MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky Tepelně technické posouzení novostavby rodinného domu DIPLOMOVÁ PRÁCE Počet volně vloţených příloh: 8 Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: Ing. et Ing. Jan Klepárník Bc. Martin Kunert Brno 2014

2 Mendelova univerzita v Brně Ústav lesnické a dřevařské techniky Lesnická a dřevařská fakulta 2013/2014 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Bc. Martin Kunert Stavby na bázi dřeva Stavby na bázi dřeva Název tématu: Tepelně technické posouzení novostavby rodinného domu Rozsah práce: 60 aţ 80 stran včetně příloh Zásady pro vypracování: 1. Proveďte rešerši dostupné legislativy k problematice tepelně - technického posouzení staveb. 2. Pro zadanou realizovanou budovu spolupracujte na návrhu detailů s ohledem na minimalizaci tepelných vazeb. 3. Vypočítejte energetický štítek obálky budovy a průkaz energetické náročnosti budov. 4. Zjistěte tepelnou ztrátu domu dle příslušných TNI a ČSN EN Navrhněte vytápění a větrání.

3 Seznam odborné literatury: 1. TYWONIAK, J. Nízkoenergetické domy : principy a příklady. 1. vyd. Praha: Grada, s. Stavitel. ISBN X. TYWONIAK, J. a kol. Nízkoenergetické domy 2 : principy 2. a příklady. 1. vyd. Praha: Grada, s. Stavitel. ISBN BAŠTA, J. a kol. Topenářská příručka : 120 let topenářství v Čechách a na Moravě. svazek vyd. Praha: GAS, s. ISBN BAŠTA, J. a kol. Topenářská příručka : 120 let topenářství v Čechách a na Moravě. svazek vyd. Praha: GAS, s. ISBN Centrum pasivního domu. Pasivní domy Sborník z konference. Centrum pasivního domu Chyský J., Hemzal K., a kol. Větrání a klimatizace. BOLIT TYWONIAK, J. a kol. Nízkoenergetické domy 3 : principy a příklady. 1. vyd. 8. Zákon 318/2012 Sb o hospodaření s energií. 9. firemní podklady výrobců stavebních materiálů, otvorovýc výplní, vytápění a větrání 10. Šála J., Kleim L., Svoboda Z., Tywoniak J. Tepelná ochrana budov. ČEA ČSN Tepelná ochrana budov. 12. ČSN EN Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu. Datum zadání diplomové práce: prosinec 2012 Termín odevzdání diplomové práce: duben 2014 Bc. Martin Kunert Autor práce Ing. et Ing. Jan Klepárník Vedoucí práce prof. Ing. Jindřich Neruda, CSc. Vedoucí ústavu doc. Dr. Ing. Petr Horáček Děkan LDF MENDELU

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci, Tepelně technické posouzení novostavby rodinného domu, vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne Bc. Martin Kunert.

5 Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu diplomové práce panu Ing. et Ing. Janu Klepárníkovi za jeho čas a cenné rady, které dopomohly ke vzniku této práce. Největší poděkování patří mé rodině, která mě po celou dobu studia podporovala a byla mi oporou.

6 Autor: Bc. Martin Kunert Název práce: Tepelně technické posouzení novostavby rodinného domu Abstrakt Práce se zaobírá problematikou tepelně technického posouzení novostavby rodinného domu, který bude v brzké době realizován na základě předloţené dokumentace. Co se týče stavebního systému, jedná se o dřevostavbu, která bude prováděna staveništní montáţí systémem ballon frame. Náplní samotné práce je navrhnout vhodné skladby jednotlivých konstrukcí, posoudit je a vytvořit pro ně základní konstrukční detaily, u kterých bude následně provedeno zhodnocení z hlediska vnitřní povrchové teploty a lineární činitele prostupu tepla. Na základě získaných mezivýsledků budou napočítány celkové tepelné ztráty rodinného domu, které jsou stěţejní pro samotný návrh vytápění objektu. Další dílčí částí je návrh systému řízeného větrání a vyhotovení průkazu energetické náročnosti budovy. Klíčová slova: Součinitel prostupu tepla, teplotní faktor vnitřního povrchu, lineární činitel prostupu tepla, měrná tepelná ztráta prostupem, měrná tepelná ztráta větráním, řízené větrání, tlaková ztráta potrubí třením, podlahové vytápění, průkaz energetické náročnosti budov

7 Author: Title: Bc. Martin Kunert Thermal - technical assessment of new building of family house Abstract The thesis deals with the issue of thermal-technical assessment of new building of family house which is going to be built in the near future, based on provided documentation. Considering the building system, it is a wooden house, which is going to be realized through a balloon frame method. The goal of this thesis is to propose suitable composition of individual constructions, to asses them and to develop basic construction details of them which will be evaluated based on internal surface temperature and linear thermal transmission. Based on intermediate results the thermal loss of the family house will be calculated which is a crucial input for proposal of the heating system. Another part focuses on proposing of controlled ventilation system and creating energy performance certificates of the building. Key words: Total transmission heat loss coefficient, temperature factor of the internal surface, linear thermal transmittance, transmission heat loss coefficient, ventilation heat loss coefficient, controlled ventilation, pipe friction pressure loss, underfloor heating, energy performance certificates

8 OBSAH ÚVOD...1 CÍL PRÁCE TEORETICKÁ ČÁST Legislativa týkající se energetiky staveb Zákon č. 406/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 318/2012 Sb Prováděcí právní předpis Vyhláška č. 78/2013 Sb Poţadavky na tepelnou ochranu budov Metodiky výpočtů ENB Aspekty nízkoenergetické výstavby Globální energetická úspora Úspora investora Energetická nezávislost Hygiena bydlení TEPELNÉ MOSTY METODIKA Posuzovaná stavba a poţadavky ze strany investora Výpočtové vztahy Posouzení skladeb konstrukcí Výpočet součinitele prostupu tepla okenních konstrukcí Posouzení konstrukčních detailů Stanovení tepelných ztrát pro návrh otopné soustavy Zjednodušený výpočet prosté návratnosti investice do jednotky řízeného větrání Návrh řízeného větrání výpočet tlakových ztrát potrubí Návrh podlahového vytápění Průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 78/2013 Sb Vstupní data VÝSLEDKY PRÁCE Posouzení skladeb konstrukcí Posouzení okenních konstrukcí Posouzení konstrukčních detailů Tepelná ztráta rodinného domu podle ČSN EN (2005) Návrh řízeného větrání

9 3.6 Návrh podlahového vytápění Průkaz energetické náročnosti budovy DISKUZE Koncept rodinného domu Skladby konstrukcí Posuzované okenní výplně Posuzované konstrukční detaily Tepelné ztráty podle ČSN EN Řízené větrání Vytápění Průkaz energetické náročnosti budovy ZÁVĚR SUMMARY SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK, VELIČIN A ČINITELŮ POUŢITÉ ZDROJE SEZNAMY PŘÍLOH

10 ÚVOD V současnosti, kdy nízkoenergetická výstavba prochází mediální osvětou, dostává se tato problematika čím dál více do podvědomí samotných investorů, kteří se často rozhodnou pro výstavbu rodinného domu v energetické koncepci, která předčí poţadavky právních předpisů. Důvodem této mediální pozornosti jsou jednak legislativní změny, které do jisté míry souvisí s členstvím v Evropské unii a její energetickou koncepcí, úspora energii, která se stává v dnešní době velmi pádným argumentem, ostatně sám o sobě dost vypovídá tento často pouţívaný citát: Pasivní dům je nejlepší forma penzijního připojištění, a přímo souvisí se závislostí na energiích a jejich cenách. V neposlední řadě se jedná pro určitou skupinu lidí o záleţitost moderního trendu. Teoretická část se zaobírá legislativními předpisy platnými na území České republiky s ohledem na jejich novelizaci a polemikou nad způsoby výpočtu energetické náročnosti budov. V další její části je rozvaha nad jednotlivými aspekty nízkoenergetické výstavby, jejími důvody a smyslem. Poslední část je pak věnována problematice tepelných mostů a jejich významu ve stavbách. Zaměřením vlastní práce je tvorba tepelně technického posouzení konkrétního projektu rodinného domu, který bude v brzké době realizován při zohlednění a respektování přání a poţadavků investora. Ten měl v některých věcech naprosto jasno, v jiných hledal pomoc a radu, coţ je v praxi velice běţnou záleţitostí, ţe existují jisté mantinely a omezení, kterými je projektant při návrhu korigován, a naproti tomu se vyskytují případy takového charakteru, kde jsou znalosti projektanta nepostradatelné a jeho invence je velice vítána. Prioritou tohoto projektu byla bezpečnost a snadná proveditelnost, neboť se investor rozhodl pro výstavbu svépomocí. Co se týče jiţ zmiňované energetické náročnosti stavby, byly zde překvapivě poţadavky minimální, respektive energetická stránka návrhů skladeb ustupovala poţadavkům hlediska estetického a hlediska proveditelnosti. Důvodem tohoto přístupu, kdy energetická náročnost stavby není prioritou, je fakt, ţe investor je vlastníkem lesa a má tedy zajištěný dlouhodobý příjem paliva. Tento přístup však nemusí být známkou toho, ţe stavba bude energeticky nehospodárná. Kladným přínosem je uţ samotná skutečnost, ţe se investor rozhodl pro dřevostavbu, která zpravidla umoţňuje vyšší energetický komfort. 1

11 CÍL PRÁCE Cílem práce je na základě předloţené dokumentace k ohlášení stavby, za konzultace s investorem, vypracovat návrhy skladeb jednotlivých konstrukcí, posoudit je a navrhnout pro ně konstrukční detaily tak, aby vyhovovaly normě ČSN Na základě zjištěných výsledků napočítat tepelné ztráty rodinného domu a vyřešit systém vytápění pro jednotlivé místnosti. Dalším krokem je navrţení systému řízeného větrání obytných prostor a vytvořit průkaz energetické náročnosti budovy, který obsahuje i energetický štítek obálky budovy. 2

12 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Legislativa týkající se energetiky staveb Většina legislativních změn týkajících se energetické náročnosti budov se rozpohybovala vlivem vstupu České republiky do Evropské unie, s nímţ je spjatá i jistá harmonizace legislativních předpisů a určování jednotné energetické koncepce. V roce 2010 byla vydána Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2010/31EU, která ruší a upravuje některé jiţ vydané směrnice. Dochází k její implementaci do právních předpisů všech členských zemí, které dle svých moţností zpracovávají jednotlivé body do svých právních aparátů. Podle této směrnice tvoří energetická spotřeba budov na území EU přibliţně 40% celkové spotřeby energií, z toho tři čtvrtiny připadají na vytápění a chlazení. (Smola, 2011, Mátron; 2010) Je tedy zřejmé, ţe je nutno posunout úroveň energetického komfortu staveb do úrovně, kdy bude provoz budov z energetického hlediska představovat co nejmenší moţnou zátěţ a většina zdrojů pro její pokrytí, bude tvořena zdroji s vysokou účinností a zdroji obnovitelnými. V této části budou shrnuty legislativní poţadavky České republiky platné k datu vzniku této práce, a to v kontextu změn novelizace právních předpisů Zákon č. 406/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 318/2012 Sb. Hlavním právním předpisem, který na území České republiky udává směr hospodaření s energiemi, a je tedy stěţejním i pro problematiku stavebnictví, konkrétně tepelnou ochranu budov, je zákon č. 406/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Poslední změna byla provedena zákonem č. 318/2012 Sb. s účinností od Tato novela kromě obměny či upřesnění některých pojmů přináší konkrétní změny ve věcech tepelné ochrany budov, respektive v hodnocení jejich energetické náročnosti. Stanovuje nová pravidla pro vydávání průkazů energetické náročnosti budov (dále jen PENB), definuje osoby, které jsou kompetentní k jejich vytváření, a pojednává o problematice energetického auditu stavebních objektů. Jedním z nových pojmů, který je v této novele definován, je stavba s téměř nulovou spotřebou energie. Za tuto stavbu je povaţována budova s nízkou spotřebou energie, u níţ je značná část této energie vyrobena z obnovitelných zdrojů. Dále je zde vymezena definice nákladově optimální úrovně, a to jako poţadavek na energetickou 3

13 náročnost budov nebo jejich stavebních a technických prvků, které vedou k niţším nákladům na investice v oblasti uţití energií, údrţbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického ţivotního cyklu. ( 2 odst.1 písm. v, w zákona č. 318/2012 Sb.). Oproti zákonu č. 416/2006 Sb. zde dochází ke zpřísnění poţadavků prokazování energetické náročnosti novostaveb, neboť nutnost doloţení splnění stanovených poţadavků se jiţ netýká pouze ţádosti o stavební povolení, ale je vztaţena i na ohlášení stavby. Novým dokladem je kladné stanovisko dotčeného orgánu, Státní energetické inspekce, vztahující se ke splnění poţadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013, ke splnění parametrů na stavbu s téměř nulovou spotřebou energie, pokud bude v uţívání orgánů veřejné moci (platnost tohoto bodu se pohybuje od roku v závislosti na energeticky vztaţné ploše), k dodrţení parametrů stavby s téměř nulovou spotřebou energie v případě budov s energeticky vztaţnou plochou větší neţ 1500 m 2 od 1. ledna 2018 s průběhem času je opět sniţováno kritérium energeticky vztaţné plochy. Dalším dokladem je PENB a posouzení technické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie, jehoţ zpracování je dle 7 povinen zajistit vlastník budovy nebo společenství vlastníků při výstavbě nových budov nebo v případě změn většího rozsahu jiţ stávajících objektů. V případě, kdy se jedná o budovu vyuţívanou orgány veřejné moci, je povinnost zajistit jeho zpracování zpětně od 1. července 2013 při energetický vztaţné ploše větší jak 500 m 2 a od 1. července 2015 při energeticky vztaţné ploše větší jak 250 m 2. Dále je jeho doloţení nutné při prodeji nebo pronájmu nemovitostí. Výjimky se vztahují na budovy s energeticky vztaţnou plochou menší jak 50 m 2, budovy, které jsou kulturní památkou, nebo se nacházejí v památkově chráněné zóně a tyto změny by mohly ovlivnit jejich historickou hodnotu a ráz památkové zóny (nutný doklad orgánu památkové péče), budovy slouţící náboţenským účelům, na stavby pro rodinnou rekreaci, průmyslové objekty se spotřebou menší jak 700 GJ/rok, na změny většího rozsahu, kdy vlastník, nebo společenství vlastníků prokáţe energetickým auditem, ţe to není technicky nebo ekonomicky vhodné ve vztahu k ţivotnosti budovy. V 7a jsou uvedeny i další důvody k vypracování PENB, které zde vzhledem k rozsahu práce nebudou prezentovány. Platnost PENB je 10 let od data jeho vystavení a musí být zpracován pouze příslušným energetickým specialistou, nebo osobou sídlící 4

14 v jiném členském státě EU, která je v této věci kompetentní. Energetickým specialistou se rozumí fyzická osoba, která získá oprávnění od ministerstva k výkonu této činnosti. Podmínkou pro získání tohoto oprávnění je sloţení odborné zkoušky, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a odborná způsobilost Prováděcí právní předpis Vyhláška č. 78/2013 Sb. Stanovuje konkrétně nákladově optimální úroveň na energetickou náročnost novostaveb nebo budov, které proběhnou změnou většího charakteru a budov s téměř nulovou spotřebou energie. Dále specifikuje metodiku výpočtů pro stanovení energetické náročnosti budov (ENB) a poskytuje vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie, vzor stanovení doporučených opatření, vzor a obsah PENB a pokyny k jeho umístění na budově. ( 1 vyhlášky č. 78/2013 Sb.) Co se týká metody řešení ENB lze ji rozdělit na výpočty týkající se vlastností obvodových konstrukcí stavby, výpočet celkové dodané energie pro technická zařízení (vytápění, chlazení, větrání, osvětlení, přípravu teplé vody, úpravu vlhkosti vzduchu), výpočet primární energie a neobnovitelné primární energie a výpočet účinnosti technických systémů. Při posuzování dochází ke změně chápání referenční budovy. Ta je zde pojata jako budova stejného geometrického tvaru, stejného umístění v prostředí, včetně stínicích prvků, na kterou působí stejné okrajové podmínky. Vlastnosti konstrukcí má však určené referenčními hodnotami, na které vyhláška odkazuje do normy ČSN (2011) a jedná se o hodnoty touto normou poţadované. Na jednotlivé metodiky výpočtů spotřeby energie pro vytápění, chlazení, větrací systémy, přípravu teplé vody a osvětlení je odkazováno na příslušné normy. Poţadavky na energetickou náročnost budovy jsou tedy splněny tehdy, jsou-li hodnoty ukazatelů energetické náročnosti niţší neţ hodnoty energetické náročnosti stanovené pro referenční budovu. ( 6 vyhlášky č. 78/2013 Sb.) PENB se skládá z protokolu a grafického znázornění. Protokol musí obsahovat stanovené údaje, účel zpracování, zda se jedná o PENB pro novostavbu, rekonstrukci či stávající objekt a základní informace o stavebních prvcích, konstrukčních a technických systémech, celkové energetické náročnosti budovy, posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie, doporučená opatření pro sníţení energetické náročnosti budovy (pro změny staveb většího rozsahu) a identifikační údaje energetického specialisty a datum vydání 5

15 průkazu. Grafická podoba je zde jasně stanovena přiloţeným vzorem, ve kterém je stavba graficky začleněna do příslušné třídy energetické náročnosti. Grafická podoba zůstává stejná pro všechny výše uvedené důvody zpracování PENB. Pokud je zpracováván pro novostavbu nebo prodej či pronájem budovy, nemusí obsahovat doporučující údaje energetické náročnosti a u prodeje či pronájmu ani údaje o technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti Požadavky na tepelnou ochranu budov Vyhláška č. 78/2013 Sb. se odkazuje na ČSN (2011) Tepelná ochrana budov, jejíţ poţadavky se tedy stávají závaznými a musí být při návrhu projektu zohledněny. Zaměřuje se převáţně na splnění tepelných a vlhkostních kritérií, která jsou důleţitá pro správnou a bezpečnou funkčnost staveb. Sleduje se: Nejniţší vnitřní povrchová teplota konstrukce Součinitel prostupu tepla konstrukcí Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Lineární a bodový činitel prostupu tepla Pokles dotykové teploty podlahové konstrukce Šíření vlhkosti (kondenzace vlhkosti v konstrukci a její celková roční bilance) Šíření vzduchu konstrukcí a budovou (průvzdušnost a větrání místností) Tepelná stabilita místnosti (v zimním a letním období) (ČSN , 2011; Šála, 2005) Metodiky výpočtů ENB Na území České republiky nejsou metodiky pro hodnocení energetické náročnosti budov jednotné a vzniká tudíţ jakási chaotičnost v této problematice. Nástroje pro hodnocení ENB jsou důleţité nejen z hlediska legislativních předpisů, ale také z hlediska bezpečnosti a funkčnosti navrhovaného objektu. Proto by bylo ţádoucí, aby byly metodiky výpočtů shodné, tedy jejich výsledky zaměnitelné. V praxi se lze setkat s metodikou PENB, která je zakotvena ve vyhlášce č. 78/2013 Sb. a slouţí pro zaručení a kontrolu úrovně stavební energetiky. Vytváří základní minimální koncepci, kterou musí stavba z energetického hlediska v závislosti na své funkci splňovat. Roku 2009 byl představen ministrem ţivotního prostředí Martinem Bursíkem dotační program 6

16 Zelená úsporám, který se vztahoval na podporu instalací pro vytápění s vyuţíváním obnovitelných zdrojů energie, investic do úspor při rekonstrukcích a novostavbách a byla zde zahrnuta i podpora zateplování či náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní kotle a účinná tepelná čerpadla. (MZP/2009) Obdobná platforma těchto dotací se rozběhla i v druhém kole v roce 2013 s názvem Nová zelená úsporám (NZÚ). Pro posuzování projektů, u nichţ investor ţádá o dotaci, je stanovena odlišná metodika výpočtů, která se opírá mimo norem ČSN , ČSN EN ISO o normy TNI a TNI Splnění poţadavků těchto uvedených norem je důleţité pro moţnost získání a čerpání dotace. Třetím nástrojem pro hodnocení ENB je PHPP s vlastní metodikou výpočtů. Byl vyvinut sdruţením Passivhaus Institut, který vznikl v roce 1996 v Darmstadtu. Hlavním iniciátorem vzniku tohoto uskupení byl Dr. Wolfang Feist. Obor činnosti Passivhaus Institutu je věda a výzkum v oblasti efektivního vyuţívání energie. Díky výpočtům, které byly ověřeny dynamickými kalibračními simulačními postupy, bylo zjištěno, ţe pro návrhy pasivních domů lze uţívat stacionární výpočtové metody, jejichţ výsledky jsou pro problematiku návrhu dostatečně přesné. PHPP si získal oblibu jak ve spektru architektů tak projektantů, a to zejména pro svoji nenáročnost a jednoduchost zadávání parametrů. (Passivhaus Institut, 2012; Feist, 2007) Další normou, která řeší tepelné ztráty budov je ČSN EN (2005). Ta je však zaměřena na návrh tepelného výkonu pro dimenzování otopných soustav. Pokud bude stavba posuzována podle těchto metodik, výsledkem budou rozdílné hodnoty, které jsou způsobeny odlišným přístupem vycházejícím z různého určení metodik. PHPP byl vyvinut pro optimalizaci obálky budovy a technologií tak, aby byla zaručena funkčnost objektu. PENB je zaměřen více deklaračně s akcentem na srovnatelnost objektů a splnění předepsaných poţadavků. Nedochází k tak významnému propojení souvislostí jako u PHPP. Metodika NZÚ vznikla z důvodu posouzení nároku na čerpání dotace. Jiţ první odlišnost nastává v definování energeticky vztaţné plochy. PHPP ji chápe jako součet vnitřních ploch místností, NZÚ jako vnitřní plochu objektu, PENB jako plochu vypočtenou z vnějších rozměrů stavby. Vlivem tloušťky obvodových konstrukcí a příček můţou odchylky výpočtu oscilovat mezi %. Při započítávání vnitřních tepelných zisků vychází PENB a NZÚ z TNI , kde se zjišťují ze vztahu na základě počtu osob a spotřebičů, jejich provozu, obsazenosti 7

17 a osvětlení. V případě PHPP jsou vnitřní tepelné zisky stanoveny paušálně na m 2 plochy nebo výpočtem pro jiné prostory. Vliv tepelných mostů se v těchto metodikách zohledňuje v souladu s ČSN (2005) a ČSN EN ISO 6946 (2008). Systematické lineární tepelné mosty se zahrnují metodou horní a dolní meze tepelného odporu. Tepelné vazby a bodové tepelné mosty pak přiráţkou ΔU nebo výpočtem 2D či 3D teplotního pole dle ČSN EN ISO (2009). Správně navrţené detaily, z hlediska prostupu tepla, tak mohou při výpočtu sníţit součinitel prostupu tepla konstrukce. V případech, kdy nelze přesnými výpočty zohlednit opakovaně se vyskytující tepelné mosty, lze uţít ekvivalentního součinitele prostupu tepla nebo přiráţku ΔU určenou odborným energetickým specialistou. V hodnocení zabudování otvorových výplní zohledňuje NZÚ (TNI ) součinitel prostupu tepla rámu okenní konstrukce U f a součinitel prostupu tepla zasklení U g. V metodice PHPP je problematika vnímána detailněji a jsou uvaţovány i tepelné vazby dané montáţní spárou Ѱ a tepelné vazby na rozhraní okenní rám zasklení Ѱ g. Solární zisky otvorových výplní zohledňuje PHPP přesným výpočtem vlivu zastínění okolím (objekty, terén, zeleň) a částmi budovy (ostění, nadpraţí, přesahy) nebo umoţňuje pouţití paušálního 75% započtení. Při vyuţití výpočtů NZÚ (TNI ) jsou solární zisky řešeny podrobným výpočtem pro kaţdé okno (vliv ostění, nadpraţí, přesahů). Okolní vlivy jsou zahrnuty koeficientem 0,6 pro nejniţší podlaţí a 0,9 pro vyšší podlaţí. Účinnost systému řízeného větrání je v PHPP určována dle certifikátu PHI nebo odečtem 12% účinnosti (poţadavek pro kritérium komfortu je 75%). NZÚ (TNI ) ji zohledňuje paušálně dle typu rekuperačního výměníku tepla (65-80%). Ztráty v rozvodech NZÚ na rozdíl od PHPP neuvaţuje a vliv větrné expozice a vztlaku zohledňuje menšími koeficienty. Z důvodu rozdílného přístupu k jednotlivým energetickým ukazatelům je nutné při vyuţívání těchto metodik výstupy správně interpretovat. Konečné výsledky jednotlivých metodik nejsou zaměnitelné a je tedy nutné pro daný účel zpracovat výpočet dle předepsaných kritérií. Lze říci, ţe PHPP představuje podrobnější a komplexnější zhodnocení ENB a je vhodné ho pouţít při návrhu architektonické koncepce a optimalizaci stavby. Pokud budou splněny poţadavky podle této metodiky, budou splněny s největší pravděpodobnosti i poţadavky ostatní zmiňovaných metodik výpočtů. (CPD, 2013, Tywoniak 2012) V této práci bude postupováno podle metodiky ČSN EN (2005) a PENB. 8

18 1.2 Aspekty nízkoenergetické výstavby Směrnice EU, která jiţ byla zmíněna v předchozích textech, tedy nařizuje jednotlivým členským zemím, aby se od roku 2021 stavěla výstavba na energeticky nulové úrovni, nebo takové úrovni blízké, avšak ponechává jednotlivým zemím volnost v tom směru, aby si samy zvolily jednotlivé cílové hodnoty energetické náročnosti budov. Na problematiku energetické náročnosti budov lze pohlíţet z několika úhlů pohledu. (Tywoniak, 2012) Globální energetická úspora Stavebnictví a architektura zanechává na zemi znatelnou stopu a to nejen hmotného charakteru, ale i ekologickou. Při výrobě stavebních materiálů, výstavbě budov a následném provozu se spotřebovává přibliţně 45 50% veškeré energie. Druhý největší podíl téměř 20 % připadá na dopravu, která ovšem také souvisí i se stavebnictvím. Pokud se zaměříme na rozdělení spotřeby energie z pohledu takzvané vyspělosti zemí, lze říci, ţe asi 80% veškeré energie se spotřebovává ve světě vyspělém. Zde je nutností zmínit, ţe vyspělá společnost čítá asi pouze 20 % světové populace. Podle dosavadních odhadů odborníků Energy Watch Group opřených o známé poznatky ohledně zásob neobnovitelných zdrojů energií se nacházíme zhruba v období, kdy se vytěţené mnoţství ropy rovná přibliţně polovině původní zásoby. Tento kritický bod je nazýván Peak Oil a obdobná hranice je stanovena i pro ostatní neobnovitelné suroviny (uhlí, zemní plyn, uran). Nastolení tohoto zlomu je očekáváno v rozmezí , u uranu přibliţně (Márton, 2010) Problém těchto statistik je v tom, ţe se opírají o data vydávané velkou mírou těţebními společnostmi a lze je obtíţně ověřovat. Struktura světové spotřeby primárních energetických zdrojů ,9% 27,3% 10,0% 2,3% 5,7% 32,4% 21,4% Jaderná energie Zemní plyn Ropné produkty Uhlí Ostatní Biopaliva a odpad Voda Obrázek 1 - Graf struktury světové spotřeby primárních energetických zdrojů v roce 2010 (IEA, 2012) 9

19 V obr 1 je zobrazeno základní strukturální dělení světové spotřeby primárních energetických zdrojů. Při bliţším prozkoumání lze říci, ţe z 86,8 % se jedná o vyuţívání neobnovitelných zdrojů. Závislost společnosti na těchto surovinách je tedy velmi těsná. Cena energií můţe být intenzivně ovlivňována nejen stavem zásob a obtíţností těţby, ale i politicko-ekonomickými jevy. Vypovídajícím je ukazatel EROEI (Energy Returned on Energy Invested), který je podílem energie získané ku energii vloţené na její získání. Při počátcích těţby ropy v Texasu se tento poměr pohyboval kolem 100:1, v dnešní době se těţební firmy rozmýšlí, zda zahájit těţbu s EROEI 1-1,5:1. (Márton, 2012) U ostatních zdrojů, jako je například biomasa, se tyto ukazatele pohybují v rozmezí 2 8 :1, u jaderné energie pak 5 8:1. (Cílek, 2007) Je tedy zřejmé, ţe snáze dostupných loţisek pro těţbu ubývá a náklady na vytěţení 1 barelu ropy porostou aţ do té míry, kdy se jiţ těţba nevyplatí. Se sníţením ukazatele EROEI je moţno předpokládat nárůst prodejní ceny dané energie. Časový horizont, pro který je podle prognózy Energy Watch Group moţná těţba ropy, osciluje mezi roky , u uhlí a zemního plynu je hranice vyšší. Tyto odhady samozřejmě nemusí být konečné, neboť se objevují další loţiska a další naleziště, jejichţ těţební kapacity jsou těţko odhadnutelné. Dále se hovoří o dalších nekonvenčních zdrojích ropných produktů, jako jsou ropné písky a břidlice. Technologie pro čerpání těchto zdrojů je ovšem nutno zoptimalizovat, aby nebyly tak finančně nákladnými. Z hlediska zodpovědného přístupu je tedy ţádoucí se zamyslet nejen nad současným stavem ENB, ale i nad ostatními obory a navrhnout řešení, jak s energií šetrněji nakládat. Dalším krokem je zvýšení procentuálního podílu obnovitelných zdrojů energie na světové produkci, toto navýšení ale musí být téţ podloţeno výzkumnou činností, aby byl zajištěn faktor ziskovosti EROEI. Problém dotačních programů na podporu obnovitelných zdrojů spočívá v tom, ţe jsou pro podnikatele často nastavené výhodné podmínky, ţe ekologický přínos přerůstá v přínos osobní, viz český solární boom, který byl podle Bechníka (TZB-info,2013) způsoben několika faktory. Prvním bylo nedostatečné věnování pozornosti solárním elektrárnám a následné stanovení nerozumné výkupní ceny takto získané energie. Celou tuto řetězovou reakci umocnilo posílení koruny v roce 2008, čímţ se produkce fotovoltaické energie stala pro podnikatele velmi zajímavou. Tyto negativní případy zneuţití dotací pak způsobují celkovou nedůvěru v tyto prostředky. Chceme-li zajistit energetické zázemí i pro budoucí generace, musí se stávající neuvědomělý ziskuchtivý přístup k energii 10

20 zreformovat a musí být vytvořena základní energetická koncepce s jasnými cíli a prostředky, jak jich dosáhnout. Významnými aspekty pro tuto reformu je objevení nových a efektivních způsobů získávání energie jak z obnovitelných tak neobnovitelných zdrojů, uvědomělé nakládání s těmi stávajícími a rozumná adaptace vyuţívání zdrojů obnovitelných Úspora investora Kaţdý kdo se rozhoduje o výstavbě domu, ve kterém chce ţít, hledá optimální řešení, co se týče poměru cena kvalita. Z tohoto hlediska je nutné zohledňovat jak náklady na samotnou realizaci stavby, technické a osobní zařízení, tak jejich provozní náklady a celkové souvislosti se samotnou funkčností budovy. Investice do obydlí nekončí kolaudací stavby, kolaudace je spíše jakýmsi mezníkem, který pomyslně rozděluje náklady pořizovací a náklady provozní. Pokud investor zamýšlí ušetřit na kvalitním projektu, řešení konstrukčních detailů a na samotném technickém a technologickém zázemí domu, měl by důkladně zváţit, jaké toto rozhodnutí můţe způsobit následky. Samozřejmě ušetřit v rámci projektu lze. Existují různé stavební systémy, způsoby řešení kritických detailů ve stavbě, které jsou i cenově variabilní, přičemţ jejich spolehlivost je stejná nebo velmi podobná, která se v celkové energetické bilanci a na funkčnosti stavby nemusí výrazně projevit. Cílem uvědomělé výstavby je tedy vytvořit stavbu takovou, která bude mít vyváţené aspekty investičních a provozních nákladů, neboli zajistit efektivní návratnost investice. U referenčních příkladů realizovaných pasivních domů bylo zjištěno, že jejich spotřeba tepla je přibližně o % nižší než u budov stávajících. Nelze ovšem přehlédnout, že pořizovací náklady spojené s výstavbou pasivních domů menších objemů se u novostaveb mohou zvýšit o 10 15%. U větších objektů je zvýšení nižší, nebo také žádné.(chybík, 2012, str.31) Vzhledem k tomu, ţe dochází ke zpřísňování energetických poţadavků na výstavbu i na území České republiky, stojí za zváţení, zda se stavebník vydá cestou striktního dodrţování předepsaných hodnot ENB, nebo se rozhodne pro vyšší energetický standard, čímţ si zajistí budoucí úsporu a menší dopad případného výkyvu cen energií. Navíc přispívá k environmentálnímu chování celé společnosti. 11

21 1.2.3 Energetická nezávislost Roky Hrubá domácí spotřeba energie na území ČR Tuhá paliva Ropné produkty Zemní plyn Jaderná enrgie Obnovitelné zdroje energie Spotřeba energie [1000 Toe] Obrázek 2- Graf vývoje hrubé domácí spotřeby na území ČR (Eurostat, 2013) Objekt je závislý na dodávkách energie v takové míře, kolik ji spotřebuje na vlastní provoz. Pokud chceme sníţit energetickou závislost, musíme sníţit ENB. Nehovoříme však pouze o tepelně technických vlastnostech budovy, nýbrţ také o veškerém zařízení a spotřebičích. Čím je ENB niţší, tím větší její část lze pokrýt alternativními zdroji energie. Z hlediska energetické stability je výhodnější vyuţívat energetické zdroje nacházející se v nejbliţším okolí, neboť je menší pravděpodobnost ovlivňování dodávek dalšími činiteli viz Plynová krize v roce 2009, která způsobila omezení dodávek plynu do západní Evropy vlivem finančních sporů mezi Ukrajinou a Ruskem. Tato událost poukázala na nedostatečnou stabilitu tohoto systému. Vzhledem k současné krymské krizi si tuto provázanost uvědomujeme o to silněji. Proto s pohledem do budoucnosti je značným přínosem provádět výstavbu jako energeticky úspornou. Energetická spotřeba budov je řešitelná na takové úrovni, kdy pro vytápění, ohřev vody, větrání, osvětlení a provoz spotřebičů je třeba takové mnoţství energie, které lze z velké části pokrýt zdroji v blízkém okolí. V zahraničí se iniciativy chápou některá města a regiony, které si formulují vlastní náročné cíle, motivované snahou o větší energetickou nezávislost na dovozech energie, vlastní energetickou bezpečnost i vzorové plnění cílů z hlediska ochrany klimatu. (Tywoniak, 2012, str. 11) 12

22 1.2.4 Hygiena bydlení Nízkoenergetická výstavba, neboli lépe řečeno uvědomělá výstavba, není spjata či vázána pouze na úsporu energie, ale zahrnuje široké spektrum dalších faktorů ovlivňujících pohodu pobytu uţivatelů. Ta je vnímána většinou pocitově a pro kaţdého jsou vyhovující jiné optimální podmínky. Ty lze do jisté míry popsat veličinami parametrů prostředí, a to vlhkostí, teplotou a obsahem CO 2 a dalších škodlivin. Tepelná pohoda zahrnuje širokou oblast vnímání teploty jak prostředí, tak i konstrukcí kolem. Je ovlivňována zejména parametry obvodových konstrukcí, které na základě svých tepelně izolačních charakteristik získávají za daných okrajových podmínek určitou povrchovou teplotu. Ta potom spolu se způsobem vytápění ovlivňuje teplotní profil v místnosti. Na základě těchto vlivů dochází k místnímu ohřívání vzduchu, který stoupá vzhůru a zároveň k jeho lokálnímu ochlazování vlivem nízkých povrchových teplot konstrukcí. Chladný vzduch se přesouvá k podlaze a můţe navozovat pocit průvanu. Tento jev eliminuje podlahové vytápění, kdy díky tomu, ţe je vzduch ohříván od podlahové konstrukce a stoupá vzhůru, navozuje pohodu uţivatelů při niţších teplotách o 1 2 C, coţ umoţňuje ušetřit náklady na vytápění. Důleţité je i zvolení nášlapné vrstvy podlahy. Chodidla jsou citlivá na změny teplot a zejména na chlad. Z toho důvodu se sleduje tepelná jímavost podlahové konstrukce. Vyjadřuje se poklesem dotykové teploty, čili teploty na rozhraní chodidla a samotné nášlapné vrstvy, který je způsoben tepelnými charakteristikami jednotlivých materiálů, a to zejména tepelnou vodivostí, měrnou tepelnou kapacitou a objemovou hmotností jednotlivých materiálů. Proto je nutné navrhovat nášlapné vrstvy v závislosti na účelu vyuţití místností. Pro uţivatele trpící astmatem a alergiemi je důleţitá vlhkost a prašnost prostředí. Relativní vlhkost vzduchu by se měla v obytných prostorách pohybovat v rozmezí %. Při vysoké relativní vzdušnosti můţe docházet na konstrukcích s nízkou povrchovou teplotou ke kondenzaci vlhkosti, coţ vytváří příhodné podmínky pro výskyt a rozvoj plísní, které svými spory sniţují kvalitu vzduchu. Dalším činitelem zapříčiňujícím nepohodu, která můţe vyústit aţ do zdravotních následků, je obsah CO 2 a jiných toxických látek (výpary z lepidel, laků, nábytku, koberců, ale také parfémy, lidské a zvířecí pachy ). Následky způsobené nadměrnou koncentrací škodlivin ve vzduchu se můţou projevovat různě, od ospalosti přes bolest hlavy, nevolnost, potíţe 13

23 s dýcháním aţ po ztrátu vědomí, v extrémním případě. Z tohoto důvodu je nutné dbát v obytných místnostech dostatečné výměny vzduchu. Přívod vzduchu by se měl pohybovat okolo 25 m 3 /h na osobu tak, aby byla zabezpečena úroveň koncentrace škodlivin menší jak 1500 ppm. Proto je nutné při návrhu budovy tyto poţadavky na výměnu vzduchu zohlednit a dle nich navrhnout případné řízené větrání, nebo zabezpečit dostatečné přirozené větrání. (Chybík, 2012) Negativně se na pohodu člověka můţe projevovat i hluk. Tato problematika je velice rozličná a existuje na ni spousta názorů a výzkumů. Je nutné si uvědomit, ţe zvukové vlnění působí na člověka jak ve slyšitelném a tak neslyšitelném kmitočtu. Jeho dopad na zdraví člověka můţe být různý, od pocitů nevolnosti a stresu aţ po váţné zdravotní problémy a poškození fyzického i psychického rázu. Z hlediska tematického zaměření práce nebude této problematice věnováno více prostoru. 1.3 TEPELNÉ MOSTY Z hlediska stavebníka, který k energetice budov přistupuje více či méně uvědoměle, nabývají tepelné mosty na významu. Veškeré vznikající obytné budovy a budovy veřejného ţití jsou jiţ, co se týče ENB, regulovány legislativou. Čím více je investor nucen nebo rozhodnut řešit tepelně izolační standard stavebních konstrukcí, tím více tepelné mosty ovlivňují tepelné ztráty a klima interiéru. V extrémních případech by mohlo dojít ke stavu, kdy polovina tepelných ztrát místnosti bude způsobena právě tepelnými mosty. (Šubrt, 2008) Vlivem tepelného mostu můţe docházet k lokálnímu ochlazování vnitřního povrchu nebo kritických částí konstrukcí k teplotě rosného bodu, při níţ dochází ke kondenzaci vlhkosti. Ta pak zapříčiňuje vznik a rozvoj plísní, čímţ klesá hygienická úroveň bydlení, či problémy v nosné konstrukci, které mohou mít aţ důsledky statického selhání. Tepelným mostem je myšleno místo v konstrukci, kde je oslabena izolační schopnost, čili dochází ke zvýšenému tepelnému toku přes konstrukci. Tepelný tok je rozlišován podle principu přenosu tepla, a to kondukcí, konvekcí nebo radiací. Styk dvou různých konstrukcí jiţ není označován pojmem tepelný most, nýbrţ tepelná vazba. Cílem tepelné ochrany budov je tyto místa ve stavbě lokalizovat a pokusit se o jejich eliminaci. Ta můţe být prováděna na třech různých úrovních. První, a to ideální, je řešení v rámci prováděcí dokumentace, kde je prostor pro různé varianty návrhů konkrétních řešení a čas pro jejich posouzení, a to jak z hlediska tepelné problematiky, proveditelnosti, tak i z hlediska cenové náročnosti. Díky projektové 14

24 přípravě je moţno kritická místa hodnotit ve větších souvislostech, coţ můţe sníţit celkové finanční náklady. Velmi často se stává, ţe projektant buď tepelné vazby vůbec neřešil, nebo některá místa opomenul, či nepomyslel na jejich propojení s ostatními částmi systému. Tím vzniká druhá úroveň eliminace, která se provádí během realizace. Tento stav však mohou zapříčit i jiné faktory neţ je chyba projektu, třeba pochybení dělníků či stavebního dozoru (např. nepřesnost základů o 2 cm, s čímţ souvisí sníţení tloušťky zateplení základového soklu). Je samozřejmě dobré zjistit příčinu, aby došlo k jejímu předejití při dalších realizacích, podstatnější je však situaci flexibilně vyřešit s ohledem na tyto aspekty. Pro investora je důleţitým hlediskem cena a funkčnost řešení, neboť jiţ odsouhlasil rozpočet stavby a bojí se víceprací, které by mohly cenu rapidně navýšit. Stavební firma a investor apelují především na rychlosti návrhu, aby bylo moţné dokončit stavební činnosti v řádném termínu. Pro dělníka je pak podstatné hledisko proveditelnosti. Do třetí úrovně lze pak zahrnou řešení týkající se rekonstrukcí budov, či odstraňování vzniklých problému v průběhu uţívání stavby. Zde je návrh nového řešení nejkomplikovanější, neboť dochází ke značnému omezení geometrií budovy, pouţitým systémem, způsoby kotvení, omezením památkového úřadu. Poţadavky, které musí konstrukční detaily splňovat, stanovil Šubrt (2011) takto: po celou dobu životnosti stavby nesmí dojít k porušení konstrukce vnitřní povrch konstrukce musí mít takovou teplotu, aby na ní nerostly plísně detail musí umožňovat, aby stavba byla plně funkční, tedy musí mít příslušnou nosnost dle umístění musí být vzduchotěsný musí být na stavbě realizovatelný Tepelné mosty lze klasifikovat z hlediska lokalizace na systematické a ojedinělé. Dále se člení dle vlastního rozsahu na bodové nebo lineární. Systematické tepelné mosty se běţně započítávají do součinitele prostupu tepla dané konstrukce, neboť jejich výskyt je předvídatelný a pravidelný. Jedná se převáţně o nosné prvky lehkých konstrukcí (nosné sloupky ve stěně obklopené izolací, krokve ve střešním plášti ). Za ojedinělé lineární mosty, respektive vazby, lze povaţovat napojení dvou konstrukcí (styk obvodové stěny a střešního pláště, osazení okna do obvodové stěny) a jsou označovány písmenem ψ [W. m -1.K -1 ]. Ojedinělý bodový tepelný most χ [W. K -1 ] 15

25 zahrnuje lokální oslabení izolačního pláště (kotvení fasádního EPS hmoţdinkami, kotvení přístřešků, okapových svodů a hromosvodů do fasády). Pro bodové a lineární tepelné vazby ČSN (2011) předepisuje způsob jejich posouzení, pro samotné metody řešení pak odkazuje na ČSN EN ISO (2009), kde jsou definovány jednotlivé poţadavky na volbu geometrie detailu a způsoby jejich výpočtu. Výsledný součet všech tepelných mostů a vazeb se poté připočte k průměrnému součiniteli prostupu tepla budovy jako přiráţka jejich vlivu. Tepelné mosty jsou dle ČSN (2011) hodnoceny z hlediska maximální hodnoty lineárního či bodového činitele prostupu tepla a nejniţší vnitřní povrchové teploty konstrukce. Ta je vyjádřena kritickým teplotním faktorem vnitřního povrchu, který byl zaveden novelou normy v roce V normě jsou uvedeny výpočtové postupy a poţadované hodnoty tohoto kritéria. Poţadavky na maximální lineární a bodový činitel prostupu tepla jsou v článku 5.4 téţe normy. Pro posuzování tepelných detailů je důleţitá zejména volba okrajových podmínek, geometrie posuzovaného detailů, správné pochopení souvislostí a napojení na další konstrukce a výběr softwaru pro samotný výpočet. 16

26 2 METODIKA 2.1 Posuzovaná stavba a požadavky ze strany investora Posuzovaným objektem je novostavba dřevostavby rodinného domu, která bude realizována pravděpodobně v průběhu roku Stavba je plánována v malé vesnici asi 16 km od Vsetína a navazuje na jiţ stávající zástavbu. Konkrétní údaje o investorovi, pozemku a autorovi projektu nejsou záměrně uvedeny s ohledem na pokyny investora. Pozemek je mírně svaţitý, ale počítá se s jeho srovnáním v okolí vznikajícího domu a vytvoření okrasné zahrady a skalky. V současnosti je jiţ na stavebním pozemku připraveno zaloţení stavby. Samotná realizace vrchní stavby bude zahájena po detailním dořešení prováděcí dokumentace. (Investor, 2014) Obrázek 3- Severozápadní pohled na posuzovaný rodinný dům (Investor, 2013) Náplní této práce je na základě předloţené architektonické studie a dokumentace k ohlášení stavby navrţení skladeb jednotlivých konstrukcí a zpracování základních konstrukčních detailů s ohledem na tepelnou ochranu budov a eliminaci tepelných vazeb, systému řízeného větrání v rozsahu zakreslení jednotlivých rozvodů, výpočtu tlakových ztrát potrubí a výběru vhodné jednotky. Výpočet tepelné ztráty daného domu, návrh otopné soustavy a zhotovení průkazu energetické náročnosti budovy. Investor měl o některých věcech jiţ jasnou představu a na některých poţadavcích trval, i kdyţ mu bylo doporučeno jiné řešení. Konkrétně lze zmínit případ napojení konstrukcí obvodových stěn v místě základového soklu stavby, kdy poţadavek investora byl, aby terén přiléhající ke stavbě byl o 300 mm níţe neţ čistá podlaha, a to z důvodu napojení na terasu a návaznost na zahradu s maximálně dvěma schody. Tato 17

27 podmínka znemoţnila dodrţení konstrukční ochrany dřeva, která říká, ţe uloţení základového prahu by mělo být minimálně 300 mm nad přiléhajícím terénem. Investorovi bylo doporučeno sníţení úrovně přiléhajícího terénu, aby bylo toto pravidlo dodrţeno, avšak s negativním výsledkem. Druhou navrhovanou variantou bylo poloţení vápenopískových cihel po obvodu základové konstrukce, čímţ by došlo k vyzvednutí základového prahu do poţadované výšky. K tomuto řešení investor zatím nevyjádřil své stanovisko, a proto tato práce uvaţuje s původním poţadavkem investora. Volba konstrukčního systému byla poměrně jednoduchá, neboť varianta difusně otevřené skladby byla okamţitě schválena a z hlediska toho, ţe stavbu chce investor provádět svépomoci, je to jenom dobře. Fasádní úpravy obvodových stěn jsou velice rozličné a lze se zde setkat jak s ukončením omítkou, dřevěným obkladem, tak i s obkladem kamenným. Omezením při návrhu skladeb obvodových stěn bylo, aby rozdíly jednotlivých tlouštěk stěn (vlivem různých fasádních úprav) byly co nejmenší. Obvodová stěna ukončená omítkou byla tedy navýšena o přídavné hranolky vyplněné minerální izolací, které eliminují rozdíly vznikající vlivem odvětrávané fasády. Bohuţel z hlediska montáţe nechtěl investor přídavné prvky otočit vůči nosným prvkům a vznikají tak tepelné mosty vlivem větších tlouštěk dřeva, které jsou částečně eliminovány pouze 60 mm kontaktní dřevovláknitou izolací Pavatex. Na ohroţení spolehlivosti konstrukce však tento aspekt nemá vliv. Opláštění ze strany interiéru, které tvoří vzduchotěsnou a parobrzdnou vrstvu bylo na poţadavek investora řešeno deskami OSB AIRSTOPFINISH ECO od firmy Kronospan s kašírovanou fólií na bázi celulosy, která zvyšuje neprůvzdušnost materiálu. Nosná konstrukce dřevostavby je prováděna staveništní montáţí a je vyuţito systému balloon frame coţ vyřešilo detail osazení stropních nosníku, které budou vyneseny pomocí ocelových botek. Okenní konstrukce měl jiţ investor předem vybrané a jedná se dřevěná okna Solid Comfort SC92 od firmy Slavona. Z hlediska návrhu rozvodů vzduchotechniky není dispoziční řešení ideální a nebylo moţné se tak vyhnout kříţení přívodního a odvodního potrubí. Zde investor vyšel vstříc a řešení usnadnil pouţitím POSI nosníků, které umoţňují rozvod potrubí i napříč skrz ně. Kříţení je pak řešeno výškovými rozdíly, kdy některé rozvody jsou v rámci POSI nosníků jiné ve sníţeném podhledu, případně je kříţení řešeno ve vestavěné skříni. 18

28 Umístění jednotky je v centru dispozice, coţ umoţňuje kratší úseky potrubí a je tedy výhodné vzhledem k tlakovým ztrátám, čistitelnosti i finanční náročnosti. Pro rozvody přiváděného a odváděného vzduchu bylo pouţito nerezového potrubí od firmy Lindab. Poţadavky přísnějšího charakteru na ENB nebyly stanoveny, přáním bylo pouze vhodně konstrukčně vyřešit detaily, splnit poţadavky normy ČSN (2011) a pokud budou parametry konstrukcí lepší z důvodu konstrukčního řešení, bude to jen dobře. Důvodem pro netrvání na vyšším energetickém standardu je vlastnictví větší plochy lesů, které majitel obstarává, coţ mu zaručuje dlouhodobý příjem levného paliva. Na základě této skutečnosti bylo rozhodnuto i o vytápěcí jednotce, která bude řešena kotlem na kusové dříví. V celém domě bude temperování místnosti zabezpečeno teplovodním podlahovým vytápěním. V koupelnách pak budou doplňkovým zdrojem tepla otopné ţebříky a v kotelně bude umístěno jedno nástěnné otopné těleso. 2.2 Výpočtové vztahy Posouzení skladeb konstrukcí Posouzení skladeb konstrukcí obvodového pláště bylo provedeno z hlediska součinitele prostupu tepla konstrukcí U k a průběhu skutečného tlaku vodních par s ohledem na moţnost kondenzace vlhkosti v konstrukci. Pro zjištění součinitele prostupu tepla konstrukcí bylo vyuţito výpočtu v programu AREA (2011), který pracuje za předpokladu stacionárních okrajových podmínek při dvojdimenzionálním šíření tepla. Tento postup výpočtu byl volen záměrně, a to především z důvodu následného posuzování jednotlivých konstrukčních detailů ve stejném softwaru, aby byla zaručena provázanost poţitých vstupních parametrů. Součinitel prostupu tepla konstrukcí byl tedy zjištěn na základě lineární teplené propustnosti L 2D ze vztahu: U 2D L b (1) k / kde U k je součinitel prostupu tepla konstrukcí [W.m -2.K -1 ] L 2d lineární tepelná propustnost [W.m -1.K -1 ] b šířka posuzované části konstrukce [m] 19

29 V případě nehomogenní vrstvy v rámci skladby konstrukce orientované rovnoběţně s rovinou pomyslného řezu byl součinitel tepelné vodivosti této vrstvy nahrazen součinitelem tepelné vodivosti ekvivalentním: ekv i A A i kde λ ekv je ekvivalentní součinitel tepelné vodivosti [W.m -1.K -1 ] λ i součinitel tepelné vodivosti i-tého materiálu [W.m -1.K -1 ] A i plocha i-tého materiálu [m 2 ] A celková plocha řezu konstrukce [m 2 ] (2) Průběh skutečného tlaku vodních par v konstrukci pro zjištění kondenzace byl řešen v programu TEPLO (2010) Výpočet součinitele prostupu tepla okenních konstrukcí Součinitel prostupu tepla okenních konstrukcí byl zjištěn v souladu s ČSN EN ISO (2007) ze vztahu: U w U g A g Ag U f A kde U w je součinitel prostupu tepla okna [W.m -2.K -1 ] U g součinitel prostupu tepla zasklení [W.m -2.K -1 ] U f součinitel prostupu tepla rámu [W.m -2.K -1 ] f A f l (3) Ѱ g lineární činitel prostupu tepla distančního rámečku [W.m -1.K -1 ] A plocha dané části konstrukce [m 2 ] g g Součinitel prostupu tepla rámu U f byl stanoven na základě výpočtu lineární tepelné propustnosti L 2D v souladu s metodou ČSN EN ISO (2012) dle vztahu: U f L 2 D U p b (4) p b f kde U f je součinitel prostupu tepla rámu [W.m -2.K -1 ] L 2D lineární tepelná propustnost [W.m -1.K -1 ] 20

30 U p součinitel prostupu tepla středové plochy desky [W.m -2.K -1 ] b p viditelná šířka desky[m] (0,19 m) b f viditelná šířka okenního rámu [m 2 ] Posouzení konstrukčních detailů Jak jiţ bylo zmíněno výše, bylo pro výpočet a grafickou simulaci vyuţito opět programu AREA (2011). Jednotlivé detaily byly posuzovány v souladu s ČSN (2011) z hlediska vnitřní povrchové teploty, respektive teplotního faktoru vnitřního povrchu a lineárního činitele prostupu tepla. Ten byl z lineární tepelné propustnosti L 2D stanoven vztahu ze vztahu: a) Styk konstrukcí obvodového pláště - bez styku se zeminou ČSN (2005) U D L 2 b (5) kde ψ je lineární činitel prostupu tepla [W.m -1.K -1 ] L 2D lineární tepelná propustnost [W.m -1.K -1 ] U j součinitel prostupu j-té konstrukce [W.m -2.K -1 ] b j šířka j-té konstrukce j j b) Styk konstrukcí obvodového pláště styk se zeminou ČSN EN ISO (2009) 2D 2D, a L ( U j b j ) L (6) kde ψ je lineární činitel prostupu tepla [W.m -1.K -1 ] L 2D lineární tepelná propustnost [W.m -1.K -1 ] U j součinitel prostupu j-té konstrukce [W.m -2.K -1 ] b j šířka j-té konstrukce [m] L 2D,a lineární tepelná propustnost referenčního detailu [W.m -1.K -1 ] 21

31 2.2.4 Stanovení tepelných ztrát pro návrh otopné soustavy - převzato a upraveno (Kunert, 2012) Pro návrh výkonu otopné soustavy byly tepelné ztráty rodinného domu řešeny dle ČSN EN (2005), a to metodou výpočtu po jednotlivých místnostech. To znamená, ţe výpočet uvaţuje i se sdílením tepla mezi jednotlivými místnostmi s rozdílnou temperací. Metodika této normy umoţňuje výpočet z vnitřních i vnějších rozměrů se započítáním příslušného vlivu tepelných vazeb dle zvolených rozměrů. Výpočet byl proveden v obou způsobech, aby mohla být porovnána případná rozdílnost a vybrány méně příznivé hodnoty. (7) j T, j V, j kde Φ j je tepelná ztráta j-té místnosti [W] Φ T,j Φ V,j tepelná ztráta prostupem tepla j-té místnosti [W] tepelná ztráta větráním j-té místnosti [W] Tepelnou ztrátu prostupem tepla konstrukcí lze vyjádřit jako součin měrné tepelné ztráty prostupem tepla konstrukcí a diference teplot mezi prostředím interiéru a exteriéru. T, j HT, k ( i, j e ) (8) kde Φ T,j je tepelná ztráta prostupem tepla j-té místnosti [W] H T,k měrná tepelná ztráta prostupem tepla konstrukcí [W. K -1 ] θ i,j θ e teplota interiéru j-té místnosti [ C] teplota exteriéru [ C] Měrná tepelná ztráta prostupem tepla konstrukcí se pak stanoví ze vztahu: a) v případě návaznosti na exteriér, nevytápěný prostor, či prostor vytápěný na rozdílnou teplotu. (Při sdílení tepla přes konstrukce přiléhajícím k odlišně vytápěným místnostem není uvaţováno s druhým členem rovnice vyjadřujícím vliv tepelných vazeb) H T, k Ak U k bu l i i b u (9) 22

32 kde H T,k je měrná tepelná ztráta prostupem tepla konstrukcí [W. K -1 ] A k plocha k-té ochlazované konstrukce [m 2 ] U k součinitel prostupu tepla k-té ochlazované konstrukce [W.m -2.K -1 ] b u teplotní redukční činitel k-té ochlazované konstrukce [-] ψ i i-tý lineární činitel prostupu tepla [W.m -1.K -1 ] l i θ i θ ex θ e délka i-tého lineárního činitele prostupu tepla [m] b u i ex teplota interiéru [ C] teplota na opačné straně konstrukce [ C] teplota exteriéru [ C] i e (10) b) v případě konstrukce přiléhající k zemině g H T k g f g f g ( Ak U equiv k ) G (11),, 1, 2,, w kde H T,k,g je měrná tepelná ztráta prostupem tepla k-té konstrukce přilehající k zemině g [W.K -1 ] f 1,g korekční činitel zohledňující vliv změny venkovní teploty [-] f 2,g teplotní redukční činitel zohledňující rozdíl mezi roční průměrnou teplotou a uvaţovanou výpočetní teplotou [-] A k plocha k-té konstrukce přilehlé k zemině [m 2 ] U equiv,k ekvivalentní součinitel prostupu tepla dle typologie podlahy [W.m -2.K -1 ] G w korekční činitel zohledňující vliv spodní vody [-] Výpočet tepelné ztráty větráním norma rozděluje větrání přirozené a nucené. I kdyţ v případě tohoto rodinného domu je uvaţováno s řízeným větráním s rekuperací, bude pro výpočet tepelných ztrát pro dimenzování otopné soustavy uvaţováno s větráním přirozeným, aby i v případě výpadku větrací jednotky bylo moţné objekt vytopit na poţadovaný komfort. Tepelnou ztrátu přirozeným větráním lze pak vyjádřit: V, j HV, j i, j e (12) 23

33 kde Φ V,j je tepelná ztráta větráním j-té místnosti [W] H V,j měrná tepelná ztráta větrání j-té místnosti [W.K -1 ] θ i,j θ e teplota interiéru j-té místnosti [ C] teplota exteriéru [ C] Měrná tepelná ztráta větráním je dána součinem objemu vyměněného vzduchu, hustoty vzduchu a jeho měrné tepelné kapacity. H V V min, j c (13) kde V min,i je hygienické mnoţství vyměněného vzduchu [m 3.h -1 ] ρ hustota vzduchu při θ i [kg.m -3 ] c ρ měrná tepelná kapacita vzduchu při θ i [Wh.kg -1.K -1 ] Za předpokladu, ţe hustota a měrná tepelná kapacita vzduchu zůstává konstantní, je moţno uţít zjednodušeného vztahu, který byl pouţit i v této práci. H V 0,34 V (14) min, j Hygienické mnoţsví vyměněného vzduchu je dáno součinem minimální intenzity výměny vzduchu a objemu místnosti. V min, j n min V j (15) kde n min je minimální intenzita výměny vzduchu [h -1 ] V j objem vzduchu v místnosti vypočtený z vnitřních rozměrů [m 3 ] Pro porovnání tepelných ztrát větráním přirozeným s větráním řízeným se mnoţství vyměněného vzduchu při řízeném větrání stanoví podle: V j V V f V (16) inf, j su, j v, j mech, inf, j kde V inf, j je mnoţství vzduchu vyměněného infiltrací [m 3.h -1 ] V su, j mnoţství vzduchu přiváděného do místnosti [m 3.h -1 ] V mech, inf, j rozdíl mezi nuceně odváděným a přiváděným vzduchem z vytápěné místnosti [m 3.h -1 ] 24

34 f, teplotní redukční činitel [-] v j f v, j int, j int, j su, j e (17) kde je teplota interiéru j-té místnosti [ C] int, j teplota přiváděného vzduchu do j-té místnosti [ C] su, j e teplota exteriéru [ C] Zjednodušený výpočet prosté návratnosti investice do jednotky řízeného větrání Při tomto výpočtu je vycházeno z výsledku celkové tepelné ztráty dle ČSN EN (2005). Potřeba tepla na vytápění se zahrnutým vlivem konstrukce budovy a klimatických podmínek je stanovena dle vztahu: E vyt d is 24 f1 3, 6 kde E vyt je potřeba tepla na vytápění ovlivněná konstrukcí budovy a klimatickými podmínkami [MJ] f 1 is e es koeficient vyjadřující vliv nesoučasnosti výpočetních hodnot uvaţovaných při výpočtu Φ [-] d počet dnů otopného období [-] θ is θ es θ e průměrná vnitřní teplota [ C] průměrná venkovní teplota [ C] výpočtová venkovní teplota [ C] (18) Potřeba tepla budovy ovlivněná jejím provozem pak podle E t E vyt f 2 f 3 f 4 Z 1 kde E t je potřeba tepla budovy ovlivněná jejím provozem [MJ] f 2 f 3 R koeficient vlivu reţimu vytápění. Zohledňuje sníţení průměrné vnitřní teploty při přerušovaném či tlumeném vytápění a zkrácení délky provozu vytápění [-] koeficient vlivu zvýšení vnitřní teploty místnosti oproti (19) 25

35 f 4 η Z výpočtové vnitřní teplotě θ i [-] koeficient vlivu regulace. Koriguje tepelnou ztrátu za otopné období podle vybavení vytápěcího systému regulačním zařízením [-] účinnost tepelného zdroje podle deklarace výrobce podloţené protokolem státní zkušebny v závislosti na druhu paliva [-] η R účinnost rozvodu otopného média [-] (ARCADIS, 2011) Spotřeba dřeva v pm se pak stanoví jako podíl potřeby tepla E t v MJ a výhřevnosti 1 pm palivového dřeva. Uvaţováno bylo se smrkovým dřívím, a tedy výhřevností 7350 MJ.pm -1. Při vynásobení výsledku cenou za 1 pm palivového dřeva, dostaneme finanční náročnost vytápění pro dané období. Prostou návratnost lze pak zjednodušeně stanovit jako poměr ceny jednotky řízeného větrání a rozdílu finanční náročnosti vytápění varianty s přirozeným a nuceným větráním. N p P P j vyt, pv P vyt, řv (20) kde N p P j je prostá návratnost investice [roky] cena jednotky řízeného větrání [Kč] P vyt,pv cena nákladů za vytápění při přirozeném větrání [Kč] P vyt,řv cena nákladů za vytápění při řízeném větrání [Kč] Návrh řízeného větrání výpočet tlakových ztrát potrubí Řízené větrání je uvaţováno jako rovnotlaké a pro rozvod bude uţito kruhového nerezového potrubí. Tlaková ztráta, která je potřebná pro zjištění vhodnosti zvolené jednotky a pro vyváţení jednotlivých větví větracího systému byla stanovena ze vztahu: p z L DN w 2 2 w 2 2 (18) 26

36 kde Δp z je tlaková ztráta třením [Pa] λ součinitel tření [-] L délka potrubí [m] DN průměr potrubí [m] ρ hustota proudícího vzduchu [kg/m 3 ] w rychlost proudění vzduchu v potrubí [m.s -1 ] součinitel vřazeného odporu [-] Hustotu vzduchu lze vyjádřit: p r T kde p je atmosférický tlak [Pa] ( Pa) r plynová konstanta [J.kg -1.K -1 ] (287,1 J.kg -1.K -1 ) T termodynamická teplota [K] (19) Rychlost prodění vzduchu lze získat ze vztahu: Q w A 3600 kde w je rychlost proudícího vzduchu [m.s -1 ] Q mnoţství proudícího vzduchu [m 3.h -1 ] A plocha průřezu potrubí [m 2 ] (20) Součinitel tření λ vyjadřuje Šerekův vztah: 2 log k DN 1, ,01 Re kde k je ekvivalentní drsnost stěn vzduchovodů [mm] DN průměr potrubí [m] Re Reynoldsovo číslo [-] 0,25 (21) 27

37 Reynoldsovo číslo je rovno: w DN Re kde w je rychlost proudícího vzduchu [m.s -1 ] DN průměr potrubí [m] kinematická viskozita [m 2.s -1 ] (22) Kinematická viskozita je dána podílem dynamické viskozity a hustoty vzduchu: kde μ je dynamická viskozita [Pa.s] ρ hustota vzduchu [kg/m 3 ] (23) Dynamickou viskozitu lze vyjádřit funkcí teploty: 6 (17,2 0,047 ) 10 (24) kde θ je teplota [ C] (Chyský, 1973; Klepárník, 2012) Návrh podlahového vytápění Skutečný celkový výkon podlahy nebo výkon přiváděný do místnosti se stanoví: Q c Q Q (25) o p kde Q c Q p Q o je skutečný celkový výkon [kw] výkon otopné plochy [kw] výkon okrajové části otopné plochy[kw] 28

38 Q p ( q q ) S (26) p p p kde q je měrný tepelný tok do místnosti [kw.m -2 ] p q měrný tepelný tok pod místnost [kw.m -2 ] p S otopná plocha [m 2 ] p Při výpočtu celkového výkonu otopné plochy se uvaţuje q p jako měrný tepelný tok pod místnost. Při výpočtu celkového výkonu dodaného do místnosti je q p myšleno jako měrný tepelný tok pod místnost z místnosti nad místnosti řešenou. Měrné tepelné toky lze vyjádřit součinem součinitele přestupu tepla a gradientu teplot: q p q p ( ) (27) p ( p p p i ) i kde q měrný tepelný tok do místnosti [kw.m -2 ] p q měrný tepelný tok pod místnost [kw.m -2 ] p součinitel přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce [W.m- 2.K -1 ] p součinitel přestupu tepla na vnější straně konstrukce [W.m- 2.K -1 ] p p povrchová teplota na vnitřní straně konstrukce [ C] povrchová teplota na vnější straně konstrukce [ C] p i návrhová teplota interiéru místnosti [ C] Pozn.: Při posuzování podlahové konstrukce přiléhající k zemině probíhá sdílení tepla kondukcí. Z tohoto důvodu je v tomto případě součinitel p přestupu tepla nahrazen převrácenou hodnotou tepelného odporu 1 m přiléhající zeminy. (Telefonická konzultace s prof. Ing. Jiřím Baštou, Ph.D, ) 29

39 Povrchové teploty zjistíme na základě vztahů: kde p l tgh m a 2 p ( m i ) l p m 2 l tgh m b 2 p ( m i ) l p m 2 povrchová teplota na vnitřní straně konstrukce [ C] (27) povrchová teplota na vnější straně konstrukce [ C] p tepelná propustnost vrstev nad trubkami [W.m -2.K -1 ] a tepelná propustnost vrstev pod trubkami [W.m -2.K -1 ] b součinitel přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce [W.m- 2.K -1 ] p součinitel přestupu tepla na vnější straně konstrukce [W.m- 2.K -1 ] p i ; návrhová teplota interiéru místnosti nad/pod konstrukcí podlahy i [ C] m střední teplota otopné vody [ C] m charakteristické číslo podlahy [m -1-1 ]] Výkon okrajové části lze odvodit podle: kde Q o Q p O p S p Q o Q p O S výkon okrajové části otopné plochy [kw] výkon otopné plochy [kw] obvod otopné plochy [m] obsah otopné plochy [m] p p 0,448 l (27) l tgh m 2 l rozteč otopného potrubí [m] m charakteristické číslo podlahy [m -1 ] 30

40 Plochu a obvod otopné plochy pak získáme jako: S O p p ( a 2r) ( b 2r) (28) 2 ( a r) 2 ( b r) (29) kde O p S p r a b obvod otopné plochy [m] plocha otopné plochy [m] šířka okrajové zóny podlahy [m] šířka podlahy místnosti [m] délka podlahy místnosti [m] Šířka okrajové zóny vychází z empirického vztahu: 2,3 r m kde r šířka okrajové části podlahy [m] m charakteristické číslo podlahy [m -1 ] (30) m 2 ( a b ) (31) 2 d d kde tepelná propustnost vrstev nad trubkami [W.m -2.K -1 ] a tepelná propustnost vrstev pod trubkami [W.m -2.K -1 ] b d d součinitel tepelné vodivosti materiálu, do kterého jsou trubky zality[w.m -1.K -1 ] vnější průměr trubek [m] Analogicky na základě fyzikálních vztahů lze tepelné propustnosti vyjádřit jako: a b 1 a 1 a 1 b 1 b p p (32) (33) 31

41 kde tepelná propustnost vrstev nad trubkami [W.m -2.K -1 ] a tepelná propustnost vrstev pod trubkami [W.m -2.K -1 ] b a b tloušťka a-té vrstvy [m] tloušťka b-té vrstvy [m] součinitel tepelné vodivosti materiálu a-té vrstvy [W.m -1.K -1 ] a součinitel tepelné vodivosti materiálu a-té vrstvy [W.m -1.K -1 ] b součinitel přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce [W.m- 2.K -1 ] p součinitel přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce [W.m- 2.K -1 ] p Odvozeno (Bašta, 2001) Průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. V době sepsání zadání k této práci bylo uvaţováno s tím, ţe pro účely výuky bude pořízen balíček softwarového vybavení pro tepelně technické hodnocení staveb. Do dnešního dne však není tento software k dispozici, a z tohoto důvodu se zkomplikovala moţnost, jak vytvořit PENB posuzované stavby. Nastaly dvě varianty. Buď vyuţít free softwaru ENERGIE 2013 LT, který je však omezen mnoţstvím zadávaných konstrukcí a tepelných zdrojů, tudíţ pro rodinný dům tohoto rozsahu nepouţitelný, nebo vyuţít volně staţitelného Národního kalkulačního nástroje II (NKN II), který vyšel přibliţně 14 dní před termínem odevzdání diplomové práce. Na základě těchto aspektů, bylo rozhodnuto o vyuţití nástroje NKN II i s rizikem, ţe vzhledem ke krátkému výskytu na trhu můţe obsahovat některé nepřesnosti. Během pouţití tohoto nástroje došlo k jeho první úpravě, a PENB pro tuto práci je vytvořen v této nové verzi, a to k datu PENB vlastně klasifikuje stavbu na základě její celkové a dílčí energetické náročnosti do jednotlivých tříd podle poměru sledovaných parametrů stavby ke stavbě referenční. Objekt je na základě těchto ukazatelů zařazen do 7 energetických tříd, a to 1. mimořádně úsporná aţ 7. mimořádně nehospodárná. Mezi sledované parametry patří celková dodaná energie, neobnovitelná primární energie, vlastnosti obálky budovy, energie na vytápění, chlazení, větrání, ohřev teplé vody a osvětlení. 32

42 NKN II vznikl na katedře technických zařízení budov fakulty stavební ČVUT v Praze za podpory Evropské unie. Principiálně vychází z jeho předchůdce NKN, který se však z důvodu vydání vyhlášky č. 78/2013 Sb. stal neaktuálním. NKN II nabízí výstupy nejen pro potřeby vyhlášky č. 78/2013 Sb., ale také detailní informace o energetické bilanci budovy. Výpočetní nástroj NKN II je určený pro zpracování průkazu energetické náročnosti budov podle požadavků zákona č.406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 78/2013 Sb. Výpočetní nástroj zpracovává požadavky výše uvedených předpisů. Výpočet energetické náročnosti budov vychází z okrajových podmínek uvedených v TNI Energetická náročnost budov Typické hodnoty. (NKN II, 2014) Pro garanci tohoto nástroje byl otestován metodikou podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. a získal certifikaci. Metodika testování je zaloţena na souboru testů jednotlivých klíčových částí výpočtů. Dalším bodem posouzení byla obsahová a grafická podoba výpočtových výstupů nástroje. Prostup tepla podlahovou konstrukcí je upraven ekvivalentním součinitelem tepelné vodivosti a teplotním redukčním činitelem. Přiráţka na vliv tepelných vazeb byla uvaţována vzhledem k záporným hodnotám lineárních činitelů prostupu tepla nulová. Hodnoty, které nebylo moţno přesně definovat na základě známých informací, byly počítány automaticky programem nebo zadány podle TNI ,. 2.3 Vstupní data Pro výpočet bylo uvaţováno s vlastnostmi materiálů uvedenými v katalogu programu AREA V případě materiálu s výrazně odlišnými vlastnostmi byly tyto parametry odvozeny na základě technických podkladů výrobců. Uváděné hodnoty byly pohoršeny z důvodu zabudování v konstrukci (vliv vlhkosti). Hodnoty těchto materiálů, se kterými bylo počítáno, uvádí tabulka č

43 Tabulka 1 Vlastnosti materiálů použité ve výpočtech odvozené z podkladů výrobců Materiál μ [-] λ [W.m -1.K -1 ] Zdroj OSB AIRSTOPFINISH ECO 350 0,13 (Kronospan, 2014) Knauf insulation TI ,036 (Knauf, 2014) Knauf insulation TP ,036 (Knauf, 2014) Knauf insulation TI 140 Decibel 1 0,042 (Knauf, 2014) Pavatex obvodové stěny 5 0,046 (Pavatex,2014) Pavatex - střecha 5 0,05 (Pavatex,2014) Omítka Weber 25 0,86 (Weber, 2014) EPS T ,042 (Bachl, 2014) Jíl 15 (ČSN EN ISO 13370, 2009) Compacfoam 38 0,04 (Propasiv, 2014) Dřevo při posuzování oken - SM 157 0,11 (ČSN EN , 2007) PUR deska 190 mm (posouzení okenních rámu) 0,035 (ČSN EN , 2007) Tabulka 2 Okrajové podmínky použité pro posuzování konstrukcí a detailů Prostředí / konstrukce / účel posouzení θ [ C] R [m 2.K.W -1 ] Posouzení okenních konstrukcí dle ČSN EN Interiér 20 0,13 Interiér zhoršené proudění vzduchu 20 0,2 Exteriér 0 0,04 Posouzení konstrukcí a detailů - šíření tepla Interiér - konstrukce svislá 21 0,13 Interiér - konstrukce vodorovná tok zespodu nahoru 21 0,1 Interiér - konstrukce vodorovná tok svrchu dolů 21 0,17 Interiér - svislý kout 21 0,19 Interiér - vodorovný kout 21 0,21 Exteriér (Vsetín) -17 0,04 Posouzení konstrukcí a detailů - povrchové teploty Interiér - konstrukce svislá 21 0,25 Interiér - konstrukce vodorovná tok zespodu nahoru 21 0,25 Interiér - konstrukce vodorovná tok svrchu dolů 21 0,25 Interiér - svislý kout 21 0,25 Interiér - vodorovný kout 21 0,25 Exteriér (Vsetín) -17 0,04 34

44 Tabulka 3 Vstupní hodnoty veličin, faktorů a činitelů použitých v jednotlivých výpočtech Ozn. Veličina, faktor, činitel Hodnota Jednotka Výpočet tepelných ztrát prostupem f 1,g korekční činitel zohledňující vliv změny venkovní teploty 1,45 - G v korekční činitel zohledňující vliv spodní vody 1,15 - U g součinitel prostupu tepla zasklení 0,5 W.m -2.K -1 Ψ g lineární činitel prostupu tepla distanční rámeček 0,05 W.m -1.K -1 Výpočet tepelných ztrát - větráním n min nejmenší intenzita výměny vzduchu - obytné místnosti 0,5 h -1 n min nejmenší intenzita výměny vzduchu - kuchyně, koupelny, WC 1,5 h -1 n min nejmenší intenzita výměny vzduchu - chodby, šatny 0,1 h -1 Výpočet potřeby tepla θ es průměrná venkovní teplota (Vsetín) 3,2 C θ e výpočtová venkovní teplota (Vsetín) -15 C θ i Teplota interiéru jednotlivých místností, určil investor d počet dnů otopného období (Vsetín) 225 dny f 1 koeficient vyjadřující vliv nesoučasnosti výpočetních hodnot uvaţovaných při výpočtu 0,75 - tepelné ztráty f 2 koeficient vlivu reţimu vytápění 0,84 - f 3 koeficient vlivu zvýšení teploty místnosti oproti výpočtové teplotě 1,14 - f 4 koeficient vlivu regulace 1,1 - η R účinnost rozvodů otopného média 0,95 - η Z účinnost tepelného zdroje 0,9 - Výpočet řízeného větrání ξ součinitel vřazeného odporu (dle přílohy na CD, zdroj (TZB-info)) p atmosférický tlak Pa r plynová konstanta 287,1 J.kg -1.K -1 k ekvivalentní drsnost stěn potrubí 0,15 mm η R účinnost rekuperační jednotky 0,82 - θ α p teplota přiváděného a odváděného vzduchu zjištěna pomocí (Energetický poradce, 2014) Návrh podlahového vytápění součinitel přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce 12 W.m -2.K -1 35

45 α p součinitel přestupu tepla na vnější straně konstrukce 8 W.m -2.K -1 α p převrácená hodnota tepelného odporu 1 m přiléhající zeminy 1,5 W.m -2.K -1 Výpočet PENB Pro množství údajů uvedené jen zdroje jejich čerpání - hodnoty dle výrobců Jednotka řízeného větrání - Drexel und Weiss, 2014 Kotel na kusové dříví, štěpku a piliny - Werner, 2014 Kombinovaný bojler - DZ Draţice, 2014 Otopná tělesa - Korado, 2014 Ostatní hodnoty, které nešlo blíţe určit, byly stanoveny podle TNI (2013) 36

46 3 VÝSLEDKY PRÁCE Pozn.: V této části jsou prezentovány pouze výsledky výpočtů. Podrobné výpočty jsou na přiloženém CD. 3.1 Posouzení skladeb konstrukcí Tabulka 4 Součinitelé prostupu tepla jednotlivých konstrukcí, požadované a doporučené hodnoty dle ČSN (2011) Ozn. Skladba U k U N, 20 U rec, 20 U pas, 20 [W.m -1.K -1 ] [W.m -1.K -1 ] [W.m -1.K -1 ] [W.m -1.K -1 ] S01 Obvodová stěna - omítka 0,14 0,3 0,2 0,18-0,12 S02 Obvodová stěna - dřevěný obklad 0,17 0,3 0,2 0,18-0,12 S03 Obvodová stěna - kamenný obklad 0,17 0,3 0,2 0,18-0,12 S04 Strop nad podkrovím 0,18 0,3 0,2 0,15-0,1 S05 Střecha 0,14 0,24 0,16 0,15-0,1 S06 Podlaha 0,25 0,45 0,3 0,22-0,15 S07 Příčka nosná 0,50 2,7 (1,3) 1,8 (0,9) S08 Příčka nosná - izolační 0,34 2,7 (1,3) 1,8 (0,9) S09 Příčka - akustická 0,57 2,7 (1,3) 1,8 (0,9) S10 Příčka 0,65 2,7 (1,3) 1,8 (0,9) S11 Sropní konstrukce 0,22 2,2 (1,05) 1,45 (0,7) Tabulka č. 5 uvádí hodnoty ekvivalentních součinitelů prostupu tepla jednotlivých vrstev konstrukcí, se kterými bylo uvaţováno při vyšetřování jednotlivých konstrukčních detailů. Jedná se o případy kdy nehomogenní vrstva má prvky orientovány ve stejném směru, jako je rovina řezu. Tabulka 5 Ekvivalentní součinitelé tepelné vodivosti jednotlivých vrstev konstrukcí Konstrukce / vrstva S01, S02, S03 - obvodová stěna / nosný rám - izolace S01, S02, S03 - obvodová stěna / předstěna S04 - stropní konstrukce nad podkrovím / kleštiny - izolace S04 - stropní konstrukce nad podkrovím / hranoly - izolace S05 - střešní konstrukce / krokve - izolace S05 - střešní konstrukce / hranoly - izolace S05 - střešní konstrukce / podhled λ ekv [W.m -1.K -1 ] 0,050 0,064 0,058 0,058 0,050 0,058 0,068 37

47 Obvodová stěna fasádní úprava - omítka a) Průběh tlaku nasycených vodních par Průběh skutečného tlaku vodních par b) Obrázek 4 - a) Skladba obvodové stěny ukončené omítkou, b) Průběh tlaku vodních par konstrukcí Návrh skladby splňuje poţadavky normy ČSN (2011). Součinitel prostupu tepla konstrukcí je menší jak 0,3 W.m -2.K -1, a to 0,14 W.m -2.K -1. Průběh vlhkosti v konstrukci znázorňuje obr. 4b. Poţadavek normy ČSN (2011) je splněn. Při návrhové teplotě a vlhkosti nedochází ke kondenzaci. 38

48 Obvodová stěna fasádní úprava dřevěný obklad a) Průběh tlaku nasycených vodních par Průběh skutečného tlaku vodních par b) Obrázek b) 5 - a) Skladba obvodové stěny ukončené dřevěným obkladem, b) Průběh tlaku vodních par konstrukcí Návrh skladby splňuje poţadavky normy ČSN (2011). Součinitel prostupu tepla konstrukcí je menší jak 0,3 W.m -2.K -1, a to 0,17 W.m -2.K -1. Průběh vlhkosti v konstrukci znázorňuje obr.5b. Poţadavek normy ČSN (2011) je splněn. Při návrhové teplotě a vlhkosti nedochází ke kondenzaci. 39

49 Obvodová stěna fasádní úprava kamenný obklad a) Průběh tlaku nasycených vodních par Průběh skutečného tlaku vodních par b) Obrázek 6 - a) Skladba obvodové stěny ukončené kamenným obkladem, b) Průběh tlaku vodních par konstrukcí Návrh skladby splňuje poţadavky normy ČSN (2011). Součinitel prostupu tepla konstrukcí je menší jak 0,3 W.m -2.K -1, a to 0,17 W.m -2.K -1. Průběh vlhkosti v konstrukci znázorňuje obr. 6b. Poţadavek normy ČSN (2011) je splněn. Při návrhové teplotě a vlhkosti nedochází ke kondenzaci. 40

50 Stropní konstrukce nad podkrovím a) Průběh tlaku nasycených vodních par Průběh skutečného tlaku vodních par b) Obrázek 7 - a) Skladba stropní konstrukce nad podkrovím, b) Průběh tlaku vodních par konstrukcí Návrh skladby splňuje poţadavky normy ČSN (2011). Součinitel prostupu tepla konstrukcí je menší jak 0,3 W.m -2.K -1, a to 0,18 W.m -2.K -1. Průběh vlhkosti v konstrukci znázorňuje obr. 7b. Poţadavek normy ČSN (2011) je splněn. Při návrhové teplotě a vlhkosti nedochází ke kondenzaci. 41

51 Střešní konstrukce a) Průběh tlaku nasycených vodních par Průběh skutečného tlaku vodních par b) Obrázek 8 - a) Skladba střešní konstrukce, b) Průběh tlaku vodních par konstrukcí Návrh skladby splňuje poţadavky normy ČSN (2011). Součinitel prostupu tepla konstrukcí je menší jak 0,24 W.m -2.K -1, a to 0,14 W.m -2.K -1. Průběh vlhkosti v konstrukci znázorňuje obr. 8b. Poţadavek normy ČSN (2011) je splněn. Při návrhové teplotě a vlhkosti nedochází ke kondenzaci. 42

52 Podlahová konstukce přílehající na terén Obrázek 9 Skladba podlahové konstrukce přiléhající k terénu Návrh skladby splňuje poţadavky normy ČSN (2011). Součinitel prostupu tepla konstrukcí je menší jak 0,45 W.m -2.K -1, a to 0,25 W.m -2.K -1. Nosná příčka Obrázek 10 Skladba nosné příčky Návrh skladby splňuje poţadavky normy ČSN (2011). Součinitel prostupu tepla konstrukcí je menší jak 2,7 W.m -2.K -1, a to 0,5 W.m -2.K

53 Příčka nosná - izolační Obrázek 11 Skladba nosné příčky - izolační Návrh skladby splňuje poţadavky normy ČSN (2011). Součinitel prostupu tepla konstrukcí je menší jak 2,7 W.m -2.K -1, a to 0,34 W.m -2.K -1. Příčka - akustická Obrázek 12 Skladba akustické příčky Návrh skladby splňuje poţadavky normy ČSN (2011). Součinitel prostupu tepla konstrukcí je menší jak 2,7 W.m -2.K -1, a to 0,57 W.m -2.K

54 Příčka Obrázek 13- Skladba příčky Návrh skladby splňuje poţadavky normy ČSN (2011). Součinitel prostupu tepla konstrukcí je menší jak 2,7 W.m -2.K -1, a to 0,65 W.m -2.K -1. Stropní konstrukce nad 1.NP Obrázek 14 Skladba stropní konstrukce nad 1. NP Návrh skladby splňuje poţadavky normy ČSN (2011). Součinitel prostupu tepla konstrukcí je menší jak 2,2 W.m -2.K -1, a to 0,22 W.m -2.K

55 3.2 Posouzení okenních konstrukcí Legenda: Legenda: a) Práh Prahový HS profil portálu HS pevná portálu část posuvná U f = část 1,11 U W.m -2.K -1 f = 1,11 W.m -2.K -1 b) Prahový profil HS portálu pevná část U f = 0,94 W.m -2.K -1 Legenda: Legenda: c) Profil nadpraţí HS portálu pevná část U f = 0,88 W.m -2.K -1 Legenda: d) Profil nadpraţí HS portálu posuvná část U f = 0,77 W.m -2.K -1 Legenda: e) Profil ostění HS portálu posuvná část U f = 0,99 W.m -2.K -1 f)profil ostění HS portálu pevná část U f = 0,89 W.m -2.K -1 Obrázek 15a 2D teplotní pole a součinitel prostupu tepla jednotlivých profilů okenních rámů 46

56 Legenda: Legenda: g) Sloupek HS portálu U f = 1,49 W.m -2.K -1 h) Klapačka okenní konstrukce U f = 0,86 W.m -2.K -1 Legenda: Legenda: ch) Parapetní profil okenní konstrukce U f = 0,95 W.m -2.K -1 i) Profil ostění a nadpraţí okenní konstrukce U f = 0,86 W.m -2.K -1 Obrázek 15b - 2D teplotní pole a součinitel prostupu tepla jednotlivých profilů okenních rámů 47

57 Tabulka 6 Parametry jednotlivých otvorových výplní stanovené na základě vztahů v části Metodika Ozn. Popis Rozměr [m] U g g [-] Zasklení [%] Pozn.: Jelikož investor neměl představu o designu a členění vstupních dveří, byly parametry dveřních konstrukcí stanoveny prozatím odhadovanou hodnotou. U w U w,n,20 Splněno [W.m -2.K -1 ] [W.m -2.K -1 ] [W.m -2.K -1 ] 0.01 Okno 1,6 x 1,45 0,5 0,5 64,0 0,79 1,5 ANO 0.02 Okno 1,6 x 0,85 0,5 0,5 61,6 0,80 1,5 ANO 0.03 Okno 0,7 x 0,85 0,5 0,5 47,9 0,88 1,5 ANO 0.04 Okno 1,2 x 0,8 0,5 0,5 56,6 0,83 1,5 ANO 0.05 Dveře 1,1 x 2,05 0,5 0,5 30,0 1,40 1,7 ANO 0.06 Dveře 1 x 2,05 0,5 0,5 30,0 1,40 1,7 ANO 0.07 Okno 0,6 x 1,2 0,5 0,5 48,7 0,88 1,5 ANO 0.08 HS portál 4,3 x 2,35 0,5 0,5 76,4 0,69 1,5 ANO 0.09 Okno 1,7 x 0,9 0,5 0,5 57,5 0,84 1,5 ANO 0.10 Okno 1,7 x 1,35 0,5 0,5 64,3 0,79 1,5 ANO 48

58 3.3 Posouzení konstrukčních detailů Obrázek 16 D01 - Detail rohového napojení obvodových stěn s fasádní omítkovou úpravou Detail rohového napojení obvodových stěn s fasádní omítkovou úpravou D01 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 7 Sledované parametry detailu D01 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,881 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 16,49 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0676 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

59 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 16,49 C a) Legenda: b) Obrázek 17 D01 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole 50

60 Obrázek 18 - D02 - Detail rohového napojení obvodových stěn ukončených obkladem Detail rohového napojení obvodových stěn zakončených obkladem D02 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 8 - Sledované parametry detailu D02 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,867 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 15,95 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0859 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

61 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 15,95 C a) Legenda: b) Obrázek 19 - D02 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole 52

62 Obrázek 20 - D03 - Detail rohového napojení obvodových stěn zakončených obkladem Detail rohového napojení obvodových stěn zakončených obkladem D03 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 9 - Sledované parametry detailu D03 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,943 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 18,85 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0889 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] -0,

63 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 18,85 C a) Legenda: b) Obrázek 21 - D03 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole 54

64 Obrázek 22 - D04 - Detail rohového napojení obvodových stěn zakončených obkladem a omítkou Detail rohového napojení obvodových stěn zakončených obkladem a omítkou D04 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 10 Sledované parametry detailu D04 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,945 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 18,89 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0541 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] -0,

65 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 18,89 C a) Legenda: b) Obrázek 23 - D04 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole 56

66 Obrázek 24 - D05 - Detail napojení obvodové stěny zakončené omítkou na střešní konstrukci Detail napojení obvodové stěny zakončené omítkou na střešní konstrukci D05 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 11 - Sledované parametry detailu D05 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,867 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 15,93 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0292 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

67 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 17,92 C a) Legenda: b) Obrázek 25 - D05 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 58

68 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 15,93 C a) Legenda: b) Obrázek 26 - D05 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 59

69 Obrázek 27 - D06 - Detail napojení obvodové stěny zakončené obkladem na střešní konstrukci Detail napojení obvodové stěny zakončené obkladem na střešní konstrukci D06 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 12 - Sledované parametry detailu D06 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,863 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 15,79 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0008 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

70 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 17,03 C a) Legenda: b) Obrázek 28 - D06 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 61

71 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 15,79 C a) Legenda: b) Obrázek 29 - D06 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 62

72 Obrázek 30 D07 Detail napojení stropu v podkroví na střešní konstrukci Detail napojení stropu nad podkrovím na střešní konstrukci D07 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 13 - Sledované parametry detailu D07 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,918 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 17,88 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0190 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

73 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 19,12 C a) Legenda: b) Obrázek 31 - D07 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 64

74 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C a) Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 17,88 C Legenda: b) Obrázek 32- D07 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 65

75 Obrázek 33 D08 Detail napojení střešních rovin nad kotelnou Detail napojení střešních rovin nad kotelnou D08 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 14 Sledované parametry detailu D08 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,898 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 17,13 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0878 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

76 Legenda: a) Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 18,72 C Legenda: b) Obrázek 34 - D08 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 67

77 a) Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 17,13 C Legenda: b) Obrázek 35 - D08 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 68

78 Obrázek 36 D09 Detail napojení střechy nad kotelnou na obvodovou stěnu Detail napojení střechy nad kotelnou na obvodovou stěnu D09 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 15 - Sledované parametry detailu D09 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,901 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 17,25 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0400 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] -0,

79 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 19,07 C a) Legenda: b) Obrázek 37 - D09 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 70

80 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr : 11,96 C a) Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 17,25 C Legenda: b) Obrázek 38 - D09 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 71

81 Obrázek 39 Detail ostění okna obvodová stěna zakončená omítkou Detail ostění okna obvodová stěna zakončená omítkou D10 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 16 Sledované parametry detailu D10 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,835 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 14,74 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0243 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

82 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 17,12 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 14,74 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna: 8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 40 D10 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole 73

83 Obrázek 41 D11 Detail ostění okna obvodová stěna zakončená obkladem Detail ostění okna obvodová stěna zakončená obkladem D11 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 17 Sledované parametry detailu D11 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,818 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 14,03 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0379 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

84 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 16,34 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 14,03 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 42 - D11 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole 75

85 Obrázek 43 D12 Detail nadpraží okna obvodová stěna zakončená omítkou Detail nadpraţí okna obvodová stěna zakončená omítkou D12 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 18 - Sledované parametry detailu D12 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,840 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 14,91 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0141 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

86 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 17,36 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 14,93 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 44 - D12 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 77

87 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 16,94 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 14,91 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 45 - D12 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 78

88 Obrázek 46 D13 Detail nadpraží okna obvodová stěna zakončená obkladem Detail nadpraţí okna obvodová stěna zakončená obkladem D13 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 19 Sledované parametry detailu D13 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,862 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 14,22 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0332 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

89 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 16,75 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 14,23 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 47 - D13 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 80

90 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 16,21 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 13,94 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 48 - D13 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 81

91 Obrázek 49 D14 Detail parapetu okna obvodová stěna zakončená omítkou Detail parapetu okna obvodová stěna zakončená omítkou D14 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 20 Sledované parametry detailu D14 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,791 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 13,05 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0361 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

92 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 16,99 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 13,12 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 50 - D14 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 83

93 Legenda: Teplota rosného bodu : 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 16,99 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 13,11 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 51 - D14 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 84

94 Obrázek 52 - D15 Detail parapetu okna obvodová stěna zakončená obkladem Detail parapetu okna obvodová stěna zakončená obkladem D15 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 21 Sledované parametry detailu D15 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,731 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 10,78 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0794 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

95 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 15,53 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 10,82 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 53 - D15 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 86

96 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 15,47 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 10,78 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 54 - D15 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 87

97 Obrázek 55 - D16 Detail ostění HS portálu Detail ostění HS portálu D16 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 22 Sledované parametry detailu D16 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,798 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 13,32 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0122 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

98 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 19,13 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 13,32 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 56 - D16 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole 89

99 Obrázek 57 D17 Detail nadpraží HS portálu Detail nadpraţí HS portálu D17 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 23 Sledované parametry detailu D17 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,791 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 13,07 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0109 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

100 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 18,87 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 13,12 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 58 - D17 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 91

101 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 17,28 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 13,07 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 59 - D17 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 92

102 Obrázek 60 D18 Detail prahu HS portálu Detail prahu HS portálu D18 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 24 Sledované parametry detailu D18 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,781 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 12,67 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0176 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] -0,

103 Legenda: Obrázek 61 D18-2D teplotní pole (průběh základní izoterm nepřiložen vzhledem k možnosti malému zvětšení detailu v programu AREA) 94

104 Obrázek 62 D19 Detail ostění vchodových dveří Detail ostění vchodových dveří D19 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 25 Sledované parametry detailu D19 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,818 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 14,09 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0327 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

105 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 16,37 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 14,09 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 63 - D19 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole 96

106 Obrázek 64 D20 Detail nadpraží vstupních dveří Detail nadpraţí vchodových dveří D20 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 26 Sledované parametry detailu D20 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,817 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 14,06 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0286 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

107 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 16,80 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 14,12 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 65 D20 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 98

108 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota: 16,26 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota okna: 14,06 C Teplota odpovídající f Rsi, cr pro okna:8,62 C a) Legenda: b) Obrázek 66 D20 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 99

109 Obrázek 67 D21 Detail prahu vstupních dveří Detail prahu vchodových dveří D21 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 27 Sledované parametry detailu D21 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,767 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 12,13 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] 0,0455 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] 0,

110 Legenda: Obrázek 68 D21-2D teplotní pole (průběh základní izoterm nepřiložen vzhledem k možnosti malému zvětšení detailu v programu AREA) 101

111 Obrázek 69 D22 Detail napojení obvodové stěny zakončené obkladem na základový sokl Detail napojení obvodové stěny zakončené obkladem na základový sokl D22 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 28 Sledované parametry detailu D22 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,849 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 15,27 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0281 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] -0,

112 Legenda: Obrázek 70 - D22-2D teplotní pole (průběh základní izoterm nepřiložen vzhledem k možnosti malému zvětšení detailu v programu AREA) 103

113 Obrázek 71 D23 Detail napojení obvodové stěny zakončené omítkou na základový sokl Detail napojení obvodové stěny zakončené omítkou na základový sokl D23 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 29 Sledované parametry detailu 23 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,843 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 15,05 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0177 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] -0,

114 Legenda: Obrázek 72 - D23-2D teplotní pole (průběh základní izoterm nepřiložen vzhledem k možnosti malému zvětšení detailu v programu AREA) 105

115 Obrázek 73 D24 Detail na pojení střešní konstrukce na štítovou stěnu zakončenou omítkou Detail napojení střešní konstrukce na štítovou stěnu zakončenou omítkou D24 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 30 Sledované parametry detailu D24 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,846 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 15,16 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0504 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] -0,

116 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota:16,51 C a) Legenda: b) Obrázek 74 D24 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 107

117 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota:15,16 C a) Legenda: b) Obrázek 75 - D24 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 108

118 Obrázek 76 D25 Detail napojení střešní konstrukce na štítovou stěnu zakončenou obkladem Detail napojení střešní konstrukce na štítovou stěnu zakončenou obkladem D25 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 31 Sledované parametry detailu D25 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,841 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 14,96 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0508 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] -0,

119 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota:16,20 C a) Legenda: b) Obrázek 77 - D25 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 110

120 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota:14,96 C a) Legenda: b) Obrázek 78 - D25 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 111

121 Obrázek 79 D26 Detail napojení stropu nad podkrovím na štítovou stěnu Detail napojení stropu nad podkrovím na štítovou stěnu D26 byl prověřen na základě výpočtu 2D teplotních polí v souladu s ČSN EN ISO (2009) a vyhodnocen podle poţadavků normy Tepelná ochrana budov ČSN (2011). Pro výpočet bylo vyuţito programu AREA Pozn.: Detail byl posuzován za předpokladu stacionárního dvourozměrného šíření tepla konstrukcí. Sledovanými kritérii byly vnitřní povrchová teplota, respektive teplotní faktor vnitřního povrchu a lineární činitel prostupu tepla. Tabulka 32 Sledované parametry detailu D26 Ozn. Parametr Hodnota f Rsi Teplotní faktor vnitřního povrchu [-] 0,877 Θ si, min Nejniţší vnitřní povrchová teplota [ C] 16,33 ψ e Lineární činitel prostupu tepla ze strany exteriéru [W.m -1.K -1 ] -0,0315 ψ i Lineární činitel prostupu tepla ze strany interiéru [W.m -1.K -1 ] -0,

122 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota:17,97 C a) Legenda: b) Obrázek 80 - D26 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině izolace) 113

123 Legenda: Teplota rosného bodu: 10,19 C Teplota odpovídající f Rsi, cr :11,96 C Nejniţší vnitřní povrchová teplota:16,33 C ; Legenda: Obrázek 81 - D26 a) Průběh základních izoterm, b) 2D teplotní pole (řez v rovině dřeva) 114

124 Tabulka 33 Souhrnné vyhodnocení konstrukčních detailů Ozn. f Rsi [-] f Rsi,cr [-] θ si,min [ C] θ Rsi,cr [ C] Splněno Ѱ e Ѱ N Splněno [W.m -1.K -1 ] [W.m -1.K -1 ] [W.m -1.K -1 ] D01 0,881 0,762 16,49 11,96 ANO -0,0676 0,2 ANO 0,0315 D02 0,867 0,762 15,95 11,96 ANO -0,0859 0,2 ANO 0,0117 D03 0,943 0,762 18,85 11,96 ANO 0,0889 0,2 ANO -0,0315 D04 0,945 0,762 18,89 11,96 ANO 0,0541 0,2 ANO -0,0557 D05 0,867 0,762 15,93 11,96 ANO -0,0292 0,2 ANO 0,0095 D06 0,863 0,762 15,79 11,96 ANO -0,0008 0,2 ANO 0,0487 D07 0,918 0,762 17,88 11,96 ANO -0,0190 0,2 ANO 0,0244 D08 0,898 0,762 17,13 11,96 ANO -0,0878 0,2 ANO 0,0718 D09 0,901 0,762 17,25 11,96 ANO 0,0400 0,2 ANO -0,0217 D10 0,835 0,674 14,74 8,62 ANO 0,0243 0,1 ANO 0,0243 D11 0,818 0,674 14,03 8,62 ANO 0,0379 0,1 ANO 0,0379 D12 0,840 0,674 14,91 8,62 ANO 0,0141 0,1 ANO 0,0141 D13 0,862 0,674 14,22 8,62 ANO 0,0332 0,1 ANO 0,0332 D14 0,791 0,674 13,05 8,62 ANO 0,0361 0,1 ANO 0,0361 D15 0,731 0,674 10,78 8,62 ANO 0,0794 0,1 ANO 0,0794 D16 0,798 0,674 13,32 8,62 ANO 0,0122 0,1 ANO 0,0122 D17 0,791 0,674 13,07 8,62 ANO 0,0109 0,1 ANO 0,0109 D18 0,781 0,674 12,67 8,62 ANO -0,0176 0,1 ANO -0,0176 D19 0,818 0,674 14,09 8,62 ANO 0,0327 0,1 ANO 0,0327 D20 0,817 0,674 14,06 8,62 ANO 0,0286 0,1 ANO 0,0286 D21 0,767 0,674 12,13 8,62 ANO 0,0455 0,1 ANO 0,0455 D22 0,849 0,762 15,27 11,96 ANO -0,0281 0,2 ANO 0,0110 D23 0,843 0,762 15,05 11,96 ANO -0,0177 0,2 ANO 0,0145 D24 0,846 0,762 15,16 11,96 ANO -0,0504 0,2 ANO 0,0498 D25 0,841 0,762 14,96 11,96 ANO -0,0508 0,2 ANO 0,0511 D26 0,877 0,762 16,33 11,96 ANO -0,0315 0,2 ANO 0,0907 Ѱ i Tabulka 34 Legenda detailů Ozn. Název Ozn. Název D01 Napojení OS - omítka - vnější roh D14 Parapet okna - stěna s omítkou D02 Napojení OS - obklad - vnější roh D15 Parapet okna - stěna s obkladem D03 Napojení OS - obklad - obklad - roh vnitřní D16 Ostění HS portálu D04 Napojení OS - obklad - omítka - roh vnitřní D17 Nadpraţí HS portálu D05 Napojení OS - omítka na střechu D18 Práh HS portálu D06 Napojení OS - obklad na střechu D19 Ostění vchodových dveří D07 Napojení stropu podkroví na střechu D20 Nadpraţí vchodových dveří D08 Napojení rovin střechy nad kotelnou D21 Práh vchodových dveří D09 Napojení střechy na OS - kotelna D22 Napojení obvodové stěny - obklad na sokl D10 Ostění okna - stěna s omítkou D23 Napojení obvodové stěny - omítka na sokl D11 Ostění okna - stěna s obkladem D24 Napojení střechy na štítovou stěnu - omítka D12 Nadpraţí okna - stěna s omítkou D25 Napojení střechy na štítovou stěnu - obklad D13 Nadpraţí okna - stěna s obkladem D26 Napojení stropu podkroví na obvodovou stěnu 115

125 3.4 Tepelná ztráta rodinného domu podle ČSN EN (2005) Tabulka 35 Tepelná ztráta rodinného domu při uvažovaném přirozeném větrání počítáno z vnitřních rozměrů Ozn. Užití θ i [ C] n min H T [W.K -1 ] H V [W.K -1 ] Tabulka 36 - Tepelná ztráta rodinného domu při uvažovaném přirozeném větrání - počítáno z venkovních rozměrů Tepelná ztráta rodinného domu byla stanovena z důvodu zhodnocení energetické úspory vlivem řízeného větrání ve dvou variantách, a to pro přirozené a řízené větrání a H C [W.K -1 ] Φ [kw] H v /H c [%] A i [m 2 ] Φ/A [W.m -2 ] 1.01 Zádveří 20 0,10 2,87 0,62 3,48 0,12 17,70 7,03 17, Hala se schodištěm 20 0,10 3,62 1,02 4,64 0,16 21,99 11,64 13, a Obývací pokoj 22 0,50 13,95 10,62 24,58 0,91 43,22 24,24 37, b Kuchyně 22 1,5 11,60 23,97 35,57 1,32 67,38 18,23 72, Komora 17,5 0,10-0,19 0,19 0,00 0, ,53 2,15 0, Loţnice 20 0,50 7,52 6,14 13,66 0,48 44,96 14,01 34, WC 24 1,50 4,05 6,28 10,33 0,40 60,83 5,17 77, Chodba 16 0,10-0,31 0,31 0,00 0, ,50 0, Kotelna 15 0,10 15,98 2,26 18,24 0,55 12,39 22,19 24, Chodba 20 0,10 1,10 0,91 2,01 0,07 45,32 6,51 10, Pokoj 22 0,50 8,95 7,17 16,12 0,60 44,49 20,57 28, Pokoj 22 0,50 9,05 7,08 16,13 0,60 43,87 20,67 28, Šatna 18 0,10 0,49 0,46 0,94 0,03 48,48 6,84 4, Loţnice 20 0,50 7,77 6,20 13,98 0,49 44,39 17,86 27, Koupelna 24 1,50 6,30 10,42 16,72 0,65 62,32 8,94 72, WC 20 1,50 0,26 2,09 2,35 0,08 89,01 1,91 42,99 Instalační šachta WC Instalační šachta koupelna Σ Ozn. Užití θ i [ C] 14,18 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 18,51 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 93,02 85,74 178,76 6,46 47,97 191,46 33,72 n min H T H V H C Φ [kw] [W.K -1 ] [W.K -1 ] [W.K -1 ] [m 2 ] [W.m -2 ] 1.01 Zádveří 20 0,10 3,00 0,62 3,62 0,13 17,04 7,03 18, Hala se schodištěm 20 0,10 3,00 1,02 4,02 0,14 25,40 11,64 12, a Obývací pokoj 22 0,50 14,55 10,62 25,17 0,93 42,20 24,24 38, b Kuchyně 22 1,5 12,39 23,97 36,36 1,35 65,93 18,23 73, Komora 16,8 0,10-0,78 0,19-0,59-0,02-32,04 2,15-8, Loţnice 20 0,50 7,96 6,14 14,10 0,49 43,56 14,01 35, WC 24 1,50 4,37 6,28 10,66 0,42 58,96 5,17 80, Chodba 16 0,10-0,31 0,31 0,00 0, ,50 0, Kotelna 15 0,10 16,96 2,26 19,22 0,58 11,76 22,2 25, Chodba 20 0,10 1,04 0,91 1,95 0,07 46,79 6,51 10, Pokoj 22 0,50 9,26 7,17 16,43 0,61 43,63 20,57 29, Pokoj 22 0,50 9,46 7,08 16,54 0,61 42,80 20,67 29, Šatna 18 0,10 0,29 0,46 0,75 0,02 61,42 6,84 3, Loţnice 20 0,50 7,45 6,20 13,66 0,48 45,43 17,86 26, Koupelna 24 1,50 6,82 10,42 17,24 0,67 60,44 8,94 75, WC 20 1,50 0,08 2,09 2,17 0,08 96,12 1,91 39,82 Instalační šachta WC Instalační šachta koupelna Σ H v /H c [%] 15,61 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 18,27 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 95,55 85,74 181,29 6,55 47,30 191,46 34,21 A i Φ/A 116

126 byla počítána metodikou jak z vnitřních tak vnějších rozměrů z důvodu zjištění případné diference a moţnosti výpočtu s méně příznivými hodnotami. Jednotlivé výsledky uvádí tabulky č. 35,36 a 37. Tabulky č. 38 a 39 ukazují výsledky zjednodušeného výpočtu prosté návratnosti větrací jednotky (bez rozvodů vzduchotechniky). Tabulka 37 - Tepelná ztráta rodinného domu při uvažovaném řízeným větráním větrání - počítáno z venkovních rozměrů Ozn. Užití θ i [ C] n min H T H V Tabulka 38 - Zjednodušené zhodnocení prosté návratnosti investice do jednotky řízeného větrání jednotka řízeného větrání uvažovaná při návrhu Aerosilent Stratos (Drexel und Weiss, 2014) Výpočet pro jednotku řízeného větrání o niţší cenové náročnosti avšak s rozdílným komfortními parametry (hlučnost ) Tabulka 39 - Zjednodušené zhodnocení prosté návratnosti investice do jednotky řízeného větrání levnější jednotka řízeného větrání např. Nilan Eco, Nilan CT 150 (Nilan, 2014) H C Φ [kw] [W.K -1 ] [W.K -1 ] [W.K -1 ] [m 2 ] [W.m -2 ] 1.01 Zádveří 20 0,1 2,87 0,22 3,09 0,11 7,18 7,03 15, Hala se schodištěm 20 0,1 2,77 0,37 3,14 0,11 11,71 11,64 9, a Obývací pokoj 22 0,5 14,55 1,27 15,82 0,59 8,06 24,24 24, b Kuchyně 22 1,5 12,09 0,96 13,05 0,48 7,35 18,23 26, Komora 17,8 0,1-0,20 0,07-0,13 0,00-51,38 2,15-2, Loţnice 20 0,5 7,96 3,01 10,96 0,38 27,43 14,01 27, WC 24 1,5 4,37 1,20 5,57 0,22 21,48 5,17 42, Chodba 16,3 0,1-0,31 0,00-0,31-0,01 0,00 3,50-2, Kotelna 15 0,1 16,96 1,36 18,32 0,55 7,41 22,19 24, Chodba 20 0,1 1,04 0,00 1,04 0,04 0,00 6,51 5, Pokoj 22 0,5 9,26 3,68 12,94 0,48 28,42 20,57 23, Pokoj 22 0,5 9,45 3,67 13,12 0,49 27,98 20,67 23, Šatna 18 0,1 0,28-0,21 0,07 0,00-285,74 6,84 0, Loţnice 20 0,5 7,45 3,01 10,47 0,37 28,77 17,86 20, Koupelna 24 1,5 6,82 1,30 8,12 0,32 15,97 8,94 35, WC 20 1,5 0,08 0,00 0,08 0,00 0,00 1,91 1,55 Instalační šachta WC Instalační šachta koupelna Σ H v /H c [%] 15,6 0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 18,3 0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 95,45 19,90 115,35 4,11 17,25 191,46 21,48 Varianta Φ [kw] E vyt [MJ] E t [MJ] Spotřeba SM dřeva [prm] Kč/prm Kč Cena jednotky Přirozené větrání 6, , Řízené větránní 4, , Roční úspora 2, , Prostá návratnost (jednotka bez rozvodů) 36 let Varianta Φ [kw] E vyt [MJ] E t [MJ] Spotřeba SM dřeva [m 3 ] Kč/m 3 Kč Cena jednotky Přirozené větrání 6, , Řízené větránní 4, , do Roční úspora 2, , Prostá návratnost (jednotka bez rozvodů) 18 let A i Φ/A 117

127 3.5 Návrh řízeného větrání Mnoţství přiváděného vzduchu koresponduje s poţadavky ČSN EN 15665/Z1 (2011). Pro posuzovaný rodinný dům je jmenovité mnoţství přiváděného vzduchu 160 m 3.h -1. Z hlediska umístění větrací jednotky v centru dispozice (místnost 1.01 zádveří) je vhodné pouţít jednotku s niţší hladinou akustického hluku. Rozvody vzduchotechnického potrubí jsou zobrazeny v příloze č. 5. Mnoţství přiváděného a odváděného vzduchu jednotlivých místností bylo řešeno pro dva reţimy, reţim 1 noc a reţim 2 den a blíţe jej popisují tabulky č. 40 a 41. Při dimenzování potrubí bylo vycházeno z reţimu 1 noc a pro tento reţim byly stanoveny tlakové ztráty třením navrţených rozvodů vzduchotechniky. Tlakové ztráty jednotlivých větví a celkové tlakové ztráty na přívodu a odvodu vzduchu uvádí tabulka č. 42. Tabulka 40 Návrh přiváděného množství vzduchu pro režim 1 noc Návrh množnství přiváděného a odváděného vzduchu rovnotlakého řízeného větrání dle užití jednotlivých místností (Režim 1 - "noc") Přívod vzduchu Odvod vzduchu Ozn. Uţití místnosti Q[m 3.h -1 ] Vyústka Ozn. Uţití místnosti Q[m 3.h -1 ] Vyústka 1.NP 1.NP 1.03 Obývací pokoj + jídelna 0 A 1.03 Kuchyně 80 K 1.05 Loţnice 40 B 1.06 WC 30 L 2.NP 2.NP 2.02 Pokoj 40 C 2.04 Šatna 10 M 2.03 Pokoj 40 D 2.06 Koupelna 30 N 2.05 Pokoj 40 E 2.07 WC 10 O Přívod vzduchu do objektu 160 Odvod vzduchu z objektu 160 Tabulka 41 - Návrh přiváděného množství vzduchu pro režim 2 den Návrh množnství přiváděného a odváděného vzduchu rovnotlakého řízeného větrání dle užití jednotlivých místností (Režim 2 - "den") Přívod vzduchu Odvod vzduchu Ozn. Uţití místnosti Q[m 3.h -1 ] Vyústka Ozn. Uţití místnosti Q[m 3.h -1 ] Vyústka 1.NP 1.NP 1.03 Obývací pokoj + jídelna 120 A 1.03 Kuchyně 80 K 1.05 Loţnice 10 B 1.06 WC 30 L 2.NP 2.NP 2.02 Pokoj 10 C 2.04 Šatna 10 M 2.03 Pokoj 10 D 2.06 Koupelna 10 N 2.05 Pokoj 10 E 2.07 WC 30 O Přívod vzduchu do objektu 160 Odvod vzduchu z objektu

128 Tabulka 42 Tlaková ztráta jednotlivých větví (modře přívodní potrubí, červeně odpadní potrubí) Název větve Větev - přívod Větev A Větev B Větev C Větev D Větev E Větev K Větev L Větev M Větev N Větev O Větev - odvod Největší tlaková ztráta na přívodu Největší tlaková ztráta na odvodu Δpz [Pa] 7,9 7,2 17,8 18,4 17,9 17,3 10,3 6,8 13,2 18,3 16,1 3,6 26,2 21,9 Technické údaje větrací jednotky Aerosilent Stratos (Drexel und Weiss, 2014) Napájení ze sítě 230 VAC / 50 Hz Doporučená vstupní ochrana 13 A Jmenovité množství vzduchu 160 m 3.h -1 Maximální množství vzduchu při 170 Pa externě 270 m 3.h -1 Tepelná účinnost výměníku tepla na straně vypouštěného vzduchu, efektivně podle PHI 87% Maximální příkon ventilátorů 150 W Maximální výkon elektrického předehřevu 1000 W Akustické údaje Těleso (hladina akustického tlaku podle PHI) 35 db (A) Přípojka přívodu čerstvého vzduchu (snížení hlučnosti při průchodu 62 db (A) vyústkou zohledněno) Přípojka odpadního vzduchu (snížení hlučnosti při průchodu vpustí 40 db (A) zohledněno) Rozměr (šířka x hloubka x výška) 600 x 600 x 835 mm Obrázek 82 Diagram závislosti spotřeby energie na množství přiváděného vzduchu při uvedených tlakových ztrátách (Drexel und Weiss, 2014) 119