Prezentace pro tiskovou konferenci 10. červen Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady

Transkript

1 Zpráva o finanční stabilitě 2007 Prezentace pro tiskovou konferenci 10. červen 2008 Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady

2 2 Struktura prezentace I. Faktory, které v roce 2007 přispěly k posílení finanční stability. II. Tendence, které vytvářejí rizika pro finanční stabilitu. III. Vybrané aspekty vývoje v domácím finančním sektoru.

3 Faktory posílen lení FS (I) 3 Vývoj ve finančním sektoru v roce 2007: banky, pojišťovny i další finanční instituce dosáhly vysoké rentability aktiv a kapitálu, zadržení přiměřené části zisku ve finančních institucích ve formě vlastního kapitálu vytvoří podmínky pro zachování vysoké míry stability sektoru v následujících letech. Ve směru posílení finanční stability v roce 2007 působil také pozitivní vývoj v oblasti nefinančních podniků. Svědčí o tom zlepšení ukazatelů rentability, likvidity, přidané hodnoty na zaměstnance nebo doby obratu zásob. Kreditní riziko podnikového sektoru měřené mírou 12měsíčního defaultu zůstávalo v průběhu roku 2007 pod úrovní 3 %.

4 Faktory posílen lení FS (II) 4 Přetrvávalo kvalitní makroekonomické prostředí rychlý růst HDP, ukotvená inflační očekávání, stabilní a nízké úrokové sazby. Výrazně pozitivní byl vývoj tradičních ukazatelů makroekonomické udržitelnosti: Deficit veřejných rozpočtů v metodice ESA95 klesl na 1,6 % HDP a podíl veřejného dluhu na HDP na 28,7 %. Deficit běžného účtu platební bilance klesl na 2,5 % HDP a přebytek výkonové bilance je schopen pokrýt již 70 % deficitu bilance výnosů.

5 Rizika pro FS - kurz a podniky 5 Zásadním vedlejším efektem úvěrové krize ve vyspělých zemích je rychlé zhodnocování koruny. Údaje přicházející z reálné ekonomiky v 1. čtvrtletí 2008 naznačovaly schopnost exportně orientovaných podniků se s kurzovým šokem vyrovnávat, postupně se určitý negativní dopad s vysokou pravděpodobností projeví. Očekávané zpomalení dynamiky podnikového sektoru se odrazí ve zvýšení kreditního rizika podnikového sektoru to naznačuje kreditní model, analýza dat o splácení úvěrů poskytnutých bankami největším exportérům v ČR i nový indikátor bonity podnikového sektoru.

6 Rizika pro FS zadlužen ení domácnost cností (I) 6 Domácnosti v roce 2007 výrazně zvýšily svou zadluženost. Celkový dluh obyvatelstva vůči finančním institucím se podobně jako v předcházejících letech zvýšil zhruba o třetinu a přesáhl již úroveň 800 mld. Kč. Rostoucí míra zadlužení byla v roce 2007 doprovázena poklesem hrubé míry úspor domácností na 5 %, což je nejnižší hodnota za posledních deset let. Zvyšování dluhové zátěže obyvatelstva v průběhu roku 2007 dokumentuje růst poměru dluhu k hrubým disponibilním příjmům na 47 % (mzr. nárůst o 7 p.b.) i k finančním aktivům na 30 % (mzr. nárůst 4 p.b.).

7 Rizika pro FS zadlužen ení domácnost cností (II) 7 I přes rychlou úvěrovou dynamiku je celková úroveň zadlužení českých domácností ve srovnání se západoevropskými zeměmi stále nízká a i podle zahraničních analýz se nachází na bezpečné úrovni. V roce 2008 by se mělo tempo růstu zadlužování obyvatelstva začít snižovat, což potvrdil zejména vývoj nově poskytnutých úvěrů na bydlení v 1. čtvrtletí.

8 Rizika pro FS zadlužen ení domácnost cností (III) 8 V důsledku růstu zadlužení domácností se zvyšuje riziko pro finanční sektor. Toto riziko je však nadále možno považovat za spíše mírné. Zhruba 65 % úvěrů na bydlení je tvořeno hypotečními úvěry (úvěry plně zajištěné nemovitostí). Na konci roku 2007 podíl úvěrů se selháním činil 1,2 % (mzr. beze změny). Ukazatel LTV (loan-to-value) na konci roku 2007 dosáhl u hypotečních úvěrů obyvatelstvu 56 % (mzr. nárůst o 3 p.b.).

9 Rizika pro FS zadlužen ení domácnost cností (IV) 9 Podle interního modelu očekává ČNB i v roce 2008 hodnoty ukazatele 12měsíční míry defaultu v sektoru domácností kolem současné 3% úrovně. Pokud by došlo k naplnění některých méně příznivých scénářů, mohla by se míra rizika zvýšit v řádu půl procentního bodu. Riziko se týká zejména nízkopříjmových domácností a domácností s jedním ekonomicky aktivním členem. Jedním ze zdrojů předlužení by mohl být nárůst splátek hypotečních úvěrů spojený s nákupem stále dražších nemovitostí. Tomuto riziku jsou vystaveni zejména ti držitelé úvěrů na bydlení, u nichž příjmy nerostly zdaleka tak rychle jako ceny nemovitostí.

10 Rizika pro FS nemovitosti a developeři (Ia) 10 V průběhu roku 2007 pokračoval poměrně rychlý růst cen nemovitostí, který začal již ve druhé polovině roku Vysokou dynamiku zaznamenaly především ceny bytů a stavebních pozemků (mzr. růst nabídkových cen o 23 %). Určitá rizika spojená s potenciálně nadměrně rychlým růstem cen nemovitostí a předlužením kupujících na trhu naznačuje ukazatel price-to-income (podíl cen nemovitostí a příjmů domácností).

11 Rizika pro FS nemovitosti a developeři (Ib) 11 Ukazatel price-to-income identifikuje Prahu jako nejrizikovější region. Ukazatel price-to-income (podíl ceny bytu 68 m 2 a průměrné mzdy za poslední 4 čtvrtletí) ČR Praha Ústí n.l. Hradec Králové Brno Ostrava Pramen: ČSÚ, výpočet ČNB Pozn.: Data za 2007 předběžné údaje, resp. dopočet z nabídkových cen

12 Rizika pro FS nemovitosti a developeři (II) 12 Určitým signálem napětí na trhu s nemovitostmi může být nárůst rozdílu mezi nabídkovými cenami a cenami finálních transakcí lze jej vnímat jako určitý signál snižující se tržní likvidity či nárůstu rizika na trhu s nemovitostmi. Vysoký růst nabídkových cen bytů spolu s významně nižšími růsty nabídkového nájemného vedly v roce 2007 k dalšímu poklesu výnosu z nájemného. To znamená relativně nižší výnosnost a vyšší rizikovost spekulativních nákupů nemovitostí financovaných hypotečními úvěry.

13 Rizika pro FS nemovitosti a developeři (III) 13 Vývoj v roce 2007 potvrdil skutečnost, že developeři mají tendenci reagovat na vývoj cen nemovitostí procyklicky s určitým zpožděním. Na růst cen nemovitostí v letech 2006 a 2007 reagoval sektor developerů opět zvýšenou aktivitou a značně narostla rozestavěnost bytového fondu. Pokud by došlo v důsledku zvyšující se nabídky k zasycení trhu nových bytů a ke zpomalení či zastavení růstu cen rezidenčních nemovitostí, došlo by nejspíše k nezanedbatelnému zvýšení dosud relativně nízké míry defaultu v tomto odvětví.

14 Vývoj ve finančním m sektoru (I) 14 Hloubka finančního zprostředkování v ČR měřená podílem aktiv finančního sektoru na HDP meziročně vzrostla o necelých 10 p.b. na 142 %. Na nárůst globální averze k riziku reagoval český bankovní sektor pouze velmi mírným zpřísněním úrokových podmínek u úvěrů na bydlení a některých rizikovějších segmentů trhu. Peněžní trh zaznamenal určité mírné zvýšení prémie za kreditní riziko, došlo k poklesu tržní likvidity na tomto trhu i v dalších segmentech finančního trhu, mírně vzrostly výnosy dlouhodobých bondů.

15 Vývoj ve finančním m sektoru (II) 15 Došlo k zastavení 5letého poklesu kapitálové přiměřenosti bank - mírný meziroční nárůst souvisí s vysokou tvorbou čistého zisku, meziročním poklesem vyplacených dividend (o 55 %) a efektem přechodu na Basel2. Vysoký zisk za rok 2007 vytváří předpoklad pro udržení dostatečné úrovně kapitálové přiměřenosti i v dalších letech. Kapitálová přiměřenost (v %) Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost Tier 1 Pramen: ČNB

16 Vývoj ve finančním m sektoru (IIIa( IIIa) 16 Financování úvěrů prostřednictvím klientských vkladů (v %) ČR Pramen: ECB Maďarsko Polsko Vklady/úvěry 2004 Vklady/úvěry 2005 Vklady/úvěry 2006 Slovensko EU EU do května 2004 Nové členské státy po květnu 2004 Nejvýznamnějším zdrojem financování bankovních úvěrů zůstávají depozita klientů - 1,3násobek úvěrů klientům na konci Financování klientských úvěrů primárními depozity v ČR je více než dvojnásobné oproti průměru původních členských zemí a o 40 p.b. vyšší než průměr nových členských zemí EU.

17 Vývoj ve finančním m sektoru (IIIb( IIIb) 17 Financování bankovních aktiv prostřednictvím depozit je jedním z klíčových faktorů odolnosti domácího finančního systému vůči šíření důsledků hypoteční krize v USA. Výhoda velkého objemu klientských vkladů je pro tuzemské banky dvojí: ochrana před případným rychlým vyschnutím likvidity na finančním trhu a nízké náklady těchto zdrojů ve srovnání s jinými formami externího financování. Dynamika růstu vkladů (17 % v roce 2007) je však v ČR již několik let nižší než u úvěrů (26 % v roce 2007). Podíl vklady/úvěry postupně klesá banky na tuto skutečnost budou muset reagovat změnami v řízení bilanční likvidity.

18 Hodnocení odolnosti vůčv ůči i zátěžz ěži i (I) 18 Velká pozornost je v ZFS 2007 věnována zátěžovým testům finančního sektoru V závislosti na rizicích identifikovaných ve Zprávě jsou představeny tři alternativní scénáře nepříznivého vývoje pojmenované jako bezpečný přístav, krize trhu nemovitostí a ztráta důvěry. Podle výsledků zátěžových testů je finanční sektor v současnosti odolný vůči podstupovaným rizikům. Extrémní makroekonomický scénář by však vyvolal nutnost kapitálových injekcí pro udržení regulatorních limitů a dostatečné kapitálové vybavenosti finančních institucí.

19 Hodnocení odolnosti vůčv ůči i zátěžz ěži i (II) 19 Největší dopad na stabilitu bankovního sektoru by zaznamenal extrémní scénář C ( ztráta důvěry ), který předpokládá skokové znehodnocení koruny, výrazný růst úrokových sazeb a značný pokles růstu HDP. Pro udržení regulatorního minima kapitálové přiměřenosti by byla třeba značné kapitálové injekce. Výsledky scénářů makro zátěžového testu bank Růst celkových úvěrů (%) Vývoj kapitálové přiměřenosti (%) Podíl úvěrů v selhání (%) Pramen: ČNB Základní (baseline) Scénář A Scénář B Scénář C Pozn: Růst celkových úvěrů byl definován jako průměrné meziroční tempo růstu domácích úvěrů. Podíl nově ohrožených úvěrů (na roční bázi) se vztahuje k odhadu objemu úvěrů ke konci roku

20 Závěry ZFS 2007 (I) 20 V roce 2007 došlo k posílení finanční stability domácí ekonomiky. Dopady úvěrové krize ve vyspělých zemích byly velmi omezené. Jsou vytvořeny předpoklady pro udržení dosažené míry finanční stability v nejbližších letech.

21 Závěry ZFS 2007 (II) 21 Výrazná rizika představuje vývoj v externím prostředí - úvěrová krize ve vyspělých ekonomikách, pokles hospodářského růstu v zahraničí, tlaky na rychlé zhodnocování koruny. Domácí finanční systém je však v současnosti robustní a měl by být schopen odolat i poměrně výrazným šokům. Existující rizika v domácí ekonomice omezuje adekvátní reakce domácích finančních institucí na úvěrovou krizi ve vyspělých zemích vyvolanou zejména podceněním rizik spojených s financováním trhu nemovitostí.

22 Prof. Ing. Robert Holman, CSc. Kontakt na Referát finanční stability ČNB: