V průběhu fylogenetického vývoje člověka hrály významnou roli dva procesy:

Transkript

1 Ve snaze při identifikaci rodu Homo a definici evolučních znaků předchůdců člověka rozumného (Homo sapiens sapiens) se obvykle naráží na základní problém, že právě mnoho charakteristických znaků našich předchůdců je v chování, jehož projevy jsou z fosfilních nálezů těžko identifikovatelné. Zařazení člověka do zoologického systému Člověk bývá zařazován v rámci zoologické soustavy do kmene strunatců (Chordata), podkmene obratlovců (Vertebrata), třídy savců (Mammalia), řádu nehetnatců (Primates), nadčeledi Hominoidea, která se dělí na čeledi: gibonovití (Hylobatidae) a hominidy (Hominidae). V průběhu fylogenetického vývoje člověka hrály významnou roli dva procesy: Hominizace = polidštění - zahrnuje změny tvaru kostry, vedoucí ke vzniku rodu Homo, týká se především: - změny tvaru hrudníku rozšíření, zploštění - změny ve stavbě pletence horní končetiny schopnost rotace - bipedie vzpřímení postavy a chůze po dvou - změny stavby lebky rozvoj mozkové části, zmenšení obličejové části 1 / 14

2 - změny stavby ruky větší pohyblivost prstů, manuální zručnost - sdružování do společnosti Sapientace = zmoudření - navazuje na hominizaci, představuje rozvoj myšlení, vytvoření druhé signální soustavy (vývoj abstraktního myšlení, rozvoj řeči) a rozvoj rozumových vlastností. Charakteristika řádu primátů - větší mozková část lebky (neurocranium) - díky zmenšování čichového aparátu dochází ke zkrácení obličejové části (splanchnocra nium) - zdokonalení zrakového aparátu, zraková pole se překrývají, očnice se zmenšují a orientují se vpřed, tj. frontálně zlepšení prostorového vidění ( tzv. frontojugulární kruh) - redukce zubů ze 44 na 32 chrup se nazývá trvalý, rozlišený, tzv. heterodontní chrup, je odvozený od hmyzožravců - vertikální pohyb dolní čelisti - zachování klíční kosti, rozvoj horních končetin - zlepšení manipulačních schopností horních i dolních končetin - oploštění chodidla (tzv. plantigradie) - větší pohyb prstů a palec vytváří "protiprst" staví se do opozice proti ostatním prstům, uvolnění zápěstí, hmatové polštářky a vytvoření nehtů - výživa plodu probíhá přes placentu, pokles počtu mláďat ( většinou na 1 ) - 1 pár mléčných žláz - prodloužení ontogeneze Chůze primátů může být po čtyřech, tzv. kvadrupedie, dále po dvou, tzv. bipedie. Zvláštní skupinou jsou tzv. kotníkochodci, kteří se opírají o kotníky prstů předních končetin. 2 / 14

3 Evoluce primátů Před 200 mil. lety, v triasu, na počátku druhohor se objevili první savci. Na konci druhohor nastává mimo jiné velký rozvoj placentálních hmyzožravců (měli velikost myši), ze kterých se vyvinuli, přibližně před 70 až 75 mil. lety, první primáti. Na ně navazuje početná skupina poloopic (Plesiadapidae), jejichž fosfilní zbytky staré asi 60 milionů let byly nalezeny na území Severní Ameriky a Evropy. Další skupina poloopic (z doby asi před 50 miliony let), Omomyoidea, jejichž zbytky byly nalezeny v Severní Americe, Evropě a východní Asii, je pravděpodobně větví, ze které se oddělili vyšší primáti (Sim iae). Ve třetihorách nastává první ochlazení a s tím spojená migrace živočichů do Afriky a Jižní Ameriky. Nezávisle na sobě se vyvíjejí dvě skupiny vyšších primátů: ploskonosí (Platyrrhinis), vyvíjející se zejména na území Jižní Ameriky a představujícíc samostatnou vývojovou větev hmyzožravců a úzkonosé opice (Catarrhini ), jejichž rozšíření je mapováno na Afriku. Migrace byla ukončena před 50 mil. lety, v eocénu, došlo k přerušení spojení mezi Evropou a Amerikou a větve se tak mohly samostatně vyvíjet. Úzkonosé opice se v oligocénu diferencovaly na 2 samostatné větve: - nadčeleď Cercopithecoidea, vedoucí k tzv. opicím starého světa - makakové, paviáni, kočkodani a hulmani; - nadčeleď Hominoidea zahrnující čeleď gibonovitých (Hylobatidae) a čeleď Hominidae. Z vývojové větve hominidů (Hominoidea) se nejdříve oddělili orangutani (asi před 11 miliony let). O něco později se oddělily gorily (přibližně před 9 až 8 miliony let). Teprve asi před 6 až 5 miliony let se oddělili šimpanzi, kteří jsou nejbližšími příbuznými člověka. 3 / 14

4 Znaky typické pro nadčeleď Hominoidea Původ člověka se zužuje na skupinu hominoidů, kteří mají určité znaky: - kloubní spojení umožňující rotaci; - přibliženííoči k sobě; - ztráta ocasu; - zmenšení počtu obratlů; - vytváří se plochá hrudní kost, - dochází k úpravě zkusové plochy dolních stoliček - dryopithekový vzor, tzn., že stolička má 5 hrbolů a mezery mezi nimi mají tvar Y, tento zubní vzor převažuje dodnes; vzniká před 30 miliony lety (při skusu klouže horní špičák svou zadní stěnou po přední stěně dolních zubů) Nejstarší zástupci nadčeledi hominoidea žili na území Egypta, významnější nálezy pochází z oblasti u jezera Fayum, ležícího asi 60 km od Káhiry. V době eocénu zde dominoval tropický deštný les, v jehož oblasti bylo nalezeno asi 150 koster primátů K předchůdcům dryophitéka (lidoopa) patří: 1. Oligopithecus 2. Propliopithecus 3. Aegyptopithecus zeuxis, viz. obr. 1, který žil před 30 mil. lety, ve svrchním oligocénu. Patřil k největším primátům (dosahoval hmotnosti 5 až 6 kg). Aegyptopithecus žil v korunách stromů, pohyboval se ručkováním (brachiací). Jeho lebka má znaky lidoopů přesahující špičáky a malá mozkovna, třetí stolička měla dryopithekový vzor. Měl znaky budoucích pravých opic i lidoopů. 4 / 14

5 Po skupin jeho pohyboval Obrázek zániku pralesa č. 1 Aegyptopithécus v oblasti Fayumu zeuxis šly vlny - vlevo hominoidů a jeho do lebka nitra - Afriky, vpravo Jednalo hmotnost Proconsul se vyvinuly byla africanus, tyto kolem formy: 18 viz. kg, obr. kosterní 2, žil pozůstatky oblasti východní prokazují, že se před jednalo Asie, 22 z o až některých lidoopa, 14 mil. který jejich středním (pravděpodobně polovzpřímenou vykazují žádný - Dryopithecus z nich se značnou a o svrchním nebyl asi čtyřech až 35 přežili podobnost předkem vzpřímenou kilogramů fontatni miocénu na pleistocénu). zemi, současných s važícího dnešními vyskytoval postavu, jinak žije lidoopa, Dryopithecové lidoopy lidoopů jejich v se korunách v pohyb oblastech i žijícího ani pozdějšími člověka. byl stromů postupně ve podobný východní hominidy, začali jako Afriky, převládá u opouštět šimpanze. Evropy názor, lesy, Přestože a měli Asie. let, se 5 / 14

6 V Obrázek č. 2 Proconsul africanus - vlevo a jeho lebka Lidi, miocénu (před 12 až 4 mil. let) dochází k rozštěpení hominoidů - vpravo. stehenního tlupa zároveň slabý. Kostry - hominidi giboni lidoopi lidé, jsou syn. kloubu, typické hominidi uchopovací pro život (hominidae). schopnost stromech, ruky nápadná a nohy. byla Pravděpodobně velká pohyblivost na 3 čeledi: nalezeny označován ustupující lidský (Ramapithecus, diastemou jeho Pohyboval která mil. až si výška je chrup 110 let hájila prostor typická Nejvýznamnějším v čelo, jako cm se při své polovzpřímeně, vzpřímené velké byl pro náš např. rodné pravděpodobně ochranu třetihorní nadočnicové pro teritorium, hlodavce; postavě představitelem mláďat. předek. zejména v oblouky dosahovala vegetarián) němž klenuté Chrup Žil v oblastech lidi době je a byl patro plochá Ramapithecus, lovili, téměř s před jemně a sbírali mozkovna. krátké savan. stejný naznačenou plody čelisti. K jako jehož Mezi a u semena primitivním nás, kosterní pokročilé vůči žili Indii a v ramenního ostatním vymezovali pozůstatky tlupách, a znakům znaky Číně, již každá jei velmi patří byly 6 / 14

7 Australopithecus zástupci 5 jižní a jihovýchodní Nálezy Z až pliocénu 0,6 Obrázek mil. se žili lokalizují před již letpochází č. 3 Ramapithecus do nálezy oblastí pozůstatků a jeho pravého lebka. přechodnou nejprimitivnější, 440 dále - Afriky, Australopithecus Asie. afarensis žil v době před 4 hominida až 1 mil. rodu jedinec cm formu zřetelný mezi lidoopem byl u něj pohlavní a člověkem. 3 dimorfismus.. První Ze všech významný Měl zástupců malý let, nález pravděpodobně obsah Australopithecus, tohoto pochází mozkovny rodu z byl roku se přibližně jednalo 1974 jehož Lucy (pravěká Hadar v Etiopii 3,2 Australopithecus byl Patřil používali není, zda jehož ale vysoký mil. si dodnes je stáří let všežravcům, žena) vyráběli jednoduché kolem se jasné datuje z oblasti 130 afarensis kteří cm, kolem kostěné měl masivní nástroje dolní čelist, výrazné nadočnicové oblouky, drobné zuby. o (tzv. Pohybovali vzpřímeně Druhým (2006 ) (v stáří 3,3. Selam žila je překladu tříletá mil. 150 osteodentokeratická nálezu let 000 významným holčička se z se let etiopských po odhaduje před dvou, Lucy, nálezem téměř nářečí na kultura) pravděpodobně mír), zemřela při povodni. 7 / 14

8 Před 145 Obrázek 2 mil. č. lety 4 se Australopithecus objevuje africanus více druhů afarensis představuje Australopitheců: - vlevo "křehkou" a jeho formu lebka svého - vpravo. vážily Vývojová cm, robustní Australopithecus 60 vážil až větev 70 kolem formy kg robustních a 35 měly Australopitheců: robustus boisei aetiopicus. až větší 45 forem kg, mozkovnu byl (2,2 žil Australopitheců současníkem přibližně až 1,4 530 mil. v době let) až zástupce je slepá. až cm 2 Homo mil. Robustní let habilis zpě; formy rodu, měřily byl vysoký až cm, až 3. Robustnější tvrdší Dříve potravu se označovaly formy a měly žily tedy jako převážně mohutnější Paranthropus. ve vyprahlejších čelisti Obě a silně formy částech vyvinuté australopitheců afrického žvýkací kontinentu, svaly. byly vegetariáni. konzumovaly 8 / 14

9 9 / 14

10 robustus Rod HOMO Jeho také Omo 2 125, 30 objem Homo Obrázek č. 5a mozkovny kosterní HABILIS pozůstatky - člověk Australopithecus byly zručný nalezeny v africanus dosahoval Pocházejí Homo 1,4 v údolí Etiopii mil. habilis z let řeky doby byl vysoký před Africe, oblasti - vlevo Olduvajské a obrázek č. rokle 5b 650 jeho až až průměrná kg, cm hmotnost byla Australopithecus v Tanzánii, - 3. kanibal. Obýval cm oblasti savan, řídkých lesů a skalnatých údolí. Byl všežravcem, spíše ale masožravý vpravo. vyráběl. Je velmi Jeho si pravděpodobné, primitivní chůze byla kamenné vzpřímená, že nevyužíval nástroje palec pouze k není lovupřirozené v opozici úkryty, pravděpodobně stavěl později valy. a 10 / 14

11 HOMO Žil např. heidelbergensis (Jihoafrická v Obrázek období starší ERECTUS pleistocénu č. 6 Homo - člověk habilis (starší vzpřímený - čtvrtohory), vlevo žila a pozůstatek v rozlišují 1,3 se lebky až dvě 0,9 - jeho mil. vpravo. erectus skupiny: s(čína), (Evropa) Homo (Afrika) - erectus mladší či republika) pekinensi skupina capensis paleohungaricus Homo ad.; erectus pak období 0,7 až 0,4 mil. let let zpět; zpět; k k Homo této této Homo skupině erectus (Jáva), erectus náleží Zástupci výšky 03(max. 150 erectus ad. rohu až 170 Homo mauritanicus cm, erectus jejich typickým vznikali v znakem Africe, odkud je plochá se šíří mozkovna ostatní s kontinety. průměrnou Dosahovali kapacitou patří 3). Jako hojně až Měli 1 první 1 využíval vzpřímenou ze cm cmvšech ohně postavu, forem rodu dlouhý Homo krk, byli všežraví. Homo erectus patří k lovcům a sběračům. 90 Ho (nebál Pravděpodobně Neměl se však ho!), stálá což však obydlí. dokládají oheň zbytky neuměl ohnišť rozdělat. v místech nálezů. 11 / 14

12 "ARCHAICKÝ" Evoluční (před ke populací, ces, Hlavní který Obrázek č. 7 Homo HOMO erectus vzájemnému 400 přechod zejména 000 lety) míšení od geograficky byl druhu umožněn lidí SAPIENS na Homo poměrně velmi - vlevo díky erectus - pračlověk vzdálených, velké a rozsáhlém rekonstrukce k pohyblivosti vývojově mohla území. nejstarším jeho lidských být Vývojová značně lebky formám populací, - odlišná. vyspělost vpravo. sapientace modulace vede sapientační k rozumových čelních současnému (utváření) znaky laloků schopností zubního řeči typu člověka. oblouku a vyšší nervové soustavy druhu přičemž Nastává jednotlivých Homo docházelo rychlý sapiens pro steinheimensis před 000 až 200 K - nejstarším vytváření vývoj rozvoj umění výroby abstraktního nálezům obydlí jako nástrojů, Homo odraz myšlení sapiens zbraní citové a první složky a patří oděvů lety. erectus, byli sběrači, kamenné ale dřevěné přiostrované 1 Jeho 000 kosterní pozůstatky mají jednak znaky tzv. civilizace 3. silný jednak znaky, které ho spojují s nejmladšími charakteristické anteneandertálec, Některé druhu použvali Stále 100 je také patrná nadočnicový až anteneandertálece zůstává nálezy a oštěpy, 1 i lovci 300 výraznější kostěné připalováním cm z období val nástroje, prominace mezi (např. v ohni. 500 v tváře Objem Zambii 000 a až nosu jejich včetně větší mozkovny těžké nálezy spodní pro se Homo pozdní pohybuje čelisti Homo sapiens. formy s ustupující sapiens (Kabwe) lety potvrzují existenci výše v rozmezí Anteneandertálci popsaného druhu, či jižní Africe bradou. Homo z doby 350 korespondují (Bodo) nebo (Salé) ad.). druhy nálezy (provincie (Ngandong). Časný neandertalensis) Evoluční vývojových spjovacím na Jávě Na Maroku předků v neandertálec základě Číně Anhui) se člověka znaky těchto, (protoneandertálec) spolu Homo popř. paralelně erectus evrospkých (např. existovaly. nálezů, a v klasický Etiopii V nelze tomto nenandertálec jednoznačně směru (Saldanha), nejsou určit, (Homo jednoznačné zda jiné oba však (150 Slovensku 000 časný změny až linií článkem 120 neandertálců: v 000 období mezi let zpět), mezi nenandertálci protoneandertálec, jeho 200 významná 000 a 32 nejvyspělejšími 000 naleziště Homo lety vedly sapines jsou ke např. formami vzniku aniensis, ve Francii, dvou člověka který základních Španělsku je vlastním tyto ani známé či četné řed ; jedná slepou tedy 160 s velkou jejíž Klasický typickou až větší klasický zástupci se 170 vývojovou 000 o neandertálec než ad.; cm až u byli neandertálec, 32 sučasného dokonale 000 větev lety) měl člověka. velkou přizpůsobeni považovaný mozkovnu Mužská drsným dnes postava (1 za podmínkám 200 samostatný byla až 1 vysoká 750 poslední druh cmasi 3 ), Homo v doby některých neandertalensis ledové. případech na robustní mohutně Lebka dobře celkově protože occipitale) vyvinuté měla hlavou zadní kostrou vyvinutým nápadné přední mozkové nadočnicové svalstvem. zuby. laloky Zřetelná byly valy, silně je na ustupující vyvinuty. lebce kost čelo, Na týlní pozůstatku ploché temeno, kostry široké nosní otvory a (p Homo lze (os což (gestace) u Z klasický zejména Evropě a jeskyně (dolní Neandertálci (umí Typické pohřební,"velké pozorovat pubis), bylo neanderthalensis pohoří žen směrem hlediska ho tohoto čelist rozdělat). jsou pravděpodobně Šipka v neandertálec na geografického nenadertálského druhu, u východ především žili nich v Znali tlupách, rovněž než migroval již rozšířen u charakteristický důsledkem byl žen barvy, obývali dítěte současných. nejdále jimiž ve širších jeskyně, pravděpodobně do věku tvar Uzbekistánu. porodníh 8 pánevní až varáběli 10 let) cest kosti zdobili K na nástroje, významným a Štrambersku. v delšího oblasti své zbraně, používali období stydké nalezištím příbytky těhotenství kosti v. z Iráku kostrových Lagros jeskyně zjevné, rituály nálezů Šanidár" že své pocházejících mrtvé již pohřbívali z oheňpatří a těla. např. 12 / 14

13 HOMO Vývojově vymizení Homo byl Svůj má Africe (původní 100 Největšího Anatomické Obrázek SAPIENS č. pravděpodobně 8 Homo SAPIENS neandertalensis Srovnání zřejmě podle sapiens neandertálců moderních úspěšnější sapiens genetických v z kompetici Evropy navazuje - člověk a studií o Asie, potraviny, předvěký na v vlevo kdy protoneandertálce. a vodu, tábor teritorium neandertálců Tento a další - druh k vpravo. mohutné 000 až teorie rozvoje 40 rozdíly 000 lokalizují dosahuje lety. neandertálce předky ve čtvrtohorách moderního člověka člověka po předvěkého: poslední Asie) době a časově ledové. se životu formuje nastupuje potřebné v období lebka Neandertálec neandertálce nadočnicové s valyméně Homo Homo sapiens prominující sapiens sapiens nadočnicové sapiens valy zdroje. těžká je spodní užší, čelist delší, s temeno ustupující lebka ploché bradou je širší, kratší a okrouhlejší před menší kostra, méně robustní kratší vyšší kostra, dolní čelist více s robustní kostěnou bradou Obrázek dobu neandertalensis koexistovali. Nejznámější Homo je Cro-Magnon ve člověk Nová datování č. 9 Žil Lebka nálezů neandertálce 180 asi let vedle v sebe Izraeli (Qafzeh - vlevo a (postava sapines sapiens lokalitou sapiens nálezů formy Skhul) lebka naznačují, člověka rozumného Kapacita v Francii době Kromaňonský z před roku až Proto se tento lety, druh byl až označuje pojmem že pravděpodobně - vpravo. Byl významným dále Lovil kultovním Parvděpodobně cm také organizovaně, vysoký dosahovala jeho ostatní lovcem mozkovny se kontinety. výšky pohřbíval a sběračem ústupu 106 shoduje doby až své 180 mrtvé, ledové s cm). kapacitou rozšířil stavěl si z současných jihu primitivní do střední obydlí lidí. a západní Evropy po Homo dlouhou Mezi Francii, našem Dolní a Předmostí. vyvíjely asi 000 snáze úžinu migrace Zachovaly Poslední před lety, nejznámější ze Věstonice břehů území Kapovaja v 60 Sibiře kdy obyvatel různých a diferenciací u 000 magickým se Austrálie. hladiny Přerova patří na lety, jeskyně na přírodních něm Aljašku, nastala k osidlování významným moří jižním člověka účelům. Osidlování kresby byly s nebo přibližně Urale. nástěnnými podmínkách. ještě předvěkého Austrálie také nalezištím stěnách Ameriky nižší v době obrazy primitivních je a jeskyní Velká předkové speciálně předvěkého stále rozpad patří migrace a 20 předmětem sošky, plavidelch Altamira dnešních na datováno 000 jednotlivé člověka na lety. sloužící jedotlivé ve studií, Australanů od Španělsku, asijských období lidské pravděpodobně probíhalo kontinety rasy před mohli břehů. Lascaux, započala 50 buď skupiny dosáhnout 000 ke Beringovu Největší Niaux a až Na se odtud v 40 době ve 13 / 14

14 Obrázek č. 10 Homo sapiens sapiens. erectus; Obrázek neandertálec, č. 11 Vývojová Homo řada sapiens v evoluci sapiens. člověka: Australopithecus; Homo habilis; Homo 14 / 14