DIVADLO J. K. TYLA Mgr. Ilja Racek, PhD., květen 2014

Transkript

1 DIVADLO J. K. TYLA Mgr. Ilja Racek, PhD., květen 2014

2 Obsah I. Úvod II. Údaje o organizaci 1. Základní údaje 2. Poslání a cíle organizace 3. Struktura organizace - příloha č Zaměstnanci III. Zpráva o činnosti organizace 1. Hlavní činnost - příloha č Doplňkové činnosti IV. Zpráva o hospodaření 1. Základní ukazatele rozpočtu - příloha č. 11 (+ tabulky 2-7) Vývoj stavu majetku a výsledky inventarizace 3. Vývoj fondů organizace 4. Rekapitulace závěrů z finančního vypořádání vůči zřizovateli V. Závěr 2

3 I. ÚVOD Rok 2013 byl pro existenci Divadla Josefa Kajetána Tyla rokem, který předznamenal očekávané převratné změny v jeho dalším vývoji. Nejviditelnější změnou byla výměna na pozici ředitele divadla, kdy po 18 letech činnosti odešel doc. MgA. Jan Burian do Národního divadla v Praze a funkci převzal Mgr. Ilja Racek, Ph.D. Zároveň zřizovatel divadla vypsal výběrové řízení na tuto pozici; ve dvou kolech byl nakonec vybrán pro funkci s nástupem v roce 2014 dosavadní ředitel divadla v Liberci pan MgA. Martin Otava. Zároveň se do rozhodující fáze dostávala postupně výstavba Nového divadla v Jízdecké ulici, s upřesňováním termínů otevření a zahájení činnosti. Vedení divadla připravovalo průběžně již během tohoto roku plán stěhování a zahájení uměleckého provozu tak, aby bylo možno dodržet předpokládaný termín otevření na počátku sezony 2014/2015. Jako velmi optimistické, avšak nutné opatření se jevil prodej ročního abonmá pro rok 2014 již pro Nové divadlo. Panovaly obavy z toho, že tradičně konzervativní publikum, zvyklé na prostory Komorního divadla, nezareaguje pozitivně, ale divácký zájem se podařilo udržet a naše divadlo se stále může vykazovat největším počtem abonentů z republikových divadel. Přes tyto změny probíhal rok 2013 v dělném duchu, ve spolupráci nejen se zřizovatelem divadla, ale i vedením Plzeňského kraje a dalšími organizacemi. Novým impulzem, který dodal naší činnosti další perspektivy, byla spolupráce s novým vedením EHMK již na konkrétním programu pro rok Považujeme za svou povinnost nabídnout prostory Nového divadla pro řadu akcí této historické události, včetně našeho příspěvku v podobě výjimečných projektů. V roce 2013 se na 3 scénách Divadla J. K. Tyla uskutečnilo celkem 17 premiér, včetně dvou inscenací klubových. Muzikálový soubor věren trendu, nastoupenému v posledních letech, realizoval dvě české premiéry světových muzikálů, baletní soubor inicioval první provedení tanečního dramatu Krvavá svatba na hudbu Gabriely Vermelho, s velkým ohlasem se setkal i společný projekt opery a baletu z díla M. Ravela a C. Orffa. Významným počinem byla klubová inscenace téměř neuváděného operního monodramatu Lidský hlas. Inscenace opery Giacoma Pucciniho Tosca (prem v DJKT) vznikla v koprodukci s Jihočeským divadlem České Budějovice, které se podílelo na nákladech na výrobu dekorací a kostýmů. V hlavních rolích byli obsazeni sólisté DJKT i JČD. Inscenace byla zařazena do repertoáru obou divadel, plzeňští pěvci vystupovali i v Českých Budějovicích. I v tomto roce divadlo úspěšně rozvíjelo projekty pro děti a mládež, vč. přeshraniční spolupráce. Opakovaně byla s mimořádným úspěchem uváděna ve foyeru Velkého divadla komorní inscenace O Rusalce, opera Antonína Dvořáka ve svébytné komorní úpravě pro nejmenší diváky, jejímž cílem je výchova operního diváka (12 představení se zúčastnilo 805 dětí z mateřských škol a základních škol). Větším dětem byla určena zkrácená verze Kouzelné flétny. Podobně byla připravena zkrácená verze Prodané nevěsty pro děti z bavorských škol, které se učí češtinu. Klub mladého diváka měl v období leden červen 432 členů z řad studentů, v období září-prosinec 305 členů. V kalendářním roce 2013 bylo odehráno pro KMD celkem 8 představení. 3

4 Pro mladé a malé diváky jsou koncipovány i zvláštní předplatitelské skupiny. Mládežnické předplatné - pro skupinu M1, která má 191 předplatitelů/studentů, bylo odehráno celkem 7 představení, pro rodiče s dětmi je určena skupina D1, která má 357 předplatitelů, jimž nabídla 4 představení. V roce 2013 posílil umělecké soubory DJKT nástup mladých členů tvůrců i interpretů. Vedení činohry se ujal mladý tým, jehož věkový průměr je 31 let: šéfka činohry režisérka Natália Deáková, režisér David Šiktanc a dramaturgyně Klára Špičková. Novým sólistou muzikálového souboru se stal Adam Rezner (25), do baletu nastoupilo 5 tanečníků ve věku let: Karolína Beerová, Grzegor Mołoniewicz, Jana Schweitzerová, Kristýna Brabencová, Eliška Kolářová. Mladým tvůrčím týmům byla svěřena realizace 6 titulů: činohra Je třeba zabít Sekala, Lháři, Srpen v zemi indiánů, Kráska z Leenane; opera La traviata; balet Krvavá svatba. Poprvé zde režírovaly dvě režisérky, jež dosáhly v tomto roce 30 let, Janka Ryšánek Schmiedtová a Linda Keprtová. V obou případech šlo o šťastný tah, z inscenace Janky Ryšánek Schmidtové vzešla nominace na Cenu Thálie, kvality Lindy Keprtové potvrdila ještě před plzeňskou premiérou slovenská prestižní cena Dosky Mimořádného ocenění se dostalo DJKT v rámci Cen Thálie S třemi přímými nominacemi (Martina Diblíková balet, Jana Kubátová činohra, Richard Samek opera) patřil poslední ročník pro Plzeň k nejplodnějším, Divadlo J. K. Tyla v něm zabodovalo jako třetí nejúspěšnější scéna v republice. DJKT mělo jako spolupořadatel a hlavní organizátor rozhodující podíl na úspěšném průběhu 21. ročníku nejprestižnější divadelní přehlídky v ČR, Mezinárodním festivalu Divadlo, který každým rokem vykazuje stále více zahraničních účastníků. Hlavním zahraničním lákadlem bylo vystoupení moskevského Divadla národů, dále do Plzně festival přivedl špičkové soubory z Wroclawi, Rigy, Budapešti a Bratislavy. Zachytil i současný trend českého divadla, v němž se často to zajímavé odehrává na okraji, představil kabarety, autorské projekty, objevné dramatizace, nový cirkus i loutky. Na festivalu proběhly dva mezinárodní workshopy divadelní fotografie a videodokumentace divadelních představení. II. ÚDAJE O ORGANIZACI II. 1. Základní údaje Divadlo J. K. Tyla, příspěvková organizace Prokopova 14, Plzeň statutární zástupce: do doc. MgA. Jan Burian, ředitel od Mgr. Ilja Racek, Ph.D., ředitel zřizovatel statutární město Plzeň IČO DIČ CZ

5 II. 2. Poslání a cíle organizace Základním poslání organizace je divadelní a koncertní činnost, předmětem činnosti je: A) hlavní činnost - pořádání veřejných divadelních představení ( opera, opereta, činohra, balet, muzikál) - pořádání koncertů ve stejném rozsahu jako u divadelních představení - pořádání a poskytování jiných kulturních a veřejně prospěšných akcí i služeb, včetně výstav a festivalů - členství v zájmovém sdružení právnických osob mezinárodní festival DIVADLO Plzeň B) doplňkové činnosti - provozování ubytovacích zařízení pro zaměstnance - půjčování předmětů divadelních výprav - pohybová a baletní výuka pro děti a mládež - vydávání periodických a neperiodických tiskovin v souladu s hlavní činností divadla - výkon jiných souvisejících činností se souhlasem zřizovatele II. 3. Struktura organizace organizační schéma příloha č. 1 vnitřní struktura: ředitelství - úsek ředitele - úsek náměstka umělecké soubory - soubor opery - soubor orchestru - soubor operety a muzikálu - soubor činohry - soubor baletu umělecko-technický provoz - Velké divadlo - Komorní divadlo - dílny II. 4. Zaměstnanci průměrný přepočtený stav v roce 2013: plán skutečnost limit stanovený zřizovatelem 405,0 v tom rezerva na novou scénu nástupy v roce ,4 limit pro rok ,6 364,6 v tom: - úsek ředitele 14,0 14,1 - úsek náměstka 23,0 20,0 - soubor opery 48,5 49,1 - soubor orchestru 67,6 67,6 - soubor operety a muzikálu 32,3 29,8 - soubor činohry 35,0 27,6 5

6 - soubor baletu 32,5 32,2 - umělecko-technický provoz 133,7 124,2 V roce 2013 se nepodařilo naplnit plánovaný stav zaměstnanců v průměru bylo v průběhu roku neobsazeno 10 pracovních míst, převážně špičkových sólistů v uměleckých souborech a vysoce kvalifikovaných pracovníků umělecko-technického provozu a správy. Rezerva na pracovní pozice pro Nové divadlo bude čerpána od prvního čtvrtletí roku III. ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE Divadlo J. K. Tyla uvedlo v roce 2013 celkem 576 představení, z toho 558 na vlastních scénách. Divákům jsme představili 17 premiér. Průměrná návštěvnost činila 86,19 % při průměrné ceně vstupenky Kč 148,-. Za zlevněné vstupné jsme odehráli celkem 56 představení, z toho 42 školních představení, které zhlédlo studentů a 14 představení pro seniory. Tržby za vstupné činily ,- Kč. Celkově jsme hráli 49 různých titulů vlastní produkce, na zájezdech v tuzemsku 12 představení, v zahraničí 3 představení. Produkci na domácích scénách navštívilo diváků, zájezdová představení zhlédlo diváků. Celková návštěvnost všech aktivit DJKT byla diváků produkce za leden prosinec 2013 příloha č. 2 návštěvnost příloha č. 3 tržby z hlavní činnosti příloha č. 4 vývoj průměrné ceny vstupenky příloha č. 5 předplatné počty předplatitelů příloha č. 6 předplatné tržby příloha č. 7 počet návštěvníků příloha č. 8 podíl okresů na celkové návštěvnosti příloha č. 9 III. 1. Hlavní činnost Premiéry V roce 2013 se na 3 scénách Divadla J. K. Tyla uskutečnilo celkem 17 premiér, včetně dvou inscenací klubových. ČINOHRA Jiří Křižan, Martin Františák: JE TŘEBA ZABÍT SEKALA William Shakespeare: JAK SE VÁM LÍBÍ Ronald Harwood: GARDEROBIÉR Anthony Neilson: LHÁŘI Tracy Letts: SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ Martin McDonagh: KRÁSKA Z LEENANE OPERA Charles Gounod: FAUST A MARKÉTKA Giacomo Puccini: TOSCA Maurice Ravel: BOLERO, Carl Orff: CARMINA BURANA KD VD KD KD VD Divadlo v klubu VD VD VD 6

7 Giuseppe Verdi: LA TRAVIATA Francis Poulenc: LIDSKÝ HLAS MUZIKÁL, OPERETA Oskar Nedbal: POLSKÁ KREV FOOTLOOSE aneb TANEC NENÍ ZLOČIN Fred Saidy, Burton Lane: DIVOTVORNÝ HRNEC John Kander, Fred Ebb: POLIBEK PAVOUČÍ ŽENY BALET Gabriela Vermelho: KRVAVÁ SVATBA Sergej Prokofjev: POPELKA VD VD Divadlo v klubu VD KD česká premiéra KD KD česká premiéra KD první provedení Recenze k premiérám příloha č. 10 TUZEMSKÉ ZÁJEZDY Praha Stavovské divadlo La Gioconda Karlovy Vary Edith vrabčák z předměstí Skuteč Tajemství Domažlice Enigmatické variace Karlovy Vary Nápoj lásky 6.4. Karlovy Vary Edith vrabčák z předměstí Skuteč Sen noci svatojánské Karlovy Vary Polská krev Karlovy Vary Netopýr Nebílovy Enigmatické variace Karlovy Vary Polská krev Karlovy Vary Netopýr ZAHRANIČNÍ ZÁJEZDY SRN Fulda Turandot 4.a Švýcarsko Winterthur Tajemství CENY A NOMINACE NOMINACE NA CENY THÁLIE 2013 v oboru činohra: Jana Kubátová za roli Maureen v klubové inscenaci Kráska z Leenane v oboru opera: Richard Samek za roli Fausta v opeře Charlese Gounode Faust a Markétka v oboru balet a pantomima a jiný tanečně dramatický žánr: Martina Diblíková za roli Ženichovy matky v tanečním dramatu Krvavá svatba ŠIRŠÍ NOMINACE NA CENY THÁLIE 2013 Zuzana Kolářová role Pavoučí žena / Aurora v inscenaci Polibek pavoučí ženy Nikolaj Někrasov role Baron Scarpia v inscenaci Tosca Josef Moravec role Josef v inscenaci Gabriel von Eisenstein (Divadlo F. X. Šaldy Liberec) s přihlédnutím k roli Boleslav Baraňski v DJKT Plzeň 7

8 OPERA NOMINACE Sólistka DJKT Ivana Veberová byla porotou emeritních sólistů ND nominována na Cenu za mimořádnou interpretaci role Gioconda NOMINACE NA VÝROČNÍ CENU OPERY PLUS Kateřina Jalovcová (Tajemství-Plzeň) Jana Šrejma Kačírková (Faust-Plzeň) Kateřina Kněžíková (Tajemství-Plzeň) Rafael Alvarez (Tosca-Plzeň) David Nykl (Faust-Plzeň) Richard Samek (Tajemství-Plzeň, Faust-Plzeň) Svatopluk Sem (Tajemství-Plzeň) DVORANA SLÁVY PLZEŇSKÉHO KRAJE Do Dvorany slávy byl mezi osobnosti, jejichž život a práce jsou s regionem nerozlučně spjaty a přitom jeho hranice výrazně přesahují, uveden 23. září 2013 dramatik, herec a režisér DJKT Antonín Procházka. SENIOR PRIX 2013 Ocenění celoživotního mistrovství v uměleckém oboru udělované Nadací Život umělce převzali 10. listopadu 2013 umělci spojení s plzeňským divadlem Alfred Hampel Artuš Rektorys Jaroslav Someš Gerta Hájková Ledinská Jindřiška Hendrichová Miloš Stránský SPOLUPOŘADATELSTVÍ MEZINÁRODNÍCH FESTIVALŮ MEZINÁRODNÍ FESTIVAL DIVADLO Ročník, Plzeň září Divadlo J. K. Tyla je spolupořadatelem festivalu každoročně od jeho založení v r. 1993, kdy patřilo k hlavním iniciátorů jeho vzniku. JAZZ BEZ HRANIC ročníku mezinárodního hudebního festivalu ÚČAST SOUBORŮ DJKT NA FESTIVALECH A PŘEHLÍDKÁCH DIVADLO ročník Mezinárodního festivalu Divadlo J. K. Tyla na tomto mezinárodním fóru úspěšně reprezentovala inscenace činoherního souboru Je třeba zabít Sekala (9. září v Komorním divadle) OPERA ročník festivalu hudebního divadla, Praha Opera DJKT se zúčastnila s operou A. Ponchielliho La Gioconda 6. ledna FESTIVAL TOMÁŠKOVA A NOVÁKOVA HUDEBNÍ SKUTEČ, Jubilejního X. ročníku festivalu se zúčastnily soubory opery a baletu DJKT s inscenacemi 8

9 Tajemství (10. 3.) a Sen noci svatojánské (20. 4.) 33. SMETANOVSKÉ DNY Plzeň března 2013 Do významného multižánrového kulturního festivalu se DJKT zapojilo představením Smetanova Tajemství a dvěma komorními projekty: Bilancování (propojení Janáčkova klavírního cyklu s tvorbou Jaroslava Seiferta) a inscenací unikátního operního monodramatu F. Poulenca Lidský hlas. MEZINÁRODNÍ TÝDNY TANCE PRAHA Na závěrečném Galakoncertu vystoupili členové plzeňského baletu Richard Ševčík a Natália Shchegliuk v choreografii R. Ševčíka Nech mě být. KONCERTY 2 VÁNOČNÍ KONCERTY Plzeňského dětského sboru ve Velkém divadle v prosinci 2012 CELOROČNÍ CYKLUS KOMORNÍCH KONCERTŮ Nedělní matiné ve foyeru Velkého s velmi pestrou dramaturgií: - Recitál Maxima Averkieva a jeho žáků 13. ledna - Recitál flétnisty Jiřího Stivína 17. února - Bilancování klavírní cyklus L. Janáčka doplněný texty J. Seiferta 3. března - Muzikálové melodie v podání S. Topinkové, J. Kubátové, J. Ježka a M. Jíry 14. dubna - Větve hudbou protkané Matiné s J. Krčkem a jeho rodinou 29. září - Představujeme mladé talenty 27. října - Adventní rozjímání s Alfrédem Strejčkem a Štěpánem Rakem 8. prosince VYSTOUPENÍ BALETNÍ ŠKOLY DJKT 2 koncerty na závěr školního roku 29. června 2013 v Komorním divadle zhlédlo 862 diváků. GALAKONCERT V RÁMCI FESTIVALU JAZZ BEZ HRANIC ve Velkém divadle nabídl výjimečný zážitek v podání jedné z nejlepších amerických vokálních skupin, New York Voices 6. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO GALAKONCERTU BALETNÍCH ŠKOL Exhibiční vystoupení mladých tanečníků zaměřené na klasický tanec proběhlo 10. listopadu ve Velkém divadle. 13. DIVADELNÍ PLES v Měšťanské besedě 1. března 2013 Na pestrém programu v rámci veřejností vyhledávaného plesu se podílely všechny umělecké soubory DJKT. III. 2. Doplňkové činnosti BALETNÍ ŠKOLA DJKT zajišťuje kurzy pro více než čtyři stovky zájemců o tanec z řad dětí i dospělých. Výuku těch nejmenších ve věku 4 6 let obstarává baletní přípravka, kromě klasického baletu se 9

10 škola zaměřuje i na moderní tanec, jazz a step. Lektorsky zde působí 14 členů mladého baletního souboru DJKT. PUBLIKACE VYDANÉ DIVADLEM J. K. TYLA v r DIVADLO J. K. TYLA 2013/14 - trojjazyčná repertoárová brožura PŘEDPLATNÉ informační brožura pro abonenty DIVADELNÍ PROGRAMY ke všem inscenacím a koncertům INFO LIST leden prosinec čísel pravidelného měsíčního informačního bulletinu 11. ROČNÍK REPREZENTATIVNÍHO ČASOPISU DJKT 1 4 / 2013 SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI PŘÍSPĚVKOVÝMI ORGANIZACEMI MĚSTA PLZNĚ A SOUKROMÝM SEKTOREM V OBLASTI SLUŽEB 2013 SPOLUPRÁCE S MAGISTRÁTEM MĚSTA PLZNĚ soustavná a pravidelná spolupráce během celého roku, výrazná spolupráce s Radničními listy a oficiálními webovými stránkami města Plzně, spolupráce s oddělením propagace a marketingu Magistrátu města Plzně využití bezplatných pronájmů ploch city light, velkoformátových polepů zastávek MHD a ploch hypercube v měsících říjen 2013 prosinec 2013 podpora prodeje předplatného 2014 ÚŘADY MĚSTSKÝCH OBVODŮ propagace prostřednictvím textů v tištěných zpravodajích městských obvodů, využití prostor úřadů pro prezentaci Divadla J. K. Tyla INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA PLZNĚ umístění divadelních tiskovin v prostorách infocentra na náměstí i na Hlavním nádraží ČD (Revue DJKT, Infolist, programové letáky a letáky k divadelním inscenacím, brožury předplatného, repertoárové brožury) využívání monitoru ve výloze infocentra na náměstí pro prezentaci inscenací KNIHOVNA MĚSTA PLZNĚ a STUDIJNÍ A VĚDECKÁ KNIHOVNA PLZEŇSKÉHO KRAJE umístění propagačních divadelních tiskovin v prostorách knihoven (Revue DJKT, Infolist, programové letáky a letáky k divadelním inscenacím, brožury předplatného, repertoárové brožury) využití výkladu Knihovny města Plzně do ulice B. Smetany pro propagaci inscenací prostřednictvím videospotů na obrazovce a city lightu informační stojan nově ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje DIVADLO ALFA umístění propagačních divadelních tiskovin v prostorách divadla (Revue DJKT, Infolist, programové letáky a letáky k divadelním inscenacím, brožury předplatného, repertoárové brožury) PLZEŇSKÁ FILHARMONIE spolupráce na přípravě a realizaci 34. ročníku festivalu Smetanovské dny

11 ESPRIT plzeňský kulturní servis umístění propagačních divadelních tiskovin (Revue DJKT, Infolist, programové letáky a letáky k divadelním inscenacím, brožury předplatného, repertoárové brožury) DOMINIK CENTRUM umístění propagačních materiálů Divadla J. K. Tyla v Měšťanské besedě ZOOLOGICKÁ A BOTANICKÁ ZAHRADA smlouva o spolupráci, umístění propagačního banneru a propagačních tiskovin v prostoru ZOO SPOLUPRÁCE S MÉDII tisk (Deník a Plzeňský kulturní přehled Kultura, MF Dnes, ČTK, Právo, Žurnál, 5+2, Vítaný host, Hudební rozhledy, Divadelní noviny, Radniční listy aj.) informace o inscenacích včetně rozsáhlejších textů, rozhovory, pozvánky na představení, soutěže na podporu prodeje inscenací, aktuální zprávy o činnosti Divadla J. K. Tyla rozhlas (Český rozhlas Plzeň, Hitrádio FM Plus, Rádio Blaník, Rock rádio, Rádio Kiss Proton, ČRo3 Vltava) soutěže na podporu prodeje inscenací, pozvánky na představení, aktuální informace z Divadla J. K. Tyla, účast tvůrců inscenací a interpretů ve vysílání, zejména v pořadech Českého rozhlasu Plzeň, vysílání spotů na inscenace, na předplatné 2014 i na vánoční balíčky divadla soustavná spolupráce s oficiálním portálem města Plzně spolupráce s kulturním portálem (upoutávky na premiéry i další události v životě divadla, recenze, rozhovory, bannery) spolupráce s portálem plzen.cz příležitostná spolupráce s portálem idnes formou bannerů (premiéry, předplatné 2014) spolupráce s kulturními portály (upoutávky, recenze) aj. spolupráce s kulturním portálem (měsíční i aktualizovaný podrobnější denní program divadla) TV (vysílání Magistrátu města Plzně, Prima - ZAK TV, Česká televize, TV Nova, Plzeňská 1) CENTRUM BAVARIA-BOHEMIA SCHÖNSEE prezentace DJKT v česko-německém informačním centru SÍŤ KAVÁREN CROSS CAFÉ reklamní kampaň předplatného 2014 na prostírkách SÍŤ INFORMAČNÍCH STOJANŮ informační stojany s propagačními materiály Divadla J. K. Tyla na významných místech v Plzni (mj. Západočeská univerzita, Hlavní nádraží ČD, Centrální autobusové nádraží, Plzeňský rozhlas, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje) PLZEŇSKÝ PRAZDROJ smlouva o spolupráci, reciproční akce 11

12 IV. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ IV. 1. Základní ukazatele rozpočtu tis. Kč rozpočet skutečnost v tom hlavní doplňková celkem činnost činnost příspěvek na provoz celkem v tom: a/ rozpočet města b/ Plzeňský kraj c/ MK ČR hospodářský výsledek příspěvek na investice odvod z odpisů limit mzdových prostředků na hlavní činnost pracovníci ,6 364,6 přílohy: Náklady a výnosy celkem příloha č tabulky 2-7 Výkaz zisku a ztráty příloha č. 12 Rozvaha příloha č. 13 Příloha k rozvaze příloha č. 14 Přehled hospodaření příloha č. 15 vývoj celkových nákladů a výnosů příloha č. 16 vývoj výše příspěvku na činnost příloha č. 17 vývoj výše přísp. na činnost bez osobních nákladů příloha č. 18 vývoj výše příspěvku na činnost po odečtení inflace příloha č. 19 opravy a investice příloha č. 20 Komentář IV náklady Celkové náklady za rok 2013 byly vykázány ve výši tis. Kč a představovaly čerpání na 97,5 % z celkového plánovaného ročního rozpočtu, z toho náklady hlavní činnosti byly vykázány ve výši tis. Kč, náklady doplňkové činnosti ve výši tis. Kč. Materiálové náklady byly čerpány na 97,5 % ročního rozpočtu ve výši tis. Kč, v hlavní činnosti bylo vyčerpáno tis. Kč, v doplňkové 61 tis. Kč. V průběhu roku nebyla žádná položka analytické evidence překročena, byly čerpány nižší finanční prostředky na výrobu dekorací a kostýmů, a bylo pořízeno méně dlouhodobého hmotného majetku pro potřeby jevištních provozů a dílen.. 12

13 Náklady na energie byly čerpány ve výši tis. Kč, což představuje 93,8 % rozpočtované částky, z toho na hlavní činnost bylo vyčerpáno tis. Kč a na doplňkovou 747 tis. Kč. Předpokládané částky na jednotlivé druhy energií nebyly překročeny, naopak byla vykázána nižší spotřeba plynu určeného pro topení, kde se projevila mírná zima. Náklady na služby byly čerpány na 96,4 % ročního rozpočtu v celkové částce tis. Kč, z toho v hlavní činnosti tis. Kč a v doplňkové 496 tis. Kč. Převážná část nákladů byla vyčerpána na služby spojené s divadelní činností, tj. náklady na honoráře hostujících umělců, poplatky za užití díla a půjčovné hudebních materiálů a dále na služby spojené s úklidem, ostrahou a povinnými revizemi budov a technických zařízení. Proti skutečnosti loňského roku byla vykázána úspora ve výši cca tis. Kč, z větších položek se jednalo o náklady na opravy / tis. Kč/ a honoráře umělců / tis. Kč/. V položce služby se v roce 2013 zvýšily náklady na opravy hudebních nástrojů, kde se začíná projevovat stáří používaných hudebních nástrojů a nové nelze nakoupit z důvodu nedostatku finančních prostředků na investičním fondu. Mzdové náklady celkem byly čerpány ve výši tis. Kč, což představuje 98,1 % celkových rozpočtovaných nákladů roku Limit mzdových prostředků byl zřizovatelem stanoven na hlavní činnost ve výši tis. Kč, zde je vykazováno čerpání ve výši tis. Kč, což je 98,1 % rozpočtované částky. V doplňkové činnosti byla vyčerpána částka 729 tis. Kč, tyto náklady byly vynaloženy převážně na odměny pracovníků zajišťujících výuku v baletní škole a pracovnice v půjčovně kostýmů. Ani v letošním roce se nepodařilo naplnit plánovaný stav zaměstnanců převážně špičkových sólistů v uměleckých souborech a vysoce kvalifikovaných pracovníků UT provozu a správy. Již koncem roku 2013 začal probíhat nábor zaměstnanců v souvislosti s uvedením do provozu Nového divadla, plánovaných stavů by mělo být dosaženo do konce září V této souvislosti je třeba opět upozornit na vyšší potřebu prostředků na platy, které budou nutné pro odměňování odborníků potřebných pro provoz Nového divadla. Průměrný plat za sledované období byl vykázán ve výši ,- Kč a je třeba konstatovat, že při srovnání s průměrným platem ČR se rozdíl neustále zvyšuje, v současné době se blíží částce 6 000,- Kč. Průměrného nebo vyššího platu platného pro ČR dosahuje v organizaci cca 10 % pracovníků. Ostatní nákladové položky byly čerpány v rozpětí 96-99% rozpočtovaných částek. Náklad na jednoho návštěvníka domácí scény byl ve výši 964,- Kč, doplatek zřizovatele na vstupenku na domácí scéně byl vykázán v částce 819,- Kč. IV vlastní výnosy Celkové vlastní výnosy dosáhly výše tis. Kč a byly plněny na 75,2 % celkového ročního rozpočtu. Vlastní výkony / tržby ze vstupného a prodeje zboží / činí tis. Kč a jsou plněny na 99,3 % ročního rozpočtu a jsou srovnatelné s výší vlastních výnosů loňského roku.. Za rok 2013 bylo dosaženo 89,2 % průměrné návštěvnosti, průměrná cena vstupenky byla ve výši 148,- Kč. 13

14 Ostatní výnosy činí tis. Kč a toto představuje 93,5 % celkového ročního rozpočtu. Z toho v hlavní činnosti bylo vykázáno tis. Kč a v doplňkové tis. Kč. Výnosy v hlavní činnosti byly realizovány převážně představeními mimo budovy DJKT jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Výnosy z doplňkové činnosti představují zejména výnosy z pronájmů budov, půjčování kostýmů, z provozování ubytovacích zařízení pro zaměstnance a úhrad školného z baletní školy. IV příspěvek na provoz, granty, dary, dotace Zřizovatelem byl poskytnut příspěvek v částce tis. Kč a znamenal 100 % plánovaného příspěvku. MK ČR byla poskytnuta částka tis. Kč, Plzeňským krajem tis. Kč. Ve sledovaném roce organizace kromě výše uvedených příspěvků na provoz neobdržela žádné granty, dotace a dary. IV. 2. Vývoj stavu majetku a výsledky inventarizace IV příspěvek na investice Zřizovatelem nebyl pro rok 2013 schválen žádný příspěvek na investiční činnost, organizace hospodaří pouze s částkou získanou z odpisů. Byl nařízen odvod z odpisů ve výši tis. Kč, ovšem částka na odpisy byly pouze tis. Kč, zbývající částka pro předepsaný odvod musela být uhrazena převodem z rezervního fondu. IV investiční činnost V roce 2013 byly dokončeny investiční akce za celkem tis. Kč. Byla dokončena zásadní rekonstrukce podlahy jeviště Velkého divadla a zakoupeny movité věci - technická zařízení pro potřeby dílen, jevištních provozů VD a KD a byly pořízeny hudební nástroje. IV inventarizace V průběhu sledovaného období byla v souladu s pokynem zřizovatele na základě příkazu ředitele provedena inventarizace veškerého majetku a závazků organizace. Provedenými inventarizacemi nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi účetní evidencí a skutečným stavem. IV. 3. Vývoj fondů organizace Organizace vytváří IV fond kulturních a sociálních potřeb, který je naplňován 1% ze skutečně vyplacených platů za příslušný rok ve výši cca 870 tis. Kč ročně a v souladu se Směrnicí o hospodaření s tímto fondem je ve spolupráci s Odborovou radou rozhodováno o jeho užití. Zůstatek fondu k je ve výši 358 tis. Kč. IV fond odměn, který byl vytvořený ze zlepšených hospodářských výsledků předchozích let se zůstatkem k ve výši tis. Kč. V roce 2013 nebylo z tohoto fondu čerpáno a stává se zdrojem rezerv na zvýšené potřeby finančních prostředků spojených se stěhováním Komorního divadla v roce IV rezervní fond, vytvořený ze zlepšených hospodářských výsledků předchozích let se zůstatkem k ve výši tis. Kč a určený na pokrytí nákladů nezajištěných příspěvkem v roce V roce 2013 byla čerpána částka tis. Kč, určená na posílení investičního fondu. 14

15 IV fond reprodukce majetku, který je tvořen jednak odpisy dlouhodobého hmotného majetku, případně účelově určenými příspěvky zřizovatele se zůstatkem k ve výši 518 tis. Kč. V roce 2013 bylo z tohoto fondu čerpáno celkem tis. Kč, z toho na úhradu investičních potřeb tis. Kč a tis. Kč na předepsaný odvod do rozpočtu zřizovatele. IV. 4. Rekapitulace závěrů z finančního vypořádání vůči zřizovateli IV hospodářský výsledek Rok 2013 byl ukončen s hospodářským výsledkem tis. Kč. IV rozdělení zlepšeného hospodářského výsledku Ze zlepšeného hospodářského výsledku ve výši tis. Kč organizace navrhla při finančním vypořádání roku 2013 převést do fondu odměn částku tis. Kč a zbytek do rezervního fondu. Návrh nebyl dosud schválen zřizovatelem. V. ZÁVĚR V oblasti ekonomické jsme v r naplnili všechny očekávané ukazatele a dosáhli jsme vyrovnaného rozpočtu. Při všech jednáních o dalších výhledech jsme ovšem upozorňovali na problém úrovně mezd, který v průměru stále nedosahuje na standard kraje a republiky. Tento problém se může nepříznivě promítnout i do následujícího období, v němž plzeňské divadlo čeká doslova křest ohněm. Nadcházející zahájení činnosti v nové budově bude klást vysoké nároky na všechny složky uměleckého a umělecko-technického provozu i na oblast plánování a marketingu. V krátké době je třeba dosáhnout výrazného vyprofilování obou scén Nového divadla, k němuž skýtají možnost moderní prostory a technologie. Vedení divadla se proto mj. průběžně zabývalo vytipováním pozic na úseku jevištní techniky, které bude třeba obsadit v souvislosti s využíváním nejmodernějších technologických zařízení v České republice speciálně proškolenými odborníky. Vybudování nového stánku Thálie bylo možné především díky osvícenému přístupu představitelů města. Bez jeho další pomoci stejně jako bez podpory kraje a státu se Divadlo J. K. Tyla při plnění svého významného kulturního poslání neobejde ani v budoucnosti. 15

16

17

18 CELKOVÁ NÁVŠTĚVNOST DIVÁCI ROK

19 CELKOVÁ TRŽBA z hlavní činnosti tržby vč. zájezdů TRŽBA (v tisících) ROK

20 160 PRŮMĚRNÁ CENA VSTUPENKY porovnání Kč ROK

21 PŘEDPLATNÉ - porovnání počtu abonentů ročního předplatného DIVÁCI ROK stav vždy k k

22 PŘEDPLATNÉ - porovnání tržeb ročního předplatného Tržba (v tisících) ROK

23 CELKOVÝ POČET NÁVŠTĚVNÍKŮ ROK 2013 mateřská scéna tuzemsko zahraničí 2258 ZAHRANIČNÍ ZÁJEZDY TUZEMSKÉ ZÁJEZDY MATEŘSKÁ SCÉNA

24 PODÍL OKRESŮ NA CELKOVÉ NÁVŠTĚVNOSTI ZA ROK 2011 Plzeň - město 58,3 Plzeň - sever 7,8 Plzeň - jih 8,1 Tachov 4,9 Rokycany 7,4 Domažlice 5,8 Klatovy (v procentech) 3,9 Ostatní 3,8 100 PODÍL OKRESŮ NA CELKOVÉ NÁVŠTĚVNOSTI ZA ROK ,8 7,4 4,9 8,1 7,8 4,0 3,8 58,3 Plzeň - město Plzeň - sever Plzeň - jih Tachov Rokycany Domažlice Klatovy Ostatní

25 Charles Gounod: FAUST A MARKÉTKA VD FAUST A MARKÉTKA U PUBLIKA USPĚLI Dramaturgie plzeňské opery se vrátila k dílu francouzského skladatele Charlese Gounoda Faust a Markétka. Tato opera si od svého první uvedení v roce 1859 získala trvalou přízeň diváků. Novou inscenaci hudebně nastudoval dirigent Tomáš Brauner a režíroval Jiří Heřman. Premiéra 19. ledna i první repríza 23. ledna, která uvedla odlišné obsazení sólových rolí, se těšily zájmu i nadšení publika. Gounodova hudba je bohatě melodická. Skladatel je bytostným lyrikem, ale dovede působivě rozeznít i dramatické tóny. Hudební stránka Fausta a Markétky je v Plzni tradičně zdařilá, sbory pod vedením sbormistra Zdeňka Vimra zněly výborně. Vesměs hodnotně byly pěvecky i herecky ztvárněny sólové postavy. Jakkoliv je z mužských rolí hlavním hrdinou Faust, určující postavou je Mefistofeles, jenž je ztělesněním zla, ale dovede se tvářit lichotivě, aby dosáhl svých cílů. Oba jeho plzeňští představitelé Ondrej Mráz a David Nykl výborně uplatnili své zvučné basy ve službě bohatého výrazu, převážně ironického ke světu lidí, i schopnost kočkovitého pohybu. Roli Fausta ztvárnil mužně znějícím tenorem Richard Samek a pěvecky méně výrazný Valentin Prolat. V ženských rolích dominuje ústřední postava Markétky, prožívající svůj osud od dívčí nevinnosti po ženu svedenou a málem strženou do propasti. Obě půvabné představitelky Jana Šrejma Kačírková a Kateřina Kněžíková daly své hrdince výborný pěvecký projev svým lehkým sopránem, schopným ovšem i vystižení dramatických poloh role. Krásnou postavu zamilovaného Siebela věrohodně vytvořily obě představitelky Jana Foff Tetourová a Alžběta Vomáčková. Martu, spíše jako karikaturu stárnoucí kokety, vybavily výborným pěveckým výkonem Eliška Weissová i Petra Vondrová. Orchestr hrál za zaujatého řízení Tomáše Braunera, který dovedl ukáznit dynamiku a v doprovodech nepřekrývat pěvce, naopak vyzvedl místa patřící jen orchestru. Opera končí hudebně překrásným závěrem, který přinese vysvobození nešťastné Markétky zásahem nebes. Strhující síla hudby vyvolává oprávněné nadšení diváků, jimž vytvořil kvalitní tištěný program Zbyněk Brabec. Vlasta Bokůvková, PLZEŇSKÝ KULTURNÍ PŘEHLED - ÚNOR 2013 OSOBNOST MĚSÍCE: JIŘÍ HEŘMAN, režisér opery Charlese Gounoda Faust a Markétka v Divadle J. K. Tyla v Plzni Jiří Heřman dal o sobě pořádně vědět po rezignaci na post šéfa opery Národního divadla. Stvořil snovou inscenaci, nepopisnou, barvitou, fantazijní, emocionální. Pečlivě vymalované obrazy tentokrát dotáhl hereckými akcemi tělo na tělo, neboť příběhem a hudbou a tedy i jevištěm cloumají vášně a emoce, které končí nebeským usmířením. Režie může podstatně ovlivnit prožitek hudby, a Heřman ví, že jen taková má smysl když nerezignuje na další aspekty inscenace jako svébytného artefaktu. Pro ty v Plzni, kteří to ještě nevědí: operní divadlo už od Wagnera není prostředkem interpretace hudby, ale svébytným uměním. Zdeněk Nejedlý se mýlil! DIVADELNÍ NOVINY HEŘMAN HRAJE O DUŠI Konečně zas jednou závan skutečné jevištní poezie v operním divadle! Jiří Heřman se inscenací Gounodovy opery Faust a Markétka vrací do Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde o sobě dal před deseti lety razantně vědět stylově originálními inscenacemi Samsona a Dalily a Bludného Holanďana. A znovu dokazuje, že je osobitým tvůrcem, vědomým si, že jeviště je svébytný svět, ve kterém vskutku není nutno otrocky napodobovat realitu. Jeho jevištní obrazy jsou výtvarně sugestivní (především díky barevnému svícení) a přitom významů plné,

26 imaginativní a přitom sdělné. Svůj výklad jako vždy i tentokráte výrazně promítá už do koncepce hracího prostoru ze tří stran ho ohraničuje bílými zdmi s řadami vyříznutých vchodů. Na forbíně kovová postel a k portálu přitisknutá stěna jako vystřižená z měšťanského pokojíčku. A uprostřed jeviště úzké točité kovové schodiště, končící v nedohlednu. Když uzavře Faust smlouvu s Ďáblem, schodiště se rozpojí, část zmizí v provazišti a zůstane tu trčet jen pár schůdků. Až na konci se zas na okamžik obě části propojí, aby mohla Markétka pár kroků vystoupat a pak se nechat odnést do výšky, do nebe. Její duše je zachráněna. ( ) Heřmanova inscenace Fausta a Markétky vyprovokovala literární historika Viktora Viktoru k úvaze o režisérech, kteří nerespektují skladatele, a kriticích, kteří volají jen po jinakosti. Nerozumím tomu neb Jiří Heřman se tu podle mě ani náhodou neprojevil jako buřič, který by obracel cokoli naruby: jeho inscenace je múzickou, stylově čistou, vnitřně sevřenou a veskrze pochopitelnou divadelní interpretací Gounodova díla. Lenka Šaldová, DIVADELNÍ NOVINY Jiří Křižan, Martin Františák: JE TŘEBA ZABÍT SEKALA KD JAK JE TAKÉ MOŽNÉ ZABÍT SEKALA Děs nacistické okupace, selské chrapounství i zbabělost, náboženská předpojatost a tolerance, triumf ponižovaného nemanželského bastarda, podtóny frankistického vraždění ve Španělsku i partyzánské balady vytvářejí celek kořenící v absolutnosti antických tragédií. Aby to vše divadelní přepis postihl, musil rezignovat na psychologické ponory. I tak ovšem mocně působí syrovost a surovost tématu. Viktor Viktora, PLZEŇSKÝ DENÍK PŘEDSTAVENÍ, KTERÉ SE ZAŘEZÁVÁ DO MORKU KOSTÍ Příběh ze stříbrného plátna nikdy není jednoduché převést do divadelního světa. Je dobře, že se inscenátoři úskalí nelekají a na tento tenký led se vydávají. Nová plzeňská inscenace Je třeba zabít Sekala v režii Natálie Deákové je toho nejlepším důkazem. Zasahuje diváka až do morku kostí, je mrazivá, naturalistická, syrová i surová. A opravdová, emočně vypjatá. Výborně zahraná, sugestivně scénicky pojatá a hluboce, zdrcujícím způsobem přesvědčivá. Drama z druhé světové války odehrávající se ve vesnici na Hané zasadil scénograf Lukáš Kuchinka na zcela jednoduchou tmavou scénu rozčleněnou jen zvýšenými stupni. Dominují jí pouze v pozadí zavěšené kovové trubice evokující píšťaly varhan, v průřezu cimbál, který doprovází živě celou inscenaci (hudba Jakub Kudláček) a na pravém portále nasvícený strohý kříž. Ostře tyto atributy vynikají v černi stěn stejně jako židle i stoly, prakticky jediné rekvizity. Důkaz, že v jednoduchosti je síla Kolik toho ovšem jejich prostřednictvím můžeme vyjádřit! Ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je síla. Anonymita scény podtrhuje anonymitu davu, z něhož v určitých momentech náhle vystupují jednotlivé postavy, aby se během okamžiku opět vnořily do jeho nečitelnosti. Natálie Deáková tím dokázala obdivuhodně gradovat děj. Vytváří tak i jakýsi sbor, který mnohdy tvoří živou kulisu dějovým zvratům, jindy v pozadí sedící postavy dotvářejí atmosféru oné mlčící většiny. Tím ostřeji vynikají hlavní postavy a klíčové okamžiky. Dobře volené dobové kostýmy (Daniela Klimešová) vystihují postavy, aniž by přehlušovaly herecké osobnosti, a dotvářejí celkovou atmosféru. Kruté drama o pravdě, víře, síle lidského ducha i o jeho nízkosti, o sprostotě, lži, strachu i odvaze beze zbytku naplnili inscenátoři i herci. Jan Maléř jako bezpáteřní Sekal, tyranizující sedláky, vládnoucí nad vesnicí metodou strachu a výhrůžek, podal v této roli jeden ze svých nejlepších výkonů vůbec. Kolik poloh zloby, zla, zadržované

27 nenávisti, opovržení a zvrhlé radosti nad tím, že může manipulovat těmi, kteří jím kdysi opovrhovali a ponižovali jej! Není lehké hrát takovou postavu a Jan Maléř si s ní poradil bravurně. Výborným protivníkem je mu Martin Stránský jako Jura Baran. Tajemný, uzavřený, zodpovídající se jen sám sobě. Rovný, přitom lapený do tragických tenat zdejších sedláků. Zbabělců prodchnutých zlobou. Zprvu odtažitý Baran, posléze kapitulující před páterem Flórou, jeho lidskostí i odvahou. Právě zdánlivá slabost páterova tak ostře kontrastuje s tvrdostí obou mužů, je ovšem bezděčným pláštíkem, který skrývá ryzího, chápajícího i odbojného ducha a nečekanou sílu osobnosti. Jedinečné kouzlo a přesvědčivost vtiskl této postavě Jakub Zindulka. Odbojnost, kterou zaplatí životem, má v sobě i Anežka, nenaplněná Sekalova láska, v podání Kamily Šmejkalové. Naopak úlisnost člověka čekajícího na svoji příležitost výtečně vyjádřil Zdeněk Rohlíček jako holič Záprdek, nohsled Sekalův. Diváka mrazí, vyslechne-li otřesný příběh Marie výborně vystižené Janou Kubátovou. Skvěle ztvárněný dojemný svět postiženého Lojzka Bylo by chybou zapomenout na Marka Adamczyka, který působivě vyjádřil dojemný svět mentálně postiženého chlapce Lojzka. A na plejádu bezcitných sedláků v čele s Pavlem Pavlovským jako otcem Sekalovým, který odmrštil svého nemanželského syna i jeho matku, aby si nyní hrál pokoutně na soudce. Andrea Černá jako Stáza dokázala, že není malých rolí, stejně jako další členové plzeňské činohry. Drama Je třeba zabít Sekala je náročné tématem. Je náročné tím, o čem mluví. Je náročné celkovým vyzněním. Zabijete-li Sekala, nezbavíte se jej. Přijde jiný Sekal. Zla se nezbavíme tím, že napácháme zlo jiné. Účel nesvětí prostředky a zlo plodí zlo. Ale zlo nepřemůže ani dobro. Co tedy? Existuje nějaká šance? Drama nenabízí východisko. Je třeba zabít Sekala je inscenace, z níž se budete delší dobu vzpamatovávat, budete odcházet rozrušeni, snad otřeseni. A právě proto stojí za to ji vidět. Je svědectvím o nás samých. Gabriela Špalková, MLADÁ FRONTA DNES JE TŘEBA ZABÍT SEKALA: HRA O KRUTOSTI A SLABOSTI Za velkým stolem na hrubých hospodských židlích sedí společenství sousedů, chlapů pokořených tyranem. Jsou to ubozí svědci svého vlastního konce, pronásledovaní touhou po odplatě, kterou nejsou schopni sami vykonat. Vláčí své židle, svůj osud se svým referendem o smrti. Nad nimi se nese zvonkohra a nesmlouvavý zvuk cimbálu jako všude přítomná hudba i hrana. Sekal Jana Maléře ovládá děj robustním a bezohledným výrazem člověka, jistého svou nadvládou, jehož spojencem je protektorátní strach a promyšlený rejstřík intrik. Jura Baran (Martin Stránský) je vtažen do tragického soukolí v roli mstitele bezpráví, prochází svůj čas ukovaný ctí až k osudu, který si spasitelé obyčejně vysluhují. Marná je snaha venkovského faráře (Jakub Zindulka), marné jsou prosby Sekalovy matky (Jana Kubátová). Střet je neodvratný. A co zbude pro malého patolízala s podivným jménem... Tato hra s věčným a bolestným námětem by přes obecnou touhu vidět jenom inscenace rozpustilé a radostné neměla plzeňské jeviště příliš brzo opustit. Sekal totiž není jen malý moravský vesnický příběh. Jaroslava Světlíková, PLZEŇSKÝ KULTURNÍ PŘEHLED BŘEZEN 2013 PLZEŇSKÝ SEKAL OTEVÍRÁ I TÉMA ŽEN Plzeňská činohra uvedla divadelní adaptaci filmového scénáře Jiřího Křižana Je třeba zabít Sekala. Natália Deáková dramatický příběh nastudovala v příjemně sevřeném pojetí, které se snaží, aby nebylo jen pouhým epickým převyprávěním děje. ( ) Deáková se v Plzni musela vypořádat s ne úplně vhodným prostorem Komorního divadla. To se jí podařilo a ve spolupráci se scénografem Lukášem Kuchinkou, s nímž spolupracuje pravidelně, volila v podstatě minimalistické pojetí, kde jako univerzální výtvarný znak

28 používá základní mobiliář, především židle. K nim pár hrubých stolů a praktikáblů se zešikmenými deskami. Tyto jednoduché prostředky stačí obsáhnout scény hospodských sezení sedláků, duely hlavních hrdinů i intimnější výstupy. I využití točny tu má svůj smysl a nenápadně dynamizuje přechody ze situací. Jeviště většinou tone v pochmurném přítmí, od něhož se v kontrastu světla odrážejí postavy i dřevěný mobiliář, v pozadí jsou pak zavěšené píšťaly varhan. V dramatickém zlomu, když do nich hrdina vrazí, se studeně rozezní. Je to čistá a stylová koncepce, která neokázale sleduje základní myšlenku příběhu za každé porušení obecně platného řádu musí přijít trest. Deáková děj od počátku předkládá jako řetězec příčin a následků, pomalu a pečlivě staví od situace k situaci. Prostě a bez zbytečného psychologizování. Aranžmá je vždy jednoduché a účinně směřuje k jádru sdělení. I herce vede k úspornějšímu projevu a obejde se bez velkých gest. Příliš neakcentuje ani folklorní rovinu, cimbalista v pozadí rovněž uměřeně dotváří jednotlivé situace. ( ) Prostřednictvím Anežky a zejména pak Sekalovy matky Marie se Deáková pokouší vnést do inscenaci nové, ženské téma. Úděl žen, které jsou v bohaté hanácké vsi obětovány majetkům, tomu, aby se grunty nedělily, je tu důležitým momentem. Z něho pak plynou nešťastné svazky, pokrytectví, mužská zpupnost a násilí, kterému se ženy nedokážou vzepřít. Sekalovu matku proti dosavadním zvyklostem hraje Jana Kubátová, v první části inscenace není úplně jasné, co tím režie sleduje, že obsadila do této role herečku o pár let starší než je představitel titulní role. Kubátová ovšem své pozdější zpovědi dodá tak přesvědčivou vnitřní bolest a bezmoc, že se rázem vše vyjeví. Škoda, že osudy všech tří obětovaných žen příběhu (patří sem i Sekalova děvečka Andrey Černé) režie více nepropojila a nesklenula ve výraznější tematický oblouk. Scénář i hra ovšem stojí na souboji dvou mužů, dvou protikladů: Jury Barana a Ivana Sekala. Plzeňská inscenace má stoprocentního Barana Martina Stránského. Jeho Baran je jak z jednoho kusu křemene, o který není radno křísnout. Neústupný, drsný, se zachmuřeným pohledem. Má v sobě i určitou jízlivost, výsměch až pohrdání sedláky a vesnicí, do které přišel. A také dokáže úžasně modelovat hlas. Obraz vesnického panoptika je celkem přesvědčivý, vyčnívá z něj zavilý a samolibý Oberva Pavla Pavlovského, poněkud nevýrazný se zdá Záprdek Zdeňka Rohlíčka. V každém případě se Natálie Deáková v Plzni napoprvé uvedla dobře. Jednoduše a bez ozvláštňování sledovala čisté významy realistického příběhu. Mohla být odvážnější, měla k tomu i nakročeno v pojetí ženských postav, ale i tak jde o solidní práci, která je příslibem do budoucna. Jana Machalická, LIDOVÉ NOVINY KŘIŽANOVO TÉMA, A ZASE Z NAŠEHO DIVOKÉHO VÝCHODU ( ) Střet Barana se Sekalem je o velezradách v jejich ušmudlaném okolí; poslušném, zbabělém, přetvařujícím se, vůlí přežívat za cenu ponížení posedlém. Kdo se vzepře, ať ve službě zla či dobra, toho je třeba zabít. Nakonec ale spíš Barana než Sekala, protože on by mohl být svědomím, výčitkou, pamětí, pravdou. Plzeňské herectví Zástupci protikladů na jevišti Martin Stránský (Baran) a Jan Maléř (Sekal) zvládli modelový svár bravurně. Stránský by možná mohl ubrat z patosu, a kladivo by měl nechat ležet v kovárně, Maléř by naopak mohl ještě přitvrdit při rozlišování poloh zla. Lépe se daří potměšilci, bezpáteřnímu holiči Záprdkovi (Zdeněk Rohlíček) a páteru Flórovi (Jakub Zindulka), ubíjejícímu pánaboha v sobě rezignací na boží spravedlnost v prostředí falše reprezentované Pavlem Pavlovským (Oberva), Josefem Nechutným (Starosta), Zdeňkem Muchou (Včelný), Viktorem Vrabcem (Koukol) atd. Bravo! Hodnocení 85 % J. P. Kříž, PRÁVO

29 JE TŘEBA ZABÍT SEKALA Na divadelní podobu příběhu, který napsal Jiří Křižan pro film pod názvem Je třeba zabít Sekala, jsem v rámci 21. ročníku Mezinárodního festivalu Divadlo šel do plzeňského Komorního s nepříliš optimistickým očekáváním: film jsem tehdy před lety viděl a připadal mi černobílý a schematický. Autor sám ostatně prohlásil, že je: jednoduchý typ žádný intelektuál, který nahlíží všechno z devíti stran. Martin Františák adaptoval Křižanův scénář, aniž překročil jeho zásadní mez: zrůdný ovladatel obce Ivan Sekal, odporný udavač, vyděrač, znásilňovatel a vrah spíš než plnokrevnou postavu představuje a ztělesňuje naprosté zlo. Zápas s ním znamená tedy zápas s Principem, s ďáblem Moci. Dramatický konflikt to značně oslabuje. Režisérka Natália Deáková naštěstí postřehla, že silnou charakteristikou vybavili Jiří Křížan i autor adaptace starostu obce a šestici hospodářů. Surově přitisknuti ke zdi svým zrůdným krajanem využijí a zneužijí tísně, do které se dostal Jura Baran, na jehož hlavu je vypsána odměna, a přinutí jej, aby tyrana odpravil. Páter Flóra (Jakub Zindulka) k tomu dodá pomocný údaj: uplatní slabé místo Sekalova kádrového materiálu, a tím nepřímo vyvolá situaci, v níž Sekal napadne Barana jako první. V souboji na nože Zlo zahyne. Těžce zraněného Barana nechají hospodáři vykrvácet, aby případně v rukou policie neprozradil, co by obci mohlo způsobit nesnáze. Oba zápasníky pojali Martin Stránský (Jura Baran) a Jan Maléř (Ivan Sekal) jako strohé a drsné typy. Účinné a přesvědčivé pozadí jim vytvořili Starosta (Josef Nechutný) a v rolích hospodářů Zdeněk Mucha, Miloš Stránský, Viktor Vrabec, Miloslav Krejsa, Michal Štrich a Martin Chmelař. Nabyl jsem dojmu, že pod režisérčiným vedením vytvořili hlavního a kolektivního hrdinu inscenace, krutého a bezohledného úměrně krutému a bezohlednému tlaku, jemuž byl vystaven. Režisérka s vydatným přispěním scény Lukáše Kuchinky, jíž vévodí píšťaly varhan a která změny prostředí realizuje převážně přesouváním stylového nábytku, udržovala tohoto kolektivního hrdinu téměř stále na jevišti, a tím přesunula důraz z morality na onu stránku příběhu, která nese tragické rysy. Inscenaci to velmi prospělo. Milan Uhde, DIVADELNÍ NOVINY Oskar Nedbal: POLSKÁ KREV VD POLSKÁ KREV POHLADILA MILOVNÍKY OPERETY PO DUŠI Polskou krev Divadlo J. K. Tyla nastudovalo ke stému výročí světové premiéry této operety; uvedena byla ve vídeňském Carltheater 25. října 1913 a českou premiéru měla v Plzni 26. prosince téhož roku. Zatím naposledy se zmíněný titul v západočeské metropoli hrál v roce 1992 v režii nestora zdejší operety Karla Tišnovského. Podobně jako před jednadvaceti lety se režie Polské krve ujal herec Jan Ježek. K dílu přistoupil zcela klasicky, až pietně, jako milovník a znalec operety, jenž netouží dílo nikterak deformovat. A s vědomím, že operetní žánr vyhledává hlavně publikum střední a starší generace, které není žádoucí šokovat či mu jinak ubližovat. Účinkující našli správný klíč Sehnat operetního tenora s výškou nad 175 centimetrů, váhou pod sto kilogramů a dobře zpívajícího je dnes výhrou v loterii. Hostující Josef Moravec všechna tato kritéria splňuje, na jevišti dobře vypadá a svůj part bez problémů odzpívá a zahraje. Je jedním z nejlepších Boleslavů Baraňskich, kteří se v posledních patnácti letech v českých divadlech pohybují na jevišti. V sympatickou Helenu Zarembovou se proměnila sopranistka operního souboru Radka Sehnoutková, která, bude-li se jí někdo v tomto směru pedagogicky věnovat, může dorůst ve

30 vyhledávanou umělkyni i v žánru operety. Zemitého Zarembu, svérázného, ale dobrosrdečného chlapíka, ztvárnil na dobré úrovni Dalibor Tolaš, barytonista s nejednou operetní i muzikálovou zkušeností. Ke své postavě našel správný klíč také výborně zpívající Tomáš Kořínek Popiela hraje jako mile roztržitého, věčně zamilovaného mladíka, nikoli hlupáka, jak je tato role (podobně jako úloha Vaška z Prodané nevěsty) často mylně interpretována. Šarži vdavekchtivé atraktivní Wandy dobře drží Jana Foff Tetourová, výborná Venuše Dvořáková se vyhnula zbytečnému přehrávání a mamá Jadwigu opatřila komickým nadhledem. Nová inscenace Polské krve, která je jistě zdařilejší než poslední necitlivě revidovaná verze karlínského divadla, zaručeně potěší všechny milovníky klasické operety. VÍTĚZSLAV SLADKÝ, Plzeňský deník POLSKOU KREV STOJÍ ZA TO VIDĚT. POTĚŠÍ NEJEN MILOVNÍKY OPERETY Jan Ježek vytvořil inscenaci pojatou v tradičním duchu. Podařilo se mu přinést na jeviště milé představení, které spolehlivě zažene šeď všedních dnů. Pouze jednou za dva roky uvádí Divadlo J. K. Tyla v Plzni klasickou operetu. Vždy je tedy uvedení nového titulu provázeno obrovským diváckým zájmem a není tomu jinak ani nyní, kdy se na scénu Velkého divadla vrátila nejslavnější česká opereta, Polská krev Oskara Nedbala. Režie byla svěřena Janu Ježkovi, zkušenému pěvci, který má za sebou již dvě režie operetních titulů. Polskou krev inscenoval v Plzni v ryze tradičním duchu, v němž se velké klasické operety obvykle pojímají. Ctí při tom a respektuje žánr, autora a hudbu. A také dobu, v níž dílo vzniklo. Díky výtvarníkům (výpravné kostýmy J. Jelínek, scéna I. Žídek) jí zajistil příjemný výtvarný rámec. Vytvořil milou, sympatickou inscenaci. Nápaditě připomíná jejím prostřednictvím rok 1913, v němž měla Polská krev v Plzni českou premiéru. Při prvních taktech se na průsvitné revuálce promítá historická budova Divadla J. K. Tyla s dobovým plakátem oznamujícím uvedení Polské krve, za ní rýsující se postavy korzujícího panstva vytvářejí iluzi publika přicházejícího do divadla. Jakmile se tato opona zdvihá, ocitáte se uprostřed plesových radovánek a romantický děj okořeněný humorem může začít Melodie zněly z jeviště v plné kráse Jan Ježek se zasadil o to, aby role nastudovali operní pěvci, a udělal dobře. Melodie zněly z jeviště v plné kráse a interpreti si na sobotní premiéře dokázali výborně poradit jak s prózou, tak s činoherním herectvím, jež opereta vyžaduje. Jejich hlasy zněly zcela přirozeně a zvučně jak v mluvených pasážích, tak v melodramech, jimiž se Polská krev jen hemží. Jako Helena Zarembová zářila jak po pěvecké, tak po herecké stránce temperamentní Radka Sehnoutková, jejíž zvučný soprán zněl výborně ve všech polohách. Potvrdila svůj vrozený smysl a cit pro operetu, postavě vtiskla energii, rozhodnost a šarm. Helena je silná osobnost chtě nechtě kapitulující před milostným citem, který v ní vzbudí muž, jímž pohrdala. A tímto bonvivánem byl především po výrazové stránce skvělý Josef Moravec. Přesně vystihl elegantní povrchnost šarmantního Bola, aniž by z něj dělal zbytečného zhýralce. Neodolatelné kouzlo vtiskl Bronio Popelovi, Bolovu příteli, Tomáš Kořínek. Nejen perfektně zvládnutým zpěvem, ale také přirozeným herectvím a vrozeným smyslem pro nepovrchní komediálnost. Jeho Popiel není jen směšná figura, je to mladík, který svými nezdary baví publikum, ale skrze ně vzbuzuje i jeho soucit. Dalibor Tolaš opět přesvědčil, že je výborný herec - postavě Helenina otce Jana Zaremby, osnujícího sňatek své dcery s Bolem, dal bodrost i nadhled. Jana Foff Tetourová jako Wanda