ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Čtvrtá zpráva o vývoji na železničním trhu. {SWD(2014) 186 final}
|
|
- Antonie Kopecká
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2014) 353 final PART 2/2 ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Čtvrtá zpráva o vývoji na železničním trhu {SWD(2014) 186 final} CS CS
2 ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Čtvrtá zpráva o vývoji na železničním trhu OBSAH 3.5. Kvalita služeb v železniční dopravě Železniční doprava versus ostatní typy dopravy Kvalita služeb Frekvence vlaků Přesnost Služby železniční dopravy, na něž se vztahují závazky veřejné služby (ZVS) Závazky veřejné služby a segmenty železniční dopravy Financování závazků veřejné služby Nabídkové řízení pro závazky veřejné služby Vydávání licencí železničním podnikům Stupeň otevřenosti trhu Harmonizace mezi členskými státy Rozvoj zaměstnanosti a sociální podmínky Zaměstnanost v odvětví železniční dopravy Socio-demografická struktura trhu práce v oblasti železniční dopravy Činnosti v oblasti odborné přípravy Ostatní aspekty pracovních podmínek Stav sítě EU a omezení infrastruktury Změny v infrastruktuře Řízení infrastruktury Elektrifikace Pohyby vlaků Využívání práv přístupu Nákladní železniční doprava Osobní železniční doprava regionální a příměstské úseky Osobní železniční doprava všechny segmenty... 74
3 Regionální a příměstské segmenty Vysokorychlostní železnice a dálkové segmenty Osobní železniční doprava mezinárodní doprava Překážky na cestě k vyšší účinnosti služeb železniční dopravy Závěry Přílohy této zprávy lze nalézt v SWD(2014) 186.
4 3.5. Kvalita služeb v železniční dopravě Železniční doprava versus ostatní typy dopravy Železniční doprava je i nadále poměrně špatně hodnocena v hodnotící zprávě o spotřebitelských trzích, která porovnávala několik typů služeb na vnitřním trhu. Železniční doprava se ve srovnání s jinými službami na vnitřním trhu umístila v roce 2012 na 27. místě z hlediska ukazatele výkonnosti spotřebitelského trhu 41 pouze nemovitostní, hypoteční a investiční produkty byly horší, zatímco letecká doprava, poštovní služby a městská doprava byly mnohem lepší než železnice Kvalita služeb RÁMEČEK 7 NAŘÍZENÍ O PRÁVECH CESTUJÍCÍCH MINIMÁLNÍ NORMY KVALITY SLUŽEB Nařízení (ES) č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě 42 stanoví v příloze III následující minimální normy kvality služeb: Informace a přepravní doklady Přesnost dopravních spojů a obecné zásady postupu v případě provozních mimořádností Zrušení spoje Čistota železničních vozů a zařízení železničních stanic Průzkum spokojenosti zákazníků Vyřizování stížností, vracení přepravného a odškodnění v případě nedodržení norem kvality služeb Pomoc poskytovaná osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí Celková míra spokojenosti Podle hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích je železniční doprava rovněž na 27. místě ze 30 služeb na vnitřním trhu z hlediska celkové spokojenosti (15 % spotřebitelů hodnotí železniční dopravu mezi 0 a 4 body na desetibodové stupnici). 43 Z průzkumu Eurobarometru z roku 2013, kdy bylo dotázáno občanů EU (přibližně rozhovorů z každého členského státu), vyplývá, že pouze 58 % občanů EU je velmi nebo docela spokojeno s úrovní železniční dopravy Ukazatel výkonnosti spotřebitelského trhu ve srovnávacím přehledu je souhrnný ukazatel, který zohledňuje 4 klíčové aspekty spotřebitelských zkušeností (snadnost porovnávat služby, důvěra spotřebitele, že prodávající jedná v souladu se zákony na ochranu spotřebitele, problémy, se kterými se spotřebitelé setkali, a celková spokojenost spotřebitelů). Úř. věst. L 315, , s. 14. Srovnávací přehled situace na spotřebitelských trzích, 2012, s. 27 průměry pro vnitřní trh jsou: 9 % spotřebitelů s hodnocením 0 4 body a 37 % spotřebitelů s hodnocením 5 7 bodů (pro železniční dopravu je tento údaj 40 %). 44
5 Graf 31 Ukazatel spokojenosti se železničními stanicemi a cestováním (2013) Zdroj: Bleskový průzkum Eurobarometr 382a týkající se spokojenosti Evropanů s železniční dopravou (telefonické pohovory s občany EU staršími 15 let) příloha 12 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2014) 186. Z hlediska celkové spokojenosti vykazují nejvyšší míru spokojenosti Finsko a Spojené království s více než 75% spokojeností uživatelů, zatímco Bulharsko a Estonsko nejnižší s méně než 30 % spokojených uživatelů. Velmi nízkou míru spokojenosti má rovněž Itálie (36 %). V Německu a Švédsku je spokojeno více než 50 % respondentů, což je nicméně pod průměrem EU (55 %). Pokud jde o většinu ukazatelů, je důležité zdůraznit, že obecně nejnižší míra spokojenosti je v Itálii a ve státech střední a jihovýchodní Evropy Spokojenost s maloobchodním prodejem % Evropanů je spokojeno s poskytováním informací o jízdních řádech (16% míra nespokojenosti). Pokud jde o běžné vlaky 45, míra spokojenosti od roku 2011 mírně vzrostla (o 3 procentní body), přičemž k prudkému nárůstu došlo v Polsku a Nizozemsku (míra spokojenosti se zvýšila o 16 a 12 procentních bodů) Další informace viz příloha 12 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2014) 186. Bleskový průzkum Eurobarometr provedený v roce 2013 týkající se kvality železničních služeb navazuje na podobný průzkum provedený v roce 2011 avšak bleskový průzkum Eurobarometru 2011 se netýkal příměstské dopravy. V důsledku toho platí srovnání obou průzkumů pouze pro vnitrostátní, mezinárodní a regionální dopravu ( běžnou ). 45
6 67 % Evropanů je spokojeno se snadností nákupu jízdenek ve stanicích (míra nespokojenosti 17 % ačkoliv v Německu je tato míra 37 %). Míra spokojenosti 46 zůstala od roku 2011 stabilní (78% spokojenost) s prudkými nárůsty v Rakousku a Řecku (o 14 a 10 procentních bodů), ovšem znepokojivá míra nespokojenosti je v Itálii, Dánsku a Slovinsku (pokles o více než 10 procentních bodů). Nespokojenost je o něco vyšší ve venkovských obcích (19% nespokojenost) než ve městech (14% nespokojenost). Evropané, jichž se týkají problémy spojené s dostupností (například osoby se sníženou pohyblivostí), jsou také o něco více nespokojeni (20% nespokojenost). Pouze 36 % Evropanů je spokojeno s mechanismy pro podávání stížností (18% nespokojenost až 31% nespokojenost v Itálii). Spokojenost s vyřizováním stížností se od roku 2011 prudce zvýšila o 10 procentních bodů projevují se první účinky provádění nařízení (ES) č. 1371/2007. Spokojenost vzrostla o více než 20 procentních bodů ve čtyřech členských státech (Francie, Lotyšsko, Finsko a Španělsko) a o procentních bodů v sedmi dalších státech. Spokojenost se snížila pouze o pět procentních bodů v České republice, v Itálii a Estonsku. Je důležité zdůraznit, že ze spotřebitelů, kteří se setkali s problémem týkajícím se vlaků, si stěžovalo železničnímu podniku nebo třetí osobě 54 %, což je méně, než je průměr 70 % pro všechny služby 47. Většina Evropanů je spokojena s dostupností průběžných jízdenek (58 %), přičemž nejvyšší úrovně dosáhla míra spokojenosti ve Francii, Belgii a Finsku (všechny nad 70 %), ale také ve Spojeném království a v Německu. Stejně jako u jiných ukazatelů spokojenosti, je její míra nejnižší v Itálii a státech střední a jihovýchodní Evropy (ale rovněž ve Švédsku a Rakousku) Spokojenost s palubními službami 48 Spokojenost s poskytováním informací při cestě vlakem, zejména v případě zpoždění, byla stabilní, ale nedostatečná (méně než 50% spokojenost). Nejvyšší míra spokojenosti byla zjištěna ve Spojeném království (70 %), Finsku a Irsku. Nejvyšší míra nespokojenosti byla zjištěna ve Francii (47 %) a Německu (42 %). Pokud jde o běžné vlaky, od roku 2011 došlo k velkému zlepšení ve Finsku, Polsku a Nizozemsku (všechny o více než 9 procentních bodů). Spokojenost s dostupností pracovníků železničních podniků: 58 % Evropanů je spokojeno s dostupností těchto pracovníků v jejich členském státě. Nejvyšší míra spokojenosti byla zjištěna v Belgii, Finsku a Lucembursku (všechny nad 70 %), zatímco Německo (32 %), Irsko a Francie mají nejvyšší míru nespokojenosti (obě země nad 28 %). Spokojenost s čistotou a údržbou kolejových vozidel je i nadále nedostatečná. Méně než polovina Evropanů (48 %) je spokojena s čistotou železničních vozů, včetně toalet. Nejvyšší míru spokojenosti vykazují Finsko, Irsko a Spojené království (více než 68 %), zatímco Itálie, Rumunsko a Bulharsko vykazují nejnižší míru spokojenosti (společně s Německem a střední a jihovýchodní Evropou). Od roku 2011 došlo k významnému zlepšení na běžných tratích v Rakousku, Polsku a České republice (všechny vykazují zlepšení o více než 10 procentních bodů) a k významnému zhoršení v Itálii, Portugalsku a Lotyšsku (všechny vykazují zhoršení o více než 10 procentních bodů). Spokojenost s možností přístupu jízdních kol do vlaků je nejvyšší v Dánsku (47 %) a ve Spojeném království (44 %). Nejvyšší míra nespokojenosti byla zjištěna v Rumunsku (28 %), Francii (24 %) a Německu (20 %) Tamtéž. Srovnávací přehled situace na spotřebitelských trzích, 2012, s. 24. Viz příloha 12 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2014)
7 Frekvence vlaků Spokojenost s frekvencí vlaků je pro přilákání cestujících na železnici zásadní, stejně jako je nejkritičtějším faktorem ovlivňujícím rozhodnutí spotřebitelů čas a cena. 49 Celkově 59 % Evropanů je podle průzkumu Eurobarometru s frekvencí vlaků spokojeno. Nejnižší míru nespokojenosti s frekvencí vlaků mají Spojené království, Švédsko a Nizozemsko. Nejvyšší míry nespokojenosti vykazuje Itálie a státy východní střední a jihovýchodní Evropy (jako v předchozích průzkumech). Francie a Německo mají polarizované názory spokojenost s frekvencí vlaků je nadprůměrná, ale nadprůměrná je i nespokojenost. Graf 32 - Míra nespokojenosti s frekvencí vlaků (2013) 35% 30% % odpovědí spíše a velmi nespokojeno 25% 20% 15% 10% 5% 0% BG IT PL LV RO FR DE SLO EL BE ES HU SK CZ EE IRL PT AT DK FI LT NL SE UK LU Zdroj: Bleskový průzkum Eurobarometr 382a týkající spokojenosti Evropanů s železniční dopravou příloha 12 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2014) 186. Pokud jde o frekvence na důležitých vysokorychlostních tratích, v italské vysokorychlostní síti jezdí nyní 4 vlaky za hodinu, přičemž výhodou je zde spojení nejdůležitějších měst na jedné ose. Na trasách Paříž Nantes, Paříž Lyon a Frankfurt Kolín n. R. rovněž jezdí alespoň 3 vlaky za hodinu. Na druhé straně na jiných důležitých trasách, jako je Paříž Londýn (která spojuje dvě hlavní města v EU), je frekvence stále na úrovni 1,5 vlaku za hodinu. Celkově z hlediska sledovaných sítí (viz analýza o tarifech) je nejvyšších frekvencí dosaženo na trasách s více než 1 dopravcem, jako je italská vysokorychlostní síť, trasa Salcburk Vídeň a trasa Praha Ostrava s frekvencí až 2,5 vlaku za hodinu. Frekvence na tratích Paříž Benelux/Německo je i nadále pod 1 vlak za hodinu (v průměru). 49 Ačkoli je pozornost zaměřena na frekvence, při rozhodnutích cestujících hrají úlohu i jiné proměnné související s časem, jako například čas čekání, vzdálenost od stanice, čas strávený v dopravním prostředku, transfery, 47
8 Graf 33a - Odhadovaný počet vlaků za hodinu na hlavních komerčních vysokorychlostních tratích (VRT) (2013) 4,5 4,0 3,5 3,0 vlaky/hodina 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 48
9 Graf 33b - Odhadovaný počet vlaků za hodinu na sledovaných obchodních sítích (2013) 3,00 2,50 2,00 vlaky/hodina 1,50 1,00 0,50 0,00 Zdroj: European Rail Timetable, vydání léto Přesnost Podle průzkumu agentury Eurobarometr je nespokojenost 50 s přesností a spolehlivostí nejvyšší ve Francii (47 %), Německu (42 %) a v Itálii (38 %) a nejnižší ve Spojeném království, Estonsku a Litvě. Naopak spokojenost s přesností je nejvyšší v Irsku, Lotyšsku, Rakousku a Spojeném království (nad 73 %). 50 Tj. respondentů, kteří jsou poměrně nebo velmi nespokojeni s přesností a spolehlivostí vyjma respondentů bez stanoviska. 49
10 Graf 34 - Míra nespokojenosti s přesností v roce 2013 ( velmi nebo spíše nespokojen s přesností) 50% 45% 40% 35% % respondentů 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Zdroj: Bleskový průzkum Eurobarometr 382a týkající spokojenosti Evropanů s železniční dopravou příloha 12 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2014) 186. Místní a regionální vlaky jezdí velmi přesně v Lotyšsku, Portugalsku, Rakousku a Litvě, zatímco v Belgii a Maďarsku dvou trzích důležitých pro lidi cestující do práce je přesnost špatná. 51 Méně než 90% dodržování jízdního řádu vykazuje rovněž Švédsko a Itálie. Dálkové vlaky byly velmi přesné ve Finsku, Dánsku a Itálii, zatímco v Polsku a Litvě je tomu naopak. Míra přesnosti v Německu a Portugalsku se jeví jako nižší, neboť je počítána od prahové hodnoty 5 minut, přesto je míra nespokojenosti německých cestujících vysoká. 51 Irsko, Česká republika a Estonsko neposkytly žádné údaje. 50
11 100,0% Graf 35 - Přesnost místních a regionálních vlaků v roce 2012 (zpoždění více než 5 minut) 98,5% 98,2%97,9% 98,0% % vlaků se zpožděním menším než 5 minut 96,0% 94,0% 92,0% 90,0% 88,0% 86,0% 84,0% 82,0% 97,0% 96,7% 96,1% 96,0% 95,2% 94,9%94,4% 93,9% 93,7% 92,5%92,4% 92,1%91,6% 91,5% 89,6% 88,7% 88,5%88,0% 86,5% 80,0% Zdroj: Dotazníky RMMS a Trafikverket pro Švédsko (nezahrnuje příměstské služby) údaje pro Německo a Portugalsko se týkají zpoždění nad 6 a 3 minuty viz příloha 14 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2014)
12 Graf 36 - Přesnost dálkových vlaků v roce 2012 (zpoždění více než 15 minutes) 100,0% % vlaků se zpožděním menším než 15 minut 95,4% 95,0% 93,5% 93,1% 92,9% 92,6%92,3%91,7% 90,0% 85,0% 80,0% 75,0% 70,0% 91,0% 90,5%89,9%89,6% 89,4% 87,1% 86,3%85,7% 85,0% 82,4% 81,4% 80,9% 78,3% 77,0% 74,8% Zdroj: Dotazníky RMMS a Trafikverket pro Švédsko údaje pro Německo a Portugalsko se týkají zpoždění nad 6 a 5 minut viz příloha 14 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2014) 186. Mezi úrovněmi přesnosti jsou zajímavé kontrasty. Ve Švédsku a Itálii byly dálkové vlaky velmi přesné na rozdíl od vlaků místních. V Portugalsku a v Litvě to bylo přesně opačně. Zdá se, že žádná z úrovní přesnosti neobjasňuje vysokou míru nespokojenosti s přesností a spolehlivostí ve Francii. Pokud jde o vysokorychlostní dopravu, vlaky AVE ve Španělsku dosáhly míru přesnosti 99,2 %, zatímco v případě přetíženější sítě ve Francii dosáhly vlaky TGV míry 91 % (a 85 % v případě vlaků Thalys v Belgii). Pokud jde o kombinovanou nákladní dopravu, zdá se, že míra přesnosti dosáhla v roce %, přičemž stále 19 % vlaků je zpožděno o více než 3 hodiny a 4 % o více než 24 hodin 52. Z hlediska spolehlivosti má nejhorší výsledky i když soubory údajů nejsou úplné Maďarsko se 14 % zrušených vlaků. V Dánsku, Francii, Spojeném království a Norsku bylo zrušeno přibližně 2 3 % místních vlaků. Spojené království a Norsko předložily podobné údaje i pro dálkové spoje. Spolehlivost vysokorychlostní dopravy je podle všeho vysoká: ve Francii a Itálii bylo zrušeno méně než 0,2 % vlaků. 52 UIRR, Road-Rail Transport: new developments and best practices (Silniční a železniční doprava: nový vývoj a nejlepší postupy), 55. zasedání pracovní skupiny EHK/OSN pro oblast intermodální doprava a logistiky, listopadu 2011, dostupné na adrese tyto údaje jsou zřejmě potvrzeny ve Zprávě o stavu nákladní železniční dopravy CER (Rail Freight Status Report) z roku 2013, podle níž během období méně než 70 % nákladních vlaků přijelo do 15 minut po plánovaném času příjezdu. 52
13 3.6. Služby železniční dopravy, na něž se vztahují závazky veřejné služby (ZVS) Závazky veřejné služby a segmenty železniční dopravy Závazky veřejné služby (ZVS) zahrnovaly v letech v EU asi % všech osobokilometrů a zhruba 74 % vlakokilometrů. Počet osobokilometrů v rámci ZVS se změnil ve Francii (se zahrnutím vlaků Trains d'équilibre du Territoire se zvýšil z 31 % na 43 % všech domácích osobokilometrů) a ve Finsku (kde se zvýšil z 14 % v roce 2010 na 45 % v roce 2012). Graf 37 - ZVS a komerční služby v roce 2012 (% oskm) 100% 90% v % oskm 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ZVS Obchodní Zdroj: Dotazníky RMMS Příloha 15 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2014)186. Relativní podíl železniční dopravy v rámci ZVS a komerčních služeb se u různých tržních segmentů liší. Ve Spojeném království, kde většinu železničních služeb tvoří služby pro lidi cestující do práce (viz graf 4), pokrývá ZVS 99 % všech vnitrostátních osobokilometrů. Opačná situace je ve Francii, která je hlavně trhem vysokorychlostní dopravy a kde se ZVS vztahuje pouze na 38 % všech osobokilometrů. Veškeré příměstské a regionální služby (což odpovídá 49 % všech osobokilometrů) v Evropě jsou podle všeho kryty závazky veřejné služby. Vysokorychlostní služby, které představují přibližně 27 % všech osobokilometrů v EU, nejsou podle všeho provozovány v rámci ZVS v žádném ze členských států, možná s výjimkou některých vnitrostátních tratí v Nizozemsku a Rakousku (například Salzburg Innsbruck). V důsledku toho lze předpokládat, že dvě třetiny konvenčních dálkových spojů jsou provozovány jako závazky veřejné služby. ZVS mohou pokrývat celou domácí síť, a to buď jednou nebo několika smlouvami o veřejných službách u některých malých členských států, jako je Nizozemsko, Belgie, Maďarsko, Dánsko a Irsko, nebo větších členských států, jako je tomu v případě Spojeného království. 53
14 Graf 38 - Železniční segmenty a struktura trhu v roce 2012 (v % oskm) Vysokorychlostní 27 % 0 Komerční služby (35 % oskm) Regionální a příměstská 49 % ZVS (65 % oskm) Dálková 24 % Zdroj: Dotazníky RMMS, vlastní průzkum, srovnávací přehled státních podpor; situace v Polsku může být mírně odlišná v případě některých komerčních vlaků, které jezdí na regionálních tratích Financování závazků veřejné služby V letech bylo na závazky veřejné služby v železniční dopravě z prostředků veřejné podpory vyčleněno přibližně 18 miliard EUR 53, přičemž Německo dostalo přibližně 6 miliard EUR, Francie 4,5 miliardy EUR a Itálie 2 miliardy EUR. Přímá veřejná podpora ve Spojeném království a Nizozemsku je velmi nízká, protože tyto členské státy financují své ztrátové služby prostřednictvím ziskových služeb, na které se vztahují stejné smlouvy o veřejných službách uzavřené na služby železniční dopravy, a prostřednictvím příjmů z cestovného (viz níže). Tato skutečnost částečně vysvětluje, proč Lucembursko nebo Francie poskytuje dotace ve výši přibližně EUR/vlakokilometr 54, zatímco ve Spojeném ,8 miliardy v roce 2011 (údaje pro Slovinsko a Finsko nejsou k dispozici) a 18,4 miliard v roce 2012 (údaje pro Nizozemsko nejsou k dispozici). Odhaduje se, že výše čisté veřejné podpory na příměstský vlak s hmotností 140 tun ve Francii je pouze 7,1 EUR/vlakokilometr, jelikož částka 10,9 EUR/vlakokilometr slouží na zaplacení přístupu na trať. 54
15 království a Nizozemsku je výše veřejné podpory na úrovni pouze 0,1 0,2 EUR/vlakokilometr. Výška čisté podpory se podobně jako ve Francii liší i v Německu 55. Existují také určité rozdíly v počtu cestujících na vlak mezi jednotlivými evropskými závazky veřejné služby: v Nizozemsku, Francii, Belgii, Itálii a Spojeném království cestuje v jednom vlaku přibližně 120 cestujících, zatímco v České republice, Litvě a Lucembursku méně než 60 cestujících. Graf 39 - Dotace/vlakokilometr (EUR/vlakokilometr) 20,0 18,0 16,0 14,0 EUR/vlakokilometr 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Dotace/vlakokilometr 55 Odhaduje se, že výše čisté veřejné podpory na příměstský vlak s hmotností 140 tun v Německu je pouze 4,8 EUR/vlakokilometr (po odečtení poplatku za přístup na trať). 55
16 Graf 40 - Průměrný počet cestujících ve vlacích ZVS NL FR BE IT UK LV PL ES AT FI IE HU BG DK NO DE SK RO EE SI CZ LT LU ZVS oskm/vlakokilometr Zdroj: Dotazníky RMMS, vlastní průzkum, srovnávací přehled státních podpor Příloha 15 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2014) 186. Náklady na závazky veřejné služby pokrývají i příjmy z cestovného, které v EU představují alespoň 21 miliard EUR. Jak bylo vysvětleno, ve Spojeném království nebo v Nizozemsku pokrývá cestovné 99 % nákladů na závazky veřejné služby, zatímco v Bulharsku, Německu, Itálii a České republice zaplatili daňoví poplatníci na závazky veřejné služby více než 70 % nákladů. 56
17 Graf 41 Kdo platí závazky veřejné služby? (2012) Zdroj: Dotazníky RMMS, vlastní výzkum, výroční zprávy zavedených dopravců RÁMEČEK 8 FINANČNÍ TOKY V ODVĚTVÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Na základě informací, které poskytly členské státy v dotaznících RMMS, a analýzy finančních účtů železničních podniků (ŽP) a provozovatelů infrastruktury (PI) lze zmapovat hlavní odhadované finanční toky (v miliardách EUR pro rok 2012, znázorněné v grafu uvedeném níže). Cestující si od železničních podniků zakoupili služby osobní železniční dopravy přibližně za 38 miliard EUR a podniky si zakoupily služby železniční nákladní dopravy přibližně za miliard EUR. Železniční podniky zaplatily poplatky za přístup k infrastruktuře ve výši přibližně 15 miliard EUR provozovatelům infrastruktury, kteří dostali státní dotace ve výši přibližně 18 miliard EUR. Vyrovnání závazků veřejné služby dosáhlo přibližně miliard EUR. V neposlední řadě je třeba zmínit, že ostatní příjmy provozovatelů infrastruktury činily přibližně 4 miliardy EUR (elektřina, nemovitosti, ). 57
18 Graf 42 Finanční toky v odvětví železniční dopravy (v miliardách EUR) Cestující Stát Náklad ŽP 15 PI 4 Ostatní Zdroj: Výroční zprávy, dotazníky RMMS Nabídkové řízení pro závazky veřejné služby Několik členských států vyhlašuje na smlouvy na veřejné služby pro železniční dopravu výběrová řízení. Některé státy tak činí ve velkém měřítku (Spojené království, Německo, Švédsko), zatímco některé jiní tak činí pouze pro malý počet smluv (Polsko, Itálie, Dánsko, Portugalsko, Nizozemsko, Česká republika a Slovensko) 56. V roce 2011 obnovilo Spojené království 5 koncesí, zatímco Německo prohlásilo výběrové řízení na 18 smluv na veřejné služby a Slovensko na 1 smlouvu, ačkoli v menším rozsahu. Je zajímavé, že v oblasti smluv o službách ve veřejném zájmu podle všeho vzniká vnitřní trh. Stále větší počet těchto smluv o službách ve veřejném zájmu v železniční dopravě se zveřejňuje v Úředním věstníku EU (webová stránka TED), podobně jako všechny ostatní veřejné zakázky. Počet oznámení o zakázce na smlouvy 57 o službách ve veřejném zájmu zveřejněných v roce 2012 byl 41, tedy dvakrát více než v roce 2006 celkem bylo od té doby uveřejněných 205 smluv o službách ve veřejném zájmu. Ve většině případů šlo o německá výběrová řízení (přibližně 113), to však může souviset i s velikostí zakázek a podle všeho téměř všechny německé smlouvy o veřejných službách jsou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie 58. Počet zveřejněných oznámení o zadání zakázky a dobrovolných oznámení ex ante 59 se od roku 2010 zdvojnásobil, díky čemuž se zlepšila transparentnost. Tabulka 6 Smlouvy na veřejné služby zveřejněné v Úředním věstníku EU v roce 2012 podle členského státu Počet udělených smluv v členském státě závisí také na velikosti zakázky. Ve Spojeném království bylo poskytnuto pouze 19 koncesí, zatímco v Německu funguje podle zprávy Mofair alespoň 31 železničních podniků, které vykonávají jednu nebo více smluv o veřejných službách. Oznámení o zahájení zadávacího řízení se interpretují jako výzva k účasti ve výběrovém řízení a nikoliv jako oznámení sloužící pouze pro účely transparentnosti (pro něž jsou vhodnější dobrovolná oznámení ex ante nebo oznámení o zadání zakázky). V německém dotazníku RMMS se uvádí, že v letech bylo pořízeno 49 smluv na služby ve veřejném zájmu, zatímco v Úředním věstníku EU / na stránce TED bylo za stejné období zveřejněno 45 takových smluv. Pokud jde o železniční dopravu, počet oznámení o zadání zakázky v případě vyjednaného a zrychleného řízení bez předchozího zveřejnění a dobrovolných oznámení ex ante se od roku 2009 zdvojnásobil: v letech jich bylo v průměru zveřejněno 12 a v letech v průměru
19 BG CZ DE DK IT NL PL SE UK Celke m Oznámení o zahájení zadávacího řízení Zdroj: Databáze TED Úř. věst. EU Graf 43 - Oznámení o smlouvách ZVS v Úř. věst Zdroj: Databáze TED Úř. věst. EU Smlouvy o službách ve veřejném zájmu zveřejněné v Úředním věstníku EU představují zajímavý vzorek smluv o službách ve veřejném zájmu v rámci celé EU. V této souvislosti stojí za zmínku skutečnost, že v případě 76 % zveřejněných smluv o službách ve veřejném zájmu se při hodnocení nabídek použilo kritérium nejvýhodnějšího poměru mezi kvalitou a cenou 60 a pouze v 23 % případů se jako jediné kritérium pro zadání zakázky použila cena. Podle studie evropských sociálních partnerů v železniční dopravě se transfer personálu vyžaduje v České republice, Dánsku, Španělsku, Francii, Itálii, Nizozemsku, Spojeném království a Norsku a je dobrovolný v Rakousku, Bulharsku, Německu, Irsku, Polsku a ve Švédsku 61. Kromě toho v Rakousku, Dánsku, Německu, Nizozemsku a Švédsku, kde existují Sociální kritéria, pokud byla použita, jsou statisticky zařazena do tohoto kritéria hodnocení nabídek. CER-ETF (2012), Sociální aspekty a ochrana zaměstnanců v případě změny železničního provozovatele: současná situace, s v některých členských státech se použijí ustanovení týkající 59
20 odvětvové dohody, není nezbytně nutné předepisovat sociální kritéria do zadávací dokumentace, neboť sociální normy se vztahují na všechny hospodářské subjekty Vydávání licencí železničním podnikům V počtu udělených licencí nadále suverénně vede Německo se 417 licencemi, za kterým následuje Polsko. Je zajímavé, že zatímco všechny německé a nizozemské licence byly oznámeny Evropské železniční agentuře (ERA), ve Spojeném království bylo vnitrostátním orgánům oznámeno více licencí než agentuře ERA (pravděpodobně proto, že většina železničních operací probíhá na území Spojeného království s ohledem na nízkou úroveň přeshraniční nákladní dopravy a skutečnost, že Eurostar jako zatím jediná společnost poskytuje přeshraniční služby pro cestující). Další zajímavostí Spojeného království je vydávání licencí provozovatelům poslední instance - v případě úpadku franšízových provozovatelů 62 nebo průtahů ve výběrových řízeních. Počet licencí je samozřejmě velmi nízký v těch členských státech, kde má zavedený železniční podnik nadále monopol vnitrostátní osobní dopravy. DE PL CZ RO HU SE IT NL LT SK Graf 44 - Licence oznámené agenturou ERA a vnitrostátními orgány (2012) Počet licencí AT DK UK ES FR NO PT BG EE SI BE LU LV EL FI IE Vnitrostátní orgány ERA Zdroj: Evropská železniční agentura (databáze ERADIS), dotazníky RMMS vyplněné členskými státy Příloha 16 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2014)186. Většina licencí oznámených agentuře ERA se vztahuje na nákladní dopravu (51 %) zejména v Německu a Polsku. Podle agentury ERA bylo oznámeno přibližně 200 licencí pro osobní 62 se transferu zaměstnanců městské dopravy (což vysvětluje, proč na seznamu figurují některé členské státy, které své závazky veřejné služby nepořizují prostřednictvím výběrového řízení). Franšízové smlouvy jsou ve Spojeném království smlouvy o veřejných službách. 60
21 železniční dopravu, přičemž přibližně 550 licencí se vztahuje pouze na nákladní dopravu a 336 se vztahuje na oba typy dopravy. Graf 45- Druhy licencí (2012) Oboje 31% Pouze nákladní 51 % Pouze osobní 18 % Zdroj: Evropská železniční agentura (databáze ERADIS), dotazníky RMMS Příloha 16 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2014) Stupeň otevřenosti trhu Na základě právních předpisů EU je od roku 2007 trh železniční nákladní dopravy otevřen a od roku 2010 i jedna ze služeb mezinárodní osobní dopravy. Pokud jde o železniční trhy, které otevřené nejsou, je důležité zdůraznit, že v současnosti na úrovni EU neexistuje povinnost otevřít vnitrostátní trhy s osobní dopravou a že tyto trhy představují 94 % všech osobokilometrů v EU. V rámci posouzení dopadů čtvrtého železničního balíčku útvary Komise odhadly, že v roce 2010 měli noví účastníci přístup přibližně k 40 % trhu vnitrostátní osobní železniční dopravy v EU. Pouze dva členské státy (Švédsko a Spojené království) otevřely své komerční služby a služby v rámci závazků veřejné služby úplně, přičemž v celé EU 40 % všech osobokilometrů je hospodářské soutěži uzavřeno. Zopakování tohoto průzkumu v roce 2012 na základě předpokladů z roku vedlo ke stejným výsledkům. 63 Tyto předpoklady vycházejí zejména z dokumentu CER (2010), Veřejné služby v železniční dopravě v Evropské unii: přehled. 61
22 Graf 46 Struktura trhu železniční dopravy (2012) Zdroj: Dotazníky RMMS, posouzení dopadů 4. železničního balíčku, CER (2010), vlastní odhady Deset členských států (v grafu uvedeny s hvězdičkou), které představují 20 % všech osobokilometrů, otevřely trhy takovým způsobem, který umožňuje koexistenci komerčních služeb s otevřeným přístupem a smluv o službách ve veřejném zájmu, které jsou pořízeny přímo. Vzhledem k rozhodnutí soudu Bundesgerichtshof 64, který vyzývá k obecným veřejným zakázkám, Německo do této skupiny již patřit nebude. V Estonsku, Lotyšsku, Litvě a na Slovensku zcela otevřený přístup na trh koexistuje s přímo uzavřenými smlouvami o veřejných službách u veškeré železniční dopravy. Smlouvy na veřejné služby v těchto členských státech by se měly de jure vybrat ve výběrovém řízení, de facto se ho však účastnil jen zavedený provozovatel. Toto procento se významně nezměnilo, protože žádné další otevření oznámeno nebylo, s výjimkou železničních služeb v cestovním ruchu ve Španělsku. Je třeba zdůraznit, že podle tiskových zpráv 65 Česká republika zvažuje vyšší počet výběrových řízení na poskytnutí smluv o službách ve veřejném zájmu a Španělsko zvažuje, že hospodářské soutěži otevře některé své komerční služby. Rovněž je třeba poukázat na skutečnost, že v Německu se podíl vlakokilometrů v rámci závazků veřejné služby, které byly přiděleny ve výběrovém řízení, zvýšil na 51 %. Navzdory této situaci pokračovaly evropské železniční podniky ve své internacionalizaci. Podíl zahraničního prodeje hlavních evropských železničních skupin nabyl v průběhu let význam: společnost DB v roce 2012 uskutečnila 42 % svého obratu mimo Německo (protože mimo jiné řídí společnost Arriva a také hlavní nákladní železniční podniky ve Spojeném království, Dánsku a Nizozemsku), SNCF uskutečnila 24 % svého obratu mimo Francii (i když francouzský trh je zcela uzavřen vůči zahraniční konkurenci), zejména prostřednictvím své dceřiné společnosti Keolis (příměstské vlaky) a svých podílů ve společnostech NTV, Westbahn, Eurostar a Thalys, Bundesgerichtshof Beschluss X ZB4/10 ze dne 8. února 2011, S-Bahn Verkehr/Rhein Ruhr. Railway Gazette (2013), Czech passenger market opening in sight,
23 společnost NS působící na nizozemském trhu osobní dopravy, který je téměř zcela uzavřen hospodářské soutěži, uskutečňuje 38 % svého obratu mimo Nizozemsko prostřednictvím své dceřiné společnosti Abellio, společnost Trenitalia je aktivní i mimo Itálii (Netinera, německá dceřiná společnost společnosti Trenitalia, představuje přibližně 5 % jejího obratu) Harmonizace mezi členskými státy Hodnotící tabulka železničního trhu Od roku 2000 bylo v oblasti železniční dopravy přijato 17 směrnic. V listopadu 2013 skončilo přechodné období pro 15 z nich, přičemž nadále trvá v případě dvou směrnic (směrnice 2012/34 a směrnice 2013/9). Ukazatel deficitu provádění směrnic do vnitrostátního práva, který byl vytvořen pro účely hodnotící tabulky jednotného trhu 66, udává procento směrnic, které nebyly členskými státy prostřednictvím vnitrostátních opatření řádně oznámených Komisi provedeny do vnitrostátního práva, ve vztahu k celkovému počtu směrnic, které se měly provést ke konečnému termínu (10. listopad nebo 10. duben, jelikož hodnotící tabulky jednotného trhu se zveřejňují dvakrát ročně). Deficit provádění směrnic týkajících se železniční dopravy je podstatně vyšší než obecný deficit provádění směrnic do vnitrostátního práva v oblasti vnitřního trhu. 50,0 40,0 56,0 Graf 47 - Deficit provádění směrnic do vnitrostát. práva (%) Žel. doprava Vnitřní trh* *Zdroj: Hodnotící tabulka vnitřního trhu zveřejněná GŘ MARKT 30,0 20,0 20,0 17,9 10,0 0,0 2,3 3,6 9,7 5,2 5,3 3,2 3,3 3,5 1,6 1,2 1,2 1,0 0,7 0,9 1,2 2,0 0,6 0,2 0,7 Zdroj: Evropská komise Deficit provádění týkající se železniční dopravy byl původně na úrovni 56 %, což odráží nízkou úroveň včasného provedení prvního železničního balíčku do vnitrostátních právních předpisů (které mělo být dokončeno do dubna 2003). Všichni účastníci, kteří v roce 2004 vstoupili na trh, tuto transpozici při vstupu na trh provedli, což spolu s absencí nových směrnic, které se měly provést do listopadu 2004 a 2005, vedlo k poklesu. Dvě nejvyšší úrovně v letech 2006 a 2010 svědčí o nízké úrovni včasného provedení druhého a třetího železničního balíčku. Ačkoli deficit se v roce 2013 prakticky odstranil, může se opět zvýšit, jakmile uplyne lhůta pro provedení směrnice 2013/9, kterou se mění směrnice 2008/57 (které mělo být dokončeno v lednu 2014). Do konce listopadu 2013 oznámilo vnitrostátní opatření pouze osm členských států (BG, HR, IE, EL, IT, LV, PL, SE). 66 Hodnotící tabulka vnitřního trhu: 63
24 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% Graf 48 - % směrnic v oblasti žel. dopravy neprovedených do vnitrostátního práva včas NL LU UK DE EL BE LT SI SE PT CZ průměr EU AT IE DK PL ES HU IT LV FR EE SK FI RO BG Zdroj: Evropská komise Celkově je úroveň včasného provádění nízká. Od roku 2000 bylo včas provedených pouze 32 % směrnic týkajících se železniční dopravy, zatímco 6 % si pro provedení vyžádalo více než dva další roky. Pokud jde o jednotlivé členské státy, nejlépe je na tom Rumunsko, které provedlo včas 60 % směrnic. Na druhé straně Rakousko a Portugalsko neprovedly od roku 2000 včas jedinou směrnici. Průměrné zpoždění při provádění směrnic ukazuje, že ve čtyřech členských státech (NL, LU, DE, UK) trvá provedení směrnice o železniční dopravě v průměru o 18 měsíců navíc. Pokud jde jen o směrnice týkající se trhu, zpoždění provedení překračuje dva roky v jednom členském státě (NL). 24,0 Graf 49 - Průměrné zpoždění provádění směrnic v oblasti žel. dopravy do vnitrostát. práva (v měsících) vs. obecné zpoždění u směrnic v oblasti vnitřního trhu Otevírání trhů žel. dopravy 18,0 Interoperabilita a bezpečnost Průměrné zpoždění pro vnitřní trh ** 12,0 6,0 0,0 Zdroj: Evropská komise; **- jak je vysvětleno v poznámce pod čarou. 67, celkové průměrné zpoždění v případě vnitřního trhu odráží obecný trend 64
25 Přestože při vyvozování závěrů je nutná jistá opatrnost, z porovnání těchto údajů s obecným trendem u všech směrnic 67 týkajících se vnitřního trhu vyplývá, že u 21 členských států je pokrok při transpozici směrnic v oblasti železničního trhu menší než v případě jiných oblastí. Pokud vezmeme v úvahu pouze směrnice týkající se železniční interoperability a bezpečnosti, lze totéž říci o 13 členských státech. Rozdíl mezi zpožděním v oblasti železniční dopravy a obecným zpožděním je významný zejména u čtyř uvedených členských států (NL, LU, DE, UK), ale i v případě SE, SI a GR. V případě pěti členských států je naopak transpozice směrnic v oblasti železniční dopravy úspěšnější než celkové provedení směrnic v oblasti vnitřního trhu (EE, SK, FI, RO, BG). 100% Graf 50 Porušení práva v železniční dopravě 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% Interop./bezpečnost Trh 20% 10% 0% Počet porušení celkem Nesoulad a a nesprávné provedení Zdroj: Evropská komise Komise zahájila 134 řízení pro porušení práva týkající se ustanovení souvisejících s železniční dopravou: 130 v souvislosti se směrnicemi a 4 v souvislosti s nařízeními. Podle oblasti se 32 % ustanovení týká železničního trhu a 68 % interoperability a bezpečnosti. Přesto z analýzy podle typu porušení vyplývá, že v 56 % případů se porušení týkají nesouladu a nesprávného uplatňování ustanovení. Naopak v 95 % všech případů porušení v souvislosti s neoznámením se týkalo směrnic o interoperabilitě a bezpečnosti. Polsko, Německo a Francie jsou členské státy, proti nimž bylo z důvodu opožděného nebo nesprávného provedení zahájeno nejvíce případů porušování. Na druhé straně proti Bulharsku a Lucembursku jich bylo zahájeno nejméně. 67 Vzhledem k omezenému počtu směrnic týkajících se železniční dopravy (15) ve srovnání se směrnicemi v oblasti vnitřního trhu (více než 1 500) se metoda výpočtu průměrného zpoždění provedení liší. Zatímco hodnotící zpráva vnitřního trhu počítá průměrné zpoždění ke konečnému termínu každý rok, statistiky železniční dopravy uvádějí průměrné čisté zpoždění v případě 15 směrnic týkajících se železniční dopravy (tj. mezi koncem přechodného období a skutečným sdělením členského státu). Graf tedy znázorňuje spíše obecný trend a není založen na statistické přesnosti. Zdroje: hodnotící tabulka vnitřního trhu č. 12, 14a, 15, 16, 20, 21, 22, 23, 24. Ukazatel udává pouze směrnice, které nebyly provedeny včas (byl zaznamenán jeden případ, kdy směrnice nebyla provedena vůbec, mezitím však byla tato neprovedená směrnice zrušena). 65
26 Francie a Itálie jsou však na prvním místě, pokud jde o porušování týkající se nesouladu s těmito opatřeními provedení nebo nesprávné uplatňování směrnic v oblasti železniční dopravy. Proti Nizozemsku, Lucembursku a Spojenému království, třem nejpomalejším členským státům, pokud jde o provedení směrnic v oblasti železniční dopravy, bylo zahájeno pouze jedno řízení o porušení z důvodu nesouladu / nesprávného uplatňování. Graf 51 Porušení práva podle členských států a jednotlivých oblastí Zdroj: Evropská komise (*) případy porušování, které Evropský soudní dvůr zamítl, nejsou zahrnuty 7 Graf 52 - Porušení práva - nesoulad a nesprávné provedení FR IT BE ES PL DE* EE LV LT SI PT RO AT* BG CZ DK IE EL HU SK FI LU* NL SE UK Zdroj: Evropská komise (*) případy porušování, které Evropský soudní dvůr zamítl, nejsou zahrnuty Rozvoj zaměstnanosti a sociální podmínky Zaměstnanost v odvětví železniční dopravy Podle údajů, které členské státy uvedly v dotaznících RMMS, bylo přibližně osob zaměstnaných buď v železničních podnicích ( ) nebo v oblasti řízení infrastruktury ( ) 68. Zaměstnanost v těchto dvou typech železničních subjektů se v roce 2012 podle všeho snížila ve srovnání s rokem 2011 o 4 %. Je zajímavé, že, jak je uvedeno v grafu níže, 68 Minimálně kolem dalších osob pracuje v oblasti zařízení železničních služeb, údaje však stále nejsou dostatečně spolehlivé, aby bylo možné udělat celoevropský odhad. 66
27 celkový podíl zaměstnanců v oblasti řízení infrastruktury je obecně vyšší v jižní a východní Evropě a nižší v severní Evropě. Graf 53 - Podíl zaměstnanců provozovatele infrastruktury a železničního podniku 100% 90% 80% 70% 60% podíl (%) 50% 40% 30% 20% 10% 0% EL LV HU BG SK CZ ES RO PT IT UK BE PL SI FR** AT IE DE LT SE LU DK NL FI FR* PI (%) ŽP (%) Zdroj: Dotazníky RMMS * */* v případě Francie zahrnuje podíl pracovních míst v oblasti řízení infrastruktury, které Francie uvedla, jak zaměstnance infrastruktur SNCF, tak i sítě Réseau Ferré de France (**), nebo výhradně sítě Réseau Ferré de France (*). Kromě toho noví účastníci trhu podle všeho zaměstnávají přibližně (21 %) z celkového počtu zaměstnanců. Zavedení provozovatelé a noví účastníci na trhu v EU dohromady zaměstnávají přibližně strojvedoucích (21 % všech zaměstnanců). V 4 z 5 zemí, kde pracuje v oblasti řízení infrastruktury nejvyšší počet zaměstnanců (LU, AT, BE, SE, SK), pokud jde o počet pracovních míst na kilometry infrastruktury, fungují malé sítě s různými úrovněmi externích zakázek (výstavba a údržba infrastruktury) a některé rozsahy činností se nezohledňují. 67
28 Graf 54 Zaměstnanci provozovatele infrastruktury/km infrastruktury 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 LU SK SE BE AT HU RO UK LT DE BG FR** IT NL ES SI DK PT IE Zdroj: Dotazníky RMMS, výroční zprávy RFIREFER/RFF Socio-demografická struktura trhu práce v oblasti železniční dopravy 69 Ve všech členských státech EU je podíl mužů pracujících v odvětví železniční dopravy vyšší než podíl mužů v celkové aktivní populaci. Toto nadměrné zastoupení je nejvyšší v jihoevropských členských státech, jako je GR, ES a IT, ale také v LU a BE. V GR a LU tvoří muži více než 90 % všech zaměstnanců. Podle odhadů průzkumu, který uskutečnili evropští sociální partneři v odvětví železniční dopravy 70 mezi železničními podniky v EU, představuje podíl žen 19,5 %, vyplývá z něj však, že ženy jsou výrazně méně zastoupeny v některých profesích, jako jsou strojvůdci, kde ženy tvoří 1,4 % pracovní síly (na manažerských pozicích je zastoupení žen 18 %). Podle tohoto průzkumu se situace zdá být lepší ve východní Evropě (v Lotyšsku tvoří ženy 58 % inženýrů) Není-li uvedeno jinak, všechny údaje v tomto oddíle vycházejí z Mezinárodní statistiky o železniční dopravě (International Railway Statistics), kterou zveřejnila Mezinárodní železniční unie (UIC). Neposkytuje komplexní soubory údajů pro IE, DK, UK a SE, které proto nemohly být zahrnuty do studií o věkové struktuře a počtu odpracovaných roků. Pokud jde o strukturu podle pohlaví, Eurostat poskytl údaje o SE a UK, ale nikoliv o IE a DK. Tyto dva členské státy jsou tedy vyňaty z oblasti působnosti tohoto oddílu. Navíc soubory údajů UIC týkající se určitého počtu členských států se významně liší od údajů uvedených v dotaznících RMMS, které členské státy přímo vyplnily a zaslaly útvarům Evropské komise. V případě těchto členských států by se ukazatele uvedené v této části tedy měly interpretovat opatrně. Těmito členskými státy jsou: DE (začlenění skupiny DB Schenker do statistiky UIC), NL (manažer infrastruktury ProRail není zahrnut v UIC), AT, BE, PL, RO (neúplné soubory údajů UIC). CER (2014), Výsledky dotazníku za rok 2013 o vývoji zaměstnanosti žen v odvětví železniční dopravy v Evropě, zveřejněno dne Šlo o společný průzkum evropských sociálních partnerů v oblasti železniční dopravy: zaměstnavatelů (železniční podniky zastoupené CER, Společenstvím evropských železnic) i zaměstnanců (zastoupeni ETF, Evropskou federací pracovníků v dopravě). 68
29 100% Graf 55 - Struktura zaměstnanců železnic podle pohlaví 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% AT EE SE LV LT PL CZ SK SE* RO HU BG NL FR UK* PT FI SI DE IT ES BE LU EL Podíl žen na celkové aktivní populaci Podíl mužů na celkové aktivní populaci Ženy Muži * Zdroj:EUROSTAT Odvětví železniční dopravy je dále charakterizováno akutním nedostatečným zastoupením mladých lidí (do 30 let). Ve všech členských státech, v nichž jsou údaje k dispozici, je podíl zaměstnanců ve věku do 30 let (na grafu modrý pruh) mnohem nižší než podíl mladých osob v celkovém počtu aktivního obyvatelstva (světle šedá oblast grafu). Procento lidí mladších 30 let je nejnižší v jižních členských státech (GR, ES a PT), ale také v PL nebo CZ. Na druhé straně, FR, LV a LU mají nejvyšší podíl mladých zaměstnanců železnic, i když stále nižší, než je celostátní průměr. Naopak podíl pracovníků v železniční dopravě ve věku nad 50 let (růžové a červené pruhy v grafu) je vyšší než jejich podíl v celkové aktivní populaci (tmavě šedá oblast) ve všech sledovaných členských státech s výjimkou RO. V Řecku a Finsku je více než polovina vlakových čet starší 50 let. V dalších 13 členských státech tvoří zaměstnanci nad 50 let třetinu nebo více z celkového počtu (AT, BE, BG, CZ, DE, EE, IT, LT, LV, NL, PL, PT, SK). Ve Francii je tento podíl pouze mírně nad celostátním průměrem (27,5 % v odvětví železniční dopravy proti 26,8 % na národní úrovni). Přestože údaje nejsou k dispozici pro země, jako je SE a UK, kde je odvětví železniční dopravy mimořádně dynamické, tato část svědčí o celkovém stárnutí pracovní síly v železniční dopravě, které může vést k nedostatku personálu, jakmile pracovníci dosáhnou důchodového věku. 100% Graf 56 - Struktura zaměstnanců železnic podle věku 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% AT BE BG CZ DE EE EL ES FI FR HU IT LT LU LV NL PL PT RO SI SK Podíl starších 50 let na celkové aktivní populaci Podíl let na celkové aktivní populaci Podíl mladších 30 let na celkové aktivní populaci 60 let let let let < 30 let Zdroj: UIC (2010) 69
30 Ve většině sledovaných členských států je procento nově přijatých pracovníků obecně nízké v důsledku snížení počtu pracovníků souběžně s ostatními hospodářskými odvětvími. Pouze ve 3 členských státech je podíl zaměstnanců s méně než 5 odpracovanými lety vyšší než podíl zaměstnanců, kteří mají odpracovaných více než 30 let (LT, LV a RO). Naopak ve 4 členských státech představuje nejvyšší ze všech skupin podle odpracovaných let skupina, která odpracovala více než 30 let (BE, FI, DE a LU). V GR, PL a ES má více než 80 % pracovníků více než 20 odsloužených let. V dalších 10 členských státech je tento podíl vyšší než 50 % (SI, BG, PT, AT, DE, CZ, SK, HU, BE, FI). V důsledku celkového stárnutí pracovní síly může mít tato nízká úroveň doplňování zaměstnanců nepříznivý dopad na odvětví, což by mohlo znamenat nutnost jeho redukce. Tento vývoj vyžaduje pečlivé sledování statistiky zejména s cílem určit, kterých profesí se toto stárnutí týká nejvíce. EL SI PL RO BG PT ES NL AT DE CZ SK EE FR HU BE FI LU LV LT Graf 57 - Počet odpracovaných let u zaměstnanců 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % <5 let 5-10 let let let >30 let Činnosti v oblasti odborné přípravy Zdroj: UIC (2010) BG, DK, FI, GR, HU, LT, NL, PT a UK uvedly v dotaznících RMMS své hlavní činnosti v oblasti odborné přípravy. Ve většině členských států se odborná příprava soustředila na výcvik strojvůdců a na bezpečnost. Pozornost si zaslouží tyto programy: V Dánsku železniční podniky a provozovatelé infrastruktury vypracovali společný program školení na podporu sdílení pravomocí mezi zaměstnanci, V NL akreditovalo v roce 2011 ministerstvo školství novou školu pro strojvedoucí, která je zcela nezávislá na železničních podnicích. Na jaře 2013 měla 37 absolventů, 70
31 Ve Spojeném království vytvořil hlavní provozovatel infrastruktury, Network Rail, placený postgraduální program v oblasti železniční dopravy s názvem Track and Train, v jehož rámci se čerství absolventi umísťují třikrát na 6 měsíců do různých úseků společnosti Network Rail a také do železničních podniků Ostatní aspekty pracovních podmínek Studii Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek 71 poskytuje některé dílčí poznatky o vývoji mezd, dočasných smluv a pružné pracovní doby. Ačkoli v Německu se podle všeho nerovnost mezd mezi starými a novými zaměstnanci zvýšila, ke zvýšení mezd došlo v Belgii, ve Francii, v Itálii, Litvě a ve Švédsku. Ze stejné studie vyplývá, že dočasná práce je v odvětví železniční dopravy stále velmi okrajová, s výjimkou Slovinska, kde se většina smluv uzavírá na dobu určitou a podléhá kolektivní smlouvě. V souvislosti s flexibilní pracovní dobou se objevily iniciativy na Slovensku, ve Španělsku a v České republice. 4. STAV SÍTĚ EU A OMEZENÍ INFRASTRUKTURY 4.5. Změny v infrastruktuře V letech se železniční infrastruktura v EU rozrostla o 882 km (+0,4 %) a dosáhla délky km. Toto zvýšení neodhaluje rozdíly mezi členskými státy: ve Francii bylo přidáno 981 km a ve Španělsku 602 km železniční infrastruktury, zatímco v Rakousku z ní bylo odstraněno 335 km, v Bulharsku 203 km a v Německu 138 km. V relativních číslech došlo k nejvyššímu růstu v Nizozemsku (+130 km, tedy +5 %) a k největšímu poklesu v Estonsku ( 127 km, tedy o 14 %). Graf 58 - Změny v infrastruktuře (km) km AT BG DE EE PT PL BE LV SI DK UK CZ HR IE LT LU RO SK EL NO HU FI IT SE NL ES FR EU Zdroj: Doprava EU v číslech, statistická příručka pro rok 2013 Od roku bylo opuštěno přibližně km železniční infrastruktury, přičemž k největšímu poklesu dochází ve východních členských státech (Polsko, Lotyšsko, Estonsko) a v Německu ( km, resp. 20 %), zatímco k nejvyššímu nárůstu došlo ve Slovinsku / v Chorvatsku (+ 18 %) a ve Španělsku ( km, resp. +11 %) Zaměstnanost a pracovní vztahy v odvětví železniční dopravy, studie Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, První rozhodnutí sítě TEN je z roku
32 Graf 59 - Změny v železniční infrastruktuře od roku 1995 (%) 25% 20% 15% 10% % změny 5% 0% -5% LV EE DE PL LT AT DK BG EU UK RO FR PT IE SK LU CZ FI HU SE EL NO BE IT NL ES SI HR -10% -15% -20% -25% Zdroj: Doprava EU v číslech, statistická příručka pro rok Řízení infrastruktury Struktura řízení infrastruktury se v letech neměnila, s výjimkou Belgie, kde zanikla společnost NMBS-SNCB Holding. Společnosti Infrabel a SNCB-NMBS jsou v současnosti dva samostatné subjekty, které mají společné dceřiné společnosti odpovědné za oblast lidských zdrojů Elektrifikace Pokud jde o elektrifikaci, v roce 2011 bylo elektrifikovaných pouze 53,2 % železniční infrastruktury v EU. Mezi členskými státy však existují významné rozdíly: úroveň elektrifikace je nízká ve Spojeném království, České republice (33 % sítě) a extrémně nízká v Řecku (17 %) a pobaltských členských státech (6 %) Pohyby vlaků Analýza pohybu vlaků na úsecích sítě TEN 73 zdůrazňuje předpokládaný význam nákladní železniční dopravy v okolí měst, jejich seřaďovacích nádraží a přístavů. V roce 2010 se 44 z 56 železničních úseků v EU, přes které projelo více než nákladních vlaků ročně 74 (tj. 164 vlaků denně), nacházelo v Německu a 7 se jich nacházelo v Rakousku (všechny na ose Vídeň-Salzburg). V Německu jsou nejdůležitější úseky v okolí seřaďovacích nádraží Maschen (Hamburg), Seelze (Hannover) a Oberhausen (Duisburg). Významné pohyby nákladních vlaků jsou zaznamenané kolem měst, jako je Kolín nad Rýnem, Varšava, Krakov a Innsbruck. Z analýzy pohybu vlaků rovněž vyplývá, že významná nákladní doprava v Německu prochází přes přístav Hamburk a že Antverpy a Rotterdam zaostávají, pokud jde o spoje nákladní železniční dopravy. Železniční doprava v okolí přístavu Rotterdam činila pouze vlaků ročně (tj. 89 vlaků denně) 75 tj. nákladní železniční doprava v Rotterdamu činila pouze Údaje o provozu na infrastrukturách sítě TEN a většinu údajů o provozu mimo síť TEN shromažďuje Eurostat jako součást přílohy G nařízení č. 91/2003 každých 5 let (údaje z let 2005 a 2010 byly nedávno zveřejněny). Údaje o Belgii a Řecku z roku 2010 nejsou k dispozici, údaje o Bulharsku a Rumunsku se v roce 2005 neshromažďovaly, protože tyto dvě země tehdy ještě nebyly členskými státy EU na úseku v každém směru, tedy vlaků v obou směrech. Údaje pro Antverpy v roce 2010 nejsou k dispozici. 72
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Čtvrtá zpráva o vývoji na železničním trhu. {SWD(2014) 186 final}
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.6.2014 COM(2014) 353 final PART 1/2 ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Čtvrtá zpráva o vývoji na železničním trhu {SWD(2014) 186 final} CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ
VíceŽelezniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004
Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Autor: Simo PASI Obsah Nejdůležitější údaje.2 Celková doprava zboží 2 Vnitrostátní doprava 4 Mezinárodní doprava...5 Rozdělení do skupin zboží...8 1 Nejdůležitější
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2013
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 69 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2013 CS CS ZPRÁVA KOMISE
VíceVývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha
Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Seznam zemí, zkratky a barvy použité v grafech Dánsko-DK,
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.1.2012 KOM(2012) 17 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010 ZPRÁVA KOMISE
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2011
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.11.2012 COM(2012) 659 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2011 CS CS ZPRÁVA KOMISE
VíceZdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?
MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii
VíceAktuální vývoj bezpečnosti silničního provozu v ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU
Aktuální vývoj bezpečnosti silničního provozu v ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU Dle zprávy Countdown to 2010, Only two more years to act (ETSC, červen 2008) zpracoval Ing. Petr Pokorný, Centrum dopravního
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.6.2008 KOM(2008) 355 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o statistikách sestavených podle nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice
VíceBydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010
Bydlení v mezinárodním srovnání vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Seznam tabulek a grafů 1. HDP NA OBYVATELE PODLE STANDARDU KUPNÍ
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o uplatňování směrnice 2009/21/ES o souladu s požadavky na stát vlajky. (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.12.2013 COM(2013) 916 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o uplatňování směrnice 2009/21/ES o souladu s požadavky na stát vlajky (Text s významem pro EHP)
VíceSPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED
Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED
VíceŠirokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje
IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.
Více15. Dopravní nehody v evropském srovnání
15. Dopravní nehody v evropském srovnání Zdroje dat pro mezinárodní srovnání nehodovosti Dlouhodobý pokles nehodovosti v silniční dopravě v zemích EU vyústil v roce 2013 v nejnižší počet obětí v novodobé
VíceV Bruselu dne 19.6.2014 COM(2014) 371 final ZPRÁVA KOMISE RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 19.6.2014 COM(2014) 371 final ZPRÁVA KOMISE RADĚ Druhá zpráva Komise Radě o provádění doporučení Rady 2009/C 151/01 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí
VíceRozdílná míra vybavenosti výpočetní technikou mezi zeměmi nebo uvnitř jedné země
Tisková zpráva Key Data on Information and Communication Technology in Schools in Europe [Klíčové údaje o informačních a komunikačních technologiích ve školách v Evropě] Vydání 4 Rozvíjení potenciálu multimediálních
VícePŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady. o evropské občanské iniciativě. {SWD(2017) 294 final}
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.9.2017 COM(2017) 482 final ANNEXES 1 to 7 PŘÍLOHY návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské občanské iniciativě {SWD(2017) 294 final} CS CS PŘÍLOHY PŘÍLOHA
VíceUwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. prosince 2013 (OR. en) 18041/13 MAR 210 ENV 1222 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 18. prosince
VícePŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. PŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. pro 8 hráčů. pro 10 hráčů. stát projekt jméno e-mail Německo Více Evropy
pro 8 hráčů Velká Británie Nizozemí Rakousko PŘÍLOHA C. pro 10 hráčů Velká Británie Nizozemí Rakousko pro 12 hráčů Velká Británie Nizozemí Rakousko pro 14 hráčů Velká Británie Nizozemí Rakousko pro 15
VíceCeloevropský průzkum veřejného mínění na téma bezpečnosti práce a zdraví Reprezentativní výsledky z 27 členských států Evropské unie
Celoevropský průzkum veřejného mínění na téma bezpečnosti práce a zdraví Reprezentativní výsledky z 2 členských států Evropské unie Souhrn obsahuje výsledky z EU2 a pro Českou republiku Plán průzkumu veřejného
VíceVýdaje na základní výzkum
Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.12.2015 COM(2015) 665 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2014 CS CS ZPRÁVA KOMISE
VíceZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Sedmá zpráva podle článku 12 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o výběru DPH a kontrolních postupech
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.2.2014 COM(2014) 69 final ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Sedmá zpráva podle článku 12 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o výběru DPH a kontrolních postupech
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 19.2.2009,
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.2.2009 K(2009) 1201 NENÍ URČENO KE ZVEŘEJNĚNÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 19.2.2009, kterým se mění čtyřicet devět rozhodnutí uvedených v přílohách,
VíceOchranné známky 0 ÚČAST
Ochranné známky 29/10/2008-31/12/2008 Zadaným kritériím odpovídá 391 dotazníků z 391 0 ÚČAST Země DE Německo 72 (18.4%) PL Polsko 48 (12.3%) NL Nizozemsko 31 (7.9%) UK Spojené království 23 (5.9%) DA Dánsko
VíceTABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014
EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky uvádějí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou rybářskou politikou (SRP), a to konkrétně: rybolovných loďstev
VíceENERGETICKÁ POLITIKA EU
ENERGETICKÁ POLITIKA EU struktura Myšlenky EU Energetika v ČR Obnovitelné zdroje energie Ochrana ŽP Evropa x ČR Trh s elektřinou a plynem Od roku 2007 trh otevřen všem zákazníkům, proveden právní unbundling
VíceDOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR
DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR Růžena Vintrová, CES VŠEM ruzena.vintrova@vsem.cz Konference IREAS a KAS ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR dne 21. 11. 2006 Obsah: Dvojí pohled na přijetí eura
VíceTABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014
EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky uvádějí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou rybářskou politikou (SRP), a to konkrétně: rybolovných loďstev
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2012 COM(2012) 422 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 762/2008 ze dne 9. července 2008 o předkládání
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2004 Část doprava Kapitola 5: Infrastruktura Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem 1.5.1 Železnice: hustota
VíceFakultativní společná evropská právní úprava prodeje: časté otázky
MEMO/11/680 V Bruselu dne 11. října 2011 Fakultativní společná evropská právní úprava prodeje: časté otázky Co je to fakultativní společná evropská právní úprava prodeje? Spotřebitelé a podniky zejména
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava Kapitola 1: Obecná data
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2006 Část Kapitola 1: Obecná data Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem Kapitola 1: Obecná data 1.1.1 Statistický
VíceSociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla
MEMO/08/XXX V Bruselu dne 16. října 2008 Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla Evropská komise dnes zveřejnila svůj každoroční přehled sociálních trendů v členských státech
VíceZÁKLADNÍ CENÍK. K ceně přepravy se připočítává mýto ve výši 0,50 Kč/kg a aktuální palivový příplatek
ZÁKLADNÍ CENÍK Zásilka do 1kg 5kg 10kg 15kg 20kg 25kg 30kg 40kg 50kg BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 1120 2-3 dny BG BULHARSKO 520 915 1485 2050 2620 3200 3745 4900 6090 4-5 dnů DK DÁNSKO 445
VíceZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU
Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která
VíceNominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace
Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace Václav Žďárek CES VŠEM, Praha www.cesvsem.cz Seminář MF ČR, Smilovice, 6. června 2007 Struktura prezentace 1. Úvod 2. Celkový pohled
VíceZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA
15. Ročník XVIII., čtrnáctideník, 29. 4. 2014 16. týden 2014 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 594, fax: 222 871 591 e-mail: tis.maso@szif.cz ZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA Vývoj cen:
VíceOsm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací
IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské
VíceEvropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí Cílem celoevropského průzkumu podniků agentury EU-OSHA je napomoci pracovištím
VíceKONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE
KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha - 5. 12. 2006 Nová dělba práce v globální ekonomice Rychlé zvyšování
VíceKrize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál
Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata,
VícePŘÍLOHA. návrhu. rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.3.2016 COM(2016) 156 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o postoji, který má být přijat jménem Evropské unie ohledně návrhu rozhodnutí č. 1/2016 smíšeného výboru
VícePodmínky pro výjezd studentů do zahraničí. ERASMUS+ a další programy
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní 24. Října 2018 Podmínky pro výjezd studentů do zahraničí ERASMUS+ a další programy Ing. Patrik Horažďovský Koordinátor ERASMUS+ ČVUT v Praze Fakulta
VíceRada Evropské unie Brusel 1. července 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 1. července 2016 (OR. en) 10859/16 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 30. června 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 435 final Předmět: SOC 445 EMPL 294 FSTR 42
VíceJaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala
Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala 1 Ryze demografická kritéria: Konstantní (např. let) Možné nastavení důchodového věku (měřeno od okamžiku narození) Konstantní doba
VíceMEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty
VíceMinisterstvo financí ČR a Česká národní banka Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické
mechanismus směnných kurzů, vstup do eurozóny, plnění konvergenčních kritérií, ekonomická sladěnost, kritérium cenové stability, kritérium stavu veřejných financí, kritérium účasti v mechanismu směnných
VíceÚdaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.
Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření
VíceUplatnění absolventů škol na trhu práce
Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2012 Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2012 Jeny Burdová Petra Drahoňovská Ivana Eliášková Daniela Chamoutová Jan Koucký Martin Lepič Pavlína Šťastnová Jana
VíceKontexty porodnosti v České republice a Praze
Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420
VíceENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU
ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Proč na energetické politice záleží II. Proč musíme jednat
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30.
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 31.5.2013 COM(2013) 326 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna
VíceAdministrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH
Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a
VíceHrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování
VíceOndřej Nývlt DEMOGRAFICKÁ DATA O (NE)ZAMĚSTNANOSTI POPULACE 50+ V ČR. 10. 9. 2014 - Workshop e-capacit8
DEMOGRAFICKÁ DATA O (NE)ZAMĚSTNANOSTI POPULACE 50+ V ČR Ondřej Nývlt 10. 9. 2014 - Workshop e-capacit8 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat demografie, trh práce,
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 31.05.2005 KOM(2005) 223 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o pokroku pilotních studií uvedených v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 1 nařízení
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 45.040 2006 Železniční aplikace - Dvojkolí a podvozky - Kola - Jízdní obrysy kol ČSN EN 13715 28 0526 Říjen Railway applications - Wheelsets and bogies - Wheels - Wheels tread
VíceEVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH
EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky uvádějí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou rybářskou politikou (SRP), a to konkrétně: rybolovných loďstev
Vícerok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR
Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních
VícePROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
21.2.2013 Úřední věstník Evropské unie L 48/23 PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 19. února 2013 o finanční podpoře Unie pro koordinovaný plán kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při
VíceInformační a komunikační technologie v českých domácnostech
Informační a komunikační technologie v českých domácnostech Historicky poprvé přesáhl v roce 2014 podíl domácností vybavených počítačem a internetem hranici 70 %. Pouze 10 tisíc domácností bylo vybaveno
VíceTrendy v nákladní železniční dopravě 1990-2003
Trendy v nákladní železniční dopravě 1990-2003 Autor: Simo PASI Obsah Celková nákladní přeprava...2 Vnitrostátní přeprava...3 Mezinárodní přeprava...5 Rozdělení podle skupin zboží...7 Tranzitní doprava...7
VíceFormát Vysvětlení Poznámka 7 číslic 9 číslic
DAŇOVÁ INDENTIFIKAČNÍ ČÍSLA (DIČ) Číslo DIČ podle tématu : Struktura DIČ 1. AT Rakousko 999/9999 99-999/9999 7 číslic 9 číslic 2. BE Belgie Pomlčka a lomítko nejsou ve všech případech povinné (např. pro
VíceDAŇOVÁ INDENTIFIKAČNÍ ČÍSLA (DIČ) Číslo DIČ podle tématu : Struktura DIČ. 1. AT Rakousko. 2. BE Belgie. 3. BG Bulharsko. 4.
DAŇOVÁ INDENTIFIKAČNÍ ČÍSLA (DIČ) Číslo DIČ podle tématu : Struktura DIČ 1. AT Rakousko 99-999/9999 9 číslic Pomlčka a lomítko nejsou ve všech případech povinné (např. pro účely zpracování pomocí informačních
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.12.2016 COM(2016) 829 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Přizpůsobení stropu vlastních zdrojů a stropu prostředků na závazky v souvislosti
VíceBezplatné informační zdroje v oblasti průmyslového vlastnictví
Bezplatné informační zdroje v oblasti průmyslového vlastnictví Hana Churáčková Brno, 9. listopadu 2017 Duševní vlastnictví Autorské právo a související práva Průmyslová práva Vytvoření díla (v objektivně
VíceCESTOVNÍ RUCH V EVROPĚ: PRŮMYSLOVÉ DĚDICTVÍ, VENKOV A AGROTURISTIKA
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE B: STRUKTURÁLNÍ POLITIKA A POLITIKA SOUDRŽNOSTI DOPRAVA A CESTOVNÍ RUCH CESTOVNÍ RUCH V EVROPĚ: PRŮMYSLOVÉ DĚDICTVÍ, VENKOV A AGROTURISTIKA SHRNUTÍ
VíceDomácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi
Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi Graf 1: Domácnosti s počítačem (% domácností) celkem 65% 67% 59% 54% 48% 40% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Ve druhém čtvrtletí roku 2012
Více1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg 50 kg
ZÁKLADNÍ CENÍK Váha zásilky Zásilka do 1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg 50 kg BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 1120 2-3 dny BG BULHARSKO 520 915 1485 2050 2620 3200 3745 4900 6090
VíceAbsolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku
Absolutní rozdíl mezi ženami a v mírách zaměstnanosti ( a ve věku 15 64 let) v členských státech EU a přistupujících zemích 1998 a 2002 (Rozdíl mezi mírami zaměstnanosti žen a mužů) levý sloupec: 1998
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.5.2013 COM(2013) 278 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Program Marco Polo výsledky a výhledy
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. března 2009 (31.03) (OR. en) 8169/09 TELECOM 60
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. března 29 (31.03) (OR. en) 8169/09 TELECOM 60 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU ředitel za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 25. března 29
VíceIII. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005
III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace
VíceRailway applications Braking systems of multiple unit trains Part 2: Test methods
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 45.040 Září 2015 Železniční aplikace Brzdové systémy ucelených vlakových jednotek Část 2: Zkušební metody ČSN EN 16185-2 28 4022 Railway applications Braking systems of multiple
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o uplatňování směrnice 2009/20/ES o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.3.2016 COM(2016) 167 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o uplatňování směrnice 2009/20/ES o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky CS CS 1. ÚVOD Směrnice
VíceSpráva. Zjednotného trhu 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Vnitřní trh a služby
Správa Zjednotného trhu 2012 ČESKÁ REPUBLIKA Vnitřní trh a služby Z ČESKÁ Správa jednotného trhu 2012 REPUBLIKA Informace a názory obsažené v této zprávě jsou informace a názory autorů a nevyjadřují nutně
VíceZměny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření
Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření Jan Pavel Květen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí,
VíceGenerální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012 SEKUNDÁRNÍ VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 2009 Neúčast ve volbách
VíceA Telekomunikační a internetová infrastruktura
Telekomunikační a internetová infrastruktura je základním stavebním prvkem většiny informačních technologií a informační společnosti jako celku. Údaje o stavu a vývoji infrastruktury v oblasti elektronických
VíceANNEX 1 PŘÍLOHA. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /..,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.11.2014 C(2014) 8734 final ANNEX 1 PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.., kterým se nahrazují přílohy I a II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
VíceMobility pro studenty AR 2016/17
Mobility pro studenty AR 2016/17 Bc. et Bc. Kateřina Pavlíčková koordinátorka studentských mobilit Sekretariát prorektora pro vědu, výzkum a zahraniční vztahy Obsah Program Erasmus+ - studijní pobyty a
VíceVliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva
Ing. Erika Urbánková, PhD. Katedra ekonomických teorií Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita Mgr. František Hřebík, Ph.D. prorektor pro zahraniční styky a vnější vztahy Katedra managementu
VíceTento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
2004R0021 CS 01.07.2013 007.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení
VíceRada Evropské unie Brusel 22. června 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 22. června 2016 (OR. en) 10511/16 ATO 42 CADREFIN 37 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 20. června 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 405 final Předmět: Jordi
VíceZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/
ZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/ Váha zásilky Zásilka do 1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg Dodací lhůta BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 2-3 dny BG
VíceZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/
ZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/ Váha zásilky 1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg Dodací lhůta BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 2-3 dny BG BULHARSKO
VíceZpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694
Dostala se Vám do rukou publikace, která obsahuje statistická data z Výběrového šetření pracovních sil. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Pátá zpráva o vývoji na železničním trhu. {SWD(2016) 427 final}
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2016 COM(2016) 780 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Pátá zpráva o vývoji na železničním trhu {SWD(2016) 427 final} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU
VíceRada Evropské unie Brusel 6. dubna 2016 (OR. en) Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise
Rada Evropské unie Brusel 6. dubna 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0091 (NLE) 7614/16 ADD 24 WTO 79 SERVICES 4 COLAC 18 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 4. dubna 2016 Příjemce: Jordi AYET
VícePotřebuje česká fiskální politika pevná pravidla?
Potřebuje česká fiskální politika pevná pravidla? Zdeněk Tůma Připraveno ve spolupráci s OGResearch 10. října, 2014 Ačkoliv se celková externí pozice EZ od krize výrazně zlepšila, zadluženost veřejného
VíceIBAN a BIC Přeshraniční převody
IBAN a BIC Přeshraniční převody Účinné od 7. 11. 2013 IBAN A BIC Co je IBAN IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla bankovního účtu. Slouží k jednoznačné identifikaci účtu
VíceEVROPSKÉ VOLBY V ROCE Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné tendence států
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 15/09/2008 EVROPSKÉ VOLBY V ROCE 2009 Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné
VíceANNEX PŘÍLOHA. Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu. o účincích článků 199a a 199b směrnice Rady 2006/112/ES v oblasti boje proti podvodům
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.3.2018 COM(2018) 118 final ANX PŘÍLOHA [ ] Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o účincích článků 199a a 199b směrnice Rady 2006/112/ES v oblasti boje proti podvodům
VíceA Telekomunikační a internetová infrastruktura
Telekomunikační a internetová infrastruktura je základním stavebním prvkem většiny informačních technologií a informační společnosti jako celku. Údaje o stavu a vývoji infrastruktury v oblasti elektronických
VíceVÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera
VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy
VíceKód publikace: 9705-10 Č.J.: 00249/2010-63 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU
Kód publikace: 9705-10 Č.J.: 00249/2010-63 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH 2010 ČESKÁ REPUBLIKA A EU ISBN: 978-80-250-2015-9 Český statistický úřad, Praha 2010 Obsah ÚVOD... 5 A Telekomunikační a internetová
Více