Norma stanovuje požadavky na střechy a zásady návrhu střech stavebních objektů. Tato norma neplatí pro střechy s textilní krytinou, nafukovací

Transkript

1 32. POKRÝVAČSKÉ PRÁCE Ploché střechy jsou obyčejně definovány maximálním sklonem 5 O (10 O ) šikmé mají sklon 5 O (10 O ) 45 O strmé mají sklon větší než 45 O 32.1 NÁZVOSLOVÍ PODLE ČSN ČSN Navrhování střech - Základní ustanovení ( ). Norma stanovuje požadavky na střechy a zásady návrhu střech stavebních objektů. Tato norma neplatí pro střechy s textilní krytinou, nafukovací haly, skleníky, střechy vytvořené z prosvětlovací konstrukce a střechy, které jsou součástí technologických zařízení. Norma platí pro nové střechy. Pro rekonstrukce a opravy střech platí alespoň tak, aby byla zcela zajištěna ochrana chráněné konstrukce, ochrana prostředí před vodou a aby bylo přiměřeně zajištěno vnitřní prostředí. Norma platí i pro podzemní ležaté části budov chránící konstrukce nebo prostředí pod sebou. Konstrukční principy uplatněné v této normě platí přiměřeně i pro balkóny, lodžie, koruny atik a zdí a římsy NÁZVOSLOVÍ: Střecha chrání podstřešní prostory před vlivy povětrnosti, užívání a zatížení (voda, vítr, teplota, hluk - ve všech formách) V mnoha případech jsou na střechu kladeny i požadavky z hlediska požární odolnosti Nosná konstrukce střechy základní podporující konstrukce střechy přenáší zatížení od jednoho nebo více plášťů střechy včetně doplňkových konstrukcí a všech zatížení. Střešní plášť část střechy tvořená nosnou konstrukcí střešního pláště složeného ze souvrství (provozní vrstva, krytina, izolační vrsvy, vzduchové mezery, parotěsné, separační, dilatační, tepelně-izolační, akumulační, vzducho-těsnící a podhledové vrstvy. Nosná vrstva střešního pláště, vrstva, která přenáší zatížení z krytiny do nosné konstrukce střechy 32.2 POŽADAVKY NA STŘECHU Mechanická odolnost a stabilita Požární bezpečnost 1

2 Hygiena a životní prostředí (vyloučení plísní a následného zhoršení vnitřního prostředí budovy) Ochrana proti hluku Bezpečnost užívání Úspora energie Trvanlivost (životnost a stálost parametrů) 32.3 POŽADAVKY NA STŘEŠNÍ KRYTINU pevnost, nepropustnost, trvanlivost, barevná stálost odolnost proti ohni, nízká hmotnost, povrchová hladkost, úměrná pořizovací cena a náklady na údržbu, estetický vzhled (barva, lesk, průhlednost, geometrie rastru) 32.4 ZÁKLADNÍ VRSTVY STŘECH provozní vrstva u provozních střech, dilatační vrstva - umožňuje kompenzovat rozměrové změny vlivem tepelné roztažnosti materiálů stabilizační vrstva vytváří přitížení střešní krytiny proti účinkům sání větru (např. kačírek, dlažba pokládaná na sucho) filtrační vrstva ve vrstvách zelených střech zabraňuje odplavení humózní vrstvy do dešťové kanalizace (vhodná fólie) drenážní vrstva ve vrstvách provozních střech umožňuje odtok dešťové vody (např. kačírek, umělé kamenivo, plastové sítě) hydroizolační vrstva vytváří bariéru proti vodě (hydroizolace nebo pojistná hydroizolace) ochranná vrstva chrání jednotlivé vrstvy před poškozením (mechanické poškození nebo povětrností UV záření a pod) separační vrstva odděluje jednotlivé vrstvy střechy v případech vzájemné nesnášenlivosti tepelně izolační vrstva zajišťuje dostatečný tepelný odpor střechy (hlavní nebo doplňková tepelná izolace) parotěsná vrstva zabraňuje prostupu vodních par (parotěsná vrstva) nebo zmenšuje množství prostupující páry (parobrzda) expanzní (mikroventilační) vrstva umožňuje vyrovnání (rozptýlení) tlaků plynů (vodní páry) ve vrstvách střechy spádová vrstva vytváří bezpečný spád pro odvod dešťové vody (může být vytvořena z tepelné izolace) nosná vrstva střešního pláště nejčastěji poslední vodorovný nebo mírně skloněný strop budovy železobeton, ocel, dřevo) akumulační vrstva nejčastěji nopová fólie akumuluje vodu pro kořenový systém rostlin v souvrství zelených střech 2

3 ROZDĚLENÍ ŠIKMÝCH STŘECH PODLE KONSTRUKCE a) JEDNOPLÁŠŤOVÉ b) DVOUPLÁŠŤOVÉ a VÍCELPLÁŠŤOVÉ (tříplášťové) ROZDĚLENÍ ŠIKMÝCH STŘECH PODLE ZAJIŠTĚNÍ VODOTĚSNOSTI a) SKLÁDENÉ krytina je složena z jednotlivých dílců, vodotěsnost je zajištěna pomocí sklonu, přesahu a profilace dílců. Skládaná krytina není z titulu spojů důsledně vodotěsná b) FÓLIOVÉ krytina je vytvořena z plastové fólie nebo asfaltových pásů, vodotěsnost je zajištěna těsností fóliového materiálu a důslednou těsností lepených nebo tavených spojů ROZDĚLENÍ ŠIKMÝCH STŘECH PODLE MATERIÁLU KRYTINY a) KAMENNÉ nejčastěji z přírodních břidlic b) DŘEVĚNÉ z impregnovaného dřeva c) DOŠKOVÉ ze slaměných došků d) RÁKOSOVÉ z vybraných druhů rákosu (druh traviny) e) KERAMICKÉ z cihelného střepu nebo ze slinutých materiálů (kamenina) f) BETONOVÉ střešní tašky lisované z prostého betonu g) CEMENTOVLÁKNITÉ tenkovrstvé šablony nebo velkoplošné nejčastěji vlnité h) ASFALTOVÉ z rolí těžkých asfaltových pásů nebo vysekávaných asfaltových šindelů z rolí, asfaltové pásy musejí mít nenasákavou vložku i) PLASOVÉ. buď jako fólie, nebo jako tašky, případně vlnité velkoplošné desky j) KOVOVÉ ocelové plechy s ochranou proti korozi, případně slitiny hliníku, titan-zinku nebo měděné plechy k) TEXTILNÍ nejčastěji ve formě impregnovaných plachtovin l) SKLENĚNÉ ve formě plochého bezpečnostního skla nebo jako skleněné tašky POZNÁMKA: Ve světě jsou používány i další materiály palmové listy, mořské traviny, kůže zvířat, zeminy a další ROZDĚLENÍ ŠIKMÝCH STŘECH PODLE TEPELNÉHO ODPORU a) NEZATEPLENÉ nevytápěné skladové haly nebo otevřené přístřešky b) ZATEPLENÉ všude tam, kde je požadavek na ochranu před vlivem vnější teploty (chlad, horko) 3

4 ROZDĚLENÍ ŠIKMÝCH ZATEPLENÝCH STŘECH PODLE POLOHY TEPELNÉ IZOLACE a) IZOLACE POD NOSNOU VRSTVOU STŘECHY b) IZOLACE V PROSTORU NOSNÉ VRSTVY STŘECHY c) IZOLACE NAD NOSNOU VRSTVOU STŘECHY d) KOMBINOVANÁ POLOHA IZOLACE 4

5 32.5 SKLÁDANÉ KRYTINY DOPORUČENÉ SKLONY STŘEŠNÍCH KRYTIN DLE ČSN Doporučené nejmenší sklony skládaných krytin dle ČSN ) 2) SKLÁDANÁ KRYTINA SKLON 7) krytina z pálených tašek 3) - taška obyčejná dvojitá 30 - taška drážková tažená 35 - taška drážková ražená se spojitou vodní drážkou 22 - taška drážková ražená s přerušovanou vodní drážkou 30 - vlnovka (esovka) 35 - prejz 40 krytina z betonových tašek profilovaných drážkových 22 krytina z betonových tašek obyčejných 30 krytina z přírodní břidlice - jednoduchá 30 - dvojitá 25 krytina z vláknocementových rovinných prvků - jednoduchá 30 - dvojitá 25 krytina z plechových rovinných desek 30 krytina z vláknocementových vlnitých desek 4,6) 15 krytina z asfaltovláknitých vlnitých desek 4) 15 krytina z vlnitého plechu a plechů imitujících tvar taškových krytin 4,6) 15 krytina z trapézových plechů 4,6) 8 krytina plechová hladká na drážky nebo lišty 7 krytina z dřevěných šindelů - jednoduchá 40 - dvojitá 35 krytina z asfaltových šindelů 5) 18 krytina z došků (sláma, rákos) 45 POZNÁMKY: 1)Doporučené nejmenší sklony skládaných krytin (bezpečné sklony) zajišťují nepropustnost vůči srážkové vodě bez doplňkových hydroizolačních opatření. 2) Hydroizolační kombinace skládaných krytin s pojistnou hydroizolční vrstvou bez ohledu na sklon střešních ploch vychází z projektového záměru nebo údajů výrobců krytin. 3) Typ pálené drážkové tašky stanoví výrobce ve svých technologických podkladech. 4) Menší sklony podle doporučení výrobce; také v závislosti na přesahu krytinových prvků a způsobu jejich těsnění. 5) Na menších sklonech zpravidla natavovány na pojistný asfaltový pás. 6) Uváděný sklon se také vztahuje na krytiny z tuhých platů obdobného tvaru. 7) Při délce střešní plochy ve směru sklonu větší naž 10m, v nadmořských výškách nad 600m n.m. a v nechráněných polohách s intenzivními větry se doporučuje sklony uvedené v tabulce 1 zvětšit nejméně o 5. 5

6 SKLÁDANÉ KRYTINY OBECNĚ ROZDĚLUJEME PODLE VELIKOSTI ZÁKLADNÍCH PRVKŮ MALOFORMÁTOVÉ A VELKOFORMÁTOVÉ A. MALOFOTMÁTOVÉ STŘEŠNÍ KRYTINY BŘIDLICOVÁ KRYTINA Vhodná pro sklon větší než 25 O. pro sklon menší je nutné použití pojistné hydroizolace. Minimální sklon střechy je závislý na způsobu krytí a tvaru kamenů. a) Materiál Přírodní jílovitá břidlice nebo filit. Nejčastěji šedé barvy s šedozelených odstínů (ale existuje i anglická červená břidlice s příměsí oxidů železa). Kámen se těží nejčastěji povrchově řezáním bloků, ze kterých se následně štípají jednotlivé formáty 4 10 mm silné. Nevhodné je rozpojování kamene při těžbě trhavinou! Z hlediska životnosti krytin je nutné pro použití v Čechách použít břidlici s vysokým podílem křemene a malým podílem slídy. Slída prudce snižuje životnost krytiny v našich klimatických podmínkách. Bez slídy by však nebyla břidlice dostatečně štípatelná! b) Formáty a tvary kamenů Škála tvarů je velice bohatá. Důležité je opracování hran šablon (ztenčení hran osekáním). Takto upravené šupiny umožňují vyšší těsnost pokládky a vytvářejí charakteristický měkký výraz krytiny. Obecně se tvary kamenů dělí na: ŠUPINY (menší kameny pro tvarově složitější části střech, jedna hrana zakulacená, rozměr 80/ /400 mm) ČTVERCE (s hranou mm) OBDÉLNÍKY ( 155/ /600 mm) ŠESTIÚHELNÍKY (vyrobené ze čtverců) Další info: EVROmat a.s. Tovární 1932/ Ústí nad Labem 6

7 c) Krytí Provádí se jako jednovrstvé nebo dvouvrstvé. Nutné je použití odvětrávané mezery pod krytinou. Obecná zásada krytí: kameny pokládat tak, aby co největší množství vody při stékání zůstávalo na povrchu krytiny, proto se používá mírně stoupajících řad nebo mírného natočení jednotlivých kamenů. Podkladem pro krytí je laťování nebo pobíjení s pojistnou hydroizolací. Upevňovací prvky musí být z nerezu nebo z mědi (co největší profil a dřík hřebů nebo háčků má být vroubkovaný). Životnost krytiny je závislá většinou na životnosti upevňovacích prvků. Otvory pro upevňovací prvky jsou obvykle vyráženy přímo při pokládce cca 20 mm od hrany kamene (existují přísná pravidla jak vytvořit otvor). ŽIVOTNOST DOBŘE POLOŽENÉ BŘIDLICOVÉ KRYTINY JE CCA 110 LET, EXISTUJÍ STŘECHY I 300 LET STARÉ! BŘIDLICE ULOŽENÁ NA STAVBĚ V PALETÁCH NESNÍ ZMOKNOUT A NÁSLEDNĚ ZMRZNOUT- KLESÁ ŽIVOTNOST! 7

8 DŘEVĚNÁ ŠINDELOVÁ KRYTINA Vhodná pro sklon větší než 35 O. pro sklon menší je nutné použití pojistné hydroizolace a výrazně se snižuje životnost krytiny. Pro jednoduché kladení je min sklon 40 O a) Materiál Štípané nebo řezané šindele z jehličnatých dřevin (výjimečně z tvrdých listnatých dřevin). Štípané šindele mají výrazně větší trvanlivost důvod: Povrch štípaného šindele je rovnoběžný s vlákny dřeva ve své podstatě uzavřený proti vstupu vody. Šindele jsou impregnovány olejem nebo polysulfidem vápníku b) Formáty a tvary šindelů NORMÁLNÍ pro rovinné střechy délka L=400, 500, 600mm:::šířka B=70 140mm:::tloušťka T=16 nebo 20mm (lze i jiná) OBÍHAVÝ pro kuželové střechy délka L=500, 600, 700mm:::šířka B=50/110(poměr A:C = min 2:1) T=16 nebo 20mm (lze i jiná) c) Krytí Provádí se jako jednovrstvé nebo dvouvrstvé. Pokládá se na celoplošné bednění nebo na laťování. Šindele se kotví přibíjením hřebíky se zvýšenou odolností proti korozi. Kladení se provádí od spodu, po řadách. Dvojité kladení má výhodu v 50% posunem řad. Ukončení krytí na hřebeni se provádí přesahem horní hrany nejvyšší řady šindelů nad přímku hřebene. Vzájemné spojení pero drážka. Doporučuje se opakované natírání původní impregnace po 5 letech. ŽIVOTNOST DOBŘE POLOŽENÉ ŠINDELOVÉ KRYTINY JE CCA 60 LET. PŘEDPOKLÁDÁ SE PRAVIDELNÁ OBNOVA IMPREGNAČNÍCH NÁTĚRŮ HOTOVÉ STŘECHY V CYKLU CCA 5 ROKŮ! 8

9 DOŠKOVÁ KRYTINA KRYTINA ZE SLAMĚNÝCH DOŠKŮ vhodná pro sklon větší než 45º Klasické slaměné došky se vyrábí výhradně z žita (má dlouhá stébla). Žito se na poli poseče asi týden před dozráním, svážou se do došků a nechají se dozrát. Po vymlácení se ručně vyčešou ze slámy nejdelší stébla a znovu svážou povříslem do došků. Došky se upraví překroucením pootočením a dokařskou sekerou se osekají konce. Před kladením se došky provlhčí, aby byla stébla ohebná a došky dobře sedly. Došky se přivazují povříslem na laťování nutná je plně odvětrávaná střecha, tedy kladení přímo na laťování, bez bednění. POZNÁMKA: POVŘÍSLO JE PROVAZEC VYTVIŘENÝ ZE ZAKROUCENÝCH OBILNÍCH STÉBEL. Okraje střech je možné zpevnit dřevěným šindelem. Dříve se okraje střechy přitěžovaly hliněnou mazaninou. Došková krytina je vhodná pro oblasti nížinného charakteru (jižní Morava, Maďarsko, Holandsko ). 9

10 RÁKOSOVÁ KRYTINA KRYTINA Z RÁKOSOVÝCH DOŠKŮ vhodná pro sklon větší než 40º (raději 45 º) Rákos je travina z bažinatých oblastí Evropy (Maďarsko, severní Německo, západní Ukrajina), která dorůstá výšky 3 6m. Pro výrobu se používají stonky co nejtenčí (zhruba o tloušťce cigarety) a nejkratší okolo 140 až 160 cm. Došková krytina je vhodná pro oblasti nížinného charakteru (jižní Morava, Maďarsko, Holandsko ). Rákos se pokládá ručně, rovnoměrným přišíváním" a nabíjením" rozpuštěných rákosových svazků k dřevěné střešní konstrukci. Původně se rákosové došky přivazovaly k laťování vrbovým proutím. Minimální vzdálenost jednotlivých latí od sebe se upraví tak, aby každý došek ležel nejméně na třech latích. Celková tloušťka krytiny se pohybuje mezi cm. Konečná úprava střešní plochy je provedena seřezáním a zaříznutím okrajů. Střecha vyžaduje pravidelnou kontrolu a občasné doplnění rákosu. Životnost krytiny je cca 40 roků. 10

11 KERAMICKÉ STŘEŠNÍ TAŠKY Materiál keramických taškových krytin: Cihelný střep s povrchovou úpravou podle míry nasákavosti: režná, dvojitě pálená, engoba (matná), glazura (lesklá) Kamenina vysoce slinutý keramický střep (vypalovaný ze surovin s vyšším obsahem živce při vyšších teplotách) povrch bývá barevný, glazovaný Nevýhoda kameniny je cena a vyšší hmotnost (používá se výjimečně na repre stavbách. Většinou se jedná o zakázkovou výrobu. Výrobci keramických krytin: Sedlecký kaolin a.s., Keramika Poštorná, TONDACH Česká republika s.r.o. BRAMAC střešní systémy spol. s r.o. Röben ELRUS AG a) PREJZOVÁ TAŠKOVÁ KRYTINA (historická) Min. sklon 45 º (na střechách historických budov často 60 º) Vhodné do nadmořské výšky m Historicky se používaly prejzové krytiny malého a velkého formátu. Zvláštní druh byly tzv. staropražské prejzy. Dnešní prejzy mají většinou malý formát. Výroba tašek byla původně ruční v dřevěných formách. Patří mezi historické pálené střešní krytiny. Skládá se ze dvou základních tašek kónického tvaru : HÁKY (KORÝTKA) konvexní tvar s nosem, za který se zavěšují na střešní latě (pokládají se suchou montáží) Laťování 40/60, vzdálenost latí zaručuje překrytí, korýtek 60/80 mm PREJZY (KŮRKY) konkávní tvar, překrývají korýtka, kladou se plně do pokrývačské malty Pokrývačská malta je kvalitní vápenná malta v poměru 1:2 s vysokým obsahem křemičitého písku (ne hlinitý písek). Novodobá pokrývačská malta obsahuje další chemické přísady pro zvýšení pružnosti a vodotěsnosti. 11

12 b) TAŠKOVÁ KRYTINA Z TAŠEK OBYČEJNÝCH (BOBROVEK) Min. sklon 40 º (jednoduchá) Min. sklon 35 º (dvojitá) Vhodné do nadmořské výšky 600m Jedná se tašky vyráběné tažením. Existuji bobrovky hladké a rýhované. 1. Jednoduchá tašková krytina z bobrovek (LOUČOVÁ historická) Použití do 400 m nad mořem. Krajní tašky a hřebenáče pokládány do pokrývačské malty. Potřeba tašek: 23 ks/m 2 Laťování 50/30, vzdálenost latí 260, od hřebene 40 mm (horní řada dvojitá), spodní lať 50/15 mm (důvod: spodní řada dvojitá). tašky se kladou buď na vazbu, nebo na střih. Vodotěsnost spáry mezi taškami v řadě je zvýšena podkládáním dřevěné (borové louče) široké 40 mm. Použití na podružné objekty, kde není požadovaná dokonalá vodotěsnost střešního pláště. 2. Dvojitá tašková krytina z bobrovek na řídké laťování (KORUNOVÁ) Použití do 600 m nad mořem. Potřeba tašek: 40 ks/m2 Laťování 50/30, vzdálenost latí 300, nad 45 º 310 mm, 50 mm (horní lať od hřebene), spodní lať postavena nastojato Krytina se v minulosti kladla do pokrývačské malty, dnes je upřednostňována suchá montáž. Charakteristika: Na každé lati jsou zavěšeny dvě řady tašek (dvojitá vrstva, vrstvy jsou posunuty o polovinu šířky tašek). 3. Dvojitá tašková krytina z bobrovek na husté laťování (ŠUPINOVÁ) Použití do 600 m nad mořem. Potřeba tašek: 38,5 ks/m2 Laťování 50/30, vzdálenost latí 150, 50 mm (horní řada od hřebene), spodní lať postavena nastojato Krytina se kladla dříve do pokrývačské malty, dnes je upřednostňována suchá montáž. Charakteristika: Na každé běžné lati jsou zavěšeny dvě řady tašek (řady jsou posunuty o polovinu šířky tašek). Horní a spodní řada je dvouvrstvá. 12

13 ŠUPINOVÉ A KORUNOVÉ KLADENÍ BOBROVEK 13

14 14

15 15

16 c) TAŠKOVÉ KRYTINY Z KERAMICKÝCH TAŠEK DRÁŽKOVÝCH TAŽENÝCH Min. sklon º podle druhu a výrobce Vhodné do nadmořské výšky 400 m Vyrábí se tažením na šnekových lisech. Dnes se pro naše klimatické podmínky jedná o překonanou technologii. Potřeba tašek: 16 ks/m2 Laťování 50/30, vzdálenost latí mm, Krajní tašky se dříve podmazávaly a ostatní se ve spárách zatíraly pokrývačskou maltou, dnes je upřednostňována suchá montáž. Patří sem tašky tvaru : STADLER, STEIBRUCK, STANDART, VELOVKA a další Charakteristika: Tašky mají podélnou drážku, která nezabezpečuje dostatečnou těsnost DNES SE NEPOUŽÍVAJÍ d) TAŠKOVÉ KRYTINY Z KERAMICKÝCH TAŠEK DRÁŽKOVÝCH RAŽENÝCH Min. sklon 35º podle druhu a výrobce Vhodné do nadmořské výšky 400 m Vyrábí se ražením v sádrových formách. Dnes se v praxi jedná o nejčastější druh keramických tašek. Dvojité drážkování v horní a boční straně tašky vytváří dokonalý předpoklad pro praktickou vodotěsnost taškové krytiny. Hovoříme o nepřerušované vodní drážce, která je bezpečnější než přerušovaná. Potřeba tašek: ks/m2 Laťování 50/30, vzdálenost latí mm, pro velkoformátové krytiny i více Krajní tašky se dříve podmazávaly a ostatní se ve spárách zatíraly pokrývačskou maltou, dnes je upřednostňována suchá montáž. Charakteristika: Tašky mají většinou nepřerušovanou vodní drážku, která je bezpečnější než přerušovaná. Poznámka: Všichni výrobci dodávají kompletní servis střešních prvků a ucelené střešní systémy s řadou doplňků. Pro běžná řešení jsou k dispozici ověřená řešení provětrávání, ukončování a napojování střešní krytiny na ostatní stavební prvky a konstrukce. Pro odborníky jsou k dispozici detailní manuály řešení a CAD podpora. DALŠÍ STUDIUM VIZ VÝROBCI. 16

17 BETONOVÉ STŘEŠNÍ TAŠKY Sortiment betonových střešních tašek prakticky kopíruje sortiment tašek keramických, rozdíly jsou pouze v povrchových úpravách. Betonové tašky mají na našem území více než stoletou tradici. Na šumavských chalupách najdeme funkční betonové tašky položené před více než 70 lety. Betonové tašky jsou vyráběny lisováním ze surové nebo probarvené betonové směsi. Povrch bývá hydrofobizovaný nebo barvený v několika stupních kvality. Výrobci betonových krytin: Betonpres Týn nad Vltavou s.r.o. KM Beta a.s. Výrobce: BESK spol. s r.o. BRAMAC střešní systémy spol. s r.o. Bezpečný sklon 22 º. Minimální sklon 7 º (s doplňkovým opatřením = s doplňkovou hydroizolací) Běžný počet tašek na 1 m 2 se pohybuje kolem 10 ks OBECNÁ PRAVIDLA PRO POKRÝVÁNÍ STŘECH TAŠKAMI Tašky jsou skládanou střešní krytinou, proto nelze předpokládat za všech povětrnostních podmínek jejich vodotěsnost. Pojistná hydroizolace se provádí z difúzních vodotěsných fólií dvojího druhu: kontaktní a bezkontaktní podle toho, zda jsou celoplošně podepřeny bedněním (tepelnou izolací) nebo napnuty ve spárách mezi kontralatěmi a krokvemi. Nutnou podmínkou všech taškových krytin je dostatečné odvětrávání spodního líce krytiny, kterého se dosahuje použitím provětrávanou vzduchovou mezerou vytvořenou kontralatěmi. Mezera odvětrává kondenzát a případnou vlhkost vzniklou zatékáním dešťové vody nebo vzlínáním rozpuštěné vody ze sněhu. Odvětrávanáí mezera má nasávací otvory pod okapní hranou a odsávací otvory v horních partiích střechy. Základní předpoklad bezpečné taškové střechy jsou: jednoduchý tvar, dostatečný sklon, použití vhodných tašek pro dané podmínky, správný návrh laťování, pečlivé rozměření geometrie a použití doplňkových prvků předepsaných výrobcem. Tašky se pokládají v řadách zdola tak, aby nosná konstrukce střechy nebyla jednostranně přetěžována (symetrické zatížení krovu). Při sklonech do 45 º se kotví pouze krajní tašky (příchytkami nebo vruty). S rostoucím sklonem střechy se kotví stále více tašek v ploše. Laťování 50/30 až 60/40 mm, vzdálenost latí podle druhu krytiny a sklonu. Kontralatě se pokládají po spádnici v místě krokví, do nichž se kotví. 17

18 KRYTINA Z CEMENTOVLÁKNITÝCH ŠABLON (ETERNIT) Vžitý název ETERNIT vznikl historiky podle názvu firmy, která dodávala na našem území tento druh krytiny jako první. Vhodná pro sklon větší než 30 O.pro sklon menší je nutné použití pojistné hydroizolace. Pro sklon menší než 18 O se použít nemůže d) Materiál Ploché šablony 4 až 5 mm silné jsou vyrobeny ze směsi cementu, buničiny a umělých vláken. Povrch je z kvalitní barvy. Z velkoplošné desky jsou ve výrobě nařezány jednotlivé tvary šablon. Šablony jsou vhodné až do zatížení sněhem 4 knm -2, pro větší zatížení je nutné jejich použití konzultovat s výrobcem. Výhodou této krytiny je nízká plošná hmotnost (to může umožnit výstavbu zatepleného podkroví na stávajících půdách). e) Formáty a tvary šablon Škála tvarů a barev je celkem bohatá. Viz příklad obr. sortiment výrobků CEMBRIT 18

19 STĚRKOVÉ HYDROIZOLACE Používají se spíše jako doplňkové nebo pro opravy starších střech mohou být: ASFALTOVÉ AKRYLÁTOVÉ POLYESTEROVÉ POLYURETANOVÉ PRYSKYŘICE Aplikují se nástřikem na podklad (třeba i na stávající krytinu ve více vrstvách. Vrstvy lze vyztužovat technickými tkaninami. Nejčastěji se používají PĚNOVÉ POLYURETANOVÉ NÁSTŘIKY O TLOŠŤCE CCA mm UZAVŘENÉ AKRYLÁTOVÝM VÁSTŘIKEM PROTI UV ZÁŘENÍ TEPELNÉ IZOLACE PLOCHÝCH STŘECH MINERÁLNÍ PLASTOVÉ SKLENĚNÉ PAPÍROVÉ MINERÁLNÍ A SKLENĚNÉ ROHOŽE Jedná se o rohože z vláknitého čediče opatřeného hydrofobizací. Rohože se pokládají jako Nezatížené izolace uvnitř víceplášťových střech. Délka rohoží se řídí tloušťkou rohože tak, aby s nimi byla možná ruční manipulace MINERÁLNÍ DESKY Jedná se o desky z lisované minerální vaty s kolmou nebo podélnou orientací vláken s různým stupněm tuhosti (a únosnosti). Desky jsou tvarově stálé. K podkladu se lepí horkým asfaltem nebo polyuretanovým lepidlem. Případně se mechanicky kotví talířovými hmoždinkami. POZOR DESKY S KOLMÝM VLÁKNEM NENÍ VHODNÉ KOTVIT HMOŽDINKAMI MUSÍ BÝT JEŠTĚ PŘEKRYTY TUHOU DESKOU Z PODÉLNĚ ORIENTOVANÝCH VLÁKEN. Minerální desky jsou nehořlavé PLASTOVÉ DESKY (EPS) STABILIZOVANÝ PĚNOVÝ POLYSTYRÉN s označením pevnosti EPS 70S, EPS100S, EPS150S vhodný pro obecné použití. Pokud jsou v souvrství dvě vrstvy tepelné izolace z polystyrénu, pak spodní vrstva se může pokládat z EPS s nižší pevností, obráceně ne! (XPS) EXTRUDOVANÝ POLYSTYRÉN (UZAVŘENÁ STRUKTURA S PRAKTICKY NULOVOU NASÁKAVOSTÍ A VYSOKOU PEVNOSTÍ) (PU) DESKY Z EXPANDOVANÉHO POLYURETANU Pozor polyuretan vytváří při požáru větší teplo než polystyrén. Desky se kotví mechanicky nebo se lepí PU lepidlem, případně stavebně-izolačním asfaltem (za horka). 19

20 SKLENĚNÉ DESKY - PĚNOSKLO Dokonale tuhý materiál vhodný do souvrství s velkým zatížením. Může tvořit ideální parozábranu. Lepí se horkým asfaltem, spáry a povrch se zalévají horkým asfaltem nebo se přes desky nataví těžký asfaltový pás. Pozor namočený nesmí být vystaven mrazu! Nepoužívat jako izolace do obrácené skladby střechy OSTATNÍ IZOLACE Čedičová vlákna a speciálně upravený papír lze foukat do nepřístupných dutin střech. Podobně lze aplikovat na místě expandovaný polyuretan, který vytváří vzduchotěsnou clonu. 20

21 32.7 JEDNOPLÁŠŤOVÉ STŘECHY CARAKTERISTIKA jednotlivé střešní vrstvy jsou kladeny kontaktně na sebe v současnosti nejčastější řešení ROZDĚLENÍ JEDNOPLÁŠŤOVÝCH STŘECH PODLE UMÍSTĚNÍ HYDROIZOLAČNÍ VRSTVY Jednoplášťová střecha s TRADIČNÍM pořadím vrstev hydroizolace je NAD tepelnou izolací Jednoplášťová střecha s OBRÁCENÝM pořadím vrstev hydroizolace je POD tepelnou izolací Jednoplášťová střecha s OBRÁCENÝM pořadím vrstev S DOPLŇKOVOU TEPELNOU IZOLACÍ ( DUO STŘECHA) hydroizolace je MEZI DVĚMA VRSTVAMI tepelné izolace tzv. DUO skladba. Tato skladba se v poslední době doporučuje jako základ pro zelené střechy ROZDĚLENÍ JEDNOPLÁŠŤOVÝCH STŘECH PODLE UMÍSTĚNÍ TEPELNÉ IZOLACE VŮČI NOSNÉ KONSTRUKCI Jednoplášťová střecha S IZOLACÍ NAD NOSNOU KONSTRUKCÍ 99% STŘECH UMOŽŇUJE DOKONALE OBALIT KONSTRUKCI BUDOVY STŘEŠNÍM PLÁŠTĚM BEZ TEPELNÝCH MOSTŮ Jednoplášťová střecha S IZOLACÍ POD NOSNOU KONSTRUKCÍ 1% STŘECH PRO BĚŽNÉ BUDOVY SE NEHODÍ, VYTVÁŘÍ SYSTÉM TEPELNÝCH MOSTŮ, POUŽÍVÁ SE POZE U ZVLÁŠTNÍCH KONSTRUKCÍ BUDOV SE ZAVĚŠENOU STŘECHOU A KONSTRUKČNÍM SYSTÉMEM VYSUNUTÝM VNĚ BUDOVY ROZDĚLENÍ JEDNOPLÁŠŤOVÝCH STŘECH PODLE VĚTRÁNÍ STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ Jednoplášťová střecha NEVĚTRANÁ 99% STŘECH UMOŽŇUJE DOKONALE OBALIT KONSTRUKCI BUDOVY STŘEŠNÍM PLÁŠTĚM BEZ TEPELNÝCH MOSTŮ, V JEJÍ SKLADBĚ JE DŮSLEDNĚ POUŽITO PAROZÁBRANY POBLÍŽ VNITŘNÍHO LÍCE Jednoplášťová střecha S VĚTRACÍMI KANÁLKY JEDNÁ SE O PŘEKONANOU TECHNOLOGII JEDNOPLÁŠŤOVÝCH STRECH Z OBDOBÍ PŘED CCA LETY, KDY NEBYLY BĚŽNĚ UŽÍVÁNY KVALITNÍ PAROZÁBRANY. CÍLEM ÚZKÝCH KANÁLKŮ VYTVOŘENÝCH MEZARAMI V TEPELNÉ IZOLACI BYLO ODVĚTRAT PŘÍPADNOU VLHKOST Z IZOLAČNÍCH VRSTEV, KTERÁ PROSTOUPILA Í DO SOUVRSTVÍ PŘES NOSNOU VRSTVU STŘECHY 21

22 32.8 ZELENÉ STŘECHY CARAKTERISTIKA jedná se o zvláštní konstrukci jednoplášťové střechy, která umožňuje pěstování rostlin a pohyb osob na střešní ploše ROZDĚLENÍ ZELENÝCH STŘECH PODLE INTENZITY RŮSTU ROSTLIN EXTENZIVNÍ STŘEŠNÍ ZELEŇ ÚNOSNOST KCE STŘECHY DO 300 kg/m -2 TENKÁ VRSTVA SUBSTRÁTU UMOŽŇUJE PĚSTOVAT POUZE BYLINY, TRAVINY A DROBNÉ ZAKRSLÉ FORMY KEŘŮ S VYSOKOU ODOLNOSTÍ PROTI SUCHU A MRAZU. INTENZIVNÍ STŘEŠNÍ ZELEŇ ÚNOSNOST KCE STŘECHY cca 1000 kg/m -2 VRSTVA SUBSTRÁTU UMOŽŇUJE PĚSTOVAT VĚTŠÍ SORTIMENT ROSTLIN (STROMY JSOU VŠAK VYJÍMKOU, VŠTŠINO MAJÍ SAMOSTATNÉ JEDNOU DANÉ STANOVIŠTĚ) ROZDĚLENÍ ZELENÝCH STŘECH PODLE SKLONU MÍRNĚ SKLONITÉ DO 20 O UŽIVATELSKY NEJPŘÍJEMNĚJŠÍ STŘEDNĚ SKLONITÉ DO 40 O UŽIVATELSKY OBTÍŽNĚ VYUŽITELNÉ, SUBSTRÁT JIŽ MUSÍ BÝT ZAJIŠTŠN PROTI POSUVU STRMÉ SE SKLONEM PŘES 40 O PRO BĚŽNÝ POHYB NEVYUŽITELNÉ, PRO SUBSTRÁT MUSÍ BÝT OSAZENA SPECIÁLNÍ CERTIFIKOVANÁ KONSTRUKCE SE SPECIÁLNÍMI KONTEJNERY NA SUBSTRÁT. OBECNÉ ZÁSADY ZŘIZOVÁNÍ ZELENÝCH STŘECH Z POHLEDU STAVEBNÍHO TECHNIKA ZÁKLADEM JE DOSTATEČNÁ ÚNOSNOST NOSNÉ KCE STŘECHY POUŽITÍ BEZPEČNÉ HYDROIZOLACE ZABEZPEČENÉ PROTI PRORŮSTÁNÍ KOŘENŮ BEZPEČNÝ VSTUP NA STŘECHU, ZÁBRADLÍ, DVEŘE ŠPINAVÁ VODA ZE ZAHRADY NESMÍ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ SMÁČET BĚŽNOU FASÁDU DEŠŤOVÁ VODA MUSÍ BÝT ODVEDENA Z POVRCHU SUBSTRÁTU, Z VRSTVY NAD AKUMULAČNÍ VRSTVOU A Z HYDROIZOLACE ZELENÁ STŘECHA NESMÍ OHROŽOVAT SVÉ OKOLÍ ZVÝŠENOU PRAŠNOSTÍ, PROTO JE NA MÍSTĚ PAMATOVAT NA MONITORING MNOŽSTVÍ VODY V AKUMULAČNÍ VRSTVĚ A UVAŽOVAT O AUTOMATICKÉ KAPÉNKOVÉ ZÁVLAZE SKLADBY NEVĚTRANÝCH JEDNOPLÁŠŤOVÝCH STŘECH: 22

23 23

24 24

25 25

26 26

27 27

28 28

29 29

30 30

31 31

32 32

33 33

34 34

35 35

36 36

37 32.9 VÍCEPLÁŠŤOVÉ STŘECHY CARAKTERISTIKA jednotlivé střešní pláště jsou od sebe odděleny provětrávanou vzduchovou mezerou (zpravidla propojenou s vnějším vzduchem). Nejčastěji se setkáme s dvouplášťovými střechami ROZDĚLENÍ VÍCEPLÁŠŤOVÝCH STŘECH PODLE VELIKOSTI ODVĚTRÁVANÉ MEZERY Nepřístupná odvětrávací mezera Průlezná odvětrávací mezera Průchozí odvětrávací mezera (sem prakticky mohou patřit i historické půdy ROZDĚLENÍ PODLE ZPŮSOBU ODVĚTRÁNÍ VÍCEPLÁŠŤOVÝCH STŘECH Samotížné odvětrání - Nucené odvětrání (pomocí vzduchotechniky) HLAVNÍ ZÁSADY PLOCHÝCH VÍCEPLÁŠŤOVÝCH STŘECH VĚTRACÍ OTVORY musí být umístěny rovnoměrně po celém obvodu provětrávané mezery musí být opatřeny protidešťovými žaluziemi a síťkou proti hmyzu je vhodné, aby byly větrací otvory na jedné straně budovy níž než na druhé straně o cca 600 mm. Potom platí, že výše umístěné otvory by měly mít asi o 1/3 větší plochu čím jsou půdorysné rozměry střechy větší, tím obtížnější je provětrání otvory pouze po obvodu střechy a nastává nutnost použít odvětrávací komínky v ploše střechy OCHRANA TEPELNÉ IZOLACE tepelná izolace je většinou lehká minerální rohož nebo deska s otevřenou strukturou. Ta musí být chráněna proti pronikání prachu, který ucpává po čase mezery mezi vlákny izolace a zhoršuje vlastností izolace. Nejvhodnější ochranou se jeví difúzní fólie, která zároveň chrání izolaci proti vzdušné vlhkosti a případné kondenzační vodě difúzní fólie by měla být stabilizována přitížením (např. kačírkem). Zejména v neprůlezné vzduchové mezeře. PROVĚTRÁVACÍ OTVORY podepření nosné konstrukce druhého pláště musí být provedeno bez tepelných mostů. Pokud je k podepření použito stěn a spádových klínů, je nutné v těchto udělat dostatek provětrávacích otvorů v příčném i podélném směru. 37

38 DDRUHÝ PLÁŠŤ musí mít na straně do provětrávané vrstvy dostatečnou teplotu (dostatečný tepelný odpor odpovídající asi 40mm polystyrénu). Pokud nelze zajistit tepelný odpor 2. pláště, možné opatřit spodní stranu tohoto pláště pórézním nasákavým nástřikem, který omezí odkapávání zkondenzované vody do tepelné izolace. 38

39 39

40 40

41 41

42 42

43 43

44 32.10 SLOVO ZÁVĚREM Ploché střechy jsou v současné době systémově bezporuchové konstrukce za předpokladu, že všichni zúčastnění na procesu jejich návrhu a výstavby VĚDÍ COÍ ČINÍ. V opačném případě TRA LA LA. Z.H. 44