ŽÁDOST O INTEGROVANÉ POVOLENÍ PROVOZU DLE ZÁKONA č. 76/2002 Sb. O INTEGROVANÉ PREVENCI (IPPC)

Transkript

1 Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Přítkovská 1689, Teplice ŽÁDOST O INTEGROVANÉ POVOLENÍ PROVOZU DLE ZÁKONA č. 76/2002 Sb. O INTEGROVANÉ PREVENCI (IPPC) Městská čistírna odpadních vod Roztoky Praha, červen 2015 Písemná část 1

2 1. Název dokumentu Žádost o integrované povolení provozu 2. Název zařízení Městská čistírna odpadních vod Roztoky 3. Adresa zařízení Vltavská, Roztoky u Prahy 4. Příslušný úřad Krajský úřad Středočeského kraje 5. Obchodní firma nebo název, anebo titul, jméno, popř. jména, a příjmení provozovatele zařízení 6. Obchodní firma nebo název, anebo titul, jméno, popř. jména, a příjmení oprávněného zástupce provozovatele zařízení Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Ing. Milan Kuchař, člen představenstva a generální ředitel 7. Podpis provozovatele zařízení nebo oprávněného zástupce provozovatele zařízení 8. Datum 9. Zpracovatel žádosti (pokud se liší od provozovatele zařízení) 9a. Obchodní firma nebo název/titul, jméno, popř. jména, a příjmení 9b. Adresa sídla nebo místa podnikání GEOtest, a.s., Ing. Radek Klesnil Šmahova 1244/112, Brno 9c. IČO, byloli přiděleno d. Telefon (nebo fax) , e. klesnil@geotest.cz 2

3 1 Obsah žádosti 1 OBSAH ŽÁDOSTI IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ A VLASTNÍKA ZAŘÍZENÍ PROVOZOVATEL ZAŘÍZENÍ (PRÁVNICKÁ OSOBA NEBO PODNIKAJÍCÍ FYZICKÁ OSOBA) PROVOZOVATEL ZAŘÍZENÍ (NEPODNIKAJÍCÍ FYZICKÁ OSOBA) VLASTNÍK ZAŘÍZENÍ (NENÍLI PROVOZOVATELEM ZAŘÍZENÍ) IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE K ŽÁDOSTI O VYDÁNÍ/ZMĚNU INTEGROVANÉHO POVOLENÍ STRUČNÉ SHRNUTÍ ÚDAJŮ ZE ŽÁDOSTI POPIS ZAŘÍZENÍ TECHNICKÉ JEDNOTKY S ČINNOSTÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1 ZÁKONA Hlavní činnost podle přílohy č. 1 zákona Další činnosti podle přílohy č. 1 zákona TECHNICKÉ JEDNOTKY S ČINNOSTÍ/ČINNOSTMI MIMO RÁMEC PŘÍLOHY Č. 1 ZÁKONA (PODÁNA ŽÁDOST O VYDÁNÍ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ) PŘÍMO SPOJENÉ ČINNOSTI DALŠÍ SOUVISEJÍCÍ ČINNOSTI POUŽITÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK PŘEHLED PŘÍPADNÝCH NÁHRADNÍCH ŘEŠENÍ OSTATNÍ TECHNICKÉ JEDNOTKY NEBO ČINNOSTI PROVOZOVANÉ V PRŮMYSLOVÉM AREÁLU, KTERÉ NEJSOU PŘEDMĚTEM ŽÁDOSTI SUROVINY, MEZIPRODUKTY, VÝROBKY SUROVINY, POMOCNÉ MATERIÁLY A DALŠÍ LÁTKY Voda pro technologické účely a pro provoz zařízení (kromě pitné vody) Pitná voda Realizovaná a plánovaná opatření k úspoře a zlepšení využití surovin (včetně vody, pomocných materiálů a dalších látek) Použití nejlepších dostupných technik MEZIPRODUKTY Použití nejlepších dostupných technik VÝROBKY Použití nejlepších dostupných technik VEDLEJŠÍ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU Použití nejlepších dostupných technik SKLADY A MEZISKLADY Použití nejlepších dostupných technik PALIVA A ENERGIE ENERGETICKÝ AUDIT VSTUPY PALIV A ENERGIÍ VLASTNÍ VÝROBA ENERGIÍ VYUŽITÍ ENERGIE SPECIFICKÁ SPOTŘEBA ENERGIE REALIZOVANÁ A PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ K ÚČINNĚJŠÍMU VYUŽITÍ A ÚSPORÁM ENERGIE POUŽITÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK EMISE A JEJICH ZDROJE; DALŠÍ VLIVY ZAŘÍZENÍ OVZDUŠÍ Použití nejlepších dostupných technik ODPADNÍ VODY Odpadní vody produkované při provozu zařízení Použití nejlepších dostupných technik

4 9.2.2 Odpadní vody přebírané od jiných původců Použití nejlepších dostupných technik PODZEMNÍ VODA Použití nejlepších dostupných technik PŮDA Použití nejlepších dostupných technik DALŠÍ VLIVY ZAŘÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Použití nejlepších dostupných technik HLUK, VIBRACE, NEIONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ HLUK Použití nejlepších dostupných technik ZDROJE VIBRACÍ Použití nejlepších dostupných technik NEIONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ Použití nejlepších dostupných technik ODPADY ZDROJE A MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO ODPADU ODPADY PŘEBÍRANÉ OD JINÝCH PŮVODCŮ SHROMAŽĎOVÁNÍ, SOUSTŘEĎOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ ODPADU Použití nejlepších dostupných technik TŘÍDĚNÍ, MÍŠENÍ A ÚPRAVA ODPADU Použití nejlepších dostupných technik OPĚTOVNÉ POUŽITÍ ODPADU Použití nejlepších dostupných technik VYUŽITÍ ODPADU VČETNĚ MATERIÁLOVÉHO VYUŽITÍ Použití nejlepších dostupných technik ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADU Použití nejlepších dostupných technik DALŠÍ PODKLADY MONITOROVÁNÍ VLIVŮ ZAŘÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (MONITORING) POUŽITÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM A OMEZOVÁNÍ JEJICH NÁSLEDKŮ DALŠÍ PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO ŘÍZENÍ CHARAKTERISTIKA STAVU A OVLIVNĚNÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ UKONČENÍ PROVOZU ZAŘÍZENÍ NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČASOVÉ PLNĚNÍ DALŠÍ PODKLADY SEZNAM PODKLADŮ K HODNOCENÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ZÁVĚR PŘÍLOHY GRAFICKÉ PŘÍLOHY OSTATNÍ PŘÍLOHY

5 2 Identifikace provozovatele zařízení a vlastníka zařízení 2.1 Provozovatel zařízení (právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba) 1. Obchodní firma nebo název/ Titul, jméno, popř. jména, a příjmení 2.Právní forma 3.Adresa sídla nebo místa podnikání 4. Adresa pro doručování písemností (pokud se liší od adresy sídla nebo místa podnikání) Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Akciová společnost 5.IČ, byloli přiděleno DIČ, byloli přiděleno 7.Výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence Přítkovská 1689, Teplice CZ Výpis z obchodního rejstříku viz příloha 1 8.Zmocněná kontaktní osoba (Ing. Alexander Mutňanský): zmocnění kontaktní osoby viz příloha 2 8a. Titul, jméno, popř. jména, a příjmení Ing. Milan Kuchař, člen představenstva a generální ředitel 8b. Telefon (příp. fax) Tel: c. info@scvk.cz 2.2 Provozovatel zařízení (nepodnikající fyzická osoba) 1.Titul, jméno, popř. jména, a příjmení 2.Číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu, který jej nahrazuje 3.Trvalý pobyt 4.Adresa pro doručování písemností (pokud se liší od místa trvalého pobytu) 5. Kontaktní osoba 6.Telefon (příp. fax) Vlastník zařízení (neníli provozovatelem zařízení) 1. Obchodní firma nebo název/titul, jméno, popř. jména, a příjmení 2. Právní forma Město Roztoky 3. Adresa sídla nebo místa podnikání nám. 5. května 2, Roztoky 4. Adresa pro doručování písemností (pokud se liší od adresy sídla nebo místa podnikání) 5. IČO (byloli přiděleno) DIČ (byloli přiděleno) CZ Telefon (příp. fax) mesto@roztoky.cz 5

6 3 Identifikace zařízení 1. Název zařízení Městská čistírna odpadních vod Roztoky 2. Adresa zařízení Vltavská, Roztoky u Prahy 3. Umístění zařízení 3a. Kraj Středočeský 3b. Obec Roztoky (u Prahy) 3c. Katastrální území Roztoky u Prahy (742503) 3d. Čísla pozemků 4. Zeměpisné souřadnice zařízení (SJTSK) X: (střed zařízení) Y: (střed zařízení) /1 (Vlastníkem pozemků je Město Roztoky, nám. 5. května 2, Roztoky), viz příloha '29.589"N, 14 24'1.461"E (příjezd k MěČOV) Číslo bodu X: Y: 1. X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: X: Y: Základní informace k žádosti o vydání/změnu integrovaného povolení 1.Žádost o vydání integrovaného povolení 2.Žádost o změnu integrovaného povolení 3. Nabytí právní moci měněného integrovaného povolení 4. Identifikace měněného integrovaného povolení 4a. Identifikace zařízení (PID) v informačním systému integrované prevence 5.Zdůvodnění žádosti o změnu integrovaného povolení ANO NE 6.Rozhodnutí potřebná pro realizaci/provoz zařízení získaná podle právní úpravy na úseku územního plánování a stavebního řádu 6

7 6a.Název, identifikace a popis rozhodnutí Kolaudační rozhodnutí MěÚ Černošice, č.j.vod /03/rkou ze dne Povolení k trvalému užívání stavby 7.Proces posuzování vlivů zařízení na životní prostředí 8.Přehled nahrazovaných správních aktů podle jiných právních předpisů 8a.Název, identifikace a popis správního aktu Rozhodnutí MěÚ Černošice Schválení havarijního plánu, č.j. MUCE44815/2013 OZP/V/MArR ze dne Rozhodnutí MěÚ Čenošice souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů, č.j. ŽP/MEUC048814/2008/O/Du ze dne Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje povolení provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, č.j /2013/KUSK ze dne Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje Nové povolení k nakládání s vodami vypouštění odpadních vod z ČOV Roztoky, č.j /2010/KUSK ze dne Projektová dokumentace 10.Přeshraniční vlivy 7b.Odkaz na přílohu Příloha 41 8b.Odkaz na přílohu Příloha 51 Příloha 52 Příloha 53 Příloha 54 Provoz zařízení (příp. změna v provozu zařízení) nemůže významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí jiného státu. 5 Stručné shrnutí údajů ze žádosti 1.Identifikace provozovatele Severočeské vodovody a kanalizace a.s., Přítkovská 1689, Teplice, IČ: Název zařízení Městská čistírna odpadních vod Roztoky 3.Popis a vymezení zařízení Městská čistírna odpadních vod Roztoky (MěČOV) je určena ke zpracování komunálních vod z města Roztoky, obcí Suchdol, Statenice Černý Vůl, Únětice a anaerobně předčištěných průmyslových odpadních vod z VUAB Pharma a.s., Roztoky. Jedná se o mechanickobiologickou čistírnu odpadních vod s projektovanou kapacitou EO. MěČOV je umístěna na pozemku č. 4/1 v k.ú. Roztoky u Prahy. Systém je uspořádán jako nízkozatěžovaná aktivace s denitrifikační sekcí, nitrifikační sekcí a regenerací kalu (systém RDN). Separace kalu probíhá v původních dovybavených dosazovacích nádržích. Kaly jsou gravitačně zahuštěny a shromážděny v uskladňovacích nádržích. Odvodnění kalu se provádí na odvodňovacím zařízení ve VUAB Pharma a.s. společně s primárními kaly z ČOV VUAB Pharma. Vzdušnina z kalového hospodářství je dezodorizována na biologickém filtru. 4. Kategorie činnosti/činností podle přílohy č. 1 k zákonu Nejsou provozovány činnosti podle přílohy č. 1 k zákonu 5.Popis surovin, pomocných materiálů a dalších látek Surovinami jsou chemikálie nezbytné pro proces čištění odpadních vod síran železitý, chlorové vápno, voda a elektrická energie 6. Popis energií a paliv Potřebným médiem v provozu je elektrická energie, dodavatelem elektrické energie je VUAB Pharma a.s. a slouží pro provoz MěČOV, včetně gravitačního zahušťování kalu, venkovní osvětlení i osvětlení uvnitř provozní budovy. Zdrojem tepla je odpadní teplo z kompresoru Atlas Copco GA50 VSD s výměníkem. 7

8 7.Popis zdrojů emisí Zdroje emisí do ovzduší: Čistírna odpadních vod vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší podle zákona č. 201/2012 Sb. (kód 2.7.). Zařízení MěČOV není zdrojem měřitelných emisí ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zdroje emisí do vod: Splaškové vody odpadní vody komunálního charakteru (používání sociálního zařízení, úklid) čištěny na MěČOV. Dešťové vody vody ze střech a zpevněných ploch, mají charakter běžných dešťových vod jsou zasakovány 8.Množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí Množství emisí, které vstupují do jednotlivých složek životního prostředí, je uvedeno v kapitole 9. Zařízení MěČOV je provozováno v souladu s provozním řádem. Dodržována jsou preventivní opatření k minimalizaci emisí do ovzduší a vod spočívající zejména v pravidelné kontrole a údržbě jednotlivých strojních částí dle schváleného plánu kontrol a plánu údržby. 9.Popis zdrojů hluku, vibrací, neionizujícího záření Zdrojem hluku je provoz mechanického stupně čištění, kdy se odpadní voda zbaví hrubých nečistot, tvoří ho automatické česle, ruční česle, separátor písku, a v objektu kompresorovny a dmychárny. Provozem zařízení by nemělo docházet ve vnějším chráněném prostoru k navýšení akustického tlaku nad legislativou přípustné hodnoty. Zdroj vibrací a neionizujícího záření s možným vlivem mimo areál není instalován. 10.Popis dalších vlivů zařízení na životní prostředí Další vlivy zařízení na životní prostředí a zdraví obyvatel nebyly zjištěny. 11.Popis technologií a technik určených k předcházení nebo omezení emisí ze zařízení MěČOV je sama o sobě technologií k omezení emisí ze zařízení do vod. Předcházení vzniku emisí je zajišťováno zajišťováním správných technologických postupů a pravidelnými kontrolami a revizemi zařízení. Emise do ovzduší: V areálu MěČOV nejsou zdroje měřitelných emisí ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Emise do vod: MěČOV je mechanickobiologická čistírna odpadních vod určená pro čištění technologických odpadních vod a vod splaškových. Systém je uspořádán jako nízkozátěžová aktivace s denitrifikační sekcí, nitrifikační sekcí a regenerací kalu (Systém RDN). Separace kalu probíhá v původních dovybavených dosazovacích nádržích. Kaly jsou gravitačně zahuštěny a shromážděny v uskladňovacích nádržích. Odvodnění kalu se provádí na odvodňovacím zařízení ve VUAB Pharma a.s. společně s primárními kaly z PČOV VUAB Pharma. Vzdušnina z kalového hospodářství je dezodorizována na biologickém filtru. 12.Popis opatření k předcházení vzniku, k přípravě opětovného použití, recyklaci a využití odpadů Při technologii čištění odpadních vod vznikají pouze kaly, odpady jsou dále využívány / odstraňovány (dle charakteru odpadu). 13.Popis opatření k měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí V návrhu závazných podmínek provozu jsou uvedena opatření v oblasti průběžného emisního monitoringu, která vycházejí z aktuálních platných právních předpisů. Opatřením je pravidelně prováděné měření množství a kvality natékajících komunálních odpadních vod a předčištěných průmyslových vod z PČOV a vypouštěných odpadních vod na odtoku z MěČOV do Vltavy. Měřené ukazatele: BSK 5, CHSK Cr, NL, NNH4, NNO2, NNO3, Nanorg, N celk., P celk., RAS, ph. 14.Porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) Porovnání zařízení s BAT bylo provedeno dle horizontálních (průřezových) BREF, kde je popis nejlepších dostupných technik pro posuzovanou technologii: Referenční dokument (BREF CWW) Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů; Systémy managementu v chemickém průmyslu, český překlad vydaný v únoru 2002 Referenční dokument (BREF MON) Obecné principy monitorování, český překlad vydaný v červenci 2003 Výsledné zjištění zařízení MěČOV je provozováno s minimálními vlivy na zdraví a životní prostředí navržená opatření zajišťují, že zařízení splňuje požadavky na aplikaci nejlepších dostupných technik a minimalizaci emisí, jsou respektovány a dodržovány podmínky platné legislativy. 15. Žádost o výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami ANO/NE 8

9 16.Popis opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru K vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví je přijata celá řada opatření organizačního a provozního charakteru definovaných v provozních předpisech. Jsou dodržovány technologické postupy, pravděpodobnost vzniku rizikových stavů je minimalizována dodržováním technologické kázně při provádění rizikových operací, dodržováním návodů k obsluze zařízení a požárních a bezpečnostních předpisů, důsledným prováděním kontrol a revizí, pravidelnou údržbou a seřizováním zařízení. Dále k zajištění preventivních opatření slouží havarijní opatření dle havarijních plánů, sanační prostředky pro zmáhání případné havárie atd. Odpovědní pracovníci jsou povinni provádět kontroly a údržbu podle schváleného plánu kontrol a plánu údržby strojů a zařízení. 17.Přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikám a opatřením Náhradní řešení k provozovaným technikám nejsou navrhována. 18.Charakteristika stavu dotčeného území Území je pod dlouhodobým silným antropogenním tlakem a je již významně přeměněno na terciární průmyslovou krajinu s minimem nebo s relikty původních přírodních rysů. Území je tvořeno zkulturněnou krajinou průmyslovou zónou. Lokalita neleží v ochranném pásmu vodního zdroje ani na území žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Areál není v přímém kontaktu s přírodovědně cennými a chráněnými lokalitami, areál také není v kontaktu s žádným zvláště chráněným územím, lokalitou NATURA 2000 nebo prvkem ÚSES. Lokalita neleží na území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky ani přechodně chráněné plochy. Prostor MěČOV je chráněn povodňovou hrází, která je dimenzována na průtok Vltavy Q 100. Lokalita není místem soustředěné obytné zástavby. Nejedná se o území historického nebo kulturního významu. Kvalita ovzduší v zájmovém území je ovlivňována zdroji produkujícími především emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku a mobilními zdroji (dopravou), které emitují uhlovodíky, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a další škodliviny. 19.Základní zpráva Ano, viz příloha 18. 9

10 6 Popis zařízení 1.Vymezení zařízení Areál městské čistírny odpadních vod Roztoky (MěČOV) se nachází v sousedství areálu průmyslové čistírny odpadních vod (PČOV VUAB a.s.) v katastrálním území Roztoky u Prahy (742503, okres Praha západ) na pozemku p.č. 4/1. Čistírna odpadních vod je určena k čistění odpadních vod z města Roztoky u Prahy, MČ Praha Suchdol, Statenice, Únětice. Dále jsou zde likvidovány předčištěné odpadní vody z PČOV VÚAB a.s. Jedná se o mechanickobiologickou čistírnu. Systém je uspořádán jako nízkozátěžová aktivace s denitrifikační sekcí, nitrifikační sekcí a regenerací kalu (Systém RDN). Separace kalu probíhá v původních dovybavených dosazovacích nádržích. Kaly jsou gravitačně zahuštěny a shromážděny v uskladňovacích nádržích. Odvodnění kalu se provádí na odvodňovacím zařízení ve VUAB Pharma a.s. společně s primárními kaly z PČOV VUAB Pharma. Vzdušnina z kalového hospodářství je dezodorizována na biologickém filtru. Recipientem je řeka Vltava. Název recipientu: VLTAVA Kategorie podle vyhlášky č. 470/2001 Sb.: je významným tokem Číslo hydrologického profilu: Říční kilometr: 38,195 (levý břeh) Správce toku: Povodí Vltavy s.p. Kvalita vypouštěných odpadních vod z MěČOV je v souladu s platným vodoprávním rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství, č.j /2010/KUSK ze dne viz příloha 54. Povolené množství vypouštěných odpadních vod: Q 24 Q max. m 3 /měsíc m 3 /rok 49,5 l/sec 94,9 l/sec Parametry znečištění vyčištěných odpadních vod Výstupní parametry (Emisní limity MěČOV) p přípustné hodnoty m maximální hodnoty Parametr mg.l 1 mg.l 1 t/rok množství vypouštěného znečištění BSK ,6 CHSKCr ,6 NL ,1 Ncelk ,8 Pcelk 1,5 3 2,3 Vstupní parametry množství a kvalita natékajících průmyslových vod z VUAB Pharma a.s. Q max 4,63 l.s 1, Q den 400 m 3.d 1 Koncentrace Parametr mg.l 1 BSK CHSKCr NL Ncelk 200 Pcelk 33 ph 6,58,5 2.Vymezení změny zařízení 10

11 6.1 Technické jednotky s činností podle přílohy č. 1 zákona Hlavní činnost podle přílohy č. 1 zákona 1.Označení části zařízení Městská čistírna odpadních vod Roztoky 2.Kategorie hlavní činnosti podle přílohy č. 1 zákona Nejsou provozovány činnosti podle přílohy č. 1 zákona 3.Projektovaná kapacita 4.Provozovaná kapacita 5.Produkce 6.Účel a podrobná technická charakteristika 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy Další činnosti podle přílohy č. 1 zákona 1. Označení části zařízení Městská čistírna odpadních vod 2. Kategorie činnosti podle přílohy č. 1 zákona Nejsou další činnosti podle přílohy č. 1 zákona 3. Projektovaná kapacita 4. Provozovaná kapacita 5. Produkce 6. Účel a podrobná technická charakteristika 7. Další provozní údaje 8. Měsíc a rok uvedení do provozu 9. Rok očekávaného ukončení provozu/životnost/předpokládaná doba obnovy rok rok rok rok rok rok 11

12 6.2 Technické jednotky s činností/činnostmi mimo rámec přílohy č. 1 zákona (podána žádost o vydání integrovaného povolení) 1. Označení části zařízení Městská čistírna odpadních vod Roztoky (MěČOV) 2. Popis činnosti Zneškodnění městských odpadních vod s příměsí předčištěných průmyslových vod a dešťových vod vyprodukovaných v odkanalizované části města Roztoky, v části obce Suchdol, v obcích Statenice (Černý Vůl) a Únětice, které jsou připojeny na MěČOV Roztoky. 3. Projektovaná kapacita Velikost zdroje znečištění: EO Průměrný bezdeštný denní přítok Q 24 = m 3 /den Maximální bezdeštný denní přítok Q d = m 3 /den Maximální bezdeštný hodinový přítok Qh = 342 m 3 /hod Maximální bezdeštný roční přítok Q r = m 3 /rok Podíl průmyslových odpadních vod na Q r = 27 % 4. Provozovaná kapacita Produkce Účel a podrobná technická charakteristika Mechanický stupeň čištění je situován v novém objektu, který se nachází vedle provozní budovy. V tomto objektu jsou umístěny automatické a ruční česle, separátor písku, kontejner pro uskladňování shrabků z česlí a odpadu z lapáku písku. Surové odpadní vody přitékají na MěČOV gravitačně potrubím do šachty Š 1. Potrubí odpadní vody na vstupu do hrubého předčištění přechází v otevřený žlab, který je zakryt rošty z plastu. V objektu se žlab dělí na dva, v jednom jsou umístěny strojně stírané česle (samočistící) v provedení s rotačním kartáčem, ve druhém pak ručně stírané česle. Součástí ručních česlí je nerezový sběrný žlab a nerezové hrablo. Shrabky ze strojně stíraných česlí jsou odváděny do lisu na shrabky, který je umístěn kolmo na osu žlabu pod výsypkou česlí. Lis je vybaven promývacím zařízením na jeho násypné části, která slouží k částečnému odstranění organických látek ze shrabků. Vylisované shrabky padají do kontejneru a po jeho naplnění jsou odváženy oprávněnou osobou k využití nebo odstranění. Stupeň odvodnění lisováním je 50%. Za česlemi natéká předčištěná voda do vírového lapáku písku, který slouží k odstranění těžkých anorganických látek (písek, úlomky skla apod.). Lapák písku je objekt zcela zapuštěný pod úrovní terénu, pouze vrchní část je nad terénem cca 150 mm. Sedimentační část je z prefabrikovaných železobetonových skruží o průměru 1000 mm, horní líc je železobetonová konstrukce. Na přívodním žlabu je osazeno stavítko pro možnost uzavření nátoku do lapáku písku. Čerpání směsi usazeného písku s vodou je prováděno pomocí ponorného kalového čerpadla o výkonu = 9 l/s. Před začátkem čerpání písku je směs promíchána stlačeným vzduchem, který je přiváděn nerezovým potrubím ze vzdušníku. Vzduchové potrubí je v lapáku písku ukončeno tryskou. Do separátoru písku je dopravována z lapáku písku směs písku s vodou ocelovým potrubím. Vypouštění odsazené vody ze separátoru je zaústěno do žlabu pod separátorem. Separátor je proplachován dle potřeby ostřikovou vodou z hlavního rozvodu tlakové vody. Odpad ze separátoru písku je šnekovým dopravníkem dopravován do kontejneru a po naplnění odvážen oprávněnou osobou k využití nebo odstranění. 12

13 Objekt denitrifikace je tvořen čtyřmi obdélníkovými nádržemi a dvěma kruhovými nádržemi. Všechny nádrže jsou železobetonové konstrukce. Do denitrifikačních nádrží natékají žlabem přes lapák písku komunální odpadní vody a míchají se s předčištěnými průmyslovými vodami z PČOV, které přitékají podélným žlabem společně s vratným kalem a interním recyklem přivedeným do denitrifikace potrubím. V denitrifikaci dochází k redukci dusičnanů na plynný dusík. Směs odpadních vod s aktivovaným kalem odtéká z podélných nádrží přes nově vybudovaný rozdělovací objekt do kruhových denitrifikačních nádrží. Denitrifikační nádrže jsou promíchávány 6 kusy ponorných míchadel. Z těchto nádrží odtéká aktivační směs přes původní uzavřený železobetonový žlab do čerpací jímky odpadní vody. Na odtoku z denitrifikace je měřena teplota aktivační směsi. Celkový objem denitrifikace je 716 m 3. Jímka odpadní vody má funkci akumulačních nádrže. Do této jímky je svedena aktivační směs z denitrifikace. Jedná se o betonovou nádrž obdélníkového tvaru, o celkovém objemu 33,7 m 3, z toho užitný objem je 18,0 m 3. Nádrž je vybavena spojitým měřením hladiny se snímáním havarijního minima a maxima hladiny. Do této jímky jsou svedeny splašky ze sociálního zařízení provozní budovy a výtlak čerpadla v bezodtoké jímce umístěné v dmychárně. Čerpací stanice slouží k přečerpávání odpadních vod z čerpací jímky odpadní vody do nitrifikačního stupně MěČOV. Čerpací stanice je tvořena třemi čerpadly v horizontálním provedení do suché jímky. Čerpadla pracují v rozsahu l/s. Čerpadlo je v chodu nepřetržitě, je řízeno pomocí frekvenčního měniče na nastavenou konstantní hladinu v jímce odpadní vody (60%). V případě poruchy frekvenčního měniče je spínání čerpadel řízeno pomocí plováků. Dmychárna je součástí vzduchotechnického zařízení MěČOV. Z dmychárny je stlačený vzduch o max. přetlaku 60 kpa přiváděn výtlačným potrubím pro odplynění aktivační směsi a regeneraci kalu. Tento objekt je umístěn v zadní části suterénu provozní budovy a je opatřen vstupními vraty. Dmychárna je tvořena 3 dmychadly typu DITL 2R 50LUTOS Lubenec, které jsou uloženy v protihlukovém krytu. Výkon jednoho dmychadla je 660/278 Nm 3 /h vzduchu o teplotě 68,8/77,1 o C. Vzduch je přiváděn k jednotlivým dmychadlům společným přívodním potrubím z objektu hrubého předčištění, z česlovny. Oteplený chladící vzduch od dmychadel je z prostoru dmychárny odváděn odtahovým ventilátorem do prostoru čerpací stanice a kompresorové stanice, odkud je dále odváděn odtahovým ventilátorem. Kompresorová stanice je umístěna v přízemí provozní budovy MěČOV. Požadované množství stlačeného vzduchu pro nitrifikaci je zabezpečováno pomocí 2 šroubových kompresorů chlazených vzduchem řady GA 75p a jedním šroubovým kompresorem chlazeným vzduchem s frekvenčním měničem řady GA 50VSD13 a tepleným výměníkem od firmy Atlas Copco. Celkové dodávané množství vzduchu lze plynule regulovat, ustálený tlak vzduchu na výstupu ze vzdušníku je udržován pomocí redukčního ventilu. Vzduch je přiváděn k jednotlivým kompresorům pomocí nasávacích otvorů v boční stěně objektu osazených protihlukovými žaluziemi a uzavíracími klapkami se servopohonem. Oteplený chladící vzduch kompresorů řady je odváděn samostatným odtahovým potrubím vně objektu kompresorové stanice. Toto vzduchotechnické potrubí je řešeno s možností využití odpadního tepla v zimním období pro temperování prostoru kompresorové stanice a k míchání nasávaného chladícího vzduchu z venkovního prostoru. V letním období je odtah chladícího vzduchu z kompresorovny veden přes uzavírací klapku ven z kompresorové stanice. Odtah otepleného vzduchu z prostoru kompresorové stanice je také zajištěn odtahovým ventilátorem, který je umístěn pod stropem kompresorové stanice a ventilátorem umístěným nad dveřmi do česlovny. Potrubí odtahového ventilátoru je osazeno tlumičem hluku a regulační klapkou se servopohonem. Na fasádě je potrubí osazeno protidešťovou žaluzií. Odtahový ventilátor je spouštěn automaticky na základě vnitřní teploty v kompresorové stanici. Vzhledem k tomu, že umístění odtahového ventilátoru včetně tlumiče hluku zasahují do jeřábové dráhy, je tato dráha opatřena koncovým dorazem. K potlačení tlakových rázů je do systému začleněn vzdušník o objemu 3 m 3. Vzdušník je vybaven pojišťovacím ventilem a tlakoměrem. K odvodnění vzdušníku je určen elektronický odvaděč kondenzátu. Výkon kompresoru s frekvenčním měničem je řízen podle tlaku na výstupu z kompresoru. Odpadním teplem z kompresoru s výměníkem je vytápěn objekt provozní budovy i objekt kalového hospodářství. Výtlak odpadních vod z čerpací stanice je veden potrubím do rozdělovacího objektu nitrifikační sekce aktivačního systému. V nitrifikační částí MěČOV dochází k oxidaci organických látek a amoniakálního dusíku na dusitany a dusičnany. Šachtová aktivace je řešena jako systém dvou paralelních aktivačních šachet s technologií DEEP SHAFT. Každá šachta je rozdělena příčnou přepážkou na vzestupnou a sestupnou část. Pro odstavení jedné paralelní linky jsou na odtoku z rozdělovacího objektu do aktivační šachty nainstalovány U profily, do nichž se v případě potřeby zasunou hradítka. Celkový objem šachtové aktivace je 900 m 3. 13

14 Přívodní potrubí stlačeného vzduchu je vedeno podél západní hrany aktivační nádrže směrem k hlavnímu separátoru kondenzátu, kde je potrubí rozděleno na dvě samostatné větve pro jednotlivé aktivační šachty, obě osazené uzavíracími mezipřírubovými klapkami. Každá ze samostatných větví je pak rozdělena na větev do vzestupné a sestupné části, jež jsou osazeny průtokoměry a regulačními ventily se servopohonem. Na vstupu do aktivace je na všech 4 větvích měřen tlak vzduchu (bez přenosu do řídicího systému). Před hlavním separátorem kondenzátu je manometr s přenosem do řídicího systému. Provzdušňovací potrubí, přírubově spojená, jsou uložena na základové desce pomocí závěsného rámku a objímky potrubí. V sestupné části jsou dvě vyústky a v části vzestupné jsou zhotoveny čtyři vyústky. Stabilizace potrubí v prostoru šachty je zajištěna pomocí vodícího lana, spodní část potrubí je uložena v dolním vedení potrubí. Potřebné množství vzduchu k oxidaci je řízeno pomocí kyslíkové sondy, která je osazena na odtoku z každé aktivační nádrže. Na šachtovou aktivaci navazuje odplyňovací sekce, kde dochází pomocí jemnobublinné aerace k odplynění aktivační směsi. Objekt odplynění je tvořen dvěma betonovými nádržemi o rozměrech šířka 4,4 m, celkové délky 12,7 m a hloubce 4,5 m. Požadované množství kyslíku pro jednu odplyňovací nádrž je 554 kg/den. Potřebný vnos kyslíku je zabezpečován pomocí jemnobublinných membránových elementů rozmístěných celoplošně po dně nádrže na aeračních roštech. Zdrojem vzduchu jsou rotační dmychadla, která jsou umístěna v objektu dmychárny. Vzduch je přiveden nerezovým potrubím k hraně nádrží pod terénem. Přívod je společný pro odplynění a regeneraci. K jednotlivým nádržím je odbočka, která je napojena na vlastní aerační rošt přírubou a osazena vždy uzavírací klapka a regulační klapka Regulační klapky mají funkci rozdělovací a slouží ke hrubé regulaci množství vzduchu do jednotlivých nádrží. Množství vháněného vzduchu do odplyňovacích nádrží je regulováno ručně na požadovanou hodnotu m 3 stlačeného vzduchu za hodinu. Regenerace kalu probíhá v samostatných obdélníkových nádržích o rozměrech: š = 4,4 m, d = 12,7 m, h vody = 4,5 m. Regenerační nádrže jsou umístěny vedle odplyňovacích nádrží a jsou určeny pro adaptaci vratného kalu z dosazovacích nádrží. Regenerovaný kal odtéká recirkulačním potrubím do denitrifikace. Potřebný vnos kyslíku je zabezpečován pomocí jemnobublinných membránových elementů. Množství vháněného vzduchu do regeneračních nádrží je ručně regulováno v závislosti na hodnotě rozpuštěného kyslíku. Zdrojem vzduchu jsou rotační dmychadla, která jsou umístněné v objektu dmychárny. Dosazovací nádrže slouží k sedimentaci aktivovaného kalu po nitrifikaci a odplynění. Jedná se o kruhové nádrže o průměru 17,5 m a hloubce 2,3 m. Přívod aktivační směsi je veden sklolaminátovým potrubím do středového betonového válce. Odtok odsazené vody je z obou dosazovacích nádrží napojen do sklolaminátového potrubí. Dosazovací nádrž DN1 je vybavena původní vnitřní vestavbou se stíráním kruhového dna. Dosazovací nádrž DN2 je osazena novou pochozí lávkou a zařízením pro stírání kruhového dna. Shrabovací zařízení je poháněno elektromotorem s převodovkou s frekvenčním měničem. Obě dosazovací nádrže DN1 a DN2 jsou vybaveny betonovým odtokovým žlabem s nerezovými přelivnými hranami a nerezovými nornými stěnami po obou stranách betonovém žlabu. Obě dosazovací nádrže byly dovybaveny stíráním a odtahem plovoucího kalu. Kal ze dna nádrží je odtahován potrubím do čerpací stanice kalu. Vyčištěná voda z dosazovacích nádrží odtéká sklolaminátovým potrubím do měrného objektu. Jedná se o otevřenou železobetonovou nádrž s rozměry: d = 4,3 m, š = 1,4 m, h = 3,1 m. Ve dně nádrže je osazen Parshallův žlab typ P4 s ultrazvukovou sondou, která měří odtok vyčištěných vod. Signál z tohoto zařízení je veden na velín MěČOV. Vyčištěné vody jsou z měrného objektu odvedeny dále přes šachtu Š 3 do recipientu řeky Vltavy. 14

15 Čerpací stanice kalu je umístěna do původního objektu čerpání kalu a přilehlé armaturní komory. Pro čerpání vratného a přebytečného kalu z dosazovacích nádrží jsou určeny tři kusy horizontálních kalových čerpadel v provedení do suché jímky. Poruchy jsou signalizovány v řídicím systému. Sání čerpadel jsou osazeny ručními nožovými šoupátky, výtlaky čerpadel pak zpětnými klapkami a ručními nožovými šoupátky. Na výtlačných potrubích jsou indukční průtokoměry a nožová šoupátka s elektropohonem. Výtlačná potrubí vratného kalu jsou zavedena do regeneračních nádrží kalu. Přebytečný kal je čerpán čerpadly vratného kalu v nastavených časových intervalech a v nastaveném množství postupně z jedné a z druhé dosazovací nádrže do jímky přebytečného kalu v objektu kalového hospodářství nebo přímo do uskladňovacích nádrží kalového hospodářství UN1, UN2. Při čerpání se současně zavře příslušné elektrošoupátko na potrubí vratného kalu a otevře se elektrošoupátko na potrubí přebytečného kalu. Po načerpání požadovaného množství přebytečného kalu se elektroarmatury vrátí do původní polohy. Přebytečný kal se měří stejnými průtokoměry jako vratný kal. Odvodnění suterénu čerpací stanice a armaturní šachty je provedeno vyspádováním do bezodtoké jímky. Pro vyčerpání vody z jímky je použito kalové čerpadlo napojené na externí plovákový spínač s výtlakem vyvedeným do přilehlé kulaté denitrifikační nádrže. Kalové hospodářství je situováno v původních prostorech. Skládá se z hlavní budovy a dvou uskladňovacích nádrží. V části suterénu hlavní budovy se nachází nádrže přebytečného a zahuštěného kalu, hlavní trubní rozvody, armatury a čerpadla, čerpací stanice zahuštěného kalu. V přízemí je osazen sítopásový zahušťovací stůl s flokulační stanicí, který je mimo provoz. Pro větrání prostoru kalového hospodářství je zde umístěna klimatizační jednotka. Nádrž přebytečného kalu je železobetonovou podzemní nádrž o objemu cca 40m 3, která je promíchávána 1 ks míchadla o výkonu 1,3 kw. U stropní desky nádrže nad úrovní max. hladiny je bezpečnostní přepad ústící do nádrže zahuštěného kalu. Přívod přebytečného kalu je veden ocelovým potrubím ke dnu této nádrže a vyústěn v horní části nádrže. Odtok promíchaného přebytečného kalu je umístěn u dna nádrže. Přítok do nádrže i odtok je řízen nožovým šoupátkem s elektropohonem. Přebytečný kal je možno také přivést přímo do uskladňovacích nádrží. V nádrži je osazeno měření hladiny tlakovým čidlem. Na potrubí je osazeno měření přebytečného kalu indukčním průtokoměrem na větvi do uskladňovacích nádrží a na větvi do PČOV. Nádrž zahuštěného kalu, stejně jako nádrž přebytečného kalu, akumuluje přebytečný kal před jeho přečerpáním do uskladňovacích nádrží. Jedná se o železobetonovou podzemní nádrž o objemu cca 6,5 m 3, která má vyspádované dno a není promíchávána. Nádrž je vybavena měřením hladiny tlakovým čidlem. Přebytečný kal je z nádrží přebytečného a zahuštěného kalu přečerpáván kalovým potrubím do uskladňovacích nádrží, kde probíhá jejich gravitační zahuštění. Jedná se o původní nádrže, které byly rekonstruovány a mají objem 560 a 640 m 3. Nádrže jsou přikryty pružnou membránou. Nádrže jsou provozovány paralelně. Do prostoru nad hladinou uskladňovacích nádrží je vháněn vzduch ventilátory, který je veden společně se vzdušninou z ostatních částí kalového hospodářství na dezodorizační filtr. Nádrže jsou vybaveny hydrostatickým měřením hladiny tlakovým čidlem a na nátokovém potrubí je osazeno měření průtoku. Signály jsou svedeny na velín MěČOV. Zahuštěný kal je přečerpáván na PČOV, kde je společně s primárním kalem a přebytečným anaerobním kalem odvodňován na odvodňovacím zařízení. Čerpací stanice zahuštěného kalu se nachází v suterénu budovy kalového hospodářství. Je tvořena 3 kusy vřetenových čerpadel o výkonu =20m 3 /h, H=30m, elektromotor 4,0 kw. Jedno čerpadlo je určeno v případě potřeby k čerpání přebytečného kalu z uskladňovací nádrže na mobilní odstředivku. Dalšími dvěma čerpadly je čerpán zahuštěný kal. Čerpadla pracují střídavě dle zadání provozovatele, uzavírání sacích a výtlačných větví je prováděno pomocí elektronožových šoupátek. Vzhledem k technologickému řešení je možnost dvou, resp. tří směrů čerpání zahuštěného kalu. První dvě možnosti jsou interní čerpání zahuštěného kalu do uskladňovacích nádrží, další možností je čerpání na PČOV. Výtlačné potrubí kalu na PČOV je elektricky podtápěné a je možné jej propláchnou tlakovým vzduchem z PČOV. Proplach je vyveden do nádrže přebytečného kalu. Prostor suterénu je vyspádován do jímky prosáklé vody. 15

16 Zahuštění přebytečného kalu je prováděno gravitačně v uskladňovacích nádržích. Pro proplach potrubí je připojena provozní voda. Přebytečný kal se zahušťuje gravitačně na sušinu 3 4%. Pro případ potřeby obtoku zahušťovacího stolu je možné propojení nádrží přebytečného a zahuštěného kalu pomocí potrubí z nerezavějící oceli DN 150, které je opatřeno proplachem z rozvodu provozní vody. Flokulační stanice je určena pro automatickou přípravu (homogenizace, zrání) a dávkování roztoku flokulantu s plynulou regulací dávky při strojním zahušťování přebytečného kalu. V současnosti se stanice nepoužívá. V kalovém hospodářství je řešeno odvětrání a dezodorizace dvou prostorů a to budovy kalového hospodářství a prostor nad hladinami kalu v uskladňovacích nádržích. Budova kalového hospodářství má dva pracovní režimy větrání: zimní a letní. Zimní větrání zabezpečuje vzduchotechnická klimatizační jednotka v sestavě sací díl s protidešťovou žaluzií, vodní ohřívač, filtrační komora, klapková komora se servopohonem a výstupní díl s pletivovou mřížkou. Letní větrání v budově je zabezpečeno automatickým otevřením regulační klapky pro přirozené větrání, které je umístěno ve stěně vedle vzduchotechnické jednotky. Proudění vzduchu je zabezpečováno odsáváním vzduchu přes digestoř, která je umístěna nad sítopásovým zahušťovacím stolem. Odsávaný vzduch je radiálními ventilátorem vháněn nad hladinu v uskladňovací nádrži. Potrubním propojením je vzduch dále odváděn do druhé nádrže a z ní do dezodorizačního filtru. Zde dochází k dezodorizaci a vzduch dále volně odchází do okolí. Každý ventilátor dodává nejméně dvacetinásobek vzduchu než je maximální čerpací výkon kalu do kalové nádrže. Ventilátory jsou zapojeny paralelně, jeden z nich vždy tvoří 100 % rezervu. Při výpadku elektrického proudu obsluha MěČOV přepojí ventilátor na náhradní zdroj elektrické energie. Dezodorizační filtr je zakrytý a vybaven dvojicí zavlažovacích trubek napojených na rozvod užitkové vody. Na přívodu vody je osazen solenoidový ventil připojený na řídicí systém. Odvodnění filtru je provedeno trubkou do bezodtoké jímky v suterénu budovy kalového hospodářství. Čerpací stanice provozní vody je situována v suterénu provozní budovy. Čerpací stanice slouží pro zajištění tlakové provozní vody pro strojní česle, dezodorizaci, čištění nádrží a oplachy. Provozní voda je filtrací upravená voda z dosazovacích nádrží. Voda z odtokového žlabu z dosazovacích nádrží gravitačně natéká do plastového akumulační nádrže s usazovacím prostorem a vypouštěcí armaturou. Voda je poté dopravována čerpadlem do zásobní nádrže užitkové vody (do AT stanice). Za čerpadlem je filtr s ručním praním. Chod čerpadla je řízen od hladiny v zásobní nádrži provozní vody a od min. hladiny v akumulační nádrži (ochrana proti chodu na sucho). Součástí AT stanice je vertikální čerpadlo, tlaková nádoba, příslušné armatury a rozvaděč zajišťující automatický provoz. Rozvod oplachové vody po celém areálu MěČOV je napojen na čerpací stanici. Objekt dávkování síranu železitého se nachází v prostoru u denitrifikačních nádrží a slouží ke srážení fosforu. Skládá se z uskladňovací nádrže a dávkovací stanice. Síran železitý je uskladněn v plastové válcové samonosné dvouplášťové nádrži. Nádrž je vyrobena z polyethylenu, který je odolný vůči venkovním teplotám a stabilizovaný proti UV záření. Skladovací nádrž je ve vrcholu opatřena pevným kuželovým víkem s otvorem opatřeným poklopem s těsněním. Na vnějším plášti má umístěn plovákový stavoznak z vnitřní nádrže s ukazatelem na číselné ose. Úroveň hladiny v nádrži je sledována také ultrazvukovou sondou. Průsak média do meziprostoru nádrže je sledován pomocí plovákového stavoznaku a akustickým elektronickým zařízením. Signál z elektronického čidla je vyveden na operační pracoviště na PC obsluhy. Na vývod ze zásobní nádrže síranu železitého je napojena dávkovací stanice. Dávkovací stanice je vybavena vyhříváním vnitřního prostoru. Celá stanice je umístěna v plastové skříni vedle uskladňovací nádrže síranu železitého. Výtlačné potrubí síranu železitého je uloženo v chráničce a je vedeno z dávkovací stanice přes denitrifikační nádrže, kolem dosazovacích nádrží na začátek odplyňovacích nádrží. V tomto prostoru je dávkovací potrubí rozděleno tak, aby bylo možné dávkovat síran železitý do obou technologických linek. Automatizovaný systém řízení technologického procesu MěČOV řídí celý proces čištění odpadních vod a je vypracován tak, aby co nejefektivněji řídil proces čištění komunálních odpadních vod společně s předčištěnými průmyslovými odpadními vodami a poskytnul obsluze dostatek informací k včasnému zásahu v případě poruch, závad, nedostatků. 16

17 7. Další provozní údaje Dovoz odpadních vod na ČOV MěČOV Roztoky kromě komunálních odpadních vod z města Roztok, části obce Suchdol, Unětic a anaerobně předčištěných průmyslových odpadních vod zpracovává také odpadní vody z domovních septiků, jímek, které jsou dováženy fekálním vozidlem. Při dovozu těchto odpadních vod fekálním vozidlem je nutné dodržovat následující pokyny: 1) Na MěČOV budou dováženy jenom odpadní vody z domovních septiků, jímek, které vyhovují limitům znečišťujících látek stanovených kanalizačním řádem města Roztok. Na MěČOV nesmí být vypouštěny odpadní vody obsahující látky, které by významně zhoršovaly účinnost čistírny odpadních vod. 2) Odpadní vody budou vypouštěny do šachty Š2, která se nachází u vstupu do budovy kalového hospodářství. Šachta Š2 je zakryta fošnami a vybavena potrubím s připojením na hadici fekálního vozidla. Z uvedené šachty odtékají odpadní vody do objektu hrubého předčištění. Vypouštění odpadních vod na jiném místě MěČOV je zakázáno! 3) Odpadní vody z fekálního vozidla jsou vypouštěny plynule za dozoru obsluhy fekálního vozidla. Obsluha vozidla musí dbát, aby nedocházelo k vylití odpadních vod ze šachty Š2 a znečištění komunikace. 4) Po skončení vypouštění obsluha fekálního vozidla vylije zbytek odpadních vod z hadice do šachty Š2. 5) Obsluha fekálního vozidla informuje o dovozu odpadních vod obsluhu MěČOV a vede evidenci množství dovezených odpadních vod. 6) Četnost přivážených odpadních vod bude max. každé 2 hodiny. 8. Měsíc a rok uvedení do provozu 11/ Rok očekávaného ukončení provozu/životnost/předpokládaná doba obnovy Přímo spojené činnosti 1.Označení části zařízení Skladování surovin (skladování chemických látek a směsí) V technologickém procesu jsou používány suroviny nezbytné pro proces čištění odpadních vod (směs síranu železitého a vody, chlorové vápno). Síran železitý (41 %) se skladuje ve dvouplášťové polyethylenové nádrži zásobníku o užitném objemu 21 m 3 ve venkovním prostoru na železobetonovém podstavci přibližně 6 metrů od denitrifikačních nádrží, Chlorové vápno se skladuje v plastovém uzavíratelném sudu v česlovně v objektu hrubého předčištění. Jedná se o běžnou technologii skladování. Odpadové hospodářství shromažďování odpadů (ostatních). Jednotlivé druhy odpadů z vlastní činnosti MěČOV jsou odděleně shromažďovány v místech jejich vzniku. Shromažďování odpadů je prováděno v odpovídajících shromažďovacích prostředcích pro daný druh odpadu. Odpady jsou dočasně shromažďovány před jejich předáním externí firmě (oprávněné osobě) k využití nebo odstranění. Údržba Provádí se běžná údržba a opravy zařízení Měření a monitorování Představuje veškeré činnosti související s monitorováním výstupů do životního prostředí. Provozní budova Slouží k administrativním činnostem. Součástí budovy je hygienické zařízení pro zaměstnance. 17

18 2.Stručná charakteristika činnosti Hlavním programem zařízení MěČOV je zpracování odpadních vod z města Roztoky u Prahy, MČ Praha Suchdol, Statenice, Únětice. Dále jsou zde likvidovány předčištěné odpadní vody z PČOV VÚAB a.s. Hlavní energetické vstupy do zařízení jsou elektrická energie a voda. Elektrická energie se využívá pro provoz technologie MěČOV, včetně gravitačního zahušťování kalu, venkovní osvětlení areálu i osvětlení uvnitř provozní budovy. Osvětlení prostoru s vyšším využitím je provedeno převážně zářivkami. Celková spotřeba elektrické energie odpovídá instalovanému příkonu a způsobu a rozsahu využití jednotlivých zařízení. Náhradní zdroj elektrické energie Honda Europe Power, typ ECT 6500 P je k dispozici pro ventilátor vzduchu dodávaný pro uskladňovací nádrže UN1, UN2. Voda je do zařízení přiváděna z vodovodu. Voda se používá především k napájení sociálních zařízení a jako pitná voda. 3.Projektovaná kapacita 4.Provozovaná kapacita 5.Produkce 6.Účel a podrobná technická charakteristika 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy / Další související činnosti Nejsou další související činnosti. 6.5 Použití nejlepších dostupných technik 1.Označení části zařízení Areál městské čistírny odpadních vod Roztoky 2.Zdroj informací Zákon 76/2002 Sb. nezahrnuje městské ČOV, problematika BAT těchto ČOV je řešena v zákoně o vodách a konkrétně v příloze č. 7 novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Ze zkušeností z posledních let vyplývá u ČOV komunálního typu jednoznačný požadavek jak správců vodních toků, tak i vodoprávních úřadů na dosažení úrovně BAT kvality vyčištěných vod podle přílohy č. 7 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Zdrojem pro porovnání posuzovaného zařízení a použitých technik s nejlepšími dostupnými technikami BAT byly také Referenční dokumenty Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů; Systémy managementu v chemickém průmyslu a Referenční dokument Obecné principy monitorování. Při posuzování nejlepší dostupné techniky se vycházelo také z přílohy č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Zařízení je provozováno s minimálními vlivy na zdraví lidí a životní prostředí navržená opatření zajišťují, že zařízení splňuje/bude splňovat požadavky na aplikaci nejlepších dostupných technik a minimalizaci emisí. 18

19 Hlavní dosažená environmentální výkonnost: dosažitelné účinnost odstraňování nečistot snížení CHSK Cr vyšší než 95 % (roční průměr) dosažitelné snížení BSK 5 99,2 % (roční průměr). Posouzení BAT pro management odpadních vod /odpadních plynů Úkolem managementu odpadních vod/odpadních plynů je zajištění vypouštění odpadních vod/odpadních plynů, vzniklých v průmyslové lokalitě tak, aby odpovídalo požadavkům legislativy a povolení, za daných místních environmentálních a hygienických podmínek a stálého zlepšování environmentálních podmínek, což je obsaženo i v Programu odpovědné péče CEFIC. Odhaluje a hodnotí možnosti prevence nebo omezení vzniku emisí či jejich dopad na životní prostředí. Výsledkem posuzování a rozhodnutí managementu odpadních vod/odpadních plynů jsou určení a zavedení: potenciálních snížení emisí ve výrobním procesu opatření zabraňujících zbytečnému znečišťování jinak neznečištěných vypouštěných medií nejvhodnější systémy jímání odpadů nejvhodnější systémy omezování emisí nejvhodnější systémy monitorování, které by kontrolovaly dodržování cílů nebo legislativních předpisů uplatňovat postupy správného hospodaření, které zahrnou také postup údržby, a realizovat vhodný program školení, včetně témat preventivního opatření, které pracovníci musejí podniknout k ochraně zdraví, bezpečnosti a minimalizaci bezpečnostních rizik 3.Hodnocený ukazatel BAT pro obecný environmentální management s ohledem na odpadní vody a odpadní plyny 4. Parametr BAT 5. Parametr zařízení/zhodnocení BAT BAT je zavedení a využívání systému environmentálního managementu (EMS) nebo systému HSE (jako např. ISO 9001/14001, EMAS, Responsible Care, Podnikatelská charta pro trvale udržitelný rozvoj ICC, Metodické pokyny ochrany životního prostředí CEFIC). Společnost Severočeské vodovody a kanalizace a.s. má v souladu s principy BAT zaveden a certifikován systém jakosti a systém environmentálního managementu, jsou prováděny vnitřní a vnější audity, jsou zavedeny programy kontroly a údržby. Ve společnosti jsou jasně definovány odpovědnosti a pravomoci. Pravidelně probíhají školení v oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany, nakládání s odpady. 6. zdůvodnění rozdílů V souladu s BAT 19

20 Čištění odpadních vod se v (chemickém odvětví) řídí alespoň čtyřmi různými strategiemi: centrální konečné čištění ve vlastní biologické ČOV centrální konečné čištění v komunální ČOV BAT pro čištění odpadních vod BAT pro nerozpuštěné látky, volné oleje/uhlovodíky a emulze centrální konečné čištění anorganické odpadní vody v chemickomechanické ČOV decentralizované(á) čištění. BREF dokument Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů nepreferuje žádnou z uvedených čtyř strategií. Všechny mají být považovány za BAT za předpokladu, že jsou v dané situaci správně použity a jsou garantovány ekvivalentní emisní hodnoty, pokud chrání životní prostředí jako celek a nevede k jeho většímu znečištění. V opačném případě není BAT žádná z nich. Nerozpuštěné látky (NL) BAT je odstranit z toků odpadních vod NL, pokud mohou tyto látky poškozovat nebo působit poruchy následných zařízení nebo před tím, než jsou vypouštěny do vodního recipientu. Techniky odstraňování NL jsou následující: sedimentace /vzduchová flotace pro zachycení hlavní zátěže NL a ochranu následných filtračních systémů před ucpáváním nebo častým propíráním. mechanická filtrace připadá v úvahu, nebylli dostatečně snížen obsah pevných látek, aby se zbránilo ucpávání následných čistících zařízení, jako jsou např. membránová filtrace, adsorpce, chemická oxidační reakce využívající UV záření mikrofiltrace nebo ultrafiltrace, jeli požadována odpadní voda bez nerozpuštěných látek Jsou upřednostňovány techniky umožňující látkovou regeneraci. Čistírna odpadní vod je určena k čistění odpadních vod z města Roztoky u Prahy, MČ Praha Suchdol, Statenice, Únětice. Dále jsou zde likvidovány předčištěné odpadní vody z PČOV VÚAB a.s. Jedná se o mechanickobiologickou čistírnu. Mechanický stupeň čištění tvoří automatické a ruční česle, separátor písku. Potrubí odpadní vody na vstupu do hrubého předčištění přechází v otevřený žlab, který je zakryt rošty z plastu (strojně stírané česle s rotačním kartáčem a ručně stírané česle). Za česlemi natéká předčištěná voda do vírového lapáku písku, který slouží k odstranění těžkých anorganických látek. Odpadní vody odtékají do objektu denitrifikace, kde dochází k redukci dusičnanů na plynný dusík. V souladu s BAT V souladu s BAT 20