PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná AKTUALIZACE 2010

Transkript

1 PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná AKTUALIZACE 2010 Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Aleš Hruška organizace terénního průzkumu Bc. Jakub Ohanka GIS a tvorba mapových výstupů Ing. Marcella Šimíčková, CSc. environmentální pilíř Ing. Ivana Foldynová sociodemografický pilíř Mgr. Jarmila Imrišková sociodemografický a ekonomický pilíř Ing. arch. Jaroslav Sedlecký problémy k řešení v rámci ÚPD

3 PROCES PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obsah Úvod Metoda pro zpracování RURU a související legislativa Související legislativa Hruškova metoda Metodika pro SWOT analýzu Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Aktualizace problémů k řešení Popis území a širší vztahy Stručná charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody, krajiny a památek Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Trh práce Daňová výtěžnost Souhrn a vyváženost pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Vyváženost pilířů Problémy k řešení Problémy v rámci ÚPD Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

4 PROCES PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Použité zkratky Seznam zdrojů a použitá literatura Přílohy

5 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udržitelné rozvoje území (dále jen RURÚ), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné možnosti resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních služeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s využitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaží pochopit směřování změn v prostředí a hledá možné způsoby, jak podpořit žádoucí a zmírnit nežádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uživateli území. Cílem prostorového plánování je udržitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURÚ nesmí být složitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, že pokud se používá složitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální využitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURÚ lze využít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních služeb, případně jejich aktualizace. Je zde možnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně využít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, což právě RURÚ může poskytovat. Ve využití RURÚ je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet již na zpracování, tak lze předpokládat, že budou i výsledky využívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, že respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich využitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace

6 1 Metoda pro zpracování RURÚ a související legislativa 1.1 Související legislativa Hruškova metoda pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona o územním plánování a stavebním řádu (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška ÚAP. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ( 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje; 2/ rozbor udržitelného rozvoje území, který vyhláška ÚAP (část 2, 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres"). Podobněji procesy zpracování RURÚ mapuje schéma uvedené na další stránce

7 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady práce a další Údaje o území poskytované ze zákona ÚAP ÚPD Aktualizace Výkres hodnot Výkres limitů Výkres záměrů na provedení změn Aktuální datový model Rozbor udržitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Socio-demograf. podmínky Bydlení Rekreace a cestovní ruch Témata pilíře: Hospodářské podmínky Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Témata pilíře: Horninové prost. a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Průběžný PROCES Sociální pilíř Výstupy SWOT analýza Problémy k řešení Ekonomický pilíř Environmentální pilíř Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD - 7 -

8 1.2 Hruškova metoda PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hruškova metoda rovněž zapracovává níže uvedené dokumenty ÚUR a metodických doporučení MMR: Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, zveřejněná (dostupné na dika_uap_ pdf) Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněná (dostupné na Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území (dostupné na Zdroj: Maier, 2009, str. 14. Dále při konstrukci Hruškovy metody byla využita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udržitelného rozvoje rurálních oblastí podél Železné opony tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice až po bulharsko-řeckou - 8 -

9 hranici 1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, což znamená, že byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla použita 5 bodová škála:-2 až +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice používá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body 2. K daným podtématům, pokud to bylo možné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Ložiska nerostných surovin Geologicky nestabilní území; velký rozsah poddolovaného území; velký podíl území s radonovým rizikem Omezený výskyt ložisek nerostných surovin, ložiska nerostných surovin v chráněných oblastech 1 1 Geologicky stabilní území (stabilní podloží pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika Významný výskyt nerostných surovin 1 Celý název projektu IRON CURTAIN: Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies. Project NQLRT-CT (více na Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas. 2 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009): velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a žádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převažuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převažují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převažují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyvážený některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní

10 Vodní režim Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod Záplavové oblasti Nedostatek vodních zdrojů a jejich špatná kvalita, nedostatečná ochrana vodních zdrojů 1 Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření -1 Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěže, kontaminova né plochy, nakládání s odpadem (skládky) Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace 1 Existence významných starých zátěží a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu, -1 Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity Absence výskytu starých zátěží, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Absence zvlášť chráněných oblastí, Omezený výskyt, absence ÚSES, lokalit NATURA, Existence devastovaných lokalit, Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability 1 1 Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace; Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability

11 Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Orná půda - kvalita a změna rozlohy Míra zalesnění a kvalita lesů Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou 1 Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů 2 Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy, Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, vysoká kvalita lesů Technická infrastruktura Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie Kanalizační síť a napojení obcí na ČOV Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně Nedostatečně napojení kanalizace na ČOV 1 vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokánímí čističkami 0 Dopravní infrastruktura Dopravní obslužnost území Nedostatečně vybudována silniční a železniční infrastruktura, přetížení hlavních silnic -1 Kvalitní dopravní infrastruktura (preference železničních sítí), která není přetížená

12 Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Dostupnost ORP veřejnou linkovou dopravou Špatná dopravní dostupnost, Dobrá dopravní dostupnost, -1 Socio-demografické podmínky Bydlení Rekreace Demosociální situace a sídelní struktura Vybavenost občanskou infrastrukturo u a lokální sociální politika Vývoj bytového fondu Stáří a kvalita bytového fondu Rekreační potenciál a jeho využití Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména 1 Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb Obce bez nové výstavby bytového fondu 1 Starý nekvalitní bytový fond v nevyhovující struktuře 0 Místa přetížená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál 1 Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost -1 0 Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb; Komunitní plánování Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Mladší nebo renovovaný bytový fond, Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních možností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti,

13 Hospodářské podmínky Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Regionální ekonomika Trh práce Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity -1 Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst 1 Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity, Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo Daňová výtěžnost Nízká daňová výtěžnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná možnost spolufinancovat rozvojové projekty -2 Vyšší daňová výtěžnost, možnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů Přičemž na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí. 1.3 Metodika pro SWOT analýzu Rovněž při vyhodnocování jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné využít výroku SWOT z RURÚ zpracovaného v roce Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se

14 každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: kategorie zařazení obce pro příznivé životní prostředí Územní podmínky pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území Z H S vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav špatný stav Z, H, S žádné 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H, S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav Vyjádření v kartogramu 1.5 Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: Problémy, které již byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se může jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. Problémy, které přetrvávají. Nově se objevivší problémy

15 2 Popis území a širší vztahy 2.1 Stručná charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná představuje jeden ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. Řešené území se rozprostírá v severovýchodní části kraje v okrese Strakonice. Je tvořen 26 obcemi, z toho pouze Blatná má status města. Obrázek č : Mapa SO ORP Blatná

16 SO ORP Blatná má rozlohu 278,5 km 2. Nejrozsáhlejší obcí je Blatná zabírající téměř ha (16 % plochy ORP), dále mezi rozsáhlé obce patří Bělčice (12% plochy) a Sedlice (11 % plochy). Naopak méně rozsáhlými obcemi jsou Chobot a Lažánky, které mají pod 1 % rozlohy ORP. Nejvíce zastavěné území je v obcích Lnáře, Blatná a Bezdědovice, naopak mezi nejméně zastavěné obce patří Myštice, Lažany (do 1 % plochy rozlohy ORP). Tabulka č : Výměra obcí SO ORP Blatná Obec Výměra obce (ha) Výměra obce (%) Zastavěné území (ha) Zastavěné území (%) Bělčice 3432,55 12,32 53,30 1,55 Bezdědovice 575,64 2,07 36,10 6,27 Blatná 4362,5 15,66 311,38 7,14 Bratronice 474,82 1,70 19,75 4,16 Březí 562,58 2,02 14,81 2,63 Buzice 839,47 3,01 29,71 3,54 Čečelovice 653,27 2,35 21,87 3,35 Hajany 380,96 1,37 12,37 3,25 Hornosín 344,25 1,24 9,02 2,62 Chlum 620,59 2,23 15,93 2,57 Chobot 233,07 0,84 7,43 3,19 Kadov 1961,35 7,04 65,51 3,34 Kocelovice 941,31 3,38 22,18 2,36 Lažánky 264,84 0,95 7,21 2,72 Lažany 322,11 1,16 1,70 0,53 Lnáře 1261,2 4,53 94,22 7,47 Lom 571,98 2,05 11,43 2,00 Mačkov 507,84 1,82 23,43 4,61 Myštice 1579,06 5,67 5,12 0,32 Předmíř 1056,92 3,79 34,29 3,24 Sedlice 3051,81 10,96 82,24 2,69 Škvořetice 954,33 3,43 32,01 3,35 Tchořovice 1020,97 3,67 27,86 2,73 Uzenice 538,36 1,93 13,45 2,50 Uzeničky 663,4 2,38 11,40 1,72 Záboří 678,82 2,44 26,30 3,87 ORP celkem 27853,99 990,03 3,55 Zdroj: ÚAP,

17 2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty Základním východiskem pro zpracování dokumentu k územnímu rozvoji SO ORP Blatná je Návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Zpracovatelé vycházeli ze stávajícího Návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (2010), který stanovuje priority pro zajištění příznivého životního prostředí, priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje a ukládá situovat rozvojové projekty zejména v rozvojových oblastech a rozvojových plochách vymezených v souladu s PÚR a ve vymezených rozvojových oblastech a rozvojových osách nadmístního významu, přednostně využívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů (tzv. brownfields ) a nezhoršit podmínky pro využívání zastavěného území, zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace na území kraje v souladu se specifickými podmínkami v části území, kde převažují přírodní hodnoty, atd. Návrh v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, upřesňuje republikové specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále je doplňuje o rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti nadmístního, regionálního, významu. Stanovuje rovněž zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. Na území SO ORP Blatná vymezuje rozvojovou osu nadmístního významu. Rozvojová osa nadmístního významu N-OS2 Severozápadní Plzeňská Rozvojová osa N OS2 je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/20 (České Budějovice Písek Nová Hospoda - Plzeň), vyjma rozvojové oblasti republikového významu OB10 a rozvojové oblasti nadmístního významu N OB 1. Návrh ZÚR Jihočeského kraje stanovuje tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti, podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy. podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, podporovat zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrži a její následné rekreační využití. Návrh ZÚR dále zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv

18 K realizaci rozvojových záměrů v daném území pak stanovuje úkoly pro územní plánování v souladu se zásadami udržitelného a vyváženého rozvoje území a zachování přírodních a kulturních hodnot území

19 3 Environmentální pilíř 3.1 Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Blatná se rozkládá v severozápadní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska patří území JČK ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám, jež vytvářejí skalní základ středočeskému plutonu a českému moldanubiku, které je přímým pokračováním šumavského moldanubika. Zatímco středočeský pluton v je daném území petrograficky pestrý, ve sledovaném území se jedná především o žuly, různé typy granodioritů a horniny ortorulového typu, české moldanubikum převážně tvoří pararuly a migmatity. Geologický základ území SO ORP Blatná tvoří středočeský pluton, kde převažují žuly a různé typy granodioritů. Blatenský bioregion je proto charakteristický žulovou pahorkatinou s výrazně vystupujícími žulovými pahorky, které se střídají s četnými podmáčenými sníženinami, jež mají charakter ploché pahorkatiny. Jeho charakteristiku doplňuje i obrázek A1 v příloze. Rizikovým faktorem v území je nízká mocnost pokryvu na strmějších svazích. Těžba nerostných surovin Území SO ORP Blatná není bohaté na nerostné suroviny, což platí i pro celé území JČK. Na jeho území se nachází především stavební suroviny - stavební kámen a dále kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Na území SO ORP Blatná byly vymezeny dobývací prostory, chráněná ložisková území a ložiska nerostných surovin. Rozsah a výskyt vymezených dobývacích prostor na území jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka č : A 057 Dobývací prostory na území SO ORP Blatná Obec Výměra obce (ha) A057 (ha) A057(%) Název Bezdědovice 575,64 0,30 0,05 granodiorit Blatná 4362,50 13,04 0,30 dekorační kámen - granodiorit Hajany 380,96 0,59 0,16 granodiorit Chlum 620,59 2,11 0,34 dekorační kámen - granodiorit Myštice 1579,06 6,46 0,41 dekorační kámen - granodiorit ORP celkem 27853,99 22,51 0,08 Zdroj: ÚAP, Dále zde byla vymezena chráněná ložisková území. Jejich výskyt a rozsah na území jednotlivých obcí uvádí tabulka č a spolu s dobývacími prostory jsou znázorněny v následujícím obrázku

20 Obrázek č : Dobývací prostory a chráněná ložisková území Ve sledovaném území byla vymezena následující chráněná ložisková území a ložiska nerostných surovin

21 Tabulka č : Chráněná ložisková území (A058) Obec Výměra obce A058 A058 (ha) (ha) (%) Název Bezdědovice 575,64 10,72 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 1,86 výrobu Blatná 4362,50 30,20 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 0,69 výrobu Hajany 380,96 1,19 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 0,31 výrobu Chlum 620,59 4,12 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 0,66 výrobu Chobot 233,07 7,94 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 3,41 výrobu Myštice 1579,06 32,80 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 2,08 výrobu ORP celkem 27853,99 86,96 0,31 Zdroj: ÚAP, Tabulka č : A059 Ložiska nerostných surovin Obec Výměra obce A059 (ha) (ha) A059 (%) Surovina Blatná 4362,50 9,89 Stavební kámen, kámen pro hrubou a 0,23 ušlechtilou kamenickou výrobu Hajany 380,96 0,22 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 0,06 výrobu Chlum 620,59 0,48 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 0,08 výrobu Mačkov 507,84 41,77 8,23 Stavební kámen Myštice 1579,06 4,08 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 0,26 výrobu ORP celkem 27853,99 56,44 0,20 Zdroj: ÚAP, Na správním území ORP Blatná v současnosti probíhá povrchová těžba pouze v několika lokalitách. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity využití území. Na území SO ORP Blatná se sesuvná území nevyskytují. Území je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Jedná se především o poddolovaná území, stará důlní díla a haldy a odvaly, jako pozůstatky těžby v minulých obdobích. Výskyt poddolovaných území na území jednotlivých obcí a jejich plochy uvádí následující tabulka

22 Tabulka č : Poddolované území (A061) Obec Výměra obce (ha) A061 (ha) A061 (%) Bělčice 3432,55 141,79 4,13 Blatná 4362,50 0,10 0,00 Bratronice 474,82 38,66 8,14 Březí 562,58 29,27 5,20 Hornosín 344,25 28,62 8,31 Kocelovice 941,31 96,52 10,25 Lnáře 1261,20 14,95 1,18 Mačkov 507,84 3,90 0,77 Myštice 1579,06 4,00 0,25 Předmíř 1056,92 4,16 0,39 ORP celkem 27853,99 361,97 1,30 Zdroj: ÚAP, Na sledovaném území se nachází 33 starých důlních děl, z toho nejvíce na území obcí Bratronice (10) a Bělčice (9), další se nacházejí v obcích Kocelovice (6), Hornosín (3), Březí (2), Předmíř (2) a Lnáře (1). Jako pozůstatek po důlní činnosti se na sledovaném území nacházejí haldy a odvaly na ploše cca 157,42 ha. Jejich rozsah na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A1 v příloze

23 Indikátory Obec Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Podtémata Další jevy a komentáře Ložiska nerostných surovin Bělčice DP,CHLÚ, LNS PÚ, HO, DD PU-, DD-,HO-, Bezdědovice DP, CHLU, HO Blatná 1-1 DP, CHLU, 2 LNS PU, HO- Bratronice PU-,DD-, HO Březí PU-,DD, HO- Buzice Čečelovice Hajany 2 1 DP, CHLÚ, 1 LNS Hornosín PU-,DD, Chlum 2-1 DP, CHLU, 2 LNS HO Chobot CHLU, HO Kadov HO Kocelovice PU-,DD-,HO- Lažánky Lažany Lnáře PU-,DD, HO- Lom Mačkov LNS PU, HO Myštice 1-1 DP, CHLU, 2 LNS PU, HO Předmíř PU,DD, Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří HO SO ORP Blatná Vysvětlivky: CHLÚ chráněné ložiskové území, DP dobývací prostor, LNS ložisko nerostných surovin, HO haldy a odvaly, DD- stará důlní díla, PÚ poddolované území, Pro hodnocení stability území jednotlivých obcí byla základem existence/absence jevů A061, A062 a A066 výskyt poddolovaných území plošných, bodových, výskyt sesuvných území, hald a odvalů. Pro hodnocení nerostného bohatství byla základem existence/absence výskytu CHLÚ, těžených ložisek a netěžených ložisek

24 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existence starých ekologických zátěží plošných Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene. poddolovaných území, jež znamenají určité omezení využití území. Výskyt poddolovaných území bodového charakteru, Existence dalších ložisek dosud netěžených. výskyt hald a odvalů. Významný podíl řešeného území se řadí do vysoké Absence sesuvných území. kategorie radonového indexu, místy do přechodné až nízké kategorie radonového indexu. Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace/asanace území narušených těžbou. Další využití výhradních ložisek nerostných surovin. Sanace starých ekologických zátěží hald a odvalů. HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těžby v dalších lokalitách, resp. v chráněných územích. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěží (haldy a odvaly). Střety návrhů/záměrů silnice I. třídy a zastavitelných území s chráněným ložiskovým územím a ložisky nerostných surovin. Hrozící sesuvy, malá mocnost pokryvu na strmějších svazích. Problémy k řešení v rámci územního plánování Návrh ZÚR Jihočeského kraje ukládá pro plánování a využívání území nových ploch pro těžbu nerostných surovin následující úkoly pro územní plánování. Vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcí, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. Po ukončení těžby je vždy nutné plochy rekultivovat. V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těžby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Blatná. Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí

25 3.2 Vodní režim PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Území SO ORP Blatná je relativně bohaté na menší vodní toky. Dále se zde nachází i velký počet vodních ploch menších rozměrů. Rovněž se zde vyskytují zdroje podzemních vod. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je však relativně bohaté na zdroje podzemních vod. Na sledovaném území byl vymezen zdroj podzemí vody a to o rozloze 474,82 ha na území obce Bratronice. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Blatná byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Blatná zabírají zranitelné oblasti 22,2 % území v celkové rozloze cca 6184,07 ha. Jejich vymezení a rozlohu na území jednotlivých obcí udává tabulka A2 v příloze. Jak ukazuje následující obrázek, sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Nachází se zde řeka Lomnice, Závišínský potok, Hvožďanský potok, Hajanský potok, Hněvkovský potok, Brložský potok, Kostratecký potok, Paštický potok, Pálenecký potok, Málkovský potok, Mračovský potok, potok Blatenka, Škvořetický potok, Záborský potok, Zhůřecký potok a řada dalších. Jejich celková délka činí cca 459,44 km

26 Obrázek č : Vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Blatná Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších ploch vodních zdrojů povrchové vody o celkové rozloze cca 1281,39 ha, což představuje zhruba 4,6 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A3 v příloze. Záplavová území Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Blatná byla vymezena záplavová území na katastrálním území 10 obcí z celkového počtu 26 o celkové rozloze 286,23 ha, což představuje pouze cca 1,03 % celkové výměry území. Rozsah ploch záplavových území v jednotlivých obcích je uveden v následující tabulce

27 Tabulka č : Záplavová území na správním území ORP Blatná (A050 podle periodicity) Výměra 5 let 5 let 20 let 20let 100 let 100 let Obec obce (ha) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) Bělčice 3432,55 91,47 2,66 116,68 3,40 129,26 3,77 Bezdědovice 575,64 7,66 1,33 12,36 2,15 15,73 2,73 Blatná 4362,50 19,13 0,44 20,47 0,47 10,40 0,24 Buzice 839,47 39,58 4,71 51,23 6,10 74,09 8,83 Hornosín 344,25 0,00 0,00 0,00 0,00 0,17 0,05 Chlum 620,59 11,61 1,87 18,69 3,01 22,85 3,68 Kocelovice 941,31 0,14 0,02 0,72 0,08 0,88 0,09 Lom 571,98 8,68 1,52 9,95 1,74 10,56 1,85 Myštice 1579,06 2,60 0,16 3,81 0,24 4,38 0,28 Škvořetice 954,33 16,96 1,78 17,31 1,81 17,92 1,88 ORP celkem 27853,99 197,82 0,71 251,23 0,90 286,23 1,03 Zdroj:ÚAP, Vysvětlivky: Pozn.: Q100 stoletá voda, Q20 dvacetiletá voda, Q5 pětiletá voda Záplavová území Q 5, Q 20, Q 100 byla stanovena pro řeku Lomnici a Závišínský potok. Rozsah ploch aktivní zóny záplavového území v jednotlivých obcích je uveden v následující tabulce. Tabulka č : Aktivní zóna záplavového území (A051) Obec A051 ha % Bělčice 116,68 3,40 Bezdědovice 12,36 2,15 Blatná 41,64 0,95 Buzice 41,11 4,90 Chlum 18,69 3,01 Kocelovice 0,72 0,08 Lom 10,06 1,76 Myštice 3,78 0,24 ORP celkem 245,03 0,88 Zdroj: ÚAP, Existenci zastavěných ploch a silnic I. a II. třídy v záplavových územích dokládá následující obrázek

28 Obrázek č : Vymezená záplavová území na území SO ORP Blatná

29 Indikátory Podtémata Obec Vodní režim Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana Záplavové oblasti Další jevy a komentáře Q100 (%) A048 Bělčice ,77 4,06 Bezdědovice ,73 1,38 Blatná ,24 3,84 Bratronice ,00 4,38 ZPV Březí ,00 7,09 Buzice ,83 3,69 Čečelovice ,00 0,11 Hajany ,00 5,19 Hornosín ,05 4,09 Chlum ,68 0,38 Chobot ,00 1,51 Kadov ,00 8,16 Kocelovice ,09 7,14 Lažánky ,00 2,88 Lažany ,00 7,77 Lnáře ,00 5,55 Lom ,85 0,38 Mačkov ,00 2,53 Myštice ,28 6,73 Předmíř ,00 8,83 Sedlice ,00 1,87 Škvořetice ,88 3,50 Tchořovice ,00 15,59 Uzenice ,00 0,22 Uzeničky ,00 2,78 Záboří ,00 3,05 SO ORP Blatná ,03 4,60 Pozn.: ZPV vymezený zdroj podzemních vod Vysvětlivky: Při hodnocení výskytu vodních ploch na území jednotlivých obcí byl hlavním kritériem jejich podíl na celkové ploše území obce podle následující stupnice. Zdroje vod povrchových, podzemních jejich podíl na území obce v %: nad 5 % % % 0 do 1 % -1 do 0,5 %

30 Dále byly zohledněny povrchové zdroje. Jako pozitivní pro ochranu vodních zdrojů je rovněž vymezení zranitelných oblastí. Celkové hodnocení dále ovlivnil rozsah záplavových území v jednotlivých obcích. Ve sloupci Q100 sytě vyznačené hodnoty % zaplaveného území se vztahují k územím, vyžadujícím realizaci protipovodňových opatření. Záplavové oblastí Q100 podíl na území obce v % 0 % % % % -1 více než 5 % -2 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a podzemních vod. Příznivý stav vodního režimu v krajině. Existence zdrojů podzemní vody. Relativně nízké znečištění vodních zdrojů (především podzemních vod) PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území.. Realizace protipovodňových opatření. SLABÉ STRÁNKY Opakované záplavy zastavěných území. Nekapacitní úpravy toku, existence zúžených profilů. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření. Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúženého profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků. Povolení další výstavby v územích ohrožených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury. Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V rámci územních plánů obcí je třeba řešit střety záměrů tras silnic (silnice I. třídy). Přitom již v současnosti se některé úseky silnic I. a II. třídy nacházejí v záplavových územích. Další oblastí střetů a závad, jež je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a možné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. Řešit návrhy zastavitelných území v obcích s vymezeným záplavovým územím

31 3.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Blatná ilustruje následující obrázek. Kvalita ovzduší Ovzduší na převážné části území SO ORP Blatná s výjimkou ORP Blatná je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O 3 pro zdraví obyvatel takřka na celém území, což platí i pro většinu území ČR a JČK. 3 (viz obrázky A3 a A4 v příloze). Obrázek č : Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 3 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. požaduje hodnocení koncentrace ozonu ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech zaznamenány na 88 % území ČR. (Zdroj: RURÚ JČK, 2009)

32 Staré zátěže a kontaminované plochy Nepříliš příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 11 obcí se nachází celkem 20 starých skládek. Tabulka č : A064 staré zátěže území a kontaminované plochy Obec A064 (počet) Název skládky Bělčice 1 Bělčice Blatná 2 skládka Blatenka, skládka Blatná Buzice 1 Blatná - Václavov Chlum 2 skládka Blatná, skládka Chlum Kocelovice 1 skládka Kocelovice Lnáře 4 Benzina s.r.o. ČSPHM Lnáře, skládka Lnáře, skládka Zahorčice Mačkov 2 skládka Mačkov Myštice skládka Myštice, skládka Svobodka, skládka Václavov, skládka 4 Vahlovice Předmíř 1 Předmíř Škvořetice 1 skládka Škvořetice Záboří 1 Záboří ORP celkem 20 Zdroj: ÚAP,

33 Obrázek č : Staré zátěže a kontaminované plochy Na daném území se rovněž vyskytuje 33 starých důlních děl. Rozsah poddolovaného území činí cca 362 ha, tj. 1,3 % území, dalších 157,4 ha zabírají haldy, výsypky apod. (jev A066), což představuje 0,57 % území SO ORP Blatná. Relativně omezené jsou plochy určené k obnově a opětovnému využití, jež uvádí tabulka A4 v příloze. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití

34 V daném území se nachází zařízení s nakládáním nebezpečného odpadu (skládka) na území Bělčic, (Středisko Třemošná) a skládka na území ORP Blatná (Hněvkov u Mačkova). Pro hodnocení stavu odpadového hospodářství v rámci ORP Blatná je jedním z indikátorů produkce komunálního odpadu a míra jeho využití. Na základě údajů za rok lze provést alespoň rámcové srovnání množství produkovaných komunálních odpadů (KO) v kg/osobu za rok za sledované území s průměrem za Jihočeský kraj, případně ČR. Produkce odpadů na 1 obyvatele ve SO ORP Blatná činila pouze 225,4 kg/rok, zatímco celokrajný průměr na 1 obyvatele byl 383,5 kg/rok. Cíl Národního plánu odpadového hospodářství je 340 kg/osobu za rok. Průměrná míra separace za Jihočeský kraj činila v uvedeném období 12,7 %, za ORP Blatná jen 10,3 %, což je mírně pod krajským průměrem (hluboko pod dlouhodobým cílem SUR, jímž je využití 50 % materiálové složky odpadu). K negativním faktorům patří i skutečnost, že značná část území SO ORP Blatná patří k oblastem s vysokým rizikem výskytu radonu. 4 Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje,

35 Indikátory Podtémata Obec Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěže, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky) Ostatní rizika a komentáře SZ, S Bělčice SZ(1), S S2 S1, S2 Bezdědovice S2 Blatná SZ(2), S S1, S2, S2,S2 Bratronice Březí Buzice SZ(1) S2 Čečelovice Hajany Hornosín Chlum SZ(2) Chobot Kadov S2 Kocelovice SZ(1) S2 Lažánky Lažany Lnáře SZ(4) S1, S2 Lom Mačkov SZ(2) Myštice SZ(4) S2 Předmíř SZ(1) Sedlice S1 Škvořetice SZ(1) Tchořovice S1 Uzenice Uzeničky Záboří SZ(1) SO ORP Blatná Vysvětlivky: S1, S2 zastavěným územím obcí prochází silnice I. a II. třídy zvýšená zátěž exhalacemi SZ(x) staré zátěže (počet) Hodnocení kvality ovzduší bylo založeno na ukazateli výskytu oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vzhledem k plošnému překročení imisních limitů přízemního ozónu pro lidské zdraví a s přihlédnutím k absenci nadměrného znečištění ostatními sledovanými škodlivinami, byla jako základ hodnocení vzata -1. V případech obcí, ve kterých zastavěným územím prochází silnice I. a/nebo II. třídy, bylo hodnocení sníženo na -2. Hodnocení rizik starých zátěží: absence 1, existence 1-2 staré skládky -1, při výskytu většího počtu starých skládek

36 SWOT analýza PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY Na hodnoceném území prakticky nedochází (s výjimkou území ORP Blatná) k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou O 3 ). V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren). PŘÍLEŽITOSTI Sanace starých ekologických zátěží možnost využití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. SLABÉ STRÁNKY Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nižší ve srovnání s krajským průměrem. Patří mezi SO ORP s relativně větším počtem lokalit evidovaných jako stará zátěž a kontaminované plochy. Na 100 % území je překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. V řadě případů prochází silnice I. a II. třídy zastavěným územím obcí. HROZBY Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic I. a II. s dalším růstem dopravní intenzity na páteřních třídy (rozvojové osy na daném území). komunikacích. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu. Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých frekventované silnice (I. a II. třídy) procházejí zastavěným územím, navrhnout možná řešení (obchvaty, přeložky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentačních jednotek na zpracování komunálního odpadu

37 3.4 Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Blatná se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází řada lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA Je to soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Blatná se nenachází velkoplošná zvlášť chráněná území ani CHKO. Přesto se zde nachází některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. Patří k nim přírodní rezervace Kovašínské louky, Velká Kuš, Hořejší rybník, Kocelovické pastviny, Sedlická obora a dolejší rybník. Jejich vymezení na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka č : Přírodní rezervace (A028) Obec Výměra obce (ha) A028 (ha) A028 (%) Název Bratronice 474,82 1,59 0,33 Kovašínské louky Kadov 1961,35 7,73 0,39 Velká Kuš, Hořejší rybník Kocelovice 941,31 2,11 0,22 Kocelovické pastviny Lnáře 1261,20 29,91 2,37 Hořejší rybník Sedlice 3051,81 24,55 0,80 Sedlická obora Tchořovice 1020,97 32,65 3,20 Hořejší rybník, Dolejší rybník ORP celkem 27853,99 98,53 0,35 Zdroj: ÚAP, Dále sem patří lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jež zahrnují jednak evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Jejich vymezení na území ORP Blatná zachycuje následující obrázek. Vymezení lokalit NATURY a jejich rozsah na území jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka č : NATURA 2000 evropsky významná lokalita (A034) Výměra obce A030 Obec A030 (ha) Název (ha) (%) Bělčice 3432,55 5,77 0,17 Závišínský potok Blatná 4362,50 43,36 0,99 Březí 562,58 20,48 Rybník Vočert a Lazy, Újezdec - Planinský 3,64 rybník a Kozor Kocelovice 941,31 2,15 0,23 Kocelovické pastviny Lnáře 1261,20 1,58 0,12 Pastvina u Zahorčic Tchořovice 1020,97 6,39 0,63 Dolejší rybník ORP celkem 27853,99 79,74 0,29 Zdroj: ÚAP,