Alternativní paliva možnosti výroby syntetických pohonných hmot Prof. Ing. Gustav Šebor, CSc., Doc. Ing. Milan Pospíšil, CSc.

Transkript

1 156 Alternativní paliva možnosti výroby syntetických pohonných hmot Prof. Ing. Gustav Šebor, CSc., Doc. Ing. Milan Pospíšil, CSc. Ústav technologie ropy a petrochemie, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, Praha 6, tel.: , gustav.sebor@vscht.cz Úvod P edpokládané zvyšování celosv tové spot eby energie, stav a rozložení sv tových zásob zdroj fosilního uhlíku a snaha o zlepšení kvality ovzduší jsou p í inou hledání alternativních energetických zdroj, které by mohly alespo áste n fosilní zdroje energie nahradit a sou asn i ur itou m rou p isp t ke snížení emisní zát že, p edevším pak snížení emisí skleníkových plyn. I v doprav se hledá alternativa ke klasickým pohonným hmotám, benzinu a motorové naft, vyráb ným na bázi ropy. Jednu z alternativ p edstavují syntetická kapalná paliva, která lze vyrobit spole n s n kterými d ležitými chemikáliemi z r zných surovin technologií ozna ovanou obecn jako XTL, kde X je ozna ení pro výchozí surovinu, kterou m že být zemní plyn, nebo uhlí a výhledov i biomasa. O ekává se, že ve st edn dobém asovém horizontu se uplatní syntetická kapalná paliva vyrobená na bázi zemního plynu (Gas to Liquids), pozd ji zemní plyn nahradí uhlí (Coal to Liquids) a v dlouhodobém asovém horizontu by se m la uplatnit biomasa (Biomass to Liquids). Zatímco v p ípad zemního plynu a uhlí se jedná o v technologické praxi již prov enou variantu výroby pohonných hmot, využití biomasy pro tyto ú ely je považováno za perspektivní a v posledních letech je p edm tem intenzivní výzkumné innosti. Nep ímý postup výroby kapalných paliv a chemikálií ze zemního plynu, uhlí, resp. biomasy zahrnuje v prvním kroku výrobu syntézního plynu a jeho následné išt ní. Vy išt ný plyn je pak použit pro výrobu motorových paliv, resp. syntetické ropy Fischer Tropschovu (FT) syntézou. Ze syntézního plynu lze dále vyrobit také methanol, dimethyléther, lehké alkeny, kyselinu octovou, pavek a další d ležité petrochemikálie, tj. chemické látky, které jsou zatím vyráb ny p evážn na bázi ropy. V následujícím textu jsou stru n shrnuty možnosti výroby syntetických kapalných paliv a pokroky, kterých bylo p i této výrob dosaženo. Výroba syntézního plynu Pro pr myslovou výrobu syntetické ropy a výše uvedených chemikálií ze zemního plynu je nutné mít k dispozici provozn spolehlivou velkokapacitní výrobu syntézního plynu, tj. sm si H 2 a CO, a ta je investi n náro ná. Proto je vhodné, aby instalovaná kapacita výrobny byla co nejv tší. Jako surovina pro výrobu syntézního plynu, resp. vodíku se používá p edevším zemní plyn, ale uplat ují se i ropné zbytky a uhlí a za perspektivní surovinu je považována biomasa. Parní reformování zemního plynu. Parní reformování zemního plynuje je technologie p vodn ur ená pro výrobu vodíku; 90 % z celkového množství ve sv t produkovaného vodíku je vyráb no tímto zp sobem. Pro výrobu syntézního plynu se odsí ený zemní plyn obvykle reformuje ve dvou stupních. U dvoustup ového reformování zemního plynu se v prvním stupni zemní plyn a pára reformují v trubkovém reaktoru, napln ném Ni katalyzátorem, p i C a tlacích 1,5-2 MPa. Ve druhém stupni se po p ídavku kyslíku zvýší reak ní teplota nap. na 1065 C a bez nápln reformovacího katalyzátoru p ípadn i na vyšší teplotu, nap C. Dosud nejv tší výrobna syntézních plyn byla postavena v rafinerii Moosgas v Jižní Africe, ve které se vyrábí syntetická ropa ze zemního plynu. 3 linky dvoustup ového reformování produkují Nm 3 /h syntézního plynu. 1307

2 Proces parního reformování zaznamenal v posledních létech r zná zdokonalení, která se týkají p edevším zlepšení vým ny tepla v reformovacím reaktoru tzv. EHTR (Enhanced Heat Transfer Reforming). Jejich podstatou je, že ást pot ebného reak ního tepla je pokryta teplem vyráb ného syntézního plynu a šet í se tak palivo. Aktivní v této oblasti je ada firem, nap. Air Products, Kellog, Haldor Topsoe a další. Tyto systémy nejen zlepšují ekonomiku výroby vodíku resp. syntézního plynu, ale sou asn také významn snižují exhalace oxid dusíku do atmosféry. D ležitým parametrem kvality syntézního plynu je hodnota molárního pom ru obou plyn, H 2 a CO. P i úprav pom ru H 2 /CO na požadovanou hodnotu je nutné podle pot eby za adit další technologické stupn výroby a upravit reak ní podmínky reformování. Ov eny byly následující možnosti: odd lení p ebyte ného vodíku (membrány, adsorpce na zeolitech, kryogenní d lení), recyklace resp. p ídavek CO 2 k zemnímu plynu do reformování, p ídavek CO z jiného zdroje. Z uvedených možností se nej ast ji uplat uje recyklace, resp. p ídavek CO 2 k zemnímu plynu. V 1. polovin 90. let byl vývoj konverze methanu na syntézní plyn soust ed n na procesy parciální oxidace a suchého reformování a to zejména proto, že poskytují syntézní plyn s vyšším obsahem CO než parní reformování. Suché reformování navíc vzbudilo i zájem ekolog, protože používá jako vstupní suroviny dva skleníkový efekt zp sobující plyny, methan a oxid uhli itý. Parciální oxidace zemního plynu. Provozn se uplatnila i termická parciální oxidace. Proces je autotermní, zpracovávaný zemní plyn se nemusí odsi ovat a molární pom r H 2 /CO = 2 u vyráb ného plynu je ideální pro FT syntézu. Vyrobený syntézní plyn má vyšší tlak (3 8 MPa). P i procesu se do speciálního ho áku vedou p edeh átý zemní plyn, substechiometrické množství p edeh átého kyslíku a zpravidla i malé množství vodní páry. Hlavní substechiometrická oxida ní reakce produkující CO a H 2 a další simultánní reakce probíhají v turbulentní zón plamene a dokon ují se v prázdném vyzd ném reaktoru p i teplot C a dob zdržení pod 5 s. Hlavní nevýhodou procesu je vysoká spot eba istého kyslíku, tvorba sazí a nutnost odstra ovat s recyklovaného methanu oxid uhli itý. Parciální oxidace m že ekonomicky sout žit s parním reformováním jen tehdy, je-li k dispozici levný kyslík dodávaný tzv. p es plot. Parciální oxidace methanu m že být realizována i jako heterogenní katalytická reakce. A koliv termická parciální oxidace methanu se již desítky let provozuje jako pr myslový proces, katalytická varianta procesu se dostala do pop edí zájmu teprve v posledních letech a v sou asnosti je ve stadiu extenzivních laboratorních studií. Její hlavní p edností je snížení reak ní teploty na C. Na vhodných katalyzátorech je možno dosáhnout p i dob kontaktu n kolika milisekund selektivity reakce na CO a H 2 p es 90 % p i tém úplných konverzích methanu. Jako katalyzátor p ichází v úvahu alumina impregnovaná niklem nebo kobaltem nebo platinovými kovy (Pd, Ir, Rh, Ru, Pt) a také nap. oxidy typu Ln 2 Ru 2 O 7 a typu LaMeO 3 (Me m že být Ni, Ru, Co, Cr). Vedle sypaných katalyzátor se osv d ují i katalyzátory na monolitických nosi ích. Kombinované postupy výroby syntézního plynu ze zemního plynu. Pro ekonomickou syntézu syntézního plynu z methanu je výhodné kombinovat endotermní reakci parního reformování, pop. suchého reformování, s vysoce exotermní parciální oxidací methanu. Takové kombinované procesy jsou energeticky sob sta né, nebo reak ní teplo reformování je pln kryto teplem z exotermní oxidace methanu. V kombinovaných procesech se dá snadn ji regulovat podle pot eby molární pom r H 2 /CO vyráb ného syntézního plynu a krom 1308

3 toho p ítomnost vodní páry, resp. CO 2 v reak ní sm si snižuje nebezpe ní p eh átí reak ní sm si a tedy i nebezpe í výbuchu. Na tandemovou variantu se dv ma reaktory navazuje efektivní varianta tzv. kombinovaného autotermního reformování CAR (Combined Autothermal Reforming). Spojuje procesy parciální oxidace methanu a parního reformování do jednoho vyzd ného reaktoru, ve kterém se sm s zemního plynu, páry a kyslíku nebo vzduchu reformuje na pevn uložené vrstv katalyzátoru (Ni/MgO/alumina) nebo na katalyzátoru ve fluidní vrstv (Ni/ alumin ). Hodnota molárního pom ru H 2 /CO u vyráb ného syntézního plynu závisí jak na množství použitého kyslíku, tak i množství p idávané vodní páry. Z ekonomického hlediska je autotermní reformování pom rn výhodný proces. Vzhledem k jednoduché konstrukci reaktoru, energetické úspornosti a možnosti zpracovávat i neodsí ený plyn, jsou investi ní náklady sou asných autotermních jednotek nižší než u ostatních proces reformování. Zcela revolu ním ešení pro reformování zemního plynu p edstavuje vývoj keramických membránových reaktor umož ujících separaci kyslíku ze vzduchu. Tato problematika je tak slibná ale také tak obtížná, že se na její ešení vytvo ila seskupení více firem. Jedním je spole enství firem Amoco, BP Chemicals, Praxair, Sasol a Statoil. Jejich technologie nazvaná OTM Syngas (Oxygen-Transport-Membrane Synthesis Gas) integruje separaci kyslíku ze vzduchu a autotermní reformování zemního plynu do jednoho stupn. Vývojem keramických membránových reaktor se sou asn zabývá i další velké seskupení kolem firmy Air Products and Chemicals Inc. (Chevron, Ceramatech, Elton Research, Penn State, University of Pennsylvania, University of Alaska), vyvíjející tuto technologii pod ozna ením ITM Syngas (Ionic Transport Membrane Synthesis Gas). Materiálem pro membránové reaktory jsou sm sné oxidy (nap. SrFeCo 5 O x ) s vysokou teplotní odolností. Vývoj keramických membránových reaktor je považován v USA za velmi d ležitý a perspektivní. Skupina kolem Air Products and Chemicals Inc. získala od US DOE v roce 1997 pro sv j osmiletý vývojový finan ní podporu ve výši 85 mil. USD. Parciální oxidace ropných uhlovodík p edstavuje zavedený a pom rn rozší ený zp sob výroby syntézních plyn a vodíku. Jako suroviny lze použít jak plynné, tak kapalné frakce z primárního i sekundárního zpracování ropy. Surovina se zply uje vodní parou a kyslíkem p i teplotách C. Vysoká teplota a nep ítomnost katalyzátoru umož uje použít jako surovinu p edevším t žké ropné frakce, mazuty, vakuové zbytky a propanové asfalty, i když jejich použití má za následek zvýšenou tvorbou sazí. Zplyn ní uhlí. Také výroba syntézního plynu zplyn ním uhlí kyslíkem nebo vzduchem a vodní párou je zavedenou technologií, která byla v posledních letech ješt vylepšena. Výrobní cena plynu je ve srovnání s cenou syntézního plynu vyráb ného parním reformováním zemního plynu vyšší. Syntézní plyn je t eba zbavit išt ním popela, prachových ástic a slou enin obsahujících chlor a síru. slou eniny. Zplyn ní biomasy. Jako surovinu pro výrobu syntézního plynu lze použít i jakoukoliv ligno-celulózovou biomasu získanou zpracováním zem d lských plodin (sláma, melasa), dále trávu nebo d evní hmotu. Použít lze i mokrou biomasu jakou jsou tuhé komunální odpady nebo odpady ze zem d lské výroby, i když v tomto p ípad je dosahováno nižší tepelné ú innosti. Podstatou zplyn ní biomasy je podobn jako v p ípad ropných frakcí její parciální oxidace, pro zplyn ní lze použít jak istý kyslík, tak vzduch. Výroba syntézního plynu z biomasy na komer ní bázi nebyla dosud realizována, v provozu jsou zatím demonstra ní jednotky. Aktivity v této oblasti jsou zam eny p edevším na optimalizaci reak ních podmínek, minimalizaci pot ebného množství kyslíku, dosažení vysokých výt žk p i maximální konverzi uhlíku a nízkých zbytkových obsazích uhlovodík ve vyráb ném plynu a išt ní vyrobeného plynu za vysokých teplot. ešit je t eba i logistiku zpracování biomasy. Velkokapacitní výrobu syntézního plynu zat žují vysoké náklady na svoz objemné biomasy. 1309

4 Jedním z možných ešení by mohla být koncepce zply ování tzv. biob e ky (bioslurry gasification). V jejím rámci by se provád la rychlá pyrolýza suché ligno-celulozóvé biomasy v lokálních pyrolýzních stanicích budovaných v místech sb ru biomasy. Ze získaných produkt, oleje a koksu, by byla p ipravena biob e ka, která by se svážela do centrální velkokapacitní výrobny syntézního plynu. Na druhou stranu v SRN je realizován BTL projekt Choren Shell, v rámci kterého byla postavena jednotka pro zply ování biomasy a ve stádiu p ípravy je výstavba jednotky pro FT syntézu s technologií firmy Shell. Za ízení by m lo ro n produkovat 45 MW elektrické energie a 16,5 mil. l motorové nafty. Poznatky získané z této zkušební jednotky by m ly být využity u dalších 9 jednotek ur ených pro zpracování d evní hmoty, výstavba jedné z nich již byla oznámena; bude zpracovávat 1000 kt biomasy ro n, což umožní výrobu 200 kt motorové nafty. Výroba syntetické ropy a motorových paliv FT syntézou FT syntéza je siln exotermní reakcí, klí ovým problémem, který je tedy nutné ešit p i její praktické aplikaci, je odvod reak ního tepla. Složení reak ního produktu je ovlivn no p edevším reak ní teplotou a typem a aktivitou použitého katalyzátoru. Používají se katalyzátory na bázi železa a kobaltu, které jsou citlivé v i sí e a zemní plyn proto musí být hluboce odsí ený, protože CO se na sí e siln chemicky sorbuje. FT syntéza je provozována v nízkoteplotní ( C) vysokoteplotní variant ( C). Hlavními složkami reak ního produktu jsou alkany, alkeny a primární alkoholy. Kapalné produkty FT syntézy jsou kvalitní, neobsahují síru, dusík, t žké kovy, asfalteny a ani soli. FT syntéza má pom rn dlouhou historii. První práci zabývající se katalytickou hydrogenací CO publikovali již v roce 1902 Sabatier a Senderens. V roce 1923 se n meckým chemik m Fischerovi a Tropschovi poda ilo realizovat syntézu vyšších uhlovodík na Ni a Co katalyzátoru. K pr myslové realizaci pak došlo v první polovin 30. let minulého století. V sou asném období se syntetická ropa vyrábí ve t ech lokalitách: v Jižní Africe v závodech Sasol a v rafinerii Mossref, nyní PetroSA, a v Malajsii v rafinerii v Bintulu. Zatímco v závodech Sasol je syntézní plyn vyráb n zply ováním popelnatého hn dého uhlí, v rafineriích PetroSA a Bintulu je surovinou pro výrobu syntézního plynu zemní plyn. Rozsáhlé zkušenosti s výrobou syntetické ropy byly získány p edevším v závodech Sasol I, II a III, kde b ží výroba již více než 50 let. P i posuzování technické úrovn FT syntézy se vychází jak z provozních poznatk získaných v závodech Sasol, tak i z poznatk z provozu dvou výše zmín ných rafinerií vyráb jících syntetickou ropu, motorová paliva a petrochemikálie na bázi zemního plynu. Závody Sasol. Závod Sasol 1 v Sasolburgu byl uveden do provozu v roce V Secunda zahájily provoz závody Sasol 2 v roce 1980 a Sasol 3 v roce Ro ní spot eba uhlí ve všech t ech závodech Sasol iní 40 mil. t. Z toho je pro FT syntézu ur eno 53 %, zbývající podíl uhlí je použit k výrob elektrické energie a páry. Ro n odpadá okolo 9 mil. t popela a škváry. Další vylepšení FT syntézy v závodech Sasol je v posledních letech zam eno p edevším na vývoj reaktor a katalyzátor pro FT syntézu. V koncernu Sasol byly získány provozní zkušenosti se ty mi typy reaktor : trubkovým reaktorem ARGE s pevným ložem katalyzátoru (TFB), reaktorem Synthol, tj. reaktorem s cirkulujícím fluidním katalytickým ložem (CFB), reaktorem s necirkulujícím fluidním ložem katalyzátoru (FFB) ozna ovaným také jako SAS (Sasol Advanced Synthol) reaktor a reaktorem, u kterého se pracuje se suspenzí katalyzátoru ve vroucím kapalném loži tvo eném kapalnými produkty (SSB). Poslední z uvedených reaktor je ozna ován také jako SBC reaktor, tj. Slurry Buble Column Reactor. Porovnání vybraných parametr reaktor provozovaných v závodech Sasol je uvedeno v tab

5 Nejnov jší typem reaktoru pro FT syntézu je reaktor SSB (resp.sbc) provozovaný od roku 1993 bez sebemenších potíží. Má pr m r 5 m a je vysoký 22 m. Jeho výhody ve srovnání s reaktory a TFB a CFB jsou obdobné jako v p ípad reaktoru FFB: asi o 45 % nižší investi ní náklady ve srovnání s trubkovým reaktorem, snazší údržba, menší tlaková ztráta, nižší náklady na kompresi plynu, lepší kontrola teploty, možnost vým ny katalyzátoru za provozu, lepší ekonomika. Reaktor SSB je vysoce flexibilní z hlediska selektivity a výt žku jednotlivých produkt, tzn., že tyto parametry lze m nit v širokém rozmezí zm nou reak ních podmínek a vlastností katalyzátoru. S provozním uplatn ním tohoto intenzifikovaného reaktoru se po ítá ve výrobnách v Norsku, Kataru a Nigérii, které budou vyráb t syntetickou ropu podle licencí firem Sasol, Shell a ExxonMobil. Vedle reaktoru SBC se u nov budovaných výrobních závod po ítá už pouze s reaktory FFB. Tab. 1: Vybrané parametry reaktor FT syntézy provozovaných v závodech Sasol Parametr Typ reaktoru *) (resp. uspo ádání katalyzátoru reaktoru) CFB FFB (SAS) TFB SSB Reak ní teplota ( C) Kapacita jednoho reaktoru (bl/den) Kapacita jednoho reaktoru po intenzifikaci (bl/den) Maximální konverze (% hm.) bude odstaven Benzin St ední destiláty *)CFB - cirkulující fluidní lože katalyzátoru, FFB (SAS) - necirkulující fluidní lože katalyzátoru, TFB - pevné lože katalyzátoru, SSB - suspenze katalyzátoru ve vroucím loži Typ reaktoru resp. jeho výb r je dán požadovanou skladbou reak ního produktu. Vysokoteplotní varianta FT syntézy poskytuje vyšší výt žky níževroucích produkt, alken a benzinu. Motorová nafta se v tomto p ípad vyrábí oligomerací alken. P i této variant syntézy je dosahováno i relativn vyšších výt žk kyslíkatých slou enin. P i nízkoteplotní variant FT syntézy donedávna ješt realizované v trubkových reaktorech s pevným ložem Fe katalyzátoru, nyní v reaktorech používajících suspenzi Co katalyzátoru ve vroucím loži vzniká více alkan a produkt s rovným et zcem a ve zvýšeném výt žku mohou být získány výševroucí parafinické podíly (wax), které se následn hydrokrakují technologií Isocracking vyvinutou k tomuto ú elu firmami Chevron a Texaco. Primární st ední destilát a st ední frakce získaná hydrokrakováním výševroucího produktu slouží k výrob vysoce kvalitní motorové nafty. Benzinová frakce má zvýšený obsah lineárních alkan a její vlastnosti, p edevším oktanové íslo, je t eba dále upravit izomerací a reformováním. Pokud se týká alken a kyslíkatých slou enin, jejich výt žek je p i nízkoteplotní syntéze menší. Údaje 1311

6 uvedené v tab. 2 charakterizují vliv typu reaktoru, resp. reak ní teploty na selektivitu FT syntézy. Rafinerie PetroSA.. Rozsah výroby syntetické ropy FT syntézou v Jižní Africe byl zv tšen výstavbou rafinerie Mossref, nyní PetroSA, na východním pob eží, která byla uvedena do provozu v roce Rafinérie je provozována v petrochemické variant a vyrábí se v ní bbl/den motorových paliv, alkohol a LPG ze syntézního plynu získaného dvoustup ovým reformováním zemního plynu. Rafinerie Bintulu. Další GTL technologií, která se provozn uplatnila, je technologie SMDS (Shell Middle Distillate Synthesis) firmy Shell. V roce 1994 byla uvedena do provozu rafinerie Bintulu v Malajsii, kterou lze považovat za demonstra ní jednotku. Výrobní kapacita byla bbl/den syntetické ropy. Syntézní plyn se vyrábí parciální oxidací zemního plynu, Asi polovina vyrobené t žké syntetické ropy se hydrokrakovala na motorovou naftu a petrolej a druhá ást se zhodnocovala jako speciální rozpoušt dla, surovina pro detergenty a jako tvrdý parafin pro potraviná ský pr mysl. Z 1 mil. Nm 3 zemního plynu se vyrobí cca 500 t kapalných uhlovodík. Vybrané vlastnosti hlavních frakcí reak ního produktu jsou uvedeny v tab. 3. V roce 2003 byla kapacita rafinétie zv tšena o 20 % a výhledov po ítá firma Shell se zvýšením na bbl/den, s tím, že hlavním produktem budou st ední destiláty. Tab. 2: Selektivita syntézy v reaktorech TFB a CFB firmy Sasol Reaktor TFB CFB Teplota syntézy ( C) Produkty (% hm.) Methan 4 7 Alkeny C 2 - C Alkany C 2 - C Benzin St ední frakce T žké frakce a vosky 48 9 Kyslíkaté slou eniny 3 6 Tab. 3. Vybrané vlastnosti hlavních frakcí produktu z procesu SMDS (Shell) Vlastnost\Frakce Benzin Petrolej Plynový olej Hustota (kg/m 3 ) p i 15 C Destila ní rozmezí ( C) % (obj.) Obsah síry (ppm) < 3 < 10 < 15 Obsah aromát (ppm) 0 < 0,1 < 0,1 Trendy ve výrob motorových paliv FT syntézou. V sou asném období se považuje za perspektivní výroba t žké syntetické parafinické ropy, která se následn hydrokrakuje na kvalitní motorovou naftu a ostatní motorová paliva, rozpoušt dla, tvrdý parafin a další produkty. Tuto variantu preferují všechny firmy, které se FT syntézou zabývají (Sasol, Shell, 1312

7 Texaco, ExxonMobil, Chevron, Syntroleum Corp., Syncrude Technology, Rentech Inc. a další). S ohledem na velmi dobrou kvalitu vyráb ných produkt, p edevším motorových paliv, lze p edpokládat, že tento postup zahrnující t i integrované výrobní stupn, tj. výrobu syntézního plynu, jeho následnou konverzi na t žkou syntetickou ropu a její hydrokrakování se bude uplat ovat i výhledov. Pro výrobu t žké syntetické parafinické ropy je preferován SBC reaktor, tj. Slurry Buble Column Reactor (Sasol, Shell, ExxonMobil, Syncrude Technology). Pozornost je v nována i vývoji selektivn jších katalyzátor, v tšinou na bázi kobaltu (Sasol, Statoil, ExxonMobil, Shell, Syntroleum Corp., Syncrude Technology), jehož vlastnosti jsou vylepšeny p ídavkem malého množství vzácného kovu (Re, Ru), který napomáhá aktivaci a transferu vodíku (hydrogen spill over) pot ebného pro hydrogenaci uhlíkatých úsad ukládajících se na povrchu katalyzátoru, což má p íznivý vliv na jeho aktivitu, životnost a regeneraci. V sou asné dob se nachází ve stádiu p ípravy, resp. realizace technologie XTL ada projekt. Firmy Shell a Sasol staví nové jednotky v Kataru, který má bohaté zásoby zemního plynu. GTL závod Oryx-1 (Sasol a Qatar Petroleum) v Las Raffan, který zahájí výrobu v tomto roce, má zatím výrobní kapacitu 1,3 mil. t/rok. Denn vyprodukuje 24 tis. bl motorové nafty, 9 tis. bl benzinu a 1 tis. bl LPG. Do roku 2009 by m la být jeho kapacita zv tšena na cca 4 mil. t/rok. V rámci GTL projektu Pearl (Shell a Qatar Petroleum) se buduje výrobna s kapacitou cca 3 mil. t/rok, provoz by m l být zahájen v roce Firma ExxonMobil instalovala v Kataru jednotku s vlastní technologií AGC 21 s kapacitou 6,2 mil. t/rok. Jak to dokumentují údaje uvedené v tab. 4, tato technologie je zna n flexibilní z hlediska vyráb ných produkt (benzin, st ední a vakuové destiláty, vysokomolekulární vosky a chemikálie). Tab. 4: Složení produkt (% hm.) získaných z procesu AGC-21 firmy ExxonMobil Produkt Max. výt žek suroviny pro katal. krakování Varianta procesu Max. výt žek st edních destilát Benzin St ední destiláty Surovina pro katal. krakování 35 0 Celkem Firmy Sasol a Chevron spole n s firmou National Nigerian Petroleum Comp. založili v roce 2000 alianci pro výstavbu GTL závodu v Nigérii (Escavros) s kapacitou 1,3 mil. t/rok, výroba by m la být zahájena v letech 2008/2009. Firmy Shell a Sasol se angažují také v ín, v tomto p ípad se ale jedná o projekty FT syntézy založené na bázi uhlí, tj. o technologii CTL. O výstavb CTL závodu se uvažuje také v Austrálii a SRN (FT proces fy. Syntroleum Corp.). Ekonomické aspekty technolgie XTL. Pro ekonomické rozvahy jsou d ležitá následující data: cena ropy a investi ní a provozní náklady. V roce 1999 se cena ropy, p i které lze provozovat GTL technologii na úrovni náklad (break-even price) pohybovala v rozmezí $/bbl. U CTL technologie je tato cena pochopiteln vyšší. Výrazný nár st ceny ropy podpo il založení nových GTL, resp. CTL projekt. Je t eba si ovšem uv domit, že nár st ceny ropy pochopiteln zvyšuje i ceny zemního plynu a uhlí. 1313

8 P i úvahách o realizaci XTL projektu hraje významnou roli výše pot ebných investic. Na investi ních nákladech výroby syntetické ropy resp. paliv technologií GTL se rozhodujícím zp sobem podílí náklady na výrobu syntézního plynu, které iní % celkových náklad, 25 % pak p ipadá na FT syntézu a 10 % na úpravu a frakcionaci produkt. Celkovou ekonomiku procesu GTL pochopiteln významn ovliv uje výrobní kapacita závodu. Zv tšení kapacity výrobní linky a tedy i zvýšení výrobní kapacity závodu je pro snížení investi ních náklad p ipadajících na 1 bbl denní produkce považováno za klí ové. Údaje publikované o t chto nákladech se pohybují v pom rn širokém rozmezí neodpovídajícím vždy rozdíl m ve výrobní kapacit a významn se na nich tedy podílí i hloubka zpracování reak ního produktu, která není blíže specifikována. Na základ publikovaných dat je možno konstatovat, že výše uvedená technická vylepšení výroby syntézního plynu i FT syntézy umožní snížit investi ní náklady na 1 bbl denní produkce z 50 tis. $/bbl na úrove cca 35 tis. $/bbl. Firmy Shell a Sasol shodn p edpokládají, že ve st edn dobém horizontu bude možné dosáhnout dalšího snížení t chto náklad až na cca 20 tis. $/bbl. Pro srovnání u klasické ropné rafinérie se tyto náklady v sou asné dob pohybují v rozmezí tis. $/bbl. V této souvislosti je t eba si uv domit, že zv tšování výrobní kapacity závodu GTL má svá omezení. P i plánování této kapacity je t eba uvážit, zda bude dlouhodob k dispozici dostate né množství zemního plynu. Bylo uvedeno, že pro GTL závod s denní kapacitou 10 resp. 50 tis. bl je t eba zajistit pro jeho 30letý provoz cca 1,1 resp. 5, m 3 zemního plynu; tuto kapacitu má pouze 7 resp. 2 % ze sv tových naleziš zemního plynu. Záv r I p es zmenšující se sv tové zásoby ropy bude tato surovina hrát klí ovou roli p i zajiš ování spot eby pohonných hmot, benzinu a motorové nafty, i v p íštích dvaceti letech. Výroba syntetických pohonných hmot ze zemního plynu, uhlí a biomasy technologiemi XTL p edstavuje perspektivní variantu, která m že výrobu uvedených pohonných hmot z ropy postupn nahradit. V tšímu rozší ení tohoto zp sobu výroby pohonných hmot zatím brání její výrazn vyšší náklady. Výstavba závod s technologií GTL, resp. CTL bude realizována v míst t žby zemního plynu a uhlí, kde jsou ob suroviny nejlevn jší. Projekt GTL po ítá také s využitím zásob zemního plynu pod mo skou hladinou. Výroba syntetických motorových paliv technologií BTL na komer ní bázi nebyla dosud realizována, v provozu jsou demonstra ní jednotky. Otázkou z stává, zda je lepší zpracovat biomasu v malých lokálních a nebo velkých centrálních výrobnách. Velkou p edností kapalných produkt FT syntézy je jejich kvalita, neobsahují síru, dusík, t žké kovy, asfalteny a ani soli. Jejich p imícháváním do surové ropy a nebo p ímo do ropných produkt v rafineriích se vyráb né produkty podstatn zkvalitní. Pod kování Práce byla realizována za finan ní podpory MŠMT R v rámci projektu MSM Literatura 1. Woodfin W. T.: Hydrocarbon Eng. 1997, 2 (7), Terblanche K.: Hydrocarbon Eng. 1997, 2 (2), Eisenlohr K.H.: Gänsslen R.: Erdöl, Kohle, Erdgas, Petrochem. 35, 37 (1982). 4. Informace od firmy Ruhrgas AG, Chondhary V.R., Uphade B.S., Belhekan A.A.: J. Catal. 1996, 163, Korchnak J.D., Dunster M: Patent WO 90/06282, Lezaun L. et al.: Studies in Surface Science and Catalysis, Natural Gas Conversion V, 1314

9 Vol. 119, Elsevier, Amsterdam 1998, s Schmidt L.D., Deutschmann O., Gorelski C.T.: Studies in Surface Science and Catalysis, Natural Gas Conversion V, Vol. 119, Elsevier, Amsterdam 1998, s Borowiecki T. et al.: Przemysl chem. 1998, 77(4), Lywood W.J.: Patent AU-A-29806, Christensen T.S., Primdahl I.I.: Hydrocarbon Process. 1994, 73(3), Ostrowski T. et al.: Chem. Ing. Techn. 1997, 69 (11), Appl M.: Nitrogen 1992, No. 200, Foster E.P. et al.: Studies in Surface Science and Catalysis, Natural Gas Conversion V, Vol. 119, Elsevier, Amsterdam 1998, s Van Thuil E., Van Ree R., de Lange T.J.: Biofuel production chains, Utrecht University, Report NNES , Utrecht University, Holandsko prosinec Dinjus E., Dahmen N., Henrich E.: DGMK/SCI-Conference Synthesis Gas Chemistry, Dráž any, SRN, íjna Peckham J.:World Refining 2005, 15 (4) Frohning C.D., Koebel H., Ralek M., Rotting W., Schnur F., Schulz H.: Fischer Tropsch Process, Chemical Feedstocks from Coal, s John Wiley & Sons, New York Sabatier P., Senderens J.B.: Hebd. Seances Acad. Sci. 134, 514 (1902). 20. Wender I.: Fuel Process. Technol. 1996, 48, Vosloo A.C.: Fuel Process. Technol. 71, 149 (2001). 22. Wells M.: Strategies for World Energy, Publication of The 17 th World Petroleum Congress, s. 100, The Petroleum Economist Ltd., London Anon.: Chem. Eng. 1993, No. 546/547, Cox P.: Strategies for World Energy, Publication of The 17 th World Petroleum Congress, s. 90, The Petroleum Economist Ltd., London Wilhelm D.J., Simbeck D.R., Karp A.D., Dickenson R.L.: Fuel Process. Technol. 2001, 71, Kuipers E. W., Jacometti J., Bodewes T., Senden M. M. G.: Hydrocarbon Eng. 1998, 3(4), Haelstead K.: Hydrocarbon Eng. 2006, 7 (11), Levkoff H.: Oil Gas J. 2006, 104 (24), Wells M.: Hydrocarbon Process. 2006, 85 (7), Anon.: Hydrocarbon Process. 2005, 84 (7), Dittrick P.: Oil Gas J. 2006, 104 (28), Nimocks R.M.: Proc. Symposium on Syngas Conversion, Am. Chem. Soc., Anaheim, CA, USA Nakamura D.N.: Oil Gas J. 2006, 104 (20), Shen S., Yu Ch., Dai X., Pan Z., Jiang Q., Zhang Z.: Fischer-Tropsch Technology Using Twoo-Stage Reactor for The Catalytic Oxidation of Methane to Synthetic Gas, Block 3, Forum 18 GTL, Alternative Fuels and Syngas; The Latest Developement in Technology, Rio de Janeiro, Brazilie, zá í, Wilson G.F., Carr N.L.: Hydrocarbon Eng. 1998, duben, Marriott J.: Implementation of The Sasol Slurry Phase Distillate Process, Block 3, Forum 3 Non Conventional Natural Gas Application, Calgary, Kanada, ervna, Agee M.A.: Studies in Surface Science, Vol. 119, Catalysis, Natural Gas Conversion V, Elsevier, Amsterdam 1998, s