Vliv přípravku Lignohumát na růst, výnos a kvalitu produkce jahodníku v podmínkách simulovaného ekologického systému pěstování

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Vliv přípravku Lignohumát na růst, výnos a kvalitu produkce jahodníku v podmínkách simulovaného ekologického systému pěstování Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav Boček, Ph.D. Vypracovala: Bc. Iva Havránková Lednice 2009

2

3 Poděkování Děkuji především vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Stanislavu Bočkovi, Ph. D., za odborné vedení, cenné rady, pomoc a značnou trpělivost při tvorbě diplomové práce. Také děkuji Ing. Šárce Patočkové a Ing. Janě Mokričkové za pomoc při měření a zpracovávání výsledků. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům za podporu při tvorbě diplomové práce. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mě podporovali při zakládání a vyhodnocování pokusu i při psaní diplomové práce.

4 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Vliv přípravku Lignohumát na růst, výnos a kvalitu produkce jahodníku v podmínkách simulovaného ekologického systému pěstování vypracovala samostatně a pouţila pouze pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne... Podpis diplomanta...

5 OBSAH 1 ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Botanické zařazení a popis jahodníku Nároky na klimatické a půdní podmínky Choroby a škůdci jahodníku Současné technologie ekologického pěstování jahodníku Příprava půdy Způsoby pěstování Sadba a termín výsadby Způsoby vedení plantáţí Hnojení jahodníku Ochrana proti chorobám a škůdcům Závlaha Vhodný sortiment pro ekologické pěstování Popis odrůd jahod vhodných pro ekologické pěstování Pomocné půdní a rostlinné přípravky Charakteristika přípravku Lignohumát B Dosavadní zkušenosti s pouţíváním přípravku Lignohumát B Charakteristika přípravku Synergin CÍL PRÁCE MATERIÁL A METODY Charakteristika pokusného stanoviště Metodika Hodnocení fyziologických procesů a růstu rostlin Hodnocení výnosů, jakosti a kvality produkce Statistické vyhodnocení VÝSLEDKY Výsledky měření indexu obsahu chlorofylu v listech jahodníku Výsledky měření průduchové vodivosti Výsledky hodnocení tvorby šlahounů a dceřiných rostlin Výsledky měření listové plochy Zhodnocení výnosů... 31

6 5.6 Zhodnocení jakosti plodů Výsledky obsahu vitaminu C Výsledky obsahu refraktometrické sušiny Výsledky stanovení celkové sušiny v plodech DISKUZE ZÁVĚR SOUHRN A RESUME LITERATURA PŘÍLOHY... 52

7 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tab. I. Termíny aplikace pomocných látek Tab. II. Výsledky měření obsahu indexu chlorofylu v listech jahodníku u odrůdy Honeoye Tab. III. Výsledky měření obsahu indexu chlorofylu v listech jahodníku u odrůdy Symphony Tab. IV. Průduchová vodivost listů (mmol. m -2. s -1 ) u odrůdy Honeoye Tab. V. Průduchová vodivost listů (mmol. m -2. s -1 ) u odrůdy Symphony Tab. VI. Hmotnost šlahounů, počet šlahounů a počet dceřiných rostlin u odrůdy Honeoye Tab. VII. Hmotnost šlahounů, počet šlahounů a počet dceřiných rostlin u odrůdy Symphony Tab. VIII. Vyhodnocení vlivu pomocných přípravků na velikost listové plochy (m 2 ) u odrůdy Honeoye Tab. IX. Vyhodnocení vlivu pomocných přípravků na velikost listové plochy (m 2 ) u odrůdy Symphony Tab. X. Výnosové ukazatele u odrůdy Honeoye Tab. XI. Výnosové ukazatele u odrůdy Symphony Tab. XII. Jakostní třídění u odrůdy Honeoye, hodnoty se vztahují na jednu rostlinu Tab. XIII. Jakostní třídění u odrůdy Symphony, hodnoty se vztahují na jednu rostlinu Tab. XIV. Obsah vitamínu C (mg.kg -1 čerstvé hmoty) v plodech jahodníku u odrůdy Honeoye Tab. XV. Obsah vitamínu C (mg.kg -1 čerstvé hmoty) v plodech odrůdy Symphony Tab. XVI. Obsah refraktometrické sušiny ( Ref) v plodech odrůdy Honeoye Tab. XVII. Obsah refraktometrické sušiny ( Ref) v plodech odrůdy Symphony Tab.XVIII. Obsah celkové sušiny (%) v plodech odrůdy Honeoye Tab.XIX. Obsah celkové sušiny (%) v plodech odrůdy Symphony Tab. XX. Průměrné teploty a vodní sráţky v Lednici v roce 2008 Tab. XXI. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná index obsahu chlorofylu v listech u odrůdy Honeoye Tab. XXII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná index obsahu chlorofylu v listech odrůdy Symphony Tab. XXIII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná průduchová vodivost listů u odrůdy Honeoye Tab. XXIV. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná průduchová vodivost listů u odrůdy Symphony Tab. XXV. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná hmotnost šlahounů u odrůdy Honeoye Tab. XXVI. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná hmotnost šlahounů u odrůdy Symphony Tab. XXVII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná velikost listové plochy u odrůdy Honeoye Tab. XXVIII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná velikost listové plochy u odrůdy Symphony Tab. XXIX. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná trţní výnos u odrůdy Honeoye Tab. XXX. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná trţní výnos u odrůdy Symphony 3

8 Tab. XXXI. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná hmotnost plodu u odrůdy Honeoye Tab. XXXII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná hmotnost plodu u odrůdy Symphony Tab. XXXIII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná počet plodů na rostlinu u odrůdy Honeoye Tab. XXXIV. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná počet plodů na rostlinu u odrůdy Symphony Tab. XXXV. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná počet plodů ve třídě Výběr u odrůdy Honeoye Tab. XXXVI. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná počet plodů ve třídě Výběr u odrůdy Symphony Tab. XXXVII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná hmotnost plodu ve třídě Výběr u odrůdy Honeoye Tab. XXXVIII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná hmotnost plodu ve třídě Výběr u odrůdy Symphony Tab. XXXIX. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná počet plodů ve třídě I. jakost u odrůdy Honeoye Tab. XXXX. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná počet plodů ve třídě I. jakost u odrůdy Symphony Tab. XXXXI. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná hmotnost plodu ve třídě I. jakost u odrůdy Honeoye Tab. XXXXII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná hmotnost plodu je třídě I. jakost u odrůdy Symphony Tab. XXXXIII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná počet plodů ve třídě II. jakost u odrůdy Honeoye Tab. XXXXIV. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná počet plodů ve třídě II. jakost u odrůdy Symphony Tab.XXXXV. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná hmotnost plodu ve třídě II. jakost u odrůdy Honeoye Tab. XXXXVI. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná hmotnost plodu je třídě II. jakost u odrůdy Symphony Tab. XXXXVII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná počet plodů ve třídě Nestandard u odrůdy Honeoye Tab. XXXXVIII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná počet plodů ve třídě Nestandard u odrůdy Symphony Tab. IL. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná obsah vitaminu C u odrůdy Honeoye Tab. L. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná obsah vitaminu C u odrůdy Symphony Tab. LI. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná obsah refraktometrické sušiny u odrůdy Honeoye Tab.LII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná obsah refraktometrické sušiny u odrůdy Symphony Tab. LIII. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná obsah celkové sušiny u odrůdy Honeoye Tab. LIV. Analýza rozptylu klasicky uspořádaný experiment, závisle proměnná obsah celkové sušiny u odrůdy Symphony 4

9 Graf 1. Průběh sklizně plodů u odrůdy Honeoye v roce 2008 Graf 2. Průběh sklizně plodů u odrůdy Honeoye v roce 2008 Graf 3. Průběh sklizně plodů u odrůdy Symphony za rok 2008 Graf 4. Průběh sklizně plodů u odrůdy Symphony za rok 2008 Graf 5. Obsah indexu chlorofylu v listech jahodníku Graf 6. Průduchová vodivost listů jahodníku Graf 7. Hmotnost šlahounů jahodníku Graf 8. Velikost listové plochy Graf 9. Trţní výnos Graf 10. Počet plodů ve třídě Výběr Graf 11. Počet plodů ve třídě I. jakost Graf 12. Počet plodů ve třídě II. jakost Graf 13. Obsah vitaminu C plodech jahodníku Graf 14. Obsah refraktometrické sušiny v plodech jahodníku Graf 15. Obsah celkové sušiny v plodech jahodníku Obr. 1.: Plantáţ jahodníku (Fragaria L.) po výsadbě Obr. 2.: Jahodník (Fragaria L.), odrůda Honeoye, rostliny ošetřované Lignohumátem B Obr. 3.: Jahodník (Fragaria L.), odrůda Symphony, rostlina ošetřovaná Lignohumátem B Obr. 4.: Plantáţ jahodníku (Fragaria L.) v době plodnosti Obr. 5.: Jahodník (Fragaria L.) odrůdy Honeoye, rostlina ošetřovaná Lignohumátem B Obr. 6.: Jahodník (Fragaria L.) odrůdy Honeoye, rostlina ošetřovaná Lignohumátem B a Synerginem Obr. 7.: Plody jahodníku (Fragaria L.), odrůda Honeoye, varianta ošetřovaná přípravkem Lignohumát B Obr. 8.: Plody jahodníku (Fragaria L.), odrůda Honeoye, varianta ošetřovaná kombinací přípravku Lignohumát B a Synergin 5

10 1 ÚVOD Ekologické zemědělství narozdíl od zemědělství konvenčního má nejen pozitivní vliv na rostliny, půdní eroze, biologickou aktivitu půdy, zmenšuje znečištění ovzduší, zlepšuje vodní toky ve kterých se neobjevují tolik rezidua pesticidů. Zvyšuje rostlinou a ţivočišnou rozmanitost. Mimo jiné také zlepšuje opylení plodin, bojuje proti škůdcům pomocí predátorů, neboli přirozených nepřátel, osevním postupem, výběrem vhodných plodin, vysazováním pásů rostlin podporující přirozené nepřátelé. Ekologicky pěstované jahody mají výrazně lepší chuť, lepší barvu, více vitamínu C. Ekologické pěstování se snaţí o pouţívání obnovitelných a recyklovatelných zdrojů, pouţívání produktů, které nezatěţují ţivotní prostředí, postupů, které nepoškozují člověka a systémy, které jsou úspornější. 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Botanické zařazení a popis jahodníku Jahodník (Fragaria L.), patří do čeledi růţovitých (Rosaceae), řádu růţokvětých (Rosales). Charakteristickým znakem rodu Fragaria L. je přeměna květního lůţka ve zduţnatělé lůţko, které spolu s naţkami tvoří nepravý plod, jahodu ( DLOUHÁ et al., 2003). Jahodník je vytrvalá rostlina (perena, trvalka), která můţe na stanovišti růst a plodit více let (DLOUHÁ et al., 2003). Rostlinu tvoří listy, odnoţe (plazivé výhony, šlahouny), květní osy (stvoly) s květy a plody, kořenový krček a kořenová soustava. Listy, odnoţe, květní osy s květy a plody jsou na povrchu země. Pod povrchem země je kořenová soustava. Rozhraním mezi nadzemní částí rostliny a kořeny je kořenový krček. Vyrůstají z něho plazivé odnoţe, z jeho prodlouţené části (srdéčka) vyrůstají listy a v jejich úţlabí květní stvoly. Z uzlin odnoţí se vytvářejí nové listové růţice, které po dotyku s půdou zakořeňují a vzniká nová rostlina. Nové rostliny nazýváme dceřinými rostlinami (DLOUHÁ et al., 2003). Většina druhů rodu Fragaria L. je samosprašná s květy oboupohlavnými a rostliny jsou jednodomé. Jsou však i druhy cizosprašné, dvoudomé s výskytem samostatných samičích a samčích rostlin (dioecious) např. F.viridis Duch., F. nubicola a F. mandshurica. Vyskytuje se i tzv. trojdomost (trioecious) s výskytem rostlin samčích, 6

11 samičích a rostlin oboupohlavních hermafroditních např. F. virginiana Duch. (VACHŮN, 2004). Všechny druhy jahodníku částečně vegetují i během zimy. Listy na podzim neopadávají a období vegetačního klidu není přesně ohraničené. Pod sněhovou pokrývkou zůstávají listy svěţí aţ do jara. V případě zimních holomrazů je jahodník vystaven nebezpečí špatného přezimování i vymrznutí. Tomu se dá předejít komplexní posklizňovou výţivou (DLOUHÁ et al., 2003). Podle charakteru plodnosti rozlišujeme jahodník na jednouplodící (červnový, vytváří květní pupeny za krátkého dne, odnoţe za dlouhého dne), remontantní (vytváří květní pupeny i odnoţe za krátkého i dlouhého dne) a měsíční (plodí opakovaně aţ do příchodu prvních mrazů, nevytváří odnoţe, mnoţí se semeny) (DLOUHÁ et al., 2003). Některé genotypy F. virginiana Duch. a F. virginiana ssp. glauca, z vysokých nadmořských výšek a vyšších zeměpisných šířek, iniciují a vyvíjejí květenství bez ohledu na fotoperiodu nebo působení chladu. Tato vloha byla významná pro šlechtění stáleplodících a na světlo neutrálních odrůd (VACHŮN, 2004). 2.2 Nároky na klimatické a půdní podmínky Jahodník se pěstuje téměř všude i v podhorských oblastech do 700 m. n. m. Pokud se pěstuje ve vyšší nadmořské výšce prodluţuje se vegetační doba o několik dnů (PLÍŠEK, 2002). Nejvíce vhodné jsou pro pěstování jahodníku půdy lehčí hlinitopísčité aţ písčitohlinité. Je potřeba vysoký obsah humusu (2,2 2,5 %), dobrá struktura a propustnost. Nevhodné jsou chudé štěrky a těţké, studené a zamokřené jíly. Na těchto půdách je značné riziko napadení kořenů a kořenových krčků houbovými chorobami jako je Phytophthora cactorum, Phytophthora fragariae, Verticillium alboatrum a Verticillium dahlie. Hloubka ornice by měla být alespoň 0,25 m. Jahodníku nejvíce vyhovuje slabě kyselá půdní reakce (ph 5,5 6,5) (HRIČOVSKÝ et al., 1990; DLOUHÁ et al., 2003; VACHŮN, 2004). PLÍŠEK (2002) uvádí, ţe se dá pěstovat jahodník vyjímečně i v rozmezí 5,0 7,3 ph. Avšak na půdách s ph vyšším neţ 7,3 se objevují poruchy výţivy rostlin, způsobené nedostatečným příjmem ţeleza, manganu a dalších stopových prvků. Vhodné průměrné roční teploty jsou v rozmezí mezi 6 10 C, avšak pro intenzivní pěstování se doporučuje průměrná roční teplota 7 8 C, se slunečním svitem hodin za vegetaci. Pod sněhem snese jahodník i -18 C. Kořeny zamrzají při teplotě -8 C. Za vegetace můţe být jahodník poškozován pozdními jarními mrazy, které se objevují na 7

12 začátku května a mohou tak poškodit první květy i pokud jsou ve fázi poupěte. Květní orgány ve fenofázi kvetení jsou poškozovány jiţ při -2 C (HRIČOVSKÝ et al., 1990; DLOUHÁ et al., 2003; VACHŮN, 2004). Jahodník patří k ovocným druhům středně náročným na vodu. Průměrné roční sráţky by se měly pohybovat mezi mm. Ve většině oblastí nejsou sráţky v souladu s potřebou vláhy, která je vyšší v dubnu, květnu a po sklizni. Proto je nezbytná doplňková závlaha. Avšak časté a déle trvající sráţky, ale i nadměrná závlaha v květnu a v červnu, způsobují výskyt škodlivých hub Botryotinia fuckeliana, Phytophthora fragariae a Phytophthora cactorum. Hladina spodní vody by neměla být vyšší jako 0,5 m (HRIČOVSKÝ et al.,1990; DLOUHÁ et al., 2003; VACHŮN, 2004). Doporučují se jihozápadní a západní svahy, kde jsou dobré světelné, teplotní a vlhkostní podmínky. Nevhodné jsou východní a jiţní expozice, kde je příliš sucho a jsou tam zimní výkyvy teplot. Nevhodné jsou severní a od severu nechráněné svahy, kotliny a údolní polohy, kde se drţí mráz a mlha (PLÍŠEK, 2002; DLOUHÁ et al., 2003; VACHŮN, 2004). WAGSTAFFE a BATTEY (2006) sledovali optimální teplotu pro vysoký výnos a kvalitu plodů. Zjistili, ţe při teplotě C byly nejvyšší výnosy, při vyšších teplotách se zvýšil počet plodů, ale sníţila se jejich hmotnost. 2.3 Choroby a škůdci jahodníku Šedá hniloba jahod (plíseň šedá) Botryotinia fuckeliana (de Bary) Whetzel (telomorfa), Botrytis cinerea Pers.:Fr (anamorfa) Šedá hniloba napadá čepele a řapíky listů, stopky květů, květy ale především zralé plody. Na napadených částech rostliny se objevují šedohnědé skvrny. Při vlhkém počasí napadené časti porůstají šedé porosty konidioforů a konidií. Napadené plody měknou a hnijí. Šedá hniloba je velmi rozšířená choroba, která při velkém rozšíření můţe způsobit aţ totální zničení sklizně. V náchylnosti na šedou hnilobu jsou velké rozdíly v odrůdách (HLUCHÝ, et al., 2008). Fytoftorová hniloba jahodníku Phytophthora cactorum (Libert a John) J. Schröt Choroba napadá celé rostliny. Napadené rostliny náhle vadnou a zasychají. Nejprve se onemocnění projevuje vodnatěním pletiv, později pletiva hnědnou. Typické pro tuto 8

13 chorobu je hnědnutí a rozpad krčku rostlin. Napadené plody nerostou, jsou koţovité a zasychají. Onemocnění se vyskytuje na těţkých, vlhkých půdách. K šíření dochází při deštivém počasí (HLUCHÝ, et al., 2008). Červená hniloba kořenů jahodníku Phytophthora fragariae Hickman Patří mezi karanténní choroby. Napadeným rostlinám se svinují listy a jejich spodní strana je zbarvuje do červena. Rostliny mají zakrslý růst. Postupem času odumírají rostlinám kořeny. Kořenový krček a silnější kořeny mají centrální kuţel zbarven na průřezu do červenohněda. Odolnost vůči tomuto onemocnění se významně liší v odrůdách. Náchylné jsou například odrůdy Elsanta a Dagmar (HLUCHÝ, et al., 2008). Antraknóza jahodníku Colletotrichum acutatum Simmonds Je jedna z hlavních chorob jahodníku, která se vyskytuje po celém světě. Avšak Colletotrichum acutatum nemá jen jednoho hostitele, můţe se vyskytovat také na rajčatech, lilku, paprikách a fazolích, kde přeţívá a rozšiřuje se po dobu tří měsíců aniţ by se projevily jakékoliv znaky (FREEMAN, HOROWITZ, SHARON, 2002). Padlí jahodníku Podosphaera aphanis (Wallr.) U. Braun & S. Takam. Při napadení se na listech, květních stopkách, květech a i plodech objevují bílé nebo narůţovělé povlaky podhoubí. Napadené čepele listů se svinují nahoru, povlaky podhoubí se objevují na jejich rubu. Plody nerostou, deformují se, nedozrávají a nepříjemně zapáchají. Nejvíce napadány jsou výsadby přehoustlé, bujně rostoucí a dusíkem přehnojené (HLUCHÝ, et al., 2008). Roztočník jahodníkový Phytonemus fragariae, syn.: Tarsonemus pallidus fragariae Zimm, Roztočník saje na listech jahodníku. Nejmladší srdéčkové listy se nevyvíjejí, zůstávají malé a zkadeřené. Při silnějším napadení listy zasychají. V záhybech se objevují bílí roztoči. Napadené rostliny po 2 3 letech odumírají (HLUCHÝ, et al., 2008). Květopas jahodníkový Anthonomus rubi Fall. Květopas nakousává stopky květních poupat, které poté vadnou a odpadávají. Uvnitř poupat se objevuje malá bílá larva. Lokálně je květopas nejvýznamnějším škůdcem jahodníku. Při silném napadení můţe být zničeno aţ 80% květních poupat (HLUCHÝ, et al., 2008). 9

14 2.4 Současné technologie ekologického pěstování jahodníku Příprava půdy Jahodník potřebuje ke svému dobrému růstu ph půdy v rozmezí od 5,0 do 7,3, pokud je ph niţší je nutné upravit ph dávkou dolomitického vápence s předstihem nejméně jednoho roku před výsadbou k předcházející plodině. Také hnůj by měl být aplikován k předcházející plodině. Jako dobré předplodiny se ukazují rostliny z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) a to zejména řepka, hořčice a ředkev olejná, také se uvádí ţe vhodnými předplodinami jsou cibule, česnek, obiloviny a pohanka. Naprosto nevhodné jako předplodiny jsou brambory, rajčata, svazenka, hrách a jiné luskoviny, a to proto ţe zvyšují potenciál nákazy některými houbovými chorobami (PLÍŠEK, 2002). Jako dobré předplodiny uvádí OUKROPEC (2000) rostliny z čeledi Brassicaceae, Capparidaceae pro jejich vysokou biologickou aktivitu a pro schopnost obohatit půdu o organickou hmotu. Tyto rostliny obsahují glukosinoláty, které uvolňují produkty hydrolýzy, které mají fungicidní účinek na některé patogeny v půdě tyto vlastnosti se označují jako biofumigace. Z čeledi Brassicaceae měli nejvyšší obsah glukosinátů Brassica juncea a Iberis amara. Tyto rostliny nejsou hostitely háďátek a jejich pěstování můţe sniţovat zamoření půd tímto škůdcem. Předplodiny se zaorávají do půdy v době jejich květu v podzimním nebo jarním období. Při zařazení těchto plodin do pěstebního cyklu výrazně zvýšilo výnosy plodů u jahodníku. Pro výsadbu jahodníku z frigo sadby je důleţitá hluboká podzimní orba a jarní příprava pozemku (HRADECKÝ, 2005) Způsoby pěstování Pro ekologickou produkci se většinou pouţívá výsadba jen na jednu sklizeň. Ta bývá kvalitnější s velkými, zdravými plody. Při trvání plantáţe více let bývá problém udrţet dobrý zdravotní stav a zajistit absenci plevelů. Ve druhém plodném roce bývají plody menší (PLÍŠEK,2002) Sadba a termín výsadby Frigo sadba je odborný termín pro chlazenou sadbu. Sazenice jsou vyrývány z půdy na konci listopadu, zbaví se zeminy a listů. Sazenice jsou bez listů pouze s kořeny, krčkem 10

15 a rhizomem. Po vyrytí jsou rostliny zabaleny do tenké folie a jsou uloţeny do chladícího boxu, kde jsou skladovány při teplotách -1 C aţ -1,8 C dle odrůdy. Takhle připravené sazenice jsou skladovány aţ do termínu výsadby. Po rozmraţení musí být sazenice ihned vysazeny nebo uskladněny v chladícím boxu po dobu max. 1-2 týdnů. Výhodou frigo sadby je lepší ujímatelnost i při vyšších teplotách a niţší zálivce. Rostliny začínají kvést 2-4 týdny po výsadbě (PLÍŠEK, 2002; SIKMA, 2002; HRADECKÝ, 2005). Frigo sadba je známa uţ od počátku sedmdesátých let 20-tého století kdy byla vyuţívána v Nizozemí a Belgii. V posledních letech se v zahraničí pouţívá především pro podzimní sklizeň ve sklenících a fóliovnících. Pro krátké uskladnění postačí teploty mezi nulou a 1 C. Pokud teplota klesne pod -3 C hrozí poranění pletiv, sníţení vitality a zvýšení náchylnosti k chorobám (LIETEN, 2002). Sazenice se vysazují od dubna do konce května. Je nutné aby sadba byla zdravá a kvalitní. Při sázení musí být kořeny zahrnuty v zemí, svisle v půdě. Srdíčko však být zahrnuto nesmí, musí zůstat nad zemí (SIKMA, 2000) Způsoby vedení plantáží Při pěstování jahod je pouţívá celá řada různých technologií jako je pěstování na černé fólii, na netkané textilii, přirychlování pod bílou tkaninou, ve foliových nebo plastových tunelech. Fólie i textilie zamezuje růstu plevelů, má pozitivní vliv na vláhový reţim půdy, a také chrání rostliny i jejich plody od znečištění zeminou. (PLÍŠEK, 2002). Nejčastěji se pouţívá jednořádkového nebo dvouřádkového způsobu výsadby. Rostliny se však vysazují hustěji, protoţe plantáţ trvá jeden případně necelé dva roky. U jednořádkového způsobu můţe být spon např. 0,80 m x 0,20 m, coţ je asi rostlin.ha -1. U dvouřádkového systému spon 0,80 m x 0,30m x 0,20 m, coţ je asi rostlin.ha -1. při této hustotě je absolutně nejvyšší zisk. Menší plochy a při ruční výsadbě se podle podmínek a vzrůstnosti odrůd vysazují ve sponech 0,60 x 0,20 m aţ 0,70 0,80 x 0,30 m (PLÍŠEK, 2002; VACHŮN, 2004). V Chorvatsku byla provedena studie zkoumající vliv barvy krycí textilie. Dvě odrůdy Madeleine a Raurica byly pěstovány na bílé a černé folii s kapkovou závlahou, výsadba byla do jednořádku ve sponu 0,2 x 1,2 m s hustotou rostlin na hektar. Nejlepší výsledek byl shledán u odrůdy Raurica v kombinaci s bílou textilií, nejhorší výsledky podala Madeleine pěstována na černé textilii (DURALIJA et al., 2006). JOHNSON, FENNIMORE, (2005) tvrdí, ţe barva folie má vliv na růst plevelů a tím i výnos. To je dáno schopností propustnosti světla ( nm). Dle pokusů se jako velmi 11

16 vhodná jeví zelená a hnědá barva, která měla pozitivní vliv na ohřev půdy. V boji proti plevelům neuspěly folie s modrou a červenohnědou barvou. Také nastýlání slámou má velmi dobrý vliv na ranost sklizní, avšak v boji proti plevelům moc vhodná není. Dle MOHAMEDA (2002) je lepší pouţití stříbrně karmínové mulčovací fólie neţ fólie černé nebo bílé barvy, projevilo se to na dřívější a kvalitnější sklizni a vyššími výnosy. MATHAD, JHOLGIKER (2005) zjistili, ţe při pouţití při pěstování jahodníku na černé folii, mají jahody větší výnos kvalitnějšího ovoce neţ při pěstování na slámě. Podle SMITH (2006) jsou jahody pěstované na slámě s kapkovou závlahou mnohem méně náchylnější na choroby neţ jahody pěstované na černé netkané textilii s vrchní závlahou. Ukázalo se, při pokrytí půdy černou folií způsobuje čtyřikrát větší odtok vody neţ při pouţití organického materiálu (PRITTS in GUERENA, HOLLY, 2007). V Rusku bylo zjištěno, ţe při pouţití černé mulčovací fólie v pěstování jahodníku urychluje začátek kvetení a zrání plodů o 1 aţ 7 dní, zvyšuje výnosy o 20% a sniţuje napadení šedou hnilobou o 15%, nevýhoda při pouţití černé fólie je poškození květů jarními mrazy (PLEKHANOVA, PETROVA, 2002). V severním Atlantiku byla provedena studie, která se zabývala vlivu mulčovacích materiálů na růst, výnos a zdravotní stav jahodníku v ekologickém systému pěstování. Bylo zjištěno, ţe při pouţívání černé plastové fólie byly nejvyšší výnosy jahodníku v prvních třech letech, bylo však napadeno nejvíce plodů šedou hnilobou jahod. Z organickým materiálů byla pouţita smrková kůra a ječmen. Při pouţívání smrkové kůry byly výnosy nejvyšší ve čtvrtém roce, výnosy byly vyšší neţ při pouţití ječmene a napadení šedou hnilobou bylo nejmenší ze všech pouţitých materiálů (BIRKELAND, DØVING, SØNSTEBY, 2002). BANIECKI in GUERENA, HOLLY (2007) tvrdí, ţe proti zimě je velmi vhodné pokrýt rostliny jahodníku natrhanými nebo nastříhanými kousky novin nebo jiného černobílého recyklovatelného papíru. PIETILÄ et al. (2002) zkoumal vliv nakrytí jahodníku netkanou textilií na výnos ranost sklizně. Bylo zjištěno, ţe je lepší zakrývat porost ještě před začátkem mrazů, coţ má za následek dobré přezimování, ranější kvetení a tím i ranější sklizně. FORCELLA in GUERENA, HOLLY (2007) zase uvádí, ţe pokrytí půdy pod jahodníkem vlnou zabraňuje růstu plevelů, způsobuje lepší ujímatelnost dceřiných rostlin a zvyšuje výnos. 12

17 Vhodné je nakrytí jahodníku netkanou textilií, to zlepší mikroklima, zvýší teplotu půdy během dne, sníţí dopady nočních teplotních poklesů. Textilie se dává po výsadbě a odstraňuje v době rašení květů z důvodu dobrého opylení (HRADECKÝ, 2005) Hnojení jahodníku Ekologické směrnice zakazují pouţívat surový hnůj na hnojení porostu jahodníku minimálně 120 dní před sklizní. Je velmi vhodné hnojit surovým hnojem na podzim (KUEPPER, 2003). KIRSCHBAUM et al., (2006) uvádí, ţe je zbytečné hnojit jahodník dusíkem v dávce vyšší neţ 155 kg. ha -1. SMITH (2006) uvádí, ţe jahody které byly pěstovány na půdě s vysokým obsahem dusíku byly mnohem více náchylnější k chorobám, neţ jahody pěstované na půdách kde dusíku bylo mnohem méně. Vliv na růst, výnos a kvalitu ovoce mají i prvky jako je K, Ca, Mg. LIETEN (2006) uvádí, ţe byly aplikovány na jahodník ţiviny v roztoku o poměru K: Ca: Mg (8:1.5:1; 5:3:1; 2:4.5:1; 5 : 2:2; 5:1:3 a 5:0:4 mmol. l -1 vody). Bylo zjištěno, ţe po prvním roce pěstování neměly tyhle koncentrace vliv na růst, výnos a kvalitu plodů. Zato v roce druhém byly rozdíly znatelné. Uvádí, ţe při nedostatku Ca rostliny měly nekrózy, deformaci stonků, rostliny měly menší vzrůst a měly vyšší obsah kyselin. Málo draslíku vedlo ke sníţení pevnosti, obsahu cukrů a kyselin v plodech (LIETEN, 2006) Ochrana proti chorobám a škůdcům V ekologickém zemědělství není moţné pouţívat syntetické pesticidy, proto je nutné boj proti chorobám a škůdcům směřovat k preventivnímu opatření. Důleţitá je vyrovnaná výţiva a tím dobrý zdravotní stav rostlin, který umoţňuje rostlinám vyšší odolnost vůči chorobám a škůdcům (PETR, DLOUHÝ a kol., 1992). Proti karanténní chorobě Colletotrichum acutatum lze bojovat i preventivně. Jak uvádí SMITH (2006), podle výzkumů je vhodné pěstovat jahody na půdách s menším obsahem dusíku a s kapkovou závlahou. Další preventivní opatření proti C. acutatum zkoušeli JOHNSON et al., (2006) máčely infikované řízky jahodníku ve vodě o teplotě 35 C po dobu 7 minut a poté ještě ve vodě teplotě 50 C po dobu 2-3 minut. Zjistili, ţe obě metody byly úspěšné v boji proti C. acutatum z 80 %. Ve Finsku byla zkoumána 13

18 schopnost přeţití Colletotrichum acutatum jak ve volné půdě, tak i ve skleníkovém prostředí. C. acutatum přeţila v obou dvou případech (PARIKKA, LEMMETTY, PÄÄSKYNKIVI, 2006). Podle PARIKKA (2006) se Phytophthora cactorum, vyvolávající krčkovou neboli rhizomovou hnilobu jahodníku,velmi dobře šíří v cirkulující závlahové vodě. O pouţití antagonistů při boji proti chorobám, je stále větší zájem. Dle GUPTA, BHARDWAJ, SHARMA (2005) se velice osvědčilo v boji proti Phytophthora fragariae pouţijí přirozených nepřátel z rodu Pseudomonas fluorescens. Ve Finsku byla prováděna studie, na které se pozoroval vliv různých prostředků, jako biologický postřik, mulčování, závlaha, k potlačení Botryotinia fuckeliana neboli šedé hniloby jahod. Bylo prokázáno, ţe největší vliv na potlačení choroby měl mulč. Přičemţ nejhorší mulčovací materiál byly shledány pohankové slupky (PROKKOLA et al., 2003). Velmi vhodná ochrana proti členovcům je pouţití dravého roztoče Phytoseiulus persimilis (WAITE, 2006). Proti Phytonemus fragariae se pouţívají V současné době se ověřují účinky přípravku na bázi Azadirachta indica (HLUCHÝ, et al., 2008). Při boji proti Anthonomus rubi jsou přijatelné. V současné době probíhají zkoušky v účinosti biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis tenebrionis a insekticidy na bázi Azadirachta indica (HLUCHÝ, et al., 2008). Podle LOPEZ-MARTINEZ (2006) je v boji proti plevelům velmi vhodné pouţít výluh ze slepičího trusu, který potlačil růst plevelů jako jsou Malva parviflora, Medicago sp., E. crus-galli, Amaranthus retroflexus, Chenopodium album a S. oleracea. Výluh ze slepičího trusu má biofumigační účinky, to znamená, ţe obsahuje látky sniţující klíčivost plevelů. Pouţití hořčice na zelené hnojení má velmi pozitivní účinky. Nejen ţe zlepšuje kvalitu a zdravotní stav půdy. Zajišťuje přísun ţivin, ale zároveň potlačuje růst plevelů a půdních patogenů (včetně hub rodu Verticillium a Fusarium) a také řadu druhů háďátek díky vysokým biofumigačním účinkům (VONDRÁŠKOVÁ, 2008). 14

19 2.4.7 Závlaha Nejvhodnější závlaha při pěstování jahodníku je závlaha kapková. Kapková závlaha spočívá v tom, ţe je poloţena hadice s kapkovači ke kaţdé řadě rostlin a dodává vodu k rostlinám jahodníku avšak nesmáčí listy, tím nepodporuje šíření houbových chorob a ani růst plevelů v meziřadí. Zvýšení dávky vody je potřebné po výsadbě a na začátku vegetace aby se podpořila násada květů na příští rok. Při vydatné zálivce při růstu plodů dosáhneme zvětšení plodů a tím i vyšší a kvalitnější výnos. Při dvouleté kultuře, je důleţitá také zálivka po sklizni a po odstranění listů rostlin (PLÍŠEK, 2002). PARIKKA (2006) provedl v letech ve Finsku pokus, ve kterém se posuzoval vliv typu závlahy na kvalitu produkce. Bylo zjištěno, ţe klimatické podmínky a zvolená odrůda má mnohem větší vliv na kvalitu produkce neţ typ závlahy. 2.5 Vhodný sortiment pro ekologické pěstování Odrůdy pouţívané v ekologické produkci by měli splňovat podmínky poţadující dobré výnosy, dobrá odolnost vůči chorobám a škůdcům, dobrá konkurence vůčí plevelům, dobrá skladovatelnost, vysoká biologická a nutriční hodnota (PETR, DLOUHÝ a kol., 1992). Ve Velké Británii byl proveden pokus na odrůdě Honeoye, který prokázal výraznou odolnost proti Colletotrichum acutatum (SIMPSON, 2006). Při hodnocení náchylnosti k Tetranychus telarius byla odrůda Symphony hodnocena jako jedna z nejméně náchylných (SONNEVELD, WAINWRIGHT, LABUSCHAGNE, 1997). DAUGARRD, LINDHARD (2000) provedli pokus ve kterém zkoumali vhodnost odrůd pro ekologické pěstování. Hodnocení probíhalo tři roky a byl hodnocen výnos, velikost bobulí a odolnost k chorobám jako Botryotinia fuckeliana, Sphaerotheca aphanis. Zkoušené odrůdy byly mimo jiné Polka, Korona, Tenira, Honeoye Symphony. Výsledkem bylo, ţe Polka a Korona byly náchylné k Botryotinia fuckeliana, Tenira měla nízké výnosy. Jako nejlepší se zdála být raná odrůda Honeoye, která měla vysoké výnosy a byla nejméně náchylná k napadení Botryotinia fuckeliana. Obdobně skončila odrůda Symphony, která měla vysoké výnosy, vysokou odolnost vůči plísni ale měla náchylnost k listovým skvrnitostem. V České republice je zaregistrováno celkem 27 odrůd jahodníku (ÚKZÚZ, 2009). Pro ekologické pěstování jsou doporučovány odrůdy tolerantní k houbovým chorobám. Podle RICHTERA (2004) do této skupiny patří Andrea, Darselect, Dita, Elkat, 15

20 Elvíra, Florence, Honeoye, Karmen, Korona, Pegasus, Prima, Rosie, Symphony, Tenira, Everest a Lidka. RHAINDS et al., (2002) zjistil, ţe odrůda Honeoye byla nejproduktivnější s největšími výnosy v ekologickém pěstování. V Rakousku byl zaloţen pokus, který měl za úkol zjistil vhodnost jahodových odrůd pro ekologické pěstování. Byly pozorovány aspekty jako je výnos, odolnost proti chorobám a škůdcům, chuť, obsah sušiny, cukernatost, aj. Výsledky z roku 2001 ukázaly, ţe kromě osvědčených odrůd pro ekologické pěstování jako jsou Honeoye a Symphony, splnily poţadavky i odrůdy Jewel, Mira a Valeta. Odrůda Elsanta která je náchylná k hnilobám kořenového krčku, v pokusech se projevila jako vhodná pro ekologickou produkci, zejména svými vysokými výnosy a dobré jakosti plodů. Také odrůda Polka byla shledána jako vhodná pro organickou produkci (MELTSCH, 2006) Popis odrůd jahod vhodných pro ekologické pěstování Honeoye Odrůda vznikla na Šlechtitelské stanici v USA z kříţení odrůd Vibrant a Holiday. Začala se rozšiřovat roku Je velmi raná jednouplodící odrůda, která zraje v průměru pět dnů před odrůdou Elsanta. Je moţné ji doporučit i k rychlení. Sklizně jsou vysoké ale odrůda Elsanta je výnosnější. Plody jsou velké aţ velmi velké. Mají vyrovnaný, atraktivní, kuţelovitý tvar. Barva plodů je jasně červená a velmi lesklá, naţky se nacházejí v jedné rovině s povrchem plodu. Duţnina je tuhá, ale má menší pevnost neţ odrůda Elsanta. Odolnost k plísni šedé (Botrytis fuckeliana) je vysoká, taktéţ je vysoká odolnost vůči padlí jahodníku (Podosphaera aphanis), je však velmi náchylná na kořenovou, fytoftorovou hnilobu a verticiliové vadnuti (Phytophtora fragariae, Phytophtora cactorum a Verticillium dahlie). Neměla by se pěstovat na zamokřených těţkých půdách a na půdách unavených po pěstování jahodníku. Vhodné jsou teplejší a střední polohy a lehčí půdy (LUDVÍKOVÁ, PAPRŠTEIN, 2003; HLUCHÝ et al., 2008). Symphony Odrůda vznikla ve Velké Británii roku 1979 z kříţení odrůd Rhapsody x Holiday. Symphony je jednouplodící pozdní odrůda, která zraje o osm aţ čtrnáct dní pozdější neţ odrůda Elsanta, má však vyšší výnosy trţního ovoce. 16

21 Plody jsou středně velké, kuţelovité, karmínově červené, mají dobrou skladovatelnost, jsou šťavnaté, nejsou náchylné k deformacím, proto jsou dobře prodejné. Povrch plodu je velmi pevný a lesklý, naţky jsou v rovině nebo mírně pod povrchem plodu. Při pěstování je doporučen větší rozestup rostlin, kvůli bujnému a hustému růstu. Má dobrou odolnost proti kořenové hnilobě (Phytophtora fragariae), protoţe byla vyšlechtěna na půdách zamořených touto chorobou, ale stejně jako Elsanta je náchylná k padlí jahodníku (Podosphaera aphanis). Toleruje nedostatek dusíku v půdě, je velmi přizpůsobivá a vhodná i do chladných poloh (KERBY a McNICOL, 1997, RICHTER, 2004, HLUCHÝ et al., 2008). 2.6 Pomocné půdní a rostlinné přípravky NERI, SUGIYARNA, INUJIMA ( 2002) se zabývali problematikou hnojení jahodníku huminovými látkami. Osvědčilo se fóliární hnojení směsí huminových kyselin a fulvokyselin v období mezi kvetením a sklizní. Huminové látky měly pozitivní vliv na sníţení podílu hnilobou napadených plodů, zvýšení kvality plodů, zvýšení obsahu cukru, ale i na celkovou kondici rostlin Charakteristika přípravku Lignohumát B Lignohumát B je koncentrovaný huminový přípravek obsahující pouze huminové a fulvové kyseliny v poměru 1:1. Lignohumát B neobsahuje těţké kovy a balastní látky, zato obsahuje aţ 56% fulvových kyselin. Při jeho pouţití bývá zlepšen půdní profil. Je vhodný pro mimokořenovou výţivu, má pozitivní vliv při zvládání stresu rostlinou jako je střídání teplot, krupobití. Má pozitivní vliv na rozvoj kořenového systému, který pak lépe přijímá ţiviny a vodu. Lze jej aplikovat také s rozpustnými hnojivy organickými hnojivy. Lignohumát B neobsahuje balast tudíţ se před pouţitím nemusí filtrovat a neucpává techniku. Lignohumát B se rychle vstřebává listem do rostlinných pletiv a stimuluje jejich růst. Rostlinám se zvětšuje listová plocha a rostliny mají sytější barvu. Lignohumát B má pozitivní vliv na výši výnosů a kvalitu produkce (RÁKOS, 2006). Základní surovinou pro výrobu Lignohumátu B je dřevo. Lignohumát B je pomocný rostlinný přípravek, který obsahuje soli huminových a fulvových kyselin (huminové a fulvové kyseliny jsou látky, které vznikají při rozkladu rostlinných zbytků, např. při rozkladu rostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae) vzniká více huminových kyselin 17

22 (zásaditější charakter), při rozkladu rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae) vzniká více kyselin fulvových (kyselejší charakter). Tyto kyseliny působí kladně na tvorbu buněk, ty lépe rostou a jsou pevnější, tvoří více vosků a tuků na svém povrchu. Kvůli zvýšené tvorbě vosků se rostliny více lesknou, jsou odolnější vůči napadení chorobami a i proti nízkým teplotám (vymrzání). Lignohumát B také podporuje větvení kořenového systému rostlin, vývoj kořenového vlášení, zajišťuje lepší přístupnost ţivin, stimuluje průběh fotosyntézy, zvýrazňuje chuť, aroma a obsahové látky, zvyšuje výnos a kvalitu sklizně, má pozitivní vliv na výměnu látek v rostlinách, váţe těţké kovy (KUČERA, 2007). Lignohumát B má pozitivní vliv na poměr C:N v půdě. Je vhodným alternativním zdrojem dostupného uhlíku v půdě, posunuje rovnováhu imobilizacenitrifikace dusíku ve prospěch imobilizace, coţ vede ke sníţení rizika vyplavování nitrátového dusíku z půdního profilu (KREJČOVÁ, 2007 in RÁKOS, 2008) Dosavadní zkušenosti s používáním přípravku Lignohumát B RÁKOS (2007) uvádí pozitivní vliv přípravku Lignohumát B na délku doby kvete heřmánku římského. Po aplikaci tří dávek Lignohumátu B se v kultuře heřmánku římského znatelně prodlouţila doba květu aţ o 72% a tím byla umoţněna i delší sklizeň. Bylo zjištěno přípravek Lignohumát B působí jako tmelivo, čímţ podporuje droptovitou strukturu půdy. Na písčitých půdách zvyšuje vododrţnost a sorpční schopnost pro ţiviny naopak na půdách jílovitých zkypřuje a zlepšuje jejich fyzikální stav (KUČERA, 2007). Aplikace Lignohumátu B na porost řepky ozimé na jaře a na podzim, způsobilo nárůst kořenové soustavy o několik desítek procent proti neošetřené kontrole a zvýšení výnosu o 4 aţ 5% (RÁKOS in POLÁKOVÁ, 2007). Po pouţití Lignohumátu B na odrůdy brambor, měla varianta ošetřovaná Lignohumátem B větší počet hlíz s vetší celkovou hmotností neţ varianta bez ošetření (KUČERA in POLÁKOVÁ, 2007). Pokusy při dlouholetém poţívání Lignohumátu B prokázaly, ţe při pouţití na kvetoucí rostliny, byly rostliny lépe vybarvené a měli bohatší květy. Při pouţívání Lignohumátu B na ovoci a zelenině měly rostliny větší násadu (rybíz, rajče,..) a větší plody (jabloně, hrušně,..). Také brambory zvýšily hmotnost hlíz o 13,3 % po aplikaci Lignohumátu B (KUČERA, 2007). 18

23 2.6.3 Charakteristika přípravku Synergin Synergin je syntetický biostimulátor růstu rostlin, který obsahuje řadu přírodních látek. Na předním místě jsou přírodní cytokininy, aminokyseliny, peptidy, stopové prvky a prekursory auxinů a fytohormonů organického původu, které jsou získané z potravinářských surovin. Přípravek se aplikuje na rostlin ostřikem na list a to v dávce 2l. ha -1. Je moţné tento přípravek kombinovat ve směsi s herbicidy, fungicidy, insekticidy a tekutými hnojivy (ZAHRADNÍČEK, et al., 2003). Synergin je přírodní přípravek, je ekologicky neškodný a netoxický, je schválen, pro ekologické pěstování, ÚKZÚZ ČR k ošetřování polních plodin, zeleniny a okrasných rostlin jako pomocná látka podle ustanovení ř, odst. 1, zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech (ZAHRADNÍČEK, et al., 2007). Mezi další látky, které Synergin obsahuje jsou hydrolyzáty amidů, tříslovin a dalších heterocyklických sloučenin organického původu, které se získávají z aromatických a narkotických rostlin. Experimenty prokázaly, ţe Synergin výrazně zvyšuje obsah chlorofylu v listech, stimuluje fotosyntézu, zvyšuje kvalitu a působí antistresově při nepříznivých klimatických podmínkách, jako je krupobití, sluneční úţeh, nedostatek vody, mráz, vysoké teploty (ZAHRADNÍČEK, et al., 2006). 19

24 3 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv přípravku Lignohumát B a jeho kombinace s přípravkem Synergin na růst, výnos a kvalitu produkce jahodníku v ekologickém systému pěstování a současně ověřit vhodnost odrůd 'Honeoye' a 'Symphony' pro tento způsob pěstování v podmínkách České republiky. Hodnocení morfologických projevů (rozmnoţovací koeficient, velikost listové plochy), fyziologických procesů v rostlině (index obsahu chlorofylu, průduchová vodivost) a vnitřní kvalita plodů (vitamin C, obsah refraktometrické sušiny a obsah celkové sušiny) bude prováděno na základě naměřených dat speciálními přístroji. 20

25 4 MATERIÁL A METODY 4.1 Charakteristika pokusného stanoviště Pokus probíhal na pozemcích Zahradnické fakulty v Lednici po dobu jednoho roku. Lednice se nachází v níţinné oblasti jiţní Moravy. Nadmořská výška katastru kolísá od 160 do 200 m. n. m. Pokusný pozemek se nachází v nadmořské výšce cca 176 m. n. m.. Pěstitelská oblast se řadí do kukuřičného výrobního typu, tzv. subtypu kukuřično ječného. Oblast se řadí do mírného klimatického pásu a leţí na přechodu podnebí přímořského a kontinentálního. Podle agroklimatické rajonizace se jedná o makrooblast teplou, oblast převáţně teplou se sumou aktivních teplot větších neţ C, podoblast převáţně suchou s hodnotou klimatického ukazatele zavlaţení v rozmezí mm, okrsek s Tmin nad -18 C. Tento okrsek má nejpříznivější podmínky pro přezimování kultur. Většinou je zde slabší sněhová pokrývka. Pouze 1 2 krát za 10 let se vyskytuje absolutní minimum pod -20 C, které je škodlivé pro ozimy a teplomilné druhy. Podle záznamů z meteorologické stanice, normál z let , byl nejteplejším měsícem červenec s průměrnou teplotou 19,1 C a nejchladnějším leden s průměrnou teplotou -1,9 C. Průměrná roční teplota je 9,2 C a průměrné roční mnoţství sráţek je 479,7 mm. Nejbohatší na mnoţství dešťových sráţek je měsíc červen 66,4 mm a nejméně sráţek bývá v únoru 23,9 mm. Větry převáţně vanou od severozápadu a jihovýchodu a lze je označit za větry výsušné. Spolu s vyššími teplotami způsobují značný výpar. Půdní typ: černozem na spraši, místy slabě degradovaná. Půdní druh: hlinito-písčitý, půdní horizont vytváří vrstvu 0,6 0,8 m. (ROŢNOVSKÝ, LISCHMANN, 2006) 4.2 Metodika Pokus byl zaloţen v dubnu roku 2008 metodou úplně znáhodněných bloků dělených parcel se třemi variantami ošetření ve čtyřech opakováních o počtu 25 rostlin. Na pokus byla pouţita frigo sadba, která byla získána od firmy Berryservis, s.r.o. (původ Nizozemí, firma Goossens Flevoplant B.V.). Výsadba proběhla 30. dubna Zvolené odrůdy jahodníku 'Honeoye' a 'Symphony' byly vysazeny na pokusný pozemek (na jaře 2007 organicky vyhnojený chlévským hnojem po předplodině petrţeli, v roce 2007 ponechán černý úhor). Pěstitelský systém představoval jednoletý způsob zaloţený z rané jarní výsadby frigo sadby se sklizní v daném roce výsadby. Zvolený spon 0,60 x 0,20 m 21

26 (jednořádková forma). Před výsadbou byla na pozemek poloţena černá mulčovací netkaná textilie. Zavlaţování bylo realizováno pomocí kapkové závlahy, která byla dávkována na základě vyhodnocení půdní vlhkosti snímačem VIRRIB. Pokusné varianty byly následující: 1. Lignohumát 2. Lignohumát + Synergin 3. Kontrola (bez ošetření bioaktivními látkami). Varianta č.1 Lignohumát B Přípravek byl pouţit na máčení kořenů před výsadbou (1% roztok), jako zálivka po výsadbě (1% roztok v dávce 200 ml ke kaţdé rostlině) a při foliární aplikaci před květem a za 2 týdny po odkvětu v doporučeném dávkování. Výrobcem doporučená dávka 1 l Lignohumátu B na 1 ha porostu v 300 l postřikové kapaliny (termíny ošetření viz Tab. I.). Varianta č.2 kombinace přípravků Lignohumát B a Synergin Lignohumát B máčení kořenů rostlin před výsadbou 1% roztokem, po výsadbě zálivka 1% roztokem v dávce 200 ml ke kaţdé rostlině. Foliárně 2 týdny před květem a pak po odkvětu. Synergin - foliárně před květem a 2 týdny po prvním postřiku v dávce 3 l. ha -1 v 300 ml postřikové kapaliny. (termíny ošetření viz Tab. I.). Varianta č.3 kontrola (bez ošetření) Tab. I. Termíny aplikace pomocných látek Termín Odrůda Aplikovaný přípravek Honeoye Lignohumát B Honeoye Synergin Honeoye Lignohumát B Symphony Lignohumát B + Synergin Honeoye Lignohumát B + Synergin Symphony Lignohumát B + Synergin 22

27 4.2.1 Hodnocení fyziologických procesů a růstu rostlin V průběhu vegetace byl u rostlin pomocí speciálních přístrojů měřen index obsahu chlorofylu a průduchová vodivost. Měření indexu obsahu chlorofylu bylo provedeno celkem šestkrát (26.6., 5.7., 22.7., a ) a byla změřena kaţdá rostlina v opakování. Byly měřeny dva listy na rostlině, jeden mladý a jeden plně rozvinutý list. Také bylo prováděno měření průduchové vodivosti, které bylo provedeno celkem pětkrát a to v termínech 12.6., 5.7., 22.7., 31.7., 13.8., kdy bylo měřeno 10 listů z opakování. Na konci vegetace byla hodnocena hmotnost šlahounů, počet dceřiných rostlin a počet šlahounů. K hodnocení se pouţilo 10 rostlin z kaţdého opakování. Na podzim byla změřena listová plocha jahodníku. Pro účely měření byly odlistěny dvě rostliny z kaţdého opakování. Měřící přístroje Chlorophyll Content Meter CCM 200 Přístroj vyrábí firma ADC Bioscientific Ltd. Lehký přístroj slouţící k měření indexu obsahu chlorofylu v rostlinách. Poskytuje přesné a spolehlivé výsledky. Vhodný pro okamţitý polní výzkum. Porometer AP4 Automatický přístroj slouţící k měření ztrát vody přes průduchy (průduchová vodivost). Vlastní měření je provedené za méně neţ 15 s, rozsah měření 0 30 s/cm. Hodí se pro široké i úzké listy. Porometer má vnitřní paměť přibliţně 1500 měření, včetně poznámek. Data mohou být přenášena přes RS232 rozhraní k tiskárně nebo PC. Přenosný měřič listové plochy AM 200 Přístroj vhodný pro přesné nedestruktivní měření listové plochy a přidruţených parametrů. Skládá se ze snímacího zařízení (optický scanner) a vlastní pracovní plochy s počítačovým systémem schopným zpracování měřených dat. Měření je nezávislé na charakteru povrchu listu. Přístroj měří tloušťku a celkovou velikost listové plochy Hodnocení výnosů, jakosti a kvality produkce Plody byly sbírány ručně, v intervalu 2x týdně ( pondělí, čtvrtek) v dopoledních hodinách, poté byly dále hodnoceny. Byla posuzována kvantita a kvalita produkce trţní výnos, průměrná hmotnost plodů, zařazení plodů do jakostních tříd (Obchodní norma pro jahody: "výběr": min. příčný průměr 25 mm, jakosti I a II: min. příčný průměr 18 mm) 23

28 a vnitřní kvalita plodů, která byla posuzována na základě výsledků z laboratorních analýz obsah vitamínu C, celkové sušiny a refraktometrické sušiny. Stanovení obsahu vitamínu C v plodech jahodníku Měření vitaminu C (kyseliny askorbové) v plodech jahodníku bylo provedeno pomocí metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Metoda při pouţití reţimu s obrácenými fázemi (RP) s detekcí v ultrafialové (UV) oblasti spektra. Elektroneutrální kyselina askorbová je v kyselém prostředí pomocí vodíkových můstků a jiných slabých interakcí zadrţována na koloně obsahující protonizované skupiny NH3 +. Kvalitativní určení je provedeno z retenčních dat, kvantitativní stanovení z ploch (píků) vzorku a standardu. Pro stanovení kyseliny askorbové byl pouţit kapalinový chromatograf firmy ECOM Praha. Pracovní postup: (dle metodiky dodané firmou ECOM Praha) Pro analýzu bylo pouţito celkem 5 plodů z kaţdého opakování. Vitamin C byl měřen celkem třikrát. U odrůdy Honeoye ve dnech , a , u odrůdy Symphony ve dnech , a Příprava vzorku k měření: Ke 20 g vzorku bylo přidáno 75 ml kyseliny šťavelové, šetrně homogenizováno (zamezení přímého slunečního záření, omezení oxidace vzdušným kyslíkem), kvantitativně převedeno do odměrné baňky o objemu 100 ml a doplněno kyselinou šťavelovou po rysku. Před nástřikem byl homogenát přefiltrován přes gázu a odstřeďován 10 minut při 3800 otázkách za minutu na odstředivce Hettich EBA 12 (Hettich, Německo). Chromatografická analýza: Analytická kolona CGC 3 x 150 Separon SGX C18, 7 m; předkolona CGC 3 x 30 Separon SGX C18 7 m; izokratický reţim; mobilní fáze TBAH (tetrabutylamonium hydroxid) 0,1 M kyselina šťavelová voda 10:20:70 (v/v/v); průtok 0,5 ml.min-1; objem nástřiku 20 l; vlnová délka 254 nm. Kolona byla umístěna v kolonovém termostatu Ecom při teplotě 30 ºC. Před analýzou byl celý systém spuštěn 2 hodiny, aby došlo k ustálení stavu v kolonovém systému. Lampa detektoru byla spuštěna před začátkem analýzy. Při kaţdé sérii vzorků byl proveden slepý vzorek (pouze s mobilní fází). 24

29 Stanovení refraktometrické sušiny Refraktometrická sušina byla stanovena za vyuţití optické metody zaloţené na lomu světla v závislosti na koncentraci dané látky ve vzorku. Tento parametr byl stanoven z čerstvé šťávy jahod získané pomocí ručního refraktometru RR1. Pro měření bylo pouţito 5 plodů z kaţdého opakovaní. Měření refraktometrické sušiny proběhlo při kaţdé sklizni. Stanovení obsahu celkové sušiny Celková sušina byla stanovena ze vzorků vysušených v sušárně Sterimat (BMT, ČR) při teplotě 105 C do konstantní hmotnosti. Pro analýzu bylo pouţito 3-5 plodů. Měření obsahu celkové sušiny probíhalo při kaţdé sklizni. 4.3 Statistické vyhodnocení Veškeré výsledky pokusu byly roztříděny a zapsány do tabulek v počítačovém programu Excel 2003 (Microsoft), v tomto programu byly rovněţ zhotoveny grafy. V práci byla ke zpracování dat pouţita statistická metoda ANOVA. Bylo počítáno s hladinou významnosti 95% (α = 0,05). Při zjištění průkazných rozdílů byla pouţita metoda mnohonásobného srovnávání Tuckey HSD test, pomocí které byly označeny významně odlišné páry mezi jednotlivými variantami. Statistická analýza dat byla zpracována v programu UNISTAT 5. 1, grafy se statistickými rozdíly mezi odrůdami byly provedeny v programu STATISTICA Cz v. 8 (Stat Soft). Poté bylo provedeno následné porovnání dle Tuckeye. Jako základní statistické parametry byly určeny: aritmetický průměr, směrodatná odchylka a směrodatná chyba pro jednotlivé zjištěné údaje. 25