BH02 Pozemní stavitelství

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "BH02 Pozemní stavitelství"

Renáta Marešová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 BH02 Pozemní stavitelství Zastřešení budov A)Krovové soustavy B) Ploché střechy

2 Střecha = nosná střešní konstrukce + střešní plášť (nenosná konstrukce - 1 a více) Dle sklonu střechu dělíme na -plochá (sklon 1 až 5 )- ČSN sklonitá šikmá (sklon 5 až 45 ) - strmá (sklon 45 až 90 ) Střecha - střešní konstrukce stavební konstrukce nad chráněným (vnitřním) prostředím, vystavená přímému působení atmosférických vlivů, podílející se na zabezpečení požadovaného stavu vnitřního prostředí vobjektu. Uspořádání -sestává se z nosné střešní konstrukce + jednoho nebo několika střešních plášťů oddělených vzduchovými vrstvami + doplňkových konstrukcí a prvků. Střešní plášť nenosná konstrukce část střechy, která je doplněna některými z dále uvedených vrstev: -hydroizolační, -tepelně izolační, -spádová, podkladní, -parotěsná, expanzní, pojistná nebo pomocná hydroizolační, -podhledová (dle požadavků).

vnitřního prostředí vobjektu. Uspořádání -sestává se z nosné střešní konstrukce + jednoho nebo několika střešních plášťů oddělených vzduchovými vrstvami + doplňkových konstrukcí a prvků.

3 Požadované vlastnosti: Hydroizolační základní požadavek ochrany Tepelně izolační - vrstva zajišťující požadovaný teplotní stav vnitřního prostředí, bránící zejména nežádoucímu úniku tepla z objektu - Akustické neprůzvučnost vzduchová a kročejová-dle typu střechy -Trvanlivost (životnost)- závisí na kvalitě provedení a vlastnostech použitých materiálů a prvků - Spolehlivost (mechanická, fyzikální) - Požární, hygienické a ekologické. Faktory působící na střechu: - mechanické a dynamické namáhání střech odolnost vůči zatížení nahodilému (klimatická-sníh, voda, vítr), zatížení teplotou (sluneční záření), -hydro fyzikální namáhání požadavek je kladen na nepropustnost vody a vlhkosti v kapalném skupenství do střešních prostor, - vlhkostní stav a režim -dosažení příznivého vlhkostního stavu střechy (např. pokles pevnosti, zvýšení hmotnosti, objemové změny, snížení tepelně izolačních vlastností střechy), které by ohrozily funkce střechou plněné, - korozní namáhání střech odolnost vůči chemickým, tepelným, biologickým, elektromagnetickým a atmosférickým vlivům.

4 Tvary sklonitých střešních konstrukcí

5 Sklonité střechy - řešení štítu

6 Zakončení schodiště u půdního prostoru

7 Sklonité střechy - krovové soustavy -vazníkové střechy

8 Krovové konstrukce podle systému nosné soustavy Hambalková soustava Vlašská soustava Ránkova soustava Soustava pilových střech Ardantova soustava Vaznicové soustavy (stojatá stolice, ležatá stolice, atd.) Soustava věžních krovů Vazníkové soustava Rámové soustavy Skruže Úsporné soustavy samonosných střešních rovin Kombinované soustavy

soustavy (stojatá stolice, ležatá stolice, atd.

9 1. Hambálková soustava Bez stropnice Se stropnicí

10 2. Vlašská soustava Trojité věšadlo Ondřejovy kříže Jednoduché věšadlo

11 3. Ránkova soustava

12 4. Soustava pilových střech 5. Ardantova soustava

13 Prvky krovové soustavy Vaznicové Základním nosným prvkem je vodorovný trám - VAZNICE Šikmá střecha sklon do 45 Strmá střecha sklon větší 45

14 Vaznicové soustavy Název je odvozen od způsobu podporování, tzv.vaznicemi (podélné vodorovné prvky - trámy). -Vaznice - Vodorovné prvky, které jsou podporovány v plných vazbách svislým nebo šikmým sloupkem a šikmými vzpěrami a pásky. Vaznice může být podle polohového umístění vkrovu: Pozední tzv. pozednice -plně uložené na obvodové stěně objektu, kotvené do stropní konstrukce či nadezdívky po 1,5-2,0 m, Střední -umístěné mezi okapem a hřebenem střechy, Vrcholová - nazývané hřebenové - umístěné v hřebeni krovu. - Krokve - Šikmé prvky, které jsou na vaznice osedlány. Osová vzdálenost krokví se pohybuje od 0,8 do 1,2 m. Volná vzdálenost krokví mezi podporami (vaznicemi) se doporučuje max. 4,5 m. Vzdálenost od podpory krokve (střední vaznice) k volnému hřebeni se doporučuje max. 2,5 m s doplněním vrcholovou kleštinou. Volný konec krokve přesahující podporu (pozednici) v místě římsy se doporučuje max. 1,5 m.

pozednice -plně uložené na obvodové stěně objektu, kotvené do stropní konstrukce či nadezdívky po 1,5-2,0 m, Střední -umístěné mezi okapem a hřebenem střechy, Vrcholová - nazývané hřebenové -

15 Pásky - Šikmé prvky namáhané na tlak, které se navrhují čtvercového průřezu. -u středních plných vazeb jsou oboustranné, -u krajních plných vazeb (je-li plná vazba umístěna u štítu) jednostranně, -pásky spolupůsobí při přenášení zatížení zvaznic do sloupků, zkracují rozpětí vaznic, -pásky zajišťují podélnou tuhost vaznicových soustav (tzv. zavětrování). Vazné trámy ve směru kolmo k hřebeni - uloženy na obvodových stěnách. zpožárních důvodů -spodní plocha vazného trámu minimálně 80 mm nad úrovní nášlapné vrstvy podlahové konstrukce. Šikmé vzpěry Začepovány do sloupku a vazného trámu. Spolupůsobí se sloupky při roznášení zatížení na vazný trám. Spolupůsobí při ztužení plné vazby v příčném směru. Kleštiny Zajišťují příčné ztužení plných vazeb (svázání vaznic, sloupků a krokví vplných vazbách), Kleštiny se osazují vždy ve dvojici v místech vaznic: kleštiny dolní vážou krokve plné vazby nebo pozednice k sloupkům nebo vzpěrám kleštiny horní (střední) vážou vzájemně krokve v plné vazbě, střední vaznice a sloupky (u větších rozponů krovů mohou být ve více úrovních podle polohy vaznic) kleštiny vrcholové mohou se užít pro zajištění vrcholového spoje krokví v plné vazbě a vrcholové vaznice

vaznic, -pásky zajišťují podélnou tuhost vaznicových soustav (tzv. zavětrování). Vazné trámy ve směru kolmo k hřebeni - uloženy na obvodových stěnách.

16 Stojatá stolice vazný trám namáhán na TLAK Ležatá stolice - vazný trám namáhán na TLAK Věšadla - vazný trám namáhán na TAH Vzpěradla - vazný trám namáhán na TAH Mansardové krovy Kombinované soustavy Vaznicové soustavy dle typu a polohy sloupků

TAH Vzpěradla - vazný trám namáhán na TAH Mansardové krovy

17 Stojatá stolice

18 Ležatá stolice Kombinovaná stolice

19 Schéma plné vazby stojaté stolice Axonometrie vaznicové soustavy

21 Plná vazba Vaznice (na ní osedlaná krokev) je podporována svislým nebo šikmým sloupkem a šikmými pásky. Vzdálenost plných vazeb se doporučuje max. 4,5 m. Mezi plnými vazbami jsou zpravidla tři vazby prázdné tzv. jalové (vaznice bez podpory, leží na ni pouze krokev). Krajní plné vazby, vaznice je uložena na štítové stěně pokud je nosná (tl. 300 mm a více) nebo má zděné pilíře. Vzdálenost od nosného štítu kprvní plné vazbě krovu je maximálně přes 3 krokvová pole, max m. Vzdálenost krokví od štítu maximálně 300 mm-osově (vzdálenost, bez statického posouzení). U nenosného štítu se první plná vazba umísťuje zpravidla přes jedno krokvové pole.

22 Stojatá stolice valba / polovalba

23 Krov se zkráceným vazným trámem tzv. Bačkora

24 Věšadla

25 Vzpěradla

26 Mansardové střechy Mansardové krovy

27 Pultové krovy

28 Základní tesařské spoje Provedení spojů jednotlivých konstrukčních prvků a stykování konstrukčních prvků v tradičních dřevěných krovech bylo provedeno zejména spoji: tesařskými hřebíkovými vrutovými svorníkovými a kolíkovými Většinou se provádí kombinace spojů (např. tesařské spoje doplněné kolíky, hřebíky nebo svorníky).

29 Osazení vazného trámu, osazení pozednice

30 7. Věžové soustavy 8. Vazníky

31 Odvodnění šikmých střech Odvod vody z každé střešní roviny do okapních žlabů (vodorovný) a následně odvodním potrubím (svislý) do kanalizace. Průměr je odvislý od odvodňované plochy, min. 100 mm. Materiál plech měděný, pozink, plast, nerez. Žlabové háky připevněné ke krokvi (z pásoviny 25 x4mm)

32 Odpadní dešťové -potrubí Průřez. plocha dle odvodňované plochy. Přesahy zasunutí 60 mm. Uchycení odpadních trub pomocí zděří do fasády

33 Krytina šikmých střech chrání vnitřní prostředí před nepříznivými vlivy, ale není vodotěsná. Dle materiálu vč. sklonu: -tašková keramická (25 ) - Tondach, - tašková betonová (22 ) - Bramac, -břidlicová (30 )- přírodní kámen, -vláknocementová (šablony, vlnité desky) -Cembrit, -plechová (profilovaná, hladká (7 ) ) - Ranilla, - bitumenová(neboli asfaltovláknitá (15 ) ) -asfaltový šindel (20 ), -dřevěný šindel (20 ), -došky (45 ) sláma, suchá tráva Sklon je odvislý od druhu střešní krytiny.

Podobné dokumenty

ZASTŘEŠENÍ BUDOV 1. Sklonité střechy

Pozemní stavitelství ZASTŘEŠENÍ BUDOV 1. Sklonité střechy Ing. Jana Pexová 01/2009 Doporučená a použitá literatura Normy ČSN: ČSN 73 4301 Obytné budovy ČSN EN 1991-1 (73 00 35) Zatížení stavebních konstrukcí