Biblické postavičky - jejich vznik, výroba a využití při praktické práci s Biblí

Transkript

1 1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI CYRILOMETODĚJSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra křesťanské výchovy Mgr. Marie Klašková Biblické postavičky - jejich vznik, výroba a využití při praktické práci s Biblí Rigorózní práce OLOMOUC 2008

2 2 OBSAH Úvod Cesta k porozumění Bibli Recepce biblického textu Využití symboliky biblického textu Celostní přístup Vznik postaviček a šíření Švýcarsko Vznik a vývoj postaviček Problémy kolem vzniku Německo Rakousko Další evropské země a Amerika Česká republika Počátky Obstarávání materiálu První kurzy Další kurzy a rozvoj Nové objevy Slovensko Charakteristika Velikosti postaviček Materiál a složení postaviček Praktické využití biblických postaviček Tvůrčí dílny Exkurs - Rekvizity Zvířata Rostliny Doplňky k oblečení Hudební nástroje Pracovní nástroje...41

3 Další rekvizity a dekorace Rekvizity jako prostor pro scénu Faktické barvy Symbolické barvy Vyjadřovací schopnosti postaviček Rozsah pohybu postaviček Polohy vyjadřující pohyb Postoje vyjadřující pocity Postoje vyjadřující vztahy Možnosti využití Pravidelná setkání dospělých nad Biblí Práce s Biblí v rodině Katecheze dětí a výuka náboženství Společenství mládeže Práce s handicapovanými Práce se seniory Mše svatá Mše svatá pro děti Pobožnosti s malými skupinami Betlémy v rodinách a ve farnostech Výstavy na biblická témata Terapeutická praxe Šance a meze biblických postaviček Šance Meze Biblická práce ve skupině Příprava moderátora na práci s Biblí Průběh práce s Biblí pomocí postaviček První fáze přístup k textu Představení se pomocí postavičky Meditace nad scénou...79

4 Brainstorming Pohybové impulsy Druhá fáze - práce s textem Dramaturgické otázky Barevné zvýraznění Grafické zachycení do tabulky Přehled Další vhodné metody Třetí fáze Klíčová scéna Několik scén postupně za sebou Několik tématických scén vedle sebe Dvě protikladné scény Průběžná inscenace všichni, všechno Průběžná inscenace s mou rolí Průběžná inscenace herec - divák Postavička jako symbol účastníka Proměna v dnešní scénu Dokončení příběhu Bibliodramatické přístupy Identifikace Vnitřní monolog Rozhovor s postavou - tehdy Rozhovor s postavou dnes Svíce jako symbol účastníka Průběh kurzu Návrh víkendového programu Výroba postaviček Výroba a získávání rekvizit Metodika práce s postavičkami Biblická práce...114

5 Vzdělávání vedoucích kurzů Závěr ANOTACE RESUMÉ RESUMÉ Bibliografie Literatura k biblickým postavičkám Bible a praktická práce s Biblí Další literatura: Webové stránky k biblickým postavičkám Články na internetu Další webové stránky Seznam obrázků a tabulek Seznam příloh Přílohy Příl. 1: Soubory obrázků: Příl. 2: Stručná metodika práce s postavičkami Příl. 3: CD ROM Příl. 3a: Učedníci na cestě do Emauz Příl. 3b: Metodika nácviku pohybů a postojů Příl. 3c: Výroba postaviček Příl. 4: Scénáře pro praktickou práci s Biblí Příl. 4a: Učedníci na cestě do Emauz Příl. 4b: Žalm

6 6 Úvod Když jsem začala v lednu 2006 připravovat tuto práci, neexistovala v naší zemi žádná publikace zabývající se biblickými postavičkami, jejich vznikem a prací s nimi. V červenci 2006 vydalo České katolické biblické dílo překlad knihy A.Hechtové, Tvořivá práce s biblickými postavičkami. Jedná se o metodickou pomůcku, zaměřenou hlavně na práci s postavičkami. Ve své práci bych ráda biblické postavičky zařadila do širší souvislosti. Mimo nastudované literatury bych chtěla využít svých zkušeností s vedením biblických kurzů, z kurzů výroby postaviček a také z kurzů, kterých jsem se zúčastnila především v Německu a ve Švýcarsku. Po teologickém úvodu a zařazení práce s postavičkami do rámce biblické pastorace se ve své práci se zabývám otázkou vzniku biblických postaviček a jejich šíření v rámci Evropy i zámoří. Pak se zaměřím na jejich charakteristiku a možnosti vyjádření pohybu, pocitů a vztahů. S používáním biblických postaviček se pojí také jejich možnosti a meze. Stěžejní část práce tkví ve využití postaviček při praktické práci s Biblí. Členění tohoto oddílu jsem postavila na modelu tří fází, který patří do skupiny celostních přístupů k Písmu svatému. V přílohách jsem připravila několik vzorově připravených biblických úryvků zpracovaných s využitím biblických postaviček. Daniel Kosch píše ve své knize Alte neue Bibel: V Bibli najdeme právě tolik, kolik hledáme. Mnoho velkého a božského, pokud velké a božské hledáme. Něco marného a historického, pokud marné a historické hledáme. A vůbec nic, když vůbec nic nehledáme. 1 Praktická práce s Biblí počítá s očekáváním člověka, 1 Srov. KOSCH, D., Alte neue Bibel, s. 8.

7 7 s jeho životní situací a problémy a zapojuje je do procesu četby Bible ve společenství. V České republice se biblické postavičky postupně rozšiřují a moderátoři biblických skupinek, animátoři, katecheté a kněží s nimi pracují čím dál častěji. 1. Cesta k porozumění Bibli Druhý Vatikánský koncil znamenal v katolické církvi mnoho nového v přístupu k Bibli. Vybízí všechny věřící, aby častým čtením Písma svatého získali nesmírně cenné poznání Ježíše Krista (Flp 3,8). Vždyť neznat Písmo znamená neznat Krista. (sv. Jeroným). Ať tedy rádi přistupují přímo k posvátnému textu jak prostřednictvím posvátné liturgie, tak v četbě. Věřícím křesťanům musí být dokořán otevřen přístup k Písmu svatému. 2 Koncil vybízí k zřizování biblických vzdělávacích institucí, které by sloužily realizaci biblického apoštolátu. 3 To bylo impulsem pro vznik národních institucí věnujících se překladům Bible do národních jazyků včetně výkladových poznámek, vzdělávání věřících v četbě a znalostech Bible. Později vznikla zastřešující organizace Katolická biblická federace. 4 Posláním těchto katolických institucí je přinášet Boží slovo věřícím, učit je, jak Bibli číst a rozumět jí. K tomu používá různých metod a přístupů. Pro praktickou práci s Biblí se jako jedna z účinných metod ukázala práce s biblickými postavičkami. Biblické postavičky jsou však pouze jednou z možností, jak pracovat s poselstvím biblických textů. Často se používají společně s dalšími metodami praktické práce s Biblí. Metodicky smíšená práce s Biblí využívá vedle biblických postaviček také jiných prostředků jako jsou 2 II. VATIKÁNSKÝ KONCIL, Věroučná konstituce Dei Verbum, č. 25 a Srov. II. VATIKÁNSKÝ KONCIL, Věroučná konstituce Dei Verbum, č Více: - [cit ]; BENZI, G., Federazione biblica cattolica, s

8 8 například symboly, šipky s vysvětlujícím textem a barvy. Takřka vždy předchází práci s postavičkami práce s textem, která je více zaměřená na kognitivní stránku člověka. Ta pomáhá skupině objevit obsahy, vztahy, souvislosti a motivy textu. Co člověk sám objeví a zažije, prohlubuje jeho víru, důvěru ve vlastní úsudek a jeho křesťanskou zralost Recepce biblického textu Existuje mnoho přístupů, jak se zabývat biblickým textem. Metodologicky je můžeme rozdělit na metody zaměřené na autora textu, metody zaměřené na text, metody zaměřené na obsah a metody zaměřené na čtenáře. Grafickým znázorněním vzniká hermeneutický čtyřúhelník, resp. spirála. 6 Praktická práce s Biblí je druhem recepce biblického textu orientovaným na čtenáře, která čtenáři umožňuje překlenout vzdálenost mezi dobou autorů či prvních adresátů biblických textů a naší současností. Cílem je správná aktualizace poselství biblických textů pro posilu života víry křesťanů. 7 Metodologicky můžeme dále rozlišit: dějiny působení biblického textu, hlubinně psychologický přístup, exegezi symbolů, bibliodrama; kontextuální přístupy v teologii osvobození a feministické teologii. 8 Obecně totiž platí, že literárním dílem se text stává pouze tehdy, najde-li čtenáře, kteří mu dají život tím, že si ho přisvojí. Přisvojení textu, ke kterému může dojít individuálně nebo ve společenství, přispívá k lepšímu pochopení samotného textu. Co se při osobním osvojování biblického textu odehrává, záleží hlavně na čtenáři, na jeho sociálním a kulturním kontextu, na jeho přístupu k životu, ke světu. 5 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s Srov. PAPEŽSKÁ BIBLICKÁ KOMISE, Výklad Bible v církvi, s Více: OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s

9 9 Zde se dotýkáme celých dějin vlivu Bible na člověka. Vyprávění o Ježíšově narození popsané v Lukášově evangeliu zaujalo natolik svatého Františka z Assisi, že vytvořil první živý betlém. V šedesátých letech 20. století byl tento příběh impulsem pro sestru Anitu Derungs, která udělala první biblické postavičky, a tak připravila betlém, jehož postavičkami mohly děti hýbat, měnit jejich polohu. Později se postavičky sestry Anity začaly využívat i ve vztahu k jiným textům a začaly se s nimi zachycovat i jiné novozákonní a starozákonní příběhy. Prvotním účelem četby (nejčastěji ve skupině) není podrobné exegetické, tedy vědecké zkoumání, ale četba, jejímž cílem je nechat se oslovit, proměnit. Text má být výzvou ke změně smýšlení. Postavená scéna má informovat o minulosti. V této souvislosti se využívá poznatků exegetů. Scéna může také aktualizovat poselství, hlásat ho v dnešní době a pro současnou situaci, může také burcovat a provokovat k zaujetí stanoviska, nebo může jen jednoduše působit radost nebo vyvolat umělecký dojem Využití symboliky biblického textu Symbol je výraz o dvojím smyslu, kde smysl doslovný, bezprostřední, fyzický odkazuje na smysl skrytý, obrazný, existenciální, ontologický atd. 9 V dnešní době je používání symbolů mnohem rozšířenější než dříve. Každá firma, politická strana i obchodní značka má své logo, které více či méně symbolicky zachycuje, o koho se jedná. Symboly mohou vyjadřovat svůj význam v několika vrstvách. Jednotlivé symboly jsou spojeny s poznáním a zkušeností člověka. Tvoří tak základ našich předpokladů a chápání. Ačkoli se v zevrubném poselství, které sdělují, mohou odrážet některé kulturní rozdíly, promlouvají 9 RICOEUR, P., Život, pravda, symbol, s. 161.

10 10 symboly ke všem lidem. 10 Biblický text je pouze prostředkem pro vyjádření významu. Poselství a životní zkušenost je zachycena řečí, zakódována do písma. Dnešní čtenář musí text opět dekódovat, aby se dobral poselství a významu, který autor chtěl sdělit. 11 Biblické postavičky jsou též prostředkem pro zdůraznění významu, který je nutné odvodit z biblického textu. Bez řádné práce s textem jsou postavičky prázdné, bez výpovědi. Bible je zásobárnou symbolických příběhů, postav a činů, které ukazují na vztah člověka k Bohu a opačně. Při výkladu jde o nalezení vztahu mezi konkrétními lidskými zkušenostmi a biblickými prasymboly. 12 Sama práce s postavičkami využívá symbolického znázornění. Postavička je prostředek statický, aktér musí vybrat jedno gesto, které symbolizuje celý pohyb. Také rekvizity, barvy prostředí, oblečení vypovídá právě svou symbolikou. 13 Úkolem moderátora je pomoci účastníkům získat k symbolu emocionální přístup a poukázat na to, co je v pozadí věcí. 14 Pomocí biblických postaviček se nejčastěji zachycují příběhy osudy praotců, události v knihách Rút, Ester, Tobiáš, Ježíšovy příběhy či Skutky apoštolů. Postavičky však mohou být prostředkem pro zachycení i zcela abstraktních textů žalmů, proroctví. Tato práce však vyžaduje řádnou dávku zkušeností a je třeba uvědomit si, že touto metodou nelze znázornit každý text. Pokud se podaří text se nesmazatelně zapíše do paměti čtenáře. 10 Srov. KELNER, T., Symboly a jejich skrytý význam, s Srov. MUCHOVÁ, L., Vyslovit nevyslovitelné, s ; OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s Srov. WOLLSCHLAGER, M., WOLLSCHLÄGER, G., Symbol v diagnostice a psychoterapii, s Srov. KASTOVÁ, V., Dynamika symbolů, s. 26.

11 Celostní přístup Tento druh recepce biblického textu se vyznačuje celostním přístupem k Písmu svatému. Biblické texty vycházejí ze života konkrétních lidí, zachycují jejich situaci, problémy, krize, zkoušky, ale i radosti a štěstí. Bible je psaná životem a pro život. Lidé zakoušejí události celostně, tedy nejen duševně, ale také tělesně. Lidé vyjadřují poselství nejen slovy, ale umožňují slovům vtělení pomocí svého neverbálního projevu. Proto bychom ke svědectví celých dějin spásy neměli hledat jen přístupy rozumové, ale celostní, které zapojí i tělo a duši. Práce s biblickými postavičkami odpovídá tomuto celistvému přístupu. V něm jsou prostorově znázorňovány scény, které slouží hlásání zvěsti, aby mohla být účinná. Při práci s textem je třeba počítat s určitým stupněm předporozumění, jež vyrůstá z tradice, která umožňuje orientaci v přirozeném světě. Toto předporozumění může být zprostředkováno působením vykládaného textu v dějinách nebo již dříve přečtenou literaturou či zkušeností. Předporozumění může být motivací pro četbu konkrétního biblického úryvku. 15 Rozhovor s textem je otevřen tím, že o textu máme jisté předběžné vědomí, předporozumění, které však dovede nabýt odstup vůči sobě samému, respektovat vnitřní autonomii textu a po konfrontaci s ním se vrací k sobě, opraví vlastní otázku, opět se obrací k textu v jeho širší souvislosti a vede k novému pochopení sebe sama. Od části textu postupujeme k duchu celku a odtud můžeme potom pochopit jednotlivou část, postupujeme od tázání k textu a zpět. 16 Podle Ricoeura chápe člověk sám sebe oklikou. Prostřednictvím textu, který člověka zaujme a prostřednictvím 15 Srov. POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění, s SZONDI, P., Úvod do literární hermeneutiky, s

12 12 interpretace svého vlastního světa se k textu vrací s porozuměním a následně začne lépe rozumět i sám sobě. 17 Přivlastnit si slovo znamená, že jeho pomocí nalézám novou možnost svého jednání i sebepochopení, a tím i smysl své existence. Kdybych nevěděl, že slovo mohu nějak použít, že může alespoň v něčem naplnit můj život, neposlouchal bych je. Může jít o pochopení možností malých, momentálních a okrajových, pro něž vnímám vzkaz, ale i o celkové rozvržení mého života. Porozumění je přijetí výkladu, kterým se výrok srozumitelně projeví jako objevení, upřesnění nebo obohacení smyslu života. 18 Při tomto druhu četby Písma svatého se do četby nezapojují především rozumové schopnosti ( hlava ), ale ve velké míře také smyslové vnímání ( ruce ) a emocionalita ( srdce ). V německy mluvících zemích se říká, že při praktické práci s Biblí se využívá metody tří H Hirn, Hände, Herz (hlava, ruce, srdce). Skupina se snaží porozumět textu společnou četbou a podrobným zkoumáním a výkladem. Chce proniknout do jeho hloubky. Již v této fázi se může objevit slovo či věta, která se dotkne lidského srdce, která osloví. Zapojením kreativních činností, jako je třeba práce s biblickými postavičkami, se biblická zvěst konkretizuje, stává se osobním poselstvím. Většina biblických textů je písemným vyjádřením životních zkušeností jednotlivce, skupiny lidí nebo společenství celého národa. Je proto vhodné Bibli číst a čerpat z dávných zkušeností pro svou situaci, každodenní život. 2. Vznik postaviček a šíření Biblické postavičky vznikly ve Švýcarsku. Vyvinuly se z tradičních vánočních betlémů. Lidová tvořivost během let 17 Srov. POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění, s POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění, s. 202.; SZONDI, P., Úvod do literární hermeneutiky, s

13 13 vytvořila nejrůznější betlémy. Nejčastěji ze dřeva, ale i ze sádry, z papíru, z těsta nebo z látek. Základní postavy tvoří malý Ježíš s Marií a Josefem. 19 K nim se tradičně přidává také vůl a osel, andělé, pastýři, mudrci od Východu. Z našich Betlémů známe také postavičky muzikantů, pekařů, různých řemeslníků, matek s dětmi, mládeže a dětí. Původní biblické postavičky velikostí i částí použitého materiálu odpovídají současným, ale celý vývoj od těch prapůvodních je neuvěřitelný. Velký vývoj prodělaly v materiálu, ze kterého je vytvořena hlava a hlavně v botičkách, které dávají postavičce stabilitu. Původní postavičky měly hlavu plněnou vatou a nohy ze dřeva. Obr. 1: Během psaní této práce jsem absolvovala kurz v centru Matt ve Schwarzenbergu nedaleko Luzernu ve Švýcarsku, kde probíhal jeden z prvních kurzů. Na fotografii jsou úplně první postavičky Marie, Josefa, Ježíše a jednoho z mudrců Švýcarsko Literatura se velmi liší v názoru, kdo je autorem biblických postaviček. V zásadě existují dvě teorie. Obě se shodují v tom, že postavičky vznikly ve Švýcarsku. 19 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s. 126.

14 Vznik a vývoj postaviček První biblické postavičky vynalezla v průběhu letních prázdnin roku 1964 sestra Anita Derungs, OP, 20 jedna z řádových sester kláštera Ilanz ve Švýcarsku. Sestra Anita byla tehdy vychovatelkou v Ilanz. O snaze vytvořit pohyblivé postavičky v klášteře Ilanz se dověděla Josy Brunner. 21 Byla vedoucí,,domu matek ve Schwarzenbergu. Josy Brunner navázala kontakt se sestrou Anitou Derungs. Tento kontakt vedl k prvnímu kurzu betlémských postaviček v Maria-Licht a pak i ve Schwarzenbergu u Lucernu na podzim a v zimě roku 1964 a Sestra Anita odpovídá na otázku o vzniku a počátcích: Nebyl to můj nápad, ale mé představené. Měla jsem pro rodiče dětí (ženy) zachytit liturgický rok (Vánoce, půst, Velikonoce, mezidobí). Tak jsem začala tvořit betlém. Nejdříve jsem přemýšlela, jak by to bylo nejjednodušší. Zkusila jsem vytvářet postavičky z modelářské hlíny, Pak jsem je dvakrát vypálila v peci. Ale byly křehké, často se rozbíjely, postup byl moc náročný (technologicky i finančně). Potom jsem zkusila jiný materiál drát, látku a olovo. Snažila jsem se udělat takové postavičky, aby jejich proporce odpovídaly dospělému člověku. V kantonu Graubünden byly vypsané kurzy a ženy se na ně hlásily. Později jsem vzdělávala vedoucí kurzů. Dne byl první kurz v Maria Licht a pak o týden později ve Schwarzenbergu u Lucernu. O rok později v roce 1965 byly tyto kurzy zopakovány. Za dva roky si ženy vyrobily svatou rodinu, mudrce a pastýře Narozena , Srov. ALBIN, V., Zum 80. Geburtstag, s. 8-9.; - [cit ]. 21 Více: ROSIO, M., Josy Brunner zum Gedenken, s Srov. - [cit ]; ABEGG- SCHÄFER, D. Dank an Frau Ursula Port Beeler und Herr Josef Beeler, s DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne v

15 15 Obr. 2: Sestra Anita Derungs vytváří nejen postavičky, ale také maluje obrazy a modeluje skulptury. Postavičky se začaly rozšiřovat. Procházely nejrůznějšími vylepšeními, například od umělkyně Alois Carigiet. Postavičky měly však nohy ze dřeva, takže nebyly stabilní. 24 Stále se tyto prototypy zdokonalovaly, což dokazují některé dochované podoby dřívějších postaviček. Avšak jejich pohyblivost vykazovala velké nedostatky. Byly použity například nevhodné materiály, které se při pohybu zlomily, jako například lámavý drát. Sestra Anita Derungs pracovala s materiálem, který se nacházel v každé domácnosti, nebo se dal levně opatřit: elektrický drát na ruce, sisalový provaz s drátem na nohy, zbytky látek, dřevo. Už v roce 1965 měly postavičky hlavu udělanou z tvrdé pěny, nazývané sagex, která byla potahována duvetinem a sametem. 25 V tomtéž roce zkusila Brigitta Wipfli nahradit dosud používané dřevěné boty botami z tvrdé sádry. Také Josy Brunner přišla na řadu vylepšení. Původní boty podrazila olověnou deskou, takže byly o něco těžší a postavička měla větší stabilitu. 26 Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se začaly používat celé boty z olova. Vymyslela je sestra Anita Derungs, připravila formu 24 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s Srov. - [cit ]. 26 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s. 132.

16 16 a první boty z olova odlil v roce 1968 farář Werner Thommen. V roce 1973 byly vylepšeny a od roku 1975 se používá stejná forma jako dnes, kterou připravil umělecký kovář Berchtold Frei. Jeho syn Christoph po něm výrobu převzal a boty v různých velikostech dodává dodnes. Obr. 3: Vývoj bot od dřevěných přes sádrové až po olověné v letech První účastnice kurzů se podílely v následujících letech na dalším vývoji postaviček. 27 Mezi těmito čtyřmi až pěti,,ženami první generace byla i Beatrice Zimmermann, která později vynalezla okolo padesáti vylepšení a Maria Widmer, která se seznámila s mladou Doris Egli. 28 V roce 1966, tedy dva roky poté, co sestra Anita tvořila postavičky v klášteře Ilanz, ukázala Maria Widmer Doris Egli, jak se postavičky vyrábějí. Doris Egli přišla na další vylepšení a s jejím přispěním dosáhla výroba postaviček dalších změn. Její tvořivé a nápadité vědomosti se prokázaly jako velice prospěšné. Doris Egli měla i odpovídající vzdělání, studovala na Státní akademii výtvarného umění ve Stuttgartu. Společná práce Doris Egli a ostatních žen ve Schwarzenbergu nebyla dlouhá. Konflikt vznikl kvůli patentu, který si nechala Doris Egli evidovat. Od roku 1976 se používá sisalovým provazem obalený drát také na ruce. Do té doby se používal jen na nohy. 27 Srov. - [cit ]. 28 Srov. - [cit ].

17 17 Problém, jak oba dráty spojit, vyřešila Doris Egli. Se svým mužem vynalezli kovovou svorku, která oba dráty pevně spojila. Tuto svorku si Doris Egli nechala patentovat pod názvem Original- Doris-Egli-Material, a tím si zajistila autorská práva. 29 Od roku 1979 již nedocházelo k významnějším změnám v materiálu koster postaviček. V roce 1979 vznikla nadace Brändi v Horwu ve Švýcarsku, která funguje jako chráněná dílna pro lidi s handicapem a vyrábí kostry pro biblické postavičky. 30 Obr. 4: Vývoj koster od roku 1964 až po současnost První postavičky, které vytvořila sestra Anita byly o trochu menší než dnešní postavičky vysoké zhruba 30 centimetrů. Od počátku měly postavičky obličej jen naznačený tvarem, ale neměly vyznačené oči, nos ani ústa. Tato vizáž vylučovala strnulou grimasu. Umožňovala naopak těm, kdo s postavičkami pracovali, zapojit svou vlastní fantazii, myšlenky a představy. Nejvýznamnějším centrem výroby a práce s biblickými postavičkami se stal Schwarzenberg ve Švýcarsku. 31 Svým významem a aktivitami zastínil i místo původního vzniku, klášter 29 Srov. - [cit ]. 30 Srov. GLAUS, P., Produktion Biblische Figuren Schwarzenberg, s ; DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s Srov. - [cit ].

18 18 Ilanz. Od roku 1964 zde probíhají kurzy výroby biblických postaviček a později i školení vedoucích kurzů. 32 Na podnět Doris Egli se začaly absolventky kurzů pravidelně setkávat. Od roku 1977 se tato setkání pořádají každý rok. Vždy se dotýkají tří hlavních bodů: řemeslné a technické otázky, kreativní a umělecké problémy, náboženské prohloubení. Ve Schwarzenbergu probíhá dále školení vedoucích kurzů výroby a práce s biblickými postavičkami. Po sestře Anitě Derungs převzala vedení Beatrice Zimmermann a později Doris Abegg. Nyní se dalšímu vzdělávání věnuje Františka Schneider, Ruth Erne, Priska Bischofberger a Barbara Ruf. 33 Vznikl tak základní školicí kurz a později i následné vzdělávání již vyškolených vedoucích. Důraz je kladen především na kvalitu, která se netýká jen rukodělného provedení, ale i duchovního pozadí a náboženských znalostí. 34 Po něm následuje každoroční setkávání vedoucích a další školení a vzdělávání. Celý postup výroby neustále prochází určitým vývojem. Není sice už tak razantní jako v šedesátých a sedmdesátých letech, ale nové vedoucí přichází s novými nápady a vylepšeními. 35 Sestra Anita si sama vyráběla i některé rekvizity k postavičkám ovce, osla, vola. První kurz však byl zaměřen jen na výrobu postaviček. Rekvizity bylo možno zakoupit, nebo si doma vyrobit. Později se začala zdokonalovat zvířata a další rekvizity. Základ však byl stále stejný elektrický drát. Z něj pak vznikaly ovce, osel, velbloud a vůl. Sestra Anita také vytvořila 32 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s ; - [cit ]. 33 Srov. FURRER, R., Generalversammlung VKBFS vom 22. September files/berichtgv07a.pdf - [cit ]. 34 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Grusswort zur Gründungsversammlung..., s. 5-7.

19 19 lampičku pro pastýře, pastýřskou hůl a jiné drobnosti. Pro účastnice kurzů vymyslela také střihy na šaty pro jednotlivé postavičky Marii, Ježíše, Josefa, pastýře, mudrce z Východu. Původní kurzy sestry Anity byly třífázové. V prvním kurzu si účastník vytvořil Svatou rodinu, pastýře a anděla. Ve druhé fázi mudrce z Východu a ve třetí zvířata velblouda, ovce, vola a osla. V sedmdesátých letech předala vedení kurzů svým nástupkyním. Jednou z nejvýznamnějších byla Lucia Netzer-Peduzzi, která pro praktickou práci vytvořila i teoretický základ. Od roku 1978 vedla kurzy pravidelně ve Švýcarsku a od roku 1985 i v Německu. 36 Stále častěji byly postavičky spojovány nejen s příběhem o narození Ježíše Krista v Betlémě, ale také s dalšími biblickými příběhy. Spojení kurzů výroby postaviček s teologickými tématy umožnilo postupnou změnu názvu. Kolem roku 1979 se z původně používaného Schwarzenberger Krippenfiguren začal stále více vžívat název biblische Figuren - biblické postavičky. Spojení rukodělné práce s dalším teologickým vzděláním již k tomuto způsobu práce bezprostředně patří. Spojení teorie a praxe je charakteristické pro práci s biblickými postavičkami. 37 Hlavní centrum výroby a práce s biblickými postavičkami je v již zmiňovaném Schwarzenbergu u Lucernu. Na jaře 2006 na mimořádném shromáždění VKBFS (Vereinigung Kursleiterinnen Biblische Figuren Schwarzenberg) bylo rozhodnuto, že vzdělávání bude přesunuto z centra Matt do Lassalle-Haus v Bad Schönbrunn. 38 Doris Egli vede kurzy výroby postaviček ve vzdělávacím centru také v Bad Schönbrunn. Další kurzy jsou pak vedeny v nejrůznějších exercičních domech a na farách po celém Švýcarsku. 39 Třetím centrem je klášter Ilanz, kde postavičky 36 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s ; GASSER, E., Bündner Krippenfiguren, s Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s Srov. RAESS, P., Auszug aus dem Protokol, s Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s

20 20 vznikly a kde probíhají stále další kurzy. Sestra Anita Derungs, která postavičky vynalezla, ještě žije, má kolem 85 let, kurzy však již od sedmdesátých let minulého století nevede Problémy kolem vzniku Literatura udává dva způsoby vzniku. 40 Jedna verze předpokládá postupný vývoj od lidových betlémů přes touhu dát betlémské postavičky do pohybu až po realizaci sestry Anity Derungs z kláštera Ilanz, která vytvořila betlémské postavičky z elektrického, sisalem obaleného drátu. Tak bylo možné s nimi pohybovat. Postupně byly zdokonalovány až do nynější podoby. Druhá verze vychází od Doris Egli. Ta chtěla svým čtyřem dětem udělat betlém, a tak vytvořila postavičky ze sisalem obaleného drátu. Sama k tomu vypráví: V naší mladé rodině se zrodilo vyprávění příběhu s biblickými postavičkami. Mami, co dělala Maria s Ježíšem, když ji nenásledoval, neposlouchal? Kde dělala Maria, taťka a chlapec piknik? A měli také dřevo a kameny na ohniště? Naše čtyři děti pozorně poslouchaly vyprávění, napjatě pozorovaly drama, kriticky prožívaly zobrazení postavičkami. Učili jsme se s nimi Od přátel v našem společenství jsme byli požádáni, abychom naši práci sdíleli dále, a brzy jsme byli zahrnuti dotazy a požadavky z farností, škol a organizací, abychom vedli kurzy a společně tvořili biblické postavičky. V mnoha farnostech a institucích jsou dnes naše postavičky, vysoké až 140 cm, 50 cm nebo 30 cm. Biblické postavičky zprostředkovávají náboženské obsahy skrze scénický obraz. 41 Doris Egli si však nechala tyto postavičky patentovat jako první, čímž si chtěla zajistit autorská práva na biblické postavičky. 40 Kvůli autorským právům na tento nápad probíhaly v sedmdesátých letech právní spory a situace není zcela vyjasněná dodnes. Podrobněji: DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s Srov. - [cit ].

21 21 To se jí ale nepodařilo právně prosadit, protože se na jejich výrobě nepodílela sama, ale zásluhy patří i jiným ženám. Bylo jí tedy pouze umožněno si patentovat výrobní jméno pod názvem,,original-doris-egli-material. Nazývá je Egli-Figuren, tedy Egli-postavičky, a materiál pro ni vyrábí firma Knorr. 42 Postavičky od Doris Egli se od postaviček ze schwarzenberské školy liší v několika bodech. Mají mohutné vlasy, které dělají celou hlavu výrazně větší než je 1/8 těla. Vlasy bývají často rozpuštěné nebo v drdolu. V obličeji mají naznačený nos, celý je ve tvaru stříšky odshora dolů. I postavičky vysoké 30 cm mají na ruce palec postavený kolmo k ostatním prstům (jako rukavice palčáky). 43 Postavičky jsou celé potažené kůží duvetinem, včetně břicha. Doris Egli s oblibou používá jakékoliv látky i na starozákonní postavičky, tzn. květované, s puntíky, kostkované, umělé materiály. Postavičky bývají i v moderním oblečení v riflích, svetru, tričku, apod. Postavičky ze Schwarzenbergu podléhají přísnějším pravidlům, i když také zde mají některé lektorky (včetně Anity Derungs) dva druhy postaviček v biblickém oblečení a v moderním oblečení. Po prostudování veškeré dostupné literatury a webových stránek se přikláním k první verzi vzniku. Je doloženo, že sestra Anita Derungs měla první kurz již v roce 1964, zatímco sama Doris Egli píše, že postavičky vynalezla v roce Je málo pravděpodobné, že by dvě ženy bydlící pár kilometrů od sebe napadla stejná myšlenka vytvořit pohyblivou postavičku ze zcela totožného materiálu, stejných proporcí a velikosti. Myslím si, že postavičky vynalezla Anita Derungs. Přínos Doris Egli je tom, že ona rozšířila používání postaviček na všechny biblické příběhy a začala je více zapojovat do práce s Biblí. Je však pozoruhodné, 42 Srov. - [cit ]. 43 Srov. - [cit ].

22 22 že Doris Egli nikde na svých webových stránkách nepíše o tom, že by se postavičky naučila dělat od Anity Derungs nebo jejích pokračovatelek. Přitom v historii tvorby postaviček sestry Anity je výslovně zmíněno, že Doris Egli přivedla na kurz Maria Widmer v roce Německo V roce 1978 se na setkání ve francouzském Taize seznámila rodina Knoch z Mägerkingenu s rodinou Marty ze švýcarského Luzernu. Rodina Knoch se velmi brzy seznámila s biblickými postavičkami, protože v té době Ida Marty vedla kurzy výroby biblických postaviček. V roce 1980 se farář Werner Koch stal vedoucím v nadaci Urach. A tak první kurz výroby biblických postaviček v Německu proběhl v Bad Urach v říjnu roku 1981 pod vedením Idy Marty a Wernera Knocha. Od začátku však nechtěli pořádat jen kurzy k výrobě postaviček, ale součástí kurzu byla i práce s biblickým textem a s již hotovými postavičkami. Následně začali nabízet kurzy biblické práce s hotovými postavičkami, aby se zájemci mohli plně soustředit na význam biblických textů v dnešní době. 44 V letech vedla Ida Marty 32 různých kurzů v nadaci Urach. Rok a půl po prvním kurzu byl v únoru roku 1983 uspořádán první kurz pro vyškolení nových lektorů pod vedením Doris Egli. Byla pozvána, protože se velkou částí podílela na jejich vzniku. Očekávaly se od ní nové impulsy. Avšak její nápady byly pro Idu Marty a Wernera Knocha moc přeumělkované. Proto se rozhodli, že vezmou školení nových lektorů do svých rukou. Tak vzniklo každoroční setkání lektorů pod vedením W. Knocha a I. Marty. 45 Ze společné práce Wernera Knocha a Idy Marty 44 Srov. - [cit ]; DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s Srov. - [cit ].

23 23 vznikla kniha,,jako bys sám byl u toho s biblickými příběhy a prožitky od W. Knocha a ilustrované I. Marty. 46 Od roku 1991 přebraly vedení kurzů především Marie-Luise Pöpel a Sigrid Meyer. Vzdělávání nových lektorů je vždy vedeno odborným teologem, aby se mohlo prohlubovat spojení postaviček s biblickými texty. 47 Nezávisle na personálním vedení nadace Urach mají kurzy s biblickými postavičkami své pevné místo v programu. O tyto kurzy byl stále větší zájem, a tak rostl i počet lektorů. V oblasti Würtenberg jsou t yto postavičk y známé pod názvem,,egli- Figuren, protože žen y po návštěvě Doris Egli pracoval y s Eglimateriálem. S postupem času neb ylo dostatečné množství Eglimateriálu pro všechny kurzy a jeho dodávky nebyly pravidelné. Proto chtěli přejít na kostry a ostatní materiál ze Schwarzenbergu. To však vyvolalo ostrý nesouhlas původní školitelky lektorů Doris Egli. V roce 1997 byl založen nový spolek biblických postaviček, který dostal název: Arbeitsgemeinschaft Biblische Figuren ABF. Nato se Doris Egli od nadace Urach a ABF distancovala. ABF převzala nabídku kurzů, vyškolila nové lektory a doplnila nabídku kurzů s 50ti, 70ti a 140ti cm postavičkami. Později byla nabídka kurzů rozšířena ještě o kurzy výroby zvířat osla, vola, velblouda, ovcí, koz. Biblické postavičky se začaly více používat v biblických kroužcích, při bohoslužbách, mších pro děti, mateřských školkách, výuce náboženství, přípravě na první sv. přijímání, a při výstavách. 48 Jak jsem již naznačila, také v Německu vznikl spor ohledně volby materiálu pro biblické postavičky. Existovaly dvě různé firmy. Jedna vyráběla kostry pro biblické postavičky pocházející 46 Viz: KNOCH, W.; MARTY, I., Als ob du selbst dabei wärest. 47 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s Srov. - [cit ].

24 24 ze Schwarzenbergu. Druhá vyráběla kostry pro Egli-postavičky. Obě firmy se vzájemně nařkly z výroby plagiátů. Spor byl opět složitě soudně řešen. 49 V Německu se hlavním centrem výroby biblických postaviček stalo městečko Bad Urach, ve kterém v osmdesátých letech začaly kurzy biblických postaviček a ve kterém je také sídlo ABF. V oblasti Baden-Württemberg pořádá kurzy i Doris Egli, a to nejčastěji v klášteře Denkendorf 50 nebo Schöntal. Již od osmdesátých let probíhají kurzy v Hohebuchu. V této oblasti je až 100 vyškolených lektorek kurzů biblických postaviček! V severním Bavorsku v Řezně se nezávisle na hlavním proudu vyvinuly menší postavičky. Jsou vysoké jen asi 8-15 cm a nazývají se Regensburger Bibelfiguren Řezenské biblické postavičky. V roce začaly i první kurzy v bývalém východním Německu. Jsou organizované především v městě Schmochtitz u Drážďan, v Berlíně a v Duryňsku. Biblické postavičky jsou v celém Německu známé především pod názvem Egli-Figuren, i když pocházejí ze schwarzenberské školy Rakousko Až v devadesátých letech 20. století se postavičky dostávají přes Německo do Rakouska. Řádové sestry Regina Fucik, SSM, a Anemarie Holzer, SSM (sestry od Bolestné matky), poznaly postavičky v Německu a od roku 1993 organizují kurzy ve Františkánském centru ve Vídni. Na jejich doporučení proběhl v roce 1995 první kurz v Haus der Stille v Heiligenkreuz ve Štýrsku. Později si některé z účastnic udělaly lektorský kurz buď ve Schwarzenbergu nebo u Doris Egli. 49 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s Srov. - [cit ].

25 25 Kurzu ve Schwarzenbergu se zúčastnila také Elizabeth Waltersdorfer, která jako vyučená tkadlena byla velice rychle z této kombinace ruční a duševní práce nadšená. Pod jejím vedením pak v roce 2001 proběhl kurz pořádaný Katolickou biblickou federací - subregionem Střední Evropa, kterého se zúčastnili i tři zástupci Českého katolického biblického díla z České republiky. Větší popularity se biblickým postavičkám dostalo po vydání knihy Anneliese Hechtové, Kreativní práce s Biblickými postavičkami 51. A. Hechtová uvádí na konci knihy kontakty na lektory kurzů výroby biblických postaviček. 52 Tato kniha se přes Biblické dílo v Klosterneuburgu a v Linci rozšířila mezi širší publikum, a tak postavičky získaly na popularitě. 53 Mezi první odborně vyškolené lektorky patří sestra Bernadette Wagner, Elisabeth Waltersdorfer a Martha Leonhartsberger, které absolvovaly kurz ve Schwarzenbergu a sestra Annemarie Holzer, která má lektorský kurz od Doris Egli. V březnu 2004 absolvovala 2. generace (5 žen) školení ve Schwarzenbergu. V Rakousku, podobně jako ve Švýcarsku či v Německu, probíhá každoroční setkání lektorů a lektorek. Tato pravidelná setkání umožňují výměnu názorů, zkušeností, kontaktů a rozvoj přátelských vztahů. 54 V Rakousku vzniklo sdružení Biblische Figuren Österreich (BFÖ). 55 Tato organizace vznikla a sdružuje vedoucí kurzů výroby biblických postaviček především z Rakouska, ale také z ČR (jsem členkou od r. 2007). Na svých webových stránkách ( nabízí kurzy jednotlivých 51 Vydalo v roce 1998 Katholisches Bibelwerk ve Štutgartu. Do češtiny přeložena a vydána v roce 2006 Českým katolickým biblickým dílem. 52 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s Srov. - [cit ]. 55 Srov. - [cit ].

26 26 lektorek, fotky z kurzů, základní informace o biblických postavičkách Další evropské země a Amerika Práce s biblickými postavičkami se rozšiřuje dále za hranice Švýcarska. 56 Do Francie se biblické postavičky dostaly ze Švýcarska v 80. letech 20. století. První kurz výroby postaviček proběhl ve Versailles v listopadu 1989 pod vedením Idy Marty ze Švýcarska. S postavičkami se ve Francii pracuje v některých farnostech (Paříž, Marseille, východní část Francie), zatím se však nerozšířily natolik, jako např. ve Švýcarsku. Ve Francii prozatím nevznikla žádná organizace, která by sdružovala lidi zabývající se prací s biblickými postavičkami. Postupně se tato metoda šíří také do Lucemburska, Švédska a Finska. Kurzy výroby biblických postaviček jsou většinou organizovány ve spolupráci s vyškoleným lektorem nebo lektorkou z Německa. Ve Švédsku žije lektorka, která má od roku 2006 licenci ze Schwarzenbergu. Díky misionářům a dalším kontaktům se práce s biblickými postavičkami dostala i do Latinské Ameriky. Chile má od roku 2000 dvě vyškolené lektorky. V tamním dynamickém prostředí si postavičky získávají velkou oblibu. Několik kurzů proběhlo díky iniciativě jedné německé lektorky i v Indonésii. Je otázkou, jestli se tam tato metoda uchytí i navzdory velké vzdálenosti a kulturní rozdílnosti Srov. - [cit ]. 57 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s. 180.

27 Česká republika Počátky Praktickou práci s Biblí spojenou s biblickými postavičkami poznali představitelé Českého katolického biblického díla na pravidelném setkání ředitelů a dalších spolupracovníků institutů Katolické biblické federace - subregion Střední Evropa, pořádaném v italském Brixenu v roce Součástí pracovního setkání bývá i seznámení s novými metodami biblické pastorace. Práce s biblickými postavičkami zástupce Českého katolického biblického díla velmi zaujala. Začal se proto připravovat kurz pro zástupce Biblických institutů ze střední a východní Evropy. Až v červenci roku 2001 se podařilo tento kurz uskutečnit. Proběhl v Domě ticha Haus der Stille - v Heiligenkreuz u Štýrského Hradce. Zúčastnili se ho dva zástupci z Polska, dvě účastnice z Maďarska a tři zástupci Biblického díla z České republik y. Kurz proběhl v týdnu Jeho součástí byla nejen výroba biblických postaviček a oveček, ale také práce s Biblí. E. Waltesdorfer nám ukázala nové možnosti, jak se dá biblický text znázornit biblickými postavičkami, a tak posluchače vtáhnout do děje. Z kurzu jsme si do Biblického díla přivezli 10 postaviček znázorňujících dospělé postavy, dvanáctiletého hocha a šestiletou dívku, dvě postavičky znázorňující miminka a několik ovcí. Kromě toho jsme nakoupili také další rekvizity zmenšené nádoby, hudební nástroje, hůl, lampičku pro pastýře, klec s párem hrdliček a 15 cm vysokého osla. Účast na kurzu včetně materiálu byla sponzorována KBF subregion Střední Evropa a nadací Biblia.

28 Obstarávání materiálu Začít kurzy v našich podmínkách nebylo jednoduché. Kostry biblických postaviček vyráběné ve Švýcarsku byly pro nás cenově nedostupné. Proto jsme hledali někoho, kdo by je byl schopen vyrobit u nás. Podařilo se navázat spolupráci s Chráněnou dílnou v Ludgeřovicích u Opavy. Díky osobní angažovanosti pana Lukáše Volného se podařilo sehnat člověka, který by odlil olověné boty. Velký problém byl se samotným drátem a sisalovým provazem, které tvoří základ kostry. Sisalový provaz utkaný tak, aby se jím dal prostrčit drát, se u nás nedal sehnat. Proto byl sisalový provaz nahrazen horolezeckým lanem. Chráněná dílna pak vytvořila několik prototypů koster s různými druhy drátů. Drát nesměl být ani příliš tvrdý, protože by nešel ohýbat, ale ani příliš měkký, protože by se postavička bortila. Musel být z takového materiálu, aby se při opakovaném ohýbání nelámal. To je hodně nároků na obyčejný drát. Po několika pokusech se podařilo vybrat ten správný, s odpovídající tuhostí i pružností. Nečekané problémy nastaly s materiálem používaným na hlavu. Jedná se o zvláštní typ polystyrénu, zvaný styropur. Po dlouhém shánění byl i tento materiál k dispozici, a tak se mohly kostry začít v chráněné dílně vyrábět. Otázkou zůstávalo, kde vezmeme materiál vhodný na vlasy. Pro tento účel se používá srst (kůže i s chlupy) od různých zvířat. Přes kontakty se Slovensko, Slováckem a Polskem jsme sehnali nejrůznější zbytky kůží od kožešníků, či nakoupili celé velké kůže na trhu. Díky osobní angažovanosti paní Jarmily Dostálkové se podařilo sehnat velké množství polyesterového rouna na vycpání tělíček u postaviček. Dříve velmi moderní tzv. počesaný silon neboli duvetine, který se používá jako kůže postaviček, byl nyní jen těžko k sehnání. Několikrát se ho podařilo koupit ve výprodejích

29 29 zbytků látek v Brně. Později objevily kolegyně ze Slovenského biblického díla továrnu v Liptovském Svatém Mikuláši, která tuto látku vyráběla a byla ochotna nám ji na požadovaný odstín i obarvit. V roce 2007 továrna zkrachovala, takže další zdroj počesaného silonu se nyní opět hledá. Pak bylo třeba nakoupit látky na šaty, nastříhat spodní košile a kalhoty, nažehlit plátno pro tělíčko, nastříhat pruhy pružné bavlny na zpevnění končetin a nastříhat počesaný silon; poté kurzy mohly začít. Na první kurzy si účastníci vozili vlastní šicí stroje, se kterými byly neustále potíže. Někteří přivezli nefunkční stroj, jiní na něm neuměli šít. Problém se šicími stroji se vyřešil dlouhodobým zapůjčením kvalitních strojů značky Pfaff od sester dominikánek z Dolních Bojanovic První kurzy První kurz proběhl v nově opraveném sídle Českého katolického biblického díla v Dolanech u Olomouce na podzim Zúčastnilo se ho 16 lidí 15 žen, jeden muž a moderátoři. První kurz byl zkouškou časové náročnosti, připravenosti materiálu, nářadí atd. Trval od pátečního odpoledne až do pozdního nedělního večera Další kurzy a rozvoj Kurzy se staly velmi populárními. Největší zájem byl o víkendové kurzy, případně prodloužené víkendy od čtvrtečního večera. V Dolanech jsou víkendové kurzy každé dva měsíce pro max. 16 lidí pod vedením P. Petra Chalupy a Mgr. Marie Klaškové. O prázdninách probíhá i týdenní kurz výroby a práce s biblickými postavičkami v Dolanech. Činnost Českého katolického biblického díla se nezaměřuje jen na Dolany, proto

30 30 byly kurzy realizovány i v jiných místech v České republice např.: Český Těšín, Vidče, Zlaté Hory, Město Albrechtice, Jičín, Francova Lhota, Vnorovy, České Budějovice, Písek, Hradec Králové, Pardubice, Horní Lideč Během kurzů se zpřísnila výstupní kontrola. Postavička musí být na konci kurzu zcela dokončena. Zjistilo se, že to, co člověk nedokončí na kurzu, již doma nedodělá Nové objevy Během přípravy na kurzy docházelo k neustále novým nápadům a vylepšením. Podařilo se vytvořit dům jinou technikou, než jaká byla představena v Rakousku. Na základ jsem použila stejný materiál polystyrén. Abych dosáhla vzhledu izraelských domů, nepoužila jsem sádru, která se drolí a zanechává bílé stopy na koberci, ale polystyrén jsem obalila za použití kašírovací techniky novinami. Na spodní část domu jsem přidala zbytek dlaždice, což snížilo těžiště a zvýšilo stabilitu domu. Na závěr jsem dům natřela bílou matnou barvou (Balakryl). Dům se nedrolí, nepadá a slouží svému účelu. Podobné techniky se využilo i při stavbě lodi. Loď je jednou z důležitých rekvizit pro některé biblické příběhy (např. vyprávění o Jonášovi, o bouři na moři nebo o zázračném rybolovu). Základ lodi byl opět polystyrén a drát. Polystyrén vytvořil základ lodi a drát umožnil dát lodi potřebný tvar. Dále se postupovalo podobně jako u tvorby domu kašírovací technikou. Loď z polystyrénu a drátu se obalovala novinami a lepidlem na tapety. Po zaschnutí se přetřela různými odstíny hnědé barvy, aby měla vzhled dřeva. V některých detailech se podařilo usnadnit a zrychlit práci pro lepení bot, hlavy a kopýtek u ovcí se používá rychle tuhnoucí

31 31 lepidlo z tavné pistole. Během kurzů se přišlo i na několik nových střihů na šaty pro ženy i muže. Pokusili jsme se vytvořit osla a velblouda k postavičkám. Účastníci je opakovaně žádali (do chléva v Betlémě, útěk do Egypta, vjezd do Jeruzaléma, příběhy praotců, atd). Tato zvířata je možné koupit již hotová v Churu ve Švýcarsku. Osel však stojí asi 600 Kč, velbloud 750 Kč. Jsou proto pro mnoho katechetek nedostupná. Základ pro výrobu osla tvoří plastový osel nebo zebra pro děti z kolekce Svět zvířat, případně drátěná kostra, která se používá na ovečky i velblouda. Z kůže se vytvoří kopyta a hlava. Osel se pak omotává koudelí nebo šedočerným polyesterovým rounem od hlavy až ke kopytu. Pro velblouda se používá vlna z velbloudí srsti. Uši jsou z kůže a na hřívu a ocas se použije kousek srsti, která se na již skoro hotové zvíře nalepí Slovensko Na kurz do Dolan přijely i dvě zástupkyně Slovenského katolického biblického díla. Zúčastnily se několika víkendových kurzů a jednoho týdenního. Vytvořily si tak několik postaviček, se kterými začaly pracovat na Slovensku. O postavičky začal být velký zájem, a proto začalo Slovenské biblické dílo nabízet kurzy výroby biblických postaviček i na Slovensku. Nadále pokračuje intenzivní spolupráce s Českým katolickým biblickým dílem výměna materiálů, nákup rekvizit, nové zkušenosti a nápady, apod. Na Slovensku probíhají kurzy postupně ve všech diecézích pod vedením Jany Glončákové.

32 32 3. Charakteristika Hned na počátku uvedení této metody do ČR nastal problém s překladem. Jak vhodně přeložit německý termín biblische Figuren nebo též často používaný Erzählfiguren. Čeština zná mnoho výrazů, jak přeložit německé slovo die Figur. Stejný kořen slova je v českém termínu figurka, ten se však používá hlavně u stolních her (Člověče, nezlob se apod.). Další možností je panáček a panenka. Zvláště pak ženský rod panenka označuje dětské hračky. Nabízel se také termín loutka či marioneta. Oba termíny už mají blíže k jejich významu. Obojí často symbolizuje živého člověka, s obojím se dá pohybovat a používají se v divadle. Nakonec zvítězil termín biblická postavička. Ani tato zdrobnělina však není zcela dokonalým překladem, co se významu týče. Tento termín se v našich zemích ujal a nyní se již běžně používá. Biblické postavičky jsou pomůckou primárně určenou k přiblížení biblických příběhů lidem všech věkových kategorií, od dětí až po seniory. Existuje několik druhů podle velikosti (15, 30, 50, 70 a 140 cm). Postavičky mají tělo z drátu obaleného sisalem, botičky z olova a hlavu ze styropuru. Na oblečení se používají jednoduché materiály jako jsou vlna, bavlna, len a hedvábí. Postavičky nemají namalovaný obličej, takže jejich hlavní vyjadřovací síla je v gestech. 58 Díky své konstrukci jsou velmi pohyblivé a dokáží zachytit takřka jakýkoliv biblický příběh. Postavená scéna pak je impulsem pro podrobnější zabývání se textem, meditaci, aktualizaci. Postavička může vyjádřit pocity skrze držení těla a gesta. Radost, strach, naděje, zoufalství a smutek, otevřenost a uzavřenost, přijetí i odmítnutí. Samozřejmě může člověk stavět s postavičkami také jiné příběhy, ale těžiště je právě v biblické práci. Oblečení 58 Srov. - [cit ].

33 33 i rekvizity jsou zaměřeny na dobu před 2000 lety. Biblické texty je tak možné viditelně zachytit a nechat se jimi oslovit, vnímat je nejen intelektem, ale i smysl y a emotivní stránkou. Bible vypráví o lidech, kteří skutečně žili, kteří měli plno zážitků a zkušeností s Bohem i lidmi. Zachycení pomocí biblických postaviček vybízí k vyjití od biblického poselství, k přemýšlení o našem každodenním životě, práci a smyslu života. 59 Postavičky tak umožňují neobvyklý přístup k Písmu svatému. Obr.5: Muž, žena a dítě 3.1. Velikosti postaviček Existuje několik velikostí biblických postaviček. Neznámější a také nejčastěji používané jsou postavičky vysoké asi 30 cm. Pro betlémy do kostelů byly vytvořeny postavičky vysoké 50 cm. Pro scény před oltářem ve velkých kostelech vznikly dokonce i postavičky vysoké 70 a 140 cm. V Řezně dělají postavičky vysoké jen 15 cm. 60 Standardní postavička má výšku 30 cm, a proto je tato práce zaměřena právě na tuto velikost, z níž se vyvinuly všechny ostatní. Výrobní postup u ostatních velikostí je velmi podobný. Všechno je však větší, případně menší. Hlavní 59 Srov Srov

34 34 rozdíl mezi 30 a 50 cm vysokými postavičkami je nejen v jejich výšce, ale také ve vytvarování rukou. Vyšší postavičky mají vytvarované prsty na rukou i na nohou, zatímco u menších postaviček jsou většinou jen naznačeny. Doris Abegg vyvinula ruce pro vysoké postavičky, které mají krásně vypracované prsty a hlavně palec, který je jako u člověka kolmo k ostatním prstům. Ruka vypadá jako lidská. Sada postaviček 30 cm vysokých obsahuje tři velikosti dospělých osob (odstupňované po dvou centimetrech cca 26, 28, 30 cm), postavičku miminka (cca 8 cm), asi šestiletého (cca 14 cm) a dvanáctiletého (cca 18 cm) dítěte. Nejvyšší postavička se používá pro znázornění muže, především Ježíše, Abraháma, Mojžíše, popř. anděla. Ze střední dospělé postavičky může vzniknout muž či vyšší žena a nejmenší velikost dospělé postavičky se používá pro ženu nebo mládež. Postavička dvanáctiletého dítěte se často používá pro Ježíše či Davida, šestileté dítě pro libovolné děti a miminko pro narozeného Ježíše, Mojžíše, apod Materiál a složení postaviček Postavičky mají základní kostru ze dvou kusů 50 cm dlouhého drátu obaleného provazem (sisalem či horolezeckým lanem). Oba dráty jsou spojeny kovovou svorkou. Horní končetiny jsou zakončeny svorkou a očkem, které se pak přetvaruje na ruku. Dolní končetiny jsou zakončeny pouze svorkou. Na připravenou kostru se přidává hlava, kterou tvoří styropur o velikosti 4 x 5 x 6 cm. Boty jsou z olova, váží 135 gramů.

35 35 Obr. 6: Složení postaviček styropur, olověné boty, sisalový provaz s drátem Během postupu se kostra obaluje pružným trikotem, obšívá plátnem, plní se vatou. Obličej a ruce jsou tvořeny z jemných dřevěných pilin, spojených přírodní klovatinou z rybích kostí. Prodává se pod výrobní značkou Schubimehl, Holzform, apod. Kůže je tvořena látkou zvanou počesaný silon či duvetine. Oblečení je také z přírodních materiálů len, vlna, bavlna, hedvábí, viskóza. Vlasy jsou ze srstí zvířat (hlavně ovce, ale i pes, nutrie, králík, koza). Nově bývají i z některých druhů umělých kůží. Pokrývka hlavy (závoj, šátek, turban) je vytvořen z barvené gázoviny nebo organtinu Praktické využití biblických postaviček Pomocí biblických postaviček se znázorňuje biblický text. Jednotlivé postavičky zachycují konkrétní jednající biblické postavy. Takto zachycený biblický obraz, ať už vytvořený účastníky nebo moderátorem, působí na účastníky biblické práce, mše svaté, děti při katechezi, návštěvníky výstav, apod. Postavičky často pomáhají v mezilidské komunikaci. To, co

36 36 člověka zaujme, ať už pozitivně či negativně, ho pak nutí o tom mluvit, vyjádřit svůj názor, zamyslet se. Postavičky samozřejmě samy o sobě nemluví. Záměr tvůrce vyjadřují skrze držení těla a gestikulaci. Tímto způsobem často sdělí více, než co by mohlo být vyjádřeno pouze slovy. 61 Předpokládá se, že jen pět až deset procent určité výpovědi opravdu souvisí s mluveným slovem. Zbývající část se skládá z prvků jako situace, souvislosti, vztahy, intonace a gesta. 62 Právě využitím těchto neverbálních projevů jsou postavičky tak působivé a oslovující. 63 Někdy se člověk dostane i do situace, ve které gesty postavičky vyjádří daleko více než slovy. Skrze zapojení více smyslů zůstane biblické poselství člověku mnohem déle v paměti. Různé možnosti využití při praktické práci s Biblí popisuji v kapitole nazvané Biblická práce ve skupině. I přes veškerou kreativitu a nejširší možnosti použití se však nikdy nesmí zapomenout na primární účel postaviček. Vždy musí sloužit biblickému poselství. To stojí neustále na prvním místě a biblické postavičky jsou jen nástrojem k jeho lepšímu pochopení. 64 Cílem četby Bible a práce s biblickými postavičkami je vždy setkání s Bohem a proměna vlastní existence skrze Boží slovo Tvůrčí dílny Biblické postavičky (velikosti 30 cm) není možné zakoupit hotové. To je jedna ze zásad jejich výroby a práce s nimi. Jedinou možností, jak je získat, je vlastnoruční výroba. Postavička by 61 Srov. - [cit ]. 62 Srov. - [cit ]. 63 Srov. [cit ]. 64 Srov. - [cit ]. 65 Srov. GRÜN, A., Hlubinně psychologický výklad Písma, s. 6.

37 37 neměla být ani darovaná, a to z několika důvodů. Vlastnoručně vyráběná postavička doslova ožívá před očima. Zvláště k první mívá její tvůrce silný osobní vztah. Ten, kdo ji vyrábí, už na ni myslí. Koho by mohla představovat? Bude to muž či žena, člověk mladý či starší? Jaké bude mít šaty, doplňky? Postavička tak dostává určitý charakter. 66 Nevznikne však postavička, která by znázorňovala jen jednu biblickou postavu, např. Abraháma; ale člověk tak vytváří staršího, moudrého, Bohu oddaného muže, který v jiné situaci může znázorňovat jiného praotce, ale také Nikodéma z Janova evangelia nebo apoštola Pavla na některé z jeho cest. Každý, kdo si vytváří postavičku, vkládá do ní něco svého. Snad lze říci, že mezi ním a postavičkou vzniká určité pouto. Proto se také postavičky nedají jen tak předávat dál, ale zůstávají tomu, kdo si je vyrobil. Každá postavička je jedinečná. V České republice se dají postavičky vyrobit na kurzech pořádaných Českým katolickým biblickým dílem, které probíhají po celé republice. Aktuální nabídka se nachází na internetových stránkách a Není ani možné si koupit pouze kostru a zbytek si dodělat doma. Ze zkušenosti vyplývá, že člověk leccos zapomene, něco si zjednoduší a postavička by pak neměla odpovídající vlastnosti. Proto na kurzech musí každá postavička projít závěrečnou prohlídkou vedoucí kurzu, zda má vše, co má mít. Kurzu se většinou účastní 8-18 lidí, podle schopností vedoucí skupiny. U nás se osvědčily víkendové kurzy, případně prázdninové či týdenní. Ve Švýcarsku jsou oblíbené večerní šestitýdenní kurzy, kdy se po šest večerů po třech hodinách tvoří postavičky. Výhodou je, že odpadají náklady za ubytování a stravu. Tyto kreativní kurzy probíhají většinou na farách, 66 Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s

38 38 v duchovních centrech, exercičních domech a jiných vhodných zařízeních Exkurs - Rekvizity Pro stavbu scény je třeba mít nejen biblické postavičky, ale také jednoduché rekvizity. Jedna ze zásad práce s biblickými postavičkami říká, že postavičky musí vždy stát na nějakém podkladu (látce, kamení, kůře, písku). Přirozeně je třeba k postavičkám přidat dům, strom, studnu, zvířata nebo také některé doplňky oděvu, jako např. mošny, hůl, šperky, pracovní pomůcky, hudební nástroje, apod. Některé rekvizity se dají koupit 67, jiné je třeba si vyrobit. Proto vznikly vedle kurzů výroby biblických postaviček i kurzy výroby rekvizit k postavičkám. Pro člověka je velkou pomocí, když vidí scénu jako celek s množstvím doplňků a rekvizit vypovídajících o biblické době, o tehdejších zvycích, pracovních pomůckách a způsobech jednání. Některé biblické scény jsou pak vyzdobeny s velkým smyslem pro detail. Někdy ovšem tyto detaily odvádí pozornost od hlavní výpovědi textu. Při používání rekvizit by člověk měl mít neustále na paměti hlavní poselství textu a celou scénu vytvořit tak, aby toto poselství zachycovala a zvýrazňovala; aby se nestalo, že nepotřebné, i když krásné rekvizity odvádějí pozornost jinam. Proto mají být použity jen ty postavičky, o kterých se text výslovně zmiňuje nebo které předpokládá, stejně tak i rekvizity Zvířata Zvířata jsou v mnoha příbězích velmi důležitou rekvizitou. Velmi často se v Bibli vyskytují ovce. Ve Starém zákoně, hlavně 67 Srov. - [cit ]. 68 Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s ; HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s

39 39 v příbězích o praotcích, čteme o neustálém putování z místa na místo. Tento nomádský způsob života předpokládal dobytek, hlavně ovce a kozy. Beran je důležitou rekvizitou např. v příběhu o obětování Izáka (Gn 22). V Novém zákoně je mnoho podobenství o pastýři a ovcích, např. o dobrém pastýři (J 10), o ztracené ovci (Mt 18). Pastýři byli také první, kteří se přišli poklonit do Betléma. S ovcemi jsou úzce spojeny i kozy. Stáda ovcí a koz bývala často pohromadě nebo v těsné blízkosti. Dalším důležitým zvířetem pro přepravu lidí i materiálu byl osel. V Bibli čteme o mluvící oslici (Nm 22), o ztracených oslicích Saulova otce (1 Sam 9-10), vůl a osel se znázorňují u jeslí (Iz 1,3), oslátko hraje významnou roli při Ježíšově vjezdu do Jeruzaléma (Mt 21). Osel se vyskytuje i v mnoha dalších příbězích. Pro výraznější zachycení karavany poslouží velbloud, zvláště v příběhu o prodání Josefa. Lidová tradice staví velblouda k mudrcům putujícím poklonit se narozenému králi v Betlémě. Velbloudi zastávají významné místo při výběru nevěsty pro Izáka (Gn 24). Někteří moderátoři mají znázornění vola či telete. Toto zvíře se již tradičně staví do Betléma, ač se o něm evangelisté výslovně nezmiňují, ale může být použit i v jiných příbězích. Myslím však, že není bezpodmínečně nutné mít ho mezi rekvizitami. V některých příbězích ještě vystupuje pes doprovází Tobiáše na jeho cestě (Tob 6), bývá společníkem pastýřů, pomáhá shánět stádo dohromady. Mezi důležité vodní živočichy patří ryby. Ať už velká ryba, která vystupuje v knize Jonáš (Jon 2) a Tobiáš (Tob 6), tak i ryby, které se běžně lovily a jedly. Využijeme je při zachycení evangelia o rozmnožení chlebů a ryb (Mt 14 a 15), o zázračném rybolovu (Lk 5, J 21).

40 40 Někde se používá i drobná drůbež, jako třeba slepice, kohout, kačeny, křepelky. Tyto rekvizity jsou vhodné pro výstavy zachycující scény z biblických příběhů, ale pro biblickou práci nejsou nutné, a mohly by spíše odvádět od textu Rostliny Izrael je země na jedné straně plná zeleně a množství stromů, na druhé straně pustá a vyprahlá poušť. Pro inscenaci biblických příběhů se však hodí 1-3 umělé palmy nebo nějaký listnatý strom, nejlépe umělý fíkovník. V našich podmínkách můžeme použít strom vytvořený z větví vrby kroucené (Salix tortuosa). Osvědčily se také různé samorosty či kousky kmene vinné révy. Z menších rostlin se používají snopy obilí, nebo alespoň zrní, sláma a seno. Tyto rekvizity hojně využijeme v příbězích o Josefovi (Gn 41-45), v knize Rút (Rt 2), v Ježíšových podobenstvích (Mk 4) a při znázornění běžného života lidí žijících v biblických dobách Doplňky k oblečení Postavičky mají mnoho doplňků, které je dobré používat, neodvádějí-li od poselství textu. Existuje velké množství pokrývek hlavy šátky, turbany, šály. Muži nosili přes šaty přehozený plášť. Postavičku na cestě můžeme zvýraznit mošnou či vakem na vodu. Pastýři dáme do ruky hůl, králi korunu na hlavu. Ženy používaly odjakživa různé šperky, které nosily většinou na krku či na hlavě. Pro zachycení těhotenství existuje těhotenské břicho, které se přiloží postavičce pod šaty - využije se např. při setkání Marie a Alžběty (Lk 1) nebo ve vyprávění o Támar (Gn 38), apod.

41 Hudební nástroje V Bibli najdeme nejrůznější hudební nástroje. Citaru, na kterou hrál král David (1 Sam 16), harfu (2 Sam 6) nebo flétnu pro pastýře či loutnu. Dále pak množství bicích nástrojů (bubínky, tamburíny, chřestítka). Nesmíme zapomenout ani na šófar (beraní roh; do češtiny se obvykle překládá jako polnice), na který se tradičně troubilo (Joz 6) Pracovní nástroje Mezi vybavení domu bezesporu patří nejrůznější zmenšené keramické nádoby džbány, džbery, kádě, mísy, misky, konvičky, lampičky, kalichy apod. Také koše a košíky z proutí a kožené měchy na vodu či víno. Někteří moderátoři vlastní i zmenšený tkalcovský stav, různé zmenšené pomůcky k opracování dřeva pilu, hoblík, kozu, kladivo, nože. Mezi důležité pracovní pomůcky patří zmenšený lis na olivový olej, mlýnek na mouku a kamenný vál k zpracování těsta Další rekvizity a dekorace K biblickým postavičkám neodmyslitelně patří zmenšený dům. Pro biblickou práci se nehodí uzavřený prostor, do kterého by nebylo vidět, proto dům bývá tvořen jen symbolicky dvěma stěnami, a tak neskrývá vnitřní prostor. U příběhů praotců využijeme nomádský stan, který je tvořen jen z tyčí, látek či kůží a provazů. 69 V mnoha příbězích se mluví o městské bráně, ve které byl čilý ruch. V bráně se soudilo, diskutovalo, žehnalo. Studna je také jednou z dekorací, která se velmi často využívá. Mnoho biblických příběhů se odehrálo u studny. Kde byla studna s vodou, tam byl i život. 69 Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Nomadenzeltkurs, s. 11.

42 42 Mezi drobné dekorace patří chlebové placky, svitek Písma, svícen, lampy pro družičky na svatbu a nádobky na olej, cihly pro otroky v Egyptě Rekvizity jako prostor pro scénu Utváření a dekorace prostoru barevnými šátky také může hodně napovědět o venkovním prostředí (poušť, jezero, louka, cesta), ale také o vnitřním dění (radostné události znázorněné pomocí světlých šátků a neradostné pomocí tmavých odstínů) Faktické barvy Moderátor si musí připravit sadu látek, která bude sloužit jako podklad pod postavičky. Látky by měly být z měkkého materiálu, v přírodních tónech, v různých odstínech jedné nepříliš výrazné barvy. Doporučuje se mačkaná viskóza nebo velké množství gázoviny. Co mohou jednotlivé barvy znázorňovat je zachyceno v následující tabulce: BARVA různé odstíny hnědé červenohnědá, žlutá, žlutohnědá různé odstíny modré různé odstíny šedé různé odstíny zelené ZACHYCENÉ PROSTŘEDÍ půda, hlína, země, cesta poušť, pustina, neúrodná půda, cesta řeka, jezero, moře kamenitá země, městské dláždění, podlaha v domě pole, pastviny, les, oáza Obr. 7: Tabulka tzv. faktických barev. 70 Srov. - [cit ].

43 43 Látky je možné doplnit drceným korkem, pískem, různě velkým kamením a jinými materiály, které zvýrazní to, co látka jen naznačuje Symbolické barvy Při vytváření scén s biblickými postavičkami se používá symbolické znázornění. Často se používají barevné šátky. Při symbolickém znázornění si můžeme dovolit i hodně výrazné a syté barvy. Výbornou pomůckou mohou být šátky nazývané výkladový materiál, které se používají při metodách Franze Ketta. U nás je v současnosti šije chráněná dílna v Ostravě-Kunčičkách. 71 Barevné látky můžeme ještě doplnit barevnými papírovými šipkami, kruhy a kartičkami. Symboličnost barev se v průběhu věků mění, jak od kultury ke kultuře, tak individuálně psychologicky. Například v Orientu je bílá barvou smutku. Pro Evropany bývala modrá vždy symbolem víry, zatímco pro Číňany je znakem nesmrtelnosti. Zelená, dnes známá jako symbol naděje a přátelství, byla ve středověku symbolem lásky. Islám povýšil zelenou barvu na barvu slavnostní. 72 V našem kulturním prostředí bývají většinou barvám přiřazovány významy, které jsem pro větší přehlednost zachytila do následující tabulky: Kontakt na chráněnou dílnu: Charita sv. Alexandra, Holvekova 651/28, Ostrava-Kunčičky, 72 Srov. - [cit ]. 73 Srov. - [cit ]; GOETHE, J. W., Smyslově morální účinek barev, s a 81-83; NORRIS, S., Tajemství léčení barvami, s 35, 50, 62, 86-87; KELNER, Symboly a jejich skrytý význam, s

44 44 V Ý Z N A M B A R E V Bílá Černá Šedá Hnědá liturgický rok symbolika liturgický rok symbolika liturgický rok symbolika liturgický rok symbolika Velikonoce, Vánoce, Zelený čtvrtek Je výrazem čistoty a pořádku, symbolizuje počátek bytí, světlo, nevinnost, duševní čistotu bez hříchu, dobro. Může být symbolem i pro uzavřenost, prázdnotu a nemoc. Možno použít při pohřebních obřadech Je výrazem prázdnoty, nicotnosti, smutku. Symbolizuje konec, uzavřenost, klid, vážnost, tmu, zlo a smrt. Je to barva tajemství. Nevyužívá se Vyjadřuje klid, neutralitu, jistotu, zdrženlivost a neangažovanost. Může také symbolizovat nerozhodnost, bezútěšnost, netečnost a smutek. Nevyužívá se Je to zemitá barva, která připomíná plodnou půdu, připravenou pro setbu. Je symbolem pro střízlivost, mlčenlivost a vážnost. Může symbolizovat pocit povinnosti, ale častěji znamená zemitost, přirozenost a bezpečí. Vyzařuje z ní důvěrnost a prostota.

45 45 Žlutá liturgický rok symbolika Nevyužívá se Má v sobě optimismus a povzbuzení. Bývá výrazem vzrušení, veselí a radosti, také vítězství. Barva zastupující Boží přítomnost. Oranžová liturgický rok symbolika Nevyužívá se Vyvolává pocit radosti, síly, vzrušení. Dodává pocit tepla, spokojenosti, přátelství a pohody. Jde o barvu veselí, ale i vzdoru, brutality a hrůzy. Červená Fialová Modrá liturgický rok symbolika liturgický rok symbolika liturgický rok Letnice, barva mučedníků a Ducha svatého Symbolizuje život, sílu, dynamiku, čilost, je výrazem podnikavosti, žádostivosti a tvořivého úsilí. Samozřejmě je symbolem ohně a krve, boje, utrpení a mučednictví. Často vyjadřuje i vášeň a náruživost, lásku a půvab, ale i nebezpečí a nouzi. Doba postní a adventní Symbolizuje dynamiku a statečnost, nedočkavost a snad i dramatičnost. Vyjadřuje povýšenost, důstojnost, mystickou tajemnost a utlumenou vášeň. Výborně může vyjádřit i skrytou touhu, bojácnost, rozpolcenost nebo citlivost. Mariánská barva, starodávná Kristova barva

46 46 Zelená Zlatá Růžová symbolika liturgický rok symbolika liturgický rok symbolika liturgický rok symbolika Vyjadřuje klid, jas, mír a pasivitu, touhu i věrnost, jemné city, soustředěnost a oddanou spokojenost. Připomíná nebe, nekonečnost, nedosažitelnost a hlubokou víru. Symbolizuje zbožnost, moudrost, sílu a praktičnost, ale i chlad a mráz. Liturgické mezidobí Vyvolává klid a pohodu, vyjadřuje životodárnou energii přírody, a proto je pokládána také za barvu jistoty a růstu. Symbolizuje naději, přátelství, mládí a přírodu, bezpečí a jistotu. Může být také symbolem pro jedovatost, shnilost, ztrouchnivělost. Slavnosti a svátky Je symbolem pro Boha, světlo, moc, úctu, nádheru, lesk a bohatství. Je barvou nejvyšších hodnot zastoupených idealismem, velkorysostí a šlechetností. Vyjadřuje klid a vyrovnanost. 3. neděle adventní a 4. neděle postní Symbolizuje jemnost, milost, lásku. Může však v yjadřovat i přeslazenost či kýčovitost. 74 Obr. 8: Tabulka tzv. symbolických barev. 74 Srov. - [cit ].

47 47 4. Vyjadřovací schopnosti postaviček Kromě mimiky obličeje může postavička napodobit skoro všechny postoje člověka. Je samozřejmě omezená v pohybu nikdy nebude chodit. K tomu však ani není určena. Není to ani panenka, ani marioneta. Biblické postavičky mohou silně zapůsobit pomocí vytvořených obrazů, které jsou sice statické, ale mohou zachytit hloubku pocitů a prožitků. Pro kvalifikovanou biblickou práci s biblickými postavičkami je třeba znát jejich výrazové možnosti, které jsou dány tvarem těla a jeho pohybovými možnostmi. Výpovědní síla postaviček je závislá na kvalitě zachycení jejich výrazu Rozsah pohybu postaviček Postavička má podobný pohybový rozsah jako člověk. Díky drátu, který je ohebný v kterémkoli místě, má rozsah pohybu dokonce i větší. Důležité je osvojit si dvě zásady. Postavičku nikdy neuchopujeme za hlavu, ale za tělo, ruce či nohy. Hlava je nejkřehčím materiálem celé postavičky. 76 Druhou zásadou je výchozí pozice, která je stejná pro vyjadřování jakéhokoli pohybu či postoje. Postavička stojí s nohama lehce od sebe a rozpaženýma rukama do tvaru T. Procvičování gestikulace a výrazu se může orientovat podle prvků lidského pohybu, protože postavičky jsou zhotoveny tak, že dokáží napodobit proporcemi a pohyblivostí lidské tělo. 75 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 12; MÜLLER, R. M., BROMMENSCHEN- KEL, M., Adam, wo bist du?, s Srov. - [cit ].

48 48 Obr. 9: Základní pozice T 4.2. Polohy vyjadřující pohyb Drát postavičky se má ohýbat jen v těch místech, kde má člověk kloub. V pohybu se vždy vychází z pozice T. U horní končetiny se začne pohybem v ramenním kloubu, pak v lokti, v zápěstí a v ruce - postavička umí také zatít pěst. Pak se přesune k pohybu dolních končetin. Nejdříve v kyčli a pak v koleni. Kvůli olověné botě není pohyblivá v kotníku. Pak se postavička vrátí opět do výchozí pozice T a účastníci zkouší pohybovat s trupem. Postavičku nahrbí, nahnou dopředu a pak zakloní. Trupem se dá pohybovat i do stran, případně ji v trupu můžeme otočit dozadu. S pohybem trupu souvisí i pohyb hlavy. Pokud se hlava uchopí celou dlaní, lze ji sklonit nebo zaklonit a také lehce pootočit doprava či doleva. Při pohybu je však třeba dbát zvýšené opatrnosti. 77 Procvičování pohybu postavičky se po dílčích cvičeních zaměří na pohyb celého těla. Začíná se stabilními symetrickými pohyby stoj rozkročmo, v podřepu, vkleče na obou kolenou. Pohybuje se nejen nohama, ale přidávají se přirozeně i ruce, trup a hlava. Od symetrických pohybů se přechází k asymetrickým. V poloze T se přenáší váha stále více na jednu nohu až postavička stojí právě jen na jedné noze. 78 Tato poloha je důležitá 77 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s

49 49 pro vyjádření chůze, při které jedna noha stojí pevně na zemi a zajišťuje těžiště a druhá slouží pouze jako opora. Při znázorňování pohybu je vždy důležité, aby vypadal co nejpřirozeněji. Ze zkušenosti vyplývá, že pokud si někdo není jistý, jak pohyb zachytit, zkusí ho nejdřív provést sám a pak na postavičce (sezení, ležení, tanec). Člověk si více uvědomí, kterým směrem je tělo přirozeně nakloněné, v kterých místech a do jakého úhlu jsou klouby ohnuté. Mnozí pohybují převážně pažemi nebo rukama, méně nohama, ještě méně hlavou a skoro vůbec trupem. Je však třeba uvědomit si, že nositelem výrazu je celá postavička, od hlavy až k patě. Síla její výpovědi narůstá v míře, v jaké je postoj odshora dolů harmonický Postoje vyjadřující pocity Postavička dokáže zachytit nejen pohyb v prostoru, ale také vnitřní dění. Předpokládá se, že až 95 % jakéhokoliv sdělení probíhá neverbální komunikací. 79 Neverbální komunikace zahrnuje širokou oblast toho, co signalizujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod slovní komunikace. Neverbálně komunikujeme: gesty, pohyby hlavou a dalšími pohyby těla postoji těla výrazy tváře (mimikou) pohledy očí volbou a změnami vzdálenosti a zaujímáním pozice v prostoru (přibližováním a oddalováním se) tónem hlasu a dalšími neverbálními aspekty řeči 79 Srov. KOL.AUT., Řeč těla, s. 226.

50 50 oblečením, zdobností, fyzickými a jinými aspekty vlastního zjevu. 80 Z těchto sedmi bodů používáme při práci s postavičkami 4-5 bodů (1., 2., 5., 7., u bodu 4. postavička sice nemá oči, ale vzájemná poloha obou obličejů naznačí, zda jsou nebo nejsou dvě postavičky v očním kontaktu). Postavičce chybí mimika obličeje a řeč, ale může se vyjadřovat celým tělem. Pro větší zvýraznění gest má delší ruce než proporcionálně odpovídá běžnému člověku. Vyjadřování pocitů potřebuje určitý cvik. I zkušený moderátor musí dbát na nebezpečí klišé, kterému lze snadno podlehnout. Určitý pocit mohu zachytit mnoha různými postoji těla a není pravda, že pouze jeden postoj je správný či nejlepší. Při práci s biblickými postavičkami je třeba neustále zapojovat kreativitu a fantazii, zkoušet stále nové postoje. Existuje také množství literatury, která se věnuje neverbálnímu jednání. Vlastní pozorování a také tato literatura může být velkou pomůckou pro moderátory biblických setkání. 81 Při tréninku s účastníky se zkouší základní pocity smutek, radost, strach, usebraná modlitba Postoje vyjadřující vztahy Při vytváření scény je vzájemný vztah osob důležitým aspektem, kterému se musí věnovat mnoho pozornosti. Postava z příběhu má obvykle vztah k minimálně jedné další postavě, není rozhodující, zda je vztah pozitivní či negativní. Je třeba si vyzkoušet, jakou výrazovou sílu má blízkost a vzdálenost jedné postavičky vůči druhé. Postaví se dvě postavičky naproti sobě a pak se mění vzdálenost mezi nimi, přibližují se a oddalují. Co 80 VYBÍRAL, Z., Psychologie komunikace, s K neverbální komunikaci existuje dostatečná množství literatury: VYBÍRAL, Z., Psychologie komunikace; KOL.AUT., Řeč těla; PEASE, A., Řeč těla; BRUNO, T., Řeč těla, CLAYTON, R., Reč tela; ČERNÝ, V., Řeč těla, HARTLEY, M., Řeč těla v praxi; TEGZE, O., Neverbální komunikace; THIEL, E., Mluvíme tělem; atd.

51 51 tato měnící se vzdálenost může znamenat (intimitu, blízkost, odstup, nepřátelství)? 82 Dbá se také na oční kontakt. Navzdory tomu, že postavičky nemají oči, mohou být jejich obličeje při rozhovoru v kontaktu, nebo se pohledem míjet. Pro zachycení vztahů je důležitá nejen horizontální vzdálenost mezi postavičkami, ale i vzdálenost vertikální. Je možné postavit jednu postavičku na vyvýšené místo a druhou pod ni. Pak jednu postavit a druhou posadit, případně pokleknout. Vztah mezi postavami, které jsou v různé výšce se různě mění a většinou není rovnocenný (nadřazenost, moc, poddanost, úcta, pokání). 83 Po pohybu do dálky, do výšky je třeba ještě zkusit rotaci; postavit postavičky naproti sobě, pak vedle sebe a pak za sebe. Každý z těchto postojů vyjadřuje jiný vztah mezi jednajícími postavami, jinou situaci. Při sestavování scény se často používá více než dvou biblických postaviček, proto je třeba se zamyslet a zkusit si zachytit vztahy ve skupině, případně vztahy skupiny vůči jednotlivci: uzavřená x otevřená skupina uspořádaná x chaotická skupina klidná až pasivní x živá skupina skupina mající jeden cíl x roztříštěná skupina uvolněné vztahy x napjaté a svárlivé vztahy sedící skupina x stojící skupina jednotlivec ve vztahu ke skupině: přijatý x nepřijatý Srov. KOL.AUT., Řeč těla, s Srov. THOMSON, P., Tajemství komunikace, s Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 15.

52 52 Je třeba mít stále na vědomí, že neexistuje jen jedna možnost, jak tyto vztahy znázornit. Při práci ve skupině musí být možnost diskutovat nad různými možnostmi zachycení, aby byl výsledný obraz co nejvýraznější.

53 53 5. Možnosti využití S pomocí biblických postaviček se dá velmi dobře přiblížit textům Starého a Nového zákona. Umožňují lépe pochopit text i beze slov. Mezi možnosti uplatnění biblických postaviček patří: Pravidelná setkání dospělých nad Biblí Práce s Biblí v rodině Mše svaté Mše svaté pro děti Různé formy pobožností a bohoslužeb s malými skupinami Katecheze dětí i dospělých Večery rodičů při přípravě na svátosti (křest, eucharistie) Mateřské školy Vyučování náboženství na základní a střední škole Společenství mládeže Modlitební a meditativní společenství dospělých Rozjímavé zahájení pracovní porady Duchovní cvičení, rozmluvy a terapie Práce s mentálně a fyzicky handicapovanými lidmi Práce se seniory Manželské a rodinné terapie Výstavy na biblická témata Vánoční betlémy v rodinách, společenstvích a kostelech 85 podrobněji. Na některé z vyjmenovaných bodů se nyní zaměřím 85 Srov. - [cit ]; article.php3?id_article=52 - [cit ]; htm - [cit ]; - [cit ]; - [cit ].

54 Pravidelná setkání dospělých nad Biblí Biblické postavičky se nejčastěji používají při praktické práci s Biblí pro dospělé. Mnoho biblických textů lze výborně zachytit pomocí biblických postaviček. Mnohé texty jsou vystavěny jako drama. Skrze scénické vyjádření se stávají zřetelnější určité akcenty, které by při čtení či rozhovoru vůbec nevynikly. Text se díky scénickému ztvárnění někdy ukazuje ze zcela jiného úhlu pohledu. 86 Už při samotné tvorbě scény dostávají význam slova, která by se jinak jen rychle přešla. Např. na druhém břehu, před městem nebo cestou. Během pomalého tvoření scény je dobře patrné, která postava zaujímá jaký postoj či gesto. 87 I v naší republice jsou společenství, která s postavičkami s oblibou pracují. Postavičky často vlastní moderátor nebo někdo ze skupiny, který touto metodou nadchne i ostatní. Pro biblickou práci stačí 3-5 postaviček. Problém, kde vzít větší počet postaviček a dalších rekvizit, se dá vyřešit i tím, že si celé společenství či farnost objedná kurz výroby biblických postaviček. O metodách a způsobu práce se podrobněji zmiňuji v kapitole Biblická práce ve skupině Práce s Biblí v rodině V mnoha křesťanských rodinách čtou rodiče dětem z obrázkové Bible. Mám dobrou zkušenost z rodin, které mají několik postaviček doma. Vždy v sobotu večer si přečtou nedělní úryvek evangelia nebo první čtení. Děti ho pak převyprávějí, chvíli si o něm s rodiči povídají. Rodičům mohou pomoci otázky Kde se příběh odehrává? Kdo v něm vystupuje? Co je v příběhu důležité? Jaké si můžeme vzít poučení? Děti si pak vyberou scénu, která je nejvíce oslovila a pokusí se ji s rodiči znázornit pomocí 86 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s

55 55 postaviček. Při nedělní bohoslužbě pak dávají dobrý pozor, jestli bylo čteno to, co den před tím četli s rodiči doma. Postavená scéna má své místo v domácnosti po celý týden až do další soboty. Postavičky tak slouží jako příprava na mši svatou a vyzývají k společné četbě z Písma a modlitbě celé rodiny. 88 Jinou variantou je práce s postavičkami po návratu z nedělní bohoslužby. Děti při mši svaté musí dobře poslouchat, co se četlo. Po návratu domů si znovu převyprávějí, co slyšeli, co k tomu říkal kněz a pak se pokusí jedno z čtení zachytit pomocí postaviček. Tzv. kostelní a domácí prostředí se tak přirozeně propojí. Sluchový vjem z kostela se doplní o zrakový a hmatový vjem z domova. Scéna opět může zůstat na vyhrazeném místě v domácnosti celý týden Katecheze dětí a výuka náboženství Již od mateřské školy probíhá ve škole či na faře katecheze dětí a výuka náboženství. Pro katechetu mohou být biblické postavičky velkou pomůckou. Pro každou věkovou skupinu je samozřejmě třeba přizpůsobit metodu práce s biblickými postavičkami. U malých dětí je často lepší si scénu postavit již předem. U dětí může připravená scéna vyprovokovat očekávání, co zajímavého se bude dít. Děti jsou tak již předem motivovány, což ulehčí katechetovi počáteční fázi. Katecheta pak může vzít některou postavičku ze scény do ruky a začít jejím jménem vyprávět biblický příběh. Katecheta může také scénu stavět s pomocí dětí. Někdo přinese látku, která znázorňuje pole, jiný přinese látku pro cestu, další pro potok, někdo jiný přinese kameny, domeček, palmu, zvíře. Další pak přinese postavičku, která bude zastupovat Ježíše, jiný některého z učedníků, další slepého a tak dále. Děti se tak aktivně zapojí do celého procesu. 88 Srov. MEISINGER, G., Biblische Figuren - mit Figuren das Evangelium erzählen, s

56 56 Vytvořený obraz si pak daleko lépe zapamatují, než kdyby jim celý příběh katecheta jen vyprávěl. Při výuce na druhém stupni či na střední škole je práce s postavičkami komplikovanější. Podrobněji se o ní zmiňuji v následující kapitole Společenství mládeže. Navzdory všem úskalím může být využití biblických postaviček při biblické katechezi a práci s biblickým textem hodnotnou alternativou Společenství mládeže Mladiství se v pubertě ocitají na rozhraní mezi dětstvím a dospělostí, proto práce s biblickými postavičkami je v této skupině často náročná. Postavičky jim připomínají panenky, které jsou přirozeně spojeny s obdobím dětství, které mladiství právě opustili. Tvorba scény z postaviček je pro ně proto často napodobováním dětských zábav přecházejícím až v zesměšnění celé činnosti. Už samotnou nabídku hry vnímají někdy jako provokaci. Velký rozdíl v přijetí této metody biblické práce je i mezi hochy a dívkami, kterým jsou postavičky často bližší. Kdo chce pracovat s postavičkami mezi mládeží, musí mít předem k mladým vztah, mít o ně zájem, mít jejich důvěru a být jimi akceptován. Mladé lidi je třeba motivovat, dodat jim odvahy, pochválit je a ocenit jejich snahu. Moderátor by je měl vést od individualismu ke spolupráci ve skupině a sám se do činnosti tvořivě zapojit. 89 Moderátor může také zprostředkovat, co pro něho postavičky znamenají, jaký mají význam. Moderátor musí do práce s postavičkami dobře uvést, to znamená, že musí ukázat, co se s nimi může dělat a jak scéna může vypadat. Během práce s postavičkami musí být jasně daná pravidla. 90 Přitom je však třeba velké tolerance ze strany moderátora, protože mladiství s oblibou 89 Srov. SMAHEL, R., Učitel a jeho žáci, s Srov. GODDETOVA, E. T., Umění jednat s dospívajícími, s

57 57 tato pravidla překračují. Mladiství mají velký strach, že se zesměšní. Na to musí brát moderátor ohled při výběru metody práce s postavičkami. 91 Kdo se však nenechá odradit a sám se s touto metodou identifikuje, může s ní mít velký úspěch i u mladistvých, mnozí mladiství si ji oblíbí a často později vyžadují při biblické práci. 92 Mladí bývají velmi kreativní. Tato forma práce by mohla vyústit v bibliodrama, které (je-li odborně vedeno) může být pro mladé lidi hlubokým zážitkem a velkým přínosem v jejich dospívání a v hledání vlastní identity Práce s handicapovanými Pro lidi s tělesným či duševním handicapem jsou biblické postavičky dobrou možnosti, jak se vyjádřit. Tito lidé jsou často omezeni ve schopnosti vyjádřit se slovně. Také postup myšlení a jednání může být více či méně pomalejší. Postavičky jsou zde dobrou pomůckou pro názorné vyjádření jak pro samotné osoby s handicapem, tak pro ty, kdo s nimi pracují. Handicap zpomalení hraje v práci s postavičkami důležitou funkci a je třeba s ním také vědomě počítat a přizpůsobit práci podle druhu a stupně postižení. Tito lidé se velmi často nechají spontánně oslovit některou postavičkou a snadno se s ní identifikují. 94 S postavičkami však není úplně jednoduché pohybovat a také nemusí vždy stát v potřebném gestu, které by člověk chtěl zachytit. Lidé, kteří mají problémy s jemnou motorikou, mohou dát postavičce žádané gesto a postoj jen velmi pomalu a s různě velkými obtížemi. Moderátor může pomoci s postavením postavičky či sám postavičkami pohybovat. Obojí musí být děláno s velkou citlivostí a pochopením 91 Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s Srov. BREM, G., HEINN, L., Glauben ins Spiel bringen, s Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s Srov. ANTWEILER, D., GRILLMAIER, G., Auf Lebensspuren mit Figuren, s

58 58 vůči skupině. Pomoc je vhodná jen tehdy, když člověk nabídku pomoci přijme, anebo o ni sám požádá Práce se seniory Senioři jsou skupinou, která na postavičky reaguje velmi pozitivně. Připomínají jim sice hračky a panenky z mládí, ale na to může moderátor vhodně navázat. Senioři vyžadují delší čas na rozehřátí. Při práci s nimi je třeba vytvořit atmosféru pohody, přátelství, začít setkání již dříve nabídkou kávy, čaje; zajímat se o jejich momentální radosti a starosti. Pak je práce se seniory osvěžením pro moderátora i skupinu. 96 Senioři ztrácejí zábrany, které mají lidé středního věku a často se velmi lehce ponoří do celého příběhu, mají různé podnětné návrhy při tvorbě scény a dobře se identifikují s jednotlivými postavami ve scéně. 97 Z praktického hlediska je pro seniory výhodnější stavět postavičky ve středu kruhu na konferenční stolek než přímo na zem Mše svatá Také při mši svaté mohou najít biblické postavičky své místo. Ve velkých farnostech však může nastat určitý problém, který spočívá ve velkém množství lidí, kteří sedí či stojí daleko od oltáře a od scény z postaviček, která je v presbytáři. Mnoho lidí na scénu nevidí, nijak se nepodílelo na její tvorbě, a tak k ní nemá žádný vztah. Určitým řešením je vynalezení postaviček vysokých 70 a 140 centimetrů. Scéna z takto velkých postaviček je daleko lépe vidět, a proto se může i lépe využít. V menších společenstvích, při bohoslužbách pro určitou omezenou skupinu lidí, může být evangelijní scéna i z klasických postaviček velkým přínosem. Existují různé varianty využití postaviček při mši svaté. 95 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s Srov. WALSH, D., Skupinové hry, s Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s

59 59 Od jedné jediné postavičky po připravenou scénu s mnoha postavičkami a rekvizitami. Vždy je důležitý postoj kněze a jeho ochota zapojit určitou postavičku či celou scénu z postaviček do mše svaté. Pak se kreativitě meze nekladou. V každém případě může využít scénického znázornění pro lepší pochopení biblického poselství nebo pro zdůraznění určitého aspektu Mše svatá pro děti Biblické postavičky jsou v německy mluvících zemích a stále častěji i u nás s oblibou používány při mších svatých pro děti. Mše svatá pro děti je bohoslužbou, ve které hraje důležitou roli spojení četby, modlitby a zpěvu s uspořádáním prostoru (oltář, ambon, prostor pro děti a ostatní věřící). Použití biblických postaviček při mši svaté pro děti umožňuje spojení liturgie a vyprávění. Vyprávěním biblických příběhů je možné interaktivně předávat i víru. Při bohoslužbě může být scéna z postaviček postavena na vyvýšeném místě před oltářem, aby na ni všechny děti dobře viděly. Postavená scéna doplňuje a rozšiřuje běžně známý pohled na oltář se svící, kyticí, křížem. Už samotná změna ve známém prostoru děti upoutá. Při čtení z Bible může scéna z biblických postaviček před oltářem pomoci navázat na myšlenky a obsahy nedělní bohoslužby. Dětem se snadněji spojí tematické nebo liturgické souvislosti jednotlivých bohoslužeb. Biblické postavičky vybízejí děti, aby si na ně sáhly, aby s nimi samy pracovaly. Vypravěč (kněz, katecheta) nejčastěji používá již postavenou, dobře promyšlenou scénu před oltářem. Náročnější formou je zapojení dětí do tvoření scény během vyprávění. Děti mohou přinést látku, vytvořit cestu, doplnit a dozdobit ji kamínky a větvičkami. Takováto spolupráce dětí je 98 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s

60 60 výborná také z pedagogického hlediska. 99 Biblické postavičky však nejsou žádné hračky pro děti, postavení scény vyžaduje pečlivost a čas. Postavičky jsou vzácné a křehké, a proto se nedávají dětem na hraní. Navzdory těmto výhradám je smysluplné s menší skupinkou dětí společně stavět scénu. Lektor může děti nechat přemýšlet, kterou scénu z příběhu společně vyberou. Děti si mohou postavičky ohmatat a také s nimi zkusit opatrně pohybovat, dát jim určitý postoj. Děti se velmi snadno identifikují s postavičkou, zvláště pak, pokud s ní mohly samy pohybovat. Vypravěč musí myslet také na to, že děti do deseti let často berou vyprávění doslovně. Pokud mají sluchový vjem doplněný o zrakový vjem, utvrdí se v nich představa: tak přesně to bylo, a ne jinak. Biblické příběhy mají hlubší smysl. Jejich význam spočívá v tom, že to, co se odehrálo před mnoha lety, je aktuální i nyní, Bible mluví i k nám, dnes. Biblické postavičky jsou důležitým médiem pro vyprávění biblických příběhů. Existuje však mnoho jiných metod, jak Bibli při bohoslužbě dětem přiblížit, různé metody je třeba střídat. Biblické postavičky osloví mnoho dětí, u mladších dětí bez rozdílu pohlaví. Později však mohou mít s těmito panenkami kluci problém. Proto je třeba neulpět na jedné metodě, byť ji vypravěč rád používá. 100 Scénu z postaviček je dobré nechat ještě několik dní před oltářem, nebo ji přemístit např. do speciální vitríny u vchodu do kostela, kde se na ni mohou děti přijít znovu s rodiči podívat, a tak si připomenout, o čem jim kněz nebo katecheta vyprávěl. Scénu je možné během určitého období rozvíjet nebo pozměnit. Např. v době adventní může být před oltářem vytvořená krajina s Jordánem, cestou a Janem Křtitelem. 99 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s

61 Pobožnosti s malými skupinami Biblické postavičky můžeme kreativně využít i při pobožnostech při modlitbě růžence, křížové cestě, májových pobožnostech a podobně. 101 Existuje mnoho možností. Pomocí postaviček můžeme zpracovat růžencová tajemství, zastavení křížové cesty, modlitbu Otče náš, 102 i obrazy ze života Panny Marie. Moderátor, nebo lépe skupinka připravující pobožnost, si doma postupně připraví z postaviček jednotlivá zastavení. Scénu si z několika stran vyfotografují a pak staví další scénu, kterou si opět vyfotografují Tak postupují, až mají zachycena všechna zastavení či tajemství růžence. Na všech zastaveních tak může být stejná biblická postavička zachycující hlavní postavu. Fotografie pak v počítači protřídí, upraví a vytvoří z nich sadu obrazů pro pobožnost, které pak pomocí data-projektoru promítají během pobožnosti. 103 Druhou možností je vytvořit jednotlivé scény po vnitřním (nebo i vnějším) obvodu celého kostela. Pro tuto práci je již zapotřebí většího množství postaviček (na růženec min. 25 postaviček, na křížovou cestu kolem 30 postaviček). Růženec nebo křížovou cestu se pak společenství modlí v pohybu od jednoho tajemství / zastavení k druhému. Díky pohybu je do modlitby vložena určitá dynamika. Pro mládež často neoblíbená pobožnost tak může získat na přitažlivosti Betlémy v rodinách a ve farnostech Biblické postavičky byly primárně určené pro stavbu betléma. Základní sada postaviček, kterou si lidé přijedou vyrobit, je svatá rodina Maria, Josef a Ježíš, tedy mladá žena, mladý muž 101 Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Auferstehung nicht ohne Leiden und Tod, s Srov. BISCHOFBERGER, P., Das Vater unser für die Kursarbeit nach Weihnachten, s Srov. BEK, B., LINK, P., Glauben erfahren und ausdrücken, s

62 62 a miminko. Z dalších postaviček si pak vyrobí staršího muže a starší ženu a dospělého Ježíše. Tato základní sada 3 mužů, 2 žen a 1 dítěte stačí pro tvorbu všech biblických příběhů. 104 Mnoho lidí si vyrobí základní sadu biblických postaviček a pravidelně si z nich staví na Vánoce betlém, který je originální právě v tom, že postavičky mohou každý den nebo i několikrát denně měnit svou pozici. Často se také stává, že se domluví celá farnost a společně vytváří betlém z biblických postaviček. Během roku používá tyto postavičky kněz nebo katechetka při biblické katechezi a v době adventní nebo až na Vánoce se z nich staví v kostele betlém. Po několika letech a při zapojení více lidí z farnosti může vzniknout originální betlém úctyhodných rozměrů. 105 Sestra Anita Derungs vytváří betlém již od roku Každý rok přidává jednu či několik nových postaviček. Její betlém, zaujímající plochu 15 m 2, je pozoruhodný prolínáním různých časových rovin. Sama ho popisuje slovy: Vytvořila jsem Abraháma, Davida s Jonatánem, Rút, Noemi, Josefa. Celý Ježíšův rodokmen. Všichni jdou do Betléma. V mém betlémě je zachycen i útěk do Egypta. Setkává se v něm několik časových rovin. Stavím ho celou dobu adventní a hotový je na Boží narození. Jsou v něm starozákonní postavy, ale i postavy z dnešní doby. V mém betlémě najdete i africkou královnu oblečenou do barevných látek se spoustou šperků, také poustevníky, děti z ulice, Eskymáky. Je to jednoduše velké putování národů do Betléma Výstavy na biblická témata Ve Švýcarsku, Německu a Rakousku jsou velmi oblíbené výstavy z biblických postaviček. U nás tato forma práce 104 Srov. - [cit ]. 105 Tímto způsobem pravidelně tvoří betlém jedna farnost v Č.Budějovicích, v Ostravě-Porubě, ve Vnorovech aj. 106 DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne v

63 63 s biblickými postavičkami ještě nebyla doceněna. Výstava však může být i určitou formou evangelizace. Postavičky je možné vystavit v muzeu, v nákupním centru, na obecním úřadě, v domě pro seniory, v klubu pro matky s dětmi, ve škole, v kostele a kapli, ve vzdělávacím či duchovním centru. Organizátor a tým realizátorů vymyslí nosné téma výstavy a rozdělí je na jednotlivé scény. Existuje nepřeberné množství různých možností. Jednou z nich je zpracování Ježíšova života v několika obrazech: Narození v Betlémě Útěk do Egypta Dvanáctiletý v chrámě Křest v Jordánu Povolání učedníků Zázračný rybolov Kázání na hoře Ukřižování Vzkříšení Nanebevstoupení. 107 Další možností je zpracování jednotlivých zastavení křížové cesty, jak je známe z obrazů v kostelech. Nové možnosti skýtá zachycení jednotlivých tajemství růžence. Zajímavé by také bylo zpracovat v několika obrazech dějiny spásy od stvoření po Ježíše Krista, nebo cesty apoštola Pavla, či příběhy některé ze starozákonních postav (Abrahám, Jakub, David, apod.). Tímto způsobem je možné v několika obrazech zachytit celé biblické knihy. Přímo se nabízí kniha Rút, Ester, Judit, Jonáš, Tobiáš Terapeutická praxe Biblické postavičky se využívají také při terapeutické práci. Jako východisko pro terapii je možné použít vhodný biblický text. V evropské tradici je Bible vnímána jako zrcadlo lidského nitra, jako materiál pro subjektivní projekční zpracování. Tento terapeutický přístup předpokládá, že každý člověk má své vlastní specifické předporozumění, na které se zaměřuje terapeut, který je třídí a zpracovává metodami analytické práce. 108 Hlubinně 107 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s REMEŠ, P., HALAMOVÁ, A., Nahá žena na střeše, s. 20.

64 64 analytický přístup k Bibli poprvé rozvinul psycholog a teolog E. Drewermann ve svém díle Hlubinná psychologie a exegeze. Předpokládá, že autoři Bible promítali do biblických příběhů archetypální obrazy svého nevědomí a že tyto obrazy mají moc rezonovat s obrazy a symboly uloženými v duši čtenáře. Nemá tedy smysl přít se o to, co se reálně historicky událo a co je ve vyprávění symbolem. Důležité je, že Bible nám vypráví, co se stalo, tak aby to pro nás mělo uzdravující význam. Existenciálně analytický přístup vychází z logoterapeutické školy V. E. Frankla a jeho žáka A. Längleho. Dle jejich teorie je každá situace výzvou pro naplnění nějakého smyslu. To má důležitý psychoterapeutický význam, protože vědomí smyslu dokáže překonávat bolesti a obtíže života. Existenciálně analytická exegeze objevuje sílu biblického poselství zejména hledáním podobností mezi tehdy a tam (v Bibli) a nyní a zde (v životě čtenáře). Biblické příběhy obsahují motivy lásky, radosti, bolesti, smrti, viny, hledání smyslu života a mnoho dalšího, což může být inspirací pro objevení cíle, kterého se člověk může přidržet a jít za ním. 109 Stále více lidí vyhledává terapeuta (i věřícího terapeuta) pro nejrůznější problémy (deprese, manželské problémy, potíže v rodině, s výchovou, mobbing, šikana, domácí násilí, sekty, extrémismus u dětí atd.). Pro tuto práci je však nutný odborně vyškolený terapeut (psychoterapie, ideálně spolu s teologií). 110 Vodítkem k řešení situace mohou být vybrané vhodné biblické příběhy a jejich zachycení pomocí biblických postaviček. Postavičky je v terapii možné použít i bez biblického textu. Při manželské či rodinné terapii mohou být biblické postavičky prostředkem pro vyjádření vztahů mezi manžely a v rodině. Každý z účastníků terapie si vybere jednu postavičku, která ho bude 109 Srov. REMEŠ, P., HALAMOVÁ, A., Nahá žena na střeše, s ; FRANKL, V. E., Lékařská péče o duši, s. 43, 80-84, 195; VYMĚTAL, J., A KOL., Obecná psychoterapie, s , Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s

65 65 zastupovat. Klienti mohou pracovat dohromady, nebo každý sám tvořit scénu na základě zadání a pak je vzájemně srovnávat. Vyškolený terapeut zadá téma ( konkrétní problémová situace, trávení volného času, pohled klíčovou dírkou k nám domů, jak to vypadá, když přinesu domů špatnou známku, můj vztah k Bohu ). Účastníci terapie postupně staví postavičky do scény, terapeut sleduje celý proces, všímá si jejich vzájemné spolupráce, vztahů, rozdílnosti scén Tato metoda je dynamičtější než kreslení obrázků. Klientům umožňuje jednodušší zachycení vztahů, pohybu, postoje jedné postavy ke druhé. Před dokončením scény je možné s postavičkami pohybovat, měnit jejich vzájemnou vzdálenost, postoj. Jakmile je scéna hotová, mohou ji klienti zvenčí pozorovat, komentovat, odpovídat na dotazy terapeuta. 111 Člověk přicházející k terapeutovi v těžké životní situaci často obtížně slovy vyjadřuje to, co cítí a jak s ním lidé jednají. Postavičky pomáhají v názorném vystavění situace a ve vidění různých možností řešení. Prostřednictvím biblických postaviček může člověk jasněji podat návrhy řešení, nebo i odhalit omyl, který ho spoutává. 112 I samotný kurz výroby biblických postaviček může mít terapeutické účinky. Zvláště při ztrátě blízké osoby (dítěte, manžela, rodiče) může být konkrétní postavička médiem vedoucím ke zpracování bolesti a frustrace. Sestra Anita Derungs, která postavičky vynalezla, mně při rozhovoru předala svou osobní zkušenost: Stalo se to na přelomu 80 a 90 let. Děti z Altdorfu se připravovaly na první svaté přijímání. Dnes už nevím, jestli jich bylo 8 nebo 12. Děti měly víkendovou přípravu v objektu, který náhle zasypala lavina, a všechny děti pod ní zemřely. Pak byl světový kongres betlémů 111 Srov. MAJZLATOVÁ, K., Dramatoterapia v liečebnej pedagogike, s Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 40; MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 26.

66 66 v Innsbrucku. V Rakousku, Německu i Švýcarsku se betlémy především vyřezávají. Byla tam výstava betlémů a setkání betlemářů. Večer za mnou přišla jedna paní a zezadu mě objala. Neznala jsem ji, ona se mně představila: Já jsem Brigite z Altdorfu. Byla jsem na tvém prvním kurzu. Nepoznala jsem ji, nečekala jsem ji tu. A pak mně říkala, že mně musí něco říct. Že za ní přišly matky těch dětí z Altdorfu, jestli by pro ně neudělala kurz postaviček. Měla z toho však strach, a proto si vzala čas na rozmyšlenou. Nevěděla, jak pracovat s ženami po takto těžkém traumatu. Já jsem jí řekla: Brigit, to bys měla udělat. Ženy si přinesly oblečení svých mrtvých dětí a z něho ušily šatičky pro postavičky. Jedna z nich pronesla: Pamatuješ, tuto zástěrku? Tu nosila má dcerka. Díky tomuto kurzu tyto ženy zpracovaly svou bolest. Byl to pro mě nejsilnější kurz výroby biblických postaviček. Bolest a smrt patří k životu. Postavičky jim dodaly odvahu a sílu jít dál. Žít. 113 S podobnou zkušeností jsem se setkala také při lektorském kurzu ve Švýcarsku, kdy školitelce Doris Abbeg při havárii zemřely obě děti a manžel zůstal po úrazu hlavy trvale postižený. Také jí k přijetí této skutečnosti pomohla výroba a práce s biblickými postavičkami a následné školení nových lektorek. 6. Šance a meze biblických postaviček Obecně se uznává, že z didaktického hlediska splňují biblické postavičky velmi mnoho požadavků na účinné zprostředkování biblického textu.jedná se o názorný prostředek. Člověk tak může vnímat biblický text více smysly. Nejen sluchem, ale i zrakem. Vzhledem k tomu, že postavičky tvarem a proporcemi svého těla připomínají lidské tělo, umožňují tak snadné ztotožnění se s nimi. Lidé, kteří pravidelně pracují 113 DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne v

67 67 s biblickými postavičkami, ztrácejí ostych a dokáží se lépe vyjádřit slovy i gesty v běžném životě. 114 Žádná metoda biblické práce není zcela univerzální. Kdo chce pracovat s biblickými postavičkami, potřebuje znát nejen jejich výhody, ale také jejich meze a hranice Šance Práce s biblickými postavičkami vede k většímu vnímání řeči těla. Člověk si musí uvědomit, jaký postoj bude nejlépe vystihovat daný okamžik. Také je nucen zaměřit se na vztahy mezi jednotlivými postavami v příběhu a pak tyto vztahy zachytit pomocí postaviček. Při práci s biblickými postavičkami často dochází k rychlejšímu a účinnějšímu dialogu s hlubinnými vrstvami textu, než je tomu při analytické práci. 116 Scénu netvoří sám moderátor, ale zapojuje se do ní každý z účastníků. To je vytrhuje z pasivity a povzbuzuje ke kreativní činnosti a odpovědnosti za vzniklé dílo. Než se začne tvořit určitá scéna, je třeba najít klíčový okamžik, dohodnout se, která scéna z příběhu se bude znázorňovat. Společná práce samozřejmě podporuje komunikaci a kooperaci ve skupině. 117 Během práce vznikne obraz, který se již dál nepohybuje. To umožňuje další práci ve skupině (bibliodrama, rozhovor, tichá meditace aj.). Při delším pozorování, případně při další práci, si člověk může všimnout vztahů a okolností, které mu zatím unikaly, zaměřit se na hlubší vnímání jednotlivých postav. Tělo, ruce, nohy i hlavu má postavička pohyblivé. Výhoda práce s nimi spočívá nejen v tom, že se dají postavit do téměř jakékoli polohy, ale také je třeba citu a trpělivosti, aby postavička 114 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68.

68 68 v zamýšlené poloze vydržela. Je třeba ji dobře vyvážit. To samozřejmě potřebuje čas, cvik a zkušenosti. 118 Pomalý pohyb postaviček a jejich gestikulace během zpracovávání textu zvýrazňuje velmi dobře změny, popř. pohyb při postupu biblického vyprávění. Vstřebávání během pomalého zpracovávání umožňuje sledování práce ve skupině všemi účastníky. Nevede pouze k poznání průběhu, ale především sleduje, k čemu nás chce text svým poselstvím inspirovat. Tak se často při práci s postavičkami objeví také některé poznatky a textové souvislosti, které tu byly i dříve, kterých jsme si však nevšimli. 119 Při pomalém průběhu biblické práce a velké koncentraci na řeč těla a gesta postaviček ustupuje slovní vyjádření do pozadí. Text, znázorněný postavičkami, silně vypovídá sám za sebe, bez velkého komentáře. Například při změně polohy některé postavičky ve scéně, když ustavující slovně komentuje rychleji, než vůbec stihne postavičku ustavit do vybrané polohy. Proto často dochází k rozvinutí dialogu a postavičky zůstávají v jedné poloze. Postavená scéna je většinou statická, intenzivní práce se často obejde i beze slov. Když někdo mluví, většinou jen krátkými větami, důležitými slovy. Teprve po sehrání, když probíhá reflexe, je řeč opět velmi nutná a důležitá. 120 Účastník si také sám určuje, jak hluboko zapojí sám sebe do práce s biblickými postavičkami. Může se s postavičkou zcela identifikovat, nebo se od ní distancovat a jasně rozlišovat mezi svými pocity a vyjadřováním postavičky. Člověk se také může podívat na celou scénu současně a z různých směrů. To je hlavní rozdíl mezi prací s postavičkami a klasickou hrou v rolích. Skutečnost, že člověk skrze postavičku vstoupí do role některé z biblických postav, mu pak umožňuje snáze z ní opět vystoupit. 118 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s

69 69 Přehraná scéna často vyvolává velmi silné pocity a někdy probouzí i bolestné vzpomínky. Práce s postavičkami umožňuje účastníkovi svobodně se rozhodnout, jak hluboce se do své role ponoří. Úplné vtažení do děje nebo určitý odstup je zcela v rukou účastníků. 121 Při stavění vybrané scény z biblického úryvku se dají krásně vyjádřit vztahy mezi jednajícími postavami. Blízkost, odstup, přátelství, nenávist a další. Stále znovu se stává, že ten, kdo vidí postavičky poprvé, je zklamán či překvapen, že nemají obličej. Běžně jsme zvyklí na oční kontakt, dívat se do obličeje a používat mimiku. Zbytek těla jen doprovází výraz obličeje. U biblických postaviček je tomu právě naopak. Jejich velké vyjadřovací schopnosti jsou právě v řeči těla. Proto mají také nepatrně delší ruce, než jsou obvyklé proporce člověka, aby vynikla gesta. Jejich komunikace spočívá v držení těla a v gestech. Je jasné, že některá gesta či držení těla mohou mít více významů. U postaviček někdy zdánlivě protichůdné situace mohou z vnějšku vypadat podobně. V běžném lidském kontaktu je právě to korigováno mimikou obličeje. U postaviček dostávají mnohá gesta svůj pravý význam v interakci s dalšími jednajícími postavami. 122 Jedním z velkých problémů by bylo vytvořit takový obličej, aby byl pěkný, nerušil celkový dojem z postavy. Dalším problémem by byl výraz obličeje jak obličej namalovat, aby vyjadřoval všechny pocity radost, smutek, překvapení. Postavička s úsměvem od ucha k uchu by těžko mohla znázorňovat zkroušenou postavu (např. Joba postiženého nemocí a utrpením). Chybějící obličej může být mimořádnou šancí pro naši představivost a kreativitu. Vybraná biblická postava se pak nepojí s konkrétními rysy obličeje, ale ponechává prostor pro vlastní 121 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s

70 70 fantazii. Výrazně se to projeví u rysů Ježíše Krista. Každý obrázek či film nám Ježíše pojí s konkrétním obličejem. Všichni se snaží co nejpravděpodobněji rekonstruovat Ježíšovy rysy. Ježíšův pohled byl jistě důvěryhodný a následováníhodný. Jak ho však zachytit? Díky neexistenci Ježíšovy fotografie si může každý představit svého Ježíše. U ostatních biblických postav je tomu podobně. Chybějící obličej nás vede k vyjadřování, které nás denně doprovází, kterému ale věnujeme málo pozornosti a které je často věcí podvědomí, k vyjadřování řečí těla. Bez obličeje u postaviček musíme být k řeči těla pozornější. Biblické postavičky mohou být pomůckou k větší koncentraci na řeč svého těla i ostatních lidí. 123 Biblické postavičky jsou proto úžasným prostředkem pro lidi, kteří se stydí vyjádřit svým vlastním tělem, hrát divadlo, být ve světlech reflektorů. Postavička slouží jako médium, jehož prostřednictvím mohou snáze mluvit, vyjádřit své pocity, myšlenky. 124 Na postavičce se lépe znázorňují gesta, která by člověk rád vyjádřil, ale cítí se trapně, nebo se stydí. Biblická postavička tak slouží jako zástupce pro vyjádření každého ze skupiny. I stydliví lidé, kteří běžně moc nemluví a divadlo by v žádném případě nehráli, se do takovéto práce po vybídnutí a povzbuzení se zápalem zapojí. I lidé, kteří se do stavění scény nezapojují, mohou být na závěr osloveni hotovou scénou, od které se samozřejmě mohou distancovat, ale do které se také mohou nechat vtáhnout Meze Možnosti práce s biblickými postavičkami mají samozřejmě i své meze. Nezřídka se stává, že lidé, kteří pracují vědecky, mají výhrady k práci s postavičkami. Připadá jim jako hraní si 123 Srov. - [cit ]. 124 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s

71 ne. 128 Je třeba si uvědomit, že ne všechno se dá vyjádřit gesty 71 s panenkami, což biblickému textu nepřísluší. Zvláště někteří exegeté mají pocit, že jde o zlehčování biblických textů, Božího slova. 126 Je proto třeba počítat i s takovýmto přístupem. Tato metoda se někdy nehodí pro pubertální mládež. Mladí sami sebe vnímají jako lidi, kteří se konečně zbavili dětství a jsou dospělí. Hrát si s panenkami je pro ně dětinskou záležitostí. Jedná se většinou o hochy ve věku let. 127 Problém bývá s nadměrným používáním rekvizit. Pokud člověk použije všechny rekvizity, které má k dispozici (dům, stromy, zvířata, šperky, nádoby aj.), může se ve výsledné scéně zcela ztratit hlavní poselství textu. Lidé sice budou obdivně kývat, jak je to úžasné, ale stádo krásných ovcí může zcela přehlušit hlavní výpověď. Podobně je tomu s postavičkami. Ty, které v textu nevystupují a nejsou pro znázornění vybrané scény důležité, je lépe do scény nevkládat. Podobně jako rekvizity odvádějí od hlavního poselství. Existuje určité pravidlo: Jestliže rekvizita či postava hraje v textu důležitou roli, měla by být uplatněna, jinak postaviček. Rozmanité výpovědi textu se zjednoduší a redukují na výpovědi, které může člověk vyjádřit svým tělem. Mnoho odstínů zvěsti nelze vyjádřit biblickými postavičkami kvůli jejich omezeným výrazovým možnostem. Je proto třeba dát si pozor na zjednodušená klišé (např. modlící se člověk musí klečet, mít sepnuté ruce a hlavu lehce v záklonu. Nebo smutný člověk má vždy svěšenou hlavu a ruce před obličejem, apod.). Tomu se však dá zabránit, pokud na to moderátor upozorní, nebo když práci koriguje Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Podrobněji v kapitole 5.4. Společenství mládeže. 128 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s.70.

72 72 Může se stát, že moderátor podsouvá vlastní projekce biblickým postavám, lpí na určitém rozestavění biblických postaviček, apod. Zkušený moderátor by se této chyby neměl dopouštět. Biblické postavičky mají omezenou schopnost vyjádření, protože nemají obličej. Obličej je náš nejsilnější výrazový prostředek s mnoha tisíci malých svalů. Díky chybějící mimice nejsou možné některé jemné nuance vyjádření. 130 Mnozí lidé nejsou navíc vyškoleni v převádění vnitřního postoje do výrazu těla. O takové převádění však jde při práci s postavičkami, a tak může vzniknout kolize. Postavička pak používá gesta, která spolu nesouvisí, má škrobený postoj, nebo je gesto jen naznačeno, ale je nevýrazné. 131 Často bývá problém se znázorněním neviditelného Boha, ďábla, anděla, Božího hlasu, apod. To je omezení, které při práci s biblickými postavičkami často pocítíme. Všechny tyto neviditelné skutečnosti se dají znázornit pomocí symbolu hořící svíce, barevné látky nebo provázku. Zde se nejvíce ocení kreativita moderátora i skupiny. 132 Biblické texty neposkytují často žádné údaje o tom, jak se určité události odehrály. Jsme proto odkázáni na svou fantazii a musíme se pak rozhodnout pro jednu z možností, což vede k zúžení či jednostrannosti. Oděv a doplňky pro biblické postavičky se zhotovují podle nejnovějších historických poznatků. V Bibli není popisováno, jak vypadal tehdejší oděv a takřka žádný dobový oděv se nedochoval. Proto většina oděvů na postavičkách vychází z předpokladů, z fantazie tvůrců o tom, co je orientální. U dětí vzbuzují plastické scény dojem, že přesně tak, a ne jinak, to bylo. Neuvědomují si, že sestavená scéna je pouze jedním 130 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 71.

73 73 z mnoha možných komentářů. Tak mohou vzniknout potíže nalézt později v textu jiné poselství. 133 U nových účastníků je třeba jasně vymezit rozdíl mezi biblickými postavičkami a panenkami či marionetami. Nejedná se ani o hru s panenkami ani o marionetové divadlo. Postavičky například neumějí běhat jako marionety nebo jako chodící panenky. Pohyb je vytvářen tak, že někdo vezme ze scény jednu postavičku, změní její polohu a opět ji vrátí do scény. Takovýmto způsobem by nešlo hrát divadlo ani s panenkami, ani s marionetami. Přitom při hře s postavičkami je tento způsob zcela běžný a takřka jediný možný. Postavičky samozřejmě panenky mohou připomínat, ale moderátor by měl striktně dbát na to, aby se mluvilo o biblických postavičkách, nikoliv o panenkách, figurkách, loutkách, marionetách či jiných hračkách pro děti. 134 Někteří moderátoři hodnotí postavičky tak, že je chrání a uctívají skoro jako svaté. Je třeba však mít stále na paměti, že jsou jen a pouze pracovním materiálem ve službě poselství, které se tak oživuje, stává se srozumitelným a lépe přístupným. Celkově je třeba při zvažování možností a mezí práce s biblickými postavičkami mnohem více ocenit užitek než těžkosti. Pro mnoho lidí se stalo biblické poselství pomůckou v životě a víře na základě práce s biblickými postavičkami Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s

74 74 7. Biblická práce ve skupině Existuje velké množství metod, jak číst Bibli. Jednou z nejstarších metod, která nyní zažívá své obrození, je lectio divina. 136 Ve své práci se však zaměřím na metody praktické práce s Biblí, při kterých je možné využít biblické postavičky. Metody praktické práce s Biblí přistupují k Bibli empiricky. Vycházejí mimo jiné z přesvědčení, že texty obsahují a skrývají zkušenosti, které se dotýkají zkušeností člověka v každé době. Biblický text se stává protějškem pro navázání rozhovoru. 137 Četba ve skupině má mnoho předností. Skupinu lidí zaujme více momentů, než je schopen zachytit jednotlivec. Mnoho otázek se vyřeší společnou výměnou názorů. Společenství může sloužit také jako korektor vlastních názorů, myšlenek a výkladů některých biblických míst. Pravidelné setkání nad Biblí ve skupině může být také impulsem pro soukromou četbu doma. Mnoho biblických textů je písemným zachycením společných zkušeností určité skupiny nebo celého národa. Společná praktická práce s Biblí často vede k prohloubení vztahů ve společenství. Také pro ně platí: kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich! (Mt 18,20) 138 Pro praktickou práci s Biblí je důležitý rozhovor ve skupině. Jednotlivec může jen těžko vést empirický dialog s biblickým textem. Ve skupině dochází k výměně zkušeností, vzájemnému naslouchání, diskuzi, rozhovoru v menší skupině i v plénu. Zvláště při bibliodramatické práci s biblickými postavičkami se předpokládá jistý stupeň vzájemné důvěry a ochota otevírat se textu i skupině. To klade dva požadavky: za prvé musí účastník 136 Více: VERTEUIL, M., Svítilnou mým nohám je tvé slovo, s Srov. el_text= [cit ]. 138 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 5-7.

75 75 mít odvahu a právo vyjadřovat vlastní očekávání, potřeby, pocity. Za druhé pak musí s respektem přistupovat ke každému členu skupiny, k jeho pocitům a náladám. Pouze když každý respektuje osobitost druhých, může vzniknout důvěrná atmosféra, kterou spoluvytvářejí všichni, aniž by však byli nuceni se vždy vyjadřovat Příprava moderátora na práci s Biblí Text a můj osobní přístup: Moderátor vybere text. Chce-li pracovat s biblickými postavičkami, musí při výběru zohlednit i tuto skutečnost. Nejlépe se postavičky využijí v příbězích, které mají konkrétní děj. Může to být: jedno z nedělních liturgických čtení postupné čtení některé biblické knihy 140 dané téma a k němu vybírat jednotlivé texty 141 účastníci si sami přejí některý text, apod. Vybraný text si moderátor několikrát přečte, nejlépe nahlas. Často je velmi přínosné přečíst si různé překlady např: Český ekumenický překlad, Český katolický překlad a překlad Nového zákona od Ondřeje Petrů, Kralický překlad, aj. Podrobně si sám rozebírá celý text: Co se mně jednoznačně líbí? Jaká je moje předchozí zkušenost s textem (notoricky známý text, nový text, tradičně nejasný text ) 139 Srov. tema=677& sel_text= [cit ]. 140 Srov. HIRMER, O., Sie werden auf meine Stimme hören!, s Dostatek témat: SMALE, I., Nad Biblí bez nudy.

76 76 Jsou v textu slova, slovní spojení, věty, které se opakují? (vůdčí motivy, klíčová slova). V jakém jsou vzájemném vztahu, v protikladu? Mohu objevit určitou dramatiku textu? Kde má své vyvrcholení? Co je mi nejasné? Co si musím nechat vysvětlit pomocí komentáře, slovníku, mapy, webových stránek či jiných materiálů? (např.: historické pozadí, místa, jména, zvyky a životní styl dané doby ) Co mě zlobí, rozčiluje, udivuje, těší, dotýká se mě osobně? Co říká tento příběh, text, mně samotnému? Čím je důležitý pro mou víru? 142 Zaměřím se na znázornění postavičkami: Které postavy v textu vystupují, jsou popsány (vzhled, vnitřní pohnutky nálada, temperament, city) Základní dramaturgické otázky: Kdo, co, kde, kdy, jak, proč? Moderátorovi může být pomůckou načrtnutá skica. Při ní si lépe uvědomí, které postavy zde vystupují, kolik bude potřebovat biblických postaviček, jaké rekvizity se uplatní atd. Moderátor si tak lépe všimne, jaké další pomůcky bude potřebovat, využije-li pomoci symbolů, obrazů, šipek či kartiček s textem, apod.; které prostředky zdůrazňují výpověď textu a které jsou jen zkrášlujícím doplňkem? Při práci ve skupině se pak spíše využívají barevné kruhy z papíru, na které se napíší jména vystupujících postav a s jejichž pomocí se hledá odpovídající místo pro danou postavu ve scéně. 142 Srov. BAUER, D., MEISSNER, A., MOOS, B., PORSCH, F., WIELAND, W., Grundkurz Bibel - AT sešit 1, s. 25.

77 77 Jaké mají mezi sebou vztahy? Jak by se text dal znázornit pomocí biblických postaviček? Pro účastníky: Ve kterém místě, čím se tento text dotýká účastníků? Jaké reakce může tento text vyvolat? (povzbudit, potěšit, prohloubit depresi ) Je v textu určitý motiv či smysl, na který bych rád upozornil účastníky? Metodické plánování: Moderátor si musí objasnit cíle daného setkání s biblickým textem. Moderátor si také musí jasně definovat obsahové důrazy v textu. Která metoda je vhodná pro tento text? Jak bude probíhat celé setkání (v jednoduchosti je krása připravit si několik metod, nekombinovat jich příliš mnoho dohromady). Jedna myšlenka by měla propojovat jednotlivé fáze práce setkání. Časové a organizační plánování: Rámcově odhadnout čas na jednotlivé kroky v průběhu celého setkání (nezapomenout na uvítání, modlitbu, sdílení, případně i přestávku). Promyslet, který krok mohu případně zkrátit. Stanovit si dobrý a klidný závěr (nikdy nepřestat uprostřed práce, ale zakončit setkání).

78 78 Reklama, pozvánky, příprava materiálů (kopie textů, tužky na psaní, biblické postavičky, látky, důležité rekvizity, ostatní pomůcky) Průběh práce s Biblí pomocí postaviček Při členění této kapitoly vycházím z velmi rozšířené a oblíbené metody modelu tří fází. Do tohoto modelu zasadím metody, které je možné využít při praktické práci s Biblí pomocí biblických postaviček. Model tří fází je metoda, která bere ohled na to, že žijeme v jiné době a v jiném kulturním prostředí než lidé, o nichž píše Bible. Každý člen skupiny přistupuje k četbě Bible s jinými každodenními zkušenostmi. Proto dříve než se dostaneme k textu, zabýváme se tím, co se s textem pojí z našeho života. V první fázi se pokusíme překlenout časovou, kulturní i náboženskou vzdálenost mezi námi a mezi lidmi, kteří sepsali a pro které byl sepsán tento text. Ve druhé fázi se zaměříme na podrobnou práci s textem, jejímž cílem je textu porozumět, objevit souvislosti v kontextu, všimnout si zajímavostí, důležitých míst, apod. Tato fáze má individuální a kolektivní část. Třetí část má propojit obě předchozí. Jejím cílem je, aby poznatky získané ve druhé fázi neobohatily jen rozum, ale aby se dostaly do vztahu k našemu životu jednání, myšlení, pocitům První fáze přístup k textu První fázi práce s biblickým textem můžeme jinak nazvat zahřívací. Cílem této fáze je přistoupit k textu na základě své 143 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s ; ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s ; BAUER, D., MEISSNER, A., MOOS, B., PORSCH, F., WIELAND, W., Grundkurz Bibel - NT sešit 1, s

79 79 vlastní zkušenosti. Metoda hodně souvisí s hlavním poselstvím vybraného úryvku nebo s tématem celého setkání nad Biblí Představení se pomocí postavičky Postavičky mohou posloužit jako výborný prostředek k seznámení se. Moderátor připraví židle do kruhu a doprostřed scénu pole, kopec, poušť, cestu s rozcestím, strom, Bez postaviček. Všechny postavičky vyskládá do řady na jiné místo v místnosti. Účastníci si nejdřív vyberou, která postavička se jim nejvíc líbí, nebo která je nejlépe vystihuje. Každý z účastníků si vybere jednu biblickou postavičku a vrátí se na své místo v kruhu. Pak moderátor pustí tichou hudbu, při které každý postaví skrze postavičku sám sebe někam do scény. Podle momentální situace (v běhu stále nestíhám, v klidu pod stromem o víkendu odpočívám, na rozcestí - rozhoduji se, jak dál v životě). Až všichni uloží postavičku na své místo ve scéně, následuje představování. Každý ukáže na svou postavičku, nebo si ji vezme do ruky a řekne své jméno, něco o sobě, proč si vybral tuto postavičku, proč ji postavil tam, kam ji postavil. Může také přidat, kdo je jeho oblíbenou postavou v Bibli. Moderátor pozorně naslouchá, každý může říct jen tolik, kolik chce. Nikoho nenutí. Klady: Postavička jako médium pomáhá nesmělým lidem mluvit o sobě. Nevýhody: Pro tuto metodu je třeba mít dostatek postaviček, minimálně tolik, kolik je účastníků Meditace nad scénou Moderátor připraví scénu, která zachycuje určitý text, nebo se nějak vztahuje k biblickému úryvku, který chce probírat. Takto předem připravená scéna může sloužit jako úvodní meditace nebo

80 80 počáteční impuls k diskusi. Její velkou výhodou je, že si ji moderátor může dobře promyslet a připravit do nejmenších detailů. Scéna proto může být velmi působivá. Účastníci ji mají během celé práce s Biblí před očima, proto se často vrývá hluboko do paměti. 145 Klady: Účastníci jsou v klidu uvedeni do biblické práce, nejsou přetěžováni, hned z počátku na ně nejsou kladeny téměř žádné nároky. Nevýhody: Scénu tvoří sám moderátor, proto se může stát, že nevystihne či zdůrazní něco jiného, než by vyzdvihli sami účastníci. Účastníci jsou v pasivní roli Brainstorming Moderátor připraví do středu jednoduchou scénu z postaviček, která se vztahuje k tématu setkání. Může být provokativní, může to být jen jedna z jednajících postav ustavená do výrazného postoje. Účastníci pak komentují obraz v několika fázích. Nejdříve odpovídají na otázku Co vidím?, pak na otázku Co cítím?. Potom následuje podrobné vysvětlení obrazu, popř. i přiblížení autora a chvíle ticha. 146 Klady: Jednoduše se zapojí všichni účastníci, kteří chtějí. Nevýhody: Je třeba dát pozor na striktní rozčlenění nejdřív zrak a pak cit Pohybové impulsy Čteme-li úryvek, který se odehrává na cestě, nebo se hodně při něm mluví o pohybu (cesta do Emauz, Exodus, apod.), může 145 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s.34-35; HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s Srov. - [cit ].

81 81 být dobrým impulsem i pohyb účastníků. V prostorné místnosti může moderátor všechny vyzvat, aby se procházeli. Jejich pohyb doprovází krátkými impulsy Jak jdu, když jsem smutný, když mám radost (otázky se mohou přímo vztahovat k pocitům, které mohla mít postava vybraného biblického úryvku). Účastníci se soustředí na své tělo, na to, jak se pohybuje, v jaké poloze jsou ruce ve vztahu k nohám, jaké je držení hlavy. Pozorování se pak uplatní při práci s postavičkami. Klady: Do sedavé práce se vnese dynamika pohybu. Nevýhody: Nelze provést v malé místnosti Druhá fáze - práce s textem Druhá fáze modelu tří fází obrací pozornost přímo k textu. Vede k důkladnému zabývání se textem. Má-li úryvek člověka oslovit, měl by mu rozumět. Cílem tohoto kroku je vést účastníky k zapojení se, ke hledání a objevování souvislostí, k rozšíření vědomostí. Vždy je dobré mít úryvek okopírovaný pro každého účastníka, aby si do něj mohl dělat poznámky, podtrhávat, apod Dramaturgické otázky Základní otázky: Kdo? Kde? Co? Kdy? Jak? Proč? Tyto otázky pomohou ve snadné orientaci v textu a také umožní dobré znázornění postavičkami. Na jednotlivé otázky mohou účastníci odpovídat na zvláštní papír, nebo si různými barvami či druhy podtržení dělat poznámky do textu. KDO? kdo v příběhu vystupuje, které postavy jsou výslovně zmíněny, které se předpokládají. Vybrat, které z nich jsou klíčové a důležité a které jsou vedlejší KDE? kde se událost odehrává, na kterém místě? V přírodě, ve městě, na kopci, v domě či jinde? Je zde nějaký

82 82 pohyb, posun z místa na místo? Moderátor si všímá sloves vyjadřujících pohyb. CO? co se děje? Co vystupující postavy dělají? Jaké mají vzájemné vztahy? Jakým tématem se příběh zabývá? KDY? kdy se událost odehrává? Zmiňuje text denní dobu, přesnou hodinu, roční období? Je to pro událost důležité? Který moment se díky času objasní? JAK? jak je celá událost vylíčena, jak jsou popsány jednotlivé osoby? 147 PROČ? Proč je událost vyprávěna? K čemu nás chce přivést? Proč ji mám číst právě já dnes? Klady: Přehlednost, lze použít i u delších textů. Nevýhody: Nevýhoda žádná Barevné zvýraznění Podtrhávání různými barvami pomůže odhalit skryté souvislosti, objevit hlavní motiv či téma, apod. Mohou se jednou barvou podtrhávat slova, která se opakují (proč asi?), jinou barvou slovesa vyjadřující pohyb, další barvou vystupující postavy, jinou barvou místní a časové údaje. Vystupující postavy jsou pak vodítkem pro tvorbu scény, jejich zvýraznění podtržením pak usnadní jejich vyhledávání v textu. Klady: Názorné a barevně přehledné členění. Nevýhody: Náročné u delších textů Grafické zachycení do tabulky Účastníci zapisují do připravené tabulky jednotlivé věty z vybraného úryvku. Všímají si tak místa, kde se děj odehrává 147 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 60.

83 83 (popř. jeho změny), dále doby, jednajících osob, činností, objektů, přímých řečí mezi vystupujícími osobami, opakování situace či jednání a kontrastů. 148 Klady: Pro technicky nadané lidi výborná pomůcka. Nevýhody: Nelze použít u delších textů. M k 8, místo doba osoby jednání objekt řeč opakování kontrasty do Betsaidy z vesnice Přišli (lidé) Přivedli k němu slepce a prosili jej (Ježíše) aby se dotkl ho (slepého) (Ježíš) I vzal toho slepého za ruku a vyvedl ho (slepého) On (slepec) potřel vložil a ptal se pozvedl mu slinou oči na něho ruce ho (slepého) oči "Vidíš něco?" "Vidím lidi, vypadají a řekl: jako stromy a chodí." Potom mu (slepci) znovu položil ruce na oči slepý prohlédl byl uzdraven a viděl domů Ježíš poslal a přikázal všecko zcela zřetelně ho (bývalého slepce) mu (bývalému slepci) "Ale do vesnice nechoď!" Obr. 10: Tabulka zachycení textu Mk 8,22-26 vidí částečně vidí zřetelně 148 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s

84 Přehled Sestavení přehledu: Zvýraznit prostorová místa v textu. Načrtnout pohyby z místa na místo, od jedné osoby k jiné. Všímat si sloves vyjadřujících pohyb. Vnější pohyb může odkazovat na vnitřní změnu. Jaké jsou vztahy mezi postavami? Které postavy k sobě mají blízko? Která postava je klíčová? Co je středem scény, na co se text zaměřuje (postava, událost, téma). Jakou má text strukturu? Jedná se o lineární průběh, o cestu tam a zpět, nebo dochází k obratu, k napětí, střetu dvou světů. Má text koncentrickou strukturu? 149 Klady: Dobrá grafická názornost, dají se tak zachytit i velké textové celky (např. Jakubovy příběhy). Nevýhody: Nevýhoda žádná Další vhodné metody Metoda Vasteras, metoda Bludesch 150, Linecká metoda, metoda biblických kroužků. Srovnávání různých překladů (nejlépe originál a překlady. SZ hebrejsky, NZ řecky, s překlady do různých jazyků, nebo v rámci jednoho jazyka různé překlady (Český ekumenický překlad, Bible kralická, překlady Bognerův a Petrů, Jeruzalémká Bible, aj.). Moderátor by měl vybrat krátký text a vytisknout ho do sloupců vedle sebe pro lepší srovnávání. 149 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s

85 85 Synoptická četba evangelií takto lze srovnávat nejen úryvky evangelií, ale i texty, které se v Bibli opakují (např. některé žalmy, Pavlovo obrácení, apod.) Využití odkazů (pod čarou nebo na okraji) pomohou najít podobné texty, zmínky v jiných částech Bible, uvádí do širší souvislosti. Moderátor může vymyslet několik otázek, které se přímo vztahují k textu. Mezi nimi by však neměla chybět otázka Čemu nerozumím? a otázka týkající se pragmatického využití K čemu měl být text využit? Čeho chtěl autor textu dosáhnout? Třetí fáze Třetí fáze práce modelu tří fází pomáhá propojit probíraný biblický text se životem každého z účastníků. Rozumové poznání, ke kterému jsme dospěli během druhé fáze práce s textem, má být nyní zapojeno do života, aktualizováno, prožito. Tato fáze předpokládá větší či menší zapojení účastníků. Může být hodně kreativní, nebo meditativní. V této fázi se uplatní i bibliodramatické přístupy Klíčová scéna Po podrobné práci s textem hledají účastníci s moderátorem klíčový okamžik. Může se jednat o vrchol celého vyprávění, důležitý moment či okamžik zvratu. Jednotlivé návrhy si moderátor zapíše či pamatuje. Následuje volba toho návrhu, který budeme ve skupině zachycovat. Moderátor jen řídí diskuzi, direktivně do ní nezasahuje. Účastníci se většinou shodnou, případně mohou i hlasovat. 151 BEDŘICH, S.; SVOBODA, P. Česká synopse evangelií.

86 86 Podle zvoleného klíčového okamžiku připraví účastníci s moderátorem scénu, ve které se vše bude odehrávat (pomocí otázky - KDE?). K postavám, které v klíčovém okamžiku vystupují, vybereme odpovídající biblické postavičky. Začneme vždy od těch nejdůležitějších. Nemusí být zachyceny všechny postavy, o kterých se mluví (např. místo 12-ti učedníků mohou být zástupně jen 2). Použijeme jen ty, které jednají a jsou pro zachycení okamžiku důležité. Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může jejich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj, v jaké jsou vzdálenosti od sebe. Moderátor do diskuse zasahuje v okamžiku, kdy je to nutné. Sám nevnucuje své představy, cítí-li však nejistotu účastníků, nabídne několik impulsů či návrhů. Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni, přečte moderátor nebo některý z účastníků znovu celý text a ostatní sledují zachycenou scénu. Může následovat další bibliodramatická práce popsaná v kapitole Bibliodramatické přístupy nebo přímo reflexe. Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak na mě nově text zapůsobil díky zachycené scéně, klíčovému okamžiku? Mám nějaký nový poznatek? Jak se mně pracovalo ve skupině? 152 Klady: Z textu je vyzdvižen klíčový nejdůležitější okamžik a ten je vizualizován. Každý má svobodu v míře svého zapojení do procesu. Dá se použít i na delší texty, z monotónnosti dlouhého textu je vyzdviženo to nejdůležitější. Nevýhody: Může dojít ke sporu ohledně výběru klíčového okamžiku (pro každého je klíčové něco jiného). Proto je zde důležitá role moderátora. 152 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 35.

87 Několik scén postupně za sebou Podle velikosti skupiny a délky textu rozdělí moderátor skupinu po práci s textem na dvě až tři podskupiny. Součást práce s textem může být rozdělení textu na několik odstavců či tématických celků. 153 Každá podskupina pak dostane jeden odstavec. Do skupinek se buď lidé rozdělí podle oslovení určitým odstavcem, nebo je moderátor rozdělí metodou první, druhý. Každá skupinka si znovu přečte svůj díl textu a hledá okamžik, který znázorní. Moderátor průběžně sleduje obě skupinky, do jejich práce zasahuje jen minimálně. Podskupiny pracují v jedné místnosti, scénu staví jen asi metr až dva metry od sebe, aby pak bylo možné kolem obou scén udělat kruh. Podskupiny postaví podkladovou scénu, ve které se jejich část textu odehrává. Pak vyberou k vystupujícím postavám odpovídající biblické postavičky. Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může jejich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj, v jaké jsou vzdálenosti od sebe. Moderátor jen sleduje všechny podskupiny. Jedná-li se o událost na cestě, dbá, aby jednotlivé scény s cestou a postavičky na nich šly stejným směrem, aby na sebe jakoby navazovaly. Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni, shromáždí se kolem první scény. Nejdříve mluví ti, kdo tuto scénu nestavěli (Co vidím? Jak to na mě působí? Co cítím? Čeho si všímám? Čemu nerozumím? Co mně tu chybí?). Pak představí zachycenou scénu její autoři. Doplní, co nebylo řečeno. Přiblíží svůj záměr, myšlenku či teologii znázornění. Postupně se takto projdou všechny scény. 153 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 35.

88 88 Pak se účastníci posadí do kruhu okolo všech scén dohromady. Moderátor propojí jednotlivé scény provazem (pomyslnou červenou nití, která jednotlivé scény jednoho příběhu spojuje). Moderátor nebo některý z účastníků znovu přečte celý text a ostatní jej sledují v jednotlivých scénách. Může následovat další práce ve skupině podrobněji popsaná v kapitole Bibliodramatické přístupy nebo přímo reflexe, meditace, či modlitba. Reflexe: Co nového jsem objevil? Jak na mě text zapůsobil díky zachycení v několika po sobě jdoucích scénách? V čem je pro mě aktuální? Klady: Vhodné pro větší skupinu, kdy menší podskupiny tvoří jednotlivé scény. Díky malým podskupinám je aktivně zapojen každý z účastníků. Výborná metoda pro dlouhé texty, protože je rozdělí na více oddílů. Nevýhody: Moderátor musí sledovat jednotlivé podskupiny. Může se stát, že se v jedné potkají lidé málo aktivní či nezkušení a práce pak vázne Několik tématických scén vedle sebe Na jednom setkání či víkendovém kurzu se nemusí probírat jen jeden text, ale několik krátkých, tématicky podobných úryvků. Moderátor připraví téma a k němu odpovídající texty. Např. téma: Vztah Petra a Ježíše (texty: povolání Petra, Petrovo vyznání o Mesiáši, Poslední večeře, Petrovo zapření, setkání se vzkříšeným Ježíšem). Jedná se o krátké úryvky, které se postupně rozebírají při práci s textem.

89 89 Skupina se rozdělí na tolik podskupin, kolik je vybraných tématických úryvků. Do skupinek se buď lidé rozdělí podle zájmu o některý z úryvků, ale tak, aby všechny podskupiny byly přibližně stejně velké. Každá skupinka si znovu přečte svůj text a hledá okamžik, který znázorní. Moderátor průběžně dění sleduje a minimálně do něj zasahuje. Všechny podskupiny pracují ve stejné místnosti. Scény staví buď v jedné linii, jak následovaly texty za sebou nebo v jednotlivých rozích místnosti; ale tak, aby scénu mohla obklopit celá skupina a dobře na ni viděla. Podskupiny připraví rekvizity, vytvoří scénu a pak vybírají k jednotlivým postavám odpovídající biblické postavičky. Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může jejich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj, v jaké jsou vzdálenosti od sebe, moderátor jen sleduje všechny podskupiny. 154 Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni, shromáždí se kolem jedné scény. Nejdříve dostanou prostor ti, kdo tuto scénu nestavěli Co vidím? Jak to na mě působí? Co cítím? Co mě oslovuje? Co je nejasné? Následně autoři doplní, co nebylo řečeno. Postupně se takto projdou všechny scény. Pak si účastníci zapálí svíce a prochází se po místnosti okolo jednotlivých scén. Moderátor, anebo z každé skupinky jeden z účastníků, přitom znovu čte všechny texty. Do scény, která mě oslovuje, k postavě, která je mně blízká, dám zapálenou svíci. Jakmile každý vloží do některé scény svou svíci, sednou si všichni do kruhu. Reflexe: Co mě nejvíc oslovilo? Do které scény jsem dal svou svíci? Která postava je mně v mé životní situaci nejbližší? 154 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s

90 90 Jak na mě nově text zapůsobil díky zachyceným scénám? Objevil jsem nové souvislosti? Klady: Vhodné pro větší skupinu, kdy jednotlivé podskupiny tvoří jednotlivé scény. Díky malým podskupinám je aktivně zapojen každý z účastníků. Vhodné také pro synoptická vyprávění, která se v určitých bodech liší (zachycení odlišností). Dobrá metoda pro propojení starozákonních a novozákonních textů. Nevýhody: Takto lze pracovat jen s krátkými úryvky, jinak by byla zvláště práce s textem moc zdlouhavá. Moderátor musí sledovat jednotlivé podskupiny. Může se stát, že se v jedné potkají lidé málo aktivní či nezkušení a práce pak vázne Dvě protikladné scény Moderátor si připraví dva texty, které spojuje určité téma, ale vzájemně si oponují, odporují 155 (např. mnoho uzdravených na různých místech, žádné uzdravení v Nazaretě). Jedná se o krátké úryvky, které se postupně rozebírají při práci s textem, při které se zvláště zaměříme na to, co oba texty spojuje a v čem se liší, případně proč. Skupina se rozdělí na dvě podskupiny buď podle zájmu o daný úryvek, anebo podle metody první, druhý. Obě podskupiny by měly být přibližně stejně velké. Každá podskupina si znovu přečte svůj text a hledá okamžik, který znázorní. Obě podskupiny pracují ve stejné místnosti, nedaleko od sebe tak, aby obě scény mohla obklopit celá skupina a dobře na ně viděla. 155 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s

91 91 Podskupiny připraví potřebné rekvizity, vytvoří podkladovou scénu a pak vybírají k jednotlivým postavám odpovídající biblické postavičky. Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Jejich postoj se mění tak dlouho, až je většina členů podskupinky spokojená. Všímáme si také, v jaké vzdálenosti jsou postavičky od sebe, moderátor jen sleduje všechny podskupiny. Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni, shromáždí se kolem první scény. Scénu představí někdo z autorů, ostatní ho doplní. Ti, kdo scénu nestavěli, mohou pak klást otázky. Moderátor pak u každé scény znovu přečte zadaný úryvek. Postupně se takto projdou obě scény. Může následovat další bibliodramatická práce popsaná v kapitole Bibliodramatické přístupy nebo krátká chvíle ticha zakončená modlitbou a reflexe. Reflexe v kruhu: Co mě nejvíc oslovilo? Jak mně tato práce pomohla v pochopení obou textů, jejich teologie? Co jsem zažil, objevil, co se mně propojilo? Klady: Vhodné i pro větší skupinu, kdy dvě podskupiny tvoří jednotlivé scény. Díky malým podskupinám je aktivně zapojen každý z účastníků. Vhodná metoda pro porozumění textům, které si zdánlivě odporují. Nevýhody: Náročné na přípravu a výběr vhodných textů Průběžná inscenace všichni, všechno Moderátor s účastníky připraví scénu (bez postaviček) tak, aby odpovídala celému vyprávění a nemusela se během další práce měnit (pomocí otázky -KDE?).

92 92 Společně vyhledáme v celém textu vystupující postavy a přidělíme jim odpovídající postavičky, které je budou znázorňovat (pomocí otázky - KDO?). Moderátor přečte první verš a účastníci se snaží zachytit jej pomocí postaviček. Každý může pohybovat každou postavičkou. Scéna zachycující první verš se mění tak dlouho, až jsou všichni spokojeni. Úloha moderátora spočívá v čtení textu a v sledování tvorby jednotlivých scén. On sám nepřináší své představy, jen když vidí u účastníků velkou nejistotu, nabídne nějaké impulsy, návrhy. Pokračuje se verš po verši. Vždy je přečten a následně zachycen v pohybu či změněném postoji postaviček. Po zinscenování poslední scény je celý text ještě jednou moderátorem přečten. Závěrečná scéna zůstává na svém místě a ostatní ji mohou v tichu sledovat. Reflexe: Jak jsem se cítil během scénického ztvárňování? Co jsem zažil, objevil? Jak na mě nově text zapůsobil? Měl jsem chuť se aktivně zapojit, nebo jsem jen přihlížel? 156 Klady: Text je zachycen obraz za obrazem, scéna za scénou. Umožňuje dobrou vizualizaci. Účastníci se učí toleranci, neverbální komunikaci a jemným změnám ve vyjádření určitého děje. Nevýhody: Jednotlivé scény se postaví a po chvíli zas mění. Na konci zůstane stát poslední scéna, která nemusí být právě klíčová. Nelze použít na dlouhé texty, práce by se časově velmi protáhla a někteří účastníci by se mohli už nudit. 156 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s

93 Průběžná inscenace s mou rolí Pomocí odpovědi na otázku: Kde se příběh odehrává? připraví moderátor s účastníky scénu (bez postaviček) tak, aby odpovídala celému vyprávění a nemusela se během další práce měnit. Každý sám v tichu přemýšlí nad tím, která role z textu je mu blízká, nebo ho něčím oslovuje. Každý si vybere jednu vystupující postavu a k ní odpovídající postavičku. Je třeba počítat s tím, že dojde ke zdvojení či ztrojení některých postav, naopak některé důležité postavy, jako např. Ježíš, si nikdo nevybere. Každý postaví svou postavičku do scény a představí ji: Já jsem Maria, Matouš, žena u studny Moderátor přečte první verš a účastníci se snaží zachytit jej každý pomocí své vybrané postavičky. Každý pohybuje jen svou postavičkou. Během této fáze práce se nemluví. Až všichni vytvoří požadovaný postoj, čte se další verš. Pokračuje se verš po verši. Vždy je přečten a následně zachycen v pohybu či změněném postoji postaviček. Po zinscenování poslední scény je celý text ještě jednou moderátorem přečten. Závěrečná scéna zůstává na svém místě a ostatní ji mohou v tichu sledovat. Každý si vezme svou postavičku do ruky a pohodlně se usadí do kruhu židlí. Až nyní přijdou na řadu slova. Reflexe: Proč jsem si vybral právě tuto postavu z textu? Jak jsem se cítil během scénického ztvárňování? Jak se mně podařilo ztotožnit s vybranou postavou? Čím mě text nově oslovil? Každý se rozloučí s vybranou postavičkou a vrátí ji zpět na její původní místo mimo scénu Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s

94 94 Klady: Naprostá svoboda ve výběru role, některé postavy se mohou opakovat. Výběr podle momentální životní situace a nálady. Nevýhody: Nejdůležitější postavy se v příběhu často neobsadí (Ježíš, hlavní protagonista) Průběžná inscenace herec - divák Moderátor může již předem připravit scénu (bez postaviček), se kterou se bude následně dále pracovat. Společně vyhledáme v celém textu vystupující postavy a napíšeme je na papír. Obsadíme jednotlivé role každá role musí být obsazena právě jednou. Není možné některou roli vynechat (důležitou roli). Každý, kdo si vybral určitou roli, vybere si k ní i odpovídající postavičku. Moderátor přečte první verš a účastníci se snaží zachytit jej pomocí postaviček. Nyní hrají jen ti, kdo mají přidělené role. Ostatní děj pozorují. Scéna zachycující první verš se mění tak dlouho, až všichni předají své postavičce odpovídající postoj. Úloha moderátora spočívá v čtení textu a v sledování tvorby jednotlivých scén. Během inscenace se nemluví, diváci neradí, jak by to mělo být správně. Pokračuje se verš po verši. Vždy je přečten a následně zachycen v pohybu či změněném postoji postaviček. Po zinscenování poslední scény je celý text ještě jednou moderátorem přečten. Závěrečná scéna zůstává ve středu kruhu.

95 95 Reflexe: Moderátor nechá promluvit obě strany herce i diváky. Jak na mě děj působil, když jsem byl v pozici diváka? Co mě oslovilo v pozici herce? Co jsem zažil, objevil? 158 Klady: Text je zachycen obraz za obrazem, scéna za scénou, což umožňuje pozorné sledování změn. Účastníci si mohou vybrat mezi aktivní či pasivní účastí. Pasivní diváci mohou pozorně sledovat jednotlivé změny scén, aniž by museli přemýšlet, jak postavit svou postavičku. Nevýhody: U textů, kde vystupují např. jen 2 postavy, může dojít k nezájmu diváků, kteří jen sledují a nemají prostor, aby se sami mohli zapojit Postavička jako symbol účastníka Tato metoda předpokládá předcházející podrobnou práci s textem (viz. Práce s textem). Moderátor s několika účastníky připraví scénu (bez postaviček) předem. Společně vyhledáme v celém textu vystupující postavy a dvě až tři nejdůležitější napíšeme na kruhy z papíru (průměr kolem 5 cm). Neděláme jich víc, i když v příběhu vystupuje více postav. Pokusíme se jeden okamžik z textu znázornit pomocí kruhů ve scéně. 2-3 kruhy se jmény hlavních postav umístíme do připravené scény. Zde si všímáme hlavně vzdálenosti mezi sebou, které mohou vypovídat o vzájemných vztazích. Účastníci tak dlouho mění polohu kruhů, až jsou všichni spokojeni. Nyní se každý zamyslí nad tím, která postava je mu z příběhu nejbližší, která odpovídá jeho současné životní situaci, na jejímž místě by rád byl, nebo poblíž které by se nejraději viděl. Může 158 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s

96 96 vybírat ze všech postav, které v textu vystupují, příp. i z těch, které se předpokládají. Poté, co si vybere některou z vystupujících postav, najde k ní i odpovídající biblickou postavičku. Vybranou postavičku ustaví do postoje, který vypovídá o jejích pocitech, názorech, případně vztahu k jiným postavám. Může být v pohybu, sedět, stát, ležet, důležitá jsou gesta, neverbální komunikace. Pak ji uloží na příslušné místo do scény. V této chvíli jsou pomůckou kruhy papíru se jmény nejdůležitějších postav. Chce-li někdo např. postavit svou postavičku blízko Ježíši, tak by nevěděl, kde se Ježíš v této scéně nachází. Nyní ji postaví do blízkosti kruhu se jménem Ježíš. Tato fáze práce probíhá v tichu, bez zbytečných slov a komentářů. 159 Jakmile všichni uloží prostřednictvím biblických postaviček sami sebe do scény, sednou si okolo ní a nejdříve ji v tichu pozorují. Moderátor může pustit tichou hudbu. Pak moderátor vyzve ke sdílení. Kdo chce, může ostatním sdělit, kterou postavu si vybral, která je mu blízká, kde by v příběhu viděl sám sebe, proč zaujímá právě tento postoj. Moderátor může položit několik doplňujících otázek. Účastník má volnost v tom, kolik toho chce říct. Buď může říct jen koho si vybral, nebo i uvést své důvody, příp. odpovídat na otázky moderátora. Sdílení může být zakončeno chvílí ticha či modlitbou. Reflexe: Čím mě tato práce oslovila? Bylo pro mě náročné postavit sám sebe do scény? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu? Klady: Umožňuje jasně formulovat, kde se nacházím já osobně v této situaci. 159 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 56.

97 97 Nevýhody: Předpokládá skupinu, která se navzájem zná, u mládeže většinou nejdou rozhovory moc do hloubky Proměna v dnešní scénu Po podrobné práci s textem hledají účastníci ve svých vzpomínkách, v okolí podobnou scénu dneška. Připomíná mně tento příběh nějakou mou zkušenost? Účastníci mohou navrhnout, co je napadá, jaké propojení s dneškem. Z několika návrhů pak vyberou jeden, který oslovuje většinu účastníků a pokusí se tuto situaci zachytit pomocí biblických postaviček. Je také možné skupinu rozdělit na dvě podskupiny jedna zachytí biblickou scénu a druhá dnešní. Někteří moderátoři mají i postavičky v současném oblečení (v riflích, svetru, košili). Pro tuto práci se pak hodí i tyto moderní postavičky. Ten, jehož příběh je vybrán, znovu podrobně vypráví svou zkušenost a účastníci mají možnost se ptát na detaily, které jsou důležité pro scénické zachycení. Skupina připraví scénu, ve které se vše bude odehrávat a vybere postavičky, které budou zastupovat současné jednající postavy. Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může jejich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj, v jaké jsou vzdálenosti od sebe, moderátor do diskuse zasahuje v okamžiku, kdy je to nutné. Sám nevnucuje své představy, ale může nabídnout několik impulzů či návrhů. Může se dále pokračovat metodou popsanou v kapitole Bibliodramatické přístupy nebo přímo reflexí. Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak se mně propojil tehdejší text s dnešní událostí? Jak na mě nově text zapůsobil díky scéně zachycující situaci každodenního života? Mám nějaký nový poznatek? Jak se mně pracovalo ve skupině?

98 98 Klady: Propojení biblického textu se současností. Biblické obsahy jsou často drženy vzdálené od reality. Tímto přiblížením vznikají často překvapivě nové otázky, text najednou promlouvá ze zcela nové perspektivy. 160 Nevýhody: Na některé texty se těžko hledá paralelní současná situace Dokončení příběhu Některá biblická vyprávění mají otevřený konec. Jsou zakončeny buď otázkou (jako např. kniha Jonáš), nebo končí jakoby uprostřed situace a nedotahují do konce jednotlivé detaily (např. v podobenství o milosrdném otci se nedozvíme, zda-li přišel ještě starší bratr na hostinu či nikoliv). Po podrobné práci s textem účastníci přemýšlejí, proč text dál nepokračuje, proč není dokončen? Své poznatky říkají nahlas a diskutují o nich. Cílem není zjistit, proč tomu tak bylo, ale jen si nastínit možné důvody. Dále se pokračuje v různých návrzích na dokončení příběhu. Během diskuse se účastníci shodnou na určitém návrhu, který se pokusí zachytit scénou z postaviček. 161 Skupina připraví podklad pro scénu, ve které se vše bude odehrávat a vybere postavičky, které budou zastupovat jednající postavy. Je také možné změnit scénu, kterou měl moderátor připravenou na úvod a postavičky z ní použít k vytvoření nového závěru. Účastníci postaví vybrané postavičky do scény a snaží se jim dát odpovídající postoje a gesta. Moderátor sleduje dynamiku skupiny. Zasahuje v okamžiku, kdy skupina odbočuje od tématu, nebo dojde-li ke sporu. 160 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 56.

99 99 Může následovat další práce popsaná v kapitole Bibliodramatické přístupy nebo reflexe Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak na mě působí text nyní, když je dokončený? Podařilo se mně odpovědět na otázku, proč má otevřený konec? Co mně pomohlo k lepšímu porozumění textu? Klady: Odpověď na touhu po dokončení příběhu. Nutí člověka k aktivnímu zaujímání postoje a zapojení se do děje. 162 Nevýhody: Vybraný závěr není jediný možný, někdo to může vnímat jako zasahování do biblického textu, jeho dopisování, které člověku nepřísluší Bibliodramatické přístupy Bibliodramatické přístupy 163 jsou takové přístupy k biblickému textu, které spojují scénické znázornění postavičkami s vlastním prožíváním. Ztotožněním se s vystupujícími biblickými postavami pomocí biblických postaviček se může objasnit mnoho z našeho vlastního prožívání. Pro mnoho lidí je to dobrá cesta, jak se intenzivně vcítit do vztahů v biblických textech a současně si je promítnout na svou vlastní situaci. 164 Bibliodrama částečně vychází z psychodramatu, které objevil a praktikoval L. Moreno. Psychodrama je formou skupinové psychoterapie, kdy jde nejprve o nezávazné sebepřemístění do role hrané postavy. Člověku, který spolu se skupinou dramaticky přehrává určitou situaci, je nejprve dán volný prostor, ve kterém se může projevit. V průběhu hry se zpravidla ukáže, že zprvu cizí role se nevědomě naplňuje vlastními zkušenostmi a pocity. Člověk 162 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Více: OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s ; HECHT, A., Bibliodrama und Exegese, s. 6-10; CHALUPA, P., Četba Písma svatého v procesu formace, s ; TEICHERT, W., Wenn die Zwischen raume tanzen; ANDRIESSEN, H. DERKSEN, N., Lebendige Graubensvermittlung im Bibliodrama; WARNS, E. N., Bibliodrama als Prozess. Další odkazy na literaturu: //cache/c3e82e5eee/#h6 - [cit ]. 164 Srov. TEICHERT, W., Wenn die Zwischen raume tanzen, s. 40.

100 100 si při hře může uvědomit své vnitřní, hluboko usazené konflikty, proto je třeba odborně vyškoleného vedoucího, nejlépe psychoterapeuta, který s otevřenými pocity dokáže vhodně zacházet. 165 Bibliodrama při hře a následné práci vychází z některého z biblických textů. Různých forem bibliodramatu je nepřeberné množství. V této práci se však nejvíce budu zajímat o metodu, která se často nazývá bibliodrama s postavičkami. Přebírá mnoho z bibliodramatu, člověk však nehraje roli sám, ale prostřednictvím biblické postavičky. Ta umožňuje i nesmělým lidem se vyjádřit a promluvit. Výhodou je také velikost postaviček. Scénu a vztahy v ní znázorněné mohu bez problémů vidět z výšky, z boku, v detailu. Klasické bibliodrama to neumožňuje. Pomocí biblických postaviček vyjádřím určitý vztah, vnitřní prožívání, apod. Scéna zůstane statická a mohu si ji pozorně prohlédnout. Při práci s vlastním tělem je celý děj více v pohybu. 166 Při poslechu zajímavého příběhu je do něj člověk vtažen. Může začít vidět sám sebe nově. Příběh odhaluje, kdo jsem já, co se v mé vlastní duši děje. Zprvu cizí příběh se může stát mým příběhem. Často se stává, že člověk nevědomě začne spojovat děj anonymního příběhu se svým životem, se svými zkušenostmi. Děj se pak může protahovat a dotvářet do dalších souvislostí. Člověk se pak na zprvu neosobní příběh začne dívat v jiném světle, začne mu nově, jinak rozumět, příběh se tak stává jeho příběhem, Boží slovo se dostává ke konkrétním naslouchajícím uším. 167 Dvě nejčastěji používané metody bibliodramatického přístupu jsou identifikace a aktualizace. Obě metody umožňují ztotožnění s vybranou biblickou postavou. Člověk mluví za ni, s ní, a tak jí umožňuje ožít. Tyto metody umožňují intenzivní 165 Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s Srov. GRÜN, A., Hlubinně psychologický výklad Písma, s

101 101 ponoření s prožívanými vlastními životními osudy do osudů a dějů v Bibli. Může tak vzniknout velmi oslovující intenzivní dialog. Text mnoho věcí neuvádí, nezmiňuje, tiše přechází. Pomocí těchto metod můžeme poodhalit něco z předpokládaného vnitřního hnutí jednajících postav. Tak se životní osudy tehdy mohou úzce propojit z životními osudy dnes. Nesmíme zapomenout na možná nebezpečí. Vlastní projekce mohou význam textu posunout zcela jiným směrem, než byla původní výpověď. Moje vlastní pojetí určité biblické postavy nemusí být jediné možné. Tato práce předpokládá podrobnou práci s biblickým textem a již postavenou scénu. Vázanost na text není pro bibliodrama jen omezením, ale i jeho silnou stránkou. Skupina, která spoléhá na tento text, není ponechána sama sobě ani odkázána pouze na nápady vedoucího skupiny. V textech se setkává se silnými partnery rozhovoru, kteří zaručují, že na konci vyjde najevo více, než mohli na začátku vědět všichni dohromady. 168 V Bibli najdeme velké množství příběhů, které jsou v podstatě velmi hutně formulovanými dramaty se stručnými scénografickými údaji. Jednou z hlavních zásad bibliodramatické práce je svoboda v zapojení každého z účastníků. Moderátor má za úkol povzbudit nesmělé členy, ale nikoho do činnosti nenutit. 169 Při bibliodramatu s postavičkami a po něm následuje rozhovor moderátora se členy skupiny. Forma, kterou pracuje bibliodrama, není jedinou, spásonosnou cestou, ale metodicky zintenzívněnou prací, která napomáhá k ještě lepšímu porozumění biblickým textům. 170 Během bibliodramatu s postavičkami může dojít u některého z účastníků k vyplavení emocí, k pláči. Ten je doprovodným znakem různých emocí (smutek, lítost, dojetí, štěstí). Může být 168 BALDERMANN, I., Úvod do biblické didaktiky, s Srov. CAMPBELLOVA, J., Techniky arteterapie, s Srov. BALDERMANN, I., Úvod do biblické didaktiky, s ; LIEBMANN, M., Skupinová arteterapie, s

102 102 katalyzátorem, který uvolňuje napětí. Je třeba nechat pláči prostor, (tzn., aby moderátor falešným utěšováním nebránil plakat). Je-li moderátor vyškolený v psychoterapii, může pomáhat pojmenovat aspekty zážitku vyvolávajícího pláč. Moderátor citlivě, ale věcně verbalizuje pocitové a významové aspekty prožívání. Pláč a situace či zážitek, které ho vyvolaly, tak mohou být kognitivně zpracovány a zařazeny do smysluplného sebeporozumění Identifikace Tato metoda předpokládá předcházející práci s textem (viz. Práce s textem) a postavenou scénu, kterou mohu tímto způsobem rozvíjet (viz. navázat na kapitolu Klíčová scéna nebo Několik scén postupně za sebou ). Účastníci sedí kolem společně vytvořené scény v jednom kruhu. Moderátor jim představí další postup. Identifikace je hlubším přijetím role, kdy přijímáme nejen vnější znaky biblické postavičky, která zastupuje jednající biblickou postavu, ale i její pocity a hodnoty. 172 Kdo bude chtít, vezme si ze scény některou z biblických postaviček a promluví jejím jménem. Může vyjádřit to, co by biblická postava asi řekla: Já, jako Petr, bych chtěl říct Můj apoštol Petr říká / ptá se / nerozumí: Může také vyjádřit něco z toho, co si myslí, co jí běží hlavou: Já, jako Abigail, si myslím Moje Abigail by asi nahlas neřekla, ale myslí si apod. Jakmile domluví, vrátí postavičku zpátky do scény. 173 Někdo jiný může na předcházející výpověď reagovat, odpovědět na otázku, nebo začít úplně z jiného konce. Může si vzít jinou postavičku nebo tu stejnou a např. říct: Moje Abigail by ale řekla Může se jednat o dvě zcela rozdílné výpovědi, pojetí. 171 Srov. TIMULÁK, L., Základy vedení psychoterapeutického rozhovoru, s Srov. VALENTA, M., Dramaterapie, s Srov. BEK, B., LINK, P., Glauben erfahren und ausdrücken, s

103 103 Zde se nehodnotí, co je správně a co ne. Moderátor jen sleduje, aby nebylo prosazováno pojetí jednoho z účastníků a ostatní bráno jako chybné. Platí zásada, že se nehodnotí, všechno je dobře. Komentáře či nesouhlas mají své místo až v následující reflexi. Tato práce pokračuje tak dlouho, dokud se budou účastníci zapojovat a chtít se vyjádřit, nebo pokud dovolí časový harmonogram. Moderátor pak tuto část zakončí a následuje další, v této práci velmi důležitý bod reflexe. Reflexe: Jak se mně dařilo ztotožnit se s určitou biblickou postavou? Čím byla pro mě tato práce obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu? Klady: Umožňuje pochopení postavy a jejího jednání zevnitř. Některá z výpovědí mně může otevřít zcela nový pohled na situaci. Mohu dojít k poznání, že osudy, problémy a radosti lidí tehdy, jsou velmi podobné těm mým a vzít si z nich příklad, ponaučení. Nevýhody: Někteří účastníci mají tendenci brát své vlastní představy jako jediné správné a tím umlčet všechny ostatní. Pokud se účastníci dobře zapojí, je tato práce velmi náročná na čas Vnitřní monolog Po práci s textem a společném postavení scény (viz navázat na kapitolu Klíčová scéna ) se účastníci posadí okolo scény do kruhu. Moderátor jim představí další postup. Kdo bude chtít, vezme si ze scény některou z biblických postaviček, nechá si ji v dlani a vede nahlas vnitřní monolog: Já, jako Petr, si myslím na jedné straně rozumím, ale na druhé straně vůbec nechápu Pokud však udělám co si o mně pomyslí Jakmile domluví, rozloučí se s postavičkou a vrátí ji

104 104 zpátky do scény. Ostatní tomuto monologu naslouchají. Nijak ho nekomentují. Mluví jen ten, kdo má postavičku v ruce. 174 Někdo jiný si může vzít stejnou nebo jinou postavičku a pokračovat podobně jako jeho předchůdce. Monolog může být různě dlouhý pár sekund až jedna či dvě minuty. Moderátor dává impulzy, povzbuzuje účastníky, aby se nebáli a zapojili. I zde platí, že nehodnotíme, co a jak bylo řečeno. Komentáře či nesouhlas mají své místo až v závěrečné reflexi. Tato práce pokračuje tak dlouho, dokud se budou účastníci zapojovat a dokud nebudeme omezeni časem. Moderátor musí počítat s dostatkem času na reflexi, která je při bibliodramatické práci velmi důležitá. Reflexe: Jak se mně dařilo ztotožnit se s určitou biblickou postavou? Co jsem si uvědomil při vlastním monologu? Co mě zaujalo na monologu někoho jiného? Čím byla pro mě tato práce obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu? Klady: Umožňuje pochopení postavy a jejího jednání zevnitř. Pomocí vnitřního monologu si mohu uvědomit možné příčiny a důsledky jednání některé z biblických postav, ale i své vlastní. Některá z výpovědí mně může otevřít zcela nový pohled na situaci. Vnitřní dialog odhaluje problémy, způsobuje, že si mohu vnější děj vnitřně představit a sledovat ho - a vede tak dál. Nevýhody: Někteří účastníci mají tendenci brát své vlastní představy jako jediné správné a tím umlčet všechny ostatní. Může se stát, že někdo bude chtít vést monolog půl hodiny. Moderátor musí v tomto případě šetrně zasáhnout. Pokud se účastníci dobře zapojí, je tato práce velmi náročná na čas. 174 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s

105 Rozhovor s postavou - tehdy Po práci s textem a společném postavení scény (viz navázat na kapitolu Klíčová scéna nebo Několik scén postupně za sebou nebo Několik scén vedle sebe ) se účastníci posadí okolo scény do kruhu. Moderátor jim představí další postup. Účastníci zůstávají dál sami sebou, lidmi 21. století. Jen jeden z nich se vrátí do doby, o které vypráví text, vezme si do ruky některou z vystupujících postav. Nejdříve ji představí a řekne o ní, co sám chce: Já jsem Petr, jmenoval jsem se Šimon, ale Ježíš mně dal jméno Petr. Doma mám ženu a tchýni Jakmile domluví, mohou se ho ostatní ptát. Účastníci se ptají z pozice současného člověka, člověk mající postavičku v ruce, odpovídá jejím jménem. Účastníci se např. ptají: Petře, co si myslíš o Ježíšovi, je skutečně Mesiášem? Jaký máš k němu vztah? Co si myslíš o Ježíšově jednání? Ten, kdo má v ruce postavičku, má právo na jakoukoliv otázku odmítnout odpovědět a kdykoliv vrátit svou postavičku zpět do scény. Pokud jsou dotazy zaměřené na nepodstatné detaily, nebo se začínají ubírat zcela jiným směrem, může moderátor svým dotazem vrátit diskuzi zpět k tématu či ji opatrně ukončit. Moderátor vždy na závěr poděkuje tomu, kdo odpovídal. Ten se rozloučí se svojí postavičkou a vrátí ji zpět do scény. 175 Další si vybere jinou z vystupujících postav. Opět se nejdřív představí a pak dá prostor dotazům. Pokračujeme tak dlouho, dokud jsou ještě nepředstavené postavičky, účastníci se chtějí zapojovat a dovolí nám to časové možnosti. Následuje velmi důležitý bod reflexe. Reflexe: Jak se mně dařilo ztotožnit se s určitou biblickou postavou? Jak bylo pro mě náročné vystavit se palbě otázek? Která otázka či odpověď mě nejvíc oslovila? Čím byla pro mě tato práce 175 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 55.

106 106 obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu? Klady: Často dochází k hlubokému rozhovoru, ve kterém se setkává současné vidění světa s tím tehdejším. Často jsou odkryty poznatky a zkušenosti mnoha zúčastněných. Může dojít k prohloubení porozumění některým teologickým tématům a skutečnostem. Nevýhody: Některé otázky mohou zabíhat do nepodstatných detailů, úlohou moderátora je vracet diskuzi zpět k tématu. Často mluví jen vedlejší postavy, většinou se lidé bojí vzít si do ruky např. Ježíše a mluvit jeho jménem. Některé dotazy jsou odborně teologické a lidé na ně nemusí umět odpovědět, či odpoví dle svého chápání, které nemusí být teologicky zcela korektní. Časově náročná práce, kterou nelze náhle přerušit a ukončit Rozhovor s postavou dnes Práce s textem a připravená scéna jako v předcházejícím případě (viz navázat na kapitolu Klíčová scéna nebo Několik scén postupně za sebou nebo Dvě protikladné scény ). Účastníci sedí okolo scény v kruhu. Moderátor je uvede do další práce. Všichni účastníci zůstávají dál sami sebou, lidmi 21. století. Jako by se tento příběh odehrál včera, dnes. Jen jeden z nich si vezme do ruky některou z vystupujících postav. Nejdříve ji představí a řekne o ní, co sám chce: Já jsem samařská žena u studny, žiji trošku jinak, než všichni okolo... Jakmile domluví, mohou se ho ostatní ptát. Účastníci se ptají z pozice současného člověka, člověk mající postavičku v ruce odpovídá tak, jak by jednal dnes, s poznáním, které má, se svými zkušenostmi, se současnými dorozumívacími prostředky. Účastníci se např. ptají: Jsi spokojená s tím, jak žiješ? Už ti to někdo vytýkal? Nebojíš se,

107 107 že tě Ježíš odsoudí? Ten, kdo má v ruce postavičku, má právo na jakoukoliv otázku odmítnout odpovědět a kdykoliv vrátit svou postavičku zpět do scény. Moderátor celou akci sleduje a je-li třeba, tak do ní zasahuje. Na závěr vždy poděkuje tomu, kdo odpovídal. Ten vrátí postavičku zpět do scény. 176 Při rozhovoru může dojít k odkrytí bolavých míst, někdy se může některý z účastníků i rozplakat. Moderátor by měl velmi citlivě reagovat; viz bod terapeutická praxe. Další si vybere jinou z vystupujících postav. Opět se nejdřív představí a pak dá prostor dotazům. Po vyčerpání všech možností moderátor tuto část zakončí a následuje reflexe. Reflexe: Jak se mně dařilo ztotožnit se s určitou biblickou postavou? Jak bylo pro mě náročné vystavit se palbě otázek? Jaké vnímám rozdíly mezi jednáním tehdy a dnes? Která otázka či odpověď mě nejvíc oslovila? Čím byla pro mě tato práce obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu? Klady: Dochází k hlubokému rozhovoru, ve kterém se setkává současné vidění světa s tím tehdejším. Často jsou odkryty poznatky a zkušenosti mnoha zúčastněných. Může dojít k prohloubení porozumění některým teologickým tématům a skutečnostem. Výborná metoda pro skupinu dospělých, která se dobře zná a navzájem se dokáže podržet. Při dostatečném časovém prostoru ji lze použít jako druhou fázi předcházející metody. Nevýhody: Některé otázky mohou zabíhat do nepodstatných detailů, úlohou moderátora je vracet diskusi zpět k tématu. Také někteří mají tendenci diskusi zesměšňovat či mít příliš dotěrné dotazy. Některé dotazy jsou odborně teologické a lidé na ně nemusí umět odpovědět, či odpoví dle svého chápání, které nemusí 176 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s

108 108 být teologicky zcela korektní. Moderátor by se k tomu měl vrátit při reflexi. Časově náročná práce, kterou nelze náhle přerušit a ukončit. Nepříliš vhodné pro mládež Svíce jako symbol účastníka Jako příprava poslouží postavená scéna podle některé z přecházejících kapitol. Účastníci sedí okolo společně vytvořené scény v jednom kruhu. Moderátor připraví do kruhu okolo postaviček malé čajové svíce a pak představí další postup. Do tiché instrumentální hudby každý přemýšlí, která z postav je mu nejbližší, na kterém místě v příběhu by nyní stál on sám, nebo na kterém místě by rád byl. Pak si postupně každý vezme jednu svíčku, zapálí ji (např. od paškálu, nebo od svíce, která byla ve středu během práce s textem) a položí do blízkosti vybrané biblické postavičky. Během toho či po návratu na své místo může sdělit ostatním, proč se staví právě do této pozice, k této postavě. Účastníci mají naprostou svobodu, takže mohou svíci jen v tichu položit a nijak nekomentovat. Se svící manipuluje vždy jen jeden člověk. Další může pokračovat, až se předcházející vrátí na své místo. Během této práce ostatní nic nekomentují. Promluvit může jen ten, kdo má svíci v ruce. Postupně každý uloží zástupně sebe samého do scény. Moderátor pak ještě ztiší hudbu nebo ji zcela vypne. Většinou je atmosféra připravená k modlitbě či meditaci. Reflexe: Čím byla pro mě tato práce obohacením? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu? Bylo pro mě náročné postavit sám sebe do scény? Jak na mě scéna působí nyní? Je nějaké místo, kde je hodně svící? Proč?

109 109 Klady: Umožňuje jasně formulovat, kde se nacházím já osobně v této situaci? Nenáročné na čas. Nevýhody: Nevýhody jen technické vylití vosku do koberce a na látky. 8. Průběh kurzu Kurzy vždy bývají minimálně dva a půl dne, tedy obvykle víkend. Tato doba umožňuje nejen zhotovení asi dvou biblických postaviček, ale i poznání metody práce s postavičkami. Výroba postaviček je vždy pevně spojená s metodikou práce s postavičkami a s biblickou prací. Během kurzu si člověk nejen vyrobí biblické postavičky a naučí se s nimi pracovat, ale také prožije biblickou práci s jedním konkrétním úryvkem. Kurzu se účastní lidí, podle toho, kolik si zadá vedoucí kurzu. 177 Kurzy mohou probíhat v exercičních domech, vzdělávacích střediscích, centrech mládeže, na farách i jinde, kde je k dispozici velká, dobře osvětlená místnost vybavená stoly a židlemi a menší místnost s kobercem na praktickou práci s Biblí Návrh víkendového programu Pátek h zahájení kurzu představení se pomocí postavičky h pracovní blok I: příprava hlavičky ořez, čištění, tvorba obličeje, omotávání končetin 22h večerní meditace nad scénou (tématicky spojené s biblickou prací ze soboty) Sobota 8h ranní meditace nad scénou 177 Srov. - [cit ]. 178 Srov. - [cit ]; též: de/herstellung.html - [cit ].

110 110 8,30-12 h biblická práce s postavičkami + mše svatá (možnost) h pracovní blok II: tvorba trupu, potahování kůží, šití spodních a vrchních šatů, h metodika práce s biblickými postavičkami h pracovní blok III: dokončování šatů, šití vlasů, zapletení vlasů u ženy, tvorba pokrývky hlavy, příp. výroba miminka 22 h večerní modlitba Neděle 8h modlitba např. Zachariášovo kantikum 9-11 h pracovní blok IV: šití bot, tašek, vaků na vodu; tvorba rekvizit ovečky, osel, velbloud h mše svatá 13 h zakončení kurzu 8.2. Výroba postaviček Nebudu podrobně popisovat technický postup výroby jedné biblické postavičky, jen stručně vysvětlím smysl některých částí postupu. 179 Každý, kdo si chce vytvořit vlastní biblickou postavičku, dostane do ruky jeden pár olověných bot, hranol styropuru a kostru z drátu a provazu, která tvoří ruce, nohy a tělo. Práce začíná u hlavy. Jakmile je ořezána do patřičného tvaru, tvoří se obličej. Ten se dělá ze směsi jemných dřevěných pilin a přírodní klovatiny (drcené rybí kosti). Touto hmotou se vytvaruje obličej (bez očí, nosu a úst), jen hladká plocha, která po uschnutí ztvrdne a nemohou se v ní při práci vytvořit rýhy jako ve styropuru Stručný postup v obrazech je v příloze na CD ROM s názvem Výroba postaviček. 180 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s

111 111 Jakmile je hlava dokončená a po několika hodinách i zaschlá, připevní se k postavičce olověné boty. Ty snižují těžiště těsně nad zem, takže postavička může zaujímat téměř jakoukoliv polohu a nepadá. Další důležitou částí je omotávání celé kostry pružným trikotem, který má za cíl zesílit ruce a nohy a hlavně zpevnit celou postavičku. Pak se přišívá bříško, které je vycpáno vatou nebo polyesterovým vláknem. Bříško je zde nejen z estetických důvodů, ale také jako další prvek, který udržuje stabilitu. Je-li dobře vycpáno, postavička velmi dobře drží v jakékoliv poloze. Následuje polepení hlavy, rukou a nohou počesaným silonem, který zastupuje lidskou kůži. Zde si člověk může vybrat z několika barev, světlejší pleť, tmavší nebo zcela hnědočernou. V této fázi už postavičce chybí jen oblečení. To předpokládá minimálně dvě vrstvy. Spodní prádlo a šaty. Spodní prádlo je čistě funkční záležitostí. Skryje nohy a ruce omotané pružným trikotem, čímž se zabrání jeho odmotávání při biblické práci nebo při práci s dětmi. Na spodní prádlo, které mají muži jiné než ženy, se oblékají šaty. Látka na šaty musí být z přírodního materiálu, jednobarevná či pruhovaná. Nedá se použít látka s květy nebo jiným potiskem, protože lidé takové materiály v biblické době nepoužívali a neuměli je vyrobit. Před použitím je třeba látku několikrát vyprat, nejlépe na 90, nebo alespoň 60 stupňů Celsia, aby se vypraly všechny impregnace a látka změkla. Z tohoto důvodu jsou ideální látky nastříhané z často používaného oblečení. Moderátorka při školení vedoucích doporučovala jako nejlepší materiál bavlněné a často prané pánské košile. Látka je většinou lehká, měkká a poddajná. Pevnější a silnější látky se mohou použít na plášť, který mívali muži přehozený přes vrchní šaty. Až je postavička celá oblečená, dostane vlasy. Jako vlasy se používají srsti různých zvířat, převážně ovcí. Vlasy se šijí nebo

112 112 lepí. V týlu zpevňují hlavu ze styropuru, takže je pak odolnější. Žena má vlasy vždy zapletené do copu a přes ně přehozený šátek. Muž může být bez pokrývky hlavy, ale často také nosí šátek či turban. I pokrývku hlavy je třeba před použitím pořádně vyprat a dostat z ní všechny impregnace. Pak se teprve barví. Ženy i muži mohou mít pokrývku tvořenou ze dvou různě barevných šátků. Obr. 11: Postupné tvoření dospělé postavičky a miminka Výroba a získávání rekvizit Rekvizity jsou nedílnou součástí biblických postaviček. Již jsem se zmiňovala o tom, jaké existují rekvizity. Některé rekvizity se dají koupit. Například umělá palma, ke které je dobré udělat olověný či kamenný podstavec, aby dobře držela stabilitu. Živá rostlina pro tento účel není vhodná, protože velmi trpí při transportu. Kromě palmičky, kterou je třeba koupit, si šikovná moderátorka může vyrobit strom z vrby kroucené (Salix tortuosa) nebo z jiných větví. Je možné koupit nejrůznější nádoby džbány, mísy, misky, kalichy, vědra na vodu atd. V některých obchodech najdeme i miniaturní proutěné koše, kovové svícny, královskou korunu či různé šperky. V prodejnách hraček se dají koupit i různá zvířata, jen je třeba dbát na to, aby odpovídala velikostí postavičce a byla potažena srstí. Snad nejdůležitější rekvizitou jsou látky, které slouží jako podklad pro vytvářené scény. Většina moderátorů si je sama šije.

113 113 Velmi dobře vypadá také obarvená gáza, kterou lze koupit v obchodě se zdravotnickými potřebami. Pro vytvoření kopce se používají pytlíky vyplněné pískem nebo zrním, slunečnicovým semínkem apod. Většinu rekvizit je však nutné si vyrobit. Kašírovací technikou se dá udělat dům a loď. Základ z polystyrénu se obaluje novinami a lepidlem na tapety. Po zaschnutí se dům natře na bílo, či šedo-bílo a loď na různé odstíny hnědé, aby připomínala dřevěná prkna. 181 Na kurzech výroby rekvizit se většinou vyrábí kromě domu, příp. lodi hlavně zvířata - ovce, kozy, osel, vůl, kůň a velbloud. Ovce a kozy mají stejný základ tvořený drátem a pak se omotávají ovčím rounem, až získají požadovaný tvar. Na ostatní zvířata se používá hračka pro děti odpovídajících rozměrů, která se omotává vláknem či alpakou. Mezi rekvizity patří i kameny, které se dají nasbírat v okolí bydliště. Jako atrapa kamení mohou sloužit kousky smrkové kůry nabarvené na šedobílo. Jsou lehčí na přepravu a vypadají jako břidlice či vápenec. Dále se používají různé druhy samorostů, které se dají objevit v lese nebo také koupit v potřebách pro akvaristy. Velmi dobře vypadají i nařezané kousky starého kmenu vinné révy. Moderátorky používají na vysypání cesty drcený korek nebo i písek Metodika práce s postavičkami Ke kurzu výroby biblických postaviček automaticky patří také metodika práce s postavičkami. U začátečníků je třeba projít ji celou. U pokročilých se moderátor vždy zaměří na některou část a tu důkladně procvičuje (hlavně vyjadřování pocitů gesty a vzájemnou interakci dvou a více postaviček). 181 Přesný postup jsem zavěsila na internet na - [cit ].

114 114 Stručnou metodiku, která je v příloze, moderátor okopíruje účastníkům. Může jim také doporučit vhodnou literaturu, např. knihu od A. Hechtové, Tvořivá práce s biblickými postavičkami, kterou vydalo v roce 2006 České katolické biblické dílo. Vedoucí kurzu názorně ukazuje účastníkům pohybové možnosti postavičky. Od postojů vyjadřujících pohyb (sezení, stání, chůze, tanec) až po řeč těla, vyjadřování vnitřních pocitů a postojů (smutek, radost, modlitba, setkání, zlost). Účastníci se učí pracovat nejen s jednou postavičkou, ale také ve vztahu k jiným postavičkám. V biblických příbězích většinou vystupuje víc lidí než jeden, a tak se učí i interakci ve skupině. Účastníci si zkouší různé, často protichůdné situace. Např. setkání dvou osob, které se rády vidí, anebo i těch, které se setkávají jen z povinnosti. Je to poznat na jejich postoji, poloze hlavy, rukou, naklonění a natočení těla. Pro tuto práci je ideální, je-li k dispozici jiná místnost než ta, ve které se postavičky vytvářejí, nejlépe vybavená kobercem. V této místnosti se pak může pokračovat v práci s konkrétním biblickým úryvkem a biblickými postavičkami bez nutnosti pracovní místnost uklízet a vytvářet v ní nový prostor pro jiný druh práce Biblická práce Praktická ukázka práce s biblickým textem je vždy součástí kurzu výroby biblických postaviček. Biblický text vybírá moderátor podle liturgické doby (čtení z neděle) nebo podle tématu kurzu (kurz výroby betléma příběh o narození Ježíše Krista) nebo jeden ze vzorově připravených textů 182 z metodiky, 182 Je možné využít i dalších připravených textů: kategorie.aspx?kid=9 - [cit ]; WELLMANN, B. A KOL. AUT., Zwölfmal Bibel.; LAMBERTY- ZIELINSKI, H., LÜTJEN, P. A KOL. AUT., Lydia.; BAUER, D. A KOL. AUT., Abraham.; BAUER, D. A KOL. AUT., Zeiten Wende.; WELLMANN, B. A KOL. AUT., Zehn gebote.; ELTROP, B., HECHT, A., LAMBERTY- ZIELINSKI, H., THEUER, G., Frauen Streit.; Frauen Trauer.; Frauen Feiern Feste.

115 115 kterou mají účastníci k dispozici (A. Hechtová, Tvořivá práce s biblickými postavičkami). Podrobnější průběh jednotlivých částí praktické práce s Biblí je rozveden v deváté kapitole. Praktické ukázky vybraných biblických textů pro různé skupiny jsem uvedla v přílohách Vzdělávání vedoucích kurzů Vedoucím kurzů biblických postaviček se může stát jen ten, kdo prošel vzdělávacím školením v centu MATT ve Švýcarském Schwarzenbergu. 183 Tyto kurzy již mají tradici od roku Zde se vyučuje ve skupinkách po osmi účastnících. Bez tohoto školení není možné vést další kurzy. 184 Absolvovala jsem kurz pod vedením Doris Abegg, která tyto kurzy vedla přes 20 let. Školení je velmi precizně připravené a propracované je i další vzdělávání těchto vyškolených vedoucích. Postup výroby se neustále vylepšuje a člověk tak nezůstane při zastaralých metodách. Kurz je pořádán vždy pro 6-8 lidí, program je od 7.30 do každý den, kurz trvá týden. Den začíná ranní meditací nad připravenou scénou, četbou příslušného biblického úryvku a reakcemi účastníků (co mě oslovilo, zaujalo). Pak následuje vytváření biblických postaviček. V současnosti má v hodin teologickou přednášku k textu dne Ursula Port-Beeler. Celé odpoledne až do pozdního večera se pokračuje ve výrobě postaviček. Člověk si vyrobí postavičku v několika fázích postupu, malé dítě také v několika fázích a sadu hlav ze styropuru, na které je dobře vidět, jak se mají ořezat, aby postavička vypadala dobře. Jednu postavičku zcela dokončí. Na základním kurzu je to většinou Panna Maria. Na tomto základním kurzu se vždy probírají první dvě kapitoly Lukášova evangelia. Moderátorka má připravené čtyři 183 Srov. - [cit ]. 184 Srov. - [cit ].

116 116 úryvky a čtyři jim odpovídající scény. Zvěstování Marii, setkání Marie s Alžbětou, hledání místa v Betlémě, klanění pastýřů. Každý den pak jedna dvojice zkusí úryvek dne sama jinak zachytit pomocí postaviček. A ráno dalšího dne se nad scénou diskutuje. Co je dobře, kde je chyba, co je třeba upravit, aby postoj těla odpovídal výpovědi. Na vlastních chybách se člověk nejlíp učí. Podobné vzdělávání probíhá také pod vedením Doris Egli a v Německu v Bad Urach. 185 Největší tradici a nejpodrobněji propracované je pravděpodobně vzdělávání v centru Matt ve Schwarzenberku u Luzernu. V rámci dalšího vzdělávání vyškolených moderátorů se může rozšířit specializace moderátora na 50ti a 70ti centimetrové postavičky (u Doris Egli i na 140ti centimetrové). Skupiny bývají po účastnících. Předpokládají se znalosti z biblistiky a také znalosti v oblasti metodického postupu. Společně se pak procvičují gesta a správné držení těla Srov. - [cit ]. 186 Srov. - [cit ].

117 117 Závěr Práce nabízí kompetentní pohled na otázku biblických postaviček. Využila jsem při její tvorbě i svou desetiletou praxi v metodách praktické práce s Biblí. Přínos práce vidím v tom, že jako první se soustavněji věnuje historii a problémům kolem vzniku biblických postaviček. Snažila jsem se nastínit teologický základ práce s postavičkami a zařadit ji tak do širší souvislosti biblické exegeze. Věnuje se také praktickému využití v různých věkových a sociálních vrstvách. Nezapomíná na možnosti a omezení při práci s nimi. Důkladně jsem se také věnovala využití biblických postaviček při praktické práci s Biblí. Záměrně jsem jen stručně popsala výrobní postup, protože bez odborného vedení je znalost jednotlivých kroků nevyužitelná. Myslím si, že v budoucnosti by bylo možné podrobněji se zabývat biblickou teologií a zasazením této metody mezi přístupy k biblickému textu. I přes zmíněná omezení může být práce přínosná pro všechny, kdo se věnují pastoraci a s biblickými postavičkami pracují.

118 118 ANOTACE Příjmení a jméno autora: Mgr. Klašková Marie Instituce: Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta, katedra křesťanské výchovy Název práce: Biblické postavičky jejich vznik, výroba a využití při praktické práci s Biblí Počet stran: CD ROM Počet příloh: 7 Počet titulů použité literatury: 81 Počet internetových zdrojů: 41 Klíčová slova: biblické postavičky praktická práce s Biblí Bible vzdělávání biblická pastorace katecheze celostní přístupy Rigorózní práce se zabývá vznikem biblických postaviček a jejich šířením ze Švýcarska do dalších zemí včetně ČR. Dále se věnuje charakteristice biblických postaviček a možnostem vyjádření pohybu, pocitů a vztahů. Stěžení část práce spočívá ve využití postaviček v biblické pastoraci. V příloze jsou vzorově vypracovaná biblická setkání.

119 119 RESUMÉ KLAŠKOVÁ Marie : Biblické postavičky jejich vznik, výroba a využití při praktické práci s Biblí Rigorózní práce Rigorózní práce nabízí kompetentní ucelený pohled na otázku biblických postaviček. Její přínos spočívá v tom, že jako první v českém jazyce se soustavně věnuje problémům kolem vzniku biblických postaviček, jejich výrobě a šíření práce s nimi ve světě se zaměřením na Českou republiku. Vychází z teologických základů práce s postavičkami a řadí je tak do širší souvislosti biblické exegeze. Část práce je věnována charakteristice biblických postaviček a možnostem, jak vyjadřují pohyby, pocity a vztahy. Zaměřuje se také na praktické využití v různých věkových a sociálních vrstvách. Nezapomíná na možnosti a omezení při práci s nimi. Stěžejní část práce spočívá ve využití postaviček v biblické pastoraci. Tato část je postavena na modelu tří fází, který patří do skupiny celostních přístupů k Písmu svatému. V příloze jsou vzorově vypracovaná biblická setkání s využitím biblických postaviček. Práce může být přínosem pro všechny, kdo pracují s Biblí v pastoraci, tedy pro kněze, jáhny, katechety a katechetky, animátory, terapeuty. Může být obohacením také pro všechny, kdo hledají kreativní přístupy k Bibli.

120 120 RESUMÉ KLAŠKOVÁ Marie: Biblical Figures their origin, creation and application in the practical work with the Bible The thesis provides a competent and complex view of the issue of biblical figures. The contribution of this work lies in the fact that as a first thesis written in the Czech language it systematically deals with questions on the origin of the biblical figures as well as with their spread around the world with a focus on the Czech Republic. The thesis is based on theological foundations of working with the figures thus making them part of a broader context of biblical interpretation. One part of the thesis discusses the characteristics of biblical figures and possibilities how the figures express movement, emotions and relationships. This part also focuses on practical use with people of various age and social levels mentioning both the opportunities and limits of working with the biblical figures. The central part of the thesis deals with the use of the biblical figures in biblical pastoral work. This part is based on a three steps model which belongs to a group of holistic approaches to the Bible. In the appendices section there are concrete examples of working with the Bible with the application of the biblical figures. This thesis can be conductive to those who work with the Bible in pastoral work, i.e. priests, deacons, catechists, animators, therapists. It can be an inspiration for all who look for creative approaches to the Bible.

121 121 Bibliografie Literatura k biblickým postavičkám ABEGG-SCHAFER, D. Auferstehung Nicht ohne Leiden und Tod. Schwarzenberg: Matt, ABEGG-SCHAFER, D. Dank an Frau Ursula Port Beeler und Herr Josef Beeler. In: VKBFS Werkjournal, 12/2006, Schwarzenberg: Matt, ABEGG-SCHÄFER, D. Grusswort zur Gründungsversammlung Kursleiterinnen Biblische Figuren Schwarzenberg VKBFS. In: VKBFS Werkjournal, 1/2000, Schwarzenberg: Matt, ABEGG-SCHÄFER, D. Nomadenzeltkurs. In: VKBFS Werkjournal, 11/2005, Schwarzenberg: Matt, ALBIN, V. Zum 80. Geburtstag von Schwester Anita Derungs OP. In: Gloria, 2/2001, Lausanne: Schweizerische Vereinigung der Krippenfreunde, ALSENZ, C.; ALSENZ, S. Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren. Wuppertal: R. Brockhaus, ANTWEILER, D.; GRILLMAIER, G. Auf Lebensspuren mit Figuren. München: Deutscher Katechetenverein, BEK, B.; LINK, P. Glauben Erfahren und Ausdrücken: Ein Werkbuch zur Arbeit mit Biblischen Erzählfiguren. München: Don Bosco, BISCHOFBERGER, P. Das Vater Unser für die Kursarbeit nach Weihnachten. In: VKBFS Werkjournal, 10/2005, Schwarzzenberg: Matt, BREM G.; HEIN, L. Glauben ins Spiel bringen. Werkstattbuch Erzählfiguren. Düsseldorf: Schwabenverlag, 2003.

122 122 DALFERTH, W. Und er Rührte sie an Mit biblischen Erzählfiguren glauben gestalten, erfahren, feiern. Stuttgart: Junge Gemeinde, GASSER, E. Bündner Krippenfiguren. In: Gloria, 2/2001, Lausanne: Schweizerische Vereinigung der Krippenfreunde, GLAUS, P. Produktion Biblische Figuren Schwarzenberg im AWB Horw, ein Unternehmen der Stiftung Brändi. In: VKBFS Werkjournal, 2/2001, Schwarzenberg: Matt, HECHT, A. Kreatives Arbeiten mit biblischen Figuren. Methoden, Übungen und Bibelarbeiten. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 1998, Později přeloženo: HECHTOVÁ, A. Tvořivá práce s biblickými postavičkami. Dolany: České katolické biblické dílo, KNOCH, W.; MARTY, I., Als ob du selbst dabei wärest, biblische Geschichten zum Miterleben. Reutlingen: Stift Urach, KOPP, A. Martha, Eine Frau mit Profil. Herrenberg: Selbstverlag, MEISINGER, G. Biblische Figuren - mit Figuren das Evangelium erzählen. In: Unsere Kinder, 3/2004, Linz: Caritas Österreich, MÜLLER, R. M.; BROMMENSCHENKEL, M. Adam, Wo bist du? + CD ROM. Mainz: Matthias-Grünewald-Verlag, RAESS, P. Auszug aus dem Protokol der ausserordentlichen Generalversammlung vom 29. Apríl In: VKBFS Werkjournal 12/2006, Schwarzenberg: Matt, ROSIO, M. Josy Brunner zum Gedenken. Pionierin in geistiger Bildungsarbeit. In: VKBFS Werkjournal, 8/2004, Schwarzenberg: Matt, DERUNGS, A. Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne v zaznamenaný na diktafon, přepsaný a přeložený.

123 123 Bible a praktická práce s Biblí Bible Český ekumenický překlad. Praha: ČBS, BEDŘICH, S.; SVOBODA, P. Česká synopse evangelií. Olomouc: MCM, ANDRIESSEN, H.; DERKSEN, N. Lebendige Graubensvermittlung im Bibliodrama. Mainz: Matthias-Grünewald-Verlag, BALDERMANN, I. Úvod do biblické didaktiky. Jihlava: Mlýn, BAUER, D. A KOL. AUT., Abraham. Ein biblisches Lese- und Arbeitsheft. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, BAUER, D. A KOL. AUT., Zeiten Wende. Lese- und Arbeitsbuch zu Deuterojesaja. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, BAUER, D.; MEISSNER, A.; MOOS, B.; PORSCH, F.; WIELAND, W. Grundkurs Bibel Altes Testament. 10 Dílů, Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, BAUER, D.; HECHT, A.; MOOS, B.; PORSCH, F.; WIELAND, W. Grundkurs Bibel Neues Testament. 8 Dílů, Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, BENZI, G. Federazione Biblica Cattolica. In: Grandi temi della pastorale biblica, Torino: Elledici, BISSOLI, C. Apostolato Biblico. In: Grandi temi della pastorale biblica, Torino: Elledici, CZECH, J. Biblické příběhy v proměnách času. Praha: Portál, ELTROP, B.; HECHT, A.; LAMBERTY-ZIELINSKI, H.; THEUER, G. Frauen Streit. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, ELTROP, B.; HECHT, A.; LAMBERTY-ZIELINSKI, H.; THEUER, G. Frauen Trauer. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 2002.

124 124 ELTROP, B.; HECHT, A.; LAMBERTY-ZIELINSKI, H.; THEUER, G. Frauen Feiern Feste. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, GRÜN, A. Hlubinně psychologický výklad Písma. Praha: ČKA, HECHT, A. Bibliodrama und Exegese. In: Bulletin Dei Verbum. Bibliodrama, die Bibel ins Spiel bringen, 66-67/2003. Stuttgart: KBF HECHT, A. Zugänge zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, Později Přeloženo HECHTOVÁ, A. Kreativní přístupy k Bibli, Brno: Kartuziánské nakladatelství ve spolupráci s Českým katolickým biblickým dílem, HIRMER, O. Sie werden auf meine Stimme hören. München: Missio, CHALUPA, P. Četba Písma svatého v procesu formace. In: Četba v procesu formace. Pracovní seminář katedry pastorální a spirituální teologie CMTF UP a centra Aletti v Olomouci uskutečněný ve dnech , Velehrad: Refugium, II. VATIKÁNSKÝ KONCIL. Věroučná konstituce Dei Verbum o Božím zjevení. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, KOSCH, D. Alte neue Bibel. Luzern: Schweizerisches katholisches Bibelwerk und Schweizerische Bibelgesellschaft, LAMBERTY-ZIELINSKI, H.; LÜTJEN, P. A KOL. AUT., Lydia: Geschäftsfrau, Gastgeberin, Gemeindeleiterin. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, OEMING, M. Úvod do biblické hermeneutiky. Praha: Vyšehrad, PAPEŽSKÁ BIBLICKÁ KOMISE. Výklad Bible v církvi. Praha: Zvon, 1996.

125 125 POKORNÝ, P. Hermeneutika jako teorie porozumění od základních otázek jazyka k výkladu Bible. Praha: Vyšehrad, REMEŠ, P.; HALAMOVÁ, A. Nahá žena na střeše. Praha: Portál, RICOEUR, P. Život, pravda, symbol. Praha: Oikoymenh, SMALE, I. Nad Biblí bez nudy. Praha: Samuel, SZONDI, P. Úvod do literární hermeneutiky. Brno: Host, TEICHERT, W. Wenn die Zwischen Raume tanzen. Stuttgart: Kreuz, VERTEUIL, M. Svítilnou mým nohám je tvé slovo. Praha: Pastorační středisko, WARNS, E. N.; FALLNER, H. Bibliodrama als Prozeß. Leitung und Beratung, Bielefeld: Lutherverlag, WELLMANN, B. A KOL. AUT., Zwölfmal Bibel. Entdecken: Lese- und Arbeitsbuch zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, WELLMANN, B. A KOL. AUT. Zehn gebote. Entdecken: Lese- und Arbeitsbuch zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, Další literatura: BRUNO, T. Řeč těla: přesvědčte svou mimikou, gesty a držením těla. Praha: Grada, CAMPBELLOVÁ, J. Techniky arteterapie. Praha: Portál, CLAYTON, P. Reč tela: čítajte gestá, hovorte svojimi pohybmi. Praha: Cesty, ČERNÝ, V. Řeč těla: neverbální komunikace pro obchodníky i pro běžný život. Brno: Computer Press, FRANKL,V. E. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta, GODDETOVÁ, E. T. Umění jednat s dospívajícími. Praha: Portál, 2001.

126 126 GOETHE, J. W. Smyslově-morální účinek barev. Hranice: Fabula, KASTOVÁ, V. Dynamika symbolů. Praha: Portál, KELNER, T. A. Symboly a jejich skrytý význam. Praha: Metafora, KOL. AUT. Řeč těla: výklad, mimoslovní komunikace, porozumění signálům. Havlíčkův Brod: Fragment, LIEBMANN, M. Skupinová arteterapie. Praha: Portál, MAJZLANOVÁ, K. Dramatoterapia v liečebnej pedagogike. Bratislava: Iris, MUCHOVÁ, L. Vyslovit nevyslovitelné. Brno: CDK, NORRIS, S. Tajemství léčení barvami, Praha: Svojka & Co, PEASE, A. Řeč těla: jak porozumět druhým z jejich gest, mimiky a postojů těla. Praha: Portál, ROMANOWSKA, B. A. Muzikoterapie. Frýdek-Místek: Alpress, SMAHEL, R. Učitel a jeho žáci. Olomouc: MCM, TEGZE, O. Neverbální komunikace. Praha: Computer Press, THOMSON, P. Tajemství komunikace. Brno: Alman, THIEL, E. Mluvíme tělem: řeč těla prozradí víc než tisíc slov. Praha: Knižní klub, TIMUĽÁK, L. Základy vedení psychoterapeutického rozhovoru. Praha: Portál, VALENTA, M. Dramaterapie. Praha: Grada, VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, VYMĚTAL, J. A KOL. Obecná psychoterapie. Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek, WALSH, D. Skupinové hry a činnosti pro seniory. Praha: Portál, WOLLSCHLÄGER, M.; WOLLSCHLÄGER, G. Symbol v diagnostice a psychoterapii. Praha: Portál, 2002.

127 127 Webové stránky k biblickým postavičkám ARBEITSGEMEINSSCHAFT BIBLISCHE FIGUREN. [online]. Sonnenbühl. [cit ; ]. Dostupný z WWW: < ARBEITSSTELLE FÜR EVENT. RELIGIONSPÄDAGOGIK OSTFRIESLAND - PRÜTZ, M., ERZÄHLFIGUREN NACH DORIS EGLI. [online]. Aurich. [cit ]. Dostupný z WWW: < ASSOCIAT ION SUISS E DES AMIS DE LA CRÈCHE. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < php?option=com_weblinks&catid=6&itemid=8> BIBLICKÉ POSTAVIČKY. [online]. Olomouc. [cit ]. Dostupný z WWW: < BIBLISCHE ERZÄHLFIGUREN MICHAELA RAAF. [online]. Ulm. [cit ]. Dostupný z WWW: < raaf-eglifigu ren.de> BIBLISCHE ERZÄHLFIGUREN NACH DORIS EGLI. [online]. Baar. [cit ]. Dostupný z WWW: < www. egli-figuren. de/erzaehlfiguren.htm> BIBLISCHE FIGUREN FIDES HOLLEMANN. [online]. Schleswig. [cit ]. Dostupný z WWW: < en.de> BIBLISCHE FIGUREN, MICHAELA STÜRNER. [online]. Oberndorf a. N. [cit ]. Dostupný z WWW: < BIBLISCHE FIGUREN ÖSTERREICH. [online]. Heiligenkreuz am Waasen. [cit ; ; ; ]. Dostupný z WWW: < ČES KÉ KATO LIC KÉ BIB LIC KÉ DÍLO. [online]. Dolan y. [cit ]. Dostupný z WWW: <

128 128 DIE IMME LS BIB LIS CHE FIGUREN. [online]. Bad Endbach. [cit ]. Dostupný z WWW: < figuren.html> DOMINIKANERINNEN ILANZ. [online]. Ilanz. [cit ]. Dostupný z WWW: < sr_anita.htm> DOROSE EPOLET. [online]. Pfinztal. [cit ]. Dostupný z WWW: < ERZÄHLFIGUREN NEHMEN GESTALT AN. [online]. Bad Endbach. [cit ]. Dostupný z WWW: < hans/erzaehlfiguren_nehmen_gestalt_an.swf> ERZÄH LFIGUREN - SUSANNE PRAMHAAS. [online]. Telfs. [cit ]. Dostupný z WWW: < com/pramhaas/ erzaehlfiguren> FRANK UND BEATE BADEL. [online]. Garbsen. [cit ]. Dostupný z WWW: < GINI NEUMANN, KURSLEITERIN FÜR BIBLISCHE ERZÄHLFIGUREN NACH DORIS EG LI. [online]. Eichstätt. [cit ; ; ; ; ]. Dostupný z WWW: < neumann.altmuehl net.de> KREATIVWERKSTATT BIRGIT LANGER. [online]. Waren. [cit ]. Dostupný z WWW: < ren.de> KR IP P ENFIGUREN CORNELIA HEH LE. [online]. Hörbranz. [cit ]. Dostupný z WWW: < guren/> KR IP P ENFIGUREN CORNELIA HEH LE. [online]. Hörbranz. [cit ]. Dostupný z WWW: < MILERSKI RENATE. [online]. Eberdingen. [cit ]. Dostupný z WWW: <

129 129 UTE SCHULZ - BIBLISCHE ERZÄHLFIGUREN NACH DORIS EGLI. [online]. Rot am See. [cit ]. Dostupný z WWW: < VEREINIGUNG KURSLEITERINNEN BIBLISCHE FIGUREN SCHWARZENBERG. [online]. Gipf-Oberfrick. [cit ; ]. Dostupný z WWW: < WERKSTATT WALTERSDORFER. [online]. Heiligenkreuz am Waasen. [cit ]. Dostupný z WWW: < werkstattwaltersdorfer.at> Články na internetu ABEGG-SCHÄFER, D. SCHWARZENBERGER BIBLISCHE FIGUREN. IN: KIRCHE HEUTE, RÖMISCH-KATHOLISCHES PFARRBLATT DER NORDWESTSCHWEIZ. [online]. Basel. [cit ]. Dostupný z WWW: < AusgabenNummer=37&Jahr gang=32> ERZB ISTUM HAMBURG. [online]. Hamburg. [cit ; ]. Dostupný z WWW: < de/inhalt/christliches_leben/aktuelle_themen/bibl_figuren.ht m> FURRER, R. Generalversammlung VKBFS vom 22. September IN: VEREINIGUNG KURSLEITERINNEN BIBLISCHE FIGUREN SCHWARZENBERG. [online]. Gipf-Oberfrick. [cit ]. Dostupný z WWW: < files/berichtgv07a. pdf> GEMEINSCHAFT LUMEN CHRISTI, INGRID THERESIA STEIN. [online]. Maihingen. [cit ]. Dostupný z WWW: < is_egli.htm> PASTORALE BIBLIQUE DIOCÉSAINE DE LUXENBOURG. [online]. Luxenbourg. [cit ]. Dostupný z WWW: <

130 130 REGENSBURGER BIBELFIGUREN, BIBELJAHR 2003 SUCHEN UND FINDEN. [online]. Sinzing. [cit ]. Dostupný z WWW: < Další webové stránky BILDUNGSZENTRUM MATT. [online]. Schwarzenberg. [cit ]. Dostupný z WWW: < bzmatt.ch> CATHOLIC BIB LICA L FEDERATION. [online]. Stuttgart. [cit ]. Dostupný z WWW: < DAS WISSENSCHAFTLICHE BIBELLEXIKON IM INTERNET. [online]. Stuttgart. [cit ]. Dostupný z WWW: < bibelwissenschaft.de> CHARITA SV. ALEX ANDRA. [online]. Ostrava-Kunčičk y. [cit ]. Dostupný z WWW: < cz> KATHOLISCHE KIRCHE IN DER STEIERMARK. [online]. Graz. [cit ]. Dostupný z WWW: < pa/bibel/methoden4.php> KLOSTER DENKENDORF. [online]. Denkendorf. [cit ]. Dostupný z WWW: < fuer_egli-figuren.htm> LILYANN THUMN. [online]. Neurčeno. [cit ]. Dostupný z WWW: < NAJDISE.CZ, PETR ŠOURAL. [online]. Frýdek Místek. [cit ]. Dostupný z WWW: < ta-barva> PASTORAČNÍ STŘEDISKO. [online]. Praha. [cit ]. Dostupný z WWW: <

131 131 STIFT URACH. [online]. Bad Urach. [cit ]. Dostupný z WWW: < programm. php?nr=mu> WIKIPEDIA [online]. San Francisco. [cit ]. Dostupný z WWW: < 4hlfiguren>

132 132 Seznam obrázků a tabulek Obr. 1: První postavičky 15 Obr. 2: Sestra Anita Drungs 17 Obr. 3: Vývoj bot 18 Obr. 4: Vývoj koster 19 Obr. 5: Muž, žena a dítě 35 Obr. 6: Složení postaviček 37 Obr. 7: Tabulka tzv. faktických barev 44 Obr. 8: Tabulka tzv. symbolických barev 48 Obr. 9: Základní pozice T 50 Obr. 10: Tabulka zachycení textu Mk 8, Obr. 11: Postupné tvoření dospělé postavičky a miminka 114 Obr. 12: Postavičky v pohybu 135 Obr. 13: Postoj postaviček vyjadřující vztah k Bohu 136 Obr. 14: Postoj postaviček vyjadřující nálady a pocity 137 Obr. 15: Zachycení gesta na postavičce 138 Obr. 16: Jednoduché scény s využitím rekvizit 139 Obr. 17: Žalm Seznam příloh Příl. 1: Soubory obrázků 135 Příl. 2: Stručná metodika práce s postavičkami 140 Příl. 3: CD ROM 145 Příl. 3a: Učedníci na cestě do Emauz Příl. 3b: Metodika nácviku základních pohybů a postojů Příl. 3c: Výroba postaviček Příl. 4: Připravené scénáře 146 Příl. 4a: Učedníci jdoucí do Emauz 146 Příl. 4b: Žalm CD CD CD

133 133 Přílohy Příl. 1: Soubory obrázků: Obr. 12: Postavičky v pohybu: Jít klidně Spěchat, běžet Spát, odpočívat Vztekat se, zuřit Tančit, poskakovat Tleskat rukama

134 134 Obr. 13: Postoj postaviček vyjadřující vztah k Bohu: Meditovat Chválit Boha, radovat se Modlit se Prosit, žádat Naslouchat Být připraven

135 135 Obr. 14: Postoj postaviček vyjadřující nálady a pocity: Rezignovat Truchlit, plakat Zoufat si Zděsit se, zaleknout se Odmítat Nesouhlasit, oponovat

136 136 Obr. 15: Zachycení gesta na postavičce podle jiného člověka: ANTWEILER, D., GRILLMAIER, G., Auf Lebensspuren mit Figuren, s. 18.

137 137 Obr. 16: Jednoduché scény s využitím rekvizit: Četba svitku Písma Rút a Boaz Hra na loutnu Radost z dítěte Milosrdný Samaritán Farizej a celník

138 138 Příl. 2: Stručná metodika práce s postavičkami Tato metodika je pomůckou všem, kdo si sami vyrobili biblické postavičky a budou s nimi dále pracovat. Podrobnější rozbor je v kapitole Vyjadřovací schopnosti postaviček. Stručnou metodiku moderátor vytiskne účastníkům kurzů, aby měli vodítko pro úvod do práce s postavičkami ve své farnosti. Dále jim doporučí další literaturu, zvláště do češtiny přeloženou knihu A. Hechtové. Jako pomůcka může posloužit i soubor Nácvik pohybu uložený v příloze na CD ROM. Pokud se práce s biblickými postavičkami účastní lidé, kteří tuto metodu neznají, je třeba udělat stručný úvod. Je možné ho i rozdělit na několik večerů, nebo jeden večer věnovat jen procvičování pohybu a vyjadřovacích schopností postaviček. Více je v knize A. Hechtové, Tvořivá práce s biblickými postavičkami, vydané Českým katolickým biblickým dílem. Vybavení: prostor s kobercem nebo stoly do kruhu, biblické postavičky, látky. Výchozí pozice: Účastníci udělají kruh okolo připravených postaviček, které jsou položeny doprostřed. Každý si vybere jednu z dospělých postaviček a jednu látku jako podklad pod svou postavičku. Biblické postavičky se vždy staví do nějakého prostředí (interiér či exteriér). Nikdy nemůže stát postavička jen na koberci či na stole. Splývá s okolním prostředím, kdežto zvláštní podklad ji vyzvedne a zdůrazní oproti okolí. Látky, které se používají jako rekvizity mohou mít význam faktický (např.: modrá jako moře a řeka, zelená jako tráva, žlutá jako poušť, šedá jako městská dlažba), anebo význam symbolický (např.: žlutá vyjadřující radost, červená lásku, černá smutek, zelená naděje atd.).

139 139 Vznik: Moderátor stručně informuje o vzniku biblických postaviček vynalezla je sestra Anita Derungs v roce 1964 ve Švýcarsku. Odtud se přes Rakousko rozšířily až do České republiky. Složení: Moderátor nejdříve všem přiblíží, z čeho se postavička skládá. Základním materiálem je drát obalený provazem, olověné botičky a hlava z materiálu podobného polystrénu, zvaném styropur. Základní zásady: Účastníci se naučí základní manipulaci s postavičkou. Nikdy se nechytá za hlavu, ale za tělo, ruce či nohy. Hlava je nejkřehčím materiálem na postavičce. 188 Účastníci uvedou postavičku do výchozí pozice T, kdy nohy srovnají od kyčle až po kotník tak, aby postavička bez problémů stála, ruce se také narovnají a rozpaží. Tělo i hlava se narovná do vzpřímeného postoje. Toto je výchozí pozice pro jakýkoliv pohyb. Základní pohyby: Drát postavičky se ohýbá jen v těch místech, kde má člověk kloub. Ruka: ramenní kloub, loket, zápěstí, pěst. Noha: kyčel, koleno, kotníkem se nepohybuje. Trup: předklon, záklon, rotace vpravo a vlevo. Hlava: poklonění, zaklonění, naklonění doprava, doleva, pootočení doprava, doleva. Při pohybu hlavou je třeba hlavu uchopit celou dlaní. Při pohybu je však třeba dbát zvýšené opatrnosti. Postavičku uvedeme do pozice T. Zkusíme, jaké má největší a nejmenší rozpětí rukou i nohou. Také zkusíme, ve které rovině je postavička především aktivní v rovině pasu, hrudníku, horních či dolních končetin. 189 Nácvik pohybu: Účastníci si zkusí několik běžných pohybů. Nejdříve sezení (na židli, na turka, nohu přes nohu), pak ležení, stání, chůzi, tanec. U mladších účastníků bývá zajímavé, když 188 Srov. - [cit ]. 189 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 14.

140 140 pracují ve dvojici, kdy jeden si sám zvolí nějakou polohu a v ní zůstane a druhý se snaží tuto polohu znázornit biblickou postavičkou. Člověk si u toho více uvědomí, jakým směrem je tělo přirozeně nakloněné, v kterých místech jsou klouby ohnuté, do jakého úhlu, apod. Nácvik postoje: Metodika pokračuje vyjadřováním vnitřních pocitů a pochodů. Účastníci zkusí zachytit smutek, radost, modlitbu, přemýšlení, okamžik rozhodnutí, vnitřní nesouhlas atd. Zde může moderátor upozornit na nebezpečí klišé, které může vzniknout. Typické je modlící se člověk na kolenou s hlavou upřenou do oblak. Pokud ve skupině většina postaví postavičku stejně, může je vyzvat, aby zkusili jiný postoj, a tak je přivést k většímu přemýšlení a tvořivosti. Od práce jednotlivce se přesuneme k práci ve dvojicích. Každá dvojice dostane jinou kartičku s některým z těchto pocitů, postojů a vztahů: láska, přijetí, usmíření, obdarování, spor, napětí, vztek, agrese, utlačování, potrestání, obrana, útěk, rozhovor, poučování, pozorné naslouchání, žebrání, nuda, apod. Pomocí dvou postaviček se pokusí výrazně znázornit obsah zadaného slova. Pak se postupně prochází dvojice za dvojicí a ostatní hádají, co mohou postavičky znázorňovat. Účastníci se tak učí na svých vlastních chybách dobrému a výraznému znázornění jednotlivých pocitů a postojů. Společně pak hovoří o různých možnostech vyjádření. Moderátor zde sleduje mj. i oční kontakt postaviček. Přestože nemají oči, je důležité, dívají-li se při rozhovoru na sebe, nebo se jejich pohledy míjejí v různých úhlech. Práce ve dvojicích pokračuje zkoušením vhodné vzdálenosti mezi jednajícími postavami. Všechny dvojice zkusí zachytit setkání dvou lidí. Postavičky dávají do různé vzdálenosti. Různě je přibližují a oddalují, až najdou vhodnou pozici. Uvažují také

141 141 o tom, co může vzdálenost znamenat. Jinak daleko od sebe budou dva milující se lidé, jinak lidé, kteří se vidí poprvé a jinak lidé, kteří jsou ve sporu. Pro každý případ je správná jiná vzdálenost. Nyní se skupina rozdělí na dvě podskupiny a bude pracovat se všemi postavičkami ve své skupince. Zkusí zachytit vztahy ve skupině: uzavřená x otevřená skupina uspořádaná x chaotická skupina klidná x živá skupina skupina mající jeden cíl x roztříštěná skupina mírumilovná x soupeřící skupina jednotlivec ve vztahu ke skupině přijatý x nepřijatý Účastníci pak sledují ustavení postaviček ve své skupince a srovnávají ho s protější skupinkou. Jaké jsou rozdíly? Co je shodné? Možnosti využití: Moderátor nastíní možnosti, kde všude se dají biblické postavičky použít: setkání nad Biblí, katecheze dětí, mše svatá, práce se seniory, s rodinami, s tělesně i duševně handicapovanými, biblické výstavy, manželské a rodinné terapie, apod. Šance a meze: Moderátor také upozorní na možné šance, ale i omezení, která přináší práce s biblickými postavičkami. Biblická práce: Moderátor představí různé možnosti, jak připravit biblické setkání s využitím biblických postaviček. Účastníci si musejí být vědomi toho, že každé práci s postavičkami musí předcházet práce s biblickým textem. Postavičky jsou jen pomůckou ve službě Božímu slovu, nikoliv naopak. Dramaturgie: Při práci s biblickým textem a následně i postavičkami může posloužit několik dramaturgických otázek: KDO? Které postavy se vyskytují v textu? Hlavní postavy, vedlejší postavy, okrajové postavy.

142 142 CO? Co tyto postavy dělají? Jaké mají vzájemné vztahy? Blízkost odstup. Moderátor si všímá sloves vyjadřujících děj. KDE? Jak vypadá okolí? Kde se scéna odehrává? V přírodě, doma, ve městě, na poušti, jinde. KDY? Denní doba, přesná hodina? Zachytíme neviditelné prvky? Který moment se díky času objasní? Najdeme v textu důležitý okamžik, který však trval velmi krátkou dobu byl jako blesk? JAK? Je dobré si předem načrtnout skicu. Potřebujeme k ztvárnění ještě jiné prostředky a metody? Použití symbolů, obrazů, šipek či kartiček s textem. Které prostředky zdůrazňují výpověď textu a které jsou jen zkrášlujícím doplňkem? Právě tak je prospěšné uvědomit si základní prvky vytváření scény: choreografie, vztahy hlavních a vedlejších postav, význam barev při uspořádání prostoru, oděv postaviček, užití rekvizit, účinnost gestikulace a postoje Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 12.

143 143 Příl. 3: CD ROM Příl. 3a: Učedníci na cestě do Emauz Soubor: Emauzy.pps Příl. 3b: postojů Metodika nácviku pohybů a Soubor: NacvikPohybu.pps Příl. 3c: Výroba postaviček Soubor: VyrobaPostavicek.pps

144 144 Příl. 4: Scénáře pro praktickou práci s Biblí Příl. 4a: Učedníci na cestě do Emauz Text: Lk 24, Pomůcky: okopírované texty, rekvizity pro tvorbu scény (látky, kameny, palma), dostatečný počet postaviček (min. pro každého účastníka jednu), barevné fixy. Časový předpoklad: 2 hodiny Příprava místnosti: moderátor uspořádá židle do kruhu. Do středu kruhu vytvoří scénu, ve které bude cesta, těsně před jedním koncem bude rozcestí. Krajinu může doplnit kameny, palmou (bez zvířat a postaviček). Na jiné místo v místnosti (mimo kruh) připraví biblické postavičky. Pro moderátora může být pomůckou soubor Emauzy uložený na přiloženém CD ROM. Průběh praktické práce s Biblí: Přístup k textu: Moderátor uvítá všechny účastníky, uvede je do programu večera a začne setkání krátkou modlitbou. Moderátor vyzve účastníky, aby si vybrali biblickou postavičku, která se jim nejvíc líbí, nebo která je nejlépe vystihuje. Každý z účastníků si vybere jednu biblickou postavičku a vrátí se na své místo v kruhu. Pokud účastníci ještě nepracovali s biblickými postavičkami, moderátor stručně vysvětlí, jak se s nimi pohybuje, k čemu slouží. Pak moderátor pustí tichou hudbu, při které každý postaví skrze postavičku sám sebe někam do scény. Podle momentální situace (v běhu stále nestíhám, v klidu pod

145 145 stromem o víkendu odpočívám, na rozcestí - rozhoduji se jak dál v životě apod.). Až všichni uloží postavičku na své místo ve scéně, následuje představování. Každý ukáže na svou postavičku, nebo si ji vezme do ruky, (pokud se účastníci neznají, tak se nejdříve představí) a řekne proč si vybral tuto postavičku, proč ji postavil tam, kam ji postavil. Jak se cítí, co očekává. Moderátor pozorně naslouchá, každý může říct jen tolik, kolik chce. Nikoho nenutí. Práce s textem: Moderátor rozdá okopírované texty Lk 24, Účastníci hledají, kdo v příběhu mluví (Ježíš, Kleofáš, druhý učedník, 11 apoštolů, vypravěč). Účastníci si mezi sebe rozdělí role a příběh přečtou v rolích (osvědčilo se, když moderátor předem upozorní na určité záludnosti v textu např. v mohou číst oba učedníci současně, nebo se střídat po větách. Ve v. 29 a 32 opět mluví oba současně, ve v. 34 mluví všech 11 učedníků). Moderátor rozdá barevné fixy (každý si může vzít jednu nebo tři barvy) a vysvětlí metodu Västeras. 191 Účastníci si udělají v textu tři značky:? v místě, kterému nerozumím! v místě, které je důležité v místě, které mě oslovilo Účastníci mají 8-10 minut na opatření textu značkami. Pak se moderátor může zeptat, jestli někdo má text zcela bez otazníků (tento člověk může být pomocníkem při hledání odpovědí na otázky druhých). Skupina se nejdříve zaměří na otazníky. Kdo chce, sdělí ostatním, kde má otazník a krátce řekne, čemu nerozumí. 191 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s

146 146 Skupina se pak snaží společně najít odpověď. Takto se postupně projdou všechny otazníky. Dále se skupina zaměří na vykřičníky co je důležité v textu. Opět může každý říct, kde má vykřičník a krátce vysvětlit proč. Značku srdíčko prozatím necháme jen tiše v textu. Vrátíme se k ní později. S textem do života: Moderátor požádá účastníky, aby postavičky ze scény vrátili na původní místo mimo kruh. Moderátor pustí tichou hudbu a vybere si tři postavičky (znázorňující Ježíše, Kleofáše a druhého učedníka). Skupina sedí tiše v kruhu. Poslouchá hudbu a sleduje moderátora, který do původní scény staví dva učedníky na cestě v rozhovoru s Ježíšem. Může zvýraznit (např. nápisem) na jednom konci cesty Jeruzalém, na druhém konci Emauzy. Učedníky staví směrem na Emauzy. Pokud účastníci mají tendenci tvoření komentovat, tak zopakuje, aby tiše naslouchali hudbě. Moderátor se vrátí na své místo v kruhu a vyzve účastníky ke sdílení, kde si vyznačili srdíčka. Kdo bude chtít, přečte slovo, verš, kde má zaznačené srdíčko. V této chvíli to nedoprovází žádným komentářem. Pokud má někdo srdíčko na stejném místě, může ho opět přečíst. Zde nevadí, že některá místa budou čtena třeba 10x. Účastníci čtou jeden po druhém, mezi nimi je vždy chvíli pauza. Ostatní se dívají na scénu a nechávají na sebe působit výpovědi ostatních. Moderátor meditaci zakončí modlitbou a písní Na cestu s námi, vyjdi Pane! Následuje sdílení a reflexe.

147 147 Text LUKÁŠ 24, , 13 Téhož dne se dva z nich ubírali do vsi jménem Emaus, která je od Jeruzaléma vzdálena asi tři hodiny cesty, 1 4 a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo. 1 5 A jak to v řeči probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi. 1 6 Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali. 1 7 Řekl jim: "O čem to spolu cestou rozmlouváte?" Oni zůstali stát plni zármutku. 1 8 Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: "Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!" 1 9 On se jich zeptal: "A co to bylo?" Oni mu odpověděli: "Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem, 2 0 naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho. 2 1 A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes 2 třetí den, co se to stalo. 2 Ovšem některé z našich žen nás ohromily: Byly totiž zrána u hrobu 2 3 a nenalezly jeho tělo; přišly a vyprávěly, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že je živ. 2 4 Někteří z nás pak odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy 2 vypravovaly, jeho však neviděli." 5 A on jim řekl: "Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci! 2 6 Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?" 2 7 Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma. 2 8 Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál. 2 9 Oni však ho začali přemlouvat: "Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje." Vešel tedy a zůstal s nimi. 3 0 Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim. 3 1 Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům. 3 2 Řekli si spolu: "Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?" 3 3 A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě. 3 4 Ti jim řekli: "Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi." 3 5 Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb.

148 148 Příl. 4b: Žalm 22 Úvodní poznámka: Tato biblická práce je vhodná pro zkušeného moderátora a skupinu, která již pracovala s biblickými postavičkami. Pro nezkušeného moderátora i skupinu může být velmi náročná. Text: Ž 22, 1-32 Pomůcky: biblická postavička do úvodní scény, barevné kartičky, nastříhané proužky papíru, barevné kruhy, velký papír formátu A2-A3, fixy, různě barevné papíry formátu A4, papír s okopírovaným textem na jedné straně 22,1-22a, na druhé straně zbytek se zdůrazněným veršem 22b, nakopírované obrázky k žalmu 22, klidná hudba, biblické postavičky (přibližně jednu na účastníka), látky, drobné rekvizity, zpěvník (Koinonia, Taizé aj.). Časový předpoklad: dva bloky asi po 3 hodinách, tj. 6 hodin. Příprava místnosti: moderátor uspořádá židle do kruhu. Pokud je k dispozici velká místnost, tak kruh udělá spíše v jedné polovině, aby bylo možné se přesunout na druhou část programu do druhé poloviny místnosti. Do středu kruhu položí tmavou látku a na ni klečící postavičku s hlavou skloněnou až k zemi a s rukou vztaženou k nebi. Průběh praktické práce s Biblí: 192 Přístup k textu: Moderátor uvítá účastníky, nastíní jim průběh celého dne a začne setkání vhodnou písní. Účastníci sedí v kruhu, ve středu kruhu klečí postavička, která má hlavu skloněnou k zemi a jednu ruku vztahuje k nebi. 192 Srov. ELTROP, B., HECHT, A., LAMBERTY-ZIELINSKI, H., THEUER, G., Frauen Trauer, Frauen Bibel Arbeit. s ; DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s

149 149 Moderátor uvede účastníky do techniky zvané brainstorming - každý se může vyjádřit, jak na něj scéna působí: Já vidím, Já cítím, Mám dojem, že Moderátor, nebo některý z účastníků zachycuje jednotlivé reakce účastníků na velký papír. Nikdo nekomentuje, je-li to dobře či špatně. Všechny názory, byť protichůdné, se napíší na papír. Moderátor přečte první část textu, tzn. Ž 22,2-6, alespoň dvakrát za sebou. Účastníci hledají spojitost mezi tím, co právě slyšeli a tím, co společně napsali během brainstormingu na papír. Následuje sdílení. Práce s textem: Práce s touto částí textu účastníci si jen podtrhají, čemu nerozumějí, co je nejasné. Prozatím bez dalšího komentáře. Vrátíme se k tomu později. Moderátor přečte další část žalmu 22,7-22a. Pak požádá jednoho z účastníků, aby přečetl tuto část ještě jednou. Ostatní jen naslouchají. Podrobná práce s celým textem první poloviny žalmu, tedy 22,1-22a, bude probíhat ve dvojicích. Účastníci se rozdělí sami, nebo je rozdělí moderátor rozpočítáním. Úkoly pro dvojice: Společně podtrhat obtížná a nejasná místa v druhé polovině přečteného textu (22,7-22a). Vyhledat místa, která známe i z jiných částí Bible, např. z evangelií (využít i odkazů pod čarou - moderátor může vysvětlit, k čemu slouží a jak se podle nich hledá). Najít obrazy ve verších 7-22a, vypsat je na papír. Jakmile jsou všechny dvojice s prací hotovy, vyzve je moderátor, aby se vrátily do kruhu a společně se probírají

150 150 jednotlivé body. Všechny objevené obrazy ze třetího úkolu se napíší na menší papíry a položí se do středu kruhu. S textem do života: Moderátor vyzve dvojice, aby si vybraly jednu z kartiček s obrazem, které jsou připravené ve středu kruhu z předcházející práce ve dvojicích. Vybranou kartičku dvojice nikomu neukazuje. Dále si vyberou jeden papír formátu A4 (připravené jsou různé barvy), kterým se pokusí znázornit vybraný obraz. Nesmí používat jiné pomůcky, jen papír (je možné ho skládat, mačkat, trhat, ale nesmí se ani stříhat, ani na něj psát). Dvojice se rozptýlí po místnosti a pracují na zadaném úkolu. Moderátor k této práci pustí tichou hudbu. Když je dvojice hotová, vrátí se zpět do kruhu a položí své dílo do středu kruhu. Kartičku s obrazem, který zachycovala, si prozatím ponechá u sebe. Všichni pozorují jednotlivá díla. Moderátor je postupně ukazuje a ostatní komentují, co vidí, co by to mohlo být za obraz. Když se jim podaří odhalit, co autoři tvořili, přidají k dílu kartičku s názvem obrazu. Takto se projdou všechna díla. Sdílení: účastníci mají možnost se vyjádřit, jak se jim dařilo při tvoření ve dvojicích, co jim komplikovalo práci a co při tom zažili. PŘESTÁVKA - oběd Přístup k textu: Moderátor během přestávky připraví pro účastníky sezení v jiné části místnosti. Výsledky práce z prvního bloku však

151 151 musí zůstat zachovány, protože se k nim ještě budeme vracet v průběhu práce. Do nového kruhu uloží moderátor látku (světlou, jasnou), vezme postavičku z úvodní scény a změní její postoj postavička stojí s radostně pozdviženýma rukama a dívá se vzhůru. Účastníci se posadí do kruhu a moderátor uvede setkání podobně jako v první části. Účastníci se vyjadřují: Já vidím Mám dojem, že. Své pocity říkají nahlas, vzájemně je sdílí, nijak je nehodnotí. Moderátor uvede účastníky do práce s tělem: Každý se pokusí vlastním tělem zachytit postoj, který zaujímá postavička (moderátor nechá dostatek času na vyzkoušení, zpočátku i na smích, účastníci se postupně uklidní). Moderátor pustí tichou hudbu, kterou může zpočátku provázet slovy: Pokusím se vnímat sám sebe, jaké mám pocity? Pak zkusím sám na sobě zachytit postavení postavičky na začátku biblické práce (klečící, skloněná hlava, vztažená ruka). Chvíli v této pozici zůstanu a pak ji pomalu přeměním do radostného postoje s pozdviženýma rukama. Toto cvičení několikrát zopakuji. Moderátor pak nechá dostatečně dlouhé ticho doprovázené jen tichou meditační hudbou. Účastníci podle svých pocitů mění oba postoje, až si na závěr sednou zpět na své místo. Moderátor vyzve účastníky k zamyšlení. Dá jim k tomu impulzy: Jaká výpověď se skrývá za závěrečným postojem? Co jsem cítil, když jsem sám na sobě zakoušel změnu postoje? Ze schouleného, úzkostného při zemi do otevřeného a radostného? Každý se svůj dojem pokusí zachytit na připravené proužky papíru.

152 152 Účastníci se s proužky papíru shromáždí kolem výsledků své práce z prvního bloku (díla z mačkaného, skládaného či trhaného papíru) a každý přečte, co si zapsal a proužek položí jako sluneční paprsek okolo původních výtvorů. Bez dalšího komentáře se tiše posadí na zem. Moderátor přečte silným hlasem verš 22b A tys mně odpověděl (Pán mě vyslyšel). Účastníci bezprostředně reagují a píší na připravené kartičky - jaké pocity jsou obsaženy v tomto zvolání? (např: důvěra, vděčnost apod.). Tyto kartičky se položí přes první výtvory z trhaného papíru. Moderátor dá impulz: Jak se nyní má modlící se člověk? Jak se změnil jeho postoj? Účastníci mohou v duchu nebo nahlas reagovat: Domnívám se, že Práce s textem: Společně čtěme další část textu 22,22b-32, každý jeden verš. Moderátor pak všechny vyzve, aby hledali a pojmenovávali jednotlivé vystupující postavy, či skupiny postav (např.: bratří, ti, kdo se bojí Hospodina atd.). Jednotlivé postavy či skupiny napíšeme na barevné kruhy a položíme na zem okolo středové scény. S textem do života: Účastníci se opět rozdělí do dvojic (mohou být stejné jako v první části, nebo se mohou změnit). Každá dvojice si vybere jeden kruh, na kterém jsou napsány vystupující postavy nebo skupiny postav. Moderátor má připravené biblické postavičky. Představí účastníkům další postup. Dvojice se zamyslí nad tím, jakým způsobem by bylo možné zachytit vybranou osobu či skupinu osob pomocí postaviček. Kolik jich budeme potřebovat, jaký

153 153 budou mít postoj, co budou vyjadřovat? Na jakou podkladovou látku je postavíme? Každá dvojice vytvoří malý obraz, který položí kolem scény s paprsky uprostřed kruhu. K obrazu připojí kruh s nápisem postavy či skupiny postav. Závěrečná meditace moderátor pustí tichou hudbu, účastníci se pohodlně usadí v kruhu a pozorují mnohovrstevný obraz před sebou. Moderátor meditaci provází slovy: Osamělý a vystrašený člověk volá ve své nouzi k Bohu a očekává vysvobození. Bůh se k němu obrací, pomáhá mu přenést se přes nouzi a tíseň a otevřít se společenství. Obohacuje společenství o svou zkušenost. Kolikrát jsem já vystrašený, zaslepený, obrácený jen do sebe, kolikrát se věci vyvíjejí jinak, než bych sám chtěl a mám pocit, že Bohu je to jedno, že je někde v dáli, nebo že vůbec neexistuje... Pak se něco změní, Bůh zasáhne, já časem zpětně vidím, že to všechno mělo smysl, že celé to bahno, kterým jsem si prošel, bylo jedno velké Boží požehnání. Obohacen a proměněn touto zkušeností mohu pomáhat druhým, otevřít se společenství, žít v církvi, ve farnosti, v rodině, v přátelství Možný doplněk: Kdyby se skupina velmi dobře znala, může následovat svědectví, sdílení životních zkušeností s podobnou situací, která mnohé obohatí. Toto však musí moderátor velmi citlivě odhadnout a lépe je tento krok vynechat, než jej zasadit do křečovité atmosféry! Závěr: Každý účastník obdrží část obrazu. Jedná se o sedm nakopírovaných černobílých obrázků, na kterých je zachycen člověk v různých postojích odpovídajících jednotlivým částem žalmu 22. Na posledním obraze stojí postavička s pozdviženýma rukama. Obrázky, které je možné si

154 154 vymalovat, jsou doplněny o příslušný verš žalmu a všichni mohou společně postavit ze všech dílů obrazu velký obraz zachycující žalm 22. Moderátor zakončí setkání modlitbou, je možné se i ve dvou chórech pomodlit žalm 22 (jako se modlí breviář). Sdílení: Co mě oslovilo? Jak ke mně text nově promluvil?

155 155 Obr. 17: Žalm Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Ž 22,1 2. Proč jsi tak daleko? Ž 22,1 3. Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích! Ž 22,8 4. Zachraň mě! Ž 22,22 5. Tys mě Pane vyslyšel! Ž 22,22 6. Proto Ti Pane děkuji před celým společenstvím! Ž 22,23 7. Chvalte ho! Ž 22, DALFERTH, W., Und er rührte sie an, s. 43.