Polsko-česká preshraniční spolupráce v Euroregionu Beskydy

Transkript

1 Joanna Kurowska-Pysz Marcin Lis Joanna Łodziana-Grabowska Zdeněk Mikoláš Łukasz Wróblewski Polsko-česká preshraniční spolupráce v Euroregionu Beskydy Vybrané otázky Wydawnictwo Naukowe Wyższa Szkoła Biznesu w Dąbrowie Górniczej Tato publikace byla vydána v rámci projektu s názvem Rozvoj vědecko-didaktické spolupráce vysokých škol v Euroregionu Beskydy spolufinancovaného Evropskou unií ve výši 85% z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika a ve výši 10 % ze státního rozpočtu prostřednictvím Euroregionu Beskydy.

2 Joanna Kurowska-Pysz Marcin Lis Joanna Łodziana-Grabowska Zdeněk Mikoláš Łukasz Wróblewski POLSKO-ČESKÁ PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE V EUROREGIONU BESKYDY Vybrané otázky Dąbrowa Górnicza 2014

3 Recenzent dr hab. Grzegorz Maciejewski, prof. UE w Katowicach (Uniwersytet Ekonomiczny w Katowicach Ekonomická univerzita v Katowicích) Copyright by Wyższa Szkoła Biznesu w Dąbrowie Górniczej 2014 ISBN Wyższa Szkoła Biznesu w Dąbrowie Górniczej ul. Cieplaka 1c Dąbrowa Górnicza Tel./ Fax. (032) info@wsb.edu.pl, Zlom, korektura, tisk a vazba: Przedsiębiorstwo Poligraficzne Modena sp. z o.o Cieszyn, ul. Mała Łąka 17 tel. (033) biuro@drukarniamodena.pl Tato publikace byla vydána v rámci projektu s názvem Rozvoj vědecko-didaktické spolupráce vysokých škol v Euroregionu Beskydy spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika a ze státního rozpočtu prostřednictvím Euroregionu Beskydy.

4 Obsah: Úvod Kapitola STIMULÁTORY A BARIÉRY ROZVOJE PŘESHRANIČNÍCH PARTNERSTVÍ V POLSKO-ČESKÝCH MIKROPROJEKTECH V EUROREGIONU BESKYDY... 9 Joanna Kurowska-Pysz 2. Kapitola OPTIMALIZACE ŘÍZENÍ PŘESHRANIČNÍCH PROJEKTŮ V EUROREGIONU BESKYDY Marcin Lis 3. Kapitola PROPAGACE JAKO PRVEK ÚZEMNÍHO MARKETINGU REGIONU VÝZNAM, ÚČINNOST A EXEMPLIFIKACE ČINNOSTÍ Analýza iniciativ realizovaných v rámci vybraných Mikroprojektů Euroregionu Beskydy Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Joanna Łodziana-Grabowska 4. Kapitola ANALÝZA A HODNOCENÍ ÚČINNOSTI PROPAGAČNÍCH AKTIVIT EUROREGIONU BESKYDY REALIZOVANÝCH V RÁMCI VYBRANÝCH MIKROPROJEKTŮ V LETECH Joanna Łodziana-Grabowska 5. Kapitola VÝZKUM VLIVU GLOBALIZACE HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ ČÁSTI EUROREGIONU BESKYDY (VÝZKUMNÉ POZNATKY V KONTEXTU PRAKTICKÝCH PROJEVŮ V ROZVOJI REGIONU) Zdeněk Mikoláš 6. Kapitola ANALÝZA A HODNOCENÍ EUROREGIONU BESKYDY NA ZÁKLADĚ ZREALIZOVANÝCH MIKROPROJEKTŮ Z OBLASTI KULTURY Łukasz Wróblewski

5

6 5 Úvod Procesy euroregionalizace a s nimi úzce spojená problematika přeshraniční spolupráce jsou výjimečně aktuální a důležitou oblastí teoretických a aplikačních výzkumů, které se vztahují na mnohé aspekty rozvoje pohraničních oblastí. Už několik desítek let vyvíjí Evropské společenství obrovské úsilí o hospodářské a sociální posílení periferních oblastí, často vystavených marginalizaci, ke kterým patří i pohraničí. K vyrovnávání rozvojových šancí těchto oblastí slouží mj. strukturální fondy, ze kterých byly v polsko-českém pohraničí financovány: Program Iniciativy Společenství INTERREG IIIA a Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Tyto programy a především za jejich podpory realizované přeshraniční projekty, přispěly k posílení dobré sousedské spolupráce v polsko-českém pohraničí, k integraci místních komunit, společnému řešení problémů a k intenzifikaci aktivit ve prospěch posílení rozvojového potenciálu tohoto území. Díky zintenzivnění přeshraniční spolupráce a velmi efektivnímu využívání evropských fondů proběhlo v letech v polsko-českém pohraničí mnoho pozitivních změn sociální, hospodářské a environmentální povahy. Důležitou roli v těchto procesech sehrávaly také euroregiony, mj. Euroregion Beskydy, které se staly integrátory spolupráce místních komunit na tomto území a také katalyzátory rozvoje přeshraničních partnerství. Následující finanční perspektiva Evropské unie, tj. období let , znamená nové možnosti využívání strukturálních fondů pro rozvoj polsko-českého pohraničí, ale zároveň další výzvy, kterým je třeba čelit mj. v euroregionech. V moderním síťovém hospodářství založeném na vědomostech je nevyhnutelné neustálé zdokonalování forem a způsobů působení a rovněž další prohlubování kooperace a spolupráce, která často vzniká právě v souvislostí s projekty. Profesionalizace přeshraniční spolupráce a zlepšení její dlouhodobé efektivity by tedy měly být založeny na náležitém zmapování problémů, potřeb a očekávání skupin zainteresovaných na rozvoji pohraničí mj. euroregionů. Cílem této práce je analýza a zhodnocení vybraných aspektů polsko-české přeshraniční spolupráce v Euroregionu Beskydy, realizované za podpo-

7 6 ry prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj, v rámci tzv. Fondu mikroprojektů, spolufinancovaného z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika V práci jsou využity poznatky získané studiem relevantních pramenů a informací v odborné literatuře a dále představeny výsledky z empirických výzkumů, vztahující se k důležitým otázkám, které formují perspektivy rozvoje přeshraniční spolupráce v Euroregionu Beskydy. Průzkumy realizoval mezinárodní tým vědecko-didaktických pracovníků Wyższej Szkoły Biznesu (Vysoké školy podnikání) v Dąbrowě Górniczé a Vysoké školy podnikání v Ostravě, v rámci projektu s názvem Rozvoj vědecko-didaktické spolupráce vysokých škol v Euroregionu Beskydy, spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika a ze státního rozpočtu prostřednictvím Euroregionu Beskydy. Na základě závěrů z průzkumů se autoři pokusili zformulovat doporučení pro zlepšení efektivity přehraniční spolupráce Euroregionů Beskydy ve vybraných oblastech. První kapitola práce obsahuje rozbory, které se týkají faktorů ovlivňujících rozvoj přeshraničních partnerství v euroregionech. V této části práce byl charakterizován Euroregion Beskydy jako prostor přeshraniční spolupráce a také probrána otázka řízení partnerství v polsko-českých mikroprojektech, spolufinancovaných z prostředků Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Na základě provedených průzkumů se tvůrci taktéž snažili o vydefinování stimulátorů a bariér, které ztěžují navazování a rozvoj přeshraničních partnerství což má bezprostřední vliv na kvantitu a kvalitu realizovaných přeshraničních projektů a jejich výsledky. V druhé kapitole jsme se soustředili na problematiku optimalizace řízení evropských přeshraničních projektů v Euroregionu Beskydy. Analýze byly podrobeny také otázky jako: realizované formy přeshraniční spolupráce, aktuální rozsah podpory ze strukturálních fondů pro příjemce z polsko-českého pohraničí a očekávání spojené s novým programovým obdobím pro evropské prostředky pro roky , průběh přeshraniční spolupráce spojené s přípravou a realizací projektů. Ohodnoceny byly také faktory, které mají důležitý význam pro realizaci přeshraničních evropských projektů včetně otázek, souvisejících s největšími překážkami pro příjemce a vyžadujících vylepšení v novém programovém období. Třetí kapitola monografie je věnována otázce propagace Euroregionu Beskydy. V rámci této oblasti byla vysvětlena podstata, formy a význam

8 propagace v územním marketingu, pojem efektivity propagace regionu a také byly charakterizovány vybrané záměry a iniciativy, které ovlivňují rozvoj přeshraniční spolupráce a propagují tento euroregion. Ve čtvrté kapitole byla na základě polsko-českých dotazníkových průzkumů provedena analýza a hodnocení efektivity aktivit v rámci vybraných mikroprojektů v letech , zahajovaných ve prospěch propagace Euroregionu, rovněž v kontextu jejich vnímání respondenty. Původně byly zdroje údajů základem pro vyvození závěrů, implikací a také doporučení vztahující se na směry a rozsah propagačních aktivit ve prospěch Euroregionu. Pátou kapitolu práce tvoří uvažování o vlivu globalizace na hospodářství české části Euroregionu Beskydy. Byla v ní zaměřena pozornost na zahraniční investice (vznik průmyslové zóny Nošovice) a jejich vliv na změnu filozofie podnikání a životního stylu v Euroregionu Beskydy. Je také zdůrazněna změna přístupu k životnímu prostředí, růst inovativnosti a změna jazykových kompetencí nebo vznik nových komunikačních prostředků. Velmi důležitým se tedy zdá nalezení kompromisu mezi historickými kořeny a globalizací, která vyvíjí stále větší tlak na prostředí a kulturu regionu. V poslední kapitole této práce byla provedena analýza obrazu Euroregionu Beskydy na základě zrealizovaných polsko-českých mikroprojektů z oblasti kultury. V současnosti má obraz pro euroregion strategický význam neboť pozitivní image je jedním z největších kapitálů, kterými disponuje. Když je obraz euroregionu negativní, je třeba zahájit pokus o jeho změnu. Je-li málo výrazný, je možné ho posílit prostřednictvím volby přiměřených prostředků, např. díky realizaci mikroprojektů z oblasti kultury. Proto se v tomto kontextu zdá provedení analýzy a hodnocení obrazu Euroregionu velmi důležité. Doufáme, že představené rozbory, závěry a doporučení budou užitečné pro všechny zainteresované na rozvoji přeshraniční spolupráce v Euroregionu Beskydy. Autoři velmi děkují osobám a institucím, které přispěli k realizaci polsko-českých průzkumů a poskytli pomoc a podporu během shromažďování informací a údajů. Zvláštní poděkování patří panu řediteli Marcinovi Filipovi a zaměstnancům Stowarzyszenia Region Beskidy v Bielsku-Białé, koordinátorovi výzkumů na české straně panu prof. Zdeňkovi Mikolášovi, a také spolupracovníkům z Vysoké školy podnikání v Ostravě: paní doktorce Lence Švajdovéj, panu doktorovi Michalovi Červinkovi a panu doktorovi Januszowi Karpetovi. 7

9

10 9 I. Kapitola STIMULÁTORY A BARIÉRY ROZVOJE PŘESHRANIČNÍCH PARTNERSTVÍ V POLSKO-ČESKÝCH MIKROPROJEKTECH V EUROREGIONU BESKYDY Joanna Kurowska-Pysz Úvod V době globalního síťového hospodářství, založeného na vědomostech se zdokonalování procesů řízení rozvoje mj. prostřednictvím projektů stává velmi aktuální otázkou, zejména v případě oblastí postižených, periferních či ohrožených marginalizací. Strukturální politika Evropské unie 1 je v současnosti zaměřena především na podporování restrukturalizačních procesů v zaostalých regionech 2, které získávají stále větší samostatnost v řízení svého rozvoje a důležitou úlohu v této oblasti plní územní jednotky 3. Tímto se zvyšuje odpovědnost samospráv a regionálních komunit za politiku rozvoje a její důsledky. Klíčový význam v řízení procesů rozvoje regionů v současnosti sehrává administrativa, včetně mj. subjektů a institucí, které se zabývají řízením evropských fondů 4. Prostředky Evropské unie, mj. z Evropského fondu pro regionální rozvoj 5, jsou aktuálně jedním z nejdůležitějších nástrojů upevňování hospodářského a sociálního postavení defavorizovaných regionů, mezi kterými mají zvláštní postavení pohraničí tj. příhraniční oblasti dvou sousedních států 6. Tyto oblasti často nemají postačující endogenní potenciál, 1 Srov. Leonardi R., Cohesion policy in the European Union: The building of Europe, Palgrave Macmillan, Hampshire Srov. Greta M., Kasperkiewicz W., Podstawy integracji europejskiej, Wydawnictwo Absolwent, Łódź 1999, s Srov. Pietrzyk I., Polityka regionalna Unii Europejskiej i regiony w państwach członkowskich, WN PWN, Warszawa 2001, s Srov. Trojanowska-Strzęboszewska M., Unia Europejska i europeizacja w opinii urzędników administracji publicznej szczebla regionalnego [v:] Wyciskanie Brukselki? O europeizacji społeczności lokalnych na pograniczach, (red.) Kurczewska J., Bojar H., Wydawnictwo IFiS PAN, Warszawa 2009, s Srov. Europejski Fundusz Rozwoju Regionalnego (European Regional Development Fund), 2014, < ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/regional/index_en.cfm>. 6 Srov. Dołbzasz S., Raczyk A., Współpraca transgraniczna w Polsce po akcesji do UE, Oficyna Wolters Kluwer business, Warszawa 2010, s. 16.

11 10 aby samostatně stimulovaly rozvojové procesy 7. Přes přirozenou potřebu kontaktů mezi sousedními komunitami hranice, která je dělí, ačkoliv má často pouze formální povahu, funguje v kolektivním povědomí jako institucionální a přirozená bariéra integrace a spolupráce, která způsobí umělý dojem rozdělení i přes mnohé jazykové, kulturní nebo ekonomické podobnosti 8. Tyto a řada jiných faktorů jsou mnohá léta důležitými bariérami 9 pro efektivní řízení rozvoje pohraničí. S cílem jejich překonání se tvoří a rozvíjí územní přeshraniční partnerství mj. na základě euroregionů 10. Euroregiony jsou sdružení, která působí v pohraničí dvou nebo více států a jejich hlavní úlohou je odstraňování socioekonomických rozdílů, řešení otázek periferních a marginalizovaných oblastí, budování vzájemné důvěry a nadhraniční spolupráce 11. V současnosti se činnosti ve prospěch řízení rozvoje pohraničí na úrovni euroregionů realizují hlavně za podpory prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj, mj. v rámci Programu územní spolupráce 12. Jedním z takových nástrojů je Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Prostředky z tohoto programu jsou poskytovány institucím a organizacím, které působí v polsko-českém pohraničí, mj. v Euroregionu Beskydy, jako nenávratná podpora ve prospěch společného řešení problémů této oblasti. Obligatorním požadavkem využití této formy podpory je realizace projektů podle modelu přeshraničního partnerství, se zajištěním přeshraničního dopadu a s povinností zajistit spolupráci projektových partnerů minimálně během 5 let po jeho ukončení 14. Přeshraniční partnerství jsou tedy specifickým vztahem mezi subjekty, institucemi, organizacemi, který umožňuje ucházet se o prostředky 7 Srov. Kosiedowski W., (red.) Samorząd terytorialny w procesie rozwoju regionalnego i lokalnego, Dom organizatora, Toruń 2005, s Srov. Malendowski W., Ratajczak M., Euroregiony. Polski krok do integracji, Atla2, Wrocław 2000, s Srov. Kurowska-Pysz J., Wiedza, innowacje, konkurencyjność uwarunkowania działalności przemysłowego klastra technologicznego na pograniczu polsko-słowackim, CEIT, Żylina 2013, s Srov. Perkmann M., Euroregions: institutional entrepreneurship in the European Union [v:] Perkmann M.,Sum N. (red.) Globalization, regionalization, and cross-border regions, Palgrave MacMillan, Loughborough University, Leicestershire, 2002, s Srov. Richert-Kaźmierska A., Partnerstwo na rzecz rozwoju regionalnego a konkurencyjność regionalna [v:] Bernat T. (red.), Przedsiębiorstwo i państwo wybrane problemy konkurencyjności, Print Group Daniel Krzanowski, Szczecin 2007, s Srov. Europejska Współpraca Terytorialna, 2014, < 13 Srov. Program Operacyjny Współpracy Transgranicznej Republika Czeska Rzeczpospolita Polska , 2014, < 14 Srov. Podręcznik Wnioskodawcy Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska Rzeczpospolita Polska , 2014, <

12 11 pro rozvoj pohraničí. Reálné efekty přeshraničních projektů a především skutečný tvar a výsledky přeshraničního partnerství jsou, kromě hodnocení správného postupu realizace projektu, klíčovou oblastí kontroly prostředků čerpaných z evropského příspěvku. Vzhledem k tomu si zdokonalování procesů řízení přehraničních projektů vyžaduje, aby byla zvláštní pozornost soustředěna na proces řízení přeshraničních partnerství, na správnou formu vztahu mezi partnery v projektu tohoto druhu, jak během jeho realizace, tak v době zajištění udržitelnosti projektu a dále hlavně na zmapování stimulátorů a bariér, které ztěžují navazování a rozvoj přehraničních partnerství což má bezprostřední vliv na kvalitu a kvantitu realizovaných projektů a jejich výsledky. Těmto důležitým otázkám byly věnovány průzkumy, realizované v polské a české části Euroregionu Beskydy, v rámci projektu: Rozvoj vědecko-didaktické spolupráce vysokých škol v Euroregionu Beskydy, spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika a ze státního rozpočtu prostřednictvím Euroregionu Beskydy. Poznávacím cílem průzkumů bylo diagnostikování stimulátorů a bariér rozvoje přeshraničních partnerství, o které se opírá příprava a realizace polsko-českých přeshraničních mikroprojektů v Euroregionu Beskydy, v aspektu směrnic Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika a aplikačním cílem definování doporučení, týkající se dalších možností zdokonalování procesu řízení partnerství tohoto druhu, v nové finanční perspektivě Evropské unie Majíc na zřeteli velmi pokročilou přípravu na zavedení nového operačního programu přeshraniční polsko-české spolupráce na období , závěry a doporučení vyplývající z této práce mohou být použity v aplikačním postupu pro polsko-české mikroprojekty v Euroregionu Beskydy a rovněž v řízení polsko-českých přeshraničních partnerství. 15 Srov. Program Operacyjny Współpracy Transgranicznej Republika Czeska Rzeczpospolita Polska, projekt na lata , 2014, <

13 12 1. Euroregion Beskydy jako prostor přeshraniční spolupráce V současnosti je přeshraniční spolupráce prakticky přítomná ve všech oblastech života v příhraničních regionech, ale její intenzita je rozdílná. Můžeme vyčlenit řadu faktorů mj. kulturních, spojených s politickým systémem, sociálních nebo hospodářských, které mohou v příhraničních regionech přispívat ke spojování sil partnerů 16 ve prospěch realizace společných rozvojových cílů a dokonce i ke společným snahám o získání určité autonomie 17. Jedním z faktorů je proces euroregionalizace 18, který se projevuje mj. v rozvíjení přeshraničních partnerství nebo ve společném plánování a zavádění záměrů, které přinášejí výsledky na obou stranách hranice 19. Euroregionalizace vede ke zřizování formálních struktur přeshraniční spolupráce (euroregionů), založených minimálně dvěma jednotkami, které zastupují příhraniční regiony dvou nebo více států (např. obce, okresy, nevládní organizace apod.) 20. Euroregiony mohou mít soukromněprávní nebo veřejnoprávní povahu, vznikají na základě smluv mezi partnery (nejčastěji mezi sdruženími obcí, které působí na obou stranách hranice) za účelem hospodářské spolupráce, propagování regionální kultury, příhraničního cestovního ruchu, ochrany životního prostředí, kulturně vzdělávací činnosti a rozvoje příhraničních sousedních států 21. Euroregiony, jako formy institucionalizované spolupráce, usnadňují přeshraniční spolupráci mezi vedeními místních a regionálních jednotek, které přímo sousedí a jsou situovány podél společných státních hranic 22. Územní jednotky, jako členové euroregionu, netvoří osobitnou 16 Srov. Geenhuizen M., Knaap B., Nijkamp P., Transborder European Networking: Shifts in Corporate Strategy?, European Planning Studies 1996, č. 4, s Srov. Ciechocińska M., Regionalizm na obszarach pogranicznych, [v:] Regionalizm polski u progu XXI wieku, Bednarek S. (red.), Wydawnictwo Silesia, Wrocław 1994, s Srov. Lewandowski K., Greta M., Euroregion s mission and the success of the Lisbon strategy, Business and Economic Horizons (Business and Economic Horizons), č. 01/2010, 2014, str , < 19 Srov. Jakubiec M., Kurowska-Pysz J.: Jakość kształcenia zawodowego na pograniczu polskoczeskim jako determinanta konkurencyjności przedsiębiorstw, Wydawnictwo Naukowe Akademii Techniczno-Humanistycznej w Bielsku-Białej, Bielsko-Biała 2013, s Srov. Euroregiony w nowym podziale terytorialnym Polski, Główny Urząd Statystyczny, Urząd Statystyczny we Wrocławiu, Warszawa-Wrocław Srov. Bruszewska E., Państwo we współpracy transgranicznej, [v:] Współpraca transgraniczna. Aspekty prawno-ekonomiczne, Perkowski M. (red), Fundacja Prawo i Partnerstwo, Białystok 2010, s Srov. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Euroregiony ze dne 17. ledna 2007, Úřední věstník Evropské unie ze dne 27. října 2007.

14 13 nadnárodní strukturu, ale mají právo zřizovat společné orgány rozhodující o spolupráci v případě konkrétního problému. Tato rozhodnutí jsou závazná pro jednotky v rámci euroregionu 23. Posláním euroregionů je mj. činnost ve prospěch stabilizace příhraničních regionů a zmírňování ekonomických a sociálních rozdílů a také boj proti jakýmkoliv stereotypům a vytváření klimatu pro dobrou spolupráci v oblasti hospodářství, ochrany životního prostředí, kultury a cestovního ruchu v pohraničí 24. Euroregion Beskydy se nachází v polsko-česko-slovenském pohraničí, působí od roku 2000 a jeho fungování je založeno na tzv. samosprávném modelu přeshraniční spolupráce, iniciovaném a rozvíjeném cílovými svazy obcí na každé straně hranice. Za rozvoj přeshraniční spolupráce jsou bezprostředně odpovědni: Stowarzyszenie Region Beskidy se sídlem v Bielsku-Białé 25, které svým působením zahrnuje příhraniční část území slezského a malopolského kraje s osmi okresy: bielským, pszczyńským, suským, żywieckým, wadowickým, myślenickým, oświęcimským a Bielskem-Białou městským okresem, patří k němu přibližně 30 obcí. Združenie Región Beskydy se sídlem v Žilině 26, které působí na území žilinského kraje a zahrnuje více než 80 obcí, Sdružení Region Beskydy se sídlem ve Frýdku-Místku 27, které působí na území obcí, jež se nachází kolem města Frýdek-Místek a sdružuje více než 60 obcí. Z výše uvedeného vyplývá, že přeshraniční spolupráce v kontextu činnosti Euroregionu Beskydy by měla mít polsko-česko-slovenský rozměr a může být analyzována ve třech rozsazích (Tab. 1). 23 Srov. Urząd Komitetu Integracji Europejskiej, 2014, < 24 Srov. Szczegłowa Ż., Euroregion (zlokalizowany m.in. w Polsce) we współpracy transgranicznej, [v:] Współpraca transgraniczna. Aspekty prawno-ekonomiczne, Perkowski M.(red), Fundacja Prawo i Partnerstwo, Białystok 2010, s Srov. Stowarzyszenie Region Beskidy z siedzibą w Bielsku-Białej, 2014, < 26 Srov. Združenie Región Beskydy v Ziline, 2014, < 27 Srov. Sdružení Region Beskydy ve Frýdku-Místku, 2014, <

15 14 TAB. 1 ROZSAHY PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE V EUROREGIONU BESKYDY Rozsah spolupráce Partneři spolupráce Charakteristika spolupráce Euroregion Beskydy jako integrální území zahrnuté do partnerství v rámci Evropského seskupení pro územní spolupráci TRITIA se sídlem v Těšíně.* Wojewodztwo śląskie (Slezský kraj) v partnerství s województwem opolskim (Opolským krajem), Moravskoslezský kraj a Žilinský samosprávný kraj Evropské seskupení pro územní spolupráci TRITIA se sídlem v Těšíně působí od 3. prosince roku 2012 a je organizací pro efektivní mezinárodní spolupráci. Jejím cílem je identifikovat, propagovat a zavádět programy, projekty a organizovat společné akce ve prospěch rozvoje a zlepšení životních podmínek obyvatel česko-polsko-slovenského pohraničí. Je první institucí tohoto druhu, která vznikla na území Polska.** Euroregion Beskydy jako samostatná institucionální struktura Euroregion Beskydy jako územní struktura Stowarzyszenie Region Beskidy se sídlem v Bielsku-Białé ; Združenie Región Beskydy se sídlem v Žilině; Sdružení Region Beskydy se sídlem ve Frýdku-Místku Polské, české a slovenské subjekty, organizace a instituce, které působí na území Euroregionu Beskydy, hlavně obce a okresy. Formální a neformální kontakty spojené s fungováním euroregionu jako formální struktury. Např. stanovení priorit činnosti euroregionu, zahajování společných iniciativ, koordinování společných činností, organizování partnerství, obsluha procesu absorpce strukturálních fondů pro rozvoj pohraničí apod. Formální kontakty (např. na základě smlouvy o partnerství obcí, partnerské smlouvy v přeshraničních projektech apod.) a neformální (např. setkání pracovních skupin, společné konference, školení, akce) zaměřené na navazování a také pokračování a rozvoj různých forem přeshraniční spolupráce mj. na přípravu a realizaci evropských projektů z různých oblastí přeshraniční spolupráce. * Přes to, že území Euroregionu Beskydy (na polské straně) se nenachází celé na území působení Evropského seskupení pro regionální spolupráci TRITIA aktivita této organizace bude mít významný vliv na rozvoj přeshraniční spolupráce v Euroregionu Beskydy v institucionálním a územním chápání. ** Europejska Współpraca Terytorialna (přístup: ). Zdroj: vlastní zpracování na základě analýzy předmětné literatury a údajů ze stránky Stowarzyszenia Region Beskidy w Bielsku-Białé přístup

16 15 Rozvoj přeshraniční spolupráce na daném území nejčastěji iniciují jednotky územní samosprávy na různých úrovních např. obce, okresy (např. město Żywiec 28 podepsalo smlouvy o partnerství měst s českým městem Opava 29 a slovenským městem Liptovský Mikuláš 30, které mezi sebou také podepsaly smlouvu). Zpravidla se spolupráce formalizuje právě prostřednictvím uzavírání tzv. smluv o partnerství, ale také dohod, jež se přímo spojují s úmyslem společné realizace přeshraniční spolupráce. Partnerství navázané na samosprávné úrovni se zpravidla přenáší na sekundární kontakty nevládních organizací, škol a mateřských škol, podniků, vysokých škol a jiných subjektů, které mají prostřednictvím samospráv možnost najít partnera pro individuální, bilaterální spolupráci. Odůvodněním popsaného procesu difúze spolupráce je mj. dostupnost prostředků pro rozvoj přeshraničních kontaktů, kterými v největší míře disponují jednotky územní samosprávy. Jedním z důležitých nástrojů strukturální politiky Evropské unie jsou fondy určené pro rozvoj pohraničí, které se využívají mj. v euregionech jako podpora pro zintenzivnění různých forem a oblastí přeshraniční spolupráce. Pro subjekty, které působí na území Euroregionu Beskydy v období , byly dostupné prostředky z následujících programů: Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika Polsko Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Slovenská republika Podmínky spojené s čerpáním prostředků z výše popsaných programů pro potřeby regionální spolupráce bohužel omezují možnosti rozvíjení přeshraničních partnerství. Toto vyplývá z faktu, že v letech Srov. Miasto Żywiec, 2014, < 29 Srov. Město Opava, 2014, < 30 Srov. Město Liptovský Mikuláš, 2014, < polsko_.php>. 31 Srov. Program Współpracy Transgranicznej Rzeczpospolita Polska Republika Słowacka , Ministerstwo Rozwoju i Infrastruktury, Warszawa 2014, 2014, < 32 Srov. Program Operacyjny Współpracy Transgranicznej Republika Czeska Rzeczpospolita Polska , 2014, < 33 Srov. Program Operacyjny Współpracy Transgranicznej Republika Słowacka Republika Czeska , 2014, <

17 16 musely být přeshraniční projekty, realizované s evropskou podporou, založeny na polsko-českém, polsko-slovenském nebo česko-slovenském partnerství a prakticky neexistovala možnost realizovat třístranný projekt, jenž by umožnil rovnocennou spolupráci partnerům ze všech třech části pohraničí zahrnutých do Euroregionu Beskydy a využití evropského příspěvku. V případě tak vysoké poptávky po čerpání evropských fondů v rámci přeshraniční spolupráce je to bezpochyby vážný nedostatek. V současnosti se uvažuje o vytvoření možnosti realizovat polsko-česko-slovenské projekty v letech , ale dosavadní postup přípravy a zavádění přeshraničních projektů spolufinancovaných z prostředků Evropské unie, který platil v období , na jedné straně silně zdůrazňoval potřebu budovat trvalé partnerství, avšak na druhé byl překážkou pro rozvoj třístranné spolupráce. Z finančních důvodů poskytoval subjektům působícím na území Euroregionu Beskydy především možnost bilaterální a ne třístranné spolupráce. Chceme li překonat tato omezení, je potřeba účast v přeshraničních projektech, spolufinancovaných z prostředků Evropské unie, považovat pouze za nástroj pro rozvoj spolupráce v euroregionech, ale ne za samotný cíl. Avšak efektivita realizovaných přeshraničních projektů ukazuje jejich vysokou použitelnost pro realizaci strategických cílů rozvoje euroregionů v pohraničí. Toto potvrzuje také neutuchající zájem subjektů žádat o evropské prostředky v dalších výzvách, týkajících se náboru žádostí pro polsko-české mikroprojekty v Euroregionu Beskydy. 2. Realizace zásady partnerství v polsko-českých mikroprojektech v Euroregionu Beskydy Žádosti o evropské prostředky, určené pro rozvoj přeshraniční spolupráce v rámci polsko-českých mikroprojektů, se na polské straně realizují prostřednictvím Stowarzyszenia Region Beskidy v Bielsku-Białé a na české straně prostřednictvím Sdružení Region Beskydy ve Frýdku- -Místku. Obě sdružení v letech postupně vyhlašovaly výzvy na podávání žádostí o finanční příspěvek. Využívání evropské podpory z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika subjekty, institucemi a organizacemi se spojovalo s nutností splnit řadu požadavků, které byly podmínkou získání podpory.

18 17 Přeshraniční projekt, tak jako každý jiný projekt, můžeme popsat jako uspořádaný řetězec lidských činností, zaměřených na dosažení předpokládaného výsledku, jenž se vyznačuje vysokým stupněm složitosti, neopakovatelností a určenou dobou realizace. S projekty se spojují rizika různého druhu a jejich realizace si vyžaduje zapojení určitých zdrojů: lidských, věcných, finančních a odborných vědomostí 34. Projekt můžeme také popsat jako nový, atypický záměr odlišný od rutinních činností 35 a zároveň soudržnou a uspořádanou operaci s jasně určenými cíli, zaměřenou na vykonání nedělitelné úlohy 36. Výše uvedená charakteristika by měla být v případě přeshraničních projektů spolufinancovaných z prostředků Evropské unie doplněna aspoň následujícími charakteristickými vlastnostmi 37 : zásadou partnerství, která spočívá v tom, že se projektu zúčastňuje tzv. Vedoucí partner (partner, který podává aplikační žádost a koordinuje celou realizaci záměru na obou stranách hranice, odpovídá za jeho realizaci) a Partner projektu (odpovědný za realizaci své části projektu, který spolupracuje s Vedoucím partnerem v rozsahu dosahování cílů projektu a přeshraničního dopadu), oprávněnost žadatelů, doba realizace projektů, realizovaných úloh, vynakládaných výdajů, oblastí realizace projektu apod. přeshraniční dopad projektu 38, měřený pomocí ukazatelů, týkajících se výstupů a výsledků (zajištění, že projekt bude přínosný pro celé území zahrnuté do projektu, tj. v obou částech pohraničí) deklarovaných v žádosti. Partnerství můžeme popsat jako spolupráci institucí, subjektů a osob, která se zpravidla týká realizace společně stanovených sociálních, ekonomických nebo environmentálních cílů, založenou na dohodě zainteresovaných stran, s cílem optimálního využití dostupných zásob, nástrojů 34 Srov. Trocki M.: Podstawowe pojęcia i zasady zarządzania projektami europejskimi [v:] Zarządzanie projektem europejskim, (red.) Trocki M., Grucza B., Państwowe Wydawnictwo Ekonomiczne, Warszawa 2007, s Srov. Pawlak M., Zarządzanie projektami, PWN, Warszawa 2007, s Srov. Szot-Gabryś T., Projekty inwestycyjne, infrastrukturalne i biznesowe, Difin, Warszawa 2011, s Srov. Podręcznik Wnioskodawcy Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska Rzeczpospolita Polska , 2014, < 38 Srov. Efekty transgranicznej współpracy polskich regionów w okresie , Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, Warszawa, 2014, < efekt+transgraniczny&gbv=2&oq=efekt+transgraniczny&gs_l=heirloom-hp.3..0i19j0i22i30i j2j2j ac.1.34.heirloom-hp UwekaKqXrBU>.

19 18 a mechanismů spolupráce 39. Partnerství jako forma skupinové práce generuje pro účastníky tři klíčové efekty 40 : synergie (když skupina dosahuje lepší výsledky než nejefektivnější jednotka individuálně), měřítka (když růst velikosti skupiny působí růst výsledků její činnosti větší než by byl souhrn individuálních efektů), kritické masy (když skupina dosahuje určitou minimální úroveň určitých zásob, např. schopností, vědomostí, finančních prostředků etc., nevyhnutných pro zahájení určitých aktivit). V případě partnerství se setkáváme s evolucí kooperace svého druhu od krátkodobé součinnosti, přes dlouhodobou spolupráci, až k nejpokročilejšímu partnerství. Je tedy možné zároveň zahajovat krátkodobé společné aktivity bez budování trvalých vazeb mezi účastníky, ale je také možná dlouhodobá kooperace, jejíž podoba závisí od aktuálních zájmů a dohod mezi partnery 41. Jak vyplývá z Nařízení (ES) č. 1080/2006 Evropského parlamentu a Rady ze dne o Evropském fondu pro regionální rozvoj spolupráce partnerů v přeshraničních projektech by měla splňovat alespoň dvě ze čtyř níže uvedených kriterií 42 : a) společná příprava projektu jako výsledek spolupráce a dohod všech partnerů; součinnost od nápadu až k vyplnění společné žádosti včetně příloh; b) společná realizace projektu partneři se společně podílejí na realizaci aktivit naplánovaných v projektu, přispívají k realizaci jeho cílů a dosažení přeshraničního dopadu; c) společný personál v závislosti na projektu je možné zřídit společný personál, který bude pracovat za účelem realizace projektu, na realizaci aktivit dohlíží koordinátor; 39 Srov. Baker H.R., Building multi-community rural development partnership, [v:] Rounds R.C. (red..), The structure, theory and practice of partnerships in rural development, ARRG Working Paper Series č. 5, Brandon 1993, s Srov. Furmankiewicz M., Foryś M., Partnerstwa terytorialne na rzecz rozwoju obszarów wiejskich w polskiej części Sudetów historia powstania i pierwsze efekty działań [v:] Problemy współpracy na rzecz ekorozwoju Sudetów, M. Furmankiewicz, J. Jadczyk, (red.), Muzeum Przyrodnicze w Jeleniej Górze, Katedra Planowania i Urządzania Terenów Wiejskich Akademii Rolniczej we Wrocławiu, Jelenia Góra 2006, s Srov. Howaniec H., Kurowska-Pysz J., Klaster jako instrument rozwoju polsko-słowackiej współpracy trans granicznej, Wydawnictwo Naukowe Wyższej Szkoły Biznesu w Dąbrowie Górniczej, Dąbrowa Górnicza 2014, s Srov. Europejska Współpraca Terytorialna, 2014, <

20 19 d) společné financování projekt má jeden společný rozpočet, který obsahuje výdaje vynakládané všemi partnery i finanční závazky partnerů vyplývající z aktivit, které realizují v rámci Projektu. Za řízení a předávání prostředků z příspěvku partnerům a také za monitorování jejich čerpání odpovídá Vedoucí partner. Jak vyplývá ze směrnic 43, v rámci polsko-českých mikroprojektů v Euroregionu Beskydy je možná realizace záměrů, spolufinancovaných z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj, žadateli a jejich partnery, kteří mají právní subjektivitu a postavení: veřejnoprávních subjektů; subjektů, které podléhají veřejnoprávním právnickým osobám; nebyly zřízeny za účelem dosažení zisku; se sídlem na území určeném jako oprávněné v polské a české části Euroregionu Beskydy. Každý ze subjektů, který se uchází o prostředky, by měl být bezprostředně odpovědný za přípravu a řízení projektu, mít stabilní a postačující zdroje financování (aby byla zabezpečena kontinuita jejich organizace během celé doby trvání projektu); mít zkušenosti a být schopen prokázat své dovednosti v řízení širokého spektra činností přiměřených velikostí projektu, o jehož spolufinancování žádá. Žadatelé mohou podávat projekty samostatně nebo v rámci sdružení s místními partnerskými institucemi. Povinností každého žadatele je, aby měl minimálně jednoho zahraničního partnera podobné povahy (postavení), kterým může být subjekt uvedený v seznamu oprávněných žadatelů partnerského státu, jenž má sídlo na území kraje/vojvodství: na české straně: Moravskoslezského, Olomouckého, Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého, na polské straně: Dolnoslezského, Opolského a Slezského. Realizace zásady partnerství v rámci jednotlivých typů projektů závisí na způsobu zapojení zahraničního partnera do přípravy a realizace projektu (Tab. 2). 43 Srov. Wytyczne dla Wnioskodawcy, Fundusz mikroprojektów w Euroregionie Beskidy Dziedzina wsparcia 3.3 Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska Rzeczpospolita Polska , 2014, <

21 20 TAB. 2 FORMY PARTNERSTVÍ V RÁMCI POLSKO-ČESKÝCH MIKROPROJEKTŮ V EUROREGIONU BESKYDY Druh projektu Společný Popis formy partnerství Projekt má jeden společný cíl, jednu cílovou skupinu, činnosti/aktivity v etapě plánování a realizace a také výdaje jsou rozděleny mezi partnery na obou stranách hranice. Každý z partnerů odpovídá za náležité zavádění svých činností/aktivit, což se koná vždy souběžně nebo přímo na sebe navazuje dohodnutým způsobem. Výhody: vysoký přeshraniční dopad, úzké partnerství, malé riziko, že cíle nebudou dosaženy, efekt synergie, efekt měřítka a efekt kritické masy reálnější pro dosažení než v jiném druhu projektu. Nedostatky: velká složitost postupů, velmi vysoká vzájemná závislost obou partnerů, spoluzávislost rozpočtů a ukazatelů realizace projektů. Zrcadlový Každý partner podává vlastní projekt ve výzvě ve své části euroregionu. Příprava a realizace se na protilehlých stranách hranice uskutečňuje s určitým zpožděním (posunem); projekty zavedené na obou stranách hranice v jsou na sebe v určitém smyslu vzájemně navázané, což musí být zohledněno v aplikační dokumentaci každého projektu (přesné odkazy na projekt partnera). Výhody: vysoký, ale ne nezbytně současný a rovnoměrný přeshraniční dopad, menší riziko problémů vyplývajících ze vzájemné závislosti partnerů během vyúčtování projektů, vyšší rozpočty. Nedostatky: existuje riziko, že v soutěžním řízení prostředky získá jen jeden z plánovaných zrcadlových projektů, časové rozložení projektů může omezit přeshraniční dopad, riziko oslabení partnerství. Individuální Individuální projekty jsou celkově nebo v převládající části realizovány jen na jedné straně hranice, ačkoliv také v tomto případě se vyžaduje jasné definování přeshraničního dopadu a úlohy zahraničního partnera během přípravy a realizace projektu. Výhody: minimální riziko neúspěchu projektu, vzhledem k postavení partnera, poměrně snadné nalezení partnera pro spolupráci tohoto druhu, prostředky jsou vynakládány prakticky jen na jedné straně pohraničí, žadatel má větší samostatnost v zavádění a vyúčtování projektu; Nedostatky: slabší přeshraniční dopad, nejníže hodnocená kategorie projektů, menší angažovanost zahraničního partnera a nejmenší šance na pokračování partnerství po ukončení projektu. Zdroj: vlastní zpracování na základě: Wytycznych dla Wnioskodawcy, Fundusz mikroprojektów w Euroregionie Beskidy Dziedzina wsparcia 3.3 Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska Rzeczpospolita Polska ,

22 21 Jak vyplývá z údajů Stowarzyszenia Region Beskidy v Bielsku-Białé, mezi projekty podanými na polské straně a realizovanými v rámci Fondu mikroprojektů Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika většinou převládaly individuální projekty (117), společné projekty byly jenom 4. Nebyly zrealizovány zrcadlové projekty 44. Bez ohledu na druh projektu je vyžadováno dodržování principů partnerství v polsko-českých mikroprojektech již od okamžiku zahájení spolupráce, v etapě zpracování společného záměru, až do chvíle ukončení doby udržitelnosti projektu, což je maximálně 5 let po ukončení projektu. Před podáním aplikační dokumentace podepisují partneři společné prohlášení o partnerství 45, ve kterém deklarují mj., že: společně připravovali projekt a žádost o finanční příspěvek, seznámili se s formulářem žádosti o příspěvek, s jeho obsahem a se svou rolí v projektu, budou odpovědně, aktivně a včas realizovat aktivity, ke kterým se zavázali v žádosti o příspěvek, se seznámí s obsahem smlouvy o poskytnutí příspěvku a rozsahem svých činností v rámci této smlouvy, zmocňují žadatele k podpisu smlouvy o poskytnutí příspěvku. Ve formuláři aplikační žádosti 46 jsou obsaženy mj. následující odkazy, týkající se angažovanosti zahraničního partnera projektu: identifikační údaje partnera, místo realizace projektu na straně partnera, odkazy na případný společný projekt, role partnera během přípravy a realizace projektu, přeshraniční dopad projektu. V etapě realizace projektu se angažovanost partnera potvrzuje na základě projektové dokumentace, kterou nejčastěji tvoří: prezenční listiny, fotografická dokumentace a záznamy z pracovních setkání, korespondence mezi partnery, doklady potvrzující výdaje vynaložené v projektu, které se týkají role a úlohy partnera, 44 Srov. Údaje získané ze Stowarzyszenia Region Beskidy v Bielsku-Białé, dne Srov. Prohlášení o partnerství, < 46 Srov. Formulář projektové žádosti, 2014, < aspx?id=22396>.

23 22 účast partnera na realizaci ukazatelů výstupů a výsledků a během evaluace projektu (evaluační ankety), případná účast partnera na řízení projektu a spolufinancování výdajů. Po ukončení realizace projektu, v době jeho udržitelnosti, se verifikuje hlavně udržování partnerství, což by se mělo projevovat ve společném pokračování aktivit, zahájených partnery v rámci projektu a také v dalším rozšiřování spolupráce např. o nové oblasti. V případě projektů, jejichž efekty mají dlouhodobý charakter, příjemce odpovídá za udržování výsledků projektu po dobu minimálně pěti let od ukončení skutečné realizace projektu v rozsahu těch částí, ve kterých je to možné z technického a právního hlediska. Za takové objekty se považují všechny investiční a neinvestiční projekty, jejichž cílem je vytvořit dlouhodobý výstup (např. fungování turistického informačního centra apod.) Řízení přeshraničního partnerství v polsko-českých mikroprojektech v Euroregionu Beskydy Pro přeshraniční projekt, podobně jako pro každý jiný projekt, je možné vyznačit určitý životní cyklus 48 čili sekvence po sebě následujících etap jeho realizace 49, od okamžiku otevření až k ukončení. Počet etap, délka jejich trvání nebo náklady na realizaci závisí od charakteru projektu. Standardně se rozlišuje čtyři až šest etap. V klasickém chápání se řízení životním cyklem projektu může vztahovat na čtyři základní etapy: programování, identifikaci a vstupní hodnocení, financování a evaluaci 50. V jiném chápání můžeme rozlišit: předprojektovou fázi (definování potřeb a očekávání, diagnóza problému), projektovou fázi (definování koncepce projektu a plánování projektu), fázi realizace (vykonání naplánovaných úloh) a fázi ukončení (archivace, hodno- 47 Srov. Wytyczne dla Wnioskodawcy, Fundusz mikroprojektów w Euroregionie Beskidy Dziedzina wsparcia 3.3 Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska Rzeczpospolita Polska , 2014, < 48 Srov. Aid Delivery Methods. Guidelines on the Programming, Design and Management of General Budget Support, European Commission, 2007, s Srov. Zarządzanie projektami. Podręcznik, Stowarzyszenie Project Management Polska, Warszawa 2009, s Srov. Stabryła A., Zarządzanie projektami ekonomicznymi i organizacyjnymi, PWN, Warszawa 2006, s. 398.

24 23 cení a evaluace) 51. Přechody mezi etapami jsou nečastěji definované jako milníky, u kterých je možno v závislosti na kvalitě nebo hodnocení výsledků etap zvolit vhodné rozhodnutí 52. Sekvence charakteristických a diferencovaných etap je možné také vyčlenit v životním cyklu přeshraničního projektu, jednotlivým fázím jeho realizace přiřadit určité realizační předpoklady vedoucí k dosažení dílčích výsledků, které se nakonec poskládají do výsledku umožňujícího dosáhnout cíle projektu. V evropských projektech neplatí jednotná metodologie řízení životního cyklu projektů, ale důležité prvky tohoto procesu jsou z pravidla zohledňovány ve tvaru aplikační dokumentace 53, vyžadované od žadatelů. Jedním z klíčových cílů přeshraničního projektu je udržení a další rozvoj přeshraničního partnerství, což se projevuje v zintenzivnění spolupráce subjektů, institucí nebo organizací ze sousedních zemí. Řízení přeshraničního partnerství můžeme tedy označit jako proces obsahující všechny individuální a společné aktivity partnerů z příhraničních regionů, z minimálně dvou sousedních států, zaměřené na společnou realizaci stanovených cílů a dosažení očekávaných přínosů z partnerství spolupracujících organizací, ale také v kontextu celého pohraničí, euroregionu apod. Klíčové etapy řízení přeshraničního partnerství, na příkladě polsko-českých mikroprojektů jsou představeny v Tab Srov. Zarządzanie projektem. Poradnik dla samorządów terytorialnych, Mazur S. (red.), Małopolska Szkoła Administracji Publicznej Akademii Ekonomicznej w Krakowie, Kraków 2004, s Srov. Zarządzanie projektami. Podręcznik.., op.cit., s Srov. Grucza B., Zasady zarządzania projektami w Programie Operacyjnym Kapitał Ludzki wymagania wobec projektodawców [v:] Studia i Prace Kolegium Zarządzania i Finansów, Zeszyt Naukowy 113, Szkoła Główna Handlowa w Warszawie, Warszawa 2012, s. 33.

25 24 TAB. 3 ŘÍZENÍ PARTNERSTVÍ V RÁMCI POLSKO-ČESKÝCH MIKROPROJEKTŮ V EUROREGIONU BESKYDY, SPOLUFINANCOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE Etapa projektu/ Etapa partnerství Příprava projektu/navázání partnerství Zavedení projektu/realizace partnerství, platné pro projekt Zajištění udržitelnosti projektu Charakteristika procesu řízení partnerství v rámci etapy diagnóza potřeb a očekávání partnerů, hodnocení poptávky po partnerství, audit organizační a finanční schopnosti partnerů zúčastnit se projektu, společné stanovení cílů projektu: cíle a rozsah, harmonogram, kritická cesta a rozpočet, způsob řízení a struktury projektu, vyžadované efekty: výstupy a výsledky, udržitelnost projektu, míra angažovanosti partnerů do zavádění projektu, komunikační postupy mezi partnery, finanční uspořadání projektu. Efekty etapy: podání aplikační žádosti o příspěvek z Fondu mikroprojektů v Euroregionu Beskydy Oblast podpory 3.3 Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika ; získání rozhodnutí o spolufinancování projektu; podepsání smlouvy o poskytnutí nenávratného finančního příspěvku Vedoucím partnerem. společné shromažďování zásob pro zavedení projektu, zřízení projektového týmu, jehož členem je zástupce partnera, detailní rozdělení úloh mezi jednotlivé partnery a jejich realizace a dokumentace, koordinace a vzájemná účast na aktivitách realizovaných partnery na obou stranách hranice, zpracování systému řízení kvality v projektu, zpracování systému řízení rizika v projektu, zpracování systému komunikace mezi partnery projektu, společné informační a propagační aktivity projektu, společná dokumentace aktivit projektu pro potřeby reportingu a vyúčtování projektu (předávací a přebírací protokoly, fotografická dokumentace), společné hodnocení projektu porovnání výsledků a předpokladů, jenž vyplývají z plánu, společné hodnocení realizace cílů projektu (kvantitativní, kvalitativní) z hlediska očekávání a potřeb každého partnera. Efekty etapy: realizace věcných efektů a některých výsledků projektu; schválení Zprávy o realizaci projektu a vyúčtování příspěvku získaného Vedoucím partnerem; refundace prostředků. udržení efektů dosavadního partnerství především pomocí výsledků společně zrealizovaného přeshraničního projektu tj. společného využívání infrastruktury, vzniklé v rámci projektu, pokračování s realizací aktivit zahájených v rámci projektu a jejich rozvoj v rámci udržitelnosti projektu Efekty etapy: porovnání partnerství a diagnózy aktuálních potřeb a očekávání partnerů, ohodnocení poptávky po partnerství v kontextu požadavků udržitelnosti projektu; zpracování plánu/strategie další spolupráce po době zajištění udržitelnosti projektu. Zdroj: vlastní zpracování na základě literatury předmětu a Příručky pro žadatele Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika , přístup

26 25 Jak vyplývá z Tab. 3, řízení partnerství v přeshraničních projektech obsahuje celou dobu jejich realizace, která začíná ještě před podáním žádosti o příspěvek a končí teprve po uplynutí 5 let od ukončení mikroprojektu. Ačkoliv pokyny pro příjemce preshraničních projektů 54 se vztahují především na povinnost udržení dlouhodobých efektů projektů partnery, je to stěží realizovatelné bez současného udržení a v podstatě rozvinutí přeshraničního partnerství. Lze tedy vyvodit, že partnerství v přeshraničních projektech, které se rozvíjí souběžně s procesem řízení společného projektu, je tím faktorem jeho realizace, který důležitým způsobem ovlivňuje dlouhodobou efektivitu záměru. I přes to, že zajištění udržitelnosti přeshraničního projektu je požadavkem, který podléhá kontrole ze strany sdružení, které řídí Fond mikroprojektů, dobré vztahy mezi partnery by neměly být založeny pouze na povinnosti vyplývající ze společného čerpání příspěvku, ale měly by vyplývat z trvalých společných zájmů a cílů. Za účelem odstranit typická prozatímní partnerství z realizace evropských přeshraničních projektů, zaměřená jedině na společné získání nenávratných prostředků, je třeba zdokonalovat znalosti a dovednosti organizací, subjektů a institucí z pohraničí v oblasti podstaty řízení partnerství a dlouhodobých cílů, kterým by měly sloužit. Prezentujíc potenciální přínosy z přeshraničního partnerství je třeba propagovat tzv. dobrou praxi, týkající se forem spolupráce např. mezi obcemi, okresy ap. a současně pamatovat na to, že strany, které navazují spolupráci by si měly být vědomy práv a povinností, vyplývajících z partnerství v projektech a mít opravdový zájem o takové vztahy. 4. Stimulátory a bariéry rozvoje přeshraničních partnerství na základě dotazníkových průzkumů 4.1. Metodika a charakteristika provedených průzkumů Jak vyplývá z výše uvedených údajů, existuje velká disproporce mezi počtem společných (4) a individuálních (113) polsko-českých mikroprojektů v Euroregionu Beskydy, což je důkazem, že většina žadatelů preferuje pouze omezený rozsah přeshraničního partnerství. Ale cíle Fondu polsko-českých mikroprojektů jednoznačně ukazují, že evropské prostředky z Oblasti podpory 3.3 Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika 54 Srov. Wytyczne dla Wnioskodawcy, Fundusz mikroprojektów w Euroregionie Beskidy Dziedzina wsparcia 3.3 Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska Rzeczpospolita Polska , 2014, <