Záměry MPSV v oblasti zdravotně-sociální péče 25. května Ing. Iva Merhautová, MBA náměstkyně pro sociálně pojistné systémy

Transkript

1 I Záměry MPSV v oblasti zdravotně-sociální péče 25. května 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA náměstkyně pro sociálně pojistné systémy

2 Zdravotně sociální péče MPSV v oblasti dlouhodobé zdravotně sociální péče Vznik meziresortní pracovní skupiny k řešení problematiky na zdravotně - sociálním pomezí Dlouhodobou péčí může být různý druh a forma zdravotní a sociální péče, u které lze předpokládat potřebu dlouhodobosti. Diskuze o rozsahu užší či širší pojetí ošetřovatelská péče v PZSS, lékařská péče, fyzioterapie, péče hospicová, paliativní a další. Na fyzioterapii navazuje sociální a pracovní rehabilitace - opět zdravotně sociální pomezí.

3 Osud koordinované rehabilitace V roce 1951 z rozhodnutí MZ byl obor fyziatrie přejmenován na obor rehabilitační. V roce 1991 založilo jiné MZ pracovní skupinu R Rehabilitace. Vydalo Metodický návod k provádění léčebné rehabilitace a zajištění její návaznosti na pedagogickou, sociální a pracovní rehabilitaci, včetně návodu na vznik center léčebné rehabilitace. V roce 1997 vydalo MZ příručku Činnost center rehabilitace, která shrnula odborné názory na obor. V roce 1999 byla založena Sekce pro rozvoj ucelené rehabilitace Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS J.E.Purkyně.

4 Osud koordinované rehabilitace V roce 1999 ustavena mezirezortní pracovní skupina pro koncepci systému rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením. Tato rehabilitace se nazývala ucelenou rehabilitací. V roce 2003 vyly usnesením vlády přijaty Teze ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením, které byly rozpracovány do věcného záměru zákona V roce 2010 vláda přijala Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 až Obsahuje opatření v oblasti rehabilitace a její složky léčebné, sociální, pedagogické a pracovní. V roce 2010 opět pracovní skupina věcný záměr zákona o koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením.

5 Koordinovaná rehabilitace dnes Není k dispozici aktuální věcný záměr zákona ani zákon. Důvody nezdaru: - Mezirezortní charakter - 3 ministerstva - Nebyla vůdčí role MZ v oblasti léčebné rehabilitace - Centra koordinované rehabilitace by měla mít mezirezortní charakter, ale ve vazbě na zdravotnictví a na financování léčebné rehabilitace ze zdravotního pojištění. - Rozšíření cílové skupiny, MPSV dosud orientace na osoby se zdravotním postižením.

6 Teze k dlouhodobé zdravotně sociální péči Dlouhodobá péče zdravotně sociální (dále DPZS) je zaměřená na uspokojování objektivních potřeb klientů Rozsah objektivních potřeb se určí pomocí posouzení zdravotního stavu, schopností sebeobsluhy a obsluhy domácnosti (posouzení funkčních schopností). Jedno hodnocení spojené s přiznáváním příspěvku na péči. Potřebu zdravotně-sociální péče nelze od sebe oddělovat, oddělené financování. Zdravotní péče lékařská, ošetřovatelská, fyzioterapie hrazena v fondu zdravotního pojištění, péče sociální z příspěvku na péči a veřejných zdrojů.

7 Závěry posledních jednání Jednání pracovní skupiny dne 20. května 2015 za účasti zástupců resortů práce a sociálních a zdravotnictví Dohoda na dalších krocích, jednoznačná stanoviska Vybraná varianta krátkodobých změn, koncepčně promítnutí do legislativy obou resortů Změnový zákon

8 Jak dál Koordinace resortů zdravotnictví, práce a sociálních věcí a školství Analyzovat již zpracované podklady Zpracovat aktuální teze, koncepci Rozhodnutí o zpracování věcného záměru zákona a paragrafového znění zákona

9 Pohled do okolních zemí Samostatný zákon: Německo, Francie, Velká Británie, Švédsko Dílčí úprava v různých zákonech: Belgie, Dánsko, Rakousko Rozhodnutí jakou cestou: dlouhodobá zdravotně sociální péče i koordinovaná rehabilitace.

10 Děkuji za pozornost

11 Pracovní rehabilitace jako součást koordinovaného procesu Karel Rychtář, SČMVD

12 Práce cíl a smysl rehabilitace Cíl rehabilitace návrat do normálu V ideálním případě do práce, k zaměstnání, nezávislost Ne každý jej dosáhne, ale každý chce věřit Rozhoduje faktor času a kvality Předchozí příspěvky se zabývaly fázemi rehabilitace Proces rehabilitace je spojitý zákazníka (OZP) v zásadě nezajímá forma pomoci (rezort, zdroj financování a pomoci) ale obsah

13 Zaměstnání, trh práce Mění se obraz trhu práce i práce samotné Dnes nedostatek trafik, jednoduchých činností, domácké práce Prostředí deformováno, část OZP hledá přivýdělek k důchodu a dávkám ne opravdové zaměstnání a má k tomu velmi konkrétní důvody Rostou nároky na práci vzdělání, jazyky, počítače už vstoupily i do jednoduchých činností Roli hraje i tlak na flexibilitu, změny, osobní rozvoj a stres

14 Východiska se nemění, bariéry ano Individuální přístup a včasnost identifikace cesty k návratu, potřeba diagnostiky pro trh práce Motivace na obou stranách Umíme překonávat bariéry technické, komunikační Často nezvládáme tak obyčejné věci, jako je role rodiny (zázemí), solidarita a schopnost nezištně pomáhat (kolegové, přátelé) Často je větší bariérou individualismus okolí, lhostejnost a neznalost principů diverzity - Tyto bariéry mohou generovat větší veřejné výdaje než se zdá

15 Zaměstnání OZP z pohledu zaměstnavatele Integrace OZP ve firemní praxi zvláštní mix chutí : sociální cítění + společenská odpovědnost + předsudky pod kůží + racionální manažerský přístup + negativní zkušenosti s chytráky a spekulanty V HR managementu je tendence k uniformitě OZP však potřebují individuální přístup Pojem DIVERZITA a jeho obsah - zatím málo doceněné Chceme vyšší podíl zaměstnaných OZP na volném trhu práce, ale služby zaměstnanosti se neumí domluvit se zaměstnavateli jejich řečí

16 Co nám chybí a kde brát Co je překážkou a příčinou deficitu: Nekoncepčnost postupu (už od roku 1998)? Resortismus neschopnost se domluvit? Malá politická atraktivita (složitého) tématu? Za 10 let vznikla řada návrhů, doporučení, instrumentů, často pilotně ověřených Projekty, např. (R.A.P., PREGNET), (OZP a volný trh práce) řada dalších kvalitních - existuje řada instrumentů, stačí s nimi začít pracovat

17 Pracovní rehabilitace v praxi PR a IPPR v zákoně o zaměstnanosti 69 od r Důvody, proč příliš nefunguje, už dnes byly opakovány několikrát Nástroj je izolovaný, nenavazuje přirozeně na soc. rehabilitaci V porovnání s ostatními nástroji je považován za složitý a neúčelný Chybí několik zásadních předpokladů - Motivace a cíl (konkrétní zaměstnavatel a prac. místo) - Diagnostika

18 Doporučení z pohledu zaměstnavatele PR musí být součástí celého procesu rehabilitace ne izolovanou částí (až po evidenci uchazeče na ÚP) Prostupný systém sociálních služeb a PR (oběma směry) první návrhy již jsou na MPSV a ÚP ČR Zaměstnavatelé musí věřit tomuto systému musí na něm spolupracovat Vstřícní zaměstnavatelé potřebují praktickou pomoc, podporu - nestačí osvěta a motivace zákonem Diagnostika ve složitějších případech (EDC nebo BD) Důchodový systém nesmí OZP demotivovat

19 Závěrem Nejlepší propagace a osvěta je dobrý příklad Využijme zdravého rozumu a evropských peněz (k prolomení nedůvěry stačí 5 úspěšných v každém kraji) Využijme všeho, co už je vytvořeno analýzy, projekty RAP, PREGNET, SP CSR nabízí hotové postupy a instrumenty stačí jich začít využívat Vytvořme odbornou servisní síť, která posílí ÚP ČR a bude schopna pomoci zaměstnavatelům Věnujme se vstřícným a motivovaným, neztrácejme čas s ostatními přijdou na to sami, až uvěří

20 Díky za pozornost Karel Rychtář

21 Koordinovaná rehabilitace v České republice Konference Význam koordinované komplexní rehabilitace 25. května2015, Senát Parlamentu ČR Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph. D., přednostka, Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze

22 21. století věk se posouvá: let = střední věk (middle age) let = časné stáří (early maturity) 86 let a výše = pozdní stáří (late maturity)

23 45 % 40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5 % 0 % tisíc osob s disabilitou jejich podíl 10,2% populace ČR. Graf: Podíl počtu zdravotně postižených osob v populaci muži ženy celkem věková skupina

24 Počet obyvatel v ČR k ,75% ,84% ,48% ,0075% 4

25 Rehabilitace je obnova nezávislého a plnohodnotného tělesného a duševního života osob po úrazu, nemoci, nebo zmírnění trvalých následků nemoci nebo úrazu pro život a práci člověka. ICF WHO 2001

26 ve zdravotnictví včetně ergodiagnostiky rehabilitace sociální pedagogickovýchovná pracovní

27 Lékař v rehabilitaci lékařské vstupní vyšetření indikace dalších funkčních vyšetření rehabilitačního týmu závěrečná zpráva - Souhrn a posouzení výsledků jednotlivých odborníků týmu, vystavení pozitivní rekomandace pro zdravotníky pro úřady práce pro sociální služby pro vzdělávání (školy)

28 Interprofesní tým rehabilitaci: lékaři psychologové fyzioterapeuti ergoterapeuti logopedi speciální pedagogové sociální pracovnice nutriční terapeuti zdravotní sestry protetici posudkoví lékaři inženýři biomedicíny rodina přátelé

29 Nutnost zajistit využití moderních technologií v rehabilitaci: kompenzační rehabilitační prostředky v oblasti soběstačnosti pomůcky pro vzdělávání individuální pomůcky pro zaměstnání jiné moderní technické prostředky nutné např. v bytě, v dopravě, v zaměstnání

30 Financování pomůcek je vícezdrojové finanční zdroje máme ze zdravotních pojišťoven, v oblasti sociální rehabilitace ze zákona o sociálních službách, oblasti rehabilitace pedagogické z kapitoly vzdělání (regionální odbor školství), v oblasti pracovní rehabilitace z úřadů práce. 10

31 Mezinárodní klasifikace WHO Mezinárodní klasifikace nemocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví 11

32 ICF biopsychosociální model Zdravotní stav, onemocnění, úraz, vrozená vada Tělesné funkce a struktury Aktivity Participace Porucha Limitované aktivity Omezená participace Faktory osobnosti Faktory prostředí

33 Disability (definice podle ICF, konsenzus panelové diskuze v Praze, MHADIE) DISABILITA je snížení funkčních schopností na úrovni těla jedince, nebo společnosti, která vzniká, když se konfrontuje zdravotní stav s bariérami prostředí. Definition of disability: what is in a name?, Leonardi M. et al. on behalf of MHADIE Consortium, The Lancet 7 October 2006, Vol 368; pagg

34 Kód xxx.0 Žádný problém (nepřítomen, zanedbatelný) 0-4 % xxx.1 Lehký problém (malý,nepatrný,nízký) 5-24 % xxx.2 Střední problém (mírný, snesitelný) 25-49% xxx.3 Těžký problém (vysoký, extrémní) 50-95% xxx.4 Úplný problém (totální) %

35 Používání Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) je ZÁVAZNÉ. Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR zavádí s účinností od 1. července 2010 klasifikaci MKF (podle 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Uveřejněno ve Sbírce předpisů ČR jako Sdělení ČSÚ č.431/2009 Sb., částka 137/2009 Sb.

36 Zrušení povinnosti zapisovat do zdravotnické dokumentace stav pacienta podle MKF. Zrušeno zákonem č. 66/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.

37 Úhrada zdravotních pojišťoven podle stupně disability (ICF), hrazená lůžek podle stupně disability i úhrada ambulantních výkonů 1. stupeň bez disability 2. stupeň lehká disabilita 3. stupeň středně těžká disabilita 4. stupeň těžká disabilita 5. stupeň velmi těžká disabilita

38 MKF je již aplikovaná do některých nových legislativních norem v ČR. Např. vyhláška 359/2009 Sb. O posuzování invalidity platná od : 1. stupeň %, 2. stupeň %, 3. stupeň %.

39 Zákon o sociálních službách VYHLÁŠKA 388/2011, kterou se stanoví bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 9 odst. 6 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 360/2011 Sb.

40 Způsob posuzování od 1/1/2012 zdravotní stav se posuzuje u těchto 10 základních životních potřeb. Mobilita Orientace Komunikace Stravování Oblékání a obouvání Tělesná hygiena Výkon fyziologické potřeby Péče o zdraví Osobní aktivity Péče o domácnost

41 Příloha č.1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a) Mobilita: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových. b) Orientace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. c) Komunikace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.

42 Jestliže jde o onemocnění psychické, mentální, fatické nebo kognitivní musí být přílohou funkčního hodnocení vyšetření klinickým psychologem, psychiatrem event. klinickým logopedem. U metabolických onemocněních se musí brát v úvahu nutrice. 22

43 Úmluva OSN o právech osob s disabilitou (zdravotním postižením). Úmluva byla přijata Valným shromážděním OSN V ČR vstoupila v platnost podle článku 45, odst. 2, dne 28. října 2009.

44 Článek 26 Habilitace a rehabilitace Státy, smluvní strany Úmluvy, přijmou účinná a vhodná opatření umožňující osobám se zdravotním postižením získat a udržet si maximální možnou míru nezávislosti, maximální fyzické, duševní, sociální a pracovní schopnosti a plně se začlenit a participovat ve všech oblastech života společnosti.

45 Doporučení Rady Evropy [Rec (2006) 5] Akční plán na podporu práv a plného zapojení osob s disabilitami (zdravotním postižením) do společnosti: zlepšení kvality života osob se zdravotním postižením v Evropě bylo schváleno na 961. zasedání delegátů ministrů dne 5. dubna 2006.

46 Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období , leden 2015, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, kapitola Rehabilitace.

47 Věstník ministerstva zdravotnictví České republiky Ročník 2010, částka 2, vydáno: 1. března 2010 OBSAH: 1. Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocnění v České republice 2. Cenový předpis MZ 2/2010/DZP

48 ÚZIS 2012 Kód dg Skupina základních diagnóz Muži Ženy celkem I60 Subarachnoidální krvácení I61 Intracerebrální krvácení I62 Jiné neúrazové intrakraniální krvácení I63 Mozkový infarkt I64 Cévní mozková příhoda, neurčená jako krvácení nebo infarkt I65 Uzávěr a zúžení přívod.mozk. tepen nekončící mozkovým infarktem I66 Uzávěr a zúžení mozkových tepen nekončící mozkovým infarktem I67 Jiná cévní onemocnění mozku I69 Následky cévních nemocí mozku Celkem

49 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů Hlava V: Součinnost zdravotnických zařízení při posuzování zdravotního stavu fyzických osob. 9 1) Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadů práce do 14 dnů provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby.

50 Smlouva o poskytování služeb při posuzování zdravotního stavu uzavřená mezi Českou republikou, její organizační složkou, Úřadem práce hl.m. Prahy a Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, platná od Předmět smlouvy: vymezení práv a povinností výše uvedených smluvních stran o poskytování služeb při posuzování zdravotního stavu fyzických osob a následné vydání lékařského posudku.

51 Iniciativa Společenství EQUAL rehabilitace aktivace práce RAP

52 Veřejná zakázka v rámci projektu Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci

53 Ergodiagnostické centra v ČR projekt RAP a PREGNET. 33

54 Na MPSV se připravuje zákon o koordinované rehabilitaci a zákon o sociálních službách, který vychází z filosofie MKF.

55 TERAPIE + REHABILITACE 1. FÁZE 2. FÁZE 3. FÁZE 4. FÁZE 5. FÁZE REHABILITACE TERAPIE akutní subakutní chronická Subacute stage - dlouhodobá péče a komunitní služby zdravotní sociální

56 JUDr. Pavel Ptáčník vedoucí Oddělení sekretariátu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany

57 občanská sdružení (spolky) zdravotně postižených, obecně prospěšné společnosti, ústavy, nadace, některá zdravotnická zařízení, domovy pro osoby se zdravotním postižením.

58 Do systému sociální rehabilitace vstupují osoby s dlouhodobým či trvalým zdravotním postižením za účelem absolvování nácviku potřebných dovedností, směřujících k překonávání sociálních důsledků vzniklých v souvislosti s jejich zdravotním postižením a nalezení aktivní participace ve společnosti.

59 Za základní postupy při provádění sociální rehabilitace lze považovat: psychosociální terapii směřující k akceptaci existujícího zdravotního postižení, reedukační činnosti zaměřené na využívání a rozvoj zachovaného potenciálu poškozených funkcí, edukační činnosti zaměřené na rozvíjení nepostižených funkcí a schopností.

60 Mezi specializované rehabilitační programy patří zejména: sebeobsluha a vedení domácnosti, samostatný pohyb a prostorová orientace, nácvik speciálních dovedností, používání kompenzačních pomůcek, sociální komunikace, poradenství.

61 Právní úprava sociální rehabilitace je provedena v 70 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění: Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.

62 a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začleňování: 1. nácvik obsluhy běžných zařízení a spotřebičů, 2. nácvik péče o domácnost, například péče o oděvy, úklid, drobné údržbářské práce, chod kuchyně, nakupování, 3. nácvik péče o děti nebo další členy domácnosti, 4. nácvik samostatného pohybu včetně orientace ve vnitřním i venkovním prostoru, 5. nácvik dovedností potřebných k úředním úkonům, například vlastnoručního podpisu.

63 b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. nácvik schopnosti využívat dopravní prostředky, 2. nácvik chování v různých společenských situacích, 3. nácvik běžných a alternativních způsobů komunikace, kontaktu a práce s informacemi,

64 c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: upevňování získaných motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. podávání informací o možnostech získávání rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, 2. informační servis a zprostředkovávání služeb.

65 Poskytovatelé sociální rehabilitace jsou financováni zpravidla kraji, a to prostřednictvím účelově určených dotací na sociální služby, které jsou krajům pro tento účel poskytovány ze státního rozpočtu. Financování je nenárokové.

66 a) Veškeré aktivity, které se v oblasti sociální rehabilitace provádějí, jsou financovány výlučně prostřednictvím nenárokových dotací, b) provozovatelé všech center a středisek se potýkají s neustálou existenční nejistotou. Za této situace, bez garantovaného finančního zajištění, nelze tyto činnosti, při udržení potřebné úrovně a kvality, do budoucna dlouhodobě provozovat.

67 Nejsou dostatečně vymezeny základní vztahy a vazby v systému sociální rehabilitace, a to zejména: a) nárok osoby na sociální rehabilitaci, b) okruh oprávněných osob, kterým má být sociální rehabilitace poskytnuta, c) výčet a součinnost všech relevantních institucí, které se mají na provádění sociální rehabilitace podílet, d) udělování akreditací subjektům pro provádění sociální rehabilitace.

68 Kontakt:

69 Význam koordinované komplexní rehabilitace Senát 25. května 2015

70 Ucelená rehabilitace nekonečný příběh - Vytvoření a fungování systému ucelené rehabilitace by mělo vycházet ze Standardních pravidel vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, která byla schválena Valným shromážděním OSN v roce Čl. 23 Standardních pravidel stanoví Rehabilitace je proces, jehož cílem je umožnit osobám se zdravotním postižením, aby dosáhly a zachovaly si optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou, psychickou a/nebo sociální úroveň funkcí, tedy poskytnout jim prostředky pro změnu jejich života směrem k dosažení vyšší úrovně nezávislosti. - Pozor, nepatří sem počáteční léčebná péče.

71 Ucelená rehabilitace nekonečný příběh - Standardní pravidla doporučují státům vytvořit mechanismy ucelené rehabilitace. - Jak jsme se s doporučením vypořádali: - Národní plán vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, schválený v roce 1998, ukládá zřizování rehabilitačních center, legislativní zakotvení a zajištění jejich financování. - V červnu 1999 jednání mezi MPSV a MZ - byla ustavena mezirezortní pracovní skupina - úkolem bylo navrhnout koncepci systému ucelené rehabilitace. Usnesení vlády z 30. října 2002 stanovilo na rok 2005 úkol dobudovat síť rehabilitačních center v krajích k vytvoření ucelené

72 Ucelená rehabilitace nekonečný příběh Projednala vláda Návrh věcného záměru zákona o rehabilitaci, který počítá se vznikem krajských rehabilitačních orgánů, nepodpořila legislativní rada vlády a zcela jednoznačně se za něj nepostavilo ani MPSV ČR. - Nicméně vláda uložila, aby byl Věcný návrh do poloviny roku 2005 přepracován a znovu předložen vládě. - Již tehdy bylo zřejmé, že je potřeba zvláštní zákon. Citace z té doby Podle přednostky kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Olgy Švestkové bez přijetí rámcového zákona systém ucelené rehabilitace (upravený pouze resortními předpisy) nebude v praxi fungovat.

73 Ucelená rehabilitace nekonečný příběh Termín roku 2005 sice nebyl dodržen, ale na přípravě zákona se přesto pracovalo. Usnesení vlády z července 2007 I. s c h v a l u j e věcný záměr zákona o rehabilitaci osob se zdravotním postižením a o změně a doplnění některých dalších zákonů II. u k l á d á místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí, ministru zdravotnictví a ministryni školství, mládeže a tělovýchovy předložit do 31. března 2008 návrh zákona ve smyslu bodu I. tohoto usnesení s tím, že do tohoto návrhu budou zapracovány připomínky vlády a připomínky uvedené ve stanovisku předsedy Legislativní rady vlády.

74 Ucelená rehabilitace nekonečný příběh Bohužel další volby a politické turbulence způsobily, že návrh z roku 2007 nebyl dopracován a začalo se znovu. Tak vláda opakovaně schválila další verzi věcného záměru - tentokrát koordinované rehabilitace V l á d a s c h v a l u j e návrh věcného záměru zákona o koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením; u k l á d á ministrovi práce a sociálních věcí vypracovat návrh zákona o koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením a předložit jej vládě do 31. prosince provede: Ministr práce a sociálních věcí RNDr. Petr Nečas v. r. předseda Vlády ČR

75 Ucelená rehabilitace nekonečný příběh - A opět znova: - V roce 2011, po dalším zamítnutí věcného záměru ucelené rehabilitace Vládou ČR, byla vytvořena na MPSV ČR, pracovní skupina pod vedením tehdejšího náměstka D. Kafky. - Pracovní skupina byla skutečně reprezentační. Termín ucelená rehabilitace se změnil na termín koordinovaná rehabilitace. - Místo zpracování věcného záměru zákona se začalo pracovat pouze na Tezích věcného záměru.

76 Ucelená rehabilitace nekonečný příběh - Teze byly dopracovány a předloženy vedení ministerstva. - Výměna jednoho ministra za ministryni, potom zase chvíli jiný ministr a nyní další ministryně. - Priority jednoho ministra nejsou prioritami druhého a tak se na uceleně koordinovanou rehabilitaci zapomnělo. - Začátkem letošního roku NRZP ČR opět vyzvala politickou reprezentaci k urychlenému řešení zákona o koordinované rehabilitaci. Jednali jsme s předsedou vlády a paní ministryní M. Marksovou. Po mnoha dohadování, kdo má být garantem přípravy zákona padlo rozhodnutí, že příprava zákona bude jako úkol nového Národního plánu podpory vyrovnávání rovných příležitostí a garantem bude MPSV.

77 Závěr Jsme u konce. Vláda dnes schvaluje Národní plán podpory vyrovnávání příležitostí pro OZP, který mj. stanoví: Cíl: Nastavit podmínky a pravidla pro koordinaci rehabilitace osob se zdravotním postižením Vypracovat právní úpravu zajišťující koordinaci rehabilitace a nástroje jejího financování. Gestor: MPSV Spolugestor: MZ, MŠMT Termín: Osobně jsem skeptický, když jsem viděl tu nechuť MPSV ČR, být gestorem přípravy zákona.

78 Dámy a pánové, děkuji Vám za pozornost Mgr. Václav Krása v.krasa@nrzp.cz