Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem, k Edice Účetnictví a daně. JUDr. Jan Přib

Transkript

1

2

3

4 Edice Účetnictví a daně JUDr. Jan Přib Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem, k Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Zlom Jan Šístek Odpovědný redaktor Ing. Václav Marád, CSc. Počet stran 224 Druhé vydání, Praha 2010 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod GRADA Publishing, a.s., 2010 ISBN GRADA Publishing: tel.: , fax: ,

5 Obsah O autorovi Předmluva Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Část první ÚVODNÍ USTANOVENÍ Rozsah působnosti Účast na pojištění Vymezení některých pojmů Druhy dávek Část druhá ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ Hlava I Okruh pojištěných osob Hlava II Účast zaměstnanců na pojištění Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění Pojištění při zaměstnání malého rozsahu Souběh pojištění z více zaměstnání Vynětí zaměstnanců z pojištění Vznik, zánik a přerušení pojištění zaměstnanců Hlava III Účast osob samostatně výdělečně činných na pojištění Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných na pojištění Pojištění při výkonu několika samostatných výdělečných činností Vznik a zánik pojištění osob samostatně výdělečně činných Část třetí DÁVKY Hlava I Obecné podmínky nároku na dávky a jejich výplatu Hlava II Denní vyměřovací základ Hlava III Nemocenské Díl 1 Podmínky nároku na nemocenské

6 Díl 2 Podpůrčí doba u nemocenského Díl 3 Výše nemocenského a Hlava IV Peněžitá pomoc v mateřství Díl 1 Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství Díl 2 Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství Délka podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství Počátek a ukončení podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství v některých případech Přerušení výplaty peněžité pomoci v mateřství Díl 3 Výše peněžité pomoci v mateřství a Díl 4 Společné ustanovení o peněžité pomoci v mateřství Hlava V Ošetřovné Díl 1 Podmínky nároku na ošetřovné Díl 2 Podpůrčí doba u ošetřovného a Díl 3 Výše ošetřovného Hlava VI Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Díl 1 Podmínky nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Díl 2 Podpůrčí doba u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Díl 3 Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Hlava VII Společná ustanovení o dávkách Díl 1 Nárok na dávky a na jejich výplatu Nárok na dávku Nárok na výplatu dávky Vzdání se nároku na výplatu dávky Díl 2 Souběh nároků na výplatu dávek

7 Díl 3 Přechod nároku na dávky a jejich výplatu Díl 4 Změna nároku na dávky a jejich výplatu Část čtvrtá POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PRO ÚČELY POJIŠTĚNÍ Hlava I Základní ustanovení Ošetřující lékař Hlava II Posuzování dočasné pracovní neschopnosti Díl 1 Základní pojmy Dočasná pracovní neschopnost Režim dočasně práce neschopného pojištěnce a místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti Díl 2 Posuzování dočasné pracovní neschopnosti Vznik dočasné pracovní neschopnosti Průběh dočasné pracovní neschopnosti Ukončování dočasné pracovní neschopnosti Rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti Díl 3 Povinnosti a oprávnění lékařů Povinnosti ošetřujícího lékaře Povinnosti zařízení závodní preventivní péče Oprávnění ošetřujících lékařů a zařízení závodní preventivní péče Díl 4 Povinnosti a oprávnění dočasně práce neschopného pojištěnce Díl 5 Povinnosti a oprávnění zaměstnavatele Hlava III Posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby Hlava IV Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Díl 1 Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství Díl 2 Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování ošetřovného Vznik a zánik potřeby ošetřování nebo péče Povinnosti ošetřujícího lékaře

8 70 Povinnosti zdravotnického zařízení Povinnosti pojištěnce Oprávnění zaměstnavatele Díl 3 Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Hlava V Kontrola posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění Hlava VI Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce Hlava VII Součinnost zdravotnických zařízení a fyzických a právnických osob Hlava VIII Oprávnění orgánů nemocenského pojištění při porušování povinností lékařů při posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění Část pátá ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ Hlava I Orgány nemocenského pojištění a jejich příslušnost k provádění pojištění Díl 1 Orgány nemocenského pojištění Díl 2 Příslušnost orgánů nemocenského pojištění k provádění pojištění Věcná příslušnost Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení Hlava II Úkoly a oprávnění při provádění pojištění Díl 1 Úkoly a oprávnění orgánů nemocenského pojištění Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení Úkoly České správy sociálního zabezpečení Úkoly služebních orgánů Úkoly Ministerstva práce a sociálních věcí Odstraňování tvrdostí Oprávnění orgánů nemocenského pojištění Díl 2 Úkoly živnostenských úřadů a

9 Díl 3 Úkoly zaměstnavatelů v pojištění Oddíl 1 Rozdělení zaměstnavatelů a jejich příslušnost k plnění úkolů v pojištění Oddíl 2 Úkoly zaměstnavatelů přihlašovaných do registru zaměstnavatelů Oddíl 3 Úkoly služebních útvarů Oddíl 4 Úkoly věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence Díl 4 Povinnosti pojištěnců Díl 5 Povinnosti dalších subjektů Hlava III Vyplácení dávek Díl 1 Příslušnost k výplatě dávek Díl 2 Uplatňování nároku na výplatu dávek Díl 3 Výplata dávek Způsob výplaty dávek Výplata dávek do ciziny Výplata dávky zvláštnímu příjemci Hlava IV Sdělování údajů a informační systémy pojištění Díl 1 Povinnost zachovávat mlčenlivost Díl 2 Sdělování údajů Oddíl 1 Sdělování údajů mezi orgány nemocenského pojištění Oddíl 2 Sdělování údajů mezi orgány nemocenského pojištění a živnostenskými úřady a Oddíl 3 Sdělování údajů orgány nemocenského pojištění ostatním subjektům Oddíl 4 Sdělování údajů orgánům nemocenského pojištění ostatními subjekty Oddíl 5 Sdělování údajů z jiných informačních systémů veřejné správy Oddíl 6 Sdělování údajů do zahraničí

10 Díl 3 Informační systémy pojištění Registry pojištěnců Registry zaměstnavatelů Hlava V Odpovědnost, sankce a správní delikty v pojištění Díl 1 Odpovědnost v pojištění a sankce Odpovědnost za přeplatek Krácení nebo odnětí nemocenského Regresní náhrada Díl 2 Správní delikty Oddíl 1 Přestupky Oddíl 2 Správní delikty právnických osob Oddíl 3 Společná ustanovení Hlava VI Řízení ve věcech pojištění Účastníci řízení Zahájení řízení Vysvětlení a čestné prohlášení Lhůty pro vydání rozhodnutí Přerušení řízení Doručování Rozklad Odvolání a rozklad Účinky odvolání a rozkladu Zkrácené řízení Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování Souhlas orgánu nemocenského pojištění Řízení o odstranění tvrdosti Náklady řízení Soudní přezkum Exekuce Část šestá SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Sdělování údajů a Obstarávání údajů Splnění oznamovací povinnosti Podání

11 Počítání času Placení dluhu Výnos z pořádkových pokut Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a Tiskopisy Část sedmá PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Hlava I Přechodná ustanovení Hlava II Závěrečná ustanovení Zmocňovací ustanovení Zrušovací ustanovení Účinnost Přechodná ustanovení podle zákona č. 302/2009 Sb Čl. II Přechodná ustanovení podle zákona č. 362/2009 Sb Čl. XIV

12

13 O autorovi JUDr. Jan Přib, CSc. (1950) je odborníkem na nemocenské a důchodové pojištění a další otázky sociálního zabezpečení. Od ukončení studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1973 pracuje v oblasti legislativy sociálního zabezpečení na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Je spoluautorem nového zákona o nemocenském pojištění a dále i platného zákona o důchodovém pojištění, zákonů o sociálním zabezpečení z let 1975 a 1988 a podílí se na tvorbě dalších sociálních předpisů. Působí rovněž v komisi Legislativní rady vlády pro veřejné právo. Přednáší pro odbornou veřejnost a své dlouholeté zkušenosti ze sociální oblasti využívá též při publikační činnosti. Publikuje v odborných časopisech, podílí se na přípravě učebních textů pro Právnickou fakultu UK a je spoluautorem řady publikací z oblasti sociálního zabezpečení. O autorovi 13

14

15 Předmluva Nemocenské pojištění je od 1. ledna 2009 upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Nový zákon o nemocenském pojištění obsahuje komplexní úpravu nemocenského pojištění, tj. jak oblast dávkovou, tak organizační a procesní, včetně posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nahradil všechny dosavadní předpisy nemocenského pojištění, tj. zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, část šestou zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, která upravuje nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných, a příslušná ustanovení zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, která dosud upravují nemocenské pojištění; rovněž zrušil dosavadní prováděcí předpisy (tj. vyhlášky č. 143/1965 Sb., č. 165/1979 Sb., č. 31/1993 Sb. a č. 141/1958 Ú.l.). K novému zákonu se nepředpokládá vydání prováděcích předpisů, které by podrobněji upravovaly některé otázky nemocenského pojištění nebo doplňovaly zákonnou úpravu (k zákonu je vydán jen jeden prováděcí předpis, a to vyhláška, kterou se stanoví náležitosti průkazu zaměstnanců orgánů nemocenského pojištění provádějících kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců). V samostatném zákoně je obsažena jen úprava pojistného na nemocenské pojištění, a to v rámci zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Na nový zákon o nemocenském pojištění navazovaly též změny v jiných právních předpisech; jednalo se zejména o rozsáhlou novelizaci zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Změny jiných právních předpisů obsahoval zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. V oblasti nemocenského pojištění platí jednotný systém pro všechny pojištěnce; to znamená, že se již nerozlišují tři relativně samostatné soustavy, tj. nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a nemocenské pojištění (nemocenská péče) osob ve služebním poměru, avšak zachovávají se některé nutné odchylky (například dobrovolná účast osob samostatně výdělečně činných). Mezi nejvýznamnější změny patří vyplácení nemocenského až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény s tím, že v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény jsou zaměstnanci zabezpečeni náhradou mzdy nebo platu po- Předmluva 15

16 skytovanou jejich zaměstnavatelem. Dávky nemocenského pojištění vyplácejí zaměstnancům jen orgány nemocenského pojištění, nikoliv již zaměstnavatelé; v důsledku toho je také změněn okruh povinností zaměstnavatelů. U všech dávek nemocenského pojištění došlo k větším či menším změnám, a to jak v podmínkách nároku, tak při stanovení výše dávek (včetně základu pro stanovení dávek, kterým je denní vyměřovací základ). Nově jsou upravena i pravidla účasti na nemocenském pojištění. Publikace obsahuje úplné znění zákona o nemocenském pojištění, tj. platný text zákona se zapracováním změn podle novel, které byly přijaty před nabytím účinnosti zákona o nemocenském pojištění i v průběhu roku 2009, s výkladem jednotlivých ustanovení. Výklad je doplněn řadou praktických příkladů; pro lepší pochopení právní úpravy rovněž upozorňuje na související ustanovení zákona o nemocenském pojištění nebo na jiné související právní předpisy. V tomto druhém vydání je kromě změn, které přinesly novely zákona o nemocenském pojištění přijaté v roce 2008 (tj. změn vyplývajících ze zákonů č. 306/2008 Sb. a č. 479/2008 Sb., které nabývají účinnosti až od roku 2010) a v roce 2009, reagováno na změny vyplývající z jiných právních předpisů i na dosavadní poznatky z praxe. Publikace vychází z právního stavu ke dni 1. ledna Citace ustanovení a předpisů Pokud se ve výkladu citují jednotlivá ustanovení bez bližší specifikace zákona, jedná se o ustanovení zákona o nemocenském pojištění (pokud ze souvislosti neplyne něco jiného). Ve zkratkách se citují tyto předpisy: ZOPSZ zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; ZPSZ zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; ZDP zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Předpisy, které jsou obecně známé a frekventované, se citují slovně (např. zákoník práce); ostatní předpisy se citují číslem a názvem. Při citacích se pro zjednodušení neuvádějí novely předpisů; vždy se však má na mysli předpis ve znění novel (tj. platné znění). Text poznámek pod čarou je uveden v závěru publikace (str. 211 až 215). Prosinec 2009 autor 16 Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem

17 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje nemocenské pojištění (dále jen pojištění ) pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. (2) Pojistné na pojištění upravuje zvláštní právní předpis 1). (3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti pojištění 2). V úvodním ustanovení je vymezen rozsah působnosti zákona. Nová úprava nemocenského pojištění je komplexní a zahrnuje jak hmotněprávní stránku, tj. okruh osob účastných nemocenského pojištění a okruh dávek s vymezením podmínek nároku a jejich výše, tak organizační a procesní stránku, tj. vymezení soustavy orgánů provádějících nemocenské pojištění a stanovení jejich kompetencí, provádění nemocenského pojištění včetně úkolů zaměstnavatelů a řízení ve věcech nemocenského pojištění. Nová úprava obsahuje též posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění. Samostatně je nadále upraveno pojistné na nemocenské pojištění v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; tento zákon byl v souvislosti s nabytím účinnosti zákona o nemocenském pojištění ovšem podstatně novelizován zákonem č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění (zákonem č. 189/2006 Sb. se mění též řada dalších zákonů, zejména zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, z ně- Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 17

18 hož se vypouštějí ustanovení o provádění nemocenského pojištění, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Nový zákon o nemocenském pojištění již neupravuje tři samostatné podsystémy, tj. nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění osob ve služebním poměru a nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných. Pro všechny tyto pojištěnce bude platit jednotný systém, obdobně jako je tomu v oblasti důchodového pojištění, se zachováním nutných odchylek. Nová úprava nemocenského pojištění vychází z tradičních zásad veřejnoprávního sociálního pojištění. Jedná se o všeobecnost pojištění, kdy pojištěny jsou všechny ekonomicky aktivní osoby, o obligatornost pojištění, kdy pojištěni jsou povinně všichni zaměstnanci, o solidaritu v systému, kdy jsou solidární pojištěnci nepostižení sociální událostí s pojištěnci sociální událostí postiženými a pojištěnci s vyššími příjmy s pojištěnci s nižšími příjmy, a o obligatornost nároků, kdy při splnění stanovených podmínek vzniká nárok na dávku přímo ze zákona. Třetí odstavec upozorňuje na nadřazenost předpisů ES; jde o předpisy, které mají charakter nařízení (v oblasti nemocenského pojištění se jedná především o nařízení č. 1408/71 a prováděcí nařízení č. 574/72 a od 1. května 2010 se jedná o nařízení č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení č. 988/2009, a o nařízení č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení). Podle čl. 249 Smlouvy o založení Evropského společenství mají nařízení obecnou působnost a jsou závazná v celém rozsahu a přímo použitelná ve všech členských státech EU. Předpisy ES mají vliv především na účast na nemocenském pojištění (srov. výklad k 6). Tyto předpisy ES se používají též ve vztahu ke státům Evropského hospodářského prostoru (tj. Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku) a ke Švýcarsku. 2 Účast na pojištění Pojištění se účastní fyzické osoby a) povinně, jde-li o osoby uvedené v 5 písm. a), b) dobrovolně, jde-li o osoby uvedené v 5 písm. b) nebo o zahraniční zaměstnance [ 3 písm. q)]. Základním principem účasti na nemocenském pojištění je (jako dosud) povinná účast, která se vztahuje na zaměstnance. Dobrovolně se nemocenského pojištění mohou účastnit osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci. 18 Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem

19 3 Vymezení některých pojmů V tomto zákoně se rozumí a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se považuje též fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta ( 15), uplatňuje nárok na dávku pojištění (dále jen dávka ) nebo dávku pobírá, a fyzická osoba v době přerušení pojištění, b) zaměstnavatelem právnická osoba nebo fyzická osoba, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice (dále jen věznice ), v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonává zabezpečovací detenci osoba zařazená do práce, a útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů 3) služební příjem nebo vojákům z povolání 4) plat, popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání, (dále jen služební útvar ), c) sídlem zaměstnavatele 1. u právnické osoby její sídlo nebo sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci; sídlem organizační složky se rozumí adresa jejího umístění, 2. u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu 5), a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu 6) v České republice; u osoby, která nemá hlášený ani trvalý pobyt v České republice, místo jejího podnikání na území České republiky a v případě, že taková osoba na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu zaměstnance, místo výkonu práce těchto zaměstnanců, 3. u organizační složky státu a služebního úřadu jejich sídlo stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě statutem nebo obdobným předpisem, d) mzdovou účtárnou útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů, e) započitatelným příjmem příjem, který se podle zvláštního právního předpisu 1) zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 19

20 f) dosaženým příjmem započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci do kalendářního měsíce, g) zaměstnáním právní vztah, na základě kterého vykonávají práci, pracovní nebo obdobnou činnost nebo službu (dále jen práce ) zaměstnanci uvedení v 5 písm. a), h) osobou samostatně výdělečně činnou fyzická osoba považovaná za osobu samostatně výdělečně činnou pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu 7), i) samostatnou výdělečnou činností činnost považovaná za samostatnou výdělečnou činnost pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu, a to včetně spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti 8), j) pojištěnou činností zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na pojištění, samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba samostatně výdělečně činná na základě výkonu této činnosti přihlásila k účasti na pojištění, a zaměstnání zahraničního zaměstnance, pokud se přihlásil k účasti na po jištění, k) podpůrčí dobou doba, po kterou má být podle tohoto zákona vyplácena dávka, l) sociální událostí, s níž tento zákon spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény 9), vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo, m) porodem takové ukončení těhotenství, při kterém je do matriky narození zapsáno narození dítěte, n) domáckým zaměstnancem zaměstnanci uvedení v 5 písm. a) bodech 1, 4 až 6 a 15, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují, o) smluvním zaměstnancem zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (dále jen zahraniční zaměstnavatel ), je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele, p) smluvním zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má ve smyslu písmene c) sídlo na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli, 20 Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem

21 q) zahraničním zaměstnancem zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele, je-li činný v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, r) státem, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, mimo těchto států též členské státy Evropské unie, s) členským státem Evropské unie též stát, který není členem Evropské unie, avšak aplikuje předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 10), t) mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení smlouva o sociálním zabezpečení, která obsahuje ustanovení o používání právních předpisů při výdělečné činnosti na území druhého smluvního státu. V ustanovení jsou vymezeny základní pojmy používané v zákoně. K pojmu zaměstnavatel [písmeno b)] srov. též 35a odst. 1 ZOPSZ a 3 odst. 1 písm. a) ZPSZ a k pojmu mzdová účtárna [písmeno d)] srov. 10 větu druhou ZPSZ. U započitatelného příjmu [písmeno e)] se upozorňuje na novou defi nici vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti u zaměstnance v 5 odst. 1 a 2 ZPSZ (ve znění zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb.), který je nyní vymezen ve vztahu k předmětu daně z příjmů fyzických osob; tato nová defi nice vyměřovacího základu platí od 1. ledna 2007 a byla upravena od 1. ledna Defi nice osoby samostatně výdělečně činné [písmeno h)] je obsažena v 9 ZDP. Na základě tohoto ustanovení platí i pro oblast nemocenského pojištění, že osobou samostatně výdělečně činnou jsou fyzické osoby, které a) podnikají v zemědělství, pokud jsou osoby provozující zemědělskou výrobu evidovány na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, u místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, b) provozují živnost na základě oprávnění provozovat živnost podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), c) jsou společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti a vykonávají činnost pro tuto společnost, d) vykonávají uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně; k tomuto zdanění srov. 7 odst. 8 a 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů (u tohoto okruhu osob samostatně výdělečně činných došlo přitom k novému vymezení na základě zákona č. 189/2006 Sb.), e) vykonávají jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů, které nejsou uvedeny v písmenech a) až d), nebo činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku po roce 2003; podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 21

22 mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů se považuje např. činnost advokátů, notářů, auditorů, daňových poradců, patentových zástupců, znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodců podle zákona o kolektivním vyjednávání a insolvenčních správců podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), f) vykonávají jiné činnosti neuvedené výše v písmenech a) až e), a to vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu; za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich části) a movitých věcí. Osobou samostatně výdělečně činnou může být jen osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let. K pojmu domácký zaměstnanec [písmeno n)] srov. 317 zákoníku práce (zákoník práce, který přitom nepoužívá označení domácký zaměstnanec, neobsahuje podmínku, aby zaměstnanec, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, musel pracovat doma). Smluvní zaměstnanci [písm. o)] a zahraniční zaměstnanci [písmeno q)] jsou nové kategorie pojištěnců od 1. ledna Příklad 1 Firma se sídlem v ČR uzavřela obchodní smlouvu s fi rmou se sídlem v Brazílii. Součástí této smlouvy bylo též ujednání o vyslání zaměstnance brazilské fi rmy do ČR k české fi rmě, aby tento zaměstnanec brazilské fi rmy pracoval v ČR pro českou fi rmu, která pak bude mzdové náklady na tohoto zaměstnance placené brazilskou fi rmou uhrazovat brazilské fi rmě. Zaměstnanec brazilské fi rmy pracující v ČR pro českou fi rmu (tj. česká fi rma řídí práci tohoto zaměstnance, avšak tento zaměstnanec není v pracovním vztahu k české fi rmě) je pro účely nemocenského pojištění smluvním zaměstnancem a česká fi rma je smluvním zaměstnavatelem; ČR neuzavřela s Brazílií mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení a zaměstnanec brazilské fi rmy neuzavřel s fi rmou se sídlem v ČR pracovní vztah, nýbrž pro českou firmu pracuje na základě smlouvy mezi oběma fi rmami. Příklad 2 Firma se sídlem v Austrálii otevřela v ČR své zastoupení a vyslala do ČR svého zaměstnance, aby zde pro ni pracoval. Tento zaměstnanec je pro účely nemocenského pojištění považován za zahraničního zaměstnance. 22 Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem

23 Státy, které nejsou členy Evropské unie, avšak aplikují předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení [písmeno s)], jsou státy Evropského hospodářského prostoru, a to Norsko, Island a Lichtenštejnsko, a dále (na základě dohody o volném pohybu osob mezi EU a Švýcarskem, která začala platit od 1. dubna 2006) též Švýcarsko. Mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení [písmeno t)] uzavřela Česká republika (resp. je vázána smlouvou, byla-li smlouva uzavřena před 1. lednem 1993) s těmito státy (kromě členských států EU, kde platí předpisy o koordinaci systémů sociálního zabezpečení): Bosna a Hercegovina (vyhláška č. 3/1958 Sb.), Chile (sdělení č. 23/2004 Sb. m.s.), Chorvatsko (sdělení č. 82/2000 Sb. m.s.), Izrael (sdělení č. 73/2002 Sb. m.s.), Japonsko (sdělení č. 41/2009 Sb. m.s.), Kanada (sdělení č. 1/2003 Sb. m.s.), Korea (sdělení č. 80/2008 Sb. m.s.), Makedonie (vyhláška č. 3/1958 Sb.), Quebek (sdělení č. 124/2003 Sb. m.s.), Srbsko a Černá Hora (sdělení č. 130/2002 Sb. m.s.), Turecko (sdělení č. 135/2004 Sb. m.s.), Ukrajina (sdělení č. 29/2003 Sb. m.s.) a USA (sdělení č. 85/2008 Sb. m.s.). 4 Druhy dávek Z pojištění se poskytují tyto dávky: a) nemocenské, b) peněžitá pomoc v mateřství, c) ošetřovné, d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Z nemocenského pojištění se budou poskytovat čtyři dávky, a to nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné (jde o nový název pro dosavadní podporu při ošetřování člena rodiny) a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Zákon pak v části třetí stanoví, které kategorie pojištěnců nebudou mít (vzhledem k charakteru své činnosti) nárok na některé dávky (na ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství); například nárok na tyto dávky nebudou mít (jako dosud) osoby samostatně výdělečně činné. Příspěvek na pohřeb, poskytovaný dosud jako dávka nemocenské péče v ozbrojených silách, se do systému nemocenského pojištění nepřebírá, neboť do tohoto systému nepatří; úhrada nákladů spojených s pohřbem se však neruší, neboť se přesouvá do příslušných zákonů upravujících služební poměry vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, kam věcně náleží (srov. čl. XLII a čl. LIX zákona č. 189/2006 Sb.). Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 23

24 ČÁST DRUHÁ ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ HLAVA I OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB 5 Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni: a) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí 1. zaměstnanci v pracovním poměru, 2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace 3) a vojáci z povolání 4) (dále jen příslušníci ), 3. státní zaměstnanci podle služebního zákona 11), 4. členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, 5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, 6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních p ředpisů, 7. soudci, 8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, 9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky, 10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, 11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem 12), popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud 24 Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem

25 je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 7 až 10, 12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, 13. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu 13), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu 14), 14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, 15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, b) osoby samostatně výdělečně činné. Ustanovení obsahuje výčet osob účastných nemocenského pojištění; vzhledem k podmínkám účasti na nemocenském pojištění se tyto osoby rozdělují na dva základní okruhy, a to zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné. Tyto osoby jsou též poplatníky pojistného na nemocenské pojištění [srov. 3 odst. 1 písm. b) a 3 odst. 4 ZPSZ]. V okruhu nemocensky pojištěných osob došlo od 1. ledna 2009 k dílčím úpravám. Z dosavadního okruhu pojištěných osob se vypouštějí studenti a žáci (včetně žáků vojenských škol, pokud nejsou vojáky z povolání), neboť nejde o osoby výdělečně činné, kterým by v době pracovní neschopnosti ucházel příjem (dosud jim náležela jen jediná dávka, a to peněžitá pomoc v mateřství ve výši rodičovského příspěvku), společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti [společníci, jednatelé a komanditisté mohou konat práci pro společnost na základě pracovněprávního vztahu a tak být nadále účastni nemocenského pojištění jako zaměstnanci; společníci, jednatelé a komanditisté jsou účastni nadále jen důchodového pojištění, srov. 5 odst. 1 písm. w) ZDP]. V okruhu pojištěných osob nejsou uvedeny osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve vazbě, neboť podle zákona o výkonu vazby se zaměstnávání obviněných ve vazbě realizuje na základě pracovněprávních vztahů. Nově se účast na nemocenském pojištění zakládá [viz písmeno a) bod 11] u osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a u osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 25

26 funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce (tyto osoby dosud nemocensky pojištěny nebyly). U členů družstev [písmeno a) bod 4] se upřesňuje, že se musí jednat o družstvo, kde podmínkou členství je pracovní vztah člena k družstvu (srov. 226 odst. 2 obchodního zákoníku). Člen družstva, který je činný v orgánu družstva (například je členem představenstva), je účasten z tohoto titulu nemocenského pojištění, pokud jeho činnost v orgánu družstva je podle stanov družstva považována za činnost konanou v pracovním vztahu k družstvu. Člen družstva, který vykonává činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, a výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo, je účasten jen důchodového pojištění [srov. 5 odst. 1 písm. x) ZDP]. Dohodu o pracovní činnosti [písmeno a) bod 5] upravuje zákoník práce v 76. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce ( 75 zákoníku práce) nemocenského pojištění účastni nejsou. Státní zaměstnanci podle služebního zákona [písmeno a) bod 3] budou účastni nemocenského pojištění, až služební zákon (tj. zákon č. 218/2002 Sb.) nabyde účinnosti (účinnost zákona je však postupně posouvána a naposledy byla zákonem č. 381/2008 Sb. posunuta až na 1. leden 2012; původně měl služební zákon nabýt účinnosti již dnem 1. ledna 2004). Smluvní zaměstnanci [defi nice smluvního zaměstnance je obsažena v 3 písm. o)] ani zahraniční zaměstnanci [defi nice zahraničního zaměstnance je obsažena v 3 písm. q)] nepředstavují samostatnou kategorii pojištěnců; jedná se o zaměstnance ve smyslu 5 písm. a), kteří jsou v ČR účastni nemocenského pojištění za zvláštních podmínek (které plynou jak z těchto defi nic, tak z 6 a 7). Jiné osoby než osoby uvedené v 5 (tj. osoby výdělečně činné) nemocenského pojištění být účastny nemohou; nemocenského pojištění nemohou být tedy účastny osoby jen na základě své přihlášky, jako je tomu v důchodovém pojištění (srov. 6 ZDP). Od zaměstnanců [ 5 písmeno a)] je třeba odlišovat termín zaměstnané osoby, který je zaveden v 82 odst. 1 písm. a) jako legislativní zkratka, která však nezahrnuje všechny zaměstnance. Od odsouzených ve výkonu trestu zařazených do práce [ 5 písmeno a) bod 14] je třeba odlišovat termín odsouzené osoby, který je zaveden v 82 odst. 1 písm. d) jako legislativní zkratka, která zahrnuje navíc pojištěnce vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě. 26 Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem

27 HLAVA II ÚČAST ZAMĚSTNANCŮ NA POJIŠTĚNÍ 6 Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění (1) Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže a) vykonávají zaměstnání 1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo 2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, b) zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a c) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen rozhodný příjem ). (2) Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, splňují podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. a),sjednaná částka započitatelného příjmu činí aspoň částku rozhodného příjmu, popřípadě jejich započitatelný příjem dosáhl aspoň částky rozhodného příjmu, nastoupili opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení a) předchozího zaměstnání zakládajícího účast na pojištění do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců, nebo b) předchozího zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění proto, že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, ale zaměstnanec v něm dosáhl započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu, do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců; za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele. (3) U zaměstnanců uvedených v 5 písm. a) bodech 2, 3, 7 až 11, 13 a 14 se podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) považuje za splněnou. (4) Je-li smluvní zaměstnanec, který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, je účasten pojištění podle tohoto zákona po uplynutí doby 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území České republiky s tím, že do tohoto počtu 270 kalendářních dnů se započtou všechny kalendářní dny Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 27

28 doby výkonu zaměstnání na území České republiky, které spadají do období 2 let přede dnem zahájení výkonu posledního zaměstnání na území České republiky. (5) Rozhodný příjem činí Kč. Vláda zvýší nařízením částku rozhodného příjmu od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. (6) Zahraniční zaměstnanec je účasten pojištění, pokud se na předepsaném tiskopisu přihlásil k pojištění. Splnění podmínek pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění má význam nejen pro nároky z tohoto pojištění, nýbrž ovlivňuje též účast na důchodovém pojištění a je též předpokladem pro placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění. V odstavci 1 se pro zaměstnance stanoví tři podmínky účasti na nemocenském pojištění, a to ve vztahu k území [písmeno a)], délce trvání zaměstnání [písmeno b)] a výši sjednaného příjmu [písmeno c)]. Všechny tyto tři podmínky musí být splněny současně. Pokud jde o podmínku délky trvání zaměstnání, dochází ve srovnání s právní úpravou platnou v roce 2008 k prodloužení potřebné doby z 8 kalendářních dnů na 15 kalendářních dnů. Příklad 1 Zaměstnanec sjednal pracovní poměr na dva týdny v období od 1. února 2010 do 14. února 2010 a pracovní poměr také 14. února 2010 skončil. Tento pracovní poměr nezaložil účast na nemocenském pojištění, neboť netrval a ani neměl trvat déle než 15 kalendářních dnů. Příklad 2 Zaměstnanec sjednal pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. února 2010; mzda měla činit Kč měsíčně. Zaměstnanec ve zkušební době skončil pracovní poměr ke dni 14. února Tento pracovní poměr založil účast na nemocenském pojištění, neboť sice netrval 15 kalendářních dnů, avšak měl trvat, neboť byl sjednán na dobu neurčitou. U podmínky dosažení sjednané částky započitatelného příjmu došlo od 1. ledna 2009 ke zvýšení částky pro účast na nemocenském pojištění z 400 Kč na Kč (jedná se o brutto částku). Částka Kč není přitom pevná, neboť 28 Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem

29 v odstavci 5 je upraven princip automatického zvyšování (rozhodný příjem se bude přitom stanovovat se zaokrouhlením na celé pětisetkoruny, tj. bude činit Kč atd.); tato částka platí i v roce 2010 (k jejímu zvýšení nedošlo). K pojmům použitým v odstavci 5, tj. všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koefi cient, srov. 17 odst. 2 a 4 a 107 odst. 1 ZDP. Ke změně sjednané částky započitatelného příjmu nebo ke zvýšení rozhodného příjmu srov. též 10 odst. 2. Sjednaná částka se posuzuje u každého zaměstnání zvlášť; to platí i v případě, že zaměstnanec sjednal dva pracovněprávní vztahy k témuž zaměstnavateli. Příklad 3 Zaměstnanec v pracovním poměru sjednal se zaměstnavatelem mzdu ve výši Kč měsíčně. V srpnu 2010 požádal o tzv. neplacené volno a v tomto měsíci pracoval jen jeden den. Za měsíc srpen 2010 dosáhl proto mzdy ve výši 900 Kč. Tento zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění i v srpnu 2010, neboť pro účast na nemocenském pojištění je podstatný sjednaný započitatelný příjem, nikoliv dosažený příjem (dosažený příjem je podstatný pouze podle 7 odst. 2 při výkonu zaměstnání malého rozsahu). Příklad 4 V příkladě 1 účast na nemocenském pojištění nevznikla, neboť pracovní poměr netrval a ani neměl trvat déle než 15 kalendářních dnů. Výše sjednaného příjmu je přitom nerozhodná; účast na nemocenském pojištění v tomto příkladě nevznikne ani tehdy, byla-li například sjednána mzda Kč měsíčně a zaměstnanec za dobu trvání pracovního poměru od 1. února do 14. února 2010 dosáhl mzdy Kč. Z podmínky trvání zaměstnání po dobu aspoň 15 kalendářních dnů [odstavec 1 písmeno b)] je stanovena výjimka u opětovných zaměstnání v případě, že mezi zaměstnáními je doba kratší šesti měsíců (dosud byl v praxi problém s výkladem nahodilého jednorázového zaměstnání podle 6 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a proto dochází k jednoznačnému vymezení prostřednictvím doby šesti měsíců). Podle odstavce 2 může za určitých podmínek založit účast na nemocenském pojištění i zaměstnání, které mělo trvat a trvalo kratší dobu než 15 kalendářních dnů. Příklad 5 Zaměstnanec skončil pracovní poměr ke dni 31. ledna 2009; pracovní poměr přitom trval od 1. ledna Tento zaměstnanec uzavřel s tímtéž zaměstnavatelem nový pracovní poměr na dobu určitou od 20. srpna 2009 do 31. srpna 2009, kdy také pracovní poměr skončil; dosažená mzda činila Kč. Tento zaměstnanec uzavřel s tímtéž zaměstnavatelem další pracovní poměr od 1. října 2009 do 12. října 2009, dosažená mzda činila Kč. Pracovní poměr v srpnu 2009 nezaložil účast na nemocenském pojištění; dosažená mzda sice přesáhla částku rozhodného příjmu, avšak pracovní poměr netrval 15 kalen- Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 29

30 dářních dnů a od skončení předchozího pracovního poměru (který zakládal účast na nemocenském pojištění) uplynula doba aspoň šest měsíců. Pracovní poměr v říjnu 2009 však již založil účast na nemocenském pojištění, neboť od skončení předchozího pracovního poměru v srpnu 2009 neuplynula doba šesti měsíců a i když tento předchozí pracovní poměr nezaložil účast na nemocenském pojištění, neboť netrval (a ani neměl trvat) aspoň 15 kalendářních dnů, bylo v něm dosaženo (stejně jako v pracovním poměru v říjnu 2009) mzdy ve výši aspoň rozhodného příjmu. V některých případech nemusí být zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, i když splnil všechny stanovené podmínky účasti na nemocenském pojištění podle odstavce 1. Jedná se o případy, na které se vztahují přímo použitelné předpisy EU, které mají přednost před českým právem (srov. 1 odst. 3). Tyto případy vyplývají z Nařízení Rady (EEC) č. 1408/71, které vychází ze zásady, že zaměstnanec v případě výkonu zaměstnání ve dvou (nebo více) členských státech EU má být pojištěn jen v jednom státě (princip jediného pojištění). Základním pravidlem je, že zaměstnanec je nemocensky pojištěn na území státu, kde vykonává práci, i když bydlí na území jiného státu; v případě výkonu zaměstnání na území dvou (nebo více) států se řídí účast na nemocenském pojištění právními předpisy státu, na jehož území bydlí, pokud na území tohoto státu také pracuje. Pravidla určení příslušnosti právních předpisů jsou obsažena v čl. 13 až 17 Nařízení (včetně výjimek, například pro vyslané zaměstnance do jiného státu). Příklad 6 Německý občan bydlící v SRN uzavřel v ČR pracovní poměr se zaměstnavatelem se sídlem v ČR; místo výkonu práce je v ČR. Tento zaměstnanec nebude v ČR účasten nemocenského pojištění (i když splňuje všechny podmínky stanovené v 6), pokud bude současně zaměstnán v SRN pro německého zaměstnavatele. Tento zaměstnanec bude podléhat německým předpisům o nemocenském pojištění, kterými se bude řídit též jeho nemocenské pojištění z titulu pracovního poměru v ČR (v případě dočasné pracovní neschopnosti v ČR bude dávky poskytovat německý nositel pojištění podle německých předpisů). 7 Pojištění při zaměstnání malého rozsahu (1) Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky uvedené v 6, s výjimkou podmínky uvedené v 6 odst. 1 písm. c), neboť sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. (2) Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu. 30 Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem