Volnočasové aktivity zdravotně postižených dětí a mládeže Dětského centra Paprsek

Transkript

1 Volnočasové aktivity zdravotně postižených dětí a mládeže Dětského centra Paprsek

2

3 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

4 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Volnočasové aktivity zdravotně postižených dětí a mládeže Dětského centra Paprsek Bakalářská práce Autor: Nela Nováková Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2015

5 Copyright 2014 Nela Nováková

6 Abstrakt NOVÁKOVÁ, Nela: Volnočasové aktivity zdravotně postižených dětí a mládeže Dětského centra Paprsek. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková, Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Cílem bakalářské práce je charakteristika denních stacionářů, zdravotního postižení klientů vybraného centra Paprsek a analýza potenciálních volnočasových aktivit svěřenců centra. Na základě provedené analýzy a získaných hodnotících stanovisek rodičů zdravotně postižených dětí a mládeže jsou navrženy možnosti rozšíření a zkvalitnění speciálních volnočasových aktivit. Klíčová slova Zdravotní postižení, děti, mládež, DC Paprsek, volnočasové aktivity. Abstract NOVÁKOVÁ, Nela: Leisure time activities of disabled children and the youth in Children's centre Paprsek. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: PhDr. Eva Půlkrábková. Grade of qualificiation: Bachelor. Jihlava pages. The aim of the thesis is to characterize day care centers, disability clients in selected center Paprsek and analysis of potential leisure activities for clients of the center. Based on the analysis and collected evaluating opinions of parents of disabled children and youth are designed proposals for the expansion and improvement of special leisure activities. Key words Disability, children, youth, Children's centre Paprsek, leisure activities.

7 Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Evě Půlkrábkové, vedoucí mé bakalářské práce za odborné vedení, cenné rady a konzultace, které přispěly k jejímu zpracování. Dále mé poděkování patří sociálním pracovníkům středisek DC Paprsek za poskytnuté informace, vstřícnost, ochotu se mnou spolupracovat a za jejich čas, který mi věnovali. V neposlední řadě si mé poděkování zaslouží přítel a jeho rodina za podporu a trpělivost nejen při tvorbě bakalářské práce, ale i po dobu celého mého studia.

8 Obsah Úvod Teoretická část Volný čas osob se zdravotním postižením Historie DC Paprsek Charakteristika DC Paprsek Základní činnosti DC Paprsek Fakultativní činnosti DC Paprsek Střediska DC Paprsek Středisko Hloubětín Občanské sdružení Hloubětínský paprsek Středisko Prosek Občanské sdružení Paprsky pomoci Středisko DAR Sdružení rodičů a přátel Střediska DAR o. s Středisko Setkání Občanské sdružení Paprskovec Charakteristika osob se zdravotním postižením Druhy postižení Tělesné postižení Mentální retardace Dělení mentální retardace Kombinovaného postižení Smyslové postižení Zrakové postižení Sluchové postižení Hluchoslepota Postižení ve střediscích DC Paprsek Vysvětlení pojmů Dětská mozková obrna (DMO) Epilepsie Dětský autismus

9 7.1.5 Aspergerův syndrom Rettův syndrom Downův syndrom Tracheostomie Angelmanův syndrom Praktická část Středisko Hloubětín Návrhy na rozšíření a zkvalitnění volnočasových aktivit Hipoterapie Názory rodičů a zhodnocení návrhů Středisko Prosek Návrhy na rozšíření a zkvalitnění volnočasových aktivit Bezbariérová ubytovací zařízení Názory rodičů a zhodnocení návrhů Středisko DAR Návrhy na rozšíření a zkvalitnění volnočasových aktivit Výlety Názory rodičů a zhodnocení návrhů Středisko Setkání Návrhy na rozšíření a zkvalitnění volnočasových aktivit Hipoterapie Muzikoterapeuti Bazény Názory rodičů a zhodnocení návrhů Shrnutí názorů rodičů Závěr Seznam použité literatury Odborná literatura Internetové zdroje Seznam příloh

10 Seznam tabulek Tabulka 1 Ceník ubytování Cihlářská bouda na období Tabulka 2 Ceník ubytování v hotelu Vydra Tabulka 3 Spokojenost rodičů s nabídkou volnočasových aktivit Tabulka 4 Míra postižení dětí Tabulka 5 Návrhy rodičů na další volnočasové aktivity v DC Paprsek

11 Seznam zkratek DC NRP HP WHO DMO OS TP ZTP ZTP/P Dětské centrum Náhradní rodinná péče Hloubětínský Paprsek World Health Organization, Světová zdravotnická organizace Dětská mozková obrna Občanské sdružení Tělesné postižení Zvlášť těžké zdravotní postižení Zvlášť těžké zdravotní postižení s potřebou průvodce 11

12 Úvod Volný čas je nedílnou součástí života každého z nás. Pro člověka hraje velmi významnou roli. Rozsah volného času je u každého individuální, je závislý na pohlaví, zdravotním stavu, pracovním vytížení a mnoha dalších faktorech. Každý má právo se svobodně rozhodnout, jakým způsobem svůj volný čas stráví. Ve volném čase rozvíjíme svou vlastní osobnost různými aktivitami, zabýváme se činnostmi, které nám přinášejí poznání, radost, potěšení, zábavu či relaxaci a odpočinek. Lidé se zdravotním postižením mají stejné právo na kvalitní prožívání volného času, tak jako většina společnosti. Volný čas slouží k aktivizaci člověka, obzvlášť to platí u jedinců se zdravotním postižením. Každá činnost, kterou tento jedinec dělá se zájmem a potěšením, významně přispívá k rozvoji jeho osobnosti. Je však důležité, aby společnost osoby se zdravotním postižením v určité míře podporovala v jejich aktivitách. Dnešní doba přináší mnoho možností volnočasových aktivit pro děti a mládež se zdravotním postižením. Zabývá se jimi několik organizací, které se snaží jedincům s postižením pomáhat a zlepšovat prožívání jejich života. Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Volnočasové aktivity zdravotně postižených dětí a mládeže Dětského centra Paprsek, protože jsem vždy měla na osoby s postižením jiný pohled než moji vrstevníci a zamýšlela jsem se nad tím, jak bych mohla osobám, především dětem a mládeži s postižením, pomoci. Zakládala jsem si na tom, aby má práce přinesla užitek a pomohla zlepšit prožívání života osobám se zdravotním postižením. DC Paprsek jsem si vybrala z toho důvodu, že disponuje na rozdíl od ostatních pražských center obdobného typu více stacionáři. Můj výběr byl rovněž ovlivněn příznivými referencemi známých, jejichž dcera do jednoho ze stacionářů DC Paprsek dochází. DC Paprsek má pět středisek, z toho čtyři střediska fungují na principu stacionáře a jedno středisko jako chráněné bydlení pro dospělé osoby se zdravotním postižením. Cílem bakalářské práce je charakterizovat denní stacionáře, zdravotní postižení dětských klientů vybraného centra Paprsek, vypracovat souhrn a realizovat analýzu potencionálních volnočasových aktivit svěřenců centra. Na základě provedené analýzy a získání hodnotících stanovisek rodičů zdravotně postižených dětí a mládeže 12

13 a následné vypracování návrhů na rozšíření a zkvalitnění speciálních volnočasových aktivit. Teoretická část se skládá z šesti kapitol. První tři kapitoly poskytují informace o DC Paprsek a o jednotlivých střediscích centra. Od čtvrté kapitoly se práce zabývá druhy zdravotního postižení a postižením ve stacionářích. Praktická část je zaměřena především na klienty denních stacionářů 1 (středisek) DC Paprsek, na jejich aktivity, názory denních stacionářů a rodičů v rámci rozšiřování a zkvalitňování volnočasových aktivit pro děti a mládež se zdravotním postižením DC Paprsek. V příloze se nachází grafické znázornění statistiky klientů středisek DC Paprsek a dotazník pro rodiče klientů středisek DC Paprsek. 1 V práci jsou používány pojmy střediska a stacionáře, oba tyto výrazy mají v tomto případě stejný význam. 13

14 Teoretická část První kapitola teoretické části objasňuje pojem volný čas a věnuje se DC Paprsek jako takovému. V dalších kapitolách popisuje historii, charakteristiku DC Paprsek, základní a fakultativní činnosti stacionářů, jednotlivá střediska DC Paprsek. Poslední kapitoly se věnují charakteristice osob se zdravotním postižením, druhům postižení a v neposlední řadě i zdravotnímu postižení v jednotlivých stacionářích. 14

15 1 Volný čas osob se zdravotním postižením Anglický pojem leisure neznamená pouze volný čas, ale vyjadřuje také provádění nějaké volnočasové aktivity. Volný čas je významnou součástí života každého jedince, stejně tak i člověka s postižením. Volnočasové aktivity jedinců s postižením přímo souvisí s mírou a typem postižení, rodinným prostředím, nebo s náhradními typy výchovných prostředí (jako jsou např.: internátní, ústavní a stacionární zařízení apod.). (Vítek, J., Vítková, M., 2010, s. 14) Obecně lze říci, že míra postižení do značné míry definuje a předurčuje možnosti jedince, při výběru nabízených volnočasových aktivit. Potřeby i zájmy postiženého jsou mnohdy odlišné od zájmů a potřeb jedinců bez postižení, ale mnohé jsou jim společné. Ve všech oblastech života, i v oblasti trávení volného času, mají lidé především s těžším postižením své specifické potřeby. (Vítek, J., Vítková, M., 2010, s. 14) Normalita při setkání s těžce postiženými lidmi znamená akceptovat je ve společnosti, nabídnout jim aktivity ve všech životních oblastech a společně s nimi je utvářet. (Vítek, J., Vítková, M., 2010, s. 131). Empirický výzkum volného času rozlišuje tzv. měkké volnočasové aktivity, které se staly samozřejmostí a realizují se bez zvláštní koncentrace a zájmového zaměření např.: (poslech rádia, televize) a tvrdé volnočasové aktivity, které mají aktivní charakter a jsou výsledkem vědomé volby. (Kaplánek, M., 2012) Volnočasové aktivity pozitivně ovlivňují vývoj a budoucí život dětí a dospívajících bez postižení, stejně tak i se zdravotním postižením. Náplň volného času u dětí se zdravotním postižením musí zohledňovat jejich specifické potřeby a možnosti. Smysluplné trávení volného času přináší dětem se zdravotním postižením emocionální vyžití, kompenzaci nedostatků, zvýšení sebedůvěry, příležitost k relaxaci a odreagování. (Hofbauer, B., Vítková, M., 2004) 15

16 2 Historie DC Paprsek Založení Dětského centra Paprsek bylo umožněno společenskými proměnami po listopadu Dětské centrum Paprsek bylo jako samostatné modelové zařízení komplexní péče o děti a mládež se závažnými a kombinovanými postiženími a o jejich rodiny v městě Praze zřízeno dne Úkolem DC Paprsek podle zřizovací listiny je především zabezpečovat interdisciplinární komplexní péči o děti se závažnými, zvláště kombinovanými postiženími a o jejich rodiny s respektem k zásadám moderního humánního přístupu, jak je vyjádřen v mezinárodních i našich dokumentech vyjadřujících práva osob s postižením. Od byly spoluprací Magistrátu hl. m. Prahy a městské části Praha 9 k DC Paprsek jako středisko přičleněny bývalé rehabilitační jesle v Bílinské 517 na Proseku, jež by jinak zanikly. Jejich činnost se podařilo oživit, doplnit a rozšířit, takže i tam je nyní poskytována komplexní péče dětem předškolního a školního věku s postižením, mladým dospělým s postižením a jejich rodinám. [1] Téměř 10 let činnosti DC Paprsek plně potvrdilo potřebu zařízení, která poskytují komplexní služby, zejména formou denního pobytu, nabídkou poradenských služeb a v případě dětí útlého věku v podobě mobilní služby - odborné péče poskytované přímo v rodinách (v rámci rané péče či intervence). Zkušenost ovšem také ukazuje, že vývoj dětí se závažnými postiženími není ukončen 18. rokem věku a vyžaduje cílenou podporu a kontinuitu péče i za rámec věku mladistvých. Ve spolupráci s Magistrátem a MČ Praha 14 se podařilo začlenit do DC Paprsek objekt ve Svépravické č. 701 v Hloubětíně, územně přímo související s hlavní budovou v Šestajovické ulici. Pro tento projekt jsou vytvořeny potřebné prostorové podmínky a projekt je po letech usilování zrealizován. Nejméně 12 mladých dospělých může od dubna roku 2005 využívat nově zrekonstruované prostory. Od byl z organizačních důvodů začleněn do struktury DC Paprsek stacionář Dar v Alžírské ulici v Praze 6. Středisko DAR bylo založeno v roce 1991 a jeho posláním je umožnit rodinám s dětmi s postižením život co možná nejvíce podobný každé jiné rodině s malými dětmi. [1] 16

17 3 Charakteristika DC Paprsek Dětské centrum Paprsek bylo založeno jako modelové zařízení komplexní péče o děti a mládež s mentálním a kombinovaným postižením a jejich rodiny. Organizace poskytuje na území hlavního města Prahy sociální službu denní stacionář a chráněné bydlení, věnuje se terapii a odbornému poradenství v oblasti psychologie, logopedie, rehabilitace a pedagogiky podle M. Montessori a pořádá přípravné kurzy v rámci náhradní rodinné péče. [1] Zřizovatelem DC Paprsek je hlavní město Praha, hlavním sponzorem všech středisek DC Paprsek je nadace Olgy Havlové Výbor dobré vůle. Denní stacionáře DC Paprsek v roce 2013 poskytovaly podporu a odbornou pomoc 125 dětem a mladým dospělým s mentálním a kombinovaným postiženým a jejich rodin. Mezi hlavní cíle bylo umožnit dětem a mládeži aktivně využívat den ve společnosti vrstevníků. (DC Paprsek, 2014, s. 8) 3.1 Základní činnosti DC Paprsek Fyzioterapie zahrnuje kondiční tělocvik, individuální fyzioterapii (Vojtova metoda), vířivou koupel. [1] Psychologie obsahuje individuální psychologické vyšetření, pomoc při řešení výchovných problémů jak v DC Paprsek, tak v domácím prostředí, individuální konzultace týkající se přiměřené vývojové stimulace uživatele. [1] Logopedie a speciálně-pedagogická péče je individuální logopedické a speciálněpedagogické vyšetření, individuální či kolektivní logopedickou a speciálněpedagogickou péči, konzultace s rodiči týkající se stimulace vývoje řeči. [1] Terapie podle Marie Montessoriové zahrnuje rozvoj smyslů, rozvoj praktických dovedností uživatele, zdokonalení jemné motoriky, nácvik pracovního a učebního chování, zmírnění poruch chování aj. [1] Pobyt v relaxačně stimulačním pokoji je určen k relaxaci a odpočinku dětí, v pokoji hraje příjemná a uklidňující hudba. 17

18 3.2 Fakultativní činnosti DC Paprsek Klienti a jejich rodina si mohou vybrat z nabídky aktivit a terapií. Střediska využívají metodiku Plánování zaměřené na člověka a podporují klienty na vyjádření vlastních přání a samostatné volbě. (DC Paprsek, 2014, s. 14) Hipoterapie je terapie koněm, pomáhá zlepšovat fyzickou kondici, uvolňuje svalové napětí a učí vztahu ke zvířatům a přírodě. V roce 2013 proběhlo v DC Paprsek 600 terapeutických jízd. (DC Paprsek, 2014, s. 14) Arteterapie a výtvarné dílny, arteterapie je proces tvoření, jehož cílem je uvolnění napětí. Kontaktem s různými materiály uživatele stimuluje, rozvíjí jejich kreativitu, nabízí nové prožitky, pozitivně ovlivňuje emoce a náladu, podporuje relaxaci. Ve výtvarných dílnách používají ke stimulaci a tvoření různé materiály včetně keramické hlíny. V roce 2013 se uskutečnilo se více než arteterapií a výtvarných dílen. (DC Paprsek 2014, s. 14) Canisterapie je terapie psem, rozšiřuje pole podnětů, působí pozitivně na emoční naladění a přináší radost z fyzického kontaktu. V Paprsku využívají formu individuálního polohování se psem i formu aktivizačního kontaktu, krmení, pozorování a hlazení. V roce 2013 měli klienti 900 setkání. Canisterapie se využívá u dětí se smyslovým, tělesným i mentálním postižením, u dětí s epilepsií a dětí s psychickými problémy. (DC Paprsek, 2014, s. 14), (Müller, Oldřich, 2014, s. 476) Muzikoterapie přináší možnost společného hudebního prožitku klientů a je opřena o vzájemnou interakci při společném muzicírování. Zaměřuje se mimo jiné na zlepšení kognitivních schopností a uvolnění od zátěže. Podporuje verbální a neverbální komunikaci, rozvíjí hudební dovednosti a umožňuje příjemně trávit volný čas. V dětských centrech Paprsek proběhlo muzikoterapeutických sezení. (DC Paprsek, 2014, s. 14) 18

19 4 Střediska DC Paprsek DC Paprsek má pět středisek. Středisko Hloubětín, Prosek, DAR v Dejvicích a Setkání v Měcholupech nabízí denní stacionář, středisko Setkání poskytuje zároveň chráněné bydlení, středisko Domeček v Lahovicích nabízí chráněné bydlení. Poradenství a kurzy Náhradní rodinné péče (NRP) probíhají v Rodinném centru Zdeňka Matějčka v Hloubětíně. Každé středisko dlouhodobě spolupracuje s občanskými sdruženími, která byla založena jako podporující nezisková organizace jednotlivých středisek. [1] 1. Středisko Hloubětín podporuje Hloubětínský Paprsek 2. Středisko DAR podporuje Sdružení rodičů a přátel střediska DAR, o. s Středisko Prosek podporují Paprsky pomoci, o. s Středisko Setkání podporuje OS Paprskovec 5. Středisko Lahovice podporuje Autistik, o. s. Celková kapacita denních stacionářů je 89 klientů, v chráněném bydlení žije 10 klientů. (DC Paprsek, 2014, s. 24) 4.1 Středisko Hloubětín Posláním denního stacionáře je všestranná podpora lidí s mentálním a kombinovaným postižením a jejich rodin. Cílovou skupinou stacionáře jsou děti ve věku od 7 do 18 let a mladí lidé do 35 let s mentálním a kombinovaným postižením. Sociální službu neposkytuje stacionář žadatelům s psychiatrickým onemocněním s výraznými projevy agresivity, a v případě, že zdravotní stav uchazečů vyžaduje použití specializované techniky. [2] Kapacita denního stacionáře, který se nachází v prostorách dvou zrenovovaných budov se zahradou, je 30 klientů. V jedné budově jsou děti a mládež s velkou mírou postižení a v druhé s menší mírou postižení. Provoz denního stacionáře je zajištěn od 7.00 do hodin. 19

20 Denní stacionář nabízí základní a volitelné činnosti, mezi něž patří zejména sportovně pohybové a umělecké aktivity - klub SK Paprsek, taneční a divadelní dílna, výlety za kulturou, sociální poradenství, výchovně - vzdělávací aktivity, ošetřovatelská péče a odborné terapie psychologická, logopedická, speciálně pedagogická, fyzioterapeutická a Montessori terapeutická, speciálně pedagogicky vedenou nápravu specifických vývojových poruch a poruch učení ve spolupráci s rodiči a příslušnou školou. [2] Mezi hrazené činnosti, které si libovolně volí klient a jeho rodina patří logopedie, fyzioterapie, psychologie, terapie podle Marie Montessori, rehabilitace ve vířivé vaně, plavání, canisterapie, arteterapie a keramika, muzikoterapie zdravotní tělesná výchova, trénink sportů SOH, taneční a pohybová dílna. Každoročně stacionář jezdí s klienty na týdenní rehabilitační pobyt v přírodě, sjíždí řeku a účastní se mezinárodních setkání mládeže na podporu inkluze mladých lidí s postižením do společnosti. Rodiny uživatelů mají možnost využít psycho-relaxační cvičení. [2] Občanské sdružení Hloubětínský paprsek Občanské sdružení podporuje činnost DC Paprsek střediska Hloubětín. OS se snaží, aby klienti služeb denního stacionáře dostali podobné příležitosti prožít aktivní život jako jejich vrstevníci, kteří nemají speciální potřeby. Hloubětínský paprsek podporuje: Konkrétní aktivity a terapie hrazením honorářů terapeutů a vedoucích aktivit a nákupem potřebných pomůcek Výjezdy a pobyty mimo domov a denní stacionář v doprovodu asistentů příspěvkem na dopravu, volitelné výlety, nákupem pomůcek, uhrazením honoráře asistentů uživatelů Sportovní oddíl SK Paprsek nákupem sportovního nářadí, kompenzačních pomůcek, hrazením pobytu asistentů na sportovních soutěžích, případně účastnických poplatků a startovného Zvyšování kvality prostředí, ve kterém uživatelé tráví čas renovací a nákupem vnitřního vybavení a zvelebováním okolní zahrady [2] 20

21 4.2 Středisko Prosek Posláním služeb denního stacionáře DC Paprsek - Střediska Prosek je poskytnout podporu dětem, mládeži a mladým dospělým s postižením a jejich rodinám. Cílovou skupinu tvoří děti ve věku od 2 do 18 let věku a mladí dospělí s mentálním či kombinovaným postižením, s tělesným či zdravotním postižením. Kapacita denního stacionáře je 24 klientů, kteří jsou rozděleni do dvou skupin. Provoz denního stacionáře zajištěn od 7.00 do hodin. Denní stacionář poskytuje rodinám s dětmi se speciálními potřebami týmovou péči sociálně pečovatelskou, zdravotní a výchovně vzdělávací, doplněnou o ambulantní poradenské služby v oblasti psychologie, fyzioterapie, speciální pedagogiky, logopedie, sociální práce a individuální speciálně pedagogickou terapii dle Marie Montessoriové a od nejranějšího věku dětí služby rané intervence. [3] Klientům jsou nabízeny další volitelné aktivity. Společně s klienty tvoří individuální plán podpory, podle kterého pak koordinují spolupráci. V nabídce služeb je i canisterapie, muzikoterapie, výtvarná dílna, relaxační pobyt ve vířivé vaně, rozvíjení smyslového vnímání v bílém pokoji. Středisko také nabízí fakultativní činnosti kroužky, na které dochází externista, jsou muzikoterapie, individuální kontakt se psem, výtvarná dílna a keramika. [3] Volené činnosti nehrazené klientem - tvorba podrobného individuálního výchovně vzdělávacího programu, hudební výchova, pohybová výchova, výtvarná výchova, konzultace s odbornými pracovníky, podpůrná psychologická péče, psychologické vyšetření jako podklad k Individuálnímu plánu podpory, psychomotorická cvičení, kontakt se psem ve skupině, kulturní akce v zařízení zahrnuje např. divadlo, koncert, oslavu dne dětí, apod., kulturní akce mimo zařízení zahrnuje např.: návštěvu ZOO, divadla, apod. Fakultativní volené činnosti hrazené klientem fyzioterapie, psychologie, logopedie a speciálně-pedagogická péče, terapie podle Marie Montessoriové, pobyt v relaxačně stimulačním pokoji. [3] 21

22 4.2.1 Občanské sdružení Paprsky pomoci Občanské sdružení Paprsky pomoci podporuje činnosti DC Paprsek - Středisko Prosek. Mezi hlavní cíle OS Paprsky patří podpora aktivit, které vedou k radostnému prožívání života dětí a dospělých s postižením a jejich rodin. Magistrát hl. m. Prahy pravidelně přispívá na činnost DC Paprsek významnou finanční částkou, ta však nemůže zcela pokrýt potřebné finanční zdroje pro poskytování kvalitní sociální služby denního stacionáře. Pracovníkům střediska Prosek se již v minulosti podařilo získat sponzorské dary, které umožnily realizaci léčebně rehabilitačních pobytů v přírodě, přispěly podstatnou částkou na polohovací zařízení nebo na troj kolo pro větší děti. Další darovaná finanční částka byla použita na financování muzikoterapie, kterou si děti i mladí dospělí za více než rok velmi oblíbily. Středisko Prosek díky sponzorům, též mohlo zakoupit Ford Tranzit, díky kterému uživatelé střediska Prosek mohou navštěvovat různé kulturní akce, pobyty v přírodě. [3] 4.3 Středisko DAR Středisko DAR poskytuje služby denního stacionáře od roku 1998, v roce 2004 bylo začleněno do DC Paprsek hl. m. Prahy. Cílem služby je poskytnout podporu a odbornou pomoc rodinám s dětmi se zdravotním postižením. Cílovou skupinou jsou děti od 2 do 15 let věku se speciálními potřebami, s postižením kombinovaným, mentálním, tělesným, smyslovým, děti s autismem. Kapacita je 24 dětí, které jsou rozděleny na dvě oddělení. [4] Kritéria pro přijetí dítěte: dítě nebylo pro své speciální potřeby přijato do běžné školky běžná školka není schopna dále dítěti pro jeho speciální potřeby výchovu a vzdělávání poskytovat zdravotní stav dítěte vyžaduje intenzivní pravidelnou rehabilitaci rodič dítěte nebo osoba, která o dítě pečuje, onemocní nebo se ocitne v tíživé životní situaci. [4] Kriteria pro odmítnutí dítěte: kapacita denního stacionáře je naplněna 22

23 dítě nemá výše jmenovaná postižení ani speciální potřeby, může navštěvovat běžná zařízení pro děti dítě při žádosti o přijetí do denního stacionáře je ve věku nad 7 let. [4] Sdružení rodičů a přátel Střediska DAR o. s. Sdružení rodičů a přátel Střediska DAR o. s., je občanské sdružení, které vzniklo koncem roku 1991 jako nezisková organizace na podporu rodinám s dětmi s postižením. Zakladatelky a členky/členové sdružení jsou rodiče dětí s postižením, odborníci a přátelé. K mělo sdružení 30 členek a členů. Cílem sdružení je poskytovat odlehčovacích služeb nabídnout rodičům potřebný odpočinek, zvyšovat kvalitu služeb Střediska DAR v Praze 6 (materiální vybavení, další vzdělávání personálu, hipoterapie, canisterapie), podporovat zájmy a práva, začlenění dětí s postižením do běžných mateřských a základních škol v obci. [4] 4.4 Středisko Setkání Posláním střediska Setkání je podpora rodin s dětmi nebo mladými dospělými s kombinovaným postižením, zlepšování kvality jejich života, včetně začleňování do sociálního prostředí. Cílovou skupinu tvoří děti od 3 do 18 let plnící si povinnou školní docházku v rámci střediska Setkání. Druhou skupinu tvoří mladí dospělí od 18 do 35 let s kombinovaným postižením (mentální postižení je kombinováno s postižením smyslovým, tělesným, poruchami socializace a komunikace). [5] Kapacita denního stacionáře střediska Setkání je 15 klientů, do stacionáře dochází 20 klientů, kteří se střídaní, nechodí každý den. Kriteria pro odmítnutí dítěte: kapacita denního stacionáře naplněna klient má výrazné agresivní projevy klient má psychiatrické onemocnění zdravotní stav klienta vyžaduje takovou zdravotní a personální péči, kterou není středisko schopné zajistit [5] 23

24 Provoz stacionáře je zajištěn od 7.00 do hod a klienti jsou zde rozděleni do dvou pobytových místností. Každému jedinci se stacionář snaží poskytovat služby odpovídající jeho mentálnímu i fyzickému věku. Základem denního stacionáře je péče výchovně vzdělávací, zdravotní a sociální, doplněná o odbornou péči psychologickou, logopedickou, speciálně-pedagogickou, fyzioterapeutickou a terapií dle Montessori a sociálně poradenskou. [5] V rámci služeb denního stacionáře poskytuje středisko klientům fakultativní činnosti nehrazené - hudební výchovu s muzikoterapeutickými prvky, pohybovou, výtvarnou a keramickou dílnu, divadelní dílnu, odpolední kavárnu. Dále pak kulturní akce v zařízení, které zahrnují např.: divadlo, koncert, oslavu dne dětí, apod. Kulturní akce mimo zařízení zahrnují např.: návštěvu ZOO, divadla, apod. Fakultativní volené činnosti hrazené - psychologie, fyzioterapie, terapie podle Marie Montessori, logopedie a speciálně - pedagogická péče, canisterapie, hipoterapie, plavání, rehabilitace ve vířivé vaně a návštěva solné jeskyně. Na rehabilitační pobyt v přírodě vyjíždí 1x ročně na území České republiky. [5] Občanské sdružení Paprskovec Paprskovec je občanské sdružení založené v listopadu roku Zakládající členové jsou zaměstnanci DC Paprsek Střediska Setkání. Postupně se k nim přidali rodiče, přátelé dětí a mladých dospělých s mentálním a kombinovaným postižením. Využívají služeb denního stacionáře a chráněného bydlení střediska Setkání. OS shání peněžní prostředky a sponzory, pořádá různé koncerty, jejichž výtěžek jde na činnosti střediska Setkání. Posláním OS Paprskovec je podpora a integrace dětí a dospělých s mentálním a kombinovaným postižením do společnosti a zlepšování kvality jejich života. OS Paprskovec se snaží pomoci zajistit finanční prostředky na fakultativní činnosti a služby nabízené v denním stacionáři a chráněném bydlení střediska Setkání, jako je vodoléčba. Brzy bude ve středisku Setkání zahrnuta i hipoterapie a rehabilitační plavání v bazénu. OS se bude snažit pomoci zajistit finanční prostředky také na tyto činnosti. [5] 24

25 5 Charakteristika osob se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami mohou bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. (Ministerstva zahraničních věcí, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vyhlášená pod č. 10/2010 Sb. m. s.) Podle WHO je postižení částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu jasně vyplývá, že pojem postižení ještě neznamená snížení kvality života jedince nebo jeho neschopnost pracovat. WHO určuje tři základní kategorie funkční nedostatečnosti nebo poruchy: 1. snížení zdatnosti (fyzické, mentální, smyslové), 2. postižení, neschopnost (pohybu, vnímání, myšlení), 3. znevýhodnění, handicap (překážky ve vzdělání a podobně). (Plevová Ilona, Slowik Regina, 2010, s. 138) 25

26 6 Druhy postižení 6.1 Tělesné postižení Tělesné postižení je postižení, které brání mobilit (celkově či omezeně) a pracovní činnosti. Dělí se na přechodné a trvalé, vrozené a získané. Jde o vadu pohybového a nosného ústrojí, tj. kostí, kloubů, šlach i svalů a cévního zásobení, jakož i o poškození nebo poruchy nervového ústrojí, jestliže se projevují postižením hybnosti. Osoby s tělesně postižením představují velmi heterogenní skupinu, jejímž společným znakem je omezení pohybu, a toto tělesné postižení postihuje člověka v celé jeho osobnosti. (Plevová Ilona, Slowik Regina, 2010, s. 139) Podle doby vzniku postižení dělí autor vady na vrozené a získané. Dle místa postižení rozděluje vady na obrny, deformace, malformace a amputace. (Plevová Ilona, Slowik Regina, 2010, s. 139) Tělesné postižení způsobuje především handicap v oblasti pohybové. Přesto však i u dětí s tělesným postižením se najdou sportovní aktivity, které jsou založeny na pohybové činnosti. Pro lidi s tělesným postižením vzniklo mnoho nových sportů a aktivit, které jsou přizpůsobeny jejich možnostem. Zajímavý je fotbal na elektrických vozíčcích, který provozuje jeden ze sportovních klubů v Praze. Dále oblíbenou aktivitou u dětí a mládeže s tělesným postižením je plavání. K velmi oblíbené také patří informatika, mezi lidmi s tělesným postižením je mnoho programátorů. [6] 6.2 Mentální retardace V současnosti stále nejvíce rozšířená a snad i stále nejvýstižnější je definice vydaná UNESCO poprvé v roce 1983: Mentální retardace je pojem vztahující se k podprůměrnému obecně intelektuálnímu fungování osoby, které se stává zřejmým v průběhu vývoje a je spojeno s poruchami adaptačního chování. Poruchy adaptace jsou zřejmé z pomalého tempa dospívání, ze snížené schopnosti učit se a z nedostatečné sociální přizpůsobivosti. (Plevová Ilona, Slowik Regina, 2010, s. 129) 26

27 U mentálního postižení (retardace) jde o snížení úrovně rozumových schopností, tedy dochází k opožděnému vývoji intelektu a k poruchám adaptace na nové situace.(mlýnková Jana, 2010, s. 116) V rámci volného času je u dětí s mentálním postižením velmi těžké vzbudit spontánní zájem. Proto je potřeba dítě motivovat a zajistit mu činnosti a aktivity. Organizací, které se věnují volnému času lidí s mentálním postižením, je ve velkých městech poměrně dost. Ve volnočasových aktivitách u lidí s mentálním postižením mají své místo výtvarné aktivity, pohybové, ale i zdánlivě netypické, jako je film. V poslední době jsme mohli vidět například tolik v médiích diskutovaný projekt, kdy lidé s mentálním postižením natáčeli před volbami rozhovory s politiky. Zde hodně záleží především na závažnosti postižení. [7] Dělení mentální retardace Lehká mentální retardace: IQ Jedinci s lehkou mentální retardací jsou schopni účelně užívat řeč v každodenním životě, většina osob je schopna si zajistit sebe péči a potřeby, např.: hygienu, oblékání, najíst se, i když je vývoj v těchto oblastech pomalejší. Středně těžká mentální retardace: IQ U osob je opožděn vývoj chápání a používání řeči, stejně tak i vlastní používání řeči probíhá na nižší úrovni. Je omezena schopnost sebe obsluhy, sebe péče a zručnost. Těžká mentální retardace: IQ Většina osob s tímto postižením trpí poruchami motoriky či jinými přidruženými vadami. Těžká mentální retardace může být spojena s dalšími poruchami nebo nemocemi, např.: s epilepsií či s duševními poruchami. Hluboká mentální retardace: IQ nižší než 20 Jedinci jsou omezeni ve schopnosti porozumět požadavkům, pokynům a vyhovět jim. Většina osob je imobilní nebo výrazně omezená v pohybu. Jsou inkontinentní, nejsou schopni komunikace, vydávají různé zvuky. Vyžadují stálý dohled na veškeré potřeby. (Mlýnková Jana, 2010, s ) 27

28 6.3 Kombinovaného postižení Kombinované postižení lze charakterizovat jako kombinaci dvou a více druhů postižení u jednoho jedince. Jde o kombinace různých druhů, forem a stupňů postižení, z tohoto důvodu je obtížné jej přesně klasifikovat. Závažnější postižení, poruchy a vady se velmi často sdružují, mají tendenci vyskytovat se společně, a tak jejich nositel může být postižený více vadami. Setkat se můžeme i s jinými označeními, jako kombinované vady, vícenásobné postižení (vady), multihandicap, hluboké postižení. [8] Mezi klasifikace užívané v odborné literatuře patří Vaškova: mentální postižení v kombinaci s jiným, duální smyslové postižení nejčastěji hluchoslepota, poruchy chování v kombinaci s jiným postižením.(štefan Vašek, 2005) Další klasifikace rozděluje kombinované postižení následovně: mentální postižení v kombinaci s jiným, tělesné v kombinaci se smyslovým postižením a narušením komunikační schopnosti, poruchy autistického spektra. [8] Kombinované postižení se dá rozdělit na: vrozené (vzniklé během těhotenství, během porodu nebo krátce po porodu), získané v průběhu života. [8] Dále máme dělení podle stupně postižení: lehký, střední, těžký. [8] A posledním frekventovaným rozdělením kombinovaného postižení je dělení na: syndromální (syndrom = současný výskyt několika typických příznaků/určitého onemocnění), nesyndromální. [8] 28

29 6.4 Smyslové postižení Zrakové postižení Za závažné postižení zraku je většinou považována taková úroveň vizuálního vnímání, při které je zrak užíván se značným omezením. Děti s těžkým zrakovým postižením mají trvale narušené funkční vidění, které nemůže být korigováno (upravováno) brýlemi, upraveno pomocí léků či operativně. Toto narušené vidění je dáno různě sníženým stupněm zrakové ostrosti a omezenou velikostí zorného pole. Lidi s těžkým zrakovým postižením se rozdělují do dvou skupin osoby slabozraké či se zbytky zraku osoby nevidomé Jen 10 procent všech lidí, kteří jsou diagnostikováni jako nevidomí, jsou nevidomí úplně. Většina nevidomých reaguje na světelné podněty nebo pohybující se objekty a nežijí tedy ve světě totální tmy řadí se do kategorie prakticky nevidomých. [9] Stupně zrakového postižení snížení zrakové ostrosti slepota velikost a lokalizace zachovaného zorného pole světloplachost šeroslepost Prakticky všechny výše uvedené obtíže se mohou u jednotlivých lidí vyskytovat v nejrůznějších kombinacích. Velmi výrazné je to především u těžké slabozrakosti až praktické nevidomosti. [9] Sluchové postižení Všichni, kteří mají v důsledku sluchové vady problémy s vnímáním zvuků z okolního prostředí a s porozuměním mluvené řeči, se používá označení osoba se sluchovým postižením. [10] Osoby se sluchovým postižením můžeme rozdělit do několika skupin podle toho, kdy sluchová vada vznikla, jak je závažná a kterou část sluchového analyzátoru zasáhla. 29

30 Prelingválně neslyšící mají sluchovou vadu vrozenou nebo získanou v době, kdy ještě nebyl ukončen základní vývoj řeči. Mají slyšení poškozeno v takovém rozsahu, že ani se zesílením nemohou vnímat mluvenou řeč. Ta se spontánně nerozvíjí, a i když její vývoj započal, tak řeč zpravidla zanikne, protože není ještě dostatečně upevněna. Nedoslýchaví mají využitelné zbytky sluchu a jsou schopni dorozumívat se mluvenou řečí a s pomocí sluchadel se dokážou orientovat ve slyšícím prostředí. Při dobrých světelných podmínkách a pečlivé výslovnosti pak většinou bez problémů odezírají mluvený projev. [10] Postlingválně ohluchlí ztratili sluch v době po ukončení vývoje řeči. Řeč je dostatečně rozvinutá, po obsahové stránce zůstává její kvalita zachována, ale mluvený projev se může vyznačovat monotónností a drobné změny se mohou objevit také ve výslovnosti. [10] Neslyšící (psáno s velkým N ) se považují za příslušníky odlišné jazykové a kulturní minority. Preferují zrakové vnímání, jejich přirozeným komunikačním prostředkem je znakový jazyk. [10] Osoby s kochleárním implantátem mají voperovanou nitroušní elektronickou smyslovou náhradu, která přenáší sluchové vjemy přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. Kochleární implantát je indikován ohluchlým jedincům nebo dětem, které se narodily s oboustranným těžkým poškozením sluchu s prakticky nevyužitelnými zbytky sluchu, u nichž ani výkonná sluchadla neumožňují rozvoj mluvené řeči. (Holmanová, 2002) Osoby se sluchovým a dalším přidruženým postižením, nejčastěji se zrakovým, mentálním nebo tělesným. Jejich situace je komplikovaná přítomností dvou nebo více postižení. Výchovné a vzdělávací přístupy pak musí respektovat specifika vyplývající z konkrétní kombinace a struktury obou postižení. (Potměšil, 2005) Hluchoslepota Hluchoslepý je ten, který má sluchové a zrakové postižení. Je třeba znát, jak hluboká je vada sluchu a vada zraku, která z nich je závažnější, kdy se vada projevila, zda má postupující charakter a podobně. Odborníci hluchoslepotu klasifikují podle různých kritérií, nejčastěji však v závislosti na stupni a době sluchového a zrakového postižení. [11] 30

31 Poradenská centra pro osoby s hluchoslepotou si obvykle vystačí s členěním do těchto kategorií: Jedinci se současným postižením zraku a sluchu od narození Jedinci s postižením sluchu od narození a získanou zrakovou vadou Jedinci s postižením zraku od narození a získanou sluchovou vadou Jedinci se získanou sluchovou i zrakovou vadou [11] 31

32 7 Postižení ve střediscích DC Paprsek Středisko Hloubětín navštěvují především děti a mládež s dětskou mozkovou obrnou (DMO), s autismem, vrozeným poškozením mozku, s mentálním a tělesným postižením. Do střediska dochází dívka, která má Rettův syndrom. Dále bych zmínila, že ve středisku Hloubětín není nikdo s Aspergovým syndromem. Středisko Prosek má klienty rozdělené na dvě skupiny, první skupinu tvoří malé děti a druhou skupinu starší děti, mládež a dospělí. Všichni klienti mají těžkou míru postižení, hlubokou mentální retardaci spojenou s vadou zraku a kombinovaným postižením, epilepsií, fyzickým a mentálním postižením. Někteří klienti mají dětskou mozkovou obrnu a Rettův syndrom. Středisko DAR navštěvují děti, které mají dětskou mozkovou obrnu a s tím související epilepsii, Dovnnův syndrom, autismus, mentální, tělesné a kombinované postižení nebo různé genetické poruchy. Středisko Setkání, ve stacionáři je většina dětí s těžkou mírou postižení, s mentálním a těžce kombinovaným postižením, DMO, se kterou jsou spojeny epileptické záchvaty. Některé děti mají i smyslové vady. Ve stacionáři jsou dvě děti, které mají tracheostomii a jedna dívka Anglmanův syndrom. 7.1 Vysvětlení pojmů Následně budou vysvětleny tyto pojmy: Dětská mozková obrna, Epilepsie, Dětský autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom, Downův syndrom, Tracheostomie, Angelmanův syndrom Dětská mozková obrna (DMO) Dětská mozková obrna popisuje skupinu trvalých poruch vývoje pohybu a držení těla způsobujícím omezení aktivity, související s neprogresivním poškozením fetálního nebo dětského mozku. Poškození hybnosti u DMO je doprovázeno poruchami smyslů, vnímání, myšlení, komunikace a chování, dále epilepsií a sekundárními muskuloskeletálními (problémy svalů a skeletu) problémy. [12] 32

33 7.1.3 Epilepsie Epilepsie je další vadou, která se v důsledku postižení mozku poměrně často přidružuje k mozkové obrně (MO). Jedná se o neurologické záchvaty charakterizované různými formami jednoduché ložiskové záchvaty (v určitém ložisku v mozku), komplexní parciální záchvaty (ty už postihují větší oblast mozku), generalizované záchvaty bez křečí (projevující se krátkou poruchou, výpadkem vědomí) a nakonec nejzávažnější forma generalizované záchvaty s křečemi, které jsou nejzávažnější formou epilepsie. (Vítek, J., Pipeková, J., 2006, s. 181) Epileptický záchvat je přechodný stav, který obvykle trvá vteřiny až minuty, je vyvolaný funkční poruchou mozku, jejíž příčinou jsou abnormální a excesivní výboje korových neuronů. (Vítek, J., Pipeková, J., 2006, s. 181) Pokud je epilepsie včas rozpoznána a osoba správně medikována, nemusí mít na běžný život jedince zásadní vliv. (Vítek, J., Pipeková, J., 2006, s. 181) Dětský autismus Je charakterizován třemi hlavními skupinami příznaků: kvalitní narušení sociální interakce, narušená komunikace a hra, omezené stereotypní chování a zájmy. Dezintegrační porucha (Hellerova demence) je charakterizována obdobím normálního vývoje nejméně do věku 2 let. Nejpozději před 10. rokem věku dochází během několika měsíců ke ztrátě získaných dovedností, typický je začátek mezi rokem věku. (Voníková, A., a, Čeledová, L., Čevela, R., 2010) Aspergerův syndrom Velmi podobný dětskému autismu, v porovnání s ním nebývají narušené řečové schopnosti a nevyskytují se motorické stereotypie. (Voníková, A., a, Čeledová, L., Čevela, R., 2010) Rettův syndrom Je charakteristický normálním časným vývojem, po kterém následuje ztráta řeči, manuálních dovedností a zpomalení růstu hlavy, vyvíjí se skolióza nebo kyfoskolióza, až u 75 % případů se rozvíjí epilepsie. (Voníková, A., a, Čeledová, L., Čevela, R., 2010) 33

34 7.1.7 Downův syndrom Osoby s Downovým syndromem mají mentální retardaci, často srdeční vadu, zrakové vady (šilhavost), jejich svalstvo je hypotonní (ochablé), což narušuje motoriku, oči jsou v mongoloidním postavení, tvář je zploštělá, rysy mohou být nevýrazné, ústní dutina může být menší, jazyk potom působí objemně. Dospělí lidé s Downovým syndromem mohou trpět poruchami štítné žlázy. Downův syndrom se častěji vyskytuje u dětí starších matek, jde o trisomii 21. chromozomu (přítomnost tří chromozomů správně jsou dva), dá se diagnostikovat již v těhotenství. [13] Tracheostomie Je chirurgický výkon, při němž je na krku vytvořen v průdušnici otvor umožňující trvalé dýchání (umělé řízené dýchání při dlouhodobé resuscitaci, pacienti s neprůchodností hrtanu aj.). Po vyléčení základního onemocnění lze otvor opět chirurgicky uzavřít. [14] Angelmanův syndrom Projevuje se u dětí častými bezdůvodnými záchvaty smíchu, jejich postoj připomíná loutku, chůze je nemotorná, mentální retardace středně těžkého až těžkého stupně, u osob s Angelmanovým syndromem (AnS) se nerozvíjí expresivní řeč, rozumění ovšem není narušeno v takové míře. Dále trpí nespavostí. Děti s AnS mají velmi často ploché záhlaví, malou hlavu. Častým onemocněním vyskytujícím se u těchto osob je epilepsie. Příčina je genetická nebo neznámá, tento syndrom nelze diagnostikovat v období těhotenství. [15] 34

35 Praktická část Praktická část se skládá z informací získaných z osobního rozhovoru se sociálními pracovníky jednotlivých středisek a z krátkého dotazníku pro rodiče dětí a mládeže se zdravotním postižením DC Paprsek. Informace o volnočasových aktivitách jsem získala z rozhovoru se sociálními pracovníky. Středisko Hloubětín paní magistra Finková, středisko Prosek paní magistra Vedralová, středisko DAR pan Rážek a středisko Setkání paní magistra Prasetová. Zpracovala jsem informace o aktivitách stacionářů a následně jsem vytvořila návrhy na rozšíření volnočasových aktivit. Tyto návrhy jsem předala sociálním pracovníkům jednotlivých středisek DC Paprsek včetně kontaktů pro následné vyjednání a zařízení aktivit. Během vytváření návrhů jsem vycházela zejména z požadavků na nové volnočasové aktivity od sociálních pracovníků středisek DC Paprsek, kteří ve spojení s rodiči jsou přibližně stejného názoru na začlenění požadovaných volnočasových aktivit do činností střediska. Celkem se mi vrátilo od rodičů ze 110 dotazníků pouhých 28. Při vypracování jsem byla se stacionáři v kontaktu jak telefonním, tak přes elektronickou poštu, a zároveň jsem stacionáře opakovaně navštěvovala. 35

36 8 Středisko Hloubětín Volnočasové aktivity denního stacionáře Hloubětín jsou nabízeny pro dvě skupiny klientů. První skupinu tvoří klienti s menší mírou postižení a druhou skupinu tvoří klienti s větší mírou postižení. Klientům s menší mírou i větší mírou postižení jsou ve stacionáři nabízeny různé aktivity. Ranní kruh je hodinový program, kterým děti začínají každý den. Je to takový uvolňující program, který vede sociální pracovník. Hraje na kytaru, zpívá a tvoří veselou atmosféru. Ve stacionáři mají tematické poznávání podle ročního období, děti poznávají vše, co s tím souvisí, nyní je podzim, takže děti si prohlíží a dotýkají se listů stromů, apod. Ve stacionáři jsou též každý den prováděny aktivity výtvarné dílny, které vedou zaměstnanci stacionáře a navíc 2x týdně dochází arteterapeutka. Na muzikoterapii pro děti s menší mírou postižení dochází do stacionáře externistka muzikoterapeutka. Dětem s větší mírou postižení se během muzikoterapie věnují sociální pracovnice. Další aktivitou pro děti a mládež je trénink sociálních dovedností. Tato aktivita je soustředěna na děti s menší mírou postižení, které se učí například telefonovat, jak nakupovat, společenskému chování, pozdravu, apod. Další aktivitou, které se zúčastňují všechny děti s menší mírou postižení, je Příprava kavárny s pečením. Na to navazuje další aktivita, vaření, která je pro děti s větší mírou postižení, při které děti pomáhají s podáváním nástrojů a surovin. Z pohybových aktivit mají děti skupinové zdravotní cvičení, hipoterapii a trénink sportů speciální olympiády, kterých se zúčastní děti jak s menší mírou postižení, tak s větší mírou postižení. Trénují bocce 2, přehazovanou, ping pong, plavání s fyzioterapeutkami, popřípadě mají možnost vířivky. Děti se zúčastní i country tanců ve stacionáři, které vyučují externí učitelky ze škol. Koná se i vystoupení v klubu Akropol v Praze. Aby se děti mohly seznámit s hudebními žánry a nástroji, je jim nabízena aktivita kapely. Pro děti s menší mírou postižení byla založena tzv. foto skupina, kde poznávají fotoaparát 2 Italský sport, jeden z nejnovějších sportů Hnutí speciálních olympiád pro osoby s mentálním postižením. Základním principem tohoto sportu je vytlačit míč Bocce nejblíže k cílové kouli Palina. [16], [17] 36

37 a učí se ho používat. Aktivity ve stacionáři zahrnují i kancelářské práce, zkouší si tisk, řazení do šanonu apod. Tato aktivita je spíše pro mládež a mladé dospělé. Dále pak mají klienti denně pracovní dílnu, kde vyrábí z různých materiálů výrobky, také vyrábí mastě z bylinek a nově vyrábí i speciální cihly z papíru, s kterými se dá i topit. Jednou týdně chodí děti s menší mírou postižení do dřevařské dílny, kde vyrábí výrobky ze dřeva. Tato aktivita se koná mimo stacionář Hloubětín. Každý pátek mají vyhrazen na výlety, jezdí na různé výstavy a do zoologické zahrady. Kromě pátku chodí i v jiné dny v týdnu do knihovny, do cukráren, na nákup potravin. Děti a mládež nejvíce baví volnočasové aktivity pohybového typu, sporty speciální olympiády a tanečně pohybová dílna. S dětmi a mládeží jezdí na pobyty v přírodě během června a na horské pobyty v zimě. Dále i do zahraničí do Polska Kryzowa nebo do Trebnic, letos navštíví poprvé Berlín. 8.1 Návrhy na rozšíření a zkvalitnění volnočasových aktivit Středisko Hloubětín by mělo zájem o hipoterapii. Poskytla jsem tři návrhy na hipoterapii. Návrhy jsem vyhledávala pomocí webových stránek České hiporehabilitační společnosti. Zaměřila jsem se přímo na Prahu a okolí, jelikož mi při vyhledávání šlo především o geograficky blízkou lokalitu s dobrou dostupností. Dalším bodem, kterým jsem se řídila, byla přijatelná cena a další možné výhody, jako například nástupní rampa pro nasedání klienta. Tyto níže uvedené návrhy jsem poskytla středisku Hloubětín. V současné době probíhá konzultace návrhů s rodiči klientů stacionáře Hipoterapie Občanské sdružení Caballinus Caballinus je občanské sdružení pro hipoterapii. OS Caballinus poskytuje ambulatní služby hipoterapie v obci Hole - Svrkyně (Poláček farma Hole s.r.o). Nachází se cca 20 minut z metra Dejvická a 25 minut z metra Zličín). [18] 37

38 Hipoterapie se provádí celoročně Pro nasedání klienta využívají nástupní rampu Pořádají intenzivní hiporehabilitační víkendy K dispozici je vyšetřovna ordinace Pravidelné hipoterapeutické dny jsou vždy: úterý 13:00-17:00 čtvrtek 10:00-17:00 Ceník hipoterapie cena jednotlivé lekce je 200 Kč cena intenzivního víkendu (včetně programu sobota - neděle): hipoterapie jednou denně 400 Kč, hipoterapie dvakrát denně 800 Kč Nejdříve noví klienti vyplní přihlášku, po jejím obdržení bude OS Caballinus klienty kontaktovat a domluví se s nimi na vstupním fyzioterapeutickém vyšetření a termínech. [18] Toulcův dvůr Toulcův dvůr je Středisko ekologické výchovy hlavního města Prahy. Nachází se v pražské části Hostivař. Aby se nový klient zařadil do lekcí hipoterapie, nejprve proběhne schůzka klienta s terapeutkou, která zjistí představy a možnosti potencionálního klienta. Tato schůzka trvá cca 1 hodinu a klient si jí hradí. Cena odpovídá 2 lekcím hipoterapie (tj. 320 Kč) a je započítávána mezi lekce, které klient v rámci hipoterapie odjezdí. [19] Přijetí na hipoterapii je možné pouze na základě vyplněného formuláře! Klient při schůzce obdrží formulář pro lékaře, který je nutné vyplnit! Ceník hipoterapie Celková částka činí 4.000,- Kč (odpovídá 25 lekcím po 160 Kč). [19] 38