respondentů, číslo dvě 6 respondentů, číslo tři 9 respondentů, číslo čtyři 14 respondentů, číslo pět 70 respondentů, číslo šest 42 respondentů, číslo sedm 42 respondentů, číslo osm 42 respondentů, číslo devět 14 respondentů a číslo deset 53 respondentů. Výsledky jsou přehledně zobrazeny v Grafech 20 a 21. Nejčastější zvolenou odpovědí od respondentů bylo číslo 5 a hned poté číslo 10. Dalo by se tedy říct, že pro největší skupinu respondentů je celková cena zájezdu středně důležitá a pro druhou největší skupinu velmi důležitá. Na dalším místě podle četnosti odpovědí se pak umístila čísla 6, 7 a 8 se shodnými počty zvolených odpovědí. Pro tyto respondenty je cena zájezdu stále velmi důležitým kritériem. Pokud se podíváme na výsledky této otázky v celkovém pohledu, tak je jasně patrné, že nejvíce ze všech odpovědí, konkrétně od 263 respondentů neboli 84 %, získala čísla na škále 5-10, tzn. cena zájezdu je pro tyto klienty spíše důležitá až velmi důležitá. Cestovní kancelář by tedy měla brát v potaz, že převážná část jejích klientů se rozhoduje především podle ceny a proto by měla stanovovat ceny zájezdů velmi pečlivě. CK musí v ceně samozřejmě zohlednit především své vlastní náklady, ale měla by si čas od času udělat také analýzu trhu a konkurence. 55

56 Pouze 50 respondentů neboli 16 % zvolilo odpověď na škále 1-4, tzn., že pro tyto klienty není cena zájezdu až tak důležitým kritériem. Pro 21 respondentů, kteří označili na škále číslo 1, není cena vůbec důležitá a nejspíše by tedy byli ochotni zaplatit i vyšší cenu. Graf 20: Vyhodnocení otázky č četnost odpovědí v absolutních číslech, Zdroj: vlastní zpracování Graf 21: Vyhodnocení otázky č procentuální zastoupení odpovědí, Zdroj: vlastní zpracování 56

57 Dvacátá druhá otázka byla uzavřená se zadáním: Co raději zaplatíte? Na výběr byly dvě varianty odpovědí: Celkovou cenu zájezdu včetně všech vstupů do navštívených objektů, Vstupné až na místě, dle vašeho rozhodnutí o vstupu do objektu. Odpověď Celkovou cenu zájezdu včetně všech vstupů do navštívených objektů zvolilo 169 respondentů, což představuje 54 % a možnost Vstupné až na místě, dle vašeho rozhodnutí o vstupu do objektu si vybralo 144 respondentů, což je 46 % z celkového počtu všech dotazovaných osob. Vyhodnocení této otázky je zobrazeno v Grafu 22. Graf 22: Vyhodnocení otázky č. 22, Zdroj: vlastní zpracování Z výsledků je patrné, že se názory klientů rozdělily zhruba na dvě poloviny. Jedna polovina preferuje zaplatit již v cestovní kanceláři celkovou cenu zájezdu včetně všech naplánovaných vstupů do objektů, ta druhá by raději na začátku zaplatila základní cenu zájezdu a poté v průběhu by se rozhodli, zda danou památku nebo jiný objekt chtějí navštívit a zaplatí vstupné nebo si vytvoří individuální program. Cestovní kancelář by tedy měla vycházet těmto klientům vstříc a nabízet zájezdy za základní cenu, tzn. nezahrnovat do ceny vstupné do objektů. Dvacátá třetí otázka byla uzavřená se zadáním: K jaké variantě z níže uvedených se spíše přikláníte? Na výběr byly dvě varianty odpovědí: Respektujete program zájezdu dle CK včetně všech vstupů do objektů, Raději využíváte osobního volna během zájezdu k jiným aktivitám. Odpověď Respektujete program zájezdu dle CK včetně všech vstupů do objektů zvolilo celkem 207 respondentů, což je 66 % z dotázaných osob a odpověď Raději využíváte osobního volna během zájezdu k jiným aktivitám, si vybralo 106 respondentů, což představuje 34 %. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 23. Tato otázka měla podobné zadání jako otázka předchozí, takže je zajímavé, že se odpovědi liší. V předchozí otázce odpovědělo 54 % klientů, že raději zaplatí celkovou cenu zájezdu včetně všech vstupů do objektů a v této otázce odpovědělo 66 % respondentů, že respektují program zájezdu včetně všech vstupů (tzn., že by si vstupy do 57

58 Graf 23: Vyhodnocení otázky č. 23, Zdroj: vlastní zpracování objektů museli zaplatit). Je však možné, že si respondenti tuto otázku vyložili jiným způsobem, např. že by za vstupy stanovené v programu zájezdu nemuseli platit a v tom případě by je určitě navštívili. Každopádně se z této otázky dá vyvodit závěr, že většina klientů respektuje program daný cestovní kanceláří a nejspíš i absolvuje všechny vstupy, které jsou během zájezdu naplánovány. Na druhou stranu zhruba třetina účastníků by raději využila osobního volna k jiným aktivitám než skupinové prohlídce, kterou ohlásí průvodce zájezdu. Aby cestovní kancelář co nejvíce vyšla svým klientům vstříc, měla by do programů zájezdů zařazovat dostatek volného času, aby si mohli klienti naplánovat nějaké vlastní aktivity. Dvacátá čtvrtá otázka byla uzavřená, sociodemografická se zadáním: Vaše pohlaví? Na otázku byly dvě možnosti odpovědi: Muž, Žena. Graf 24: Vyhodnocení otázky č. 24, Zdroj: vlastní zpracování Odpověď Žena vybralo 228 respondentů, což je 73 % z celkového počtu dotazovaných osob. Možnost Muž zvolilo 85 respondentů, což představuje 27 %. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 24. Z výsledků vyplývá, že téměř tři čtvrtiny účastníků tohoto výzkumu byly ženy. Tento fakt by se dal vysvětlit dvěma způsoby: buď jsou zájezdy do Osvětimi ve větší míře absolvovány ženami, anebo jsou ženy všeobecně ochotnější vyplňovat dotazníky. Dvacátá pátá otázka byla uzavřená, sociodemografická se zadáním: Kolik je vám let? Na výběr bylo sedm věkových kategorií: 0-15 let, let, let, let, let, let, 66 a více let. 58

59 V této otázce označili 2 respondenti kategorii 0-15 let, 104 respondentů kategorii let, 60 respondentů let, 47 respondentů let, 52 respondentů let, 38 respondentů let a 10 respondentů označilo kategorii 66 a více let. Vyhodnocení této otázky v procentuálním zastoupení je zobrazeno v Grafu 25. Graf 25: Vyhodnocení otázky č. 25, Zdroj: vlastní zpracování Výsledky ukazují, že klienti, kteří navštívili s CK České kormidlo zájezd do Osvětimi jsou věkově velmi různorodí. Nejpočetnější skupinu tvoří mladí lidé od 16 do 25 let, kteří jsou pravděpodobně ještě studenti, případně mladí pracující. Další velkou skupinou jsou lidé ve věku let a o 2 procentní body menší je skupina osob ve věku let. Poté následují skupiny lidí ve věku let, let a se 3 % se umístila skupina ve věku 66 a více let. Na posledním místě s 1% zastoupením je skupina dětí do 15 let, což se dalo předem předpokládat. 11 Dvacátá šestá otázka byla uzavřená, sociodemografická se zadáním: Vyznáváte nějaké náboženství? Na výběr byly dvě varianty odpovědi: Ano, Ne. Na tuto otázku odpovědělo 100 respondentů kladně, což je 32 % ze všech dotázaných a 213 respondentů záporně, což představuje 68 %. Odpovědi respondentů přehledně znázorňuje Graf 26. Cílem této otázky bylo zjistit, jestli existuje souvislost mezi vyznáváním náboženství a návštěvou Osvětimi. Z vyhodnocené otázky je patrné, že se tato myšlenka nepotvrdila. Berme však v potaz, že odpovídali většinou občané České republiky a několik příslušníků Slovenské republiky. U jiných národností (méně ateistických než ČR) jako např. Poláků, Němců a Izraelců by se souvislost s náboženstvím a návštěvou Osvětimi možná projevila. 11 Návštěva Osvětimi není doporučována dětem do 14 let věku. 59