ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Přednáška č. 9. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích
|
|
- Aleš Prokop
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Nízkoenergetické a pasivní stavby Přednáška č. 9 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví
2 Technické soustavy Technické soustavy zajišťují kvalitu vnitřního prostředí v budovách a uspokojují hygienické požadavky uživatelů Technickými soustavami jsou označovány: Zdroje energie (teplo, chlad, elektřina) umístěné v budově Soustavy rozvodu a sdílené energie a látek od klimatizačních soustav zahrnující soustavy pro vytápění, chlazení, úpravu vlhkosti, větrání až po soustavy přípravy teplé vody a osvětlení Návrh optimálních zdrojů tepla, chladu a elektrické energie s nízkou potřebou primárních paliv a produkcí emisí až po návrh stavebního řešení a opatření Energetické zdroje slouží budově k vyrovnání rozdílu mezi energetickými toky během roku 2
3 Budova ENS Technické soustavy Diagram znázorňuje přeměnu primární energie na využitelnou energii ke krytí potřeb v budově Náročnost přeměny primární energie na jednotlivé energonositele se vyjadřuje konverzním faktorem přeměny F V budově se energonositel využívá přímo (teplo nebo chlad z dálkového rozvodu) nebo nepřímo přeměnou na jinou formu energonositele s charakterizovanou provozní účinností Těžba, zpracování, výroba, doprava Technické soustavy budov Energetická potřeba budovy Primární energie PE (neobnovitelná) Energonositelé Zemní plyn, kapalná paliva, tuhá paliva, elektrická energie, dálkové teplo a chlad Zdroje energie Teplo, chlad, elektřina Soustavy pro rozvod a sdílení energie Klimatizační soustavy Příprava teplé vody Vytápění Chlazení Větrání Příprava teplé vody Osvětlení Konverzní faktor F Provozní účinnost ŋ Potřeba energie Q 3
4 Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Zdroje elektrické energie
5 Zdroje elektrické energie V souvislosti se zajištěním dodávek elektrické energie se jeví nezbytný postupný přechod na decentralizovanou elektrickou soustavu: větší množství zdrojů elektrické energie o malých výkonech Fotovoltaické systémy Větrné mikroelektrárny mikrokogenerační technologie na bázi nízkoemisních paliv Zemní plyn Bioplyn Výkonově nestabilní zdroje lze vybavit akumulací elektrické energie nebo palivovými doplňkovými zdroji elektrické energie s vysokou regulační schopností Hybridní zdroje umožňují výkonově stabilní dodávku elektrické energie do nadřazené rozvodné sítě 5
6 Fotovoltaické systémy Fotovoltaika (zkráceně FV) je souhrnné označení pro technologii, která umožňuje přímou přeměnu slunečního záření na elektrickou energii Fotovoltaické systémy nabývají na důležitosti především v souvislosti s výrazným poklesem ceny technologie v posledních letech Fotovoltaické systémy jsou velmi časté a z hlediska návrhu relativně jednoduchých řešením vyvážení energetických toků v budově během roku Fotovoltaické systémy jsou bezhlučné, snadno integrovatelné do stavebních konstrukcí (fasády, střechy) Fotovoltaické panely lze využít jako součást architektonického řešení opláštění budov 6
7 Fotovoltaické systémy Více než 90 % fotovoltaických systémů je dnes založeno na krystalickém křemíku, ze kterého je vytvořen základní skladebný prvek fotovoltaický článek Fotovoltaické články využívají k produkci elektrické energie, tzv. Fotovoltaické jevu Běžná velikost fotovoltaických článků na bázi krystalického křemíku je 10 x 10 cm až 15 x 15 cm. Obvyklá tloušťka nepřesahuje 0,3 mm 7
8 Fotovoltaické systémy Výroba fotovoltaických článků Základní surovinou pro výrobu fotovoltaických článků je křemík, druhý nejrozšířenější prvek na Zemi. 8
9 Fotovoltaické systémy Výroba FV článků je energeticky náročná a velká pozornost je dnes věnována cestám vedoucím k jejímu zjednodušení Současné výrobní technologie umožňují zajímavá tvarová a barevná řešení FV článků 9
10 Fotovoltaické systémy Fotovoltaické panely můžeme rozdělit do třech skupin podle materiálu článků: Panely s články krystalického křemíku Panely s tenkovrstvými články (thin-film) (a-si, CdTe, CIS) Hybridní fotovoltaické panely Panely s články krystalického křemíku Mezi nejrozšířenější technologii vykazující vysokou účinnost patří křemíkové články, které je možno dále dělit na monokrystalické a polykrystalické Panely mají obvykle účinnost % Životnost FV panelů na bázi krystalického křemíku je minimálně 25 let (garance výrobců) 10
11 Fotovoltaické systémy Fotovoltaické články z krystalického křemíku Jádro panelu je vytvořeno vakuovou laminací, kdy jsou sérioparalelně pospojované články zapouzdřeny do EVA fólie. Tento laminát je poté ze zadní strany opatřen kompozitní Tedlarovou fólií a z přední strany vysoce transparentním sklem. Pro zvýšení tuhosti je nakonec laminát zasazen do hliníkového rámu. Kontakty jsou vyvedeny ve svorkovnici na zadní straně panelu. 11
12 Fotovoltaické systémy Panely s tenkovrstvými články (thin-film) Články z amorfního křemíku (a-si) jsou nejstarší, nejlevnější ovšem s účinnosti pouze kolem 6 %. Výhodou je pružnost a ohebnost při tenkovrstvém provedení, nízká citlivost na zastínění a malý vliv teploty na výkon Tenkovrstvé články kromě technologie amorfního křemíku využívají i polykrystalických článků na bázi teluru kadmia (CdTe) s účinností okolo 10 % nebo složité struktury CIS nebo CIGS s účinností kolem 11 % Výhodou tenkovrstvé technologie je malá spotřeba materiálu a vynikající poměr cena/výkon při účinností do 10 % Problematický je obsah vzácných kovů Hybridní fotovoltaické panely HIT články jsou solární hybridní články kombinující krystalický a amorfní křemík Solární HIT panely dosahují účinnosti více než 18 % 12
13 Větrné mikroelektrárny Možnosti využití větrné energie se v minulosti nevěnovala příliš pozornost V současné době se soustřeďuje pozornost na větrné elektrárny o výkonu stovek až tisíců Wattů V souvislosti s využitím větrných elektráren je nutno zvážit vhodnost lokality a přítomnost překážek proudění vzduchu Oproti klasickým výkonným větrným elektrárnám mají mikroelektrárny nízkou rozbíhací rychlost větru (2 3 m/s), což umožňuje jejich použití v nízkých výškách nad terénem Většina větrných turbín o malých výkonech se řadí do skupin turbín s vodorovnou osou proudění, v blízkosti budov se stále více prosazují turbíny se svislou osou rotace 13
14 Větrné mikroelektrárny Turbíny se svislou osou rotace umožňují využít vítr přicházející ze všech směrů a jsou vhodnější pro použití v malých výškách na střechách budov uprostřed zástavby Turbíny lze integrovat na střechu nebo do průčelí tak, aby architektonicky nerušily více než televizní anténa či satelitní přijímač. 14
15 Mikrokogenerace Mikrokogenerací se rozumí kombinovaná výroba elektrické energie a tepla (KVET) v malých výkonech (cca do 50 kw) Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla v místě spotřeby přináší eliminaci přenosových ztrát spojených s centrálními zdroji Instalace kogeneračních jednotek malých výkonů je umožněna díky pokročilému technologickému vývoji v oblasti malých motorů a turbín Produkovaná elektrická energie je buď využita přímo v budově nebo předána do nadřazené rozvodné sítě 15
16 Mikrokogenerace Mikrokogenerační jednotky využívají různé technologie, z nichž nejpoužívanější jsou na bázi spalovacích motorů V současné době jde o využití technologií s účinností výroby elektrické energie 30 až 40 % a o celkové účinnosti % (kondenzační režim) v závislosti na výkonu jednotek. Poměr mezi produkcí elektřiny a tepla je cca 1:2 Výhodou spalovacích motorů je široký rozsah použitelných kapalných i plynných paliv (nafta, biooleje, zemní plyn, bioplyn) Spalovací motory umožňují rychlý start a dobrou regulaci výkonu Odpadní teplo se odebírá z chlazení motoru a ze spalin Životnost spalovacích motorů je omezená vzhledem k opotřebení velkého počtu pohyblivých částí 16
17 Mikrokogenerace Plynové spalovací turbíny se využívají z důvodu nízkých emisí, kompaktnosti, vysoké životnosti a nízkých poplatků za údržbu Odpadní teplo se odebírá ze spalin Poměr výkonu produkce elektrické energie a tepla je stejný jako u spalovacích motorů (cca 1:2) Jako palivo nejčastěji zemní plyn Hlavní výhodou je kontinuální spalování ve spalovací komoře, jehož důsledkem jsou velmi nízké emise oxidů dusíku, cca desetkrát nižší než u spalovacích motorů Výkon turbín se pohybuje od cca 30 kw s elektrickou účinností % a celkovou účinností % dle využití tepla Spalovací vzduch i plyn jsou před vstupem do spalovací komory stlačovány turbokompresorem, což snižuje účinnost celého procesu 17
18 Mikrokogenerace Stirlingův motor je zástupce motorů s vnějším spalováním V praxi se objevují i první motory v kombinaci s plynovými kotli s poměrem produkce elektřiny a tepla okolo 1:10 Zásadní výhodou Stirlingova motoru je tichý chod a elektrické výkony již od 1 kw Princip konstrukce Stirlingova motoru spočívá ve dvou komorách o stejném tlaku a různé teplotě pracovní látky, které jsou odděleny písty. Plyn v obou komorách Stirlingova motoru je střídavě ohříván a chlazen vnějším ohřívačem a chladičem. Mezi ohřívačem a chladičem se pro zvýšení účinnosti zařazuje regenerátor, který akumuluje teplo plynu přecházejícího z ohřívače do chladiče a naopak. Pohyb pístu se v integrovaném generátoru přeměňuje na elektrickou energii, odpadní teplo se využívá k vyhřívání místností a přípravě teplé vody 18
19 Mikrokogenerace Stirlingův motor s plynovým kondenzačním kotlem, zdroj: Viessmann Schéma Stirlingova motoru, zdroj: Viessmann 19
20 Mikrokogenerace Palivové články pracující na principu přímé přeměny chemické energie paliva na elektrickou energii Základním druhem je vodíko - kyslíkový článek, který slučuje molekuly vodíku a kyslíku za přítomnosti katalyzátoru. Vzniká voda (vodní pára), teplo a z elektrod článku je odváděn elektrický proud Výhodou palivových článků je absence točivých prvků tichý chod, dlouhá životnost a nízké nároky na údržbu Kromě použití samotného vodíku se věnuje pozornost také dostupnějším palivům bohatých na vodík metan, zemní plyn, bioplyn Palivový článek vyžaduje zařízení pro úpravu paliva na čistý vodík 20
21 Mikrokogenerace Jako zdroje elektrické a tepelné energie pro budovy se využívají zejména vysokoteplotní palivové články na bázi tuhých oxidů (SOFC) s provozní teplotou 800 až 1000 C Místo kyslíku je za oxidační prostředek možné využít vzduch U malých zařízení se účinnost výroby elektrické energie pohybuje mezi 30 a 40 %, celková účinnost za předpokladu využití odpadního tepla je 85 % Produkovaný elektrický a tepelný výkon je cca srovnatelný 21
22 Mikrokogenerace Princip činnosti palivového článků Jedná se o galvanický článek, k jehož elektrodám jsou přiváděny jednak palivo (k anodě) a jednak okysličovadlo (ke katodě). Princip výroby elektřiny v palivovém článku spočívá tedy v dodávání paliva k anodě a okysličovadla ke katodě. Mezi těmito dvěma neprodyšně oddělenými elektrodovými prostory se nachází elektrolyt. Na katodě se oxidační činidlo redukuje na anionty (O2-), a ty pak reagují s H+ ionty na vodu. Palivové články mohou operovat nepřetržitě, pokud se nepřeruší přívod paliva a okysličovadla k elektrodám. 22
23 Akumulace elektrické energie Zařízení pro využívání sluneční a větrné energie jsou charakteristická nestabilním výkonem Zdroje připojené k rozvodné sítí s akumulací elektrické energie vykrývají výkonové špičky Nejběžnější a nejznámější elektrochemické akumulátory akumulují elektrickou energie ve formě chemické energie: Nejrozšířenější jsou olověné akumulátory, které se vyznačují nízkou cenou, životnost 3 5 let, účinnost akumulace % Pokročilejší jsou lithiové akumulátory, které mají vysokou hustotu energie a účinnost %, vysoká cena, životnost cca 10 let Průtokové akumulátory s elektrodami na bázi oxidů vanadu mají vysokou kapacitu, účinnost %, dlouhodobá životnost s neměnnými parametry 23
24 Akumulace elektrické energie Ve stádiu vývoje jsou superkondenzátory (ultrakapacitory), kde energie je akumulována do elektrického pole nabitého kondenzátoru. Umožňují přijmout velké množství náboje během krátké doby, jsou vhodné jako vyrovnávací akumulátory pro krátkodobé výkyvy (fotovoltaika, větrná energie) Trendy v oblasti akumulace elektrické energie souvisí s rozvojem elektromobility a využitím rezervovaných kapacit v bateriích jako akumulační záloha V případě přebytku elektrické energie v lokální rozvodné sítí je možné energii v nich akumulovat a v případě zvýšeného odběru ji vracet zpět do sítě 24
25 Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Zdroje tepla
26 Zdroje tepla Zdroje tepla se používají v budovách k vytápění, přípravě teplé vody a k ohřevu větracího vzduchu Při návrhu se doporučuje využít zdrojů tepla, které minimalizují potřebu primární energie obnovitelných zdrojů tepla Solární tepelní soustavy Tepelná čerpadla Kotle na spalování biopaliv Je nezbytné vyhnout se předimenzovaným zdrojům na spalování paliv (zemní plyn, biomasa) s omezenou regulací výkonu, které vykazují nadměrnou produkci spotřeby paliv a zvýšenou produkci emisí Pokud není zajištěná účinná regulace, je vhodné tepelný výkon rozložit do více menších jednotek řízených modulačně v kaskádě umožní reagovat na aktuální potřeby tepla 26
27 Elektrické kotle a ohřívače Elektrická energie je dostupná téměř všude Elektrická energie je jako zdroj tepla využitelná v podobě levných zařízení (elektrické vložky, tenké odporové kabely, topné fólie, sálavé panely, elektrické kotle, zásobníkové ohřívače, přímotopná otopná tělesa) s vysokou účinností přeměny % Díky nepříznivé bilanci potřeby primární energie a svázané emise znečišťujících látek je použití elektrické energie jako hlavního zdroje tepla nevhodné Elektrické zdroje jsou vhodné jako doplňková či záložní zařízení pro snížení vysokých investičních nároků (oproti zdrojům využívající obnovitelnou energii) 27
28 Plynové a olejové kotle a ohřívače Z plynných paliv se používá především zemní plyn (rozváděný plynovody) a propan (tlakové zásobníky v blízkosti použití) Jako kapalná paliva se používají lehké topné oleje Spalováním plynných nebo kapalných paliv se jejich chemická energie přeměňuje na energii tepelnou sloučením se vzdušným kyslíkem za produkce vody, oxidu uhličitého, oxidu dusíku a dalších látek Pro spalování plynných nebo kapalných paliv se používají kotle: Standardní kotle bez kondenzace vodní páry ze spalin se jmenovanou účinnost cca 88 % Nízkoteplotní kotle s výměníkem odolným vůči korozi s účinností cca 92 % Kondenzační kotle navržené na provoz s kondenzací vodní páry ze spalin s nerezovým výměníkem a spalinovým ventilátorem, účinnost až 106 % 28
29 Plynové a olejové kotle a ohřívače Použití kondenzačních kotlů je spojeno s nízkoteplotními otopnými soustavami jako je podlahové a stěnové vytápění nebo velkoplošná otopná tělesa Současné kondenzační kotle se kromě efektivního využití energie zemního plynu vyznačují také plynulou regulací výkonu hořáku od 20 % do 100 % jmenovitého výkonu Ke standardním kotlům bez regulace je vhodné instalovat zásobník tepla. Kotel část tepla odevzdá do zásobníku a je provozován na jmenovitý výkon s vysokou účinností, místo častého cyklování Instalace zásobníku zvyšuje provozní účinnost kotle až o 30 % Pro spalování paliv obecně je nutné zajistit dostatečný přívod vzduchu. Pro budovy s velmi těsným pláštěm se nedoporučuje používat plynové spotřebiče, jako jsou sporáky a lokální topidla s přívodem spalovacího vzduchu z vnitřního prostoru 29
30 Spalovací zařízení na biopaliva Z dostupných technologií využití biomasy je využitelné především přímé spalování tuhých biopaliv (kusové dřevo, dřevní brikety, peletky, štěpka) a v omezené míře spalování kapalných biopaliv (bioleje, biolíh) Pro zajištění účinného spalování tuhých biopaliv je nezbytné použít zplyňovací kotle s dvoustupňovým spalováním, u nichž dochází ke zplyňování tuhého paliva v topeništi a následnému spalování plynů ve spalovací komoře Zplyňovací kotle s ručním přikládáním by měly pracovat při konstantním jmenovitém výkonu s vysokými provozními teplotami C ve stabilním neměnném režimu (účinnost cca 85 %). Regulace výkonu je možná řízením přístupu spalovacího vzduchu. Omezená regulace výkonu a proměnlivé podmínky otopné soustavy vede k potřebě akumulace tepla v zásobníku. 30
31 Spalovací zařízení na biopaliva Automatické kotle jsou určeny pro sypké palivo ve formě dřevních a alternativních pelet, štěpky či pilin a jsou vybaveny mechanickou samočinnou dopravou paliva do spalovacího prostoru Provoz automatického kotle je bezobslužný, regulace výkonu se provádí řízením přívodu paliva mechanickým dávkováním nebo řízeným přívodem vzduchu. To umožňuje regulaci výkonu kotle v rozsahu 25 až 100 % s účinností kotle 85 až 92 % I automatické kotle se doporučuje vybavit akumulačním zásobníkem tepla 31
32 Spalovací zařízení na biopaliva 32
33 Spalovací zařízení na biopaliva Interiérová lokální topidla v podobě krbů, krbových vložek, krbových kamen či kachlových akumulačních kamen jsou velmi oblíbená v rodinných domech Otevřené krby a krbové vložky nejsou vhodné pro nízkou účinnost a významnou spotřebu spalovacího vzduchu z interiéru Z interiérových topidel jsou využitelná zejména krbová kamna vybavená integrovaným teplovodním výměníkem odvádějící významnou část tepelného výkonu do otopné vody Důležitou otázkou je řešení přívodu spalovacího vzduchu k topidlu. Nejvhodnějším řešením je samostatný přívod vzduchu z venkovního prostředí zvláštním potrubím napojeným přímo do krbových kamen Lokální zdroje tepla mohou způsobovat přehřívání objektu, v takovém případě je vhodné volit materiály vnitřního prostoru s dobrou akumulací tepla 33
34 Spalovací zařízení na biopaliva 34
35 Tepelná čerpadla Tepelná čerpadla jsou zařízení, která umožňují cíleně čerpat tepelnou energii o nízké nevyužitelné teplotě a předávat ji do navazujících soustav s vyšší využitelnou teplotní hladinou Nízkopotencionální energie může být svou podstatou obnovitelná energie z okolního prostředí (vzduch, voda, země) nebo druhotná energie z odpadního vzduchu nebo vody Nejrozšířenějším druhem jsou parní kompresorová tepelná čerpadla, která fungují podobně jako běžná chladící zařízení V parním oběhu je chladícího účinku dosahováno vypařováním chladiva ve výparníku za nízkého tlaku a nízké teploty A topného účinku kondenzace chladiva v kondenzátoru za vysokého tlaku a vysoké teploty K odsávání par chladiva z výparníku a pro jejich stlačení na vyšší tlak se využívá kompresor Pro snížení tlaku na vypařování je mezi kondenzátorem a výparníkem expanzní ventil 35
36 Tepelná čerpadla Prvky tepelného čerpadla Pro pohon kompresoru se využívá elektromotor (elektricky poháněná kompresorová tepelná čerpadla) nebo plyn (plynem poháněná kompresorová tepelná čerpadla) 36
37 Tepelná čerpadla Sorpční tepelná čerpadla využívají pro přečerpávání tepla parního oběhu chladiva, avšak kompresor je nahrazen procesem sorpce a desorpce chladiva v kapalné nebo tuhé látce za přívodu tepla z přímého spalování paliva nebo nepřímo dodávaného v otopné vodě. Zdrojem tepla pro pohon zařízení může být plynový kotel, kotel na biomasu nebo solární tepelná soustava Absorpční tepelné čerpadlo Vitosorp Viessmann 37
38 Tepelná čerpadla Mírou efektivity přečerpávání tepla je topný faktor COP, tj. poměr mezi tepelnou energií dodanou čerpadlem a potřebou hnací energie Topný faktor je závislý na teplotě obnovitelného či druhotného zdroje tepla, z něhož je teplo odebíráno a na teplotě odběru tepla, kam je teplo odevzdáváno Obecně platí, že čím menší rozdíl mezi teplotními hladinami, tím vyšší je efektivita přečerpávání tepla a tím menší jsou nároky na hnací energii Do provozní hodnoty topného faktoru je nutné zahrnout i pomocnou energii všech zařízení (čerpadla, ventilátory, regulace, ) 38
39 Tepelná čerpadla TČ se zkráceně označují zdroj tepla/ přenašeč tepla např. tepelné čerpadlo vzduch/voda odebírá teplo z okolního vzduchu a předává vodě do topného systému Tepelné čerpadlo vzduch/vzduch předává teplo vnitřnímu vzduchu a je tedy určeno pro teplovzdušné vytápění nebo klimatizaci Nejobvyklejší kombinace jsou vzduch/voda, vzduch/vzduch, voda/voda, země/voda 1) TČ využívající vzduch okolí 2/ TČ využívající vodu ze studní 3/ TČ využívající povrchovou vodu 4/ TČ využívající hloubkové vrty 5/ TČ využívající zemní plošný kolektor 39
40 Solární tepelné soustavy Solární tepelné soustavy využívají fototermální přeměnu energie slunečního záření v tepelnou energii v solárních kolektorech a teplo je odváděno nejčastěji do tepelného akumulátoru pro využití v době potřeby Návrh solárních soustav musí zohledňovat místní potřebu energie teplo se využívá přímo v budově Vlastním zdrojem tepla jsou solární kolektory, které lze rozlišit: Podle druhu teplonosné látky vzduchové nebo kapalinové Podle konstrukčního uspořádání nezasklené, zasklené, ploché, trubkové jednostěnné, trubkové dvoustěnné Sydney V případě celoročního využití kapalinových solárních soustav je pak nutné použít jako teplonosnou látku nemrznoucí směsi tzv. glykolovou směs 40
41 Solární tepelné soustavy Z akumulačního zásobníku je tepelná energie prostřednictvím oběhových čerpadel rozváděna na místo určení Ochlazená voda je pak oběhovými čerpadly sekundární strany systému přiváděna zpět do akumulačního zásobníku tepla pro další ohřev Ochlazená teplonosná látka je přiváděna oběhovým čerpadlem zpět do solárního panelu pro opětovné získání sluneční energie. 41
42 Solární tepelné soustavy Solární kolektor 42
43 Solární tepelné soustavy Typy solárních kolektorů 43
44 Solární tepelné soustavy Vzduchové solární kolektory Teplonosnou látkou je vzduch Vzduch se ohřívá vně nebo uvnitř absorbéru Spotřeba elektrické energie na pohon 44
45 Solární tepelné soustavy Vzduchové solární kolektory Možná integrace do střešního pláště 45
46 Solární tepelné soustavy Vzduchové solární kolektory 46
47 Solární tepelné soustavy Kapalinové solární kolektory Teplonosnou látkou je kapalina (voda, nemrznoucí směs, olej) Energie pohlcená na povrchu absorbéru je odváděna teplonosnou látkou proudící uvnitř trubek absorbéru 47
48 Solární tepelné soustavy Nekryté solární kolektory Vhodné pro sezonní aplikace, ohřev bazénové vody Výrazně závislé na okolních podmínkách (teplota, proudění vzduchu) 48
49 Solární tepelné soustavy Ploché kryté solární kolektory 49
50 Solární tepelné soustavy Vakuové trubkové solární kolektory Jednostěnná vakuová trubka Dvoustěnná vakuová trubka (Sydney) 50
51 Solární tepelné soustavy Vakuové trubkové solární kolektory 51
52 Solární tepelné soustavy Vakuové trubkové solární kolektory 52
53 Solární tepelné soustavy Solární kolektory s reflektory 53
54 Solární tepelné soustavy Podmínky pro umístění solárních kolektorů Vhodná orientace střechy - ideální je přímá orientace na jižní stranu, případně mírný odklon na jiho-jihozápad (od 8 do 15 od jihu). Při orientaci kolektorové plochy na jih je tedy tato schopna absorbovat téměř veškeré celodenní sluneční záření Vhodný sklon střechy - umístění kolektorové plochy je nejefektivnější pod úhlem 45 v případě, že jde o požadavek na celoroční využití systému, u sezónního ohřevu bazénů je vhodnější instalovat kolektorovou plochu do 30, pro přitápění objektu, jehož využití připadá na podzim, zimu a jaro se volí sklon 90 Příklad orientace a sklony solárních panelů 54
55 Solární tepelné soustavy Výhody solárních kolektorů Slunce jako nevyčerpatelný zdroj ekologicky šetrné energie Nízké provozní náklady na získávání energie Vyrobená energie ze slunečního záření může nahradit % potřeby tepla k vytápění objektu, % potřeby tepla k ohřevu užitkové vody, % potřeby tepla pro ohřev vody v bazénu Vysoká životnost systému výrobci udávaná let Nenáročná a téměř bezúdržbová obsluha Nevýhody solárních kolektorů Sluneční energii nelze využít jako samostatný zdroj tepla. Pro celoroční využití je nutný doplňkový zdroj energie Poměrně vysoká počáteční finanční investice Při instalaci solární soustavy do stávajícího objektu jsou nutné stavební úpravy (zateplení, úprava topné soustavy, změna doplňkového zdroje) 55
56 Akumulace tepla Většina soustav pro využití obnovitelných zdrojů tepla (solární tepelné soustavy, tepelná čerpadla, zdroje na spalování tuhých biopaliv) vyžadují pro efektivní provoz akumulaci tepla Většina dostupných zásobníků pracuje na principu akumulace citelného tepla (vodní zásobníky) Ve fázi vývoje a zkoušení jsou termochemické zásobníky s využitím sorpce a chemických reakcí U solárních soustav je požadavek na akumulaci dán především nestálým přísunem sluneční energie pro pokrytí nepravidelné potřeby tepla během dne a roku Zásobník tepla umožňuje otopné soustavě překlenout dobu blokace vysokého tarifu elektrické energie 56
57 Akumulace tepla Zásobníky tepla rozdělujeme podle funkce Akumulované energie na zásobníky TV Akumulační nádrže otopné vody Velikost zásobníku TV nebo akumulační nádrže většinou volíme na 1-1,5 denní zásobu tepla U zásobníků TV se návrh velikosti provádí podle počtu osob Spotřeba vody se většinou udává litrů/osoba/den Vzhledem k nestálému přísunu energie od slunce je vhodné velikost zásobníku lehce předimenzovat. 57
58 Akumulace tepla 58
59 Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Zdroje chladu
60 Zdroje chladu Využívání elektrických spotřebičů a kancelářské techniky zvyšuje četnost výrazných teplotních extrémů požadavek na chlazení Chlazení v kancelářských budovách se považuje za nezbytné, tento trend se promítá i do bytové výstavby Potřeba chlazení musí být efektivně minimalizována již architektonickým a stavebním řešením (vhodná orientace vůči světovým stranám, vhodné stínění, využití okolní zeleně, vodní plochy, ) Zásadním předpokladem, který umožňuje udržet požadovanou tepelnou pohodu vnitřního prostředí je schopnost konstrukce akumulovat tepelnou energii a snižovat letní extrémy vnitřních teplot 60
61 Zdroje chladu Efektivita nasazení chladících zařízení se porovnává hodnotou provozního chladícího faktoru EER, který vyjadřuje poměr mezi dodaným chladem a potřebnou energií na provoz zdroje chladu Současně je nutné věnovat pozornost náročnosti chlazení z hlediska potřeby primární energie Pro účely chlazení se doporučuje využít některého ze způsobů nízkoenergetického chlazení a obnovitelných zdrojů chladu v kombinaci s vhodnou chladící soustavou, případně ve spolupráci s tradičními metodami strojního chlazení a vhodnou regulací výkonu 61
62 Kompresorové chlazení Kompresorové chladící zařízení je nejčastěji používaným zdrojem chladu Při parním oběhu výparník odnímá chlazené látce teplo a převádí ho na vyšší teplotní hladinu Takto přečerpávané teplo je z chladiva při kondenzaci v kondenzátoru odvedeno do venkovního prostředí Obecně platí, že chladící faktor jako poměr mezi produkovaným chladem a spotřebou elektrické energie na pohon kompresoru je tím vyšší, čím jsou teploty ve výparníku a kondenzátoru bližší Kondenzátory chladících soustav se doporučuje umístit do míst, která nejsou ovlivněna vysokou teplotou okolního vzduchu 62
63 Kompresorové chlazení 63
64 Sorpční chlazení Sorpční chlazení využívá pro přečerpávání tepla z chlazené látky také parní oběh Využití varu a kondenzace chladiva, avšak místo mechanického zařízení pro zvýšení tlaku a teploty využívá proces sorpce a desorpce v pracovní látce sorbentu, Sorbent může být kapalný (absorpce) nebo tuhý (adsorpce) Pohonnou energií sorpčního oběhu je tepelná energie o dostatečné teplotě, přiváděná pro vypuzení chladiva ze sorbentu v desorbéru Odpadní teplo je odváděno z kondenzátoru, v němž kondenzuje chladivo a z absorbéru, v němž dochází k sorpci chladiva a uvolnění sorpčního tepla 64
65 Sorpční chlazení Absorpční chladící zařízení s kapalným sorbentem využívají nejčastěji kombinace pracovních látek LiBr a LiCl jako sorbentu a vody jako chladiva, nebo vody ve funkci sorbentu s čpavkem jako chladivem Absorpce je fyzikální děj, při němž se rozpouští plynná fáze v kapalině. Kapalina se nazývá absorbent a plyn absorbát Absorpční chlazení vyžaduje vysoké pracovní teploty desorbéru Pro jednostupňový cyklus se pracovní teploty pohybují C Pro dvoustupňový cyklus se pracovní teploty pohybují C Typickými příklady použití absorpčních chladících jednotek jsou systémy trigenerace pro kombinované zásobování teplem, chladem a elektrickou energií 65
66 Trigenerace Trigenerace znamená kombinovanou výrobu elektřiny, tepla a chladu Technologicky se pak jedná o spojení kogenerační jednotky s absorpční chladicí jednotkou Toto spojení je výhodné z pohledu ekonomiky provozu kogenerační jednotky, kdy se snažíme o její max. roční využití a v letních měsících namísto často nepotřebné výroby tepla vyrábíme chlad 66
67 Nízkoenergetické chlazení Nízkoenergetické chlazení je vhodné kvůli omezenému výkonu a nízké regulaci v budovách s nižší tepelnou zátěží Návrh soustav nízkoenergetického chlazení vyžaduje podrobné znalosti o chování budovy a systému, podrobné analýzy klimatických dat a další informace Nízkoenergetické chlazení: Noční chlazení Adiabatické chlazení Využití chladu zemského polomasivu Noční radiační chlazení 67
68 Nízkoenergetické chlazení Noční chlazení je jednou ze základních metod nízkoenergetického chlazení budov Tepelné zisky jsou během dne akumulovány do tepelné hmoty budovy a odvedeny větráním v noci Hmota konstrukcí v budově se předchlazuje chladným nočním vzduchem a v následujícím dni se opět ohřívá Základní podmínky nočního chlazení jsou: Nízká venkovní teplota v nočních hodinách (minimální noční teploty pod 15 C, rozdíl denních a nočních teplot vyšší než 10 C) Dostatečná akumulační hmota konstrukcí Dobrá provětratelnost budovy Noční větrání může být přirozené nebo nucené Pasivní chlazení nepotřebuje energie, ale je nutné jej zpravidla kombinovat s jinými způsoby chlazení Nucené větrání je zajištěno ventilátory 68
69 Nízkoenergetické chlazení Princip nočního větrání 69
70 Nízkoenergetické chlazení Adiabatické chlazení funguje na principu přeměny citelného tepla chlazeného vzduchu na teplo vázané při odpařování vody Voda rozprašována do vzduchu se odpařuje a teplota vzduchu klesá, zatímco vlhkost roste Mezi základní metody adiabatického chlazení patří: Přímé ochlazování vzduchu přímo přiváděného do prostoru Nepřímé - přes teplosměnnou plochu je chlazen sekundární vzduch nebo chladící vody a tyto teplonosné látky jsou použity k další distribuci chladu 70
71 Nízkoenergetické chlazení Přímé adiabatické chlazení je vhodné zejména pro suché, horké a teplé klima. Nelze jej účinně využít ve vlhkých oblastech Přímé adiabatické chlazení umožňuje výrazně snížit tepelnou zátěž, ale není schopno celoročně zajistit požadovaný tepelný komfort s rostoucí vlhkostí vzduchu klesá pocit tepelné pohody Výhodou jsou nízké pořizovací náklady a kvalitní větrání Nevýhodou je riziko množení bakterií druhu legionella Schéma přímého adiabatického chlazení (vlevo) a kombinace nepřímého a přímého adiabatického chlazení (vpravo) 71
72 Nízkoenergetické chlazení Využití chladu zemského masivu zahrnuje zemní výměníky (vzduchu, kapalinové) a využití spodní i povrchové vody pro přímé chlazení Zemní výměníky i zdroje spodní vody využívají jako zdroje chladu celoročně stálé teploty zeminy Vlastní zemní výměník tepla je potrubní síť uložená v dostatečné hloubce pod povrchem terénu o délce dané požadovaným výkonem Zemský masiv působí jako velkoobjemový sezónní akumulátor tepla, do kterého je odváděno teplo odejmuté teplonosné látce procházející výměníkem Teplonosnou látkou může být vzduch nebo kapalina Vzduchové zemní výměníky lze použít v systémech: Přímé sání zemním výměníkem je nasáván venkovních vzduch do centrální vzduchotechnické jednotky za podmínek, kdy venkovní vzduch již nemá potřebný chladící efekt Cirkulační zemní výměník je tvořen přívodní a vratnou větví 72
73 Nízkoenergetické chlazení Vzduchové výměníky lze v zimním období využít pro předehřev větracího vzduchu Kapalinové zemní výměníky jsou tvořeny vodní potrubní sítí V případě využití při zemním předehřevu je nutné potrubí naplnit nemrznoucí směsí Pro účely chlazení v letních měsících lze využít zemního výměníku tepelného čerpadla země voda V případě využití spodní vody se voda čerpá z hloubky 5 m kvůli celoročně stálé teplotě zemského masivu (9 12 C). Pro čerpání je nutné využít čerpací studny s potřebnou vydatností 73
74 Nízkoenergetické chlazení Vzduchový zemní výměník AWADUKT Thermo potrubí se speciální - antibakteriální úpravou 74
75 Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Klimatizační soustavy
76 Klimatizační soustavy Pojem klimatizace je znám především v souvislosti s chlazením vzduchu Termín má však širší význam, jedná se o úpravu vnitřního prostředí pro uspokojení základních požadavků osob jako je tepelná pohoda a kvalitní vzduch Klimatizační soustavy mají zajistit větrání, vytápění, chlazení a úpravu vlhkosti vzduchu Podle látky, kterou se přivádí teplo nebo chlad do prostoru se rozlišují soustavy vodní, vzduchové, chladivové, případně kombinované 76
77 Klimatizační soustavy Vzduchové soustavy jsou založeny na přivádění vzduchu, který je vhodně upraven v centrální vzduchotechnické jednotce. Využívají se především v prostorech s požadavky na vysoké průtoky čerstvého vzduchu (divadla, restaurace, kina) Vodní soustavy zajišťují přívod a odvod energie pomocí otopné nebo chladící vody. Jako koncové prvky jsou využity nízkoteplotní a vysokoteplotní chladící plochy s převažující sálavou složkou nebo otopná tělesa. Přívod čerstvého vzduchu a odvod škodlivin musí zajistit větrací soustava Chladivové soustavy využívají pro přenos energie přímo chladivo mezi venkovní jednotkou a vnitřními jednotkami. Přívod čerstvého vzduchu a odvod škodlivin musí zajistit větrací soustava 77
78 Větrací soustavy Větrání budov slouží k přívodu čerstvého venkovního vzduchu do vnitřních prostor k zajištění požadované kvality ve vnitřním prostředí Současně dochází k odvodu vzduchu znehodnoceného škodlivinami produkovanými ve vnitřním prostředí od osob, a nábytku, prachem z textilií, palivových článků, produktů z vaření, apod. U obytných budov se vychází z návrhové hodnoty čerstvého vzduchu od 15 do 25 m 3 /(h.os.) nebo doporučené intenzity větrání od 0,3 do 0,5 h -1 Čerstvý vzduch se přivádí do místa pobytu osob tak, aby negativně nepůsobil na osoby Znečištěný vzduch se odvádí z místností se zdroji znečišťujících látek 78
79 Větrací soustavy S ohledem na požadavek vysoké těsnosti obvodového pláště nelze považovat infiltraci spárami oken za účinné trvalé větrání Doporučuje se využít nuceného rovnotlakého větrání se zpětným získáváním tepla Větrací soustava by měla umožnit regulaci průtoků větracího vzduchu podle aktuálních provozních požadavků Prostory, v nichž jsou umístěny spotřebiče paliv v netěsném provedení (kamna, kotle) nesmějí být větrány podtlakově Obecně se použití spalovacích zařízení v budovách s vysokým stupně neprůvzdušnosti nedoporučuje, vyjma uzavřených spotřebičů s vlastním přívodem vzduchu Snížením energetické náročnosti větrání je možné dosáhnout zpětným získáváním tepla 79
80 Větrací soustavy Pro zpětné získávání tepla lze v budovách využít především: Rekuperační deskové výměníky nejčastěji v provedení křížovém nebo protiproudém s teplotními faktory od 40 do 90 % podle poměru velikosti teplosměnné plochy a průtoku Regenerační rotační výměníky používají se především u velkých zařízení, akumulační hmota výměníku ve tvaru válce rotuje mezi proudem přiváděného a odváděného vzduchu, teplotní faktory se pohybují nad 60 % Kapalinové teplosměnné okruhy jsou tvořeny dvěma rekuperačními výměníky vzduch kapalina, oddělenými kapalinovým okruhem (voda, nemrznoucí směs) pro přenos tepla na větší vzdálenost, teplotní faktory od 30 do 50 %. 80
81 Větrací soustavy Schéma rotačního výměníku Deskový výměník s křížovým prouděním 81
82 Otopné soustavy Pro vytápění energeticky efektivních budov se doporučuje navrhovat nízkoteplotní otopné soustavy s teplotou otopné vody pod 40 C Nízkoteplotní otopné soustavy je vhodné realizovat s otopnými tělesy nebo velkoplošné se stěnovými, stropními a podlahovými otopnými plochami Omezeně lze nízkoteplotní vytápění realizovat jako teplovzdušné Otopná soustava by měla pružně reagovat na změnu potřebného výkonu vlivem proměnlivých klimatických podmínek Otopné soustavy musí vykazovat nízkou tepelnou setrvačnost danou malým objemem otopné vody 82
83 Chladící soustavy Z hlediska potřeby chladu a elektrické energie se na chlazení doporučuje používat sálavé chladící soustavy (sálavé stropy, sálavé stěny), které umožňují oproti běžným chladícím soustavám o 15 až 30 % nižší spotřebu energie Na povrchu chladící plochy nesmí docházet ke kondenzaci vodní páry 83
84 Rozvody tepla a chladu Rozvody tepla a chladu musí být opatřeny dostatečnou tepelnou izolací pro omezení energetických ztrát Tepelnou izolací je nezbytné opatřit i armatury, oběhová čerpadla či výměníky Tepelná izolace musí být souvislá včetně spojovacích prvků Rozvody tepla a chladu by měly být hydraulicky vyváženy vhodným zařízením s respektování dostatečné autority regulačních armatur 84
85 Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Příprava teplé vody
86 Příprava teplé vody Zařízení a tepelné soustavy pro přípravu teplé vody musí zajistit teplou vodu v požadovaném množství o požadované teplotě a hygienické kvalitě Teplota teplé vody by měla mít na výtoku C Tepelné ztráty jsou dány ztrátami vlastní přípravy a ztrátami rozvodu Zásobníky teplé vody a její rozvody se opatřují tepelnou izolací Jedním z možných způsobů dosažení nízké energetické náročnosti přípravy teplé vody je využití tepla z odváděné odpadní vody pro předehřev přiváděné studené vody Tímto způsobem lze ušetřit 20 až 50 % potřebné energie 86
87 Zpětné získávání tepla Systém využívání tepla z odpadní vody může být: Centrální zařízení pro zpětné získávání tepla je instalováno před vstupem studené vody do centrální přípravy teplé vody (zásobníky) a zvyšuje její teplotu Decentrální zařízení pro zpětné získávání tepla je umístěno přímo u zařizovacího předmětu, mezi decentralizované způsoby patří např. horizontální výměník umístěný pod sprchovým koutem, omývaný odcházející vodou a předehřívající studenou vodu do baterie, která se mísí s teplou vodou. Průtočný odtékající odpadní vodou je přes teplosměnnou plochu přímo ohřívána přiváděná studená voda vstupující do baterie nebo do přípravy teplé vody, mezi průtočné způsoby patří výměník pod sprchou Akumulační využívá se centrální zásobník, v němž se odpadní voda zdrží po dobu, kdy dochází k odčerpávání tepla rekuperačním výměníkem nebo tepelným čerpadlem 87
88 Zpětné získávání tepla 88
89 Dotazy či připomínky: ENS Děkuji za pozornost Ing. Michal Kraus, Ph.D. 89
ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Přednáška č. 11. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Nízkoenergetické a pasivní stavby Přednáška č. 11 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: Ing. Michal
VíceObnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceIntegrace solárních soustav a kotlů na biomasu do soustav pro vytápění budov
SOLÁRNÍ TERMICKÉ SYSTÉMY A ZDROJE TEPLA NA BIOMASU MOŽNOSTI INTEGRACE A OPTIMALIZACE 29. října 2007, ČVUT v Praze, Fakulta strojní Integrace solárních soustav a kotlů na biomasu do soustav pro vytápění
VíceZdroje energie a tepla
ZDROJE ENERGIE A TEPLA - II 173 Zdroje energie a tepla Energonositel Zdroj tepla Distribuce tepla Sdílení tepla do prostoru Paliva Uhlí Zemní plyn Bioplyn Biomasa Energie prostředí Solární energie Geotermální
VíceTZB - Vytápění. Daniel Macek Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Fakulta stavební, ČVUT v Praze
TZB - Vytápění Daniel Macek Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Fakulta stavební, ČVUT v Praze Volba paliva pro vytápění Zemní plyn nejrozšířenější palivo v ČR relativně čistý zdroj tepelné energie
VíceTechnická zařízení budov zdroje energie pro dům
Technická zařízení budov zdroje energie pro dům (Rolf Disch SolarArchitektur) Zdroje energie dělíme na dva základní druhy. Toto dělení není příliš šťastné, ale protože je už zažité, budeme jej používat
VíceENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Přednáška č. 10. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Nízkoenergetické a pasivní stavby Přednáška č. 10 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: Ing. Michal
Víceení spotřeby energie
1.3 Zhodnocení výchozího stavu Energetická bilance Kontrola stávaj vajících ch údajů: vstupy paliv a energie, změnu stavu zásob z paliv prodej energie fyzickým a právnickým osobám provozní ukazatele zdroje
VíceČVUT v Praze. Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE
ČVUT v Praze Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz FOTOVOLTAIKA PRO BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE Palivo: Sluneční záření 150 miliónů
VíceTZB - VZDUCHOTECHNIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-08 KLIMATIZACE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA TZB Vzduchotechnika,
VíceAkumulace tepla do vody. Havlíčkův Brod
Akumulace tepla do vody Havlíčkův Brod Proč a kdy potřebujeme akumulovat energii? Období přebytku /možnosti výroby/ energie Přenos v čase Období nedostatku /potřeby/ energie Akumulace napomáhá srovnat
Více09 ÚSPORNÉ ZDROJE ENERGIE
Radíme a vzděláváme Centrum pasivního domu je neziskovým sdružením právnických i fyzických osob, které vzniklo za účelem podpory a propagace standardu pasivního domu a za účelem zajištění kvality pasivních
VíceEnergetické systémy pro budovy s vysokou mírou soběstačnosti
Energetické systémy pro budovy s vysokou mírou soběstačnosti Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze OBYDLÍ A BUDOVY udržitelné, ekologické,
Víceobnovitelné zdroje ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov TZ1 Vytápění Zdroje tepla - elektrické vytápění, obnovitelné zdroje 1 Elektrická energie - výroba Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní
VíceEfektivita provozu solárních kolektorů. Energetické systémy budov I
Efektivita provozu solárních kolektorů Energetické systémy budov I Sluneční energie Doba slunečního svitu a zářivý výkon závisí na: zeměpisné poloze ročním obdobím povětrnostních podmínkách Základní pojmy:
VíceTepelná čerpadla vzduch/voda
Tepelná čerpadla vzduch/voda MADE IN SWEDEN Tepelná čerpadla NIBE- vzduch/voda S tepelným čerpadlem NIBE systému vzduch/voda zásadně snížíte náklady na vytápění a ohřev teplé vody a nebudete závislí na
VícePřírodní zdroje a energie
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Přírodní zdroje a energie Energie - je fyzikální veličina, která bývá charakterizována jako schopnost hmoty
VíceMETODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA ZEMĚ VODA
METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA ZEMĚ VODA Získávání tepla ze země Pro jímání tepla ze zemního masivu se s největším úspěchem používá speciální plastové potrubí, ve kterém koluje ekologicky odbouratelná
VíceStručná teorie kondenzace u kondenzačních plynových kotlů - TZB-info
1 z 5 16. 3. 2015 17:05 Stručná teorie kondenzace u kondenzačních plynových kotlů Datum: 2.4.2004 Autor: Zdeněk Fučík Text je úvodem do problematiky využívání spalného tepla u kondenzačních kotlů. Obsahuje
VíceTepelná čerpadla. země voda / vzduch voda. Úsporné řešení pro vaše topení
země voda / vzduch voda Regulus spol. s r.o. Do Koutů 1897/3, 143 00 Praha 4 Tel.: 241 764 506, Fax: 241 763 976 E-mail: obchod@regulus.cz Web: www.regulus.cz OBSAH 4 v otázkách a odpovědích 5 Jak to funguje
VíceBudovy s téměř nulovou spotřebou energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Budovy s téměř nulovou spotřebou energie prof. Ing. Karel Kabele, CSc. Miroslav Urban Michal Kabrhel Daniel Adamovský Stanislav Frolík KLIMATICKÉ
VíceRegulus - úsporné řešení pro vaše topení... 4. Jak to funguje... 5. Odkud získává tepelné čerpadlo energii... 6
TEPELNÁ ČERPADLA ÚSPORNÉ ŘEŠENÍ PRO VAŠE TOPENÍ OBSAH Regulus - úsporné řešení pro vaše topení... 4 Jak to funguje... 5 Odkud získává tepelné čerpadlo energii... 6 Tepelné čerpadlo vzduch/voda EcoAir
VíceTomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní RP2 Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze 1/39
Zdroje tepla pro pasivní domy Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní RP2 Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze 1/39 Pasivní domy (ČSN 73 0540-2) PHPP: měrná potřeba primární energie
VícePožadavky tepelných čerpadel
Požadavky tepelných čerpadel na přípravu, pravu, návrh, projekt a stavební dokumentaci seminář ASPIRE v Rožnově pod Radhoštěm Ing. Tomáš Straka, Ph.D. 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 1973 1979
Více2016 / 17. ESTIA CLASSIC / ESTIA HI POWER Tepelné čerpadlo vzduch-voda» COMMITTED TO PEOPLE; COMMITTED TO THE FUTURE «
2016 / 17 ESTIA CLASSIC / ESTIA HI POWER Tepelné čerpadlo vzduch-voda» COMMITTED TO PEOPLE; COMMITTED TO THE FUTURE « ESTIA Náš příspěvek k ochraně životního prostředí Pokud dnes hovoříme o obnovitelných
VícePTV. Progresivní technologie budov. Seminář č. 7 a 8. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích PTV Progresivní technologie budov Seminář č. 7 a 8 Seminář: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví Technické
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov TBA1 Vytápění Zdroje tepla - obnovitelné zdroje 1 Obnovitelné zdroje energie Zákon 406/2000 Sb o hospodaření energií OZE=nefosilní přírodní
VíceTechnické systémy pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze
Technické systémy pro pasivní domy Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze PASIVNÍ DŮM - VYTÁPĚNÍ snížení potřeby tepla na vytápění na minimum
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov. 125ESB Energetické systémy budov. prof. Ing. Karel Kabele, CSc. ESB1 - Harmonogram
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov 125ESB Energetické systémy budov prof. Ing. Karel Kabele, CSc. prof.karel Kabele 1 ESB1 - Harmonogram 1 Vytápění budov. Navrhování teplovodních
VíceTeplo pro váš domov od roku 1888
PRODUKTOVÝ KATALOG Teplo pro váš domov od roku 1888 katalog produktů společnosti viadrus KATALOG PRODUKTŮ PROFIL, MEZNÍKY SPOLEČNOSTI Profil společnosti VIADRUS je tradičním ryze českým výrobcem produktů
VíceZdroje tepla pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze
Zdroje tepla pro pasivní domy Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze PASIVNÍ DOMY termín nemá oporu v legislativě dobrovolný systém různá
VíceVyhláška č. xx/2012 Sb., o energetické náročnosti budov. ze dne 2012, Předmět úpravy
Verze 2. 3. 202 Vyhláška č. xx/202 Sb., o energetické náročnosti budov ze dne 202, Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen ministerstvo ) stanoví podle 4 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření
VíceUVB. Udržitelná výstavba budov. Přednáška č. 7. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích Udržitelná výstavba budov Přednáška č. 7 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví Princip hodnocení Ukazatele energetické náročnosti budov
VíceObor: 12 Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie Model tepelného čerpadla VZDUCH/VODA
Obor: 12 Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie Model tepelného čerpadla VZDUCH/VODA práce SOČ Autor: Moński Jakub Ročník studia: druhý Název, adresa školy: SPŠ, Karviná, Žižkova 1818, Karviná
VíceStupačky i poklopy šachet musí být chráněny proti korozi!!! 4.2 Vnitřní kanalizace
Revizní šachty = čištění svodného potrubí uloženého v zemi. Hlavní domovní šachta se zřizuje před nebo za vyústěním hlavního svodného potrubí z objektu. V šachtách nesmí být uloženo žádné jiné potrubí
VíceDUPLEX RB teplovzdušné vytápěcí a větrací jednotky pro bytové nízkoenergetické objekty a pasivní rodinné domy
DUPLEX RB teplovzdušné vytápěcí a větrací jednotky pro bytové nízkoenergetické objekty a pasivní rodinné domy REGULÁTOR CP 7 RD display provozních stavů kabelové propojení slaboproudé otočný ovladač vestavěné
VícePRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY
www.budovyprukaz.cz PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY Bytový dům Ohradní 1357/41, 140 00 Praha PODLE VYHLÁŠKY č. 78/2013 Sb. www.budovyprukaz.cz Zodpovědný projektant: Ing. Jan Kvasnička ČKAIT 0300688,
VíceODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Fluidní spalování Podstata fluidního spalování fluidní spalování
VíceMikrokogenerace efektivní nástroj stability a bezpečnosti dodávek. nástroj stability a bezpečnosti dodávek energie
Publikace Programu EFEKT 2011 Označení dokumentu: 1103_01_ENS Strana: 1 z 99 Zákazník: Projekt: MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR Mikrokogenerace efektivní nástroj stability a bezpečnosti dodávek Stupeň:
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 19. Energie alternativní zdroje Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceNezávislost na dodavatelích tepla možnosti, příklady. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze
Nezávislost na dodavatelích tepla možnosti, příklady Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze Volně dostupné zdroje tepla sluneční energie základ v podstatě veškerého přírodního
VíceZÁKON č. 406/2000 Sb.
ZÁKON č. 406/2000 Sb. ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií ČÁST PRVNÍ ( 1-14) HLAVA I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ( 1-2) 1- Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 (dále
VícePŘÍKLADY APLIKACÍ PEVNÁ PALIVA 14 SOLÁRNÍ SYSTÉMY 16 TEPELNÁ ČERPADLA 18 KLIMATIZACE 22
APLIKACE PŘÍKLADY APLIKACÍ PEVNÁ PALIVA 4 SOLÁRNÍ SYSTÉMY 6 TEPELNÁ ČERPADLA 8 PLYN 20 KLIMATIZACE 22 Symbol znázorňuje produkt nabízející komfort v aplikacích. Symbol znázorňuje produkt nabízející vysoký
VíceTepelná čerpadla vzduch-voda AWX ECONOMIC
tepelná čerpadla Tepelná čerpadla vzduch-voda AWX ECONOMIC Technické informace 09. 2014 verze 2.10 PZP HEATING a.s, Dobré 149, 517 93 Dobré Tel.: +420 494 664 203, Fax: +420 494 629 720 IČ : 28820614 Společnost
VíceSystémy země-voda a voda-voda TERRASMART / AQUASMART
tepelná čerpadla Systémy země-voda a voda-voda TERRASMART / AQUASMART Technické informace 10. 2015 verze 3.20 PZP HEATING a.s, Dobré 149, 517 93 Dobré Tel.: +420 494 664 203, Fax: +420 494 629 720 IČ :
VíceSeminář Decentralizovaná energetika 5. listopadu 2015, Poslanecká sněmovna PČR Petr Štulc, ředitel útvaru rozvoj podnikání ČEZ, a.s.
ČEZ A DECENTRALIZOVANÁ ENERGETIKA - HROZBA NEBO PŘÍLEŽITOST Seminář Decentralizovaná energetika 5. listopadu 2015, Poslanecká sněmovna PČR Petr Štulc, ředitel útvaru rozvoj podnikání ČEZ, a.s. Techno-logický
VíceTepelná čerpadla Buderus inteligentní řešení pro vytápění a ohřev teplé vody
Buderus Tepelná čerpadla Buderus inteligentní řešení pro vytápění a ohřev teplé vody Teplo je náš živel Nevyčerpatelný zdroj energie pro každého Slunce nám dodává každý den nepředstavitelné množství energie.
VíceVytápění a chlazení tepelnými čerpadly volba vhodného systému
Vytápění a chlazení tepelnými čerpadly volba vhodného systému 20.9.2013 Ing. Zdeněk Smrž Tepelná čerpadla AIT 1 Energetická náročnost novostaveb Potřeba tepla v zimě Potřeba chladu v létě 20 50 W/m 2 30
VíceTECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)
TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) 5. část TĚKAVÉ ORGANICKÉ SLOUČENINY A PACHOVÉ LÁTKY Zpracoval: Tým autorů EVECO Brno, s.r.o. TĚKAVÉ ORGANICKÉ SLOUČENINY Těkavé organické
VíceREKONSTRUKCE VYTÁPĚNÍ ZŠ A TĚLOCVIČNY LOUČOVICE
REKONSTRUKCE VYTÁPĚNÍ ZŠ A TĚLOCVIČNY LOUČOVICE Objekt Základní školy a tělocvičny v obci Loučovice Loučovice 231, 382 76 Loučovice Stupeň dokumentace: Dokumentace pro výběr zhotovitele (DVZ) Zodpovědný
VícePraktická aplikace metodiky hodnocení energetické náročnosti budov RODINNÝ DŮM. PŘÍLOHA 4 protokol průkazu energetické náročnosti budovy
Příloha č. 4 k vyhlášce č. xxx/26 Sb. Protokol pro průkaz energetické náročnosti budovy a) Identifikační údaje budovy Adresa budovy (místo, ulice, číslo, PSČ): Rodinný dům Účel budovy: Rodinný dům Kód
VíceExpert na zelenou energii
Expert na zelenou energii Člen podnikatelské skupiny LUKA & BRAMER GROUP se sídlem v Brně Zaměřená na dodávku technologií pro využití a zpracování odpadů dodávku a servis technologických celků a zařízení
VíceZávěsné plynové kotle s průtokovým ohřevem TV
PANTHER 24 (28) KTV elektronické zapalování plynu, s nuceným odtahem spalin turbo, výkon 9,5 24 kw a 11 27,5 kw, deskový výměník pro ohřev TV, digitální ovládání 1.2.0. PANTHER 24 KOV elektronické zapalování
VíceTEPELNÉ MOTORY (první část)
TEPELNÉ MOTORY (první část) A) Výklad: Tepelné motory: Tepelné motory jsou hnací stroje, které přeměňují část vnitřní energie paliva uvolněné hořením na energii pohybovou (tj. mechanickou). Obecný princip
VíceOTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles 1. Lokální tělesa 2. Konvekční tělesa Článková otopná tělesa
OTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles Stejně jako celé soustavy vytápění, tak i otopná tělesa dělíme na lokální tělesa a tělesa ústředního vytápění. Lokální tělesa přeměňují energii v teplo a toto předávají
VíceTEPELNÁ ČERPADLA Efektivní a ekologický zdroj tepla
TEPELNÁ ČERPADLA Efektivní a ekologický zdroj tepla HLAVNÍ VÝHODY VYTÁPĚNÍ S TEPELNÝM ČERPADLEM Existuje celá řada zdrojů tepla, kterými můžete vytápět Váš dům či firmu nebo ohřívat vodu. Třeba klasické
VíceDestilační kolony. www.kovodel.cz. Jednokotlový systém. Hlavní výhody jednokotlového systému
Destilační kolony Jednokotlový systém Hlavní výhody jednokotlového systému menší nároky a náklady na stavební připravenost možnost ovlivnit kvalitu výsledného destilátu úspora provozních energií nižší
VíceKATALOG PRODUKTŮ. www.thermona.cz. Český výrobce kotlů. ekonomika technologie komfort
Český výrobce kotlů www.thermona.cz KATALOG PRODUKTŮ Plynové kotle Elektrokotle Kondenzační kotle Kaskádové kotelny Příslušenství ke kotlům Zásobníky teplé vody ekonomika technologie komfort LEGENDA Třída
Více1. Všeobecné informace 2. Informace o výrobku 3. Technické a energetické parametry NIBE F2300 4. Rozměry a připojení NIBE F2300
LEK LEK VERZE CZ 1.10 VERZE CZ 1.10 SPLIT PROJEKTOVÝ PODKLAD PROJEKTOVÝ PODKLAD 11. 2011 06. 2011 SPLIT ACVM 270, AMS 10-8, 12 1 m 4 m 10 m 1 m 4 m 10 m 200 1 1 800 2 SIFON 3 1345 150 1195 150 Obsah Obsah
VíceInstrukcja obsługi i instalacji kotłów serii DRACO Návod na obsluhu a instalaci 1 automatických kotlů Tekla. 1
Instrukcja obsługi i instalacji kotłów serii Návod na obsluhu a instalaci 1 automatických kotlů Tekla. 1 Vážení zákazníci, děkujeme Vám za zakoupení automatického kotle Tekla. Prosíme Vás, abyste věnovali
VíceElektrické vytá Obnovitelné zdr
Přehled výrobků a ceník 2016 Ohřev vody Ohřev vody Elektrické vytápění Elektrické vytá Obnovitelné zdr Obnovitelné zdroje energie 04 2016 Právní ustanovení Správnost informací obsažených v tomto ceníku
VíceTechnika a technologie bioplynového hospodářství
Technika a technologie bioplynového hospodářství Praha 2006 Hlavní komponenty zařízení: Přípravná část Zpravidla se jedná o soustavu nádrží, kde dochází k úpravě sušiny kejdy na požadovanou hodnotu. Současně
VícePříprava teplé vody, návrh a výpočet. Energetické systémy budov I
Příprava teplé vody, návrh a výpočet Energetické systémy budov I 1 Zásobníkový ohřívač TV Voda je zahřívána plynem či elektřinou, alternativně výměníkem přenášejícím na vodu teplo přiváděné z jiného zdroje
VíceT:257810072,736771783 Kralupy nad Vltavou část projektu - Vytápění cizek_tzb@volny.cz. F1.4a VYTÁPĚNÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA
Stavba : STAVEBNÍ ÚPRAVY, PŘÍSTAVBA A NÁSTAVBA OBJEKTU Č.P. 139 Místo stavby : st.p.č. 189, k.ú. Kralupy nad Vltavou Stupeň projektu : DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY ( DPS ) Vypracoval : PARÉ Č. Ing.Vladimír
VíceNádrže HSK a DUO. Akumulační nádrže s přípravou teplé vody a dělicím plechem. Úsporné řešení pro vaše topení
Nádrže HSK a DUO Akumulační nádrže s přípravou teplé vody a dělicím plechem www.regulus.cz NÁDRŽE HSK NÁDRŽE DUO Akumulační nádrže Regulus HSK s dělicím plechem s nerezovými výměníky pro průtokový ohřev
VícePRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY
PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY PODLE VYHLÁŠKY č. 78/2013 Sb. BYTOVÝ DŮM Machuldova 597/12, 142 00 Praha 4 Energetický specialista: Ing. Jan Kvasnička ČKAIT 0300688, AT pozemní stavby MPO č. oprávnění:
VíceČeská komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. 2015 Rozdílová zkouška k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. OBSAH Úvod...
Více7. NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI DOPORUČENÉ VARIANTY ÚEK LK
Územní energetická koncepce Libereckého kraje Územní energetická koncepce Libereckého kraje (ÚEK LK) je dokument, který pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad podle 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření
VíceNízkoteplotní infrazářič
Nízkoteplotní infrazářič Návod k projekci návrhu zařízení, montáži a údržbě. Helium K-50, K-100 a K-200 Verze 112014-01 Technický manuál HELIUM OBSAH 1. Úvod 1.1 Proč zvolit Helium 1.2 Použití nízkoteplotního
VíceVIESMANN. List technických údajů Obj. č. aceny:vizceník VITOLA 200. hlubokoteplotní kotel na olej/plyn 18 až 63 kw. Pokyny pro uložení:
VIESMANN VITOLA 200 hlubokoteplotní kotel na olej/plyn 18 až 63 kw List technických údajů Obj. č. aceny:vizceník Pokyny pro uložení: Složka Vitotec, registr 1 VITOLA 200 Typ VB2A, 18 až 63 kw Hlubokoteplotní
VíceVýměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením).
10. VÝMĚNÍKY TEPLA Výměníky tepla jsou zařízení, ve kterých se jeden proud ohřívá a druhý ochlazuje sdílením tepla. Nezáleží přitom na konečném cíli operace, tj. zda chceme proud ochladit nebo ohřát, ani
VíceAnenská Ves 24, k.ú. Hrádek u Krajkové [672254], p.č... 35709, Krajková Rodinný dům 320.31 0.92 126.04
Anenská Ves 24, k.ú. Hrádek u Krajkové [672254], p.č.... 35709, Krajková Rodinný dům 320.31 0.92 126.04 83.3 90.3 125 135 167 181 250 271 333 361 416 451 464 565 58.5 71.2 Software pro stavební fyziku
VíceEfektivní využití OZE v budovách. Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze
Efektivní využití OZE v budovách Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze OBNOVITELNÉ ZDROJE TEPLA sluneční energie základ v podstatě veškerého
VíceCoolTop. Unikátní klimatizační jednotka pro horní chlazení serveroven a datových sálů AC-TOPx-CW-240/60
CoolTop Unikátní klimatizační jednotka pro horní chlazení serveroven a datových sálů AC-TOPx-CW-240/60 Aplikace CoolTop je unikátní chladicí jednotka vyráběná společností Conteg. Tato jednotka pro datová
VíceWitzenmann Opava, spol. s r.o. Nákladní ul. č.7 74601 Opava Telefon +420-553 760 200 Telefax +420-553 625 223 opava@witzenmann.cz www.witzenmann.
Witzenmann Opava Witzenmann Opava, spol. s r.o. Nákladní ul. č.7 74601 Opava Telefon +420-553 760 200 Telefax +420-553 625 223 opava@witzenmann.cz www.witzenmann.cz SKUPINA S 23 podniky v 18 zemích je
VíceTepelná čerpadla. levné teplo z přírody. Tepelná čerpadla
Tepelná čerpadla levné teplo z přírody Tepelná čerpadla 1 Tepelná čerpadla Levné, čisté a bezstarostné teplo pro rodinné domy i průmyslové objekty. Přinášíme vám kompletní řešení vytápění. Tepelné čerpadlo
Vícekotlem na pelety Ing. Silvie Petránkov 3.11. 4.11.2010 hotel Skalní mlýn, Blansko - 1 -
Vytápění rodinných domů kotlem na pelety Ing. Silvie Petránkov nková Ševčíková 3.11. 4.11.2010 hotel Skalní mlýn, Blansko - 1 - Výběr r vhodného topidla Potřebný tepelný výkon Investiční náklady na zařízen
VíceVítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 2 Oddíl 3 Elektrické stroje jsou zařízení, která přeměňují jeden druh energie na jiný, nebo mění její velikost (parametry),
VíceBUDOVY S TÉMĚŘ NULOVOU POTŘEBOU ENERGIE
BUDOVY S TÉMĚŘ NULOVOU POTŘEBOU ENERGIE prosinec 2011 Publikace byla zpracována za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011 Program
Vícewww.galletti.cz Novinky pro rok 2008
Přátelský k životnímu prostředí Galletti Spa, je přední italská společnost na trhu s klimatizacemi, při příležitosti konání 36. Mostra Convegno Expocomfort, byla kompletně přepracována výrobní řada, což
VíceDÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM 184 Zdroj tepla Distribuční soustava Předávací stanice Otopná soustava Dálkové vytápění Zdroj tepla
VíceMENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2007 JIŘÍ KOPECKÝ Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové
VíceZdroje energie pro úsporné budovy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze
Zdroje energie pro úsporné budovy Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze ENERGETICKY ÚSPORNÉ BUDOVY nízkoenergetické nízká potřeba energie
VíceSOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU
SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU Martin Kny student Ph.D., ČVUT v Praze, fakulta stavební, katedra technických zařízení budov martin.kny@fsv.cvut.cz Konference
VíceTEPELNÉ ZTRÁTY 4 ZÁKLADNÍ INFORMACE 38 OHŘEV VODY 20 ELEKTRICKÝ OHŘEV VODY 20. DOPORučENÍ PRO PROVOZ 23 SOLÁRNÍ KOLEKTORY 24. DOPORučENÍ PRO PROVOZ 27
Úspory v kostce I. Obsah TEPELNÉ ZTRÁTY 4 ZÁKLADNÍ INFORMACE 4 VýPOčTOVÉ aplikace a související publikace 4 elektrické VYTÁPĚNÍ 8 ZÁKLADNÍ INFORMACE 8 jak SI SPRÁVNĚ VYBRAT 8 OHŘEV VODY 20 ELEKTRICKÝ OHŘEV
VíceMožnosti zateplení stávajících budov z hlediska technologií a detailů
Možnosti zateplení stávajících budov z hlediska technologií a detailů Ing. Martin Mohapl, Ph.D. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně Zateplování
Více499/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o dokumentaci staveb
499/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. listopadu 2006 o dokumentaci staveb Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 193 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): 1 Úvodní
VíceStaré náměstí 319, k.ú. Kynšperk nad Ohří [678627],... 357 51, Kynšperk nad Ohří Rodinný dům 507.39 0.77 224.32
Staré náměstí 319, k.ú. Kynšperk nad Ohří [678627],... 357 51, Kynšperk nad Ohří Rodinný dům 507.39 0.77 224.32 74.7 90.7 112 136 149 181 224 272 299 363 374 453 411 496 92.2 111.2 Software pro stavební
VícePraktická aplikace metodiky hodnocení energetické náročnosti budov ŠKOLA. PŘÍLOHA 4 protokol průkazu energetické náročnosti budovy
Příloha č. 4 k vyhlášce č. xxx/26 Sb. Protokol pro průkaz energetické náročnosti budovy a) Identifikační údaje budovy Adresa budovy (místo, ulice, číslo, PSČ): ZŠ Dušejov, č.p. 8, 88 Účel budovy: základní
VíceSolární kolektory a solární soustavy pro obytné budovy. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze
Solární kolektory a solární soustavy pro obytné budovy Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Sluneční energie v Evropě zdroj: PVGIS Sluneční energie v České republice zdroj:
VíceI N V E S T I C E D O V A Š Í B U D O U C N O S T I
Příloha č. 1 - Technická specifikace pro výběrové řízení na dodavatele opatření pro Snížení energetické náročnosti firmy Koyo Bearings Česká Republika s.r.o. ČÁST Č. 1 Výměna chladícího zařízení technologie
VíceTrendy v akumulaci tepla pro obnovitelné zdroje energie. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze
Trendy v akumulaci tepla pro obnovitelné zdroje energie Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze Akumulace tepla pro OZE solární tepelné soustavy nezbytný předpoklad pro využití
VíceRODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí
Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek pro podprogram NZÚ RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí Podoblast podpory C.3 Instalace solárních termických a fotovoltaických
VíceRiegrova 1370, k.ú. 682039, p.č. 2924/2 46001, Liberec I - Staré Město Rodinný dům 541.89 0.81 217.82
Riegrova 1370, k.ú. 682039, p.č. 2924/2 46001, Liberec I Staré Město Rodinný dům 541.89 0.81 217.82 70.4 59.9 70.6 64.0 89.9 106 120 141 180 212 240 283 300 353 13.9 15.3 Software pro stavební fyziku firmy
VíceSolární kondenzační centrála s vrstveným zásobníkem 180 litrů PHAROS ZELIOS 25 FF
Solární centrála s vrstveným zásobníkem 180 litrů PHAROS ZELIOS 25 FF teplo pro všechny OVLÁDACÍ PRVKY KOTLE 1 multifunkční LCD displej 2 tlačítko ON/OFF 3 otočný volič TEPLOTY TOPENÍ + MENU 4 MODE volba
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov. Vytápění prostorů. Základní pojmy
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Vytápění prostorů Základní pojmy Energonositel UHLÍ, PLYN, ELEKTŘINA, SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické
VíceRODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí
z podprogramu Nová zelená úsporám RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory z podprogramu Nová zelená úsporám RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání
VíceTipy na úspory energie v domácnosti
Tipy na úspory energie v domácnosti Kategorie BYDLÍM V NOVÉM RODINNÉM DOMĚ Bez investic Větrání a únik tepla Větrejte krátce, ale intenzivně. Při rychlém intenzivním vyvětrání se vzduch ochladí, ale stěny
VíceCharakteristika matematického modelování procesu spalování dřevní hmoty v aplikaci na model ohniště krbových kamen
Charakteristika matematického modelování procesu spalování dřevní hmoty v aplikaci na model ohniště krbových kamen Michal Branc, Marián Bojko Anotace Příspěvek se zabývá charakteristikou matematického
Více