VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Městská památková zóna Čáslav

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Městská památková zóna Čáslav Bakalářská práce Autor: Štěpán Špaček Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011

2 Abstrakt Špaček Štěpán: Městská památková zóna Čáslav, postoj občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra CR. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava Stran:57 Klíčová slova Památková péče v České republice, Národní kulturní památka, Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, Granty kraje, Strukturální fondy, regionální operační programy ROP, Finanční mechanismy EHP/Norsko, Vývoj městské památkové zóny Čáslav, Kostel sv. Petra a Pavla, Městské muzeum Čáslav, Otakarova bašta ŠTĚPÁN ŠPAČEK, 2011

3 Poděkování Mé největší díky patří panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za poskytnutí moţnosti výběru tohoto tématu a následné odborné vedení. Dále bych rád poděkoval pracovníkům městského úřadu, městského muzea a městského památkového úřadu za poskytnuté materiály a vyplnění dotazníku. Mé díky patří i paní Jindřišce Černochové z krajského památkového ústavu za rychlé a profesionální zodpovězení všech otázek. Nemenší díky patří i všem respondentům, kteří obětovali svůj čas a pomohli mi nasbírat data.

4 Prohlášení Předkládám tímto k posouzení a obhajobě bakalářskou práci na závěr studia na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Tímto prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci vpracoval sám, ţe veškerý text, grafy a tabulky zde pouţité jsou čistě mým výtvorem a pokud není uvedeno jinak, vše jsem zpracoval sám a ze své hlavy, jen s pouţitím pramenů uvedených níţe v této práci. V Čáslavi. podpis

5 Obsah 1 Úvod Teoretická část Památková péče Vznik a vývoj památkové péče Vznik legislativy Ochrana kulturních památek Programy ochrany památek Praktická část Historie Čáslavi Městská památková zóna Čáslav Vymezení Vývoj Shrnutí programu regenerace Vybrané památky města Dotazníkové řízení Vyhodnocení dotazníkového řízení pro rezidenty města Vyhodnocení dotazníkového řízení pro krajský památkový úřad Řízené rozhovory s představiteli města SWOT analýza města Analýza vnitřního prostředí Analýza vnějšího prostředí Návrh opatření pro podporu cestovního ruchu ve městě Závěr Summary Zdroje: Přílohy: A) Legenda k plánu vymezení památkové zóny B) Dotazník pro obyvatele města C) Dotazník pro představitele samosprávy D) Dotazník pro představitele pobočky krajského památkového ústavu

6 1 Úvod Úkolem této práce bylo zmapovat výsledky Programu regenerace městských památkových rezervací a zón za posledních 15 let na příkladu městských památkových rezervací v České republice, zjistit postoje občanů k obnově památek na území městských památkových zón, zjistit postoje občanů k plošné ochraně historických center měst, zjistit názory občanů na význam památek pro cestovní ruch v jejich městech a na vliv turistů a návštěvníků na ţivot ve městě, ověřit postoje představitelů samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou památkovou ochranu historických center měst i pozitiva a negativa této ochrany. Práce je zpracována na příkladu města Čáslavi. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány mechanismy památkové ochrany u nás, včetně jejich vývoje a vývoje legislativy. Dále jsou v ní definovány pojmy jako kulturní památka nebo památková zóna a také zmapovány mechanismy dotací a role jednotlivých subjektů a organizací v procesu rozdělování finančních prostředků. Praktická část se skládá z popisu města a jeho stručné historie a uvedení jeho nejvýznamnějších památek. Dále je v ní zmapován vývoj městské památkové zóny Čáslav od jejího zaloţení po současnost a taktéţ je uveden stručný přehled investovaných finančních prostředků i přehled památek, na něţ byly pouţity. V praktické části se taktéţ nachází vyhodnocení dotazníkového řízení u rezidentů, samosprávy města a krajského památkového úřadu. Na závěr je uvedena SWOT analýzu města a návrh opatření na zlepšení situace. 9

7 2 Teoretická část 2.1 Památková péče Vznik a vývoj památkové péče Pokud bereme památky v nejširším slova smyslu a taktéţ jejich ochranu, dá se říct, ţe určité formy památkové ochrany existují prakticky odjakţiva, i kdyţ ty nejstarší jsou velice odlišné od toho, co si my v dnešní době představíme pod pojmem památková ochrana. Od chvíle, co se člověk stal člověkem a začal si uvědomovat a také přetvářet svět kolem sebe, získal určitý vztah k věcem, které ho obklopovaly. Byl to vztah hodnotový, vyjadřující, ţe se dají pouţít k něčemu uţitečnému, ale i sentimentální nebo estetický. Od doby, kdy se toto poprvé stalo, onen předmět, ať uţ to bylo cokoliv, nabyl zvláštní hodnoty z jakéhokoliv důvodu pro určitého jedince nebo skupinu významné. Tento samotný fakt se stal důvodem tento předmět ochraňovat a pečovat o něj, coţ je prapůvodní základ památkové ochrany. Ať uţ se jednalo o předmět, který vyjadřoval určité postavení a byl v komunitě po generace opatrován a předáván, či o posvátné místo nebo stavbu, která měla v raných dobách lidské existence spirituální význam, lidé se vţdy snaţili předmět či místo zachovat. Představa o památkové ochraně se za lidskou historii neustále měnila a vyvíjela a aţ velice nedávno nabyla skutečně globálního charakteru. To, co si dnes představujeme pod pojmem památková ochrana, byl dříve spíše vztah ke kulturnímu dědictví. Nejstarší příklady tohoto fenoménu sahají aţ do dob starého Říma, kdy se jiţ shromaţdovala a zachovávala umělecká díla a restaurovaly se staré chrámy. S příchodem středověku se pojetí ochrany kulturního dědictví opět změnilo, a to především díky přispění církve, kde docházelo k častému zachovávání a následné ochraně pozůstatků světců nebo posvátných míst. Tyto důvody byly převáţně účelově řízené státem nebo církví přímo a existovaly spíše z důvodu zachování kultu osobnosti a posílení pozice a moci církve neţ z opravdového zájmu zainteresovaných osob o zachování onoho krásného a historického místa nebo artefaktu. 10

8 Další velký milník v památkové ochraně nastal aţ v renesanci. Díky renesanční fascinaci antickým světem a rozvoji vzdělanosti docházelo ke studiu antických památek a jejich následné renovaci pro další generace. K památkové ochraně nepochybně přispěl i rozvoj výtvarného umění, jelikoţ lidé najednou mohli vidět, ţe umělecká díla jsou neopakovatelná, tím pádem jedinečná, a je potřeba je chránit. I kdyţ tato doba byla faktickým počátkem toho, co by dnešní člověk opravdu nazval památkovou ochranou, zdaleka ještě neexistoval systém, jaký máme dnes. O kulturní dědictví se zajímala jen úzká vrstva vzdělaných, ne běţných, lidí a navíc existoval silný tzv. estetický dogmatismus, který diktoval, co je esteticky vyhovující tehdejším standardům a tím pádem stojí za ochranu a co je, alespoň dle tehdejších měřítek, neestetická obludnost a tím pádem za ochranu nestojí. Další velká změna v ochraně kulturního dědictví přišla za osvícenství a průmyslové revoluce. V tomto období došlo především díky zavedení povinné školní docházky k prudkému rozvoji vzdělanosti a tím i vědních oborů, mimo jiné i historie. Příchod průmyslové revoluce spolu přinesl i první průmyslové znečištění a s tím spojenou ztrátu některých významných lokalit, coţ v populaci probudilo zájem chránit to, co ještě zbývá. Poprvé se také objevil názor, ţe stát zodpovídá za ochranu kulturní identity a s tím spojenou ochranu kulturního dědictví. Následkem těchto proměn došlo v první polovině 19. století ke vzniku legislativy ohledně ochrany kulturního dědictví téměř po celé Evropě. V druhé polovině 19. století se střetly dva hlavní názory jak vlastně k památkové ochraně přistupovat. První směr tvrdil, ţe je zapotřebí památky očistit od následných úprav a uvést je do původního stavu. Druhý názor tvrdil, ţe je zapotřebí preventivně pečovat o to, co zůstalo a neprovádět invazivní zásahy. První názor převaţoval do konce 19. století, kdy byl vystřídán názorem druhým. Dnešní názor na památkovou ochranu je kombinací obou předchozích radikálních směrů. Ke kaţdé památce se musí přistupovat individuálně a volit pro ten určitý případ to nejlepší řešení, ne se striktně drţet jednoho zaběhnutého modelu. 11

9 2.1.2 Vznik legislativy Vůbec první legislativní kroky k ochraně kulturního dědictví u nás byly podniknuty ještě za Rakouska Uherska, přesněji 31. prosince 1850, kdy byla zřízena centrální komise pro výzkum a zachování památek řízená tehdejším ministerstvem pro obchod, průmysl a veřejné stavby. Komise poprvé zasedala 10. ledna Cílem komise bylo mapovat a ochraňovat jak památky movité, tak od roku 1872 i památky nemovité. První opravdový památkový zákon v našich zemích vešel v platnost roku Po vzniku samostatného Československa vznikl nám jiţ tak dobře známý státní památkový úřad, který patřil pod tehdejší ministerstvo školství a národní osvěty. Úřad fungoval jen s malými změnami aţ do konce druhé světové války, jen za okupace byly všechny centrály sloučeny do Prahy. Po osvobození od německé okupace nabrala památková ochrana nový rozměr především díky znovunabyté svobodě národa a s tím spojený zvýšený zájem o historické hodnoty, které definují suverenitu národa. V roce 1950 byl definován pojem městská památková rezervace a následně v roce 1952 bylo celkem 30 center měst s historicky nejvýznamnějšími jádry prohlášeno městskou památkovou rezervací. 1. ledna 1952 byla zákonem č. 112/1951 Sb. o reorganizaci památkové péče převedena odpovědnost za památkovou péči na krajské odbory školství, vědy a umění. V květnu roku 1956 vznikl zákon definující pojem státní kulturní majetek. Roku 1958 byl u nás schválen první ucelený zákon na ochranu kulturních památek a to zákon č. 22/1958 Sb. o kulturních památkách. Zákon velice široce vymezoval spíše pojmy a statusy neţ postup ochrany, na níţ bohuţel mnohdy díky socialistickému vedení státu ani nezbývaly peníze. Tento zákon přetrval aţ do roku 1987, kdy byl nahrazen dodnes platným zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Tento nový zákon hlavně specifičtěji definoval pojem kulturní památka a stanovil, ţe kulturní památka je jen objekt takto evidovaný. Tento zákon se mnohokrát novelizoval a přizpůsoboval době, ale v podstatě zůstal stejný. Mezi největší změny patří zvýšení sankcí za porušení nebo definice nových pojmů. 12

10 2.1.3 Ochrana kulturních památek Jako nejpřesnější definici kulturní památky bych uvedl definici podle zákona z roku 1958, jelikoţ pozdější definice byly upravovány, aby odpovídaly právnímu řádu, a jsou zkráceny a omezeny, tudíţ jiţ nejsou plně výstiţné. Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, 2: "(1) Památkou je kulturní statek, který je dokladem historického vývoje společnosti, jejího umění, techniky, vědy a jiných oborů lidské práce a ţivota, nebo jest jí dochované historické prostředí sídlištních celků a architektonických souborů, anebo věc, která má vztah k význačným osobám a událostem z dějin a kultury. (2) Za památku se povaţuje také soubor kulturních statků a věcí, i kdyţ některé z nich nejsou památkami. (3) V pochybnostech se povaţuje věc za památku aţ do rozhodnutí výkonného orgánu krajského národního výboru, který si před rozhodnutím vyţádá posudek státního ústavu památkové péče a ochrany přírody." [7] Z této definice je zřetelné, ţe definovat pojem kulturní památka je velice těţké a ve své podstatě si pod tímto pojmem kaţdý představíme něco trochu jiného. Převedeno do lidské řeči, kulturní památka je něco historického, něco cenného, něco, co vyjadřuje určité období naší historie, které spoluutváří současný stav společnosti a stojí za ochranu a zachování pro další generace. Dnes se památková ochrana řídí podle zákona č. 20/1987 Sb. a jeho pozdějších novel. Změna: 146/2001 Sb., Změna: 320/2002 Sb., Změna: 18/2004 Sb., 186/2004 Sb., Změna: 1/2005 Sb., Změna: 3/2005 Sb., Změna: 240/2005 Sb., Změna: 203/2006 Sb., Změna: 186/2006 Sb., Změna: 158/2007 Sb., Změna: 124/2008 Sb., 189/2008 Sb., Změna: 307/2008 Sb., Změna: 223/2009 Sb., Změna: 227/2009 Sb. 13

11 Národní kulturní památka Je logické, ţe památková ochrana u nás je rozdělena do více stupňů, coţ umoţňuje diferenciaci mnoţství investovaných prostředků, stupně ochrany a postihů za poškození. Na nejvyšším místě se nachází právě Národní kulturní památka. Za národní kulturní památku povaţujeme to nejcennější, co naše země můţe nabídnout, a to ne z finančního, ale historického hlediska. První kulturní památky (celkem 33) byly vyhlášeny roku 1962 a od té doby jejich počet neustále roste. V dnešní době (2011) dosahuje počtu 275, přičemţ sice počet za léta stabilně narůstal, ale některé památky byly z různých důvodů ze seznamu i vyškrtnuty, jako na přiklad smíchovský památník sovětských tankistů, který byl vyškrtnut kvůli aférám kolem neustálého přebarvování. I kdyţ kulturní památky jsou většinou nemovitého charakteru (hrady, zámky, historické budovy, archeologická naleziště, areály klášterů), najdeme i národní kulturní památky movité. Nejvýznamnějším příkladem památek movitých jsou bezpochyby české korunovační klenoty. Definice: Za národní kulturní památky jsou nařízením vlády České republiky podle zákona o státní památkové péči prohlašovány kulturní památky představující nejvýznamnější součást národního kulturního bohatství České republiky (národní kulturní poklad). Z názvu i uvedené definice přitom vyplývá, ţe není moţné za národní kulturní památku prohlásit věci nebo jejich soubory, které nebyly prohlášeny kulturními památkami. Obecně můţeme za národní kulturní památky povaţovat nemovité a movité věci nebo jejich soubory, které jsou nevýznamnějšími doklady historického vývoje našeho národa a nositeli nejdůleţitějších historických, uměleckých, vědeckých a technických hodnot, nebo které mají přímý vztah k nejvýznamnějším osobnostem a historickým událostem našeho národa. [1] 14

12 Městská památková rezervace Městskými památkovými rezervacemi jsou vyhlašovány urbanistické celky největšího významu a zasluhující nejintenzivnější stupeň ochrany. První městské památkové rezervace u nás byly vyhlášeny ještě za Československa roku 1961 podle zákona č. 22/1958 Sb. V dnešní době tuto problematiku upravuje zákon 5 č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. K dnešnímu datu (2011) u nás existuje celkem 40 městských památkových rezervací, jeţ se rozkládají v samotném centru našich nejvýznamnějších urbanistických celků, jako například historické centrum Prahy, Kutné Hory nebo Českého Krumlova. Dále se na našem území nachází 61 vesnických památkových rezervací a 10 archeologických památkových rezervací. Všechny tyto typy rezervací představují jedinečné urbanistické celky s vysokým stupněm dochovanosti a pokud moţno bez pozdějších rušivých zásahů, které by jakkoliv znehodnocovaly nebo degradovaly dobový charakter celku. Tyto rezervace podléhají nevyššímu stupni ochrany. I pokuty za jejich poškození jsou vyšší neţ třeba u městských památkových zón. Ve středočeském kraji se nachází jen 2 městské památkové rezervace, a to Kutná Hora, vyhlášená jako jedna z úplně prvních, a Kolín, vyhlášená aţ po revoluci roku Definice: Území, jehoţ charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, můţe vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. [5] 15

13 Městská památková zóna Městská památková zóna je ve své podstatě velice podobná městské památkové rezervaci, tudíţ se jedná o oblast, kde po dlouhou dobu přebývá nebo přebývala určitá komunita, která místu vtiskla určitý architektonický ráz, jeţ je třeba zachovat. Jen jde o území s menším historickým významem neţ v případě památkové rezervace. Městské památkové zóny vyhlašuje ministerstvo kultury podle 6 zákona č. 20/1987 Sb. po konzultaci s krajským úřadem. Na území Středočeského kraje se jich nachází 34 a Čáslav je jednou z nich. Definice: Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, můţe Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.[6] Ochranné pásmo Ochranná pásma se zpravidla vytyčují kolem památkových zón nebo konkrétních památek z důvodu ochrany jich samotných a ochrany estetické hodnoty, kterou představují. Ochranné pásmo například zamezuje stavbám nových nevhodných objektů kolem památky a tím pomáhá ochránit hodnotu památky jako takové. Je upravováno taktéţ zákonem č. 20/1987 Sb., přesněji jeho 17 a stanovuje jej obec, ve které se památka nachází, po konzultaci s památkovým úřadem. Definice: Vyţaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče územní rozhodnutí o ochranném pásmu a určí, u kterých nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost vyţádat si předem závazné stanovisko podle 14 odst. 2; tato povinnost je vyloučena vţdy, jde-li o stavbu, změnu stavby, udrţovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichţ provedením se nezasahuje ţádným způsobem do vnějšího vzhledu této nemovitosti. Obecní úřad obce s rozšířenou působností můţe v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu. [8] 16

14 2.1.4 Programy ochrany památek Jelikoţ je údrţba památkového objektu velice nákladná, především z důvodu zachování dobových postupů a materiálu a také často vzhledem k velké rozloze objektu, existuje hned několik programů na několika úrovních, do kterých se můţe vlastník zapojit a získat tím finanční dotaci na obnovu památky. Tyto programy existují jak na státní úrovni, tak i na krajské a dokonce i obecní, coţ umoţňuje co nejefektivnější distribuci finančních prostředků na tuto problematiku vyhrazených. Existují i dotační programy od Evropské unie, které budou uvedeny později Programy na úrovni státu Mezi programy na státní úrovni patří především Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Tento program bude zmíněn podrobněji níţe. Dále je to Program péče o vesnické památkové rezervace, zóny a krajinné památkové zóny, který se zabývá především ochranou lidové architektury. Havarijní program slouţí na bezprostřední záchranu staticky nebo jinak narušených památek. Program restaurování movitých památek se zabývá restaurování především maleb a soch. Podpora pro památky UNESCO se stará o památky zapsané na listině UNESCO. Program záchrany architektonického dědictví se stará o naše architektonicky nejcennější objekty jako jsou hrady a zámky. Program obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou pravomocí je nový program zaloţený teprve roku 2008 a stará se o drobnější památky, jeţ se nacházejí mimo stanovené ochranné celky, na něţ se jiné programy nevztahují. 17

15 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Za působení minulého reţimu neexistovala památková ochrana v tom smyslu, jak ji známe dnes, a díky tomu byla po roce 1989 velká část historických center měst ve velice zbídačeném stavu. Ve spoustě případů byly přímo do srdcí historických center vestavěny nevkusné novodobé objekty, viz jihlavský Prior, nebo prostě nebylo pečováno o historický vzhled starobylého centra města. Proto bylo zapotřebí situaci co nejrychleji řešit. Za tímto účelem byl 25. března 1992 usnesením č. 209 schválen program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Jak je patrné jiţ z názvu, program je zaměřen na ochranu a regeneraci historických center měst. Program je revoluční v tom, ţe zde byl historicky poprvé pouţit systém financování z více zdrojů. Jednalo se o státní dotaci, příspěvek města a příspěvek vlastníka. Tyto příspěvky byly procentuálně rozděleny podle toho, kdo byl vlastník objektu - zda církev, město, stát nebo soukromý vlastník. Díky tomuto rozloţení nákladů mezi více subjektů budou finanční prostředky i na rekonstrukce památek, na které by se jinak nejspíš ani nedostalo, jelikoţ město nebo soukromý vlastník by na to jednoduše neměl dostatek prostředků. Dalším revolučním krokem programu je, ţe o rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé památky rozhoduje samo město jen za podmínek stanovených ministerstvem kultury, coţ umoţňuje dlouhodobé plánování rekonstrukce i velkých celků, coţ se dá snadno realizovat v etapách. Od roku 1993, kdy byly z programu investovány první finanční prostředky, aţ do současnosti (2011) se stav historických center našich 40 městských památkových rezervací a 253 městských památkových zón výrazně zlepšil. Jsou dnes mnohem lepším místem pro ţivot, podnikání nebo jen relaxaci, neţ tomu bylo před vznikem programu. Majitel objektu příspěvek státu příspěvek města vlastník Město, obec max 50% 0 min 50% Soukromý vlastník max 50% min 10% min 40% Církev max 70% min 20% min 10% Tabulka 1: Procentuální rozdělení finanční podpory 18

16 Rok Státní dotace Počet památek Celkem investováno Kč 136 * Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč ,5 Kč Kč ,7 Kč Kč Kč Kč celkem 4 042,2 Kč Kč Tabulka 2: Přehled investovaných finančních prostředků v miliardách Kč Role kraje Na krajské úrovni se jedná spíše o přidělování grantů neţ ucelené programy, které se uplatňují na státní úrovni. Kraje se spíše snaţí podpořit malé a střední projekty, například formou doplacení části nebo v některých případech i celého rozdílu v nákladech na restauraci historického objektu s pouţitím dobových materiálů nebo dobového postupu. Kraje se dále snaţí svou podporou zachovat ráz kraje jako takového obnovou a údrţbou tzv. malé architektury, jako jsou různé pomníčky a boţí muka u cest. Další moţnou pomocí ze strany kraje je pomoc s projektovou dokumentací nebo nahrazení části nákladů na její odborné zpracování, samozřejmě jen u památkového objektu. 19

17 Role obce Hlavní rolí obce je výběr, do kterých památek se bude podle podmínek stanovených ministerstvem kultury investovat. Obec také v omezené míře přispívá ze svého rozpočtu poměrnou částkou na kaţdý projekt. Některé, zejména větší obce, mají vlastní grantový program, ale většinou se jedná jen o příspěvek. Obec dále můţe poskytnout výhodný úvěr vlastníkovi kulturní památky Fondy Evropské Unie Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské Unie, má také nárok na hospodářskou pomoc ze strukturálních fondů EU. Evropská politika hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS) funguje na principu pomoci bohatších regionů EU těm chudším a tím pádem napomáhá rozvoji Evropské Unie jako celku, ne jen rozvoji jejích částí. Snaha o rozvoj Evropy jako celku vychází z konceptu, ţe jen rozvoj rovnoměrně rozprostřený na celé území EU je rozvojem udrţitelným a napomáhá rovnoměrnému rozloţení kapitálu a vyuţívání pracovního potenciálu. V neposlední řadě napomáhá také ochraně přírody. Z tohoto důvodu je celá Evropská Unie rozdělena do tzv. NUTS jednotek (územní statistická jednotka). Toto rozdělení je zavedeno především pro Evropský statistický úřad, který podle toho sleduje úroveň regionů a porovnává je. Regiony NUTS jsou rozděleny do úrovní NUTS 0 aţ NUTS V. Parametry pro rozdělení jsou počet obyvatel a rozloha regionu. Například v České republice NUTS 0 a NUTS I znamená celé republika, NUTS II jsou uměle vytvořené regiony soudrţnosti, tedy spojené kraje. Kaţdý z těchto regionů soudrţnosti má vypracovaný svůj operační program. NUTS II jsou kraje, NUTS IV jsou okresy a NUTS V jsou samotné obce. 20

18 EHP/Norsko 13. října roku 2003 podepsala Česká republika dohodu o účasti v evropském hospodářském prostoru, coţ jí umoţnilo přístup k novým finančním mechanismům, které České republice umoţní čerpat finanční podporu poskytovanou státy ESVO (Islandská republika, Lichtenštejnské kníţectví a Norské království). Norsko se zavázalo navíc přispívat nově přistupujícím zemím - Španělsku, Portugalsku a Řecku - pomocí svého vlastního finančního nástroje (Norsk finansieringsordning). Finanční mechanismus EHP má 6 hlavních priorit, Finanční mechanismu Norska má 6 shodných a 2 vlastní priority. Kaţdá priorita má dále několik podbodů. Hned první prioritou je ta, která nás nejvíce zajímá a nazývá se uchování evropského kulturního dědictví. Země zřizující tyto fondy si dávají za cíl zejména zachování existujícího kulturního dědictví Evropy ve státech, které na rozsáhlé renovační projekty nemají dostatek finančních prostředků. Dalším cílem projektu je zlepšení úrovně památkové ochrany v cílových státech, obnova historických území jak ve městech, tak v regionech a v neposlední řadě odstraňování ekologických zátěţí. Priorita 1: Uchovávání evropského kulturního dědictví: 1.1 Ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví 1.2 Zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví 1.3 Obnova historických městských území a historických území v regionech 1.4 Obnova historického a kulturního dědictví v regionech 1.5 Odstraňování starých ekologických zátěţí na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích (brownfield) [4] Obrázek 1: loga eea a norway grants (zdroj 21

19 Regionální operační programy (ROP) Cílem regionálních operačních programů je rovnoměrný vývoj Evropy jako celku. Proto je Evropa rozdělena do uměle vytvořených regionů - tzv. regionů soudrţnosti a kaţdý z těchto regionů má vypracovaný vlastní regionální operační program, jeţ si také sám řídí. Česká republika je rozdělena do osmi regionů, (Severozápad, Severovýchod, Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod, Moravskoslezsko, Střední Morava a Praha). HDP všech zmíněných regionů, s výjimkou Prahy, nedosahuje 75 % průměru Evropské unie, tudíţ mají nárok na dotace. Z těchto dotací se financuje především ochrana kulturního dědictví, výstavba infrastruktury, podpora podnikání, rozvoj cestovního ruchu v regionu, a to za účelem zvýšení celkové konkurenceschopnosti regionu. Pro období bylo pro Českou republiku vyčleněno na regionální operační programy 4,6 miliard Euro ,08 619,65 656,46 657,39 704,45 716,09 745,91 Graf 1: Přehled dotací pro regiony v milionech eur Obrázek 2: Loga jednotlivých operačních programů (zdroj: 22

20 3 Praktická část 3.1 Historie Čáslavi Město nechal zaloţit v roce 1260 král Přemysl Otakar I.. Město vyrostlo na frekventované obchodní Haberské stezce. Nedaleko tohoto města bylo staré sídliště Hrádek, které bylo podle archeologických nálezů osídleno od období neolitu do středověku. Čáslav byla obehnána hradbami s věţemi a do města se vstupovalo třemi branami. Tyto hradby byly ve 13. století posíleny o vnější obranné zdi. Vstupní městské brány slouţily do 18. století, kdy byly zbourány. Z dvojitých hradeb se do dnešní doby dochovaly zdi s baštami a tak zvaná válcová Otakarova věţ, která byla postavena ve 13. století. Město Čáslav bylo významným místem pro husity. V roce 1421 se ve městě konal Čáslavský sněm, který se zaslouţil o kolektivní správu státu. Účastníci sjezdu nesouhlasili se Zikmundem jako českým králem, a proto vytvořili prozatímní vládu. Město svého času často hostilo Jana Ţiţku. V roce 1424 se v místním kostele konal jeho pohřeb a byly tu uloţeny jeho ostatky. Při rekonstrukci kostela byla nalezena lebka, která údajně patřila Janu Ţiţkovi a dnes je vystavená na Čáslavské radnici. Město bylo v průběhu let několikrát poničeno poţáry. Jako nejničivější je označován poţár z roku 1522, kdy vyhořela většina domů. V roce 1547 přišlo město o svůj majetek jako trest za účast na protihabsburském povstání. V období třicetileté války byla Čáslav v roce 1639 a 1643 napadena a vypleněna Švédy. V 19. a 20. století se na území města začaly stavět první tovární budovy, především se zaměřením na potravinářský průmysl. Náměstí ve městě má obdélníkový půdorys a je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Domy na náměstí byly původně postaveny v gotickém a renesančním slohu. Dnešní vzhled domů odpovídá několika přestavbám. Některé jsou v barokním slohu, najdeme tu domy i v empírovém a rokokovém slohu. Mezi nejstarší domy na náměstí patří budovy č.p. 150 a 165, kde interiér zdobí gotické kříţové klenby a dům č.p. 101 ozdobený tak zvanou hřebínkovou klenbou. Barokní radnice byla postavena v roce 1776 a je zdobená členitým průčelím a věţí. Na náměstí najdeme Ţiţkův pomník vyhotovený v roce 1881, mariánský sloup z poloviny 18. století a také kašnu postavenou v klasicistním slohu na konci 18. století. Významnou stavbou ve městě je gotický kostel svatého Petra a Pavla. Sakristie tohoto kostela byla vyhotovena z románského kostelíka z 11. století. [10] 23

21 3.2 Městská památková zóna Čáslav Vymezení Hranice památkové zóny začíná v ulici 5. května p.č. 1966/2, jde ulicí Fučíkovou p.č. 1959/1, Havlíčkovou p.č. 1959/2, 1966/4, Těsnohlídkovou p.č a pěší cestou p.č. 1758/2, přes potok Brslenku p.č. 2101/1. Zde se obrací k severu a jde po západním břehu Podměstského rybníka p.č. 1751, přes hráz p.č. 2071/3, pokračuje po levém břehu potoka Brslenky p.č. 2104/1, lomí se na p.č. 178/1 po svahu nahoru a míjí p.č. 178/2, 185/2, přechází ul. Pionýrů p.č. 1958/7 k začátku hranice v ul. 5. května, kde se hranice uzavírá. [3] Obrázek 3: Vymezení památkové zóny (zdroj: památkový úřad Čáslav) 24

22 3.2.2 Vývoj Období Městská památková zóna Čáslav byla zaloţena roku 1992 podle vyhlášky MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny. Jádrem MPZ je náměstí Jana Ţiţky z Trocnova, jehoţ půdorys pochází ze čtrnáctého století, součástí zóny je i přibliţně 50 nemovitostí, taktéţ zapsaných na památkovém seznamu, 3 náměstí (Jana Ţiţky z Trocnova, Kostelní a Náměstí Komenského), divadlo a muzeum, poliklinika a mnoho dalších památkově významných objektů. Roku 1996 se město připojilo k programu regenerace městských památkových rezervací a zón a začalo čerpat státní podporu a později i podporu z Evropské unie. Období Toto počáteční období čerpání finanční podpory bylo zároveň i obdobím nejpříznivějším pro město. Celkem bylo do historického centra města investováno Kč, coţ je téměř polovina celkových investic aţ do současnosti. Z celkové částky byl příspěvek státu Kč, město přispělo Kč a vlastnící objektů se na rekonstrukcích podíleli částkou Kč. Z důvodu nedostatku peněz v předchozích obdobích byly některé památky zchátralé, aţ v dezolátním stavu, tudíţ byla vydatná finanční investice opravdu potřebná. V tomto období docházelo k opravám širokého spektra památek, od soukromých domů přes historické městské budovy aţ k církevním objektům. Například kostel sv. Petra a Pavla, městské muzeum, historické opevnění města, radnici, synagogu Největší investice, čítající dohromady přes dva miliony korun, proběhly u kostela sv. Petra a Pavla, na městském muzeu a na synagoze. stát město vlastník celkem Kč 643 Kč 862,5 Kč 3245,5 Kč Kč 628 Kč 392 Kč 2380 Kč Kč 748 Kč 554 Kč 2720 Kč celkem 4518 Kč 2019 Kč 1808,5 Kč 8345,5 Kč Tabulka 3: Přehled dotací za období v tisících Kč 25

23 Období Toto období plynule navazuje na období předchozí. Zde jsou uvedeny odděleně jen z důvodu, ţe město mělo vypracovaný plán regenerace pro tato dvě období zvlášť, a také pro přehlednost. I kdyţ se jednalo o období o rok delší neţ předchozí, celkový finanční příspěvek byl zhruba o čtvrtinu niţší, a to zejména kvůli špatným rokům 2000 a 2002, kdy se do historického centra města neinvestoval ani milion. Za toto časové období bylo investováno Kč celkem od státu, města a soukromých investorů, z čehoţ stát přispěl Kč, město přidalo Kč a vlastnící pomohli Kč. Z jiţ zmíněného důvodu, ţe toto období plynule navazovalo na období předchozí, je i seznam opravovaných památek velice analogický k výčtu předchozímu. Pokračovalo se v rekonstrukčních pracích na kostele sv. Petra a Pavla, historickém opevnění města, synagoze, ale přibyly i nové objekty, především na náměstí, jako například socha Jana Ţiţky z Trocnova, kašna a sloup nejsvětější trojce. Také pokračovaly opravy soukromých objektů, ale jiţ ne v takové míře jako v období předchozím. Jednoznačně největší akcí tohoto období byla oprava Otakarovy bašty jako součásti městského opevnění, kde byly investovány téměř Kč. Za zmínku stojí ještě oprava kašny, kde investice dosáhla Kč. Jinak se jednalo spíše o menší akce. stát město vlastník celkem Kč 340 Kč 12 Kč 862 Kč Kč 939 Kč 120 Kč Kč Kč 126 Kč 311 Kč 936 Kč Kč 359 Kč 888 Kč Kč celkem Kč Kč Kč Kč Tabulka 4: Přehled dotací za období v tisících Kč 26

24 Období Tímto obdobím začal velký pokles ve finančních dotacích do městských památek, který se od té doby aţ dodnes jen prohlubuje. Přestoţe se taktéţ jedná o období čtyřleté, investice klesly téměř na polovinu oproti předchozímu období. Do městské památkové zóny se investovala jen zhruba polovina neţ v období předchozím, tedy Kč, z čehoţ státní dotace činily Kč, příspěvek města byl Kč, a vlastnící objektů pomohli Kč. I kdyţ v předchozích obdobích byl poměr mezi dotací od státu a celkovou investovanou částkou zhruba 50/50, v tomto období stát přispěl zhruba dvěma třetinami. Z podrobného výpisu opravovaných objektů je jasné, proč tomu tak bylo. Neopravovalo se tolik soukromých domů jako dříve. I objektů města ubylo. Převáţně se investovalo do církevních staveb, kde je příspěvek státu 70% místo 50% jako ve dvou předchozích případech, coţ zcela vysvětluje i změnu poměru mezi dotací státu a celkovou investicí do památek. Jak je uvedeno výše, převáţně se opravovaly památky vlastněné církvemi. I kdyţ jiţ skončila oprava kostela sv. Petra a Pavla, coţ byl jakoţto dominanty města spolu s radnicí prvořadý cíl, přibyl kostel sv. Alţběty, evangelický kostel a také se pokračovalo v opravě synagogy. Z městských objektů bylo do oprav zařazeno Dusíkovo divadlo, městské muzeum nebo poliklinika. Přirozeně proběhly i opravy soukromých domů, ale jen v menším rozsahu, navíc převáţně aţ v roce V tomto období neproběhla ţádná finančně výrazná akce, ale velký počet menších. Nejvíce se investovalo do evangelického kostela, za roky to byl téměř 1 milion Kč. Na druhém místě je oprava kostela sv. Alţběty, která si vyţádala přes půl milionu Kč. stát město vlastník celkem Kč 200 Kč 131 Kč 932 Kč Kč 110 Kč 90 Kč 600 Kč Kč 150 Kč 210 Kč 850 Kč Kč 187 Kč 317 Kč Kč celkem Kč 648 Kč 748 Kč Kč Tabulka 5: Přehled dotací za období v tisících Kč 27

25 Období Toto poslední období bylo pro město obdobím zatím nejméně úspěšným. I kdyţ státní podpora klesla oproti předchozímu období jen o čtvrtinu na Kč, celkové investice se propadly téměř o třetinu na Kč, kdy příspěvek města činil jen Kč a vlastníci objektů přidali Kč. Z údajů městského úřadu bylo zjištěno, ţe dotace tak výrazně poklesly proto, ţe město má zastaralý územní plán a tím přichází o cenné body při rozhodování, kolik z celkové sumy vyčleněné na regeneraci památek město dostane. Taktéţ bylo zjištěno, ţe na novém územním plánu se jiţ pracuje a bude dokončen v horizontu několika let. Důvod, proč město nezačalo vytvářet nový dříve a tím přicházelo o dotace je, ţe je to velice nákladné a investice do tvorby územního plánu by přesáhly zisky na dotacích. V tomto období se díky nedostatku financí opravovala jen hrstka památek. Byla dokončena jen oprava kostela sv. Alţběty a pokračovala oprava městského opevnění, bašty a synagogy. Do programu byly zařazeny jen 3 soukromé objekty. Největší krize přišla letos (2011), kdy byly celkové dotace od státu jen Kč. Zahájen byl jen jeden projekt a to oprava rozpadajícího se kostela ČCSH. stát město vlastník celkem Kč 216 Kč 102 Kč 822 Kč Kč 97 Kč 213 Kč 710 Kč Kč 102 Kč 181 Kč 623 Kč Kč 81 Kč 121 Kč 402 Kč celkem Kč 496 Kč 616 Kč Kč Tabulka 6: Přehled dotací za období v tisících Kč 28

26 3.2.3 Shrnutí programu regenerace Kdyţ se město připojilo k programu regenerace městských památkových zón v roce 1996, situace vypadala velice pozitivně. Dotace byly poměrně vysoké, a tak mohla začít dlouho očekávaná a tak potřebná obnova historického centra města. V první řadě město započalo s opravou kostela sv. Petra a Pavla, jakoţto dominanty města, radniční budovy a městského opevnění, později přibyla synagoga, evangelický kostel, Dusíkovo divadlo a městské muzeum. Tyto projekty spotřebovaly největší podíl dotací a například obnova synagogy probíhá dodnes. Tyto hlavní akce doprovázely krátkodobé projekty, například oprava dominant náměstí jako sochy, kašny a morového sloupu. Probíhal rovněţ velký počet menších oprav soukromých budov. Celkem se do památkové zóny investovalo Kč, z čehoţ byla více neţ polovina tj Kč ze státních dotací, město ze svého rozpočtu uvolnilo Kč a vlastnící objektů přispěli podobnou částkou Kč. Pravdou je, ţe investované peníze jsou na vzhledu města opravdu vidět. Tvář historického centra se proměnila z šedivé a ponuré téměř k nepoznání. Je zřetelné, ţe město se o své památky stará. Skutečností je, ţe je stále co opravovat a program regenerace zdaleka není u konce. Patrné ovšem je, ţe probíhá. V budoucnu je třeba vypracovat nový a kvalitní územní plán, coţ výrazně zvýší dotace od státu a napomůţe celkové prosperitě města. Jinak je patrné, ţe město s penězi hospodaří rozumě. Pozitivní do budoucna také je, ţe veliké projekty zmíněné výše jsou jiţ hotové nebo před dokončením, tudíţ budou k dispozici prostředky na opravy objektů menší důleţitosti nebo dále od samotného centra města, coţ ještě více podtrhne charakter Čáslavi jako historicky bohatého prosperujícího města. celkem investováno celkem příspěvek města celkem příspěvek vlastníků celkové dotace státu Kč Kč Kč Kč Tabulka 7: Přehled celkových dotací v tisících Kč 29

27 3.3 Vybrané památky města Kostel sv. Petra a Pavla Tento kostel je nesporně dominantou města a tvoří i klasickou siluetu Čáslavi. Je vidět jiţ ze vzdálenosti několika desítek kilometrů díky unikátnímu tvaru čáslavské kotliny. Kostel je rovněţ zachycen na mnoha obrázcích a pohlednicích. Původní románský kostelík sv. Michala z jedenáctého století dokonce předchází samotnému zaloţení města Čáslavi jako královského města, tudíţ je jednou z nejstarších staveb ve městě. Je však jiţ téměř neviditelný díky četným přestavbám, zejména z 13. století, kdy byl kostelík významně rozšířen o presbytář a trojlodí, a stavbě vysoké čáslavské věţe z přelomu 15. a 16. století, také díky ničivému poţárku z roku Nejranější velká rekonstrukce, která svatostánek potkala, byla ještě za Rakouska Uherska, přesněji roku O dva roky později byly v kostele pod věţní kaplí nalezeny ostatky Jana Ţiţky z Trocnova. Na interiéru kostela je jeho stáří poznat mnohem více neţ zvenčí, zejména díky dochovaným freskám datovaným kolem roku metrů vysoká kostelní věţ, jedna z nejvyšších kostelních věţí v České republice, se v posledních dvaceti letech proměnila taktéţ ve věţ vyhlídkovou díky rekonstrukci schodiště a celkového věţního vybavení. Věţ je přístupná od dubna do října denně mimo pondělí, vţdy v 9.30, 10.30, a a nabízí dech beroucí pohled nejen na samotné město Čáslav, ale i na široké okolí od Kutné Hory po Golčův Jeníkov a na druhou stranu od Ţelezných hor téměř po řeku Sázavu. Jako dominanta města a také necennější památka byl kostel zařazen do programu regenerace památkové zóny jako jeden z prvních objektů a je jiţ téměř kompletně opraven. Celkovému dojmu velice pomohla i nedávná rekonstrukce kostelního náměstí. Kostel je nyní chloubou a dominantou města slouţící jak pro církevní tak i kulturní události. Obrázek 4: Kostel sv. Petra a Pavla (Zdroj: 30

28 Městské opevnění a Otakarova bašta Původní městské opevnění kopíruje historické centrum města a prakticky aţ na pár výjimek také vymezuje městskou památkovou zónu. Téměř v celé své délce je poznatelné a na mnoha místech je dochované kompletně. Nejdelší dochovaná část je nad Podměstským rybníkem a dále pak na jiţní straně města aţ k Otakarově baště. Nejstarší část se datuje uţ do 13. století, kdy bylo opevnění postaveno jako součást nově zaloţeného města Čáslavi. Opevnění bylo dále posíleno během husitských válek v 15. století a většina do dnešních dnů dochovaných částí je právě z tohoto období. Taktéţ i Otakarova bašta. Opevnění mělo původně 2 brány, Kolínskou a Brodskou, ke kterým probořením hradeb později přibyla třetí, Ţiţkova, která se jako jediná dochovalo aţ dodnes. Ostatní dvě byly zbořeny koncem 18. století. Otakarova bašta je nejvyšší z několika dochovaných bašt, a nachází se u bývalé Brodské brány. V dnešních dnech slouţí stejně jako věţ kostela sv. Petra a Pavla jako vyhlídková věţ, z níţ si můţete za 15 Kč uţít výhled do širokého okolí. Většina opevnění je dnes jiţ v soukromém vlastnictví a v jeho blízkosti vznikly soukromé domy taktéţ zařazené mezi památky města. Zejména nad Podměstským rybníkem, který je taktéţ součástí původního obranného mechanizmu města, se nachází pozemky patřící k nejlukrativnějším ve městě. Dokonce i některé bašty se proměnily v soukromé domy. Obrázek 5: Městské opevnění a Otakarova bašta (zdroj: 31

29 Městské muzeum Čáslavské muzeum sídlí v novorenesanční budově vystavěné přímo pro tento účel roku 1884 Františkem Skřivánkem a patří mezi nejstarší venkovská muzea v Čechách. Otevřeno pro veřejnost bylo 22. listopadu Původní jednopatrová budova prošla rekonstrukcí a stala se dvoupatrovou, aby mohla obsáhnout rozsáhlou sbírku mecenáše muzea Josefa Kaunického, který ji daroval roku Sbírka obsahuje přírodniny a archeologické předměty shromáţděné archeologickým spolkem Včela čáslavská a do dnešních dob je jednou z nejcennějších expozicí muzea ukazující nejen exponáty samotné, ale i vystihující a popisující práci archeologů v 19. století. Mezi další expozice patří zoologická, průmyslová a archeologicko-historická. K městskému muzeum patří i Ţiţkova síň, která se nachází na městské radnici. Zde je moţné za 25 Kč shlédnout bezpochyby nejcennější artefakt, který můţe město nabídnout - lebku Jana Ţiţky z Trocnova. Muzeum také funguje jako turistická organizace, a to tak, ţe zprostředkovává průvodcovské sluţby po městě a prohlídky městských památek, které jsou sice přístupné veřejnosti, ale jen na objednávku, jako například Kostel sv. Petra a Pavla, Otakarova bašta nebo Ţiţkova síň. Obrázek 6: Městské muzeum (zdroj: 32

30 3.4 Dotazníkové řízení Za účelem zjištění postoje občanů k obnově památek na území městských památkových zón a jejich názoru na plošnou ochranu historických center měst a významu památek pro cestovní ruch v jejich městě a následný vliv turistů na ţivot v jejich městě, dále za účelem ověření postoje samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou ochranu historických center měst bylo uspořádáno několikastupňové dotazníkové řízení. První stupeň řízení proběhl mezi samotnými rezidenty města, kde se zjišťoval mimo socio - demografických údajů jejich osobní postoj k městu, k vedení města a návrhy na zlepšení situace. Druhý stupeň výzkumu proběhl mezi zaměstnanci samosprávy města, tudíţ na radnici, mezi zastupiteli i jinými zaměstnanci místní samosprávy. Zde se údaje sbíraly opět pomocí dotazníku orientovaného podobným směrem jako pro rezidenty, ale díky vyšší kvalifikaci respondentů byly kladeny sofistikovanější otázky, zaměřené na detailnější odpovědi. Třetí úroveň průzkumu byla zaměřena na zmapování názoru státní správy a památkové péče, kde převáţilo zaměření na Krajský památkový úřad a na pracovníky přímo odpovědné za městskou památkovou zónu Čáslav. Dotazník orientovaný tímto směrem sledoval stejný trend jako dotazník rezidentům a místní samosprávě, ale byly kladeny ještě odbornější otázky neţ obyvatelům a zastupitelům. 33

31 3.4.1 Vyhodnocení dotazníkového řízení pro rezidenty města Za účelem zjištění postoje občanů k obnově památek na území městských památkových zón a jejich názoru na plošnou ochranu historických center měst a významu památek pro cestovní ruch v jejich městě a následný vliv turistů na ţivot v jejich městě byl sestaven dotazník se 14 otázkami zaměřený na postoj obyvatel k městu, k samosprávě a názory občanů na postoj samosprávy k vedení města. Dotazník samozřejmě obsahuje i socio - demografické údaje důleţité ke zpracování a zhodnocení názorů podle věkové nebo sociální skupiny, vzdělání atd. Dotazník obsahoval jak zaškrtávací otázky, kde respondenti vybírali jednu z moţností, přes otázky s moţnou vlastní odpovědí, aţ k otázkám, kde mohli respondenti zaškrtnout více odpovědí podle svého uváţení. Grafické znázornění odpovědí, tedy tip grafu, je zvolen podle počtu zobrazovaných veličin - do čtyř odpovědí graf koláčový, nad čtyři sloupcový. Pohlaví muž 47% žena 53% Věk do 17 let 6% % % % % 56 a víc 2% Vzdělání Základní/vyučen 24% střední 47% vysokoškolské 24% Kde pracujete? v tomto městě 28% dojíždím za prací 39% nepracuji 32% Zaměstnání zaměstnanec 39% soukromý podnikatel 14% student(ka) 25% v domácnosti/mateřská dovolená 13% v důchodu 2% nezaměstnaný 7% Tabulka 8: Socio-demografická data 34

32 Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Drtivá většina oslovených lidí, celých 99 % respondentů, má trvalé bydliště v Čáslavi. Celé tři čtvrtiny z nich, tedy 75 %, bydlí ve vlastním domě nebo bytě. V nájmu pak 24 %. Vyskytl se jen jeden vlastník rekreačního objektu. Tento zachycený vzorek populace, alespoň v této otázce, dobře vystihuje obecnou situaci v Čáslavi, jelikoţ zde není ţádné velké sídliště, kde by bydlely masy lidí ţijících v nájmu. Dále zde v posledních letech proběhly 2 vlny privatizace nájemních bytů s tím, ţe si je nájemnicí, kteří v nich ţili určitý počet let (obvykle 10-15), mohli za velice výhodných podmínek odkoupit. Dále na dvou místech na okraji města vznikají nové vilové čtvrti, kde se staví a uţ je postavena spousta domků, taktéţ v soukromém vlastnictví. To, ţe byl zaznamenán pouze jeden vlastník rekreačního zařízení, taktéţ není nijak překvapivé, jelikoţ se v okolí Čáslavi nenachází ţádné hory, jezera nebo přehrady, které by byly atraktivní lokalitou pro rekreaci. 35

33 Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Z výzkumu vyplývá, ţe celá třetina lidí, alespoň tímto řízením zachycených, ţije v Čáslavi let, jen o málo méně, 29 % respondentů ţije v Čáslavi let, dále téměř stejné procento, 13 % respondentů ţije v Čáslavi 6 10 let, 14 % nad 30 let. Jen necelých 10 % dotazovaných odpovědělo, ţe ve městě ţije 1 5 let, a úplně nejméně, pouhá 2 % dotazovaných, zde ţije méně neţ 1 rok. Zjištěná situace opět celkem výstiţně kopíruje skutečný stav ve městě. Počet obyvatel města za posledních 20 let téměř nezměnil, a pokud ano, tak se spíše zmenšil po odchodu početné vojenské posádky a zatím nedosáhl stavu, který býval před 20 lety. To logicky znamená, ţe se do Čáslavi za posední léta nepřistěhovala ţádná početně významná skupina nových obyvatel. Dále se z odpovědí na další otázky, především ohledně názoru na ţivot ve městě, kde se odpovídalo vesměs kladně, dá soudit, ţe starousedlíci jsou se ţivotem ve městě spokojení. Díky těmto skutečnostem lze dovodit, ţe za poslední léta nedošlo k migraci většího počtu obyvatel a zjištěná data opravdu vystihují skutečnost. Z grafu dále vyplývá, ţe průměrná délka pobytu rezidenta ve městě je let. 35% 30% 25% 29% 33% 20% 15% 10% 9% 14% 13% 5% 0% 2% do 1 roku 1-5 let 6-10 let let let nad 30 let Graf 2: Grafické zpracování otázky č. 2 36

34 Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou zónou? Na tuto otázku odpověděly zhruba dvě třetiny respondentů kladně - tedy ţe vědí a zajímají se nebo o tom mají alespoň nějaké povědomí. 13 % respondentů se opravdu o problematiku zajímá, dalších 45 % ji má jen v povědomí. Zbylá třetina dotázaných se o tom prakticky dozvěděla poprvé z otázky, a našly se i 2 obyvatelé, které to ať uţ z jakéhokoliv důvodu nezajímá. Zjištěné odpovědi by se opět daly brát jako směrodatné, i kdyţ v tomto případě je to sloţitější ověřit neţ u předchozích otázek. Vůbec není nepřekvapivé, ţe téměř polovina dotázaných odpověděla, ţe o dané skutečnosti má jen povědomí a do jisté míry se dá pochopit i třetina, která o památkové zóně vůbec nevěděla. Jak je patrné z dalších otázek, propagace Čáslavi jako historického města, které má co nabídnout pro turisty, opravdu není nejlepší. Jak je vidět, dokonce více neţ třetina obyvatel města ani neví, ţe je historické centrum někde zapsané jako památka. 2% 13% vím o tom a zajímám se 33% mám o tom povědomí 45% dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá Graf 3: Grafické zpracování otázky č. 3 37

35 Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Na otázku, jaké výhody Vašemu městu přináší mít historickou část zapsanou jako městskou památkovou zónu, odpovědělo zhruba 60 % kladně, ţe tuší ţe by z toho mohly plynout nějaké výhody nebo si dokonce vzpomnělo na konkrétní přínos městu. Zbylých cca 40 % nevědělo, jak by tato skutečnost mohla městu pomoci. Z 62 % kladných odpovědí celých 52 % lidí má jen v povědomí, ţe být městská památková zóna městu nějak pomůţe, ale jak konkrétně uţ si nevybavuje. Jen 10 % respondentů si vzpomnělo na konkrétní příklad. Mezi nejčastěji zmiňovanými byly samozřejmě dotace, zmíněny dohromady 6 % respondentů, dále se objevil názor, ţe zápis části města mezi památkové zóny přiláká do města více turistů. A objevil se i názor, ţe být na seznamu pomůţe městu rychleji zrekonstruovat památky, na které by asi jinak nezbyly peníze. Tato odpověď by se dala zařadit i mezi dotace. 60% 50% 40% 30% 38% 52% 20% 10% 0% nevím tuším, ale nevím nic konkrétního 6% 3% 1% dotace turisté rekonstrukce Graf 4: Grafické zpracování otázky č. 4 38