2. STAV PROBLÉMU Zdravotní stav lesů

Transkript

1 1. ÚVOD Velcí živočichové, deklarovaní jako zvěř, do příslušných lesních ekosystémů nepochybně patří. Pokud se přikláníme k ekosystémovému chápání lesa, musí zde být nejen původní společenstva rostlin (producenti), ale i živočichů (konzumenti). Obě dvě skupiny však musí být ve vzájemném poměru, který nedovolí, aby konzumenti ohrozili přirozený vývoj producentů, jinak by potravně ohrozili sami sebe. V přirozených lesích se potřebná rovnováha nastoluje automaticky, a to díky přirozeným predátorům, nemocem a povětrnostním podmínkám. V hospodářských lesích, kde se myslivecky hospodaří, platí zásada vyváženého vztahu také. Díky změněné dřevinné skladbě však může být úživnost menší nebo vlivem chovu početné zvěře a nepůvodních druhů poškozování lesa větší. Nastolení potřebné rovnováhy musí tedy řešit lesnický i myslivecký hospodář. Ke zvýšení úživnosti nyní může dojít díky příklonu lesnické politiky a praxe k tzv. trvale udržitelnému až přírodě blízkému hospodaření v lese. To staví na druhové skladbě dřevin, která je blízká původní, a na využívání procesů probíhajících v přirozených lesích, přičemž zásadním procesem je přirozená obnova pomocí semenáčků dřevin. Tyto semenáčky, zvláště pak některých druhů dřevin, jsou významnou potravou zvěře. Okus tak ve velké většině případů značně prodlužuje, nebo dokonce zcela znemožňuje obnovu a les se pak musí zakládat uměle a nákladně ochraňovat. Od úživnosti přírodního prostředí, tedy honitby, by měly být odvozeny optimální stavy zvěře. Cílem práce je tedy navrhnout optimální stav, kdy okus nebude mít vliv na přirozenou obnovu lesa. Při vyšším poškození by měla následovat opatření jak ze strany lesníků, tak i ze strany myslivců k minimalizaci těchto škod. Stav přirozeného zmlazení listnatých i jehličnatých dřevin sledujeme na transektech. Sledujeme i poškození dřevin na těchto transektech, vliv tohoto poškození na růst a vývoj dřevin a početnost dřevin. Vzniklé škody musíme srovnat se stavem zvěře vyskytující se v honitbě a rozlišit okus na zimní a letní období. 5

2 2. STAV PROBLÉMU 2.1. Zdravotní stav lesů Lesy pokrývají 33 % území České republiky. Mají několikerý zásadní význam, představují např. přirozené biotopy velké části domácích druhů rostlin a živočichů, jsou zdrojem dřeva, výrazně ovlivňují místní klima, přispívají k ochraně před povodněmi a brání erozi. Zajištění těchto důležitých funkcí ovšem brání špatný stav českých lesů. Lesy nadále chřadnou. Opakovaně dochází k případům hynutí porostů na větších či menších plochách vinou houbových chorob, napadení kůrovci i dalšími druhy hmyzu a polomů. Takzvané kalamitní těžby - tedy neplánované, vynucené vytěžení stromů, které z nějakého důvodu náhle uhynuly v místech, kde se zatím nemělo kácet - v posledních letech tvoří až desítky procent produkce dřeva (MZe 2005). Velká část lesů je silně poškozována spárkatou zvěří okusem, loupáním a ohryzem. Přemnožená zvěř okusem poškozuje a ničí zejména mladé listnaté stromky a jedle, výrazně také snižuje druhovou rozmanitost bylinného a křovinného patra. Brání tak přirozené obnově lesa - tedy tomu, aby mladé stromky vyrostly samy ze semen starších stromů. Mladé uměle vysázené stromky se musí chránit oplocenkami, plastovými tubusy a dalšími prostředky, což vyžaduje značné ekonomické náklady a možnosti přirozené obnovy lesů velmi limituje. Mechanické ochrany stromků jsou navíc málo účinné. Přemnožená spárkatá zvěř je tak nyní klíčovou překážkou revitalizace našich lesů i jejich uvedení do stavu blízkého přírodě. Podle Zatloukala, (1995) rozdělujeme příčiny chřadnutí následovně: a) vnější příčiny antropické imise a kyselé srážky změny klimatu b) vnitřní příčiny nevhodná druhová skladba narušení genofondu lesních dřevin nešetrné způsoby hospodaření škody zvěří 6

3 2.2. Současný stav, rozsah a vývoj škod zvěří Škody způsobené zvěří na lesních porostech patří k největším škodlivým vlivům vůbec. Podíl působení druhů zvěře na škodách se mění podle četnosti jednotlivých druhů zvěře a složení lesních porostů. Havránek (1993) uvádí, že škody okusem se za posledních 30 let měnily přibližně takto: zvěř jelení z 35 % na 40 % zvěř srnčí ze 47 % na 31 % zvěř zaječí ze 13 % na 3 % zvěř mufloní ze 2 % na 21 % ostatní zvěř z 3 % na 5 % Škody loupáním a ohryzem se měnily takto: zvěř jelení z 96 % na 73 % zvěř mufloní ze 2 % na 25 % ostatní zvěř ze 2 % na 2 %. Okusem letorostů a pupenů poškozuje zvěř mladé porosty jednak snižováním transpirační plochy a jednak, v případě terminálního pupene, dočasným popřípadě trvalým deformováním kmene. Ohryzem je poškozována spárkatou zvěří kůra stromů v době vegetačního klidu, kdy neproudí míza, nebo je-li kůra stromů zmrzlá. Na ráně jsou patrny stopy řezáků zvěře. Loupání naopak působí zvěř v době vegetační, tedy v plné míze. Tyto škody omezují možnost nápravy, ovlivňují výsledky lesního hospodaření a jejich dopad se projevuje dle Zatloukala (1995) takto: snížením mechanické stability lesních porostů v důsledku ohryzu a loupání zvýšenou dispozicí poškozených porostů vůči sekundárním chorobám, škůdcům a imisní zátěži snižováním druhové diversity a ekologické stability v důsledku selektivního okusu a vytloukání znehodnocení dřeva v důsledku mechanického poškození ohryzem a loupáním a výskyt hnilob ztrátami na přírůstu v důsledku prodloužení doby zajištění kultur snížením zakmenění porostů silně poškozených loupáním a ohryzem snížením vitality silně poškozených porostů 7

4 ztrátami v důsledku pozdního zpracování či nezpracování rozptýlených nahodilých těžeb ve zvěři poškozených porostech kvalitativními ztrátami na dřevní produkci provozními náklady v poškozených porostech vyšší potřeby vylepšení kultur v důsledku úhynu způsobeného okusem a vytloukáním prodloužení doby ošetřování kultur v důsledku jejich pomalejšího odrůstání práce navíc spojená se zpracováním vyššího podílu nahodilých těžeb snížení podílu přirozené obnovy provozními náklady spojenými s prevencí a ochranou proti škodám působených zvěří zvýšením rizika zániku lesa v imisních či jinak vážně poškozených oblastech v důsledku ztížení až znemožnění obnovy lesa snižování genetické diversity lesních porostů oslabené plnění některých mimoprodukčních funkcí lesa Tab. 1 Škody způsobené zvěří v tis. Kč podle krajů (ČSÚ, VÚLHM) Region Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Pardubický Královehradecký Ústecký Liberecký Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký Severomoravský Celkem ČR Z těchto faktorů vyplývá, že snížení škod, které působí zvěř na lesních porostech, musí zohlednit lesníci jak z hlediska ekonomického, tak i myslivci z hlediska chovatelského. Abychom počty 8

5 zvěře eliminovali, musí dojít k vyváženému stavu mezi stavem zvěře a stavem lesa. Kde se nachází větší podíl přirozené obnovy, tam by neměli myslivci stavět krmná zařízení, aby škody byly co nejmenší a ne naopak Faktory ovlivňující ztráty působené zvěří Okus dřevin je významným limitujícím faktorem úspěšného odrůstání listnatých i jehličnatých dřevin. V lesním prostředí, které není narušené činností člověka, působí mezi jednotlivými složkami ekosystémů vztahy, které zajišťují vysokou druhovou diverzitu rostlinných a živočišných společenstev. Nejvýznamnějším faktorem, týkajícím se okusu zvěře, je početní stav zvěře, který je závislý na mnoha okolnostech. Klidový faktor má za následek, že když je zvěř často rušena, tak se soustřeďuje do malých částí lesa, kde pak může působit větší ztráty okusem, ohryzem či loupáním. Velký význam na okus má i potravní složení zvěře. Při nedostatku přirozené potravy pro zvěř (listnáče, keře, byliny), při nedostatku lesních luk a pastvin či políček pro zvěř, hledá zvěř potravu v atraktivních dřevinách čímž způsobuje velké škody. Při zimním okusu má vliv i kvalita přikrmování, když zvěř v zimním období strádá, způsobuje škody okusem. Nadměrné stavy zvěře bychom měli redukovat průběrným odstřelem, aby byly škody co nejmenší, neměli bychom dopustit nadměrný výskyt dané zvěře v lokalitě nad normovaný stav zvěře. V neposlední řadě působí na zvýšený okus klimatické podmínky jako např. vysoká sněhová pokrývka, slunná místa atd Hospodaření v porostech poškozených zvěří Dřeviny poškozené ohryzem či loupáním trpí hnilobou dřeva, mechanická poranění kmenů smrku jsou infikována pevníkem krvavějícím Stereum sanguinolentum (Černý, 1989). Zabarvení dřeva snižuje mechanicko-fyzikální vlastnosti dřeva. Tyto stromy jsou v důsledku poškození dále poškozovány abiotickými činiteli a kvůli tomu jsou ohroženy i okolní zdravé dřeviny v důsledku volnějšího zápoje. U mýtních porostů se doporučuje postupovat tak, aby nebyly ohroženy okolní stromy. Při větším rozsahu těchto škod se doporučuje volit krátkou obnovní dobu a nízké obmýtí let (Vicena, 1995). U probírkových porostů postupujeme zdravotním výběrem. Probírkové porosty ve věku 50-ti let s poškozením do 9 % se neprojeví negativně na kvalitě budoucích mýtních porostů, kdežto 9

6 poškození ve stejném věku ale rozsahu poškození do 50 % se v mýtním věku projeví zastoupením nevhodných a nekvalitních stromů a může dojít k jejich rozpadu (Vicena, 1995) Normované stavy zvěře Normovaný stav je maximální povolený stav, kdy zvěř neškodí ekosystému. Je to maximální povolená hranice počtu zvěře o určité hustotě. Je určen vyhláškou Mze č. 491/2002 Sb. Při překročení tohoto stavu dochází buď k odstřelu nebo k odchytu zvěře. Přírodní podmínky byly zahrnuty do čtyř jakostních tříd, pro které byla stanovena tzv. normovaná početnost na 1000 ha plochy. Toto rozdělení platí pro všechny druhy zvěře. Obecně stavem zvěře rozumíme množství jednotlivých druhů zvěře, které se myslivci snaží udržovat mezi kmenovým a normovaným stavem, přičemž kmenový stav je minimální stav, kdy množství zvěře o určité hustotě zajišťuje přirozenou reprodukci. Kmenový stav udává stejně jako normovaný stav vyhláška Mze č. 491/2002 Sb. 10

7 3. METODIKA 3.1. Hodnocení okusu Okus dřevin byl sledován na transektech o rozměru 3 x 100 m. Transekty byly tvořeny v porostu nad 70 let se sníženým korunovým zápojem (80 % a méně), ve kterých lze očekávat přirozené zmlazení nebo vývoj keřového patra. Byly sledovány všechny dřeviny od výšky 10 cm až do 200 cm výšky. Délka transektu byla vybrána proto, aby bylo objektivně zachyceno a zhodnoceno dostatečné množství dřevin na dané ploše. Počet transektů vychází z konkrétních podmínek a potřeb monitoringu, souvisí s proměnlivostí stanovištních podmínek a druhem chované zvěře. Je doporučen (Čermák, Mrkva 2003) asi 1 transekt na ha porostů nad 70 let. Transekty označujeme barvou na středové stromy. Okus hodnotíme u všech dřevin vyskytujících se na ploše od počátku jejich vývoje do výšky 200 cm. Sledujeme vlastní poškození jedince v daném období. Poškození dřevin bylo sledováno ve dvou obdobích, zimní okus v jarním období (duben-květen) a letní okus na podzim (září). Do letního okusu jsem zařadil i okus zimní z toho důvodu, že dřevina poškozená zimním okusem nedosáhne vysoké kvality, i když není letním okusem vůbec poškozena. Souhrnně jsem ale tyto výsledky uvedl pod jednotný název letní okus. Dále rozdělujeme dřeviny na tzv. běžné, pro zvěř snadno dosažitelné, jako je buk lesní a smrk ztepilý, a na tzv. atraktivní dřeviny, které zvěř poškozuje častěji, např. jedle bělokorá, javor klen, jeřáb ptačí, jasan ztepilý, habr obecný a dub letní a zimní. Výsledky šetření jsou uváděny procentuelně a to v jednotlivých obdobích a dle druhu dřevin. Pro každé stanoviště byla vypracována tabulka poškození okusem. 11

8 4. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 4.1. Poloha Městys Deblín se nachází 7 km od Tišnova a leží 30 km západně od Brna. Katastrální území městyse, který má výměru 1485 ha, je z přibližně poloviny na náhorní plošině, která je intenzivně zemědělsky využívaná. Rozsáhlé lesní komplexy obklopující tuto plošinu mají značně členitý reliéf. Nadmořská výška činí 475 m. n. m. Lesní porost zde spravují Lesy města Brna, honitbu zde má v pronájmu Myslivecké sdružení Deblín. V honitbě je chován srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). V honitbě byl viděn i jelen lesní (Cervus elaphus).ale pouze krátkodobě Geologie Geologické podloží k.ú. Deblín budují v jeho západní části proterozoické horniny skupiny Bílého potoka-sericiticko-biotitické až chloriticko-muskovitické ruly, fylity, převážně sericitické až chloriticko-sericitické, většinou laminované s polohami kvarcitických fylitů. Doplňují je omezené výchozy krystalických vápenců a sericitických kvarcitů. Ve východní části k.ú. geologické podloží budují horniny brněnského a svrateckého masívu. Plošně převažují biotitické pararuly, místy migmatitizované až migmatity brněnského masívu, doplňuje je kataklastický a aplitický granit svrateckého masívu. Omezeně vystupují biotitickésericitické fylity a aplity. Z kvarterních sedimentů se zachovaly pouze zbytky pokryvu sprašových hlín, místy s úlomky hornin a akumulace deluviálních, převážně písčitohlinitých sedimentů. Dna údolí vyplňují holocénní fluviální, písčito-hlinité sedimenty a deluviofluviální písčito-hlinité sedimenty (Demek J. a kol., 1987) 4.3. Hydrologické a půdní poměry Celé řešené území náleží k oblasti nejméně vodné, specifický odtok je 0-3 l.s -1.km 2. Nejvodnější měsíce jsou únor a březen, retenční schopnost je velmi malá, odtok je silně rozkolísaný, koeficient odtoku je nízký. Tato oblast patří k oblasti se sezónním doplňováním zásob, nejvyšší stavy hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů jsou v březnu až květnu, nejnižší v prosinci a lednu, průměrný specifický odtok podzemních vod je l.s -1 km -2. V mozaice půdního pokryvu plošně převažují hnědé půdy a mělké hnědé půdy, na svahových sedimentech a sprašových hlínách illimerizované půdy. V úpatních polohách jsou slabě oglejené. V členitém reliéfu koluviální půdy. V nivách vodních toků jsou glejové půdy zrašeliněné a glejové půdy úzkých údolí. Nacházejí se zde hnědozemě illimerizované, hnědé 12

9 půdy a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí, středně těžké až těžké s přiznivým vodním režimem, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách, svorech a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry. Dále zde najdeme půdy mělké na všech horninách, lehké, v ornici většinou štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenitou až pevnou horninu, výsušné půdy, půdy na všech horninách lehké až středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. Místy se zde nachází glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolích včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky, středně těžké až velmi těžké občas zamokřené (Löw a spol., 2000) 4.4. Klimatické poměry Podnebí na rozhraní Českomoravské vrchoviny je poměrně teplé a mírně suché, což způsobuje poloha v mírném srážkovém stínu. Podnebí je značně modifikováno členitým reliéfem. Hojné jsou teplotní inverze a suché polohy na jižních svazích. Zájmové území náleží dle Mapy klimatických oblastí ČR 1: (Quitt, 1984) do klimatické oblasti MT 11. Pro upřesnění uvádím následující souhrn údajů, týkajících se podnebí. Tab. 2 Klimatické charakteristiky MT 11 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 0 a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu 7-8 Průměrná teplota v říjnu 7-8 Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

10 4.5. Hospodářské a taxační charakteristiky LS Deblín LS Deblín se nachází ve čtyřech vegetačních stupních: 1. dubový 38 ha 2. bukodubový 683 ha 3. dubobukový 1334 ha 4. bukový 1156 ha plocha (ha) ,11 358,64 247,24 480,26 321,59 270,12 200,21 216,45 270,27 159,21 160, ,64 56,34 24,09 48,08 43,95 49,57 44, věkový stupeň Graf 1 Plošné zastoupení věkových stupňů na LS Deblín BK 8% HB 5% JS 1% JV 1% LP 1% SM 40% DB 18% JD 5% MD 7% BO 14% Graf 2 Plošné zastoupení dřevin (%) na LS Deblín 14

11 V druhové skladbě dominuje smrk ztepilý Picea abies, následuje dub zimní Quercus petraea, borovice lesní Pinus sylvestris, buk lesní Fagus sylvatica a modřín opadavý Larix decidua. Jehličnaté dřeviny zaujímají 67 % porostní výměry a listnaté 33 %. Cílem hospodaření je zvýšení zastoupení listnatých dřevin. Průměrná lesní zásoba je 215 m 3 /ha (LHP) Početní stav zvěře MS Deblín Lesní porosty, ve kterých jsem sledoval poškození přirozené obnovy lesa okusem zvěří, spravuje Lesní správa Deblín, pozemky má v nájmu Myslivecké sdružení Deblín. Toto sdružení má celkovou výměru honitby 936, 0902 ha, z toho lesní pozemky činí 399, 9721 ha, zemědělské pozemky 520, 2536 ha a ostatní pozemky zde činí 15, 8645 ha. V honitbě je chována pouze zvěř srnčí, černá, bažantí a zaječí. KOP honitby činí 1,0, poměr pohlaví je 1:1 a sdružení se nachází ve III. jakostní třídě. Minimální stav srnčí zvěře je 15 ks, normovaný stav srnčí zvěře celkem je 64 ks, 24 ks srnců i srn, což činí 37,5 % a 16 srnčat tj. 25 %. Letní stav zvěře před lovem je 79 ks celkem. K odstřelu se počítá 6 ks srnců, srn i srnčat. K bylo v honitbě 61 ks srnčí zvěře celkem. Černá zvěř je v honitbě minimálně zastoupena 2 ks na 399 ha lesa a s chovem se s ní v této honitbě nepočítá ( Mysl 1, 2008). Bažantí zvěř je zařazena do bioindikační sítě Jihomoravského kraje a jeho minimální výskyt na 500 ha je 25 ks, normovaný stav čítá při poměru pohlaví 1:5 50 kusů, tj. 10 kohoutů a 40 slípek. Zaječí zvěř má v honitbě při výskytu 500 ha minimální stav 25 ks. Při poměrů pohlaví 1:1 a KOP 0,3 činí normovaný stav této zvěře v honitbě 60 kusů. 15

12 5. VÝSLEDKY POŠKOZENÍ 5.1. Monitoring okusu na transektech Transekt č. 1 se nachází v porostu o rozloze 6 ha. Jedná se o obecní les v polích s dominancí buku, příměsí habru, dubu zimního a borovice. V bylinném patře nalezneme kostřavu ovčí, strdivku nící, konvalinku vonnou, jestřábník lesní či kokořík vonný, při J a Z okraji ekoton s teplomilnými druhy (kručinka barvířská a německá, čilimníkovec černající a smolnička obecná). Tento porost má funkci v ÚSES jako interakční prvek. Věk porostu je odhadován na 84 let, zápoj je částečný s dobrou propustností světla. V zimním okusu zde byl nejvíce poškozen buk lesní a to z 29 %. Nejvíce jedinců bylo poškozeno ve výškovém intervalu cm. Celkově se na ploše vyskytovali jedinci s maximální výškou do 40 cm. Taktéž habr obecný byl poškozován do výšky 40 cm ovšem oproti buku v zanedbatelném množství. Letním okusem trpěl nejvíce bez černý a to z 33 %. Jelikož se bezu na transektu vyskytovalo málo, data mají nízkou vypovídající hodnotu. Nejvíce poškozen byl opět buk, když z 691 kusů bylo poškozeno 30 % jedinců. Habr byl letním okusem poškozen nepatrně více než v zimním období. V důsledku zimního okusu byly započítány poškozené dřeviny do okusu letního. Tyto dřeviny nevykazovaly takový přírůst, jelikož byly částečně narušeny. Pokud bychom zde chtěli z přirozeného zmlazení vychovávat následný mateřský porost, doporučil bych ochranu nátěry, jelikož se jedná o převážně bukový porost mezi poli, kam se zvěř stahuje z pastvy. Tab. 3 Poškození okusem - transekt č. 1 Stanoviště č. 1 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % BK BK HB HB Bez Bez Transekt č. 2 má výměru 1,5 ha, jedná se taktéž o obecní les. Vyskytuje se zde převážně habrové společenstvo s příměsí dubu zimního a buku. Pod plochou je louka, kde se často paství zvěř, jelikož se pod loukou nachází potůček s rybníčkem, a zejména v létě je toto místo hojně navštěvováno zvěří. V bylinném podrostu nalézáme kopytník evropský, kakost smrdutý a 16

13 mateřku trojžilnou. I tato plocha plní interakční prvek v ÚSES. Zápoj dřevin je taktéž mezernatý a světlo dopadá na plochu v dostatečném množství pro rozvoj přirozené obnovy. Zimním okusem trpěl nejvíce dub a to z 42 %. Nejvíce dřevin na ploše vykazuje habr a poškození zimním okusem utrpělo 23 % všech habrů. I buk se zde vyskytuje v hojné míře a je po dubu druhým nejokusovanějším druhem na tomto transektu s 31 % poškození. Nejpoškozenějšími dřevinami byly jedinci do výšky 40 cm. U habru se vyskytuje okus i na několika jedincích dosahujících až 70 cm výšky. V letním okusu je opět nejvíce poškozen bez a to 50 % ze všech jedinců (tab. 4). Dále utrpěl letním okusem více škod dub a to 33 % a buk 30 %. Nejvíce byl na ploše zastoupen habr a okusem bylo poškozeno 25 % této dřeviny. Jelikož v tomto porostu není habr cílovou dřevinou a nebudeme ho považovat za mateřskou dřevinu pro rozvoj tohoto porostu, neovlivní nám tento okus vývoj dalších, mnohem cennějších dřevin. Tab. 4 Poškození okusem - transekt č. 2 Stanoviště č. 2 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % HB HB BK BK DB DB Bez Bez Transekt č. 3 se nachází v oddělení 314 G, vyskytuje se na HS 451, zakmenění 7, lesní typ 4S2, plocha 0,77 ha, věk 117 let. Částečně sem dopadá světlo, které umožňuje podrostu životní podmínky alespoň na nižší úrovni. Jedná se o bukové společenstvo, které je doplněno habrem a javorem. Díky hustému zápoji je na této ploše minimum jedinců, kteří by doplnili tento porost po jeho smýcení. Z bylinného patra se zde vyskytuje pomístně kopytník evropský a mařinka vonná. Dub byl zimním okusem poškozen stoprocentně, jelikož se na ploše vyskytoval pouze jeden kus této velice atraktivní dřeviny. Buk se nevyskytoval na ploše také ve velké míře, ale jelikož není pro zvěř natolik atraktivní dřevinou jako dub, činí jeho ztráty pouhých 7 % stejně jako ztráty u javoru. Habr je vzhledem ke svému počtu na ploše poškozován minimálně. V letním okusu se intenzita okusu dřevin nepatrně zvýšila. Pro tento porost bych zvolil umělou obnovu lesa bez přirozené obnovy, jelikož na ploše se vyskytuje zanedbatelné množství jedinců, kteří by byli životaschopni po smýcení mateřského porostu. Je to zaviněno velkým zápojem a malým dopadem slunečních paprsků na povrch. 17

14 Tab. 5 Poškození okusem - transekt č. 3 Stanoviště č. 3 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % BK BK HB HB Bez Bez JV JV DB DB Transekt č. 4 se nachází taktéž v porostu 314 G na jeho odlehlejším okraji. Opět je zde zastoupeno převážně bukové společenstvo s doplněním javoru a habru. Propustnost světla není zcela výrazná, a proto nacházíme v podrostu menší množství zmlazujících se dřevin. V blízkosti transektu se nachází buková mlazina a plocha uměle zalesněná smrkem pichlavým, proto je zde větší výskyt zvěře. V nejbližším okolí se nenachází krmné zařízení, proto je zde díky výborným podmínkám vyšší výskyt zvěře. V zimním okusu byl nejvíce poškozován buk a to z 51 % z celkového počtu 121 jedinců na transektu. Ostatní dřeviny (javor, habr) nevykazují v zimním okusu poškození zvěří. Letním okusem byl stejným poměrem okousán buk, naopak javor a habr byly oproti zimnímu okusu poškozeny mírně. Tab. 6 Poškození okusem - transekt č. 4 Stanoviště č. 4 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % BK BK HB HB JV JV Transekt č. 5 se nachází v porostu 307 A 8 na hospodářském souboru 431 a lesním typu 4I1. Plocha porostní skupiny činí 10,66 ha. Porost vykazuje plné zakmenění. Nejvíce je v porostu zastoupen smrk (80 %) a borovice s modřínem shodně po 10 %. Díky plnému zakmenění je zápoj dokonalý, tudíž podmínky pro vznik přirozené obnovy nejsou pro tento porost nyní ideální, ale přesto se v něm vyskytuje poměrně mnoho dřevin, které by v budoucnu mohly být při proclonění matečných dřevin vychovávány a rozvíjeny přirozeně. Těsně vedle transektu se 18

15 nachází louka, která je mírně podmáčená. Zvěře se zde ale moc nevyskytuje, možná i z toho důvodu, že nedaleko od transektu vede státní silnice ve směru na přivaděč dálnice D1 ve Velké Bíteši. Zimním okusem by nejvíce poškozen dub a to z 29 %. Je zajímavé, že jedle, která se jeví pro zvěř jako velice atraktivní dřevina, byla v tomto porostu poškozena pouze z 1 %. Buk a smrk nebyly poškozeny vůbec. V letním okusu byl nejatraktivnější dřevinou pro zvěř buk, který byl poškozen ze 40 %, když z celkového počtu 5 kusů byly okousány 2 kusy. Jedle byla poškozena opět minimálně, pouze ze 3 %. Tab. 7 Poškození okusem - transekt č. 5 Stanoviště č. 5 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % JD JD DB DB BK BK SM SM Transekt č. 6 se nachází v porostu 306 C 9 na hospodářském souboru 451 a na lesním typu 4S2. Plocha porostní skupiny činí 5,14 ha, zakmenění 9, věk porostní skupiny je 90 let. Nejvíce je zde zastoupen smrk (85 %), dále modřín (12 %) a borovice (3 %). Transekt se nachází podél lesní cesty 4L, kde se nachází pouze pomístně borovice a modřín, tudíž je zde velký předpoklad pro obnovu lesa přirozeným způsobem. Nedaleko je krmné zařízení pro zvěř a podmínky vhodné pro častější výskyt zvěře. Z náletu se zde nachází mnoho dřevin různé výškové kategorie, nejčastěji od 30 do 60 cm výšky. Zimním okusem byla nejvíce poškozena jedle (40 %), jelikož v dané situaci je pro zvěř nejatraktivnější dřevinou. Z celkového počtu 358 smrků bylo poškozeno okusem pouze 2 % populace. Ostatní dřeviny nebyly zimním okusem poškozeny. Letním okusem bylo kromě dřevin poškozených zimním okusem poškozeno 13 % borovice a 1 % modřínu. Přírodní podmínky a vhodná druhová skladba dřevin dávají předpoklady pro přirozené zmlazení dřevin na této ploše. 19

16 Tab. 8 Poškození okusem - transekt č. 6 Stanoviště č. 6 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % SM SM MD MD BR BR BO BO JD JD JR JR BK BK DB DB Transekt č. 7 se nachází v porostu 308 B5 na hospodářském souboru 431 a lesním typu 4I1. Zakmenění zde dosahuje plné hodnoty. Plocha porostní skupiny je 3,82 ha. Zastoupení dřevin je různorodé, nejvíce je zde zastoupen smrk (70 %), dále borovice (10 %), jeřáb (5 %), modřín (5 %), dub (5 %) a bříza (5 %). Transekt leží na okraji lesa při okraji s loukou a polem. Nedaleko se nachází místní rybník, který je v letních měsících navštěvován turisty. Trvalejší výskyt zvěře v této lokalitě nebyl pozorován. Nejvíce byly poškozeny dřeviny od výšky 10 cm do 20 cm výšky. Zimním okusem byl nejvíce poškozen dub (19 %), dále buk (14 %) a jeřáb (8 %). Ostatní dřeviny nebyly zimním okusem poškozeny. I v letním období byl nejvíce poškozen dub a buk. Oproti zimnímu okusu byl poškozen letním okusem smrk (9 %). Tab. 9 Poškození okusem - transekt č. 7 Stanoviště č. 7 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % JR JR DB DB Bez BK BK Bez JD JD SM SM

17 Transekt č. 8 se nachází v porostu 318 A8 na hospodářském souboru 451 a lesním typu 3S3. Plocha porostní skupiny činí 1,61 ha a zakmenění je zde 9. Z dřevin se zde nachází smrk, který je zastoupen z 57 %, dále borovice (20 %), jedle (15 %), dub (5 %) a modřín (3 %). Porost je zde promýcen, zápoj je velice mezernatý, podmínky pro vývoj přirozené obnovy jsou ideální. Transekt se nachází poblíž krmelce pro spárkatou zvěř, proto může být zimní okus ovlivněn větším počtem vyskytujících se kusů zvěře u krmelce. Nejčastěji byly poškozovány dřeviny okolo 15 cm výšky. Zimním okusem byly poškozeny všechny dřeviny vyskytující se na dané ploše. Nejvíce buk, který byl poškozen ze 75 % z celkového počtu 4 jedinců. V letním období byl opět poškozen buk (63 %) a ostatní dřeviny stejně jako v okusu zimním. Tab. 10 Poškození okusem - transekt č. 8 Stanoviště č. 8 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % DB DB MD MD SM SM JR JR JD JD BR BR BK BK Transekt č. 9 se nachází v porostu 317 B8 na hospodářském souboru 453 a lesním typu 3S3. Zastupen je zde především modřín (47 %), dále smrk (32 %), borovice (9 %), jedle (2 %) a buk (2 %). Transekt se nachází poblíž odvozní cesty 1L a leží nedaleko od pole. Zápoj je mezernatý, dostupnost světla na povrch je dobrá, tudíž jsou dobré i podmínky pro přirozenou obnovu. Zvěř se v této lokalitě často nesdržuje, přesto je poškození okusem výrazné. Zimním okusem byl nejvíce poškozen smrk a to z 20 % ze všech přítomných jedinců. Dále byla poškozena jedle a to z 17 % všech jedinců. Ostatní dřeviny byly poškozeny minimálně. V letním období byl oproti zimnímu okusu nejvíce postižen buk a to z 25 % z celkového počtu jedinců. Okus listnatých dřevin je v letních měsících vyšší než v okusu zimním a to díky nárůstu asimilačních orgánů u listnáčů. 21

18 Tab. 11 Poškození okusem - transekt č. 9 Stanoviště č. 9 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % JD JD DB DB JR JR SM SM BK BK Transekt č. 10 se nachází v porostu 349 B8 na hospodářském způsobu 431 a lesním typu 4I1. Plocha porostu činí 4,54 ha. Zakmenění je 8 a věk 80 let. Nejvíce je zde zastoupen smrk (60 %) dále modřín (25 %), borovice (10 %), jedle (3 %) a dub (2 %). Transekt se nachází nedaleko státní silnice a leží na okraji porostu, který sousedí s polem. Vedle transektu se nachází clonná seč, která vznikla zřejmě z přirozeného zmlazení. Podmínky pro přirozenou obnovu po skácení mateřského porostu jsou zde ideální, jelikož se zde vyskytují dřeviny vyšší jak 150 cm. Nejvíce trpí okusem dřeviny do 20 cm výšky. Zimním okusem byl nejvíce poškozen buk (50 %) a jedle (27 %). Ostatní dřeviny byly v rámci jejich výskytu a počtu poškozeny minimálně. Letním okusem byl opět nejvíce poškozen buk s jedlí. Tab. 12 Poškození okusem - transekt č. 10 Stanoviště č. 10 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % DB DB SM SM JR JR BO BO MD JD JD MD BK BK Transekt č. 11 se nachází v porotu 349 A10 na hospodářském souboru 431 a lesním typu 4I1. Plocha tohoto porostu činí 3,89 ha. Nejvíce je zde zastoupen smrk (50 %), dále borovice (25 %), modřín (20 %) a dub (5 %). Jedná se o různorodý porost v okraji porostu podél obhospodařované louky. Zápoj je uprostřed porostu silný, ale v okraji a při hranici s loukou je propustnost světla 22

19 dostačující pro vznik přirozené obnovy. Myslím si, že se přirozená obnova bude časem rozšiřovat i do středu porostu. V podrostu se často vyskytuje bříza. Zimním okusem byl z 9 % poškozen jeřáb. Hospodářské dřeviny se vyskytovaly pouze zřídka vlivem nepříznivých podmínek pro jejich vývoj. Letním okusem byla nejvíce poškozena jedle a to 6 % ze všech jedinců vyskytujících se na ploše. Tento transekt je pro přirozenou obnovu hospodářských dřevin nevyhovující. Tab. 13 Poškození okusem - transekt č. 11 Stanoviště č. 11 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % JR JR SM SM DB DB BO BO BR BR JD JD Transekt č. 12 se nachází v porostu 309 C9 na hospodářském souboru 411 a lesním typu 3B9. Plocha porostu je 8,27 ha. Zastoupení dřevin je velice různorodé, převažuje smrk (31 %). Zakmenění je 8. Zápoj dřevin je mezernatý v horní části a v dolní části transektu silnější. Nejvíce byly poškozeny dřeviny od 10 do 20 cm výšky. Zimním okusem byla nejvíce poškozena jedle a to z 33 %. Dále byl v zimním období z 31 % poškozen jeřáb. Ostatní dřeviny byly poškozeny minimálně ve vztahu k jejich výskytu na transektu. V letním období byl nejvíce poškozen opět jeřáb a dub. Nejvíce se na transektu vyskytoval buk, ale nebyl tolik poškozován jako ostatní dřeviny. Tab. 14 Poškození okusem - transekt č. 12 Stanoviště č. 12 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % BK BK JR JR DB DB JD JD

20 Transekt č. 13 se nalézá v porostu 314 B na hospodářském souboru a lesním typu 4A1. Plocha porostu činí 1,58 ha. Věk porostu je 43 let a má plné zakmenění. Ze dřevin je na tomto transektu nejvíce zastoupen buk (80 %), dále javor (15 %) a habr (5 %). Zápoj korun je velice silný, podmínky pro zmlazení jsou nevhodné, ale nelze vyloučit, že tento porost je možné zmladit od okraje, tzv. okrajovou sečí a postupně v průběhu několika let vypěstovat nový porost přirozenou cestou. Zatím je výskyt semenáčů nedostatečný pro tento rozvoj ale postupným uvolňováním korun by se jejich počet mohl zvyšovat. Při okraji porostu jsou totiž vhodné mateřské stromy. Z bylinného patra se vyskytuje kopytník evropský, kyčelnice cibulkonosná či starček hajní. Zimním okusem byl poškozen nejvíce javor a to z 20 % ze všech jedinců na ploše. Buku se na ploše vyskytovalo více než javoru, ale v bukovém lese není pro zvěř atraktivní. V letním období byly výsledky šetření stejné jako v období zimním. Tab. 15 Poškození okusem - transekt č. 13 Stanoviště č. 13 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % BK BK JV JV Transekt č. 14 se nachází v porostu 314 D12 na hospodářském souboru 456 a lesním typu 4S1. Plocha porostu činí 2,76 ha. Jedná se o mýtní stádium buku ve věku 124 let. Vyskytuje se zde pokročilé stadium bukové obnovy a jedná se o uznaný bukový porost fenotypové kategorie B. Zastoupen je zde tedy převážně buk (70 %), dále smrk (25 %), modřín (3 %) a borovice (2 %). Díky velkému promýcení porostu jsou zde přímo vynikající podmínky pro zmlazení pod mateřským porostem. Na transektu se vyskytují dřeviny od 10 cm výšky až do výšky sahající přes 2 m. Jelikož jsou nejčastěji okusovány dřeviny nepřesahující 20 cm, jsou dřeviny vyšší než 50 cm téměř bez poškození. Zimním okusem bylo poškozeno pouze 14 % buku. Jelikož se na tomto stanovišti vyskytuje dostatek bukového náletu, lze zde předpokládat zdárný vývoj přirozené obnovy. V letním období byl nejvíce poškozen buk. Ze 6 % byl oproti zimnímu okusu poškozen i modřín. 24

21 Tab. 16 Poškození okusem - transekt č. 14 Stanoviště č. 14 Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % Dřevina nepoškozené poškozené všech dřevin % BK BK BR BR MD MD Vliv okusu na zastoupené dřeviny Celkově se na zkoumaných transektech vyskytovalo 11 druhů dřevin. Nejvíce se vyskytoval buk lesní Fagus sylvatica (2245 ks), dále habr obecný Carpinus betulus (727 ks), dub zimní Quercus petraea (605 ks), jeřáb ptačí Sorbus aucuparia (424 ks), smrk ztepilý Picea abies (592ks), jedle bělokorá Abies alba (431 ks) a modřín opadavý Larix decidua (193 ks). Ostatní dřeviny se vyskytují pod 150 ks za všechny transekty. Nejvíce se na transektech vyskytoval buk, který se objevil na třinácti plochách, dále dub na deseti plochách, jedle na osmi, smrk na sedmi a jeřáb na šesti plochách. Modřín, habr a bez se vyskytovaly na čtyřech plochách a javor, bříza a borovice pouze na třech plochách. Zimním okusem nejvíce trpěl buk a to v průměru 22 %, nejvíce na stanovišti č. 8, kde bylo poškozeno 75 %. Dále habr, který byl v průměru poškozován z 21 %, nejvíce na transektu č.2, kde bylo poškozeno okusem 23 %. Javor byl v průměru poškozován ze 14%, dub a jeřáb ze 13 %. Ostatní listnaté dřeviny byly poškozeny minimálně nebo vůbec. Je to dáno jejich neatraktivností či velmi nízkým zastoupením dané dřeviny v porostu. U jehličnatých dřevin byla nejvíce poškozována jedle a to v průměru 12 %. Největší poškození jedle zaznamenáváme na transektu č. 6, kde byla poškozena ze 40 %. Jedle je pro zvěř velice atraktivní dřevinou, tudíž není divu, že je zvěří často vyhledávanou potravou i mezi dalšími hospodářskými dřevinami, jako např. v transektu č. 6 smrkem a modřínem. Minimální podíl okusu jedle bělokoré je evidován na transektu č. 7 a 11 a to 0 %. Ostatní jehličnaté dřeviny byly zimním okusem poškozovány minimálně. Letním okusem trpěl nejvíce habr, který byl v průměru poškozován z 27 %. Největší poškození letním okusem je na transektu č. 2 a to z 25 %. Dále byl v průměru 22 % poškozován opět buk, nejvíce na transektu č. 8 a to z 63 %. Oproti zimnímu okusu byl v letním poškozen bez černý Sambucus nigra, v průměru 19 % a největší poškození bylo zaznamenáno na transektu č. 2 a to z 50 %. Poškození ostatních listnatých dřevin se oproti zimnímu okusu výrazně nezměnilo. Z 25

22 jehličnatých dřevin byla nejvíce poškozena opět jedle, v průměru z 13 %, nejvíce opět na stanovišti č. 6 a to z 33 %. Oproti zimnímu okusu byla borovice poškozena o 5 % více, průměrně tedy z 8 %. Celkem bylo nejméně dřevin poškozených okusem na transektu č. 6 (kromě jedle). Na tomto transektu byl zimním okusem poškozen smrk pouze ze 2 %, letním okusem trpěly pouze čtyři dřeviny, zbytek dřevin zůstal nepoškozen vůbec. Naopak největší poškození bylo zaznamenáno na transektu č. 2, kde v letním okusu byl nejméně poškozen habr z 25 %. Tab. 17 Poškození okusem dle jednotlivých dřevin dřevina zimní okus letní okus nepoškozených poškozených všech dřevin % nepoškozených poškozených všech dřevin % buk habr dub javor bříza jeřáb bez smrk jedle borovice modřín % poškození BK HB DB JV BR JR Bez SM JD BO MD dřevina Graf 3 Poškození okusem dle jednotlivých dřevin 26

23 6. DISKUZE Mrkva a Čermák (2003) řadí dřeviny do dvou skupin. První skupinou jsou potravně méně atraktivní dřeviny (např. buk lesní, smrk ztepilý). U této skupiny dřevin navrhují, jako únosný pro další vývoj přirozené obnovy okus nejvíce do 20 % jedinců. Tento okus by neměl výrazněji ovlivnit vývoj dřevinné vegetace. Je ale možné zpomalení růstu dřevin, mírné omezení početnosti a změny v zastoupení jednotlivých dřevin. Poškození nad 20 % smrku ztepilého a buku lesního by pravděpodobně výrazně ovlivnilo vývoj dřevinné vegetace, docházelo by k početní redukci dřevin, zpomalení růstu či změnám dřevinné skladby, v extrémním případě by mohlo dojít k úplnému zničení kultury či přirozeného zmlazení, zejména při opakovaném okusu této intenzity (Čermák, 2005). Do druhé skupiny řadíme dřeviny potravně atraktivní pro zvěř (jedle bělokorá, javor klen, jeřáb ptačí, jasan ztepilý, dub letní a zimní, habr obecný a další potravně atraktivní dřeviny). U této skupiny dřevin považujeme, jako únosný pro další vývoj přirozené obnovy okus nejvíce do 40 % jedinců, naopak poškození nad 40 % je pro tyto dřeviny neúnosným faktorem (Čermák, 2005). Pro zvěř velice atraktivní jedle Abies alba bývá nejčastěji poškozována srncem Capreolus capreolus ve smíšených porostech. Dokazuje to velký okus ve Švýcarsku po větrné kalamitě v roce 1990, kdy byla jedle výrazně poškozena v přirozené obnově od výšky 10 cm až po 130 cm výšky (Schori, 1997). Jedli nejvíce poškodil srnec Capreolus capreolus i na Slovensku, kde v letech svým okusem způsobil velké škody (Paulenka, 1986). Jedle je vysoce poškozována proto, že je pro zvěř velice atraktivní, a díky malé toleranci vede toto poškození k vysoké mortalitě, která omezuje její přirozenou obnovu (Perko, 1983). Také habr Carpinus betulus je zejména pro srnčí zvěř velice vyhledávanou dřevinou. V Německu byl habr prioritně poškozován společně s dubem letním Quercus robur srncem Capreolus capreolus a jelenem Cervus elaphus (Gartner, 1996). I v České republice může převažovat, tam kde je hojný, v srnčí potravě, což bylo dokázáno na Pálavě (Heroldová, 1997) a na jižní Moravě (Čermák, 2000). Jeřáb ptačí Sorbus aucuparia je pro srnčí zvěř taktéž velice vyhledávanou dřevinou. Ve Slovinsku zničil srnec Capreolus capreolus společně s jelenem Cervus elaphus přirozené zmlazení jeřábu natolik, že porost musel být znovu obnoven (Adamič, Kotar 1995). Poškození jeřábu okusem bylo evidováno v několika zvláště chráněných územích v ČR v letech a (Čermák, Mrkva 2003). 27

24 Zimním okusem byl nejvíce poškozen buk z 22 %, byla tedy překročena výše uvedená únosná mez, ale velice nepatrně. Konkrétně na transektu č. 10 byl buk poškozen z 50 %, na transektu č. 4 z 51 % a na transektu č. 8 dokonce z 75 %, což je skoro 4x více než únosná hranice. Je tedy zřejmé, že na transektu č. 8 se buk nedokáže přirozeně zmlazovat. Ostatní dřeviny byly poškozeny pod 20 %, okus by tedy neměl mít velký vliv na vývoj přirozené obnovy při eudominantním výskytu těchto dřevin. Vzhledem k tomu, že dominantní či eudominantní dřevinou je pouze buk, ostatní dřeviny jsou v ohrožení i při nižším procentuelním poškození. Z potravně atraktivních dřevin byl poškozen nejvíce habr, a to z 23 % na transektu č. 2. Na tomto stanovišti se habr vyskytoval jako dominantní druh a při 77 % nepoškozených jedinců lze na této ploše počítat se zdárným vývojem přirozené obnovy. Z jehličnanů byla nejvíce poškozována jedle. Nejvíce na stanovišti č. 12 z 33 %, a díky jejímu abnormálně nízkému výskytu je toto poškození neslučitelné s dalším zdárným vývojem. Na stanovišti č. 9 bylo poškozeno pouze 17 % této dřeviny. Bohužel ani zde není jedle dominantním druhem a toto poškození je opět velice závažné. Naopak na stanovišti č. 5 byla jedle poškozena okusem pouze z 1 % a předpokládá se její přirozené zmlazení. Modřín Larix decidua, borovice Pinus sylvestris a smrk Picea abies byly poškozovány nejméně. Je třeba zmínit, že míra okusu má dopad na vliv kvality budoucího porostu. Musíme si uvědomit, že les je pro zvěř přirozenou součástí jejich života a tudíž nelze nikdy úplně zabránit poškození okusem. 28

25 7. ZÁVĚR Vzhledem k vysokým stavům zvěře jsou škody na lesních porostech neúměrné s vývojem přirozené obnovy. Měli bychom tyto stavy eliminovat. Kmenový stav zvěře není v dané honitbě natolik přesný, zvěř přechází, takže není možné vystihnout přesný cílový stav. V letním období se např. srnčí zvěr přesouvá díky probíhající srnčí říji a tudíž i způsobuje v tomto období škody na lesních kulturách. Sice v tomto období má srnčí zvěř dostatek přirozené potravy v podobě luk a polí, i přesto nejsou škody v lese zanedbatelné. Při průzkumu, který jsem prováděl pro tuto práci, vyplývá, že škody způsobené srnčí zvěří převyšují nároky dřevin na jejich přirozené zmlazení. Celkem bylo hodnoceno 14 transektů a na každém transektu bylo evidentní poškození dřevin, které by mohli být vychovávány pomocí přirozené obnovy. Je samozřejmé, že hospodářské dřeviny atraktivní pro zvěř se bez pomoci člověka zmlazují velmi špatně, nebo díky poškození okusu na dřevině vůbec. Je tedy vhodné, aby myslivecká sdružení nenechala převýšit kmenové stavy srnčí zvěře, nezakládali krmná zařízení v porostech, které jsou připraveny pro přirozenou obnovu atd. Zároveň lesníci by neměli tyto atraktivní dřeviny nechávat bez povšimnutí. Jednotlivě by se měli chránit jehličnaté dřeviny, jako např. jedle a modřín, v rozsáhlém bukovém zmlazení lze toto zmlazení oplotit. Na Deblínsku, kde jsem tuto práci prováděl, se nevyskytuje vysoká ani mufloní zvěř, tudíž hrozí poškození okusem pouze srnčí zvěří, kterou když budeme eliminovat a snižovat její stavy, tak pak můžeme očekávat, že přirozená obnova bude v těchto porostech dominovat před umělou obnovou. 29

26 8. SUMARY Crop of species was monitored in the areas about dimensions 3 x 100 meters. Areas was created in 70 years old brushwood with low treetop ( max. 80 %). Here we can expect natural reproduction or expansion of zhruba. We have kept in touch all trees from 10 cm to 200 cm high. The nummber of areas was chossen according current conditions, according changes in this areas and figures and kind of wild animals. We appreciate crop by all brushwoods in the area from the beginn of life to high 200 cm. We check the damane of each subject in determinate time. We checked the damages in two times period, winter crop in spring (from april to may) and summer crop in autumn (september). Regarding of high figures of roe deers are the damages in the brushwood very high for natural resuption of forrest. We should eliminate the figures of roe- deers. In summer roe- deers move the areas due to time of rut and make the damage in brushwoods too. We must say, that the deers have enough of food in the me Adows and fields, but we found some damages in the wood too. By the research, I made by this work, I found, that the damages due to roe- deers are higher, that natural requirements of trees for natural reproduction needs. I have checked 14 areas and I have found in each area the damages of trees, which can be cultivate in natural renewal. It is necessary, to eliminace the figures of roe - deers by nobles organisation. Nobles organisation can not built the feeding equipments in this areas and we have many other requirements for all subjects in this areas. The wood labours should protect this atractive trees by individal equipments. We should protect the jung beek trees by fencing. In Deblin area dont live any deers and mouflons, so we can say that only roe deers are croping the brushwoods. If we will eliminate this kind of deer, we can expect some results with natural reproduction of forest. The natural reproduction can be higher than man made ecosystem. 30

27 9. LITERATURA 9.1. Knižní prameny ČERMÁK, P., 2000: Vliv sudokopytníků na dřeviny vybraných lesních ekosystémů Moravy. Disertační práce FLD MZLU v Brně, p.157. ČERMÁK, P., 2005: Hodnocení škod zvěří z pohledu stability porostu a dynamiky vývoje lesních ekosystémů. Dílčí zpráva úkolů VZ., 8 s. ČERMÁK, P., GRUNDMANN, P., 2006: Effect of browsing on the condition and development of regeneration of trees in the region of Rýchory (KRNAP). Acta univ. Agric. Et silvic. Mendel. Brun. (Brno), LIV (1): ČERMÁK, P., MRKVA, R., 2003: Okus semenáčků v honitbě, Lesnická práce, 82 (1): ČERMÁK, P., MRKVA, R., 2003: Poškození listnatých dřevin okusem ve vybraných národních přírodních rezervacích v letech Ekológia (Bratislava), 22 (4): ČERMÁK, P., MRKVA, R., 2003: Managment zvěře a škody na přirozeném zmlazení v NPR Vrapač. Podklady pro plán péče CHKO Litovelské Pomoraví. Brno, 2003b. 15 s. ČERNÝ, A., 1989: Parazitické dřevokazné houby. SZN Praha, 104 s. DEMEK, J., a kol., 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. ACADEMIA Praha, FUČÍK, M., 2005: Vliv spárkaté zvěře na stav lesa na LS Deblín., Bak. práce FLD MZLU Brno 2005, GARTNER, S., 1996: Welches heimische Laubholz wird bevorzugt verbissen?, AFZ Der Wald, Allgemeine Forst Zeitschrift für Waldwirtschaft und Umweltvorsorge 1996, 51 : 18, HEROLDOVÁ, M., 1997: Trophic niches of three ungulate species in the Pálava Biosphere Reserve, Acta Scientarium Naturalium Academie Scientiarum Bohemicae Brno, XXXI Nova Series 1997, 1, HOSPODÁŘSKÁ KNIHA Lesy města Brna, LS Deblín LÖW a spol., 1998: Generel ÚSES Brno venkov, k.ú. Deblín, 3 8. PAULENKA, J., 1986: Vlyv poľovnej zveri na odolnostný potenciál mladých lesných porastov., Folia Venatoria 1986, 16, PERKO, F., 1983: Bestimmung des hochstzulassigen Verbissgrades am Jungwuchs., Schweizeirische Zetschrift für Forstwesen 1983, 134 : 3, QUITT, E., 1984: Klima Jihomoravského kraje. Kabinet zeměpisu KPÚ Brno,

28 SCHORI, G., 1997:Wildverbiss und Wildschadenverhutung in einem Jagdrevier des solothurnischen Mittelandes., Schwezeirische Zeitschrift für Forstwesen 1997, 148 : 7, VICENA, I., 2001: Hospodaření v porostech poškozených loupáním. Sborník z konference Škody zvěří a jejich řešení, MZLU v Brně: ZATLOUKAL, V., 1995a: Lesní hospodářství a myslivost. Sborník z konference Škody zvěří a jejich řešení, MZLU v Brně: Elektronické prameny FARKAČ, J., a kol., Stav lesů stanovisko [online] citováno Dostupné na World Wide Web: < >. HAVRÁNEK, F., a kol., Snižování škod zvěří na lese [online] dostupné na World Wide Web: < JELÍNEK, R., Škody zvěří [online] dostupné na World Wide Web: < >. 32