Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta právnická. Bakalářská práce

Transkript

1 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Bakalářská práce Majetkové daně pod vlivem rekodifikace občanského zákoníku Zpracoval: Ivo Pospíšil Plzeň 2015

2

3

4 Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci zpracoval samostatně, a ţe jsem vyznačil prameny, z nichţ jsem pro svou práci čerpal způsobem ve vědecké práci obvyklým. Plzeň, březen, 2015.

5 Rád bych poděkoval své vedoucí bakalářské práce JUDr. et Mgr. Silvii Anderlové za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce.

6 Obsah 1. Úvod Daň a historie daně Daň Historie daně Rok Rok Rok 1992/ Rok 2013/ Silniční daň Historie silniční daně Změny silniční daně Zákon o silniční dani Registr silničních vozidel Registr silničních vozidel podle zákona č. 56/2001 Sb Registr silničních vozidel podle vyhlášky č. 343/2014 Sb Druhy vozidel Státní registrační značky Daň z nemovitých věcí Nový občanský zákoník Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb Zákon č. 23/2015 Sb Zákon o dani z nemovitých věcí Daň z pozemků (první část) Daň ze staveb a jednotek (druhá část) Společná ustanovení (třetí část) Správa daně z nemovitých věcí (čtvrtá část) Katastr nemovitostí Katastrální zákon č. 256/2013 Sb Katastrální vyhláška č. 357/2013 Sb Vyhláška č. 358/2013 Sb Vyhláška č. 359/2013 Sb Nahlíţení do katastru nemovitostí Registr územní identifikace, adres a nemovitostí Veřejný dálkový přístup... 41

7 5. Daň z nabytí nemovitých věcí Nový občanský zákoník Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí Daň (první část) Správa daně (druhá část) Společná ustanovení (třetí část) Vyhláška č. 419/2013 Sb. k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí Judikatura Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR Nález Ústavního soudu ČR Závěr Cizojazyčné resumé Seznam pouţité literatury... 58

8 Seznam použitých zkratek ČR Česká republika DAP Daňové přiznání DZNV Daň z nemovitých věcí DZNNV Daň z nabytí nemovitých věcí KN Katastr nemovitostí NOZ Nový občanský zákoník RÚIAN Registr územní identifikace, adres a nemovitostí SD Silniční daň VDP Veřejný dálkový přístup ZOS Zákonné opatření Senátu

9 1. Úvod DANĚ. Slovo, o kterém by většina obyvatel raději nikdy neslyšela. Přesto je toto slovo nedílnou součástí našeho kaţdodenního ţivota. Tak to bylo, je a určitě ještě hodně dlouho bude, neboť daně jsou jedním z nejdůleţitějších příjmů státu nejen v České republice, ale i v ostatních zemích. Problematiku daní povaţuji za velice zajímavou oblast, o které by kaţdý občan měl mít určité znalosti. Na začátku práce vysvětlím pojem daň, uvedu pár informací o historii daně a porovnám daňové reformy a daňové soustavy v časech minulých a přítomných. Po tomto krátkém úvodu vymezím jednotlivé majetkové daně a na závěr uvedu pár příkladů z judikatury. Cílem mé práce je podrobněji rozebrat jednotlivé majetkové daně s přihlédnutím ke změnám, které souvisejí s rekodifikací občanského zákoníku a zmínit témata související s majetkovými daněmi. První majetkovou daní, o které se zmíním, je silniční daň, která se relativně od svého vzniku moc nezměnila. Na úvod nahlédnu do historie a změn silniční daně, poté podrobněji rozeberu zákon o silniční dani (jednotlivá ustanovení tohoto zákona) a nakonec nahlédnu i do určitých oblastí, které se silniční daní souvisejí (registr silničních vozidel, druhy vozidel a státní registrační značky). Druhou majetkovou daní, kterou ve své práci uvedu, je daň z nemovitých věcí, která se (na rozdíl od silniční daně) velmi změnila. Na začátku se zaměřím na změny této daně v ustanoveních Nového občanského zákoníku a Zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a na připravované změny v zákoně č. 23/2015 Sb., poté vyberu některá ustanovení ze zákona o dani z nemovitých věcí a na závěr vymezím určité kapitoly, související s daní z nemovitých věcí (katastr nemovitostí (jeho právní přepisy a nahlíţení do katastru nemovitostí) a registr územní identifikace, adres a nemovitostí (veřejný dálkový přístup). Poslední majetkovou daní, které budu věnovat pozornost, je zcela nová daň z nabytí nemovitých věcí. Na úvod vymezím změny této daně v souvislosti s Novým občanským zákoníkem, poté podrobněji popíši některá ustanovení ze Zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí a na konec uvedu pár informací o vyhlášce č. 419/2013, která navazuje na toto Zákonné opatření Senátu. 1

10 Na konci některých kapitol zhodnotím získané poznatky formou svého názoru na danou problematiku včetně kritiky. 2

11 2. Daň a historie daně V této kapitole vymezím pojem daň a nahlédnu do určitých období historie daně. Dále jsou následující kapitoly věnovány daňovým reformám a daňovým soustavám v Československé a České republice se zaměřením na problematiku v letech 1927, 1952, 1992/1993, 2013/ Daň Slovo daň je v České republice poměrně dobře vymezeno např. v odborné literatuře jednotlivých autorů (zejména v učebnicích finančního a daňového práva). V následujících řádcích porovnám několik definic pojmu daň s vybranými českými autory. Daň je moţné definovat jako povinnou, nenávratnou, zákonem určenou platbu do veřejného rozpočtu, která je neúčelová a neekvivalentní. 1 Daň lze vymezit i jako povinnou, zákonem předem sazbou stanovenou částku, kterou se více méně pravidelně odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu bez poskytnutí ekvivalentního protiplnění. 2 Poslední definice daně, kterou uvedu je, ţe daň můžeme chápat i jako platební povinnost, kterou stanoví stát zákonem k získání příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb, to je pro veřejný rozpočet. 3 1 JÁNOŠÍKOVÁ, Petra; MRKÝVKA, Petr; TOMAŢIČ, Ivan et al. Finanční a daňové právo. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN RADVAN, Michal et al. Finanční právo a finanční správa : berní právo. 1. vyd. Brno : Doplněk, Masarykova univerzita, s. ISBN , SOVOVÁ, Olga; FIALA, Zdeněk. Základy finančního a daňového práva. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN

12 atd.). 4 Po výše uvedeném lze konstatovat, ţe historie daně je stará více jak Historie daně V této kapitole porovnám historii daně v období starověku, středověku a novověku. V období starověku měly daně povahu nepravidelných příležitostných plateb, zpočátku naturální povahy. Později se však objevují i první peníze. Vybíraly se zejména desátky, clo z cizích výrobků, daň z hlavy, z budov či otroků. Ve středověku dochází k určitým změnám. Daně sice stále mají charakter naturální povahy, ale postupem času naturální směnu naplno střídají peníze. Daně se také začínají vybírat pravidelně a každoročně. Jednalo se např. o desátky, rytířskou daň, regály, příjmy z trhových poplatků. S obdobím novověku se daně stávají trvalým a pravidelným zdrojem státu, přičemţ se začíná formovat ucelená finanční a daňová politika. Vybíralo se hlavně clo a daně: z hlavy, z lodí, z půdy, milliones (z masa, vína, střelného prachu, hracích karet let. Historie daně prošla opravdu dlouhým a trnitým vývojem neţ získala podobu, jakou má dnes. Jsem si téměř jist, ţe se bude daň neustále vyvíjet, a ţe za několik desetiletí či století bude vypadat opět úplně jinak Rok 1927 Tato reforma plně nezasáhla do celé daňové soustavy, ale především do oblasti přímých daní. V roce 1927 byl přijat zákon č. 76/1927 Sb. o přímých daních. Přímé daně se dělily na daň důchodovou a daně výnosové. Mezi výnosové daně patřily: všeobecná daň výdělková, zvláštní daň výdělková, daň pozemková, daň domovní, daň rentová, daň z tantiém a daň z vyššího služného. Po této reformě vypadala daňová soustava Československé republiky takto: přímé daně, nepřímé daně a daň z obratu (předchůdce daně z přidané hodnoty) a daň přepychová. 5 Podrobnější popis přímých daní lze nalézt např. v knize p. Koláříka Nové přímé daně v Československu z roku GRÚŇ, Lubomír. Vybrané kapitoly z historie daní, poplatkov a cla. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN GRÚŇ, Lubomír. Vybrané kapitoly z historie daní, poplatkov a cla. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN

13 2.4. Rok 1952 V roce 1952 dochází k další daňové reformě. Zákony č. 73/1952 Sb. až 82/1952 Sb. upravily novou podobu daňové soustavy Československé republiky (viz. tabulka č. 1). Tabulka č. 1 Zákony patřící do daňové soustavy v roce 1952 Název zákona Číslo zákona zákon o dani z obratu 73/1952 Sb. zákon o dani z výkonů 74/1952 Sb. zákon o důchodové dani druţstev a jiných organizací 75/1952 Sb. zákon o dani ze mzdy 76/1952 Sb. zákon o zemědělské dani 77/1952 Sb. zákon o dani z příjmů obyvatelstva 78/1952 Sb. zákon o ţivnostenské dani 79/1952 Sb. zákon o domovní dani 80/1952 Sb. zákon o dani z představení 81/1952 Sb. zákon o místních poplatních 82/1952 Sb. Zdroj: vlastní zpracování dle Grúň 6, GRÚŇ, Lubomír. Vybrané kapitoly z historie daní, poplatkov a cla. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN

14 2.5. Rok 1992/1993 V roce 1992 (s účinností od roku 1993) proběhla dle mého názoru asi nejvýznamnější daňová reforma, ze které se vyvinula nová daňová soustava. Stalo se tak zákonem č. 212/1992 Sb. o soustavě daní a zákonem č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků. Přímé i nepřímé daně byly v roce 1992 (s porovnáním dřívější úpravy, kterou se budu zabývat v následujícím odstavci) opravdu velmi změněny. Daňové reformy proběhly např. u daní důchodového typu, majetkového typu a u daní obratového typu. Daně důchodového typu se členily na odvody (ze zisku, z objemu mezd, z odpisů základních prostředků, odvody cenové a regulační), daň důchodovou, z příjmů obyvatelstva, ze mzdy, z objemu mezd a na zemědělskou daň ze zisku, z mezd a objemu. Tyto daně byly nahrazeny daněmi z příjmů fyzických a právnických osob. Reformou daní majetkového typu byla zrušena zemědělská daň z pozemků a domovní daň. Tyto daně vystřídaly daň z nemovitostí a daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Reformou daní obratového typu zanikla daň z obratu a daň dovozní. Obě daně byly nahrazeny daní z přidané hodnoty a daní spotřební Rok 2013/2014 Zatím poslední daňová reforma, která upravila současnou daňovou soustavu České republiky, nastala dvěma Zákonnými opatřeními Senátu a přijetím Nového občanského zákoníku. Reforma majetkových daní proběhla Zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb. (ze dne 9. října 2013) o dani z nabytí nemovitých věcí. Změna daňových zákonů proběhla Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. (ze dne 10. října 2013) o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. 8 Nový občanský zákoník byl přijat jako zákon č. 89/2012 Sb. 7 Připravujeme se na daňovou reformu : servis průmyslu a obchodu. Praha : Profit, s. 8 Zákony pro lidi. Předpis č. 344/2013 Sb. [online]. [cit. 27. února 2015]. Dostupné na WWW: 6

15 Obrázek č. 1 Daňová soustava České republiky Zdroj: vlastní zpracování dle Galambicová 9, GALAMBICOVÁ, Eliška. Daňová soustava ČR [online]. [cit. 27. února 2015]. Dostupné na WWW: 7

16 3. Silniční daň Silniční daň byla do našeho právního řádu zavedena zákonem č. 16/1993 Sb. s účinností od Úzkou návaznost na zákon o silniční dani má např. zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (viz. kapitoly 3.4. aţ 3.6.) a vyhláška č. 343/2014 Sb. o registraci vozidel, která je účinná od (viz. kapitoly 3.4. aţ 3.6.) Silniční daň má z hlediska konstrukce daně (vymezení daňového subjektu, zdaňovacího období a splatnosti daně) charakter přímé daně. Silniční daň lze však do jisté míry zařadit i mezi selektivní daně ze spotřeby, jelikoţ podle klasifikace OECD je silniční daň řazena mezi daně z užívání výrobků, tedy (v našem případě) silničních motorových vozidel. 11 Silniční daň se vůbec neváže na užívání pozemních komunikací v České republice (dále jen ČR ). Užívání komunikací je zpoplatněno daní spotřební, časovými poplatky či mýtným Historie silniční daně Dříve, neţ byla silniční daň součástí daňové soustavy ČR, existovaly v uplynulých obdobích podobné platby. Jednalo se např. o daň z motorových vozidel (zrušena k ) a o odvody z motorových vozidel (zrušeny k ) Zákony pro lidi. Předpis č. 343/2014 Sb. [online]. [cit. 27. ledna 2015]. Dostupné na WWW: 11 VANČUROVÁ, Alena; SVÁTKOVÁ, Slavomíra; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR : selektivní daně ze spotřeby, daň z přidané hodnoty, majetkové daně. 3. díl. Praha : 1. VOX, s. ISBN PELC, Vladimír. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN HENDRYCH, Dušan et al. Právnický slovník. 3. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

17 3.2. Změny silniční daně Před vstupem ČR do Evropské unie podléhaly silniční dani i silniční motorová vozidla registrovaná v zahraničí provozovaná na území ČR. Daň z těchto vozidel vybíraly celní orgány na hraničním přechodu, a pro tato vozidla byla odlišně stanovena sazba daně a způsob jejího vybírání. Od podléhají dani jen vozidla registrovaná v ČR (změna předmětu silniční daně). Výnos silniční daně byl dříve součástí státního rozpočtu. Změna nastala v roce 2000, kdy byl zřízen Státní fond dopravní infrastruktury, do kterého plyne celý výnos silniční daně jako příjem související s financováním silnic, dálnic a jiných dopravních cest 14 (změna výnosu silniční daně). Obrázek č. 2 Silniční daň Zdroj: vlastní zpracování dle Galambicová 15, GALAMBICOVÁ, Eliška. Silniční daň [online]. [cit. 3. března 2015]. Dostupné na WWW: 14 BAKEŠ, Milan et al. Finanční právo. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN d1e90d31c3/silni%c4%8dn%c3%ad%20da%c5%88% jpg 9

18 3.3. Zákon o silniční dani Jedním z nejdůleţitějších ustanovení v zákoně o silniční dani je předmět daně ( 2 z. č. 16/1993 Sb.). Toto ustanovení vymezuje, jaká vozidla (a za jakých podmínek) podléhají silniční dani, a naopak vymezuje negativní výčet vozidel, která silniční dani (dále jen SD ) nepodléhají. Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla ( 2 odst. 1), kterými se rozumí vozidla vyrobená nebo určená k provozu na pozemních komunikacích, a to při současném splnění dvou podmínek. 16 Zaprvé musí být vozidlo registrováno v registru vozidel (má přidělenou registrační značku) a provozováno v ČR. Zadruhé musí být vozidlo používáno k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo používáno v přímé souvislosti s podnikáním 17 ( 2 odst. 1 písm. a) aţ c)). Motorová vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v ČR jsou vždy předmětem SD bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání či nikoli 18 ( 2 odst. 3). Předmětem daně nejsou ( 2 odst. 4) zejména zvláštní vozidla např. zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla nebo pracovní stroje samojízdné a přípojné (písm. a). Předmětem daně nejsou také vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka 19 (písm. b). Osvobození od SD je upraveno v 3 z. č. 16/1993 Sb. V tomto ustanovení nalezneme taxativní výčet vozidel ( 3 písm. a) aţ h)), která jsou od SD osvobozena. Od SD jsou osvobozena vozidla např.: kategorie L zpravidla s méně než 4 koly (motocykly, motorové tříkolky, čtyřkolky apod.) a jejich přípojná vozidla (písm. a), diplomatických misí a konzulárních úřadů (písm. b), zajišťující osobní vnitrostátní linkovou přepravu (písm. c ) HENDRYCH, Dušan et al. Právnický slovník. 3. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN BAKEŠ, Milan et al. Finanční právo. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN PELC, Vladimír. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN PELC, Vladimír. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN SEIDLOVÁ, Marta; KUKALOVÁ, Gabriela; MORAVEC, Lukáš. Daňová soustava. 1. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita v Praze, s. ISBN

19 Poplatníkem SD je podle 4 z. č. 16/1993 Sb. ten, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla ( 4 odst. 1 písm. a), užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla či byla zrušena ( 4 odst. 1 písm. b), dále zaměstnavatel za předpokladu, ţe vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost již nevznikla provozovateli vozidla ( 4 odst. 2 písm. a), dále osoba, která používá registrované vozidlo, které je určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba ( 4 odst. 2 písm. b), nebo stálá provozovna či organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí ( 4 odst. 2 písm. c). 21 Je-li u stejného vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně ( 4 odst. 3). Toto ustanovení zakotvuje zásadu solidarity v situaci, kdy daňová povinnost přísluší více osobám. V případě, že není daňová povinnost splněna, má správce daně možnost obrátit se na kteréhokoliv z poplatníků a požadovat její splnění. Následující vyrovnání mezi poplatníky je otázkou vzájemné dohody mezi poplatníky. 22 Základ SD je upraven v 5 z. č. 16/1993 Sb. Toto ustanovení vymezuje správné určení základu daně, které je rozhodné pro následné určení výše daňové sazby a výpočet celkové výše daně za jednotlivá vozidla. Pro správné určení základu daně jsou vždy rozhodující údaje zapsané v technickém průkazu vozidla. 23 Základem daně je u osobních automobilů zdvihový objem motoru v cm 3 s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon (písm. a), u návěsů součet největších povolených hmotností v tunách připadajících na nápravy a počet náprav (písm. b), u ostatních vozidel největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav (písm. c) MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2014 : úplná znění platná k vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční : komentář s příklady. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, s. ISBN TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční : komentář s příklady. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, s. ISBN SEIDLOVÁ, Marta; KUKALOVÁ, Gabriela; MORAVEC, Lukáš. Daňová soustava. 1. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita v Praze, s. ISBN

20 Jedním z nejrozsáhlejších a nejobsáhlejších ustanovení je bezpochyby sazba SD v 6 z. č. 16/1993 Sb. Sazba SD upravuje např. roční sazby daně (viz. tabulka č. 2 a 3). Tabulka č. 2 - Roční sazby daně při zdvihovém objemu moturu ( 6 odst. 1): Objem válců Sazba do 800 cm Kč nad 800 cm 3 do cm Kč nad cm 3 do cm Kč nad cm 3 do cm Kč nad cm 3 do cm Kč nad cm Kč Zdroj: vlastní zpracování dle Vančurová 25, 2015 Roční částky, které musí např. provozovatel vozidla, zaměstnavatel či jiné osoby zaplatit, jsou určeny pevnou částkou a pohybují se v rozpětí od Kč do Kč vţdy s odstupem 600 Kč v závislosti na počtu cm VANČUROVÁ, Alena; SVÁTKOVÁ, Slavomíra; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR : selektivní daně ze spotřeby, daň z přidané hodnoty, majetkové daně. 3. díl. Praha : 1. VOX, ISBN

21 Tabulka č. 3 Vybrané roční sazby daně ze základu daně při počtu náprav hmotnosti ( 6 odst. 2): 1 náprava do 1 tuny Kč nad 3,5 t do 5 t Kč nad 8 t Kč 2 nápravy do 1 tuny Kč nad 2 t do 3,5 t Kč nad 3,5 t do 5 t Kč nad 27 t Kč 3 nápravy do 1 tuny Kč nad 1 t do 3,5 t Kč nad 3,5 t do 6 t Kč nad 36 t Kč 4 nápravy a více náprav do 18 tun Kč nad 18 t do 21 t Kč nad 23 t do 25 t Kč nad 36 t Kč Zdroj: vlastní zpracování dle Vančurová 26, 2015 Roční částky, které musí např. provozovatel vozidla, zaměstnavatel či jiné osoby zaplatit, jsou určeny pevnou částkou a pohybují se v rozpětí od Kč do Kč podle počtu náprav a hmotnosti. 26 VANČUROVÁ, Alena; SVÁTKOVÁ, Slavomíra; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR : selektivní daně ze spotřeby, daň z přidané hodnoty, majetkové daně. 3. díl. Praha : 1. VOX, ISBN

22 Mezi další význámné faktory v oblasti sazeb SD patří sníţení daně, které je obsaţeno v 6 odst. 5 aţ 9 a 10. Osoba (poplatník) provozující zemědělskou výrobu může snížit základní sazbu daně o 25 %, pokud je vozidlo, které má být zdaněno, pouţíváno pro činnost výrobní povahy v rostlinné výrobě 27 ( 6 odst. 5). Sazba daně podle odstavců 1 a 2 se u vozidel snižuje o 48% po dobu následujících 36 kalendářních měsíců od data jejich první registrace, o 40% po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců a o 25% po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců ( 6 odst. 6). 28 Bez ohledu na datum první registrace se sazba daně podle odstavce 2 snižuje o 100 % u nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun, pokud tato vozidla nejsou používána k podnikání nebo v přímé souvislosti s podnikáním, anebo pokud se jedná o vozidla, která jsou používána nepodnikatelskými subjekty např. vozidla autoškol ( 6 odst. 9). Obdobně používaná vozidla s hmotností vyšší než 12 tun mají nárok na slevu ve výši 48 % 29 ( 6 odst. 10). Dalším významném faktorem je naopak také zvýšení daně, kam řadíme vozidla, která jsou poprvé registrována v ČR nebo v zahraničí do 31. prosince 1989, podléhají podle odstavců 1 a 2 zvýšení sazby daně o 25% ( 6 odst. 8) BAKEŠ, Milan et al. Finanční právo. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2014 : úplná znění platná k vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN BAKEŠ, Milan et al. Finanční právo. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN Daňové zákony : v úplném znění k Olomouc : Anag, s. ISBN

23 Daňová povinnost (upravená v 8 a 9 z. č. 16/1993 Sb.) je důleţitým pojmem, bez kterého se (nejen) SD neobejde. Upravuje např. podmínky a situace, za kterých vzniká či zaniká daňová povinnost určitému vozidlu a poplatníkovi. U vozidel vzniká daňová povinnost od kalendářního měsíce, ve kterém byly splněny rozhodné skutečnosti tuto povinnost zakládající. Poplatníci daně z těchto vozidel podávají daňové přiznání podle 15 u místně příslušného správce daně ( 8 odst. 1). 31 U vozidel uvedených v odstavci 1 naopak zaniká daňová povinnost v kalendářním měsíci, ve kterém minuly rozhodné skutečnosti tuto povinnost zakládající. Pokud však v průběhu zdaňovacího období dojde ke změně v osobě poplatníka, zaniká daňová povinnost původnímu poplatníkovi a vzniká novému poplatníkovi ( 8 odst. 2). 32 U vozidel, u kterých vznikne nebo zanikne daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, se daň platí ve výši 1/12 příslušné roční daňové sazby za každý kalendářní měsíc, ve kterých daňová povinnost trvala, vznikla nebo zanikla 33 ( 9 odst. 1). Daňová povinnost se týká jen vozidel dvoustopých. Na vozidla jednostopá (motorky, mopedy) a rovněž na vozidla se třemi koly a jejich přípojná vozidla se daňová povinnost nevztahuje Daňové zákony vyd. Ostrava : Sagit, s. ISBN Daňové zákony vyd. Ostrava : Sagit, s. ISBN HENDRYCH, Dušan et al. Právnický slovník. 3. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN HENDRYCH, Dušan et al. Právnický slovník. 3. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

24 Zálohy na SD nalezneme v 10 z. č. 16/1993 Sb. Toto ustanovení stanovuje povinnost platit zálohy na SD. Poplatník platí čtvrtletní zálohy na daň, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince ( 10 odst. 1). Zálohy na daň se vypočtou (viz. 9 odst. 1). Zálohy na daň se neplatí u vozidel uvedených v 3, pokud splní podmínky pro nárok na osvobození ( 10 odst. 5). Poplatník má povinnost vést evidenci o zaplacené dani a zálohách na daň ( 10 odst. 7). 35 Sleva na dani ( 12 z. č. 16/1993 Sb.) je zákonem určená sleva z vlastní daňové povinnosti. Zákon umožňuje, aby poplatníci využili slevy na dani v tzv. kombinované dopravě 36 (viz. tabulka č. 4). Kombinovanou dopravou se pro účely zákona o SD rozumí přeprava zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru) nebo v nákladním automobilu, přívěsu, návěsu s tahačem i bez tahače, při které se využije též železniční nebo vnitrozemská vodní doprava, pokud úsek po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě přesahuje vzdálenost 100 kilometrů vzdušnou čarou a pokud její počáteční nebo konečný úsek tvoří přeprava po pozemní komunikaci ( 12 odst. 1) mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce nebo překladištěm kombinované dopravy (písm. a), nebo mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a vnitrozemským přístavem, jestliže nepřesahuje vzdálenost 150 kilometrů vzdušnou čarou 37 (písm. b). U vozidla používaného výlučně k přepravě v počátečním nebo konečném úseku kombinované dopravy činí sleva na dani 100 % ( 12 odst. 2) TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční : komentář s příklady. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, s. ISBN PELC, Vladimír. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN PELC, Vladimír. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN Daňové zákony XXL Profi : úplná znění platná v roce vyd. Bratislava : DonauMedia, s. ISBN

25 Tabulka č. 4 - Sleva na dani v kombinované dopravě ( 12 odst. 3): Počet jízd v kombinované dopravě za Výše slevy zdaňovací období více neţ 120 jízd 90% daně od 91 do 120 jízd 75% daně od 61 do 90 jízd 50% daně od 31 do 60 jízd 25% daně Zdroj: vlastní zpracování dle Vančurová 39, 2015 Nárok na slevu na dani prokazuje poplatník přepravními doklady s potvrzenými údaji překladiště kombinované dopravy, případně nakládací a vykládací železniční stanice vhodné k překládce nebo vnitrozemského přístavu ( 12 odst. 4). Slevu na dani uplatní poplatník u místně příslušného správce daně ( 12 odst. 5). 40 Zdaňovací období ( 13 z. č. 16/1993 Sb.) je nejkratším ustanovením v celém zákoně o SD. Obsahuje pouze 5 slov a to; zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Délka zdaňovacího období stanovená pro účely zdaňování vozidel je zakotvena obligatorně (nelze ji měnit). V případě SD není připuštěna možnost případné volby délky zdaňovacího období tak, jak je to možné u jiných daní (např. daň z přidané hodnoty). Zákon o SD v tomto ohledu nepřipouští ani případnou změnu zdaňovacího období, nezakotvuje v tomto směru ani žádnou z možných výjimek VANČUROVÁ, Alena; SVÁTKOVÁ, Slavomíra; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR : selektivní daně ze spotřeby, daň z přidané hodnoty, majetkové daně. 3. díl. Praha : 1. VOX, ISBN MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2014 : úplná znění platná k vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční : komentář s příklady. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, s. ISBN

26 Posledním ustanovením ze zákona o SD, o kterém se zmíním, je daňové přiznání, které je obsaţeno v 15 z. č. 16/1993 Sb. Daňové přiznání podává poplatník, kterému vzniká daňová povinnost podle 8 odst. 1, nejpozději do 31. ledna za uplynulý kalendářní rok. To samé platí např. i pro poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce ( 15 odst. 1). 42 Poplatník uvedený v odstavci 1 je povinen v daňovém přiznání daň sám vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání ( 15 odst. 2). 43 Zákon o SD obsahuje pouze 19 ustanovení (paragrafů). Ve své práci jsem se snaţil vybrat pouze ta nejdůleţitější ustanovení tohoto zákona. Zákon o SD platí na našem území jiţ 22 let s početnými novelizacemi a úpravami. K největším změnám bezesporu patří: zlepšení úpravy předmětu SD, doplnění taxativního výčtu vozidel, která jsou od SD osvobozena, úprava poplatníků SD a doplnění důleţitých informací o sazbě SD. Úzkou návaznost na zákon o SD mají i další právní předpisy, kterými se budu zabývat v další části práce, konkrétně v kapitolách registr silničních vozidel (viz. kapitola 3.4. aţ ), druhy vozidel (viz. kapitola 3.5.) a státní registrační značky (viz. kapitola 3.6.) Registr silničních vozidel Registr silničních vozidel vychází z těchto právních předpisů: zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a vyhláška č. 343/2014 Sb. o registraci vozidel. 42 Daňové zákony XXL Profi : úplná znění platná v roce vyd. Bratislava : DonauMedia, s. ISBN Daňové zákony : v úplném znění k Olomouc : Anag, s. ISBN

27 Registr silničních vozidel podle zákona č. 56/2001 Sb. Registr silničních vozidel ( 4 z. č. 56/2001 Sb.) je informačním systémem veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., jehož správcem je ministerstvo. Registr silničních vozidel obsahuje např. evidenci ( 4 odst. 1): silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel (písm. a), ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci silničního vozidla, technických průkazů silničního vozidla a tabulek s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen registrační značka ) (písm. c), nebo přidělených zvláštních registračních značek a ztracených, odcizených, poškozených a zničených tabulek s přidělenou zvláštní registrační značkou (písm. d). 44 Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích v 4 odst. 2 písm. a) aţ k), a v 4 odst. 3 písm. a) aţ n), vymezuje taxativní výčet údajů, které jsou v registru silničních vozidel u silničního vozidla uvedeny. Vzhledem k velkému mnoţství údajů, vyberu pouze některá ustanovení. V registru silničních vozidel se u silničního vozidla uvádí např.: údaje o vlastníkovi a provozovateli (jméno, příjmení, adresa, rodné číslo atd.) ( 4 odst. 2 písm. a), registrační značka ( 4 odst. 2 písm. b), číslo technického průkazu silničního vozidla ( 4 odst. 2 písm. c), datum první registrace silničního vozidla ( 4 odst. 2 písm. e), účel, pro který je silniční vozidlo určeno ( 4 odst. 3 písm. a), druh a kategorie silničního vozidla ( 4 odst. 3 písm. b) 45 atd. Silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo zapíše do registru silničních vozidel obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti vlastníka silničního vozidla ( 6 odst. 3 písm. a) až e)). Žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel je upravena v 6 odst. 4 písm. a) až e) a v 6 odst. 5 písm. a) až g) Státní správa [online]. [cit. 15. února 2015]. Dostupné na WWW: zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích 46 6 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích 19

28 Registr silničních vozidel podle vyhlášky č. 343/2014 Sb. Vyhláška o registraci vozidel č. 343/2014 Sb. se zabývá např. ( 1) způsobem vedení registru silničních vozidel (písm. a), způsobem zápisu údajů do registru silničních vozidel (písm. b) nebo registračními značkami, jejich formou, obsahem a způsoby umístění na silničních vozidlech a zvláštních vozidlech (písm. e). 47 Registr silničních vozidel je veden elektronicky ( 2 odst. 1). Do evidence silničních vozidel (podle 4 odst. 1 písm. a) aţ f) z. č. 56/2001 Sb.) se údaje zapisují ve formě slov, číslic a alfanumerických kódů. Zápis údajů se provádí ručním vepsáním údajů ( 3 až 7). 48 Další informace o registru vozidel (ale i o registraci vozidel) lze také např. nalézt na portále veřejné správy nebo na portále Druhy vozidel Silniční vozidla se rozdělují na tyto základní druhy ( 3 odst. 2 z. č. 56/2001 Sb.): motocykly (písm. a), osobní automobily (písm. b), autobusy (písm. c), nákladní automobily (písm. d), speciální vozidla (písm. e), přípojná vozidla (písm. f), a ostatní silniční vozidla (písm. g). 49 Zvláštní vozidla se rozdělují na tyto základní druhy ( 3 odst. 3 z. č. 56/2001 Sb.): zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla (písm. a), pracovní stroje samojízdné (písm. b), pracovní stroje přípojné (písm. c), nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla tažná nebo tlačená pěšky jdoucí osobou (písm. d), a vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka přesahuje jeden metr, jejich konstrukční rychlost převyšuje 6 km -1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg (písm. e) vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel 48 2 aţ 7 vyhlášky č. 343/2014 Sb. o registraci vozidel 49 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích 50 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích 20

29 Tabulka č. 5 - Základní kategorie vozidel Druh vozidla motorová vozidla, zpravidla s méně neţ čtyřmi koly motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a pouţívají se pro dopravu osob motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a pouţívají se pro dopravu nákladů přípojná vozidla traktory zemědělské a lesnické pracovní stroje ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií Zdroj: vlastní zpracování dle Tesařová, Kategorie L M N O T S R Vyhláška č. 343/2014 Sb. se zaměřuje pouze na údaje o druhu a kategorii silničního vozidla ( 13 odst. 1 a 2) a na některé další údaje o silničním vozidle (např. údaje o motoru silničního vozidla, údaje o typu karoserie silničního vozidla nebo údaje o celkových rozměrech silničního vozidla) ( 14) TESAŘOVÁ, Zdeňka. Zákon o dani silniční : komentář s příklady. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, s. ISBN a 14 vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel 21

30 3.6. Státní registrační značky Úpravu a problematiku státních registračních značek nalezneme zejména ve vyhlášce č. 343/2014 Sb. a částečně i v zákoně č. 56/2001 Sb. Standardní registrační značky (podle vyhlášky č. 344/2014 Sb.) ( 23 písm. a) jsou určeny pro všechna silniční motorová a přípojná vozidla, pro všechna zvláštní vozidla, pro vozidla, jejichž vlastníkem nebo provozovatelem je fyzická či právnická osoba požívající diplomatických výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy a pro vozidla vyvezená do jiného státu. 53 Zvláštní registrační značky (podle vyhlášky č. 344/2014 Sb.) ( 23 písm. b) jsou určeny pro jízdu z místa prodeje do místa registrace silničního vozidla, pro manipulační provoz, pro zkušební provoz, pro historická vozidla s průkazem historického vozidla a pro sportovní vozidla s průkazem sportovního vozidla. 54 Jednotlivé znaky standardní registrační značky jsou provedeny nejméně pěti a nejvíce osmi velkými písmeny latinské abecedy a arabskými číslicemi ( 24 odst. 2). Pro znaky vyjádřené velkým písmenem latinské abecedy se použijí téměř všechna písmena abecedy (bez písmen G, CH, O, Q a W) ( 27 odst. 3). Pro znaky vyjádřené arabskou číslicí se použijí číslice 1 až 9 (včetně 0) ( 27 odst. 4). V registrační značce musí být vždy umístěno nejméně jedno písmeno a jedna číslice ( 24 odst. 2). 55 Jednotlivé znaky zvláštní registrační značky závisí na druhu a účelu silničního vozidla ( 26). 53 Státní správa [online]. [cit. 17. února 2015]. Dostupné na WWW: 54 Státní správa [online]. [cit. 17. února 2015]. Dostupné na WWW: a 27 vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel 22

31 Tabulka č. 6 Příklady registračních značek podle kódu kraje ( 28): Název kraje Kód kraje hl. město Praha A jihomoravský B jihočeský C pardubický E královéhradecký H vysočina J liberecký L olomoucký M plzeňský P středočeský S moravskoslezský T ústecký U Zdroj: vlastní zpracování dle vyhlášky č. 343/2014 Sb., Ztrátu, zničení nebo odcizení registrační značky je vlastník nebo provozovatel silničního vozidla povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností ( 7e odst. 1 z. č. 56/2001 Sb.). Obecní úřad obce s rozšířenou působností přidělí silničnímu vozidlu novou registrační značku ( 7e odst. 3 z. č. 56/2001 Sb.). 57 V kapitolách 3.4. aţ 3.6. jsem (zejména) pouţil ustanovení ze zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a z vyhlášky o registraci vozidel, která je účinná pouze 3 měsíce. Registr silničních vozidel, druhy vozidel a státní poznávací značky samozřejmě nejsou jedinými tématy, které jsem mohl v mé práci uvést, protoţe témat, souvisejících se SD, je opravdu mnoho. Ať uţ se jedná např. o pravidelné technické prohlídky, které provádí stanice technické kontroly, o měření emisí, které provádí stanice měření emisí, o pojištění vozidel, o pojištění odpovědnosti za škodu atd vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel 57 7e zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích 23

32 4. Daň z nemovitých věcí Daň z nemovitých věcí byla do našeho právního řádu zavedena zákonem č. 338/1992 Sb. s účinností od 1. ledna Úzkou návaznost na zákon o dani z nemovitých věcí mají dva právní předpisy účinné od 1. ledna Prvním z nich je Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (viz. kapitola 4.1.), druhým pak Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (viz. kapitola 4.2.). 1. ledna 2016 navíc vejde v účinnost zákon č. 23/2015 (platný od 5. února 2015) 58 (viz. kapitola 4.3.) Nový občanský zákoník Nový občanský zákoník přináší mnoho nových změn v řadě oblastí. V následujících řádcích uvedu změny týkající se především oblasti majetkových daní. Nový občanský zákoník (dále jen NOZ ) definuje ve svých ustanoveních např. nemovité věci ( 498 odst. 1 NOZ), nájemní smlouvy (např. nájem bytu a nájem prostoru sloužícího k podnikání) ( 2201 až 2331 NOZ), pacht a pachtovní smlouvu ( 2332 a následující NOZ) 59, jednotku ( 1159 NOZ), bytové spoluvlastnictví ( 1158 až 1222 NOZ), stanovy společenství vlastníků jednotek ( 1200 NOZ) nebo působnost shromáždění společenství vlastníků jednotek ( 1208 NOZ). 60 Výše uvedené změny samozřejmě nejsou jedinými, které jsou v NOZ obsaţeny (viz. např. Úplné znění č. 900 nazvané Nový občanský zákoník 2014). Některé změny uvedu přímo v zákoně o dani z nemovitých věcí (viz. kapitola 4.4. a následující) nebo v katastrálním zákonu (viz. kapitola 4.5.1). 58 Zákony pro lidi. Předpis č. 23/2015 Sb. [online]. [cit. 4. března 2015]. Dostupné na WWW: 59 KALUBZA, Viktor; VÁŇA, Lukáš. Nakládání s nemovitostmi z hlediska zákona o obcích. Obec a finance, 2014, roč. 19, č. 2, s ISSN MATOUŠEK, Ludvík. Obce a nový občanský zákoník. Několik poznámek k bytovému spoluvlastnictví. Obec a finance, 2014, roč. 19, č. 3, s ISSN

33 4.2. Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Zákonné opatření Senátu (dále jen ZOS ) č. 344/2013 Sb. především nahrazuje a doplňuje velké mnoţství ustanovení ze zákona č. 338/1992 Sb., která dříve v tomto zákoně obsaţena nebyla. Při porovnání zákona č. 338/1992 Sb. před účinností tohoto ZOS jsem zjistil, ţe nynější právní úprava se od té původní liší aţ o 50% Zákon č. 23/2015 Sb. Jak uţ jsem uvedl výše, součástí našeho právního řádu bude od příštího roku i zcela nový zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí. V důsledku velkého mnoţství novelizací zákonů v průběhu roku 2014 se legislativní proces tohoto zákona nepodařilo ukončit, a proto je účinnost zákona stanovená aţ od 1. ledna Obrázek č. 3 Daň z nemovitých věcí Zdroj: vlastní zpracování dle Galambicová 62, RYLOVÁ, Zuzana et al. Daňové zákony 2015 s komentářem změn : v úplném znění k vyd. Brno : BizBooks, s. ISBN GALAMBICOVÁ, Eliška. Daň z nemovitých věcí [online]. [cit. 11. března 2015]. Dostupné na WWW: cda71cea1b/da%c5%88%20z%20nemovit%c3%bdch%20v%c4%9bc%c3%ad% jpg 25

34 4.4. Zákon o dani z nemovitých věcí Zákon o dani z nemovitých věcí se (na rozdíl od zákona o SD) dále člení na 6 částí: daň z pozemků, ze staveb a jednotek, společná ustanovení, správa daně z nemovitých věcí, zmocňovací ustanovení a přechodná a závěrečná ustanovení. 63 V následujících kapitolách podrobněji rozeberu některé výše zmíněné části. Daň z nemovitých věcí je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb a jednotek ( 1 z. č. 338/1992 Sb.) Daň z pozemků (první část) První část zákona o dani z nemovitých věcí (dále jen DZNV ) se týká daně z pozemků. Předmět daně z pozemků ( 2 z. č. 338/1992 Sb.) také zároveň vymezuje negativní taxativní výčet pozemků, které nejsou předmětem daně. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR, které jsou evidované v katastru nemovitostí ( 2 odst. 1). 65 Předmětem daně nejsou ( 2 odst. 2): pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb např. plocha pozemku, na které stojí zdanitelná stavba (písm. a), lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení (písm. b), vodní plochy s výjimkou rybníku sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb (písm. c), pozemky určené na obranu ČR např. vojenské újezdy (písm. d) a pozemky, které jsou součástí jednotky např. pozemek pod bytovým domem 66 (písm. e). 63 Zákony pro lidi. Předpis č. 338/1992 Sb. [online]. [cit. 6. března 2015]. Dostupné na WWW: 64 RYLOVÁ, Zuzana et al. Daňové zákony 2015 s komentářem změn : v úplném znění k vyd. Brno : BizBooks, s. ISBN Daňové zákony vyd. Ostrava : Sagit, s. ISBN SEIDLOVÁ, Marta; KUKALOVÁ, Gabriela; MORAVEC, Lukáš. Daňová soustava. 1. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita v Praze, s. ISBN

35 Mezi poplatníky daně z pozemků, kteří jsou uvedeni v 3 z. č. 338/1992 Sb., se řadí např.: vlastník pozemku ( 3 odst. 1), organizační složka státu nebo jiná státní organizace (u pozemků ve vlastnictví ČR) ( 3 odst. 2 písm. a), právnická osoba, která má právo užívat pozemek na základě výpůjčky podle zákona o užívacích vztazích k majetku ČR (u pozemků ve vlastnictví ČR) ( 3 odst. 2 písm. a), svěřenecký fond (písm. b), podílový fond (písm. c), stavebník (písm. e), nájemce u pronajatého pozemku nebo pachtýř u propachtovaného pozemku 67 ( 3 odst. 3) při splnění určitých podmínek stanovených v 3 odst. 3 písm. a) aţ c) nebo uţivatel pozemku, pokud není znám vlastník pozemku ( 3 odst. 4). Jedním z nejrozsáhlejších a nejobsáhlejších ustanovení je osvobození od daně z pozemků ( 4 z. č. 338/1992 Sb.). Obsahuje zejména taxativní výčet pozemků, které jsou od daně z pozemků osvobozeny. Vzhledem k velkému mnoţství údajů, vyberu pouze některá ustanovení. Od daně z pozemků jsou osvobozeny ( 4 odst. 1) např. pozemky: ve vlastnictví ČR (písm. a), tvořící jeden funkční celek s budovou nebo jednotkou ve vlastnictví spolků či organizací (písm. f), tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou sloužící škole, muzeu, galerii, knihovně (při splnění určitých podmínek) (písm. g), veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť (písm. l), ve vlastnictví veřejných vysokých škol, které slouží k uskutečňování akreditovaných studijních programů (písm. r) či ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí (písm. u). Tyto pozemky jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány ( 4 odst. 3). 68 Více informací o osvobození od daně z pozemků lze nalézt ve zmíněném 4 tohoto zákona. 67 SEIDLOVÁ, Marta; KUKALOVÁ, Gabriela; MORAVEC, Lukáš. Daňová soustava. 1. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita v Praze, s. ISBN MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2014 : úplná znění platná k vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN

36 Základ daně z pozemků je stanoven v 5 z. č. 338/1992 Sb. Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m 2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m 2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v 17 tohoto zákona ( 5 odst. 1). Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslových chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m 2 a částky 3,80 Kč ( 5 odst. 2). Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m 2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období ( 5 odst. 3). 69 Důleţité informace o sazbě daně z pozemků jsou obsaţeny v 6 z. č. 338/1992 Sb. Sazby daně jsou určeny procentem nebo pevnou sazbou za m 2. Tabulka č. 7 - Sazba daně u pozemků ( 6 odst. 1): Sazba Předmět daně daně u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů (písm. a) 0,75 % u trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků 0,25 % s intenzivním a průmyslovým chovem ryb (písm. b) Zdroj: vlastní zpracování dle Seidlová, RYLOVÁ, Zuzana et al. Daňové zákony 2015 s komentářem změn : v úplném znění k vyd. Brno : BizBooks, s. ISBN SEIDLOVÁ, Marta; KUKALOVÁ, Gabriela; MORAVEC, Lukáš. Daňová soustava. 1. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita v Praze, s. ISBN

37 Tabulka č. 8 - Sazba daně u ostatních pozemků ( 6 odst. 2): Předmět daně u zpevněných ploch pozemků uţívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním slouţících pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství (za m 2 ), (písm. a) u zpevněných ploch uţívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním slouţících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní druhy podnikání (za m 2 ), (písm. a) u stavebních pozemků (za m 2 ), (písm. b) u ostatních ploch (za m 2 ), (písm. c) u zastavěných ploch a nádvoří (za m 2 ), (písm. d) Zdroj: vlastní zpracování dle Seidlová, Sazba daně 1,00 Kč 5,00 Kč 2,00 Kč 0,20 Kč 0,20 Kč Tabulka č. 9 - Základní sazba daně (koeficient dle počtu obyvatel) Počet obyvatel Koeficient do ,0 nad do ,4 nad do ,6 nad do ,0 nad do ,5 nad ve statutárních městech + ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a 3,5 Poděbradech v Praze 4,5 Zdroj: vlastní zpracování dle Daňové zákony 2015, SEIDLOVÁ, Marta; KUKALOVÁ, Gabriela; MORAVEC, Lukáš. Daňová soustava. 1. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita v Praze, s. ISBN Daňové zákony vyd. Ostrava : Sagit, s. ISBN

38 Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven v písm. a), zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů v písm. a); koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0 ( 6 odst. 4 písm. b) Daň ze staveb a jednotek (druhá část) Druhá část zákona o DZNV se zaměřuje na daň ze staveb a jednotek, kdy je předmět daně upraven v 7 z. č. 338/1992 Sb. Předmětem daně ze staveb a jednotek, nacházejících se na území ČR ( 7 odst. 1), je zdanitelná stavba, konkrétně budova podle katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. a inženýrská stavba (písm. a) a jednotka (písm. b). Předmětem daně ze staveb a jednotek není budova, ve které jsou jednotky ( 7 odst. 2). 74 Poplatníci daně ze staveb a jednotek jsou uvedeni v 8 z. č. 338/1992 Sb. a jsou jimi např.: vlastník zdanitelné stavby či jednotky ( 8 odst. 1), organizační složka státu nebo jiná organizace (u zdanitelné stavby či jednotky ve vlastnictví ČR) ( 8 odst. 2 písm. a), právnická osoba, která má právo užívat zdanitelnou stavbu nebo jednotku na základě výpůjčky podle zákona o užívacích vztazích k majetku ČR (u zdanitelné stavby či jednotky ve vlastnictví ČR) ( 8 odst. 2 písm. a), svěřenecký fond (písm. b), podílový fond (písm. c) či nájemce u pronajaté zdanitelné stavby nebo jednotky nebo pachtýř u propachtované zdanitelné stavby nebo jednotky 75 ( 8 odst. 3) při splnění určitých podmínek stanovených v 8 odst. 3 písm. a) a b). 73 Daňové zákony vyd. Ostrava : Sagit, s. ISBN MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2014 : úplná znění platná k vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN SEIDLOVÁ, Marta; KUKALOVÁ, Gabriela; MORAVEC, Lukáš. Daňová soustava. 1. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita v Praze, s. ISBN

39 Jedním z nejrozsáhlejších a neobsáhlejších ustanovení je osvobození od daně ze staveb a jednotek ( 9 z. č. 338/1992 Sb.). Obsahuje zejména taxativní výčet staveb a jednotek, které jsou od daně ze staveb a jednotek osvobozeny. Jedná se o velké mnoţství údajů, a proto vyberu pouze některá ustanovení (stejně jako u daně z pozemků). Od daně ze staveb a jednotek jsou osvobozeny ( 9 odst. 1) např.: zdanitelné stavby a jednotky ve vlastnictví ČR (písm. a), budovy nebo jednotky ve vlastnictví registrovaných církví a registrovaných náboženských společností dle zákona č. 3/2002 Sb. (při splnění určitých podmínek) (písm. e), budovy nebo jednotky ve vlastnictví spolků či organizací (písm. f), zdanitelné stavby nebo jednotky ve vlastnictví výzkumných institucí (písm. u) či zdanitelné stavby nebo jednotky ve vlastnictví veřejných vysokých škol (písm. v). Tyto zdanitelné stavby nebo jednotky jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány ( 9 odst. 4). 76 Více informací o osvobození od daně ze staveb a jednotek lze nalézt ve zmíněném 9 tohoto zákona. Ustanovení o základu daně ze staveb a jednotek je obsaţeno v 10 z. č. 338/1992 Sb. Základem daně ze staveb a jednotek, konkrétně u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období ( 10 odst. 1). Základem daně ze staveb a jednotek, konkrétně u jednotky je upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy jednotky v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená ( 10 odst. 3) koeficientem 1,22, je-li součástí jednotky pozemek přesahující zastavěnou plochu nebo je-li s jednotkou užíván pozemek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v bytě ( 10 odst. 3 písm. a) nebo koeficientem 1,20 v ostatních případech ( 10 odst. 3 písm. b) RYLOVÁ, Zuzana et al. Daňové zákony 2015 s komentářem změn : v úplném znění k vyd. Brno : BizBooks, s. ISBN Daňové zákony vyd. Ostrava : Sagit, s. ISBN