Agrární fórum v Lucerně:

Transkript

1 V Olomouci proběhl XXI. sněm Agrární komory ČR Strany 6 8 Vinaři slavili úspěchy na tradiční výstavě v Litoměřicích Strany Nejčastější mýty o potravinách a jejich kvalitě Příloha uvnitř MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA Zemědělský magazín o biopotravinách Filmový pořad na DVD Informační noviny Agrární komory České republiky AKTUÁLNĚ Spolupráce českých a polských inspekcí Český ministr zemědělství Petr Bendl a jeho polský protějšek Stanisław Kalemba se sešli v Praze k jednání o spolupráci při zajištění bezpečnosti a kvality potravin. Součástí jednání bylo také zlepšení komunikace mezi polskými a českými dozorovými orgány. Ty si budou na - vzájem poskytovat všechny informace, aby se zabránilo uvádění zdravotně závadných a nekvalitních potravin na trhy obou zemí. Stojíme o to, aby polští i čeští potravinoví inspektoři těsněji spolupracovali. Mohli bychom například pořádat stáže našich inspektorů v Polsku a polských zase v Česku, řekl ministr zemědělství Petr Bendl. (zb) Venkov bez pocitu bezvýznamnosti Předseda České biskupské konference kardinál Dominik Duka podepsal se zástupci nejvýznamnějších složek zastupujících zájmy venkova dne 18. května v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí v Praze memorandum Venkov jako místo sociálního smíru a duchovního rozvoje. Jeho cílem je zajistit na venkově rozvoj takových činností, které povedou k osvobození jeho obyvatel od pocitu bezvýznamnosti. Podrobnější informace přineseme v příštím vydání Zpravodaje Agrobase. (egi) Hledají se účinnější léky pro včelstva Odhadem se v celé České republice vyprodukuje ročně kolem tun medu. Letos tento fakt zřejmě nepříznivě ovlivní skutečnost, že většina velkých provozů zaznamenala po zimě vyšší ztráty, než je obvyklé. V mnoha případech snižují stavy včelstev nemoci a jak se ukazuje, mnohá léčiva už nezabírají a žádné náhrady ne - jsou připraveny. (egi) Agrární fórum v Lucerně: důraz na soběstačnost v potravinách Agrární fórum svolané Agrární komorou ČR na 14. května do pražského Paláce Lucerna mělo několik velmi důležitých bodů, jimiž se řečníci z řad zemědělců a politiků zabývali. Včetně prezidenta republiky Miloše Zemana, který promluvil formou videozáznamu, se hned několik diskutujících zaměřilo na potravinovou bezpečnost a soběstačnost v základních komoditách. Toto téma vyzdvihli přední ekonomové z řad vysokoškolských pedagogů i představitelé hlavních zemědělských a potravinářských firem. Pokračování na straně 3 Texty na potravinách budou čitelnější Vláda schválila novelu zákona o potravinách, kterou předložil ministr zemědělství Petr Bendl. Podle novely bude nově povinností označovat potraviny větším písmem a výše sankcí za nedodržení požadavků zákona bude až deset milionů korun. V návaznosti na evropský předpis o označování potravin se zavádí povinnost značení potravin velikostí písma alespoň 1,2 mm a zajištění čitelnosti např. formou kontrastu tis ku a pozadí. V případě, že prodejce tuto podmínku nedodrží, hrozí mu sankce až deset milionů korun. Ta byla zvýšena z původních tří milionů a může být udělena také za nedodržení požadavků na jakost, hygienu, podmínky uchování a označování. Foto Zub/koláž Sch ČÍSLO DNE 17 % Zprava: ministr zemědělství Petr Bendl, předseda vlády Petr Nečas, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba a viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla Foto Eugenie Línková Změnou zákona reagujeme na šizení potravin ze strany výrobců i prodejců. Není možné, aby ten, kdo se nechová férově vůči zákazníkům, zůstal nepostižen. A právě hranice tří milionů pro některé obchodníky nebyla dostatečnou hrozbou. Navíc pokud někdo používá záměrně nečitelný text obsahu potravin, považuji to za velký prohřešek, řekl Petr Bendl. Novinkou budou také kontroly Státní veterinární správy přímo ve stravovacích službách, kde budou moci kontrolovat podávání zvěřiny. Jde o logické uzavření kontrolního řetězce v oblasti zvěřiny. Kontrolu budou provádět inspektoři s příslušným vzděláním. Zvýší se tím efektivita, protože nebude nutné složitě pře - dávat kontrolní zjištění mezi dozorovými orgány, dodal Bendl. Pokud jde o alergiky, najdou nově na obalu potravin jasně zvýrazněné použité alergenní látky. Podle předpokladu nabude novela zákona o potravinách účinnosti k 1. lednu 2014 s výjimkou požadavků na označování potravin, které vyplývají z evropského předpisu o označování. Zde bude účinnost k Vláda se také dohodla na záměru sloučení Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy do jedné dozorové instituce. (pz) Zemědělství v Česku rozhodně není tak zanedbatelné, jak se někteří stále mylně domnívají spolu s navazujícími obory tvoří zhruba 17 % HDP. Za západními farmáři stojí jejich politici Vpředchozích číslech Zpravodaje Agrobase jsme se věnovali rozdílným zemědělským dotacím v jednotlivých zemích EU. Zaujalo to nejen zemědělce, ale i pedagogy vysokých škol a některé redaktory. Jeden z nich požádal prezidenta Agrární komory ČR Jana Velebu o komentář, který by téma vysvětlil. O jeho odpověď se rádi podělíme: Když jedete českou krajinou, vidíte převažující plochy obilí, řepky, kukuřice, ale minimální plochy pícnin, brambor, luskovin. Zmizel len, zelenina, je minimum chmele i ovoce. Když se podíváte do stájí na farmách, zjistíte, že zde chybí dobytek. Ze statistik ČSÚ zjistíte vysoké tempo poklesu pracovníků v rezortu. A když si vezmete statistiku mezinárodní, pak zjistíte, že vyspělé země EU-15 mají trajektorii vývoje svého zemědělství naprosto opačnou drží výrobu a navyšují ji. Drží zaměstnanost a maximální potravinovou soběstačnost. Sečteno a podtrženo hrubě nevyužíváme své přírodní a lidské zdroje, vytrvale snižujeme svou potravinovou soběstačnost, mizí další a další pracovní příležitosti. Čeští farmáři nejsou méně šikovní a zdatní, ale nemohou konkurovat, protože mají horší podmínky než jejich kolegové v EU-15. Propočetli jsme, že rozdíl na hektar je 40 až 50 % a je úplně jedno, zda jsou z našeho pohledu dotace konkurentů legální či nelegální. Za západními farmáři stojí jejich politici, k nám se ti naši chovají vlažně. Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL OBCHOD

2 2 Aktuality Čeští senátoři navštívili polskou Kofolu Primátor polského Kutna Zbigniew Burzyński uvítal v úterý 9. dubna skupinu českých senátorů vedenou předsedou Milanem Štěchem. Ve skupině byl i senátor a prezdient Agrární komory ČR Jan Veleba. Delegace měla na programu setkání s polským ministrem hospodářství Januszem Piechocińskim a návštěvu provozu společnosti Kofola. Skupina Kofola zaměstnává přes 2000 lidí, v Česku jich je kolem 700. Zaměstnanci pracují v sedmi výrobních závodech, z nichž dva jsou v Česku, jeden na Slovensku, tři v Polsku a jeden v Rusku. Do portfolia značky patří známé nápoje Kofola, Rajec, Vinea, Hoop Cola, Jupí, Jupík nebo Paola. Letos v únoru se Kofola stala výhradním distributorem značek Evian a Badoit. A v poslední době přibyla i horká novinka, kterou Kofola vyvinula ve spolupráci s Výzkumným ústavem potravinářským Senátorská delegace v závodě Kofoly v Kutně Praha (VÚPP) Ugova čerstvá šťáva. Jde o 100% zeleninovoovocné šťávy, při jejichž výrobě se využívá moderních technologických inovací potravinářského průmyslu. Mezi ně patří metoda ošetření potravin vysokým tlakem, tzv. paskalizace. Životnost čerstvých potravin se díky ní prodlouží až na několik týdnů, aniž by došlo ke změnám jejich nutričních hodnot. Jde o zcela šetrný způsob, jak zachovat všechny parametry čerstvé šťávy a zároveň její původní barvu a chuť, vysvětluje Ing. Milan Houška z VÚPP, který se možnostmi využití paskalizace v potravinářském průmyslu dlouhodobě zabývá. Tlak zlikviduje pouze případné nežádoucí mikroorganismy a plísně. Zachová všechny pozitivně působící bioaktivní výživové faktory, jako jsou vitaminy, minerální látky, vláknina, ale i na teplo citlivé přírodní ochranné látky, které jsou u trvanlivých výrobků obvykle zničeny pasterací, doplňuje Milan Houška. Nejenže jídelníček většiny lidí zaostává za doporučenými dávkami zeleniny a ovoce, ale lidé zapomínají, jak vlastně chutnají v syrovém stavu. Konkrétně u šťáv mnozí považují za normální pít džusy vyráběné z koncentrátů. Přitom se způsob jejich výroby spolu s pasterací podílí na velikých ztrátách nutričních hodnot, uvádí výživová poradkyně z centra péče Wellnessia Monika Divišová. Kvalitní nepasterované dřeňové zeleninové a ovocné šťávy mohou pomoci zelený deficit doplnit i díky tomu, že je naše tělo schopné trávit tekutou stravu až desetkrát rychleji, doplňuje Monika Divišová. Za zrodem 2x foto archiv Kofola Ugových šťáv stojí vize zdravého místního výrobku. Výrobě předchází pečlivý výběr dodavatelů, kontrola kvality a původu u všech druhů zeleniny a ovoce. Rozhodli jsme se jednoznačně vsadit na čerstvost a kvalitu, které se staly hlavním kritériem při výběru surovin. Upřednostňujeme domácí výrobce, kteří jsou schopni vyhovět našim nárokům, uvedl Martin Klofanda ze společnosti Kofola, který má Ugovy šťávy na starosti. Neméně důležitým kritériem je chuť. Mrkev, řepa, celer, červené zelí, tedy druhy zeleniny, které se z našeho jídelníčku pomalu vytrácejí, jsou díky přidanému jablku lahodné. Věříme, že Ugovy sťávy osloví všechny, kterým není lhostejné, co jedí a pijí, doplňuje Martin Klofanda. Eugenie Línková Firmy se chtějí po výbuchu v Texasu poučit Tuzemské podniky i experti z chemického průmyslu se výbuchem továrny na hnojiva v texaském Westu budou zcela jistě zabývat. Každá podobná událost podle nich slouží ke zlepšení bezpečnostních opatření. Zatím ale nemají informace o použité technologii ani o příčině exploze, po níž podle některých odhadů zahynuly až desítky lidí a další téměř dvě stovky byly zraněny. Podobná havárie podle odborníků nemá v evropském regionu obdoby. ikdo neví, co se tam stalo, doteď také nikdo neřekl, co se N tam vlastně vyrábělo, jaká látka. My počkáme na oficiální zprávu a ověříme, jestli by se u nás něco podobného mohlo stát, nebo nikoli, řekl předseda představenstva tuzemské společnosti Lovochemie Petr Cingr. Podle něj přicházejí v úvahu dvě teorie. Jestli šlo o dusičnan amonný, tak ten se tu nevyrábí, ten je v České republice zakázaný. Pokud to byl čpavek, musí se zjistit pravá příčina, protože ten sám od sebe nevybuchne, uvedl představitel největšího výrobce hnojiv v České republice. Mezi preventivní opatření v lovosickém závodu patří podle Cingra stabilní hasicí zařízení. Firma má k dispozici také systém nepřetržitého monitoringu a hasičskou jednotku, která může zasahovat v řádu desítek vteřin. Při vyhodnocení katastrofy budou zapotřebí především přesné informace. My určitě obdržíme oficiální informace. Jsme členy sdružení Fertilizers Europe, které zastřešuje téměř všechny výrobce hnojiv v Evropě a které je v kontaktu s ostatními asociacemi. V Evropě funguje systém včasného hlášení nehod a totéž stoprocentně funguje i v Americe, uvedl Cingr. O nezbytném vyhodnocení krizové události je přesvědčen také Ladislav Špaček odpovědný ve Svazu chemického průmyslu za oblast zdraví, bezpečnosti a životního prostředí. Jakmile se podobná událost někde objeví, hledáme v ní poučení, uvedl. Od roku 1985 ve světě a od roku 1994 v Česku existuje iniciativa pro odpovědné podnikání (Responsible Care), která má vést k tomu, aby se rizika spojená s provozem chemických výrob minimalizovala. Mimořádné události se nevyhýbají ani tuzemskému chemickému průmyslu. Poslední větší případ se odehrál v roce 2011 v areálu pardubické firmy Explosia, kde výbuch nitroglycerinu tehdy zabil čtyři lidi a způsobil škody za miliony korun. (bo) Ludmila Müllerová: Trh není samospasitelný Vytvořit nová pracovní místa s možností zkrácených úvazků a zaměstnat tak více lidí je druhý ze sedmi bodů chystaného plánu zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí. O přiblížení jsme požádali ministryni Ludmilu Müllerovou. Mohla byste specifikovat, o co v plánu zaměstnanosti jde? Aktuální situaci, kdy je v celé České republice bez práce osm procent lidí, je potřeba naléhavě řešit. Trh samozřejmě není samospasitelný, byť meziměsíčně nezaměstnaných ubylo, ale to především z toho důvodu, že začaly každoroční sezonní práce. Proto jsme nedávno představili sedmibodový plán zaměstnanosti MPSV, na který máme vyčleněny prostředky ve výši až sedm miliard korun. Plán mimo jiné počítá s podporou zaměstnavatelů při vytváření flexibilních pracovních příležitostí. Jde tedy o to, aby firmy nabízely lidem evidovaných na úřadech práce i částečné a zkrácené pracovní úvazky. Na taková místa může úřad poskytnout zaměstnavatelům příspěvek až korun. Celý sedmibodový plán obecně má pomoci firmám udržet a také vytvořit nová pracovní místa a dát šanci lidem bez práce. Očekáváme, že díky sedmi miliardám korun, které je možné na tato opatření vyčlenit, získají práci desítky tisíc lidí. Podpora je zaměřena například na mladé lidi, čerstvé absolventy škol, matky s malými dětmi, na dlouhodobě nezaměstnané a na firmy, kterým kvůli obtížné hospodářské situaci dočasně klesly tržby. Motivujeme také lidi ke vhodně zvolené rekvalifikaci či k zahájení samostatné výdělečné činnosti. Jak si vysvětlit velké rozdíly v zaměstnanosti v jednotlivých regionech? Je třeba zajímavé, že na Pelhřimovsku, kde došlo k výraznému utlumení průmyslu i zemědělství, je přesto nezaměstnanost nízká, a vysoká je naopak v regionech, kde by to nikdo nečekal. Co podle vás tento jev ovlivňuje? Nezaměstnanost v jednotlivých regionech ovlivňuje celá řada faktorů. Jsou především sociálně-ekonomického charakteru. Roli tak hraje například složení obyvatelstva podle věku, vzdělání nebo sociálního postavení apod. Svůj liv má i struktura hospodářství v daném regionu, ochota lidí stěhovat se za prací a centralizace řízení firem či podniků, která se koncentruje do velkých měst. Nezanedbatelnou roli hraje také dopravní obslužnost apod. Eugenie Línková

3 Aktuality 3 V pražské Lucerně nejen o významu půdního potenciálu V každém příspěvku diskutujících v naprosto zaplněném sále pražského Paláce Lucerna při květnovém Agrárním fóru se skrýval určitý náboj se snahou odstranit problémy zemědělského sektoru. Řečníci se také shodli na skutečnosti, že značka CZ není vždy zárukou českého původu potravin. Bojovného ducha tak mnozí třeba až v Lucerně odhalili v ředitelce Agrární komory Pardubického kraje Vandě Rektorisové. Neskrývala znepokojení nad značením potravin českou značkou CZ, aniž je pod obalem skutečně české maso, čes - ký mléčný nebo drůbeží výrobek. Je z kraje, kde býval silný zpracovatel cukrové řepy a dosud se nesmířila s obrovskou a donekonečna zahlazovanou dírou po cukrovaru v Hrochově Týnci. Během svého vystoupení se proto obracela na zástupce české vlády a kladla otázky. S lidmi, kteří jsou v důchodovém věku a vedou zemědělské podniky i více než 50 let, probírám strategii našeho chátrajícího zemědělství. Tito lidé například zažili likvidaci cukrovaru v Hrochově Týnci, který ČR jednoduše prachsprostě prodala. Ti stejní lidé jdou pak nakupovat do supermarketu a koupí si cukr na zavařování. U pokladny jim však odeberou dvě balení, protože cukr je v akci a proto je na příděl. Co mám vysvětlovat tomuto člověku, který v předchozích letech cukrovku pěstoval? A proč bych to měla vysvětlovat já? Vysvětlovat by jste to měl, pane ministře, spolu s vládou sám, protože vy jste za Docentka Ilona Švihlíková Jaroslav Faltýnek, Agrofert Holding Vanda Rektorisová, Agrární komora Pardubice to zodpovědní, konstatovala Rektorisová. Jistěže lze na obranu naší vlády říci, že tento neodpustitelný čin se nevymýšlel jen doma, ale částečně v Bruselu, kde se jednalo o cukerních kvótach a škrtaly se hektary s cukrovkou, ale ne všechny státy tak lehce či vůbec přistupovaly na takový diktát. Potažmo tak totiž vznikal nesmyslný zásah do samotné agrotechniky, kdy se firmy neřídí prastarou praktikou nepěstovat tutéž plodinu roky po sobě na stále stejném poli, ale prosazovat rotaci různých plodin. Profesor Pavel Tlustoš Skupina farmářů z Jesenicka Předseda ZS ČR Martin Pýcha (vlevo) a předseda ZV PSP Pavol Lukša Střídaní plodin To si podle slov profesora Pavla Tlustoše, děkana Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU Praha, už vyzkoušeli před více než 160 lety lidé v Rakousku, kde několik desítek let velmi pečlivě sledovali vliv přírodního hnojení na výnosy a vhodnou skladbu plodin jdoucích po sobě v rotaci několika let. Dnes se ale k půdě z tohoto pohledu chovají čeští zemědělci až barbarsky a dochází tak ke ztrátě údržnosti vody v půdě a k vysilování ornice, čímž tak dobrovolně snižují konkurenceschopnost v konečných výsledcích hospodaření. EU tak formou dotací diktuje, co a v jakém množství se má pěstovat. Tím dochází i k pokřivování příjmu podpor. Samo - zřejmě jsme se všichni takto nastavenému systému přizpůsobili, přestali jsme chovat dobytek a začali ve větší míře pěstovat rostlinné komodity bez vyšší přidané hodnoty. Chápu dnes některé kritiky předložené strategie, že se jim nelíbí navrhovaná řešení. Ale je normální, aby ten, kdo jednou za rok poseče louku, dostával na hektar, a ten, kdo chová zvířata, pěstuje tržní plodiny, vytváří přidanou hodnotu a zaměstnává lidi, dostával na hektar? ptal se víc než kolegů spíše ministra zemědělství Petra Bendla a přítomných politiků Jaroslav Faltýnek ze společnosti Agrofert Holding. Půda nabývá na ceně Půda začala být řadou zemí, převážně těch asijských, chápána jako strategický zdroj. Odhaduje se, že od roku 2001 bylo dlouhodobě pronajato či prodáno cca 227 milionů hektarů půdy, převážně v Africe, upozornila Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů. Připomněla také důležitý fakt, že spoléhat na globální trh není možné. Řada významných světových vývozců potravin zareagovala na krizi jednoznačně: omezila či přímo zakázala vývoz. Nízké potravinové rezervy pak k volatilitě cen (a k nalákání spekulace) dále přispěly. Od roku 2008 se proto na řadě významných fór (např. G-20) skloňuje jako jedna z nových strategických priorit potravinová soběstačnost a bezpečnost. Tato témata se stávají důležitou politickou agendou, upozornila přítomné Švihlíková. A jako ekonom s mezinárodní praxi dala k dobru i další zkušenost: Zásadním trendem, který by neměl projít v ČR jen tak bez povšimnutí, je trend lokalizace, silný zejména v USA. Propojení výroby a spotřeby na jednom místě reaguje nejen na volatilní ceny energií, ale má také své důležité ekologické a kvalitativní aspekty. V USA má tento trend podobu zemědělské prvovýroby, zpracování a odbytu na místě včetně zpracování odpadů z výroby a výroby energie. Takový lokální cyklus je nesmírně odolný vůči krizi, a to zejména tehdy, má-li podobu družstev. Zde leží pro české zemědělství a navazující odvětví spolu s aplikací inovací značný potenciál. Moudrých myšlenek na zaznělo na agrárním fóru v Lucerně nespočet. Většina z nich vychází z běžné praxe, na níž jakoby vbruselu apotažmo vpražské Strakově akademii nebyli schopni reagovat a konečně začít jako národohospodáři i rozhodovat. Nic nedělat a jen čekat na zázrak by bylo ale tím nejhorším řešením. Eugenie Línková Agrární fórum v Lucerně: důraz na soběstačnost v potravinách Dokončení ze strany 1 Dva ekonomové, Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů, a prof. Ing. Pavel Tlustoš, děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU Praha, se shodli na tom, že potravinová bezpečnost a soběstačnost jsou v zájmu každé země. Podívejme se do států staré evropské patnáctky. Proč stále navyšují svou produkci, zatímco my jsme ztratili již soběstačnost v produkci vepřového masa, drůbeže, vajec, brambor, ovoce a zeleniny? Protože každý stát si hlídá svou potravinovou bezpečnost a soběstačnost v základních komoditách, konstatoval také předseda představenstva společnosti Agrofert Holding Jaroslav Faltýnek. Hrubě nevyužíváme své přírodní a lidské zdroje, vytrvale snižujeme svou potravinovou soběstačnost, mizí další a další pracovní příležitosti, konstatoval ve svém vystoupení prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Přítomný premiér ČR Petr Nečas a ministr zemědělství Petr Bendl uklidňovali zaplněný sál výčty podpor a dotací, které přicházejí z EU a jsou významným podpůrným prostředkem pro agrární hospodaření. V jejich příjmu jsme podle Petra Nečase co do velikosti mezi 27 státy EU dokonce na čtvrtém místě. Petr Bendl mu sekundoval výrokem: Letos očekáváme další navýšení čerpání evropských financí, a to až k hranici 40 mld. Kč, z toho na přímé platby z Bruselu doputuje do ČR zhruba 23 mld. Kč. (egi) Ludmila Holadová se spolupracovníky, OAK Most Marcela Beranová, OAK Turnov Zdravice Miloše Zemana Ve své zdravici přednesené na Agrárním fóru v Lucerně prostřednictvím videozáznamu zdůraznil prezident republiky Miloš Zeman význam potravinové soběstačnosti, kterou dle jeho slov může ovlivnit podpora národního obchodního řetězce, který by neměl jen jediný hlavní zájem, jímž je postupné navyšování ziskových marží. Jako příklad uvedl vzrůst ziskových obchodních marží u zahraničních řetězců v případě rohlíků. Ještě před deseti roky to bylo 17 %, dnes je to 60 %, jak vyplývá ze seriozních průzkumů Agrární komory ČR a Potravinářskékomory ČR. Miloš Zeman proto přál zemědělcům, aby na jejich jednání v Lucerně znělo co nejméně líbivých frází a naopak co nejvíce konkrétních návrhů, jak potravinovou soběstačnost zajistit. Ta již u některých komodit klesla pod 50 %. Nejpalčivějším příkladem je vepřové maso. (li) Zdravici prezidenta republiky Miloše Zemana můžete zhlédnout na DVD, které je součástí tohoto vydání Zpravodaje Agrobase

4 4 Aktuality Setkání zemědělců s prezidentem České republiky Milošem Zemanem Problematiku zemědělství a venkova vnímáme jako nedílnou součást svébytnosti národa a jeho tradičních, generacemi prověřených hodnot. Je to nejen výroba, ale také plnohodnotný život lidí, kteří na venkově žijí, pracují a svou činností zásadně ovlivňují charakter a kulturní ráz krajiny naší vlasti. S těmito názory se svěřili před jednáním s prezidentem republiky Milošem Zemanem na Pražském hradě zástupci Agrární komory ČR. Schůzky, která se konala ve středu 10. dubna v kanceláři prezidenta a protáhla se na půl druhé hodiny, se zúčastnili prezident Agrární komory ČR Jan Veleba a viceprezidenti Bohumil Belada a Jindřich Šnejdrla. Jde nám o zásadní stabilizaci sektoru, který momentálně v celé své šíři vytváří % HDP. Proto jsme sepsali deset bodů, s jejichž prosazováním by mohl prezident Miloš Zeman Agrární komoře ČR a její Miloš Zeman trochu jinak Bonmoty Miloše Zemana jsou dnes vděčným tématem při různých zábavách. Sám, ač dost vážný a zrovna ne moc přístupný člověk, dokáže i nepříjemnou situaci odlehčit svým příslovečným anglickým humorem. Zástupcům AK ČR například nabídl cigaretu se slovy, že jsou zdravé. Nedostanete alzheimra, řekl a suše dodal, že se ho prostě nedožijete. Komentoval i dárek od viceprezidenta Jindřicha Šnejdrly tlačenku z víkendové zabíjačky. Jídlem chudých nepohrdnu, rozzářil se a vysvětlil, že byl o výrobě tlačenky poučen exministrem Janem Fenclem. Dávají se tam všechny zbytky a odřezky po vykuchání prasete. Přesto ji miluji. Dám si takhle nakrájené plátky večer, až přijdu domů, svěřil se návštěvě. Celou dobu schůzky měl před sebou na stole blok, do něhož si psal data a úkoly, jimiž pověřil zástupce AK ČR. A že jich nebylo málo. Přiznal, že úkoluje i sám sebe. Ovšem některé závazky, jak prozradil, dojdou naplnění třeba až za 15 let. Vždy se ale musí začít. Některé nápady, jak dodat na dalším dechu národnímu hospodářství, má až geniální a i když prosadit je nebude snadné, má chuť posunout naši ekonomiku kupředu, a to je u současných politiků spíš výjimečný jev. Zleva: prezident AK ČR Jan Veleba, prezident republiky Miloš Zeman a viceprezidenti AK ČR Jindřich Šnejdrla a Bohumil Belada více než stotisícové základně významně pomoci, řekl před schůzkou zástupců této významné profesní organizace na Pražském hradě její prezident Jan Veleba. Tyto body nemají za cíl posílit jen zemědělskou činnost, jsou předpokladem zlepšení politiky rozvoje venkova, jejímž výsledkem by měla být celková sociální, ekonomická, produkční a environmentální stabilita. Namátkově lze jmenovat pomoc při propagaci čes - kých potravin a omezení významné a dominantní tržní síly zahraničních obchodních řetězců, které mají své zájmy a budou tudíž stále vytlačovat ze svého portfolia české potraviny, nebo budou tvrdě tlačit na jejich ceny a tím znevýhodňovat tuzemské producenty. Máme prodejní plochu zhruba 200 m 2 na 1000 obyvatel v zahraničních řetězcích, a ta se neustále zvyšuje. Řetězce mají více než 75 % trhu s preferencí prodeje produkce z mateřských zemí, konstatoval Veleba. Agrárníci požádali během schůzky prezidenta Zemana o podporu při prosazení finančních zdrojů na Program rozvoje venkova České republiky pro léta Podle nich sebral premiér Petr Nečas svým nekonzultovaným rozhodnutím na nedávném summitu v Bruselu právě tomuto Programu 300 milionů EUR.V neposlední řadě je to i podpora exportu, inovací, modernizace a zemědělského vzdělávání, o čem diskutovali na jednání s prezidentem republiky zástupci AK ČR. Prezident republiky Miloš Zeman se ukázal být nejen ekonomem, ale i praktikem a hned stanovil během jednání, co nepočká a do kdy chce mít připravené konkrétní podklady k dalšímu jednání o agrární politice ČR, které bude mít napříště v Bruselu. Jak totiž zemědělcům řekl, při nedávném setkání s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem v Praze byla jedním z bodů jednání právě agrární politika a plány na roky včetně srovnání podmínek starých a nových zemí. Pokud jde o zahraniční obchodní řetězce, prezident Zeman zvažuje možnost posílení vlivu českých supermarketů COOP a slíbil, že osobně bude podporovat české potraviny, jak to při každé příležitosti dělají politici především EU-15. Sám zemědělcům navrhl, že se zasadí o to, aby se nejen u nás přestala nelogicky podporovat v zemědělství nevýroba na úkor intenzivní produkce. Jak celou záležitost komentoval, nelíbí se mu, že se jednou za rok louka poseká, seno se ani nevyužije a je na to od EU dotace. Co je to za nesmysl? I o tom chci jednat na úrovni EU, dodal Zeman. Pan prezident má dlouhodobé vize a ty prosazuje. Jako ekonom má určité projekty dobře spočítané, a to se mi na něm moc líbí, svěřil se s osobními pocity ze schůzky u prezidenta Deset bodů pro Zemana 1. Podpora připravované strategie pro růst, která by měla dát českému zemědělství směr, tj. podpora živočišné výroby, zaměstnanosti a zvýšení přidané hodnoty české produkce díky podpoře potravinářského průmyslu a přehodnocení využití intervenčních aktů ohrožených komodit 2. V návaznosti na výše uvedené žádá AK ČR o pomoc při propagaci českých potravin. Chce podpořit regionální produkty a potraviny (produkce v místě, včetně odbytu) a celostátní značky (Klasa, Garantováno Potravinářskou komorou ČR) 3. Omezit významnou a dominantní tržní sílu zahraničních obchodních řetězců, které mají své zájmy a budou stále více vytlačovat ze svého portfolia české potraviny, nebo budou tvrdě tlačit na jejich ceny a tím znevýhodňovat tuzemské producenty (v současné době je na stole návrh na zrušení zákona o významné tržní síle, který se podařilo, byť ve značně redukované formě, schválit) 4. Snížit sazbu DPH u potravin to souvisí s dovozy a konkurenceschopností českých potravin 5. Nerušit tzv. zelenou naftu, tedy vratku spotřební daně, byť ve snížené sazbě. 6. Podpora při prosazování finančních zdrojů na Program rozvoje venkova pro léta Zachování Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu multiplikační efekt (1:10) 8. Podpora při ochraně zemědělského půdního fondu jako základního výrobního prostředku včetně dokončení restitucí 9. Podpora exportu, inovací, modernizace a vzdělávání 10. Zahájit debatu na téma rozvoje agropotravinářského kom - plexu a venkova Prezidentská diskuze Zemana Jindřich Šnejdrla. Bohumil Belada byl zase potěšen tím, že konzorcium nevládních zemědělských organizacím, které lobbuje za zájmy českých zemědělců v Bruselu, bylo prezidentem Zemanem pochváleno a že měl dokonce zájem o výstupy z těchto jednání. Viceprezident AK ČR Belada je jedním z členů této organizace, která úzce spolupracuje s Pavlem Teličkou jako jejich lobbistou v Bruselu. Nenadsazuji, když řeknu, že se nám už pár věcí v Bruselu podařilo prosadit a na naše zemědělství to má dobrý dopad. Těší mne osobně, že prezident Zeman má v příštích dnech schůzku právě s Pavlem Teličkou a mimo jiné s ním bude konzultovat zahraniční aktivity v zemědělství EU i my rádi poskytneme prezidentské kanceláři jednotlivé další výstupy, uzavřel Belada. Text a foto: Eugenie Línková

5 Aktuality 5 Nová řada výrobků z Kostelce garantuje vysoký podíl masa Tradiční český výrobce uzenářských produktů, společnost Kostelecké uzeniny, uvádí v těchto dnech na trh unikátní řadu uzenin, kterou uvítají i ti nejnáročnější. Pod jednoduchým názvem Poctivá míří na pulty obchodů šest zbrusu nových uzenářských výrobků s vysokým obsahem masa přesahujícím 90 %. Při výběru uzenin zajímá většinu z nás na prvním místě složení výrobku. Lidé, kteří se snaží dodržovat pravidla správné životosprávy, zkoumají nejčastěji obsah tuku či podíl přidaných látek. Ale o kvalitě výrobku vypovídá v případě uzenin zejména obsah bílkovin Výkonný ředitel firmy Michal Jedlička neboli procentuální obsah masa, ze kterého jsou zpracovány. Výrobky z nové řady Poctivá obsahují velmi vysoký podíl masa a jsou zpracovávány dle tradičních řemeslných postupů. Šunky, pečeně a slanina z řady Poctivě kostelecky jsou vyráběny tradiční cestou, tedy z celých kusů masa. Veškerá surovina, u níž kontrolujeme původ až k chovu, projde nejprve rukama zkušených pracovníků, kteří vybírají jen kvalitní kusy. Ty jsou pak po přípravě ručně skládány do forem, ve kterých se tepelně opracovávají a udí, říká ředitel výroby Kosteleckých uzenin Michal Jedlička a dodává: Výrobky neobsahují alergeny ani lepek, proto si je mohou dopřát i ti, kteří trpí potravinovou nesnášenlivostí a alergiemi. Kamenem úrazu při výběru a nákupu uzenin bývá označování jejich složení. To se rozhodla společnost Kostelecké uzeniny změnit a orientaci zákazníkům ulehčit. Nové výrobky jsou proto označeny tak, aby co nejvíce ulehčily orientaci při jejich výběru a nákupu. Nové atraktivní balení je na přední straně opatřeno na první pohled viditelným údajem o obsahu masa ve výrobku, za které ručí mistr svého oboru, uzenář Milan Blín, jehož tvář spotřebitelé na obalech rovněž najdou. S našimi novinkami chceme co nejtransparentnějším způsobem spotřebiteli ukázat, jaký výrobek si kupuje a z čeho je složen. Řadu Poctivá považujeme svým způsobem za revoluční a věříme, že tuto snahu zákazníci přivítají a ocení, uvádí Jan Škrabánek, marketingový ředitel Kostelecké uzeniny, a. s. A jakéže poctivé tradiční produkty můžete nově na pultech obchodů najít? Milovníci klasiky si mohou dopřát Poctivou šunku od kosti s tukovým krytím (obsah masa 92 %), šťavnatou Poctivou šunku nejvyšší jakosti (obsah masa 92 %) nebo Poctivou kosteleckou pečeni (obsah masa 90 %). Speciálně vybírané vepřové boky s vyšší vrstvou libového masa, to je Poctivá selská slanina (95 % vepřového boku). Masové specialitky jsou zastoupeny Poctivou pečení v pepři (95 % masa) a Poctivým hovězím v pepři (93 % masa), u něhož díky opravdu tenkým plátkům vynikne chuť pepře tak, že nepřehluší kvalitu masa a zároveň z něj učiní skutečný chuťový požitek. (zb) Z fámy o likvidaci vznikla spolupráce Nařčení z nekalého úmyslu vyprovokovalo k zajímavé schůzce majitele a generálního ředitele společnosti Agrofert Holding Andreje Babiše s floristy, školkaři, květináři a hlavně zástupcem průhonického výzkumného ústavu okrasného zahradnictví. Na jedné z letošních tiskových konferencí v centrále Agrární komory ČR v Praze si jeden ze zástupců odborných svazů posteskl na snahu určitých zájmových skupin zprivatizovat pozemky průhonického výzkumného ústavu a tím jej zlikvidovat. Přitom tento specializovaný ústav se může pochlubit ojedinělými sbírkami cibulovin, meristémů už dnes vzácných květin, keřů a v neposlední řadě ovocných stromů. Navíc jeho park a pozemky školek mají nevyčíslitelnou hodnotu. Mezi údajnými zájemci o lukrativní pozemky měl být právě Andrej Babiš. Ten byl informací, kterou se doslechl, velmi zaskočen a okamžitě žádal Agrární komoru ČR o schůzku s těmito organizacemi. Jednání, jehož se zúčastnila i redakce Zpravodaje Agrobase, proběhlo v průhonické sokolovně vlastněné Andrejem Babišem a zúčastnili se ho prezident AZS ČR Jiří Chládek, tajemník AZS ČR Jiří Dusbaba, předseda Svazu květinářů a floristů Jiří Horák, ředitel VÚKOZ Průhonice Ivan Suchara a tajemník Svazu školkařů ČR Jan Procházka. Nejen že se fáma zcela vyvrátila, navíc se zrodila velmi zajímavá spolupráce. Andrej Babiš slíbil podporu ušlechtilých zájmů na zachování tohoto výzkumného pracoviště. Nabídl podporu ve svých médiích a byla dohodnuta úzká spolupráce se Svazem školkařů ČR a školkami vlastněnými společností Agrofert. Ředitel Ivan Suchara zase nabídl odbornou spolupráci. Lze říci, že vše špatné se v dobré obrátilo a účastníci jednání se rozcházeli ve velmi přátelské náladě. Eugenie Línková Účastnící jednání, zleva: Jan Procházka, Jiří Horák, Andrej Babiš, Jiří Dusbaba, Ivan Suchara a Jiří Chládek Foto archiv Svazu květinářů a floristů ČR Nejlepší mladá pekařka je z Pardubic INZERCE Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR uspořádal ve dnech dubna v Pardubicích již 18. ročník národní soutěže o titul Český pekař roku 2013 kategorie Junior. Ve finále soutěže se o toto prestižní ocenění utkalo devět mladých pekařských talentů z celé ČR. Vítězkou se stala Magdaléna Vondrová, studentka 3. ročníku Střední školy potravinářství a služeb v Pardubicích. Dovednostní soutěže mladých pekařů mají již dlouhou tradici a velmi pozitivní vliv pro výchovu nové generace potravinářů. Zdravá soutěživost přispívá ke zvyšování řemeslné zručnosti, správných výrobních návyků a k růstu kvalifikace. Soutěžící získávají velmi cenné zkušenosti pro svoji budoucí praxi a upevňují si hrdost k pekařskému řemeslu. Výchova mladé generace potravinářů je jednou z cest, jak udržet v tuzemsku poctivé řemeslo a výrobu kvalitních českých potravinářských výrobků. To, zda mladí pekaři budou pokračovat ve svém řemesle i za několik let, však může do budoucna ovlivnit nepříznivý ekonomický stav oboru. Vzhledem k výraznému zvýšení cen mouky po loňské sklizni, vysokým cenám energií a pohonných hmot většina pekařů v současné době bojuje o holé přežití, komentuje nepříznivý stav v pekárenském oboru předseda Svazu pekařů Jaromír Dřízal. (zb)

6 6 Sněm AK ČR XXI. sněm Agrární komory ČR Olomouc, čtvrtek 14. března 2013 Jan Veleba: Pokračuje trend nižší finalizace výroby Na XXI. sněmu Agrární komory ČR, který se konal 14. března v Olomouci, vystoupil Jan Veleba s hlavním hodnoticím projevem. Ve svém příspěvku shrnul dosavadní výsledky zemědělského sektoru v České republice. cházíme se zde v době, kdy S je Česká republika v nejdelší recesi ve své historii. Hrubý domácí produkt vloni meziročně klesl o 1,1 procenta. Za období října do prosince spadl dokonce o 1,7 procenta. Česká ekonomika klesá nebo stagnuje již rok a půl a její oživení je stále v nedohlednu, řekl hned úvodem Jan Veleba. Sousední Německo, s jehož ekonomikou jsme těsně spjati, již ale rostlo o 0,7 % a nezaměstnanost tam klesla na historické minimum. Spotřeba domácností i vládní výdaje se tam zvyšují. U nás zvyšování DPH a úsporná opatření vedou k pravému opaku míra inflace dosáhla 3,3 %, klesly reálné mzdy a zvýšila se nezaměstnanost. Klesá průmyslová výroba, několik let se snižuje i produkce v odvětví stavebnictví. Taková situace má samozřejmě dopad i na agrární odvětví. Další opakované zvýšení DPH a úsporná opatření mají vliv na růst spotřebitelských cen a snížení koupěschopnosti obyvatelstva. Přesto odvětví zemědělství dosáhlo v minulém roce díky příznivým cenám většiny produktů, především rostlinných, dobrého hospodářského výsledku, i když nedosá- 1 Ilustrační foto Zub hl úrovně v předchozím roce 2011, konstatoval Veleba. Podnikatelský důchod čes - kého zemědělství byl v roce 2011 podle Českého statistického úřadu 17,1 mld. Kč, vloni 16,1 mld. Kč, tedy o miliardu méně. Mezispotřeba rostla rychleji než produkce. Pokračoval trend k nižší finalizaci, nižší intenzitě zemědělské výroby jako celku. Rostlinná produkce se na celkové podílela 58,8 % a živočišná produkce již jen 37 % v běžných základních cenách. V rostlinné výrobě došlo u hlavních komodit k poklesu sklizní. Na druhé straně se zvýšily ceny. V živočišné produkci klesla naturální produkce u prasat a vajec, ale ceny se zvýšily. U mléka i přes vyšší naturální produkci byla produkce v běžných cenách nižší pro pokles ceny. Vlivem zvýšených cen se meziročně zvýšila zemědělská produkce ze 115 mld. Kč v roce 2011 na 121,8 mld. Kč. Přesto byl podnikatelský důchod nižší. Propad ve sklizni obilovin Celková sklizeň obilovin dosáhla v roce 2012 pouze necelých 6,6 milionu tun a byla více než o 20 % nižší než v předchozím roce. Je to nejnižší sklizeň a také na nejnižší sklizňové ploše za posledních dvanáct let. Hektarový výnos byl v meziročním srovnání více než o tunu nižší. V důsledku jarních holo - mrazů a především extrémního sucha v době vegetace došlo k největším výpadkům sklizně v meziročním srovnání v Jihomoravském kraji více než o 45 %. V důsledku dlouhotrvajícího sucha byla řada podniků, zejména v Jihomoravském kraji, postižena i rozsáhlým výpadkem sklizně, zejména víceletých pícnin. Přes značné úsilí a vyjednávání s ministerstvem zemědělství se zatím nepodařilo poskytnout účinnou pomoc. Nabídky na odprodej nebo zápůjčku obilovin ze státních hmotných rezerv jsou pro podniky nevýhodné. Možnost finanční výpomoci ze strany státu je k notifikaci u Evropské komise a zatím v nedohlednu, konstatoval Veleba. Sklizeň řepky ve výši 1,1 milionu tun byla dosud druhá nejvyšší v historii jejího pěstování v ČR díky dosud nejvyšší skliz - ňové ploše. Hektarový výnos 2,76 tuny byl však nejnižší za posledních devět let. Řepka je z hlediska odbytu bezproblémovou komoditou a její ceny jsou příznivé. Naopak pro nízké ceny ztrácíme velmocenské postavení v produkci máku. Ve srovnání s nejpříznivějším rokem 2008 se snížila sklizeň o tři čtvrtiny stejně jako sklizňová plocha. Pro nízké nákupní ceny a jejich výkyvy se neustále snižuje produkce brambor. Ve srovnání s rokem 2001 se plocha snížila více než o 56 % a sklizeň více než o 40 %. Přitom jejich spotřeba s určitými výkyvy v posledních letech roste. Jde o plodinu, kde kromě nejranější produkce není žádný důvod k dovozům. Žádoucí je také udržení pěstování škrobárenských brambor jejich ponecháním v citlivých komoditách. Plochy cukrovky rostou, u pícnin je tomu naopak U cukrovky se po vynuceném snížení produkce Evropskou unií v rámci reformy společné organizace trhu výroba obnovila na předreformní úroveň. Je to především díky využití k výrobě biolihu. Z více než hektarů bylo vloni sklizeno téměř 3,9 milionu tun při výnosu přesahujícím 63 t/ha. U cukrovky se nyní v Evropské unii bojuje o pokračování produkčních kvót. Zdá se, že celá společná organizace trhu cukrem bude prodloužena do roku 2020 i bez podpory české vlády. Neustále se snižuje sklizeň i výměra víceletých pícnin, které mají významný protierozní účinek. Od roku 2001 se snížila jejich sklizňová plocha o 54 %, to je téměř o ha. Je to jeden z průvodních jevů dosavadní nízké podpory živočišné výroby, a tím narušení vyrovnaného systému hospodaření, který chrání půdu a zvyšuje její úrodnost. Tento úbytek je dokonce větší, než přibylo trvalých travních porostů ( ha). Erozní ohrožení zemědělské půdy se tedy spíše zhoršilo a přirozená odolnost proti erozi

7 Sněm AK ČR 7 vyplývající z vyvážené hospodářské soustavy je nahrazována vymýšlením různých nákladných opatření. Komodity, u nichž jsme závislí na dovozu Loňskou sklizní luskovin ve výši tun jsme pouze na 46 % skutečnosti roku 2000 a jen na jedné čtvrtině sklizně roku Jejich spotřeba je však prakticky stejná, spíše roste. Jde přitom o výrazně zlepšující plodiny v osevním postupu, které jako jetel či vojtěška obohacují půdu o vzdušný dusík. Ten potom musíme draze doplňovat minerálními hnojivy. Trvalý pokles ploch luskovin je dalším příznakem narušené hospodářské soustavy zemědělství. Komodita, ve které jsme dlouhodobě závislí na dovozech, je ovoce mírného pásma. Například loňská sklizeň jablek téměř tun činí pouze 35 % skutečnosti roku Již delší dobu je podíl tuzemských jablek na trhu nižší než polovina. Je to důsledek jak levných dovozů, zejména z Polska, tak dosud málo zvládnutých opatření proti vlivům počasí. Výrazné loňské výpadky ve sklizni jsou také u broskví, meruněk a hrušek. Ovoce mírného pásma jsou produkty, kde při vhodných opatřeních je potenciál růstu. Sklizeň zeleniny v roce 2012, kdy dosáhla tun, kryje její spotřebu pouze asi z jedné třetiny. I když v posledních letech se osevní plocha stabilizovala na více než 9000 hektarů, je dosavadní sestupný trend sklizně výrazný. Například ve srovnání s rokem 2000 je u zelí snížení o 53 %, květáku o 79 %, kapusty o 75 %, mrkve o 47 %, a tak bychom mohli pokračovat. Na sklizeň zeleniny má výrazný vliv počasí, naposledy loňské sucho. O to více se projevuje deficit závlahových soustav, do kterých nemůžeme bez pomoci státu sami investovat. Stejně jako u ovoce a dalších komodit snižují rentabilitu pěstování zeleniny neustálé akční nabídky a další požadavky obchodních řetězců, které jdou převážně k tíži pěstitelů. Zelenina je další obor, kde je možné výrazně zvýšit soběstačnost. Loňská úroda chmele 4338 tun byla nejnižší od roku Pokračovalo snižování plochy chmelnic a výnos se propadl například ve srovnání s úrodným rokem 2010 o 44 %, ale kvalita byla dobrá. Celosvětová nižší úroda chmele umožnila uplatnit dvouleté zásoby a zajistit odbyt z příštích dvou let. Chmel je jednou miliardou korun aktivní v agrárním zahraničním obchodě. Jeho plochy je potřeba udržet, případně mírně zvýšit. Nevyužívá se potenciál krmivové základy Zpráva představenstva Agrární komory ČR se podrobně vyjadřuje i k živočišné výrobě. Konstatuje se v ní, že v roce 2012 se v ČR vyrobilo 2,741 miliardy litrů mléka, to je o 2,9 % více než v roce předešlém. Zvýšení produkce bylo motivováno příznivou nákupní cenou v roce 2011, která činila 8,26 Kč/litr, což bylo nejvíce za několik předchozích let. Jak v průběhu roku 2012 cena postupně klesala, zastavoval se i nárůst produkce mléka. Průměrná cena loni meziročně klesla na 7,67 Kč/litr, to je o 59 haléřů, respektive o 7 %. Průměrná roční dojivost dosáhla 7433 litrů a je souměřitelná s mlékařsky vyspělými státy. Užitkovost holštýnských krav, 2 které tvoří téměř 60 % doj nic, dosáhla již 9114 kg. Abychom si uvědomili, kde jsme v produkci mléka, je potřeba říci, že v roce 1990 jsme vyráběli 4,8 miliardy litrů mléka. Ztrátou konkurenceschopnosti a kvótami jsme se dostali na dnešních 2,7 miliardy litrů. Zdaleka se tedy nevyužívá potenciál, který především v krmivové základně je. Přitom na tuzemské spotřebě se zahraniční mlékárenské výrobky podílejí 40 %. Na druhé straně téměř polovinu vývozu mléka a mléčných výrobků tvoří surové kravské mléko, více než 400 milionů litrů, uvedl Jan Veleba. Upozornil také na fakt, že v revidované společné zemědělské politice EU budou zrušeny mléčné kvóty. Například dánští zemědělci si stěžují, že nemohou vyrábět méně mléka a musí platit vysoké pokuty za překročení kvót. U nás se kvóta neplní. K tomu, abychom po zrušení kvót obstáli a byli konkurenceschopní, je třeba přijmout řadu opatření. Zejména významně navýšit podpory pro chovatele skotu i zpracovatele mléka zařazením skotu do citlivých komodit nebo zvýhodnit chovatele v základních sazbách plateb, do pravidel pro ozelenění zařadit víceleté pícniny na orné půdě, podmínit platby LFA zatížením VDJ, podpořit investice z Programu rozvoje venkova i Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, dále podporovat šlechtění, ozdravování, udržování beznákazové situace, pokročit ve sdružování při odbytu, posílit konkurenceschopnost mlékáren, pokračovat v propagačních programech, podporovat export a další opatření, řekl Veleba. Stavy skotu se ke konci loňského roku meziročně snížily o kusů, to je o 1,4 %. Bylo vyrobeno tun jatečného skotu v živé hmotnosti, což je pouze o tři desetiny procenta více než v roce Za situace, kdy od roku 1990 neustále klesá spotřeba hovězího masa a nákupní ceny jsou nižší než v sousedním Německu a Rakousku, pokračuje masivní vývoz zástavového skotu. Trh s vepřovým masem je z poloviny závislý na dovozech K 31. prosinci 2012 se stav prasat meziročně zvýšil o 3,1 % na 1534 milionů, prasnic o 1,4 %. Přesto byl prodej jatečných prasat v živé hmotnosti jenom tun, to je o tun méně než v roce Pokračovala tak závislost tuzemského trhu více než z poloviny na dovozech vepřového masa. Abychom pochopili naše možnosti, musím připomenout, že v roce 1990 jsme produkovali tun a ještě v roce 2002 to bylo tun. Řešení, i když hodně po dvanácté, tady je pokračovat v podporovaném ozdravování chovů, nedovážet vepřové ze zemí, kde nedokončili přestavbu chovů na skupinové ustájení prasnic a zařadit chov prasnic do zvlášť podporovaných citlivých komodit. Slepic a jatečné drůbeže je víc Stavy drůbeže se k 31. prosinci 2012 zvýšily o 6 % na 20,4 milionu, stavy slepic se zvýšily dokonce o 22,2 %.Produkce konzumních vajec se však meziročně snížila o 9,6 % a dosáhla 1,15 milionu kusů. Naopak prodej jateční drůbeže vzrostl o 10,8 % na tun v živé hmotnosti. Přestože od roku 2006 spotřeba drůbežího masa mírně klesá, zápasí naši producenti s pokračujícími levnějšími dovozy, zejména z Polska. Řešení se hledá v konstrukci systému integrované kontroly kvality, který by měl přesvědčit spotřebitele o přednostech nákupu tuzemských kuřat. Po peripetiích na počátku roku 2012 v souvislosti s platností směrnice EU o obohacených klecích se situace na trhu vajec stabilizovala. Pokračování rekonstrukcí by mělo do konce letošního roku zajistit soběstačnost. Velkým problémem chovatelů drůbeže zůstávají vysoké ceny krmných směsí a legislativně neřešitelný zákaz dovozu zpracovaných vajec původem z neobohacených klecí. V ohlédnutí za minulým rokem v hospodaření zemědělství ČR se Jan Veleba zmínil i o zvyšujících se stavech včelstev. Je to díky cílené podpoře, a tak roste produkce i spotřeba medu. Zvětšuje se tak šance opylování kulturních i divoce rostoucích rostlin, tedy přínos hospodářský i environmentální. Eugenie Línková Popisky k fotografiím: 1 Sněmu předsedal prezident AK ČR Jan Veleba, hostem byl i ministr zemědělství Petr Bendl 2 Hlasování o závěrečném usnesení 3 Formou spotů představila společnost Billa svou podporu prodeje českých potravin 4 Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman (vlevo) a předseda Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství Lubomír Burkoň 5 Zástupci společnosti Agrofert Holding Jaroslav Faltýnek (vpravo) a Jiří Haspeklo 6 František Zobal (vlevo) a bývalý prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček 7 Předseda dozorčí rady AK ČR Pavel Veselý 8 Jednou z významných členských organizací AK ČR jsou i zástupci skladovatelů Na sněmu AK ČR fotografovala Eugenie Línková

8 8 Sněm AK ČR Usnesení z XXI. sněmu Agrární komory ČR XXI. sněm Agrární komory České republiky: 1. konstatuje, že: 1.1. meziroční snížení podnikatelského důchodu zemědělství o jednu miliardu Kč bylo v loňském roce způsobeno především rychlejším růstem mezispotřeby než produkce. Výrazný vliv mělo i snížení průměrné ceny mléka o 7 %, 1.2. v důsledku mrazů a dlouhotrvajícího sucha se meziročně snížila sklizeň obilovin o 20 %, nejvíce v Jihomoravském kraji o 45 %. Nejvíce postižené podniky se skutečné pomoci od státu dosud nedočkaly, 1.3. pokračoval trend k nižší finalizaci a nižší intenzitě. Živočišná výroba, která zhodnocuje rostlinnou produkci, se na celkové produkci podílela již jen 37 %, 1.4. nedaří se výrazněji zpomalit úbytek výrobní základny pro produkční zemědělství. Pokračují zábory zemědělské půdy, finanční skupiny skupují tisíce hektarů, na orné půdě i rozoraných pastvinách sází nezemědělští podnikatelé rychle rostoucí dřeviny pro energetické využití, 1.5. většinu požadavků členstva k návrhu Společné zemědělské politiky Evropské unie, na kterých jsme se usnesli na minulém XX. sněmu, se za podpory nevládních agrárních organizací sdružených v Konsorciu a Ministerstva zemědělství ČR daří prosazovat. Nepodařilo se však, aby Vláda České republiky přijala zemědělství za svou prioritu, 1.6. Strategie pro růst České zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2013 představená Ministerstvem zemědělství České republiky dává naději na obrat ve vývoj zemědělství od útlumového odvětví k rozvojovému. Přijetí Strategie plně podporujeme, 2. žádá: 2.1. poslance Evropského parlamentu za Českou republiku, zástupce v Ekonomickém a sociálním výboru Evropské unie i Výboru regionů Evropské unie a Vládu České republiky, aby se zasadili o prosazení požadavků Konsorcia nevládních agrárních organizací na Společnou zemědělskou politiku Evropské unie v příštím sedmiletém plánovacím období, které jsou obsaženy ve Stručné koncepci AK ČR příloha č. 3 k usnesení, 2.2. Vládu České republiky, aby: projednala a schválila Strategii pro růst České zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2013 jako základní dokument, podle kterého se bude vývoj agrárních odvětví řídit do roku 2020, s ohledem na krácení národní obálky pro program rozvoje venkova umožnila čerpání podpor souvisejících zejména s ochranou životního prostředí, vybaveností obcí, zachováním kulturních památek i tradic, vodního hospodářství a s činností místních akčních skupin z ostatních evropských fondů a programů, přijala účinnější opatření k omezení záborů zemědělské půdy, proti jejímu skupování nezemědělskými subjekty a přijala předběžná opatření k zamezení výsadby rychle rostoucích dřevin na orné půdě, produktivních loukách i pastvinách, upustila od enormního nárůstu administrativy požadováním prokazování výše majetkových podílů v zemědělských společnostech a družstvech při jakýchkoliv žádostech o podpory, prodloužila vratku spotřební daně u motorové nafty v nezměněné výši i nadále, 2.3. ministra zemědělství České republiky, aby: prosadil přijetí Strategie pro růst České zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2013 ve Vládě České republiky, se zasadil za úspěšné dokončení jednání o Společné zemědělské politice Evropské unie na plánovací období a prosazení těchto priorit: odmítnout zastropování přímých plateb, v případě neúspěchu prosadit dobrovolné zastropování nebo zohlednit pracovní náklady, možnost využití 15 % z přímých plateb na citlivé komodity, zařazení chovu prasnic do citlivých komodit, některých druhů ovoce a zeleniny, možnost rozdílné základní sazby přímých plateb, zařazení víceletých pícnin a luskovin do výměry půdy mimo produkci v rámci systému ozelenění a započítat i TTP a trvalé kultury, nahradit snížení rozpočtu na plán rozvoje venkova přesunem financování konkrétních opatření na programy z jiných evropských fondů, financování Místních akčních skupin metodou LE- ADER z jiných operačních programů, řešení systému plateb pro živé pěstitele cukrovky pro období , zařadit přísuškové oblasti do LFA, uplatnit jednotné procento z národní obálky u zemědělských podpor, daňových výhod, zvýhodnění odvodu na sociální a zdravotní pojištění i všech dalších plateb, zabezpečil dofinancování odrůdových pokusů pro systém doporučování odrůd, vedení plemenných knih, kontroly užitkovosti, podpory zemědělských výstav a dalších programů v rámci národních dotací, financování Krajských informačních středisek a programu Regionální potravina, financování PGRLF, podporu pojištění plodin v r a vytvoření systémového nástroje řízení rizik po r. 2013, podporu opatření z PRV na welfare hospodářských zvířat, dodatečnou kompenzaci újmy způsobenou suchem v roce 2012 v postižených oblastech, při přípravě pravidel na čerpání prostředků na citlivé komodity směřované na přežvýkavce a prasnice byl brán za základ průměrný celoroční stav zvířat přepočítaný na DJ nebo VDJ ministra životního prostředí České republiky, aby přijal bezodkladné opatření proti devastaci orné půdy a zejména druhově pestrých luk a pastvin výsadbou rychle rostoucích dřevin, 3. schvaluje: 3.1. zprávu představenstva Agrární komory České republiky o činnosti za uplynulé období od XX. sněmu a o úkolech v příštím období, 3.2. informaci o schválení účetní závěrky za rok 2011, o předběžné účetní závěrce za rok 2012 a plánu příjmů a výdajů na rok 2013, 3.3. zprávu a stanovisko dozorčí rady Agrární komory České republiky k předběžné účetní závěrce za rok 2012, 3.4. stručnou koncepci Agrární komory České republiky na implementaci pravidel Společné zemědělské politiky Evropské unie pro roky , 4. pověřuje představenstvo Agrární komory České republiky posoudit a schválit účetní závěrku za rok 2012 a informovat o tom příští sněm, 5. ukládá: 5.1. představenstvu Agrární komory České republiky: řídit činnost komory v souladu s usnesením XXI. sněmu, zaměřením práce na další období vyjádřeném v přednesené zprávě představenstva a Stručnou koncepcí Agrární komory České republiky na implementaci pravidel společné zemědělské politiky Evropské unie pro roky , vyhodnotit činnost komoditních rad a odborných komisí AK ČR, posoudit v případě neúspěchu jednání s vládou o dodatečnou kompenzaci újmy způsobené suchem v r zorganizovat celostátní protestní akce s cílem vymoci kompenzaci silou 5.2. krajským, regionálním a okresním agrárním komorám a členským společenstvům: rozpracovat Zprávu o činnosti Agrární komory České republiky od XXI. sněmu a úkolech na další období a usnesení XXI. sněmu do vlastních podmínek, napomáhat představenstvu Agrární komory České republiky v jeho činnosti a aktivně plnit jeho usnesení, jednat s poslanci a senátory v jejich volebních obvodech o podpoře zájmů členstva Agrární komory České republiky, aktivně podporovat zapojování členů do odbytových organizací zemědělců, zabezpečit předávání pravidelných informací AK ČR svým členům nebo zabezpečit jejich přímé připojení na informační portál Agrární komory České republiky a předávání informací osobním stykem se členy představenstva AK ČR, připravit v souladu s volebním řádem primární volby v krajích a skupinách společenstev v měsících listopadu a prosinci Výstup z 2. jednání pracovní skupiny pro přímé platby 1. SAPS x systém s platebními nároky Diskuze navázala na minulé jednání OSPP. EK ve svých návrzích pokračování SAPS nepřipouští. Podobná situace byla na půdě Rady, kde ČR musela reflektovat tento vývoj a zahájila přípravu na systém základní platby s aplikací platebních nároků. Výsledek hlasování v zemědělském výboru EP však vytvořil předpoklady pro pokračování SAPS po celé období do roku 2020 a pokud tento názor potvrdí celé plénum EP v březnu, bude to znamenat významné posílení této možnosti s ohledem na nadcházející finální fázi vyjednávání. ČR by tedy měla zhodnotit současný vývoj a případně ho zohlednit ve své pozici k této problematice. SAPS je velmi jednoduchý a byrokraticky nenáročný. Systém s platebními nároky je administrativně výrazně náročnější, na druhou stranu poskytuje vedle možnosti plateb spojených s produkcí dle čl. 38 (které jsou dostupné bez ohledu na systém základní platby) i zohlednění historických referencí (prostřednictvím odlišení hodnoty platebních nároků dle čl. 22 návrh EK však tuto možnost pro nové členské státy doposud aplikující SAPS neumožňoval, ta je obsažena až v aktuální pozici Rady). V současné době je velmi obtížné vyjádřit definitivní stanovisko vzhledem ke skutečnosti, že není znám výsledný kompromis vzešlý z jednání EK, EP a Rady. Na základě stávajících pozic těchto tří institucí vyjádřili zástupci nevládních organizací podporu takovému systému, který bude umožňovat určité přesně vymezené adresné cílení podpory na citlivé sektory (především přežvýkavce), zároveň však bude v rámci možností administrativně nenáročný. Zástupci ZS, AK a ČMSZP se kloní spíše k systému s platebními nároky (především s ohledem na preferenci jednotného systému pro celou EU), ASZ spíše preferuje SAPS s paralelním využitím dostupných nástrojů k zacílení podpory. 2. Aktivní farmář Česká republika se postavila proti původnímu návrh Evropské komise, který stavěl na podmínce 5 % příjmů z přímých plateb na celkových nezemědělských příjmech vzhledem k velké obtížnosti až nemožnosti kontroly takové podmínky. Zároveň Česká republika usiluje o větší flexibilitu z pohledu členských států ve vymezení aktivního farmáře. V rámci projednávání návrhu Evropské komise se na půdě Rady podařilo do aktuální pozice Rady prosadit všechny zásadní body české pozice. Aktuální návrh Rady Evropy vypouští podmínku sledování uvedeného poměru 5 %. Zároveň byl doplněn odstavec, na základě kterého je možné v případě rozhodnutí členského státu vyloučit některé typy subjektů z možnosti čerpat přímé platby (např. letecké společnosti, elektrárenské společnosti, osoby spravující vodní díla, sportoviště či rekreační zařízení a podobné typy podnikatelských subjektů), pokud tyto subjekty nepředloží věrohodnou evidenci o tom, že splňují podmínku 5 % příjmů z přímých plateb z nezemědělské činnosti. Případně je možné ze strany členského státu vyloučit podniky, u kterých příjmy ze zemědělské činnosti tvoří pouze nevýznamnou část příjmů, případně jejich hlavní aktivita neobsahuje vykonávání zemědělské činnosti. Velmi podobnou úpravu má ve své aktuální pozici i EP. 3. Zastropování (capping) ČR dlouhodobě odmítá zavedení jakýchkoli opatření, která rozlišují úroveň podpory podle uměle zvolených kritérií, neboť vedou k nárůstu administrativní zátěže a jsou v přímém rozporu s principy zjednodušení SZP. Proto se staví proti návrhu na zastropování, a to i přesto, že podle prvotních analýz ČR nebude patřit mezi země zásadněji dotčené aktuálně navrženým opatřením umožňujícím odečet nákladů na zaměstnanost od kontrolovaného stropu dotace. ČR zároveň aktivně vystupuje proti jakékoliv variantě cappingu bez odpočtu nákladů na zaměstnance. Všechny zúčastněné strany se opětovně vyjádřily proti zavedení cappingu. Jeho případné zavedení na úrovni členského státu podpořily pouze v případě, pokud bude zcela v kompetenci členského státu o jeho zavedení rozhodnout (v souladu se závěry ER ze dne 8/2/2013). Úřad Agrární komory České republiky Ilustrační foto Zub

9 Agrární fóra 9 V Pacově na Vysočině se konalo další úspěšné agrární ekonomické fórum Těsně po velikonočních svátcích, v úterý 2. dubna, se v podvečer konalo v Pacově setkání rady Kraje Vysočina a představenstva Krajské agrární komory Kraje Vysočina. Setkání s vedením mateřské Agrární komory ČR spoluorganizovala agentura Agrotom, která již několik let úspěšně pořádá manažerská fóra. Na nich se přítomní odborníci vyjadřují k nejpalčivějším otázkám v zemědělství. Totéž se dá říci o pacovském fóru, kde místní starosta Lukáš Vlček pozval přítomné do čerstvě zrekonstruovaných prostor místního zámku, kde v jednom křídle sídlí městský úřad, je tam i muzeum a pak krásný sál s možností hostit takováto setkání, ale i koncerty, divadlo a mnoho dalších společenských akcí. Prasata a brambory dál v propadu Hlavní problémy, které tamní zemědělskou výrobu provázejí, nastínil v úvodním slově předseda Krajské agrární komory Kraje Vysočina Josef Blažek a z celorepublikového pohledu o nich hovořil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Je to setrvalý pokles produkce vepřového masa a hlavní vysočinské plodiny brambor. Řeč se ale stočila i na omezení pěstování některých plodin, především z důvodů ochrany vodního díla Želivka, která poskytuje pitnou vodu nejen širokému okruhu vesnic, ale především Praze. Podle názoru nového radního pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí z regionu Vysočina Zdeňka Chláda musejí zemědělci využívat takových technologií, které by bránily průniku pesticidů a dalších chemikálií do Želivky. Žiju pět kilometrů od tohoto toku a vím, že zemědělcům nařízení spojená s ochranou vodního přinášejí zvýšené náklady, na nichž by se měl částečně podílet i stát, uvedl Chlád. Jak dodal, vzorem jsou pro něj výsledky generálního ředitel- ství povodí Vltavy, kde se daří snižovat podíl chemických látek ve vodě. Jejich měřicí stanice to pravidelně vykazuje při svých rozborech. Je to komplex opatření, na nichž spolupracují ministerstva životního prostředí, zemědělství a krajští zastupitelé, totéž lze aplikovat u Želivky při jejím ozdravování. Jak Chlád dodal, ve své pracovní náplni sdružuje dva obory, které si dřív konkurovaly a někdy i protiřečily. Prosazuji zdravý selský rozum a mám zájem na tom, aby majitelé pozemků respektovali zájmy ochránců životního prostředí a ti zase viděli, co vše musí zemědělec z hlediska ochrany přírody udělat a obě strany tak skloubily ekonomiku a ekologii, konstatoval Chlád. Nechce, aby si tyto dva obory házely klacky pod nohy, jak se to v řadě regionů děje. Program podpory malých vesnic Pokud jde o rozvoj venkova kraje Vysočina, dá se především hovořit o programu podpory malých vesnic, které v tomto regionu převažují a nejsou tam ani zvlášť velké aglomerace. Po roce 1990 tam dokonce podle slov hejtmana Běhounka skončila valná část průmyslu. Ne vždy sice závody ukončily svou činnost, ale došlo k pronikavému zeštíhlení výroby a propuštění zaměstnanců. Přesto Pelhřimovsko, Pacovsko a další místa Vysočiny se vyznačují velkou zaměstnaností a dokonce právně s ní mohou zdatně soupeřit na celostátní úrovni. Lidi tady byli odjakživa skromnější, peníze se tu vydělávaly těžce a většina se spokojila i s nižšími platy. Než by ale chodili s nataženou rukou pro sociální dávky, rozmohlo se v této oblasti drobné podnikání a ti, co se k němu neod vážili, dojíždějí i do větších vzdáleností za zaměstnáním, uvedl hejtman Běhounek. Za příklad dával i Lukáše Vlčka, starostu Pacova. Dokázal proměnit projekt ve skutečnost, čerpat evropské fondy na obnovu zámku a ten nyní využívá nejen k potřebám městského úřadu, ale pro různé akce, aby dál na sebe jeho prostory vydělávaly. Foto Zub Školství v regionu nesmí ukončit činnost S rozvojem regionu je ale úzce spojená i vzdělanost mladé generace a školství. V tom přináší své plody dobrá spolupráce s Agrární komorou ČR, konkrétně jejím prezidentem Janem Velebou, uvedl radní Chlád. Ve společném zájmu je udržet proslavený školní statek v Humpolci a střední zemědělskou školu ve Velkém Meziříčí. Bez traktorů a moderní techniky nemůže zemědělství existovat a k jejich ovládání je tu potřeba odborníků, zdůraznil Chlád. A jeho slova doplnil pacovský rodák a zemědělský odborník a praktik Jaroslav Tomšů, spoluorganizátor akce s užitečnou výměnou názorů. Velmi důležité je udržet v kraji tu zemědělskou výrobu, která tu odjakživa byla jako produkce, jíž to v těchto místech klimaticky i půdně svědčí, řekl Tomšů. Podle něj nemá význam jen rozesílat a podepisovat různá memoranda, ale jít k věci, říci si konkrétně, jak dál a co nejlépe svá rozhodnutí také naplnit. Sám Jaroslav Tomšů pochází z Lukavce, kde je dnes silný dřevozpracující průmysl. Zaměstnává na 650 lidí a má velmi dobré výsledky. Tato výroba má v kraji Vysočina své kořeny a tyto aktivity a podnikatelské záměry je jen dobře podpořit. Právě na takovýchto odborných fórech podle Jaroslava Tomšů dochází k výměně názorů a některé dobré myšlenky se pak následně využijí. Spolu s Agrární komorou ČR 1 proto již několik let organizuje takováto setkání odborníků. Letos to začalo ekonomickým agrárním fórem v Táboře, následovalo v Kraji Vysočina a v jižních Čechách, další bude v Nepomuku v Plzeňském kraji, potom Pardubickém a Královéhradeckém, ve Smiřicích, ve Středočeském kraji se zemědělští odborníci setkají na jednání v Praze a završit má tento rok setkání zemědělců v Brně na Mendelově univerzitě. Témata se podle aktuálnosti připravují ve spolupráci s Agrární komorou ČR a s garantem ekonomických fór profesorem Janem Hronem s České zemědělské univerzity Praha, uzavřel Tomšů. Eugenie Línková Popisky k fotografiím Nahoře: Jednaní v Pacově zpestřily speciality z pravé české zabijačky 1 Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba (vlevo) s poradcem Janem Záhorkou 2 Starosta Pacova Lukáš Vlček (vpravo) s ředitelkou zemědělského odboru České pojišťovny Alenou Stiborovou naslouchají vystoupení Jana Veleby 3 Nový radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí regionu Vysočina Zdeněk Chlád (vlevo) 4 Spoluorganizátor akce Jaroslav Tomšů (vlevo) se zástupci vysočinské AK 4x foto Eugenie Línková 2 3 4

10 10 Agrární fóra Žofínské agrární fórum, 25. března 2013 Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 soběstačnost ve vleku EU? Mezi hlavní řečníky patřili i prezident Agrární komory ČR Jan Veleba a ministr zemědělství Petr Bendl 146. Žofínské fórum ovládli agrárníci i likvidací nebezpečných potravin a předcházení jejich umísťování na trh. Dále se rozšiřuje monitoring s kontrolami veškerého dovozu živočišných produktů nezpracované zeleniny a ovoce, zvláště když pocházejí z třetích zemí. Rozšiřují se také pravomoci všech kontrolních orgánů. Pokuty se napříště dotknou i obcí, které včas neposkytnou informaci Veterinární správě a Státní zemědělské a potravinářské inspekci o nově vzniklé tržnici. Ta může vyšplhat až na 5000 EUR. Pokud se prohřešek opakuje a přidá se k němu porušování novely zákona o potravinách, může už být vyměřena pokuta od jednoho do pěti milionů EUR. Za dílčí přestupky se zvyšuje pokuta z 1000 na 4000 EUR a za opakované přestupky 8000 EUR proti původním 2000 EUR. Letošního 25. března proběhlo ve Velkém sále paláce Žofín 146. Žofínské fórum na téma Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 soběstačnost ve vleku EU? Fórum se konalo pod záštitou ministra zemědělství Petra Bendla a za podpory Agrární komory České republiky, Potravinářské komory ČR a Hospodářské komory ČR. ofínská fóra připravujeme Ž od roku 1994 a doposud jsme jich uspořádali sto padesát, řekl ředitel vnějších vztahů Agentury NKL Žofín, s. r. o., manažer a moderátor Žofínských fór Jiří Vaníček. Od agrárního fóra, které se konalo 25. března, se totiž konaly už další čtyři akce) Snažíme se hledat aktuální témata, přesto některá opakujeme každoročně. Mezi takové patří Zemědělsko-potravinářské žofínské fórum, které svoláváme vždy na jaře. Projednávané otázky pravidelně přilákají do velkého sálu paláce Žofín několik stovek zájemců. Musím podotknout, že nám velice pomáhá Agrární komora ČR. Bez naší úzké spolupráce si dnes již toto fórum nedokážeme představit, řekl Jiří Vaníček. Agrárníci tvoří až 17 % HDP Zemědělství a potravinářství v podmínkách ČR má všechny předpoklady být strategickým a výnosným odvětvím. Touto větou ve stručnosti charakterizoval prezident Agrární komory ČR Jan Veleba vážnost a význam agrárního sektoru. Vyzdvihl, že sektor sice sám o sobě zaměstnává pouze kolem lidí a na HDP naší republiky se podílí třemi procenty, ovšem s návaznými odvětvími, jako jsou zemědělské strojírenství, chemický průmysl, doprava atd. je to mezi 15 a 17 %, a to už rozhodně není zanedbatelné. Tři a půl milionu hektarů půdy, to je přece kapitál, který se může rozhýbat a který může znamenat zdroje pro ekonomiku, zaměstnanost a kvalitní domácí potraviny. Je nezbytné o tom přesvědčit nejenom naše spotřebitele, ale hlavně politiky, zdůraznil dále Veleba. Na slovenských pultech není ani polovina zboží tuzemská V obdobném duchu se nesla slova i jeho protějšku, prezidenta Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK) Milana Semančíka. Ten uvedl, že Velký sál paláce Žofín byl zaplněn do posledního místa na slovenských pultech je v současné době jen % tuzemských potravin. I kdybychom brali v potaz horní hranici tohoto procentního zastoupení, je to málo a soběstační v potravinách nejsme už ani z 50 %, řekl Semančík. Situace v zemích západní Evropy je podle něj normální a zastoupení domácích potravin v té které zemi EU-15 neklesá pod 80 %. Dovoz se využívá jen jako doplněk tuzemské produkce, uvedl. Vliv na tuto skutečnost má podle Semančíka nesporně velké zastoupení nadnárodních obchodních řetězců, které upřednostňují zahraniční potraviny především těch zemí, kde má sídlo jejich mateřská organizace. Navíc kladou dodavatelům ze zpracovatelského průmyslu tak tvrdé podmínky, že mnozí z nich tlak neustáli a raději ukončili svou činnost. Od 1. ledna vstoupil na Slovensku v platnost zákon o nepřiměřených podmínkách, jejichž předmětem jsou potraviny. Smlouvy uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona měly být dané do souladu do konce února. Cílem zákona je zamezit zneužívá ekonomické síly řetězců a umožnění obchodního dohledu nad jejich počínáním. Správní delikty se řeší nyní dle zákona a postihy jsou značné. Ministerstvo zemědělství může vyměřit dle zákona pokutu od 1000 až do EUR. Spolu s pokutou se řeší i náprava. Jak dále Semančík uvedl, od 1. dubna je v platnosti novela zákona o potravinách. Na Slovensku to vede k jedinému zpřísňuje se kontrola potravin a zavádí se vyšší frekvence kontrol. Novela se detailně zabývá O co slovenští zemědělci a potravináři usilují Na závěr svého vystoupení vyjmenoval Milan Semančík v pěti bodech, co SPPK upřednostňuje ve svém tlaku na vládu a politiky. Především je to požadavek na odstranění znevýhodnění slovenských zemědělců a potravinářů vlivem nerovné agrární politiky EU, kdy jsou i nadále zvýhodňovány země staré patnáctky. Dále je to přijetí ucelené státní agrární politiky, která by vedla k podpoře domácí produkce. Slovenská komora dále iniciovala zefektivnění daňové kontroly a usiluje o zavedení licencí, přesně řečeno koncesovaných živností pro subjekty podnikající v potravinářství a obchodující s potravinami a zemědělskými produkty. V neposlední řadě chce komora zvýšit zájem školáků o domácí potraviny a vést je už na základním stupni k rozlišování toho, co je zdravé a z místních zdrojů. Eugenie Línková Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba Ministr zemědělství Petr Bendl Vrcholní manažeři SZIF

11 Agrární fóra 11 Vybíráme z referátů řečníků Žofínského agrárního fóra Slova ministra Bendla a jeho představení Strategie pro růst pak ve svém vystoupení konkretizoval předseda představenstva holdingu Agrofert Jaroslav Faltýnek, člen konzorcia nevládních zemědělských organizací, které lobbují v Bruselu za české agrární zájmy. Bylo pro mne naprosto zásadní, že na samém začátku tato strategie konstatuje, že české zemědělství selhává v tvorbě ekonomické hodnoty, že za posledních deset let jsme ztratili strukturální rovnováhu, to znamená, že radikálním úbytkem živočišné výroby z našeho venkova dochází k negativním jevům v krajině v souvislosti se strukturou pěstovaných plodin s negativním vlivem na degradaci půdního fondu. Tato skutečnost může být pro naši dlouhodobou konkurenceschopnost zcela rozhodující, uvedl. Eva Zamrazilová, ČNB: Ceny potravin v Česku rostou rychleji než v EU Ceny potravin v České republice vzrostly od roku 2005 do loňska zhruba o 30 %. Tuzemské tempo zdražování potravin je vyšší, než činí průměr celé Evropské unie. Tento fakt uvedla ve svém příspěvku členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. V důsledku postupující globalizace roste podle Zamrazilové závislost lokálních trhů na světových cenách komodit. Tu mohou jednotlivé státy snížit zvýšením své potravinové soběstačnosti. Zamrazilová poukázala na důležitost zemědělství a potravinářství pro národní ekonomiku. Každý dobrý národohospodář by měl tuto oblast považovat za velmi důležitou, podotkla. Zmínil i problémy, které podtrhují konkurenceschopnost našich zemědělských firem. Své vystoupení rozdělím na dvě části. V první bych se chtěl vyjádřit k navržené strategii pro růst a k tématu potravinové soběstačnosti ČR a konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství v rámci EU. Ve druhé části bych řekl, co my jako skupina Agrofert děláme pro zvýšení konkurenceschopnosti v těchto sektorech, řekl Faltýnek. Proč se naše zemědělství za posledních deset let dostalo do stavu, na nějž upozorňuje strategie? V tomto materiálu se uvádí, že hlavním zdrojem nerovnovážného vývoje jednotlivých odvětví je způsob přerozdělování prostředků v rámci České republiky, který na jedné straně překompenzovává některé velmi jednoduché formy vysoce rentabilní produkce a na druhé straně nemotivuje k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Znamená to, že stát nastavil pravidla, podle kterých největší podpory dostávají subjekty, Zatímco v EU potraviny za posledních sedm let podražily o 25 %, v Česku bylo tempo o pět procentních bodů vyšší. Přestože cenový růst v ČR tento průměr převýšil, nedosáhl tempa jako v Pobaltí, Bulharsku a Maďarsku. Podle Zamrazilové světové ceny potravin z dlouhodobého hlediska spíše porostou, rozhodně však budou vykazovat vysokou míru kolísavosti. Kromě globalizace, která má svá negativa i pozitiva, ovlivňuje v současnosti světové ceny potravin také rostoucí užívání zemědělské produkce na výrobu biopaliv i skutečnost, že potraviny se staly jednou z investičních komodit, míní Zamrazilová. Potraviny a nápoje představují čtvrtinu veškerých výdajů českých domácností a tuzemský spotřebitel je nadprůměrně citlivý na změny jejich cen. Existuje podezření, že právě vysoké ceny potravin byly tím faktorem, který oslabil spotřebu domácností které hospodaří velmi extenzivně, resp. vyrábí komodity s velmi nízkou přidanou hodnotou a ne ty subjekty, které zaměstnávají lidi zejména v živočišné výrobě a produkují tuzemské suroviny jako zdroj pro domácí potravinářské výrobce. My zemědělci jsme se těmto pravidlům přizpůsobili, a tím i spoluzavinili současný stav českého zemědělství. Nechci hodnotit, kam nás tato politika za deset let od vstupu do unie dovedla, to všichni víme. Je dobře, že si to dnes uvědomuje i ministerstvo zemědělství a je ochotno tuto situaci řešit, konstatoval Jaroslav Faltýnek. Podle něj je smutné, že každý stát si hlídá svou potravinovou bezpečnost a soběstačnost v základních komoditách. My dnes máme problém hlavně ve vepřovém mase, drůbeži, bramborách, ovoci a zelenině. Těch důvodů je víc. Všichni dlouhodobě víme, že státy EU-15 cíleně podporují ze svých národních rozpočtů své producenty potravin, a tím podporují jejich konkurenceschopnost na volném evropském trhu. A je to dlouhodobě třeba i Polsko. Jak chceme konkurovat polskému výrobci kuřat, který neplatí zdravotní a sociální pojištění, používá chlazení vodou, krmí masokostní moučkou a má dotace na investice i do živočišné výroby? řekl dál Faltýnek. Většina z vás ví, že jsme před dvěma lety založili iniciativu velkých zemědělských a potravinářských firem a společně s nevládními organizacemi vytvořili konsorcium těchto organizací a začali vyjednávat s naším ministerstvem a orgány EU. A něco se podařilo. Třeba zrovna u podpory živočišné výroby, konkrétně prasat a kuřat, se podařilo v minulých dvou letech alespoň symbolickou podporu vyjednat. Děkujeme za to, je to signál pro naše chovatele, kteří ještě vydrželi, a vidíme, že když se chce, tak to jde notifikovat i v Bruselu.Nyní je nesmírně důležité, jak dopadnou jednání o nové společné zemědělské politice pro dalších sedm let. I tady jsme jako konsorcium dva roky vyjednávali v Bruselu i ve Štrasburku a snažili se některé zcela nesmyslné nápady bruselských úředníků korigovat. I v této souvislosti chci podruhé poděkovat ministru zemědělství a bývalému náměstkovi Martinu Hlaváčkovi za to, že jsme celou dobu mluvili jednotným jazykem, což bylo pro mnohé v Bruselu překvapení. Takže doufáme, že věci jako zastropování, podmínky ozelenění a další záležitosti budou v rámci trialogu řešeny tak, aby to neznamenalo další zhoršení naší konkurenceschopnosti, vypočítával Faltýnek. My jako skupina, která podniká ve střední Evropě v zemědělství, potravinářství, chemii, lesnictví a prodeji zemědělské techniky jsme vsadili na výrobu potravin, na živočišnou výrobu. Z celkových tržeb naší prvovýroby, která hospodaří zhruba na ha, činí tržby za živočišnou produkci 77 % a 23 % jsou tržby za rostlinné komodity. Investice do prvovýroby za posledních pět let dosáhly celkem tří miliard korun, z toho do technologií prasat 800 milionů a do výkrmů kuřat 700 v předchozím roce, podotkla bankéřka s tím, že případná stabilizace cen potravin by mohla přinést oživení domácí poptávky a tím hospodářský růst. Zemědělci a potravináři také upozorňovali v posledních letech na skutečnost, že Česká republika postrádá koncepční dokument, který by se zabýval problematikou potravinové soběstačnosti. Ministerstvo zemědělství proto v lednu představilo strategický dokument na období od roku Podle něj se má české zemědělství do budoucna podílet především na trvalém zajištění potravinové bezpečnosti na národní i evropské úrovni. Podle ministra zemědělství Petra Bendla to znamená soběstačnost pohybující se u jednotlivých komodit alespoň mezi 70 a 90 %. U řady komodit, například u vepřového masa nebo zeleniny, je dnes tuzemská soběstačnost výrazně pod touto hranicí. Jaroslav Faltýnek, Agrofert Holding: Cílené investice přinášejí konkurenceschopnost milionů, zbytek šel do investic do skotu. Tyto investované prostředky přinášejí výrazné zlepšení výrobních ukazatelů a tím konkurenceschopnost těchto produktů na evropském trhu. Do zpracování bílého a červeného masa jsme za stejné období investovali zhruba miliardu korun. Bohužel musím konstatovat, že prostředky na tyto investice nebyly vyprodukovány v zemědělství nebo potravinářství, ale byly použity zdroje vytvořené v jiných oblastech našeho podnikání, uvedl Faltýnek. Na závěr svého vystoupení konstatoval, že pro rozvoj zemědělství v České republice je nezbytnou podmínkou konkurenceschopnost tuzemského potravinářského průmyslu. Jedině v případě, že se výrobci potravin z České republiky více prosadí na vlastním trhu, mohou poptávat vyšší objem zemědělských surovin od tuzemských dodavatelů a naplnit tak jeden z cílů předložené strategie, která předpokládá zvýšení podílu domácí suroviny na tuzemské produkci potravin o 20 %. Za posledních více než dvanáct let podpořil stát pojištění zhruba třemi miliardami korun a zemědělcům bylo od Alena Stiborová, Česká pojišťovna: Změna klimatu má vliv na potřebu pojištění úrody roku 2001 vyplaceno pojišťovnami více než devět miliard korun. Na Žofínském agrárním fóru to uvedla ředitelka odboru zemědělského pojištění České pojišťovny Alena Stiborová. Připomněla, že stejně jako kterýkoliv druh podnikání je i zemědělská výroba vystavena mnoha rizikům a je navíc ještě přímo ohrožena svou činností doslova pod širým nebem. Jak dále řekla, na zemědělské pojištění má vliv počasí a v poslední době se změny klimatu zvlášť silně projevují na výši výdajů. Jen za poslední čtyři roky jsme mohli zaznamenat dvě krupobitní kalamity. V roce 2009 byla situace o to horší, že pohroma zasáhla postupně celé území České republiky, uvedla Stiborová. Podle ní jsou to i zimní a jarní mrazy, které přinášejí zemědělcům zvýšené ztráty a pojišťovnám vyšší výdaje. Rizikovost zemědělské činnosti zejména v rostlinné produkci se tak zvyšuje. Živočišná výroba zase trpí úbytkem stavů. Za posledních deset let se počet pojištěných hospodářských zvířat snížil téměř na polovinu. Význam zemědělského pojištění byl podle Stiborové uznán i státem a od roku 2000 se podporuje prostřednictvím dotačních titulů. Od roku 2004 sehrává svou významnou roli program Podpora pojištění prostřednictvím PGRLF. Jde o systémovou podporu zemědělců v odpovědném přístupu k riziku tohoto podnikání. Na závěr Alena Stiborová potvrdila, že Česká pojišťovna spravuje pojistné smlouvy více než dvou třetin pojištěných zemědělců v České republice a nese odpovědnost za 46 miliard pojištěné produkce.

12 12 Rozhovor Michal Hašek: Život lidí v krajích se zlepšuje Hejtman Jihomoravského kraje a zároveň předseda Asociace krajů ČR a místopředseda ČSSD Michal Hašek se netají názorem, že je nutné více prosazovat zemědělství a s ním i kvalitní české potraviny. Položili jsme mu proto na tato témata několik otázek. Na nedávném sněmu Agrární komory ČR v Olomouci jste kritizoval současný přístup vlády k zemědělcům. Co vám na současné agrární politice ČR nejvíc vadí a kde by podle vás bylo možné sjednat nápravu? Především mi vadí, že zemědělství u nás doplácí na mizivou podporu státu. Jsou různé názory na to, jak v EU dotovat zemědělství. Nepochybně je to téma k diskuzi. Ovšem zcela špatná je současná, téměř nulová podpora, kterou poskytuje současná vláda našim zemědělcům. Naše zemědělce to staví do nevýhodné situace a i když se snaží o kvalitní a hospodárné agrárnictví, nikdy se nemohou například v nákladech na produkci vyrovnat zemědělcům v ostatních členských zemích EU. Při současné politice vlády jsou naši zemědělci v mnoha ohledech prakticky nekonkurenceschopní. Příkladem je například tzv. zelená nafta, kterou už od příštího roku naši zemědělci nemohu používat, zatímco v sousedních zemích ano. Dotace, které na produkci dostávají zemědělci v jiných evropských zemích, jsou mnohem vyšší a pro naše zemědělce je pak velmi obtížně cenově soupeřit s evropskými konkurenty. Pak dochází k tomu, že naše obchody jsou zaplaveny nekvalitními zahraničními potravinami, u nichž jsou zdravotní rizika několikanásobně vyšší než u potravin českých. Současná vláda zatím na naše zemědělce kašle navzdory slibům, ke kterým se opakovaně zavázala. Podpora venkova je pro vládu něčím naprosto neznámým a zemědělství se to týká úplně stejně. Patrně se Miroslav Kalousek a Petr Nečas rozhodli trestat český venkov za to, že na něm ve volbách nenacházejí dostatečnou podporu. Chci věřit tomu, že jim to občané našeho venkova v příštích volbách spočítají. Stojíte v čele hejtmanů a společně často jednáte. Co vás za poslední období pozitivně naladilo? Těch špatných zpráv je bohužel asi víc, i z nich vyberte. Za pozitivní považuji schopnost krajských reprezentací vyrovnávat se při sestavování rozpočtů a při hospodaření krajů se špatnou schopností vlády udržet daňové výnosy. Kraje jsou prvním místem, kde Nečasova vláda a Kalouskovo ministerstvo financí šetří, a tak jsou krajské rozpočty mimořádně napjaté. Přesto se krajům daří. Krajské vlády čekají čtyři obtížné roky. Musejí uhájit schopnost získat evropské prostředky, protože jejich absorpce ze strany krajů je výrazně lepší než jednotlivých ministerstev. Zároveň nemůžeme dovolit propad úrovně sociálních služeb nebo destrukci krajského zdravotnictví. Musíme zachovat schopnost udržovat krajskou dopravní infrastrukturu, provozovat veřejnou dopravu, školství a pochopitelně nelze zapomínat ani na kulturu, ochranu a údržbu památek a životní prostředí. Jsem proto rád, že se nám i přes tyto nepříznivé okolnosti daří životy lidí v krajích zlepšovat. Je také evidentní, že to, co se nedaří vládě na centrální úrovni, na té krajské funguje bez problémů. Vezměte si například tripartitu. Zatímco vláda není ani pomalu schopna zasednout se zaměstnavateli a odboráři za jeden stůl a slušně se bavit, na krajích pravidelně řešíme aktuální problémy. Ve spolupráci zaměst navatelů a odborů, v zájmu ekonomického rozvoje regionu. Hejtmani vyjíždějí do zahraničí v doprovodu podnikatelů a otevírají nové příležitosti, podporujeme regionální podnikání a vytváření pracovních míst. To vše bez hádek a sporů. A mohl bych pokračovat v řadě dalších příkladů. Jsem proto rád, že lidé vidí, jak věci mají a mohou fungovat alespoň na krajské úrovni. To, co se nedaří vládě na centrální úrovni, na té krajské funguje bez problémů. Zatímco vláda není ani schopna zasednout se zaměstnavateli a odboráři za jeden stůl a slušně se bavit, na krajích pravidelně řešíme aktuální problémy ve spolupráci zaměst navatelů a odborů, podporujeme regionální podnikání a vytváření pracovních míst, a to vše bez hádek a sporů. V těchto dnech navštívila skupina senátorů v čele s předsedou Štěchem Polsko. Ze strany polských představitelů byla patrná snaha omlouvat problémové polské potraviny. Co byste doporučoval ve vztahu k dovozům potravin? Jsem přesvědčený, že problémy s polskými potravinami již dávno překročily Foto archiv ČSSD běžnou hranici. U žádné další země a jejích produktů nedochází tak často k nálezům zdraví či dokonce život ohrožujících látek. Technická sůl, jed na krysy, kyselina mravenčí, lepek a další nálezy zkrátka potvrzují, že polské potraviny na našem trhu daleko zaostávají za kvalitou českých výrobků. Ostatně to potvrdila i Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která v minulých měsících provedla tisíce testů čes kých a polských potravin. Zatímco z testovaných čes - kých vzorků se ukázaly nějaké nedostatky zhruba u 14 % vzorků, u těch polských to byla téměř čtvrtina. Například u nealkoholických nápojů je chybovost u českých výrobků kolem 13 %, u polských je to skoro 39 %. U čokolády a cukrovinek bylo mezi polskými výrobky o 14 % špatných výrobků více, u zpracované zeleniny o 21 %, u pekařských výrobků o 10 % a u kávy a čaje o 17 % více nekvalitního zboží než u českých položek. To vše jsou důkazy pro spotřebitele, že větší naději na kvalitu má u domácích potravin. Ilustrační foto Zub Jak hodnotíte úroveň českých potravin a jak jim pomoci s větší propagací? Úroveň kvality českých potravin je podle mého názoru vysoká. Jak jsem již říkal, například v porovnání s polskými potravinami je jejich kvalita násobně vyšší. České potravinářství se vyrovnalo s přechodem na podmínky Evropské unie a valná většina výrobců je v kritériích kvality minimálně srovnatelná s výrobci v ostatních členských státech. Platí také, že výroba a celkový proces kontroly cesty produktu od pěstitele či chovatele, přes zpracovatele a výrobce až ke spotřebiteli je u nás na mimořádně vysoké úrovni, a to i ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU. Kraje proto dlouhodobě podporují regionální potraviny a v rámci spolupráce s Agrární komorou ČR a Potravinářskou komorou ČR se daří prosazovat regionální výrobce, jejichž výrobky také oceňujeme, například v rámci pravidelné soutěže Regionální potravina. Na centrální úrovni je pak několik dalších projektů, které mají za cíl podporu a propagaci národních značek, například známá Klasa a některé další. Jsem velice rád, že právě vznik této značky kvality prosadila ČSSD a je mi líto, že právě v posledních letech leží spíše na okraji zájmu centrálních úřadů. Ty se zaměřily především na masivní podporu farmářských trhů, což je sice chvályhodné, ale je nutno si uvědomit, že tímto způsobem se dostane ke spotřebitelům jen několik procent spotřebovávaných potravin. Navíc je tato aktivita většinou omezena na velká města s kupní silou a je nutno zdůraznit, že i cenová hladina je na těchto trzích vyšší. Jde tedy o klasické doplňkové prodeje, které neřeší celkový problém konzumace kvalitních potravin v České republice. Eugenie Línková

13 Masný průmysl 13 Ve vepřovém nejsme soběstační ani z poloviny Propad v produkci vepřového masa pokračuje. Začátkem roku se sice mohlo zdát, že se letos produkce prasat vyvíjí k lepšímu, ale šetření za poslední dva měsíce ukazuje na opak. Agrární komora ČR proto svolala k tomuto tématu tiskovou konferenci. Na konferenci vystoupili za Agrární komoru ČR viceprezident Jindřich Šnejdrla, jehož firma se chovem vepřů také zabývá. Za Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě vystoupili ředitel Jan Stibal a předseda Jindřich Macháček, z jehož vystoupení vybíráme: Podle informací ÚZEI došlo loni k prolomení magické hranice 50% soběstačnosti. Více než polovina masa spotřebovávaného v ČR pochází z dovozu, a to v situaci, kdy Evropu zmítá jedna potravinová krize za druhou. Na přelomu roku došlo k obnovení poklesu stavů prasat a pokud nedojde ke změně v některém z rozhodujících faktorů, což jsou cena obilovin a cena jatečných prasat, bude tento trend pokračovat. Jeho následkem dojde ke snížení zaměstnanosti na venkově, zvýšení závislosti na dovozu a velké volatilitě cen masa. Cena jatečných prasat v ČR je paradoxně dlouho pod průměrem EU. To v žádném případě neodpovídá běžným ekonomickým zákonitostem, podle nichž země závislé na dovozu mívají cenu nad průměrem přinejmenším o dopravní náklady. Současná situace tak vede k zamyšlení nad fungováním společného trhu a jeho deformací národními podporami jednotlivých států. Viceprezident AK ČR Jindřich Šnejdrla (vpravo) a předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jindřich Macháček Od 1. ledna 2013 začala v EU platit přísnější, pravidla pro chov prasnic (směrnice EC 120/2008). Vzhledem ke snaze zajistit zvířatům lepší životní pohodu je zakázáno chovat prasnice v průběhu březosti v samostatných kotcích musejí být ustájeny ve skupinách s možností pohybu a vzájemného kontaktu. Tato změna si ze strany chovatelů vyžádala obrovské investice. Bohužel se ukazuje, že zdaleka ne všichni chovatelé v EU a ne všechny země postupují podle platné legislativy. Podle informací získaných z Evropské komise existuje stále značné procento chovatelů, kteří nová ustanovení nesplňují a navíc za to nejsou postihováni. Zásadní nedostatky v naplňování nové legislativy je bohužel možné najít i v zemích z pohledu chovu prasat velmi důležitých ve Francii, v Německu, Itálii, Španělsku i Polsku. V těchto zemích se novým požadavkům nepřizpůsobila více než třetina chovatelů, někde i 50 %. Drobnější nedostatky jsou i v řadě dalších zemí. Celkově se odhaduje, že minimálně 20 % chovatelů prasat v EU nesplňuje podmínku skupinového ustájení prasnic, a to přes to, že byla prezentována jako naprosto nezbytná. Stav je dokonce takový, že země, které zcela dodržují novou legislativu, jsou spíše výjimkou. Problémem však není pouze to, že nedošlo ke zlepšení životních podmínek prasat. Tito chovatelé využívají nelegální ekonomickou výhodu danou tím, že se vyhnuli finančně náročné investici. Tato výhoda je naprosto zásadní a umožňuje jim vyrábět levněji než chovatelům, kteří se zákony řídí. Ti, kdo o welfare zvířat dbají a legislativu v dobré víře naplnili, mohou být zásadně poškozeni. Nevratně poškozena bude v takovém případě i důvěra ke každému novému opatření, které EU navrhne. Často proklamovaný společný trh Evropské unie by zůstal pouze velmi problematickou iluzí. Vzhledem k tomu, že je Česká republika výrazně dovozovou zemí, jeví se jako pravděpodobné, že i k nám budou dovážena prasata nebo maso od prasat nesplňujících legislativní požadavky EU a ČR. Protože snahy o zlepšování životní pohody zvířat jsou zaštiťovány zájmem spotřebitelů, obracíme se právě na širokou veřejnost a na maloobchod. Protože se zdá, že vymáhání nových opatření ze strany EU a národních vlád nebude příliš účinné, hledáme pomoc v celé vertikále výroby a distribuce potravin. Jedinou jistotu, kterou v tomto okamžiku máme, je fakt, že prakticky veškeré české chovy legislativě vyhovují. Žádáme proto prodejce i spotřebitele, aby preferovali výrobky z čes - kých surovin, ať už označené logem Klasa nebo Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR. Budou tím podporovat výrobky, které prokazatelně přispívají pohodě chovaných zvířat a pomohou ukázat, že dodržování legislativy není hloupostí. Bonusem v tomto směru bude i to, že tak podpoří tuzemskou výrobu. V situaci, kdy jsou ceny krmiv proti loňsku o 30 % vyšší, zatímco cena jatečných prasat stoupla přibližně o 3 %, nedokážou chovatelé prasat krýt výrobní náklady. Obávám se, že bez pomoci spotřebitelů a obchodníků dojde místo potenciálního obchodního prostoru, který by se měl otevřít adaptovaným chovům, k opětovnému propadu stavů a ještě hlubší závislosti na dovozu ze zahraničí. (egi) Pavel Heřmánek: Češi dávají přednost ceně před kvalitou S Pavlem Heřmánkem, bývalým restauratérem a dnes majitelem obchodní firmy s masem Kamille, s. r. o., jsme si povídali na téma zpracování, dovozu a vývozu masa u nás i v zahraničí. Je známo, že ve vepřovém jsme soběstační zhruba z poloviny a ani hovězího masa neprodukujeme nadbytek. Lze se ještě vůbec v tomto oboru uživit? U vepřového masa jsme již od 90. let ztráceli soběstačnost a to podporovalo mnohdy dotované dovozy z EU. Ani naše celní politika nebyla z pohledu ochrany trhu moc úspěšná. Tato situace trvala několik let, což vedlo ke snižování stavu prasat, omezování porážek, a naše vepřové bylo postupně nahrazováno levnějším vepřovým z dovozu, především z Dánska, Německa, Rakouska a Španělska. Tato situace přetrvává dodnes. Všeobecně se přitom ví, že čes ké vepřové je kvalitnější, vždy čerstvě poražené a není znehodnocováno přepravou. U hovězího masa je situace opačná. Většina u nás vychovaného skotu se vyváží. Pro našeho zákazníka, který je orientován spíše na levnější vepřové a kuřecí maso, je hovězí drahou surovinu. Hlavně kvalitní druhy masných plemen skotu jsou na našem trhu neprodejné a je o ně velký zájem v zahraničí. Zajímavým poznatkem je to, že se k nám dováží již zpracované vepřové maso, nikoliv živí vepři. Tím není práce pro naše jatky. Naopak u hovězího jde, až na pár výjimek, o vývozy živých zvířat, a tak opět české jatky nemají co porážet. Je to samozřejmě dáno i kvalitou našich zpracovatelských závodů, ale hlavně morálkou zahraničních spotřebitelů, kteří chtějí, aby maso bylo alespoň poraženo a porcováno v jejich zemi. Náš spotřebitel dává zatím přednost ceně před kvalitou a po původu masa se moc nepídí. Samozřejmě je pravdou, že i skotu u nás ubývá a obchodníků přibývá, ale vzhledem k dlouhodobým korektním vztahům s našimi dodavateli a odběrateli jsme schopni vydělávat zejména díky kompletnímu záběru v obchodě s jatečním i zástavovým skotem tak, že se naše firma postará o dosažení co nejlepších cen, kterých by jednotliví chovatelé nedosáhli. Na Žofínském agrárním fóru tvrdila členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová, že ceny potravin v ČR rostou rychleji než v EU. Stojí někdo v zahraničí o dražší jatečná zvířata a jejich maso? Na tuto otázku možná neznám správnou odpověď, protože nemám přehled o cenách potravin v ČR, ale řekl bych, že ceny v EU spíše klesají a u nás stagnují nebo mírně rostou. To je dle mého názoru dáno tím, že ceny u nás diktují řetězce a nejsou pod takovou kontrolou jako v zemích EU. Přitom spotřebitel o kvalitní surovinu stojí a do budoucna to bude jediná cesta ke konkurenceschopnosti našich zemědělských podniků na zahraničních trzích. S průměrným zbožím se obchoduje těžko. Je pravdou, že většina družstev, která přežila 90. léta, se už naučila, jak hospodařit efektivně, a díky novým technologiím a dotační politice EU jsou na úrovni hospodaření ve vyspělých zemích. Kdo je Pavel Heřmánek Vystudoval Střední průmyslovou školu technologie masa v Praze a následně vysokou ekonomickou školu v Praze, obchodní fakultu. Jeho otec vedl vyhlášené řeznictví v pražské Štěpánské ulici. Než se začal Heřmánek junior věnovat obchodní činnosti, působil na podnikovém ředitelství Pramen Maso Praha, pak sbíral zkušenosti v zahraničí přes rok dělal číšníka v rakouských Alpách. Po návratu domů otevřel restauraci U Rumpálu, která se svými steaky a bifteky brzy stala vyhlášenou po celé Praze.Po roce 1994 začal podnikat jako obchodník s masem, především vyvážel české vepřové a hovězí. Od roku 2004 se této činnosti věnuje naplno. Jeho firmu Kamille, s. r. o., znají v Česku hlavně producenti masných plemen skotu. I tady jsou však rezervy. Bude také záležet na zodpovědných odbornících z MZV, jaké podmínky vyjednají v Bruselu. Vyvážíte i chovné kusy? Co říkáte tomu, že v jedné zemi se zvířata narodí, pak se převezou do jiné na výkrm a konečně pak do dalších na jatky? Co se týká chovných jalovic, máme za sebou pár úspěšných obchodů, ale jde o okrajovou záležitost. Trend obchodu se zvířaty má svá specifika. Je pravdou, že se to děje, ale jde většinou o vývoz telat do zemí, kde je tradice a kupní síla na baby beef maso z mladých kusů. Chovatelé v cílové zemi umějí telata intenzivně vykrmit v kratším čase a mají předem zajištěný odbyt za rentabilní ceny. Případy, kdy se vykrmená zvířata vozí do dalších zemí ke zpracování, jsou spíše ojedinělé. V minulosti si u nás stěžovali zejména zahraniční kuchaři na nevyzrálost masa běžně se expedovalo dva dny po porážce a restauratéři si nechávali maso vyzrát sami. Došlo podle vás jako bývalého provozovatele restaurace k nějaké změně? Myslím, že kdo chce dnes dělat dobrou restauraci a sleduje trendy v oboru, to již dobře ví, ale jde hlavně o vyhlášené a cenově dražší restaurace. Myslím, že v menších městech a na vesnicích to nikdo moc neřeší, a to je chyba. Ale pro upřesnění ne - jde jen o vyzrálost masa, ale také o jeho barvu, která vypovídá o správném ph a tedy o předporážkovém stresu zvířat. Také záleží na obsahu tzv. vrostlého loje, který právě díky zrání udělá maso křehkým a šťavnatým. Jinými slovy, pokud necháte zrát libový kus hovězí roštěné ze staršího kusu, který byl neodborným zacházením před porážkou vystresován, určitě nám chutnat nebude. Máte své stálé dodavatele a odběratele a prozradíte nám nějaká čísla o vašem exportu? Myslím, že začínat obchod v tomto oboru v současné době je dost těžké. Vzhledem k naší 20leté historii máme již velkou řadu dodavatelů, ale jejich počet i kvalita se v průběhu let mění. Podobné je to s odběrateli, kteří jsou převážně z Rakouska, kde je naše spolupráce postavena na osobních vztazích a důvěře. Platební morálka v Rakousku je obecně perfektní, což se bohužel nedá srovnávat s podnikatelským prostředím v Česku. S ročním obratem 200 milionů korun patříme v tomto oboru spíše mezi menší firmy, ale vzhledem k tomu, že nákupem a prodejem se zabývám pouze já a můj kolega, máme relativně vysokou efektivitu práce. Eugenie Línková

14 14 Dokument Na pořadu dne jsou kromě pozemkových úprav i restituce církevního majetku Na základě zákona č. 503/2012 působí u nás od 1. ledna letošního roku Státní pozemkový úřad (SPÚ). Vznikl transformací Pozemkového fondu ČR, který od roku 1992 spravoval pozemky, které jsou ve vlastnictví státu. Jeho hlavním posláním byly převody zemědělských pozemků na základě různých smluv o změně jejich vlastnických vztahů a vypořádání restitučních nároků osob, které se hlásili o majetek, jež původně patřil jejich rodinným předkům a o nějž po roce 1948 přišli. Nyní tyto pravomoci přešly na Státní pozemkový úřad. Dalším velmi důležitým úkolem úřadu je vypořádání se s církevními restitucemi. O tom všem jsme hovořili s ústředním ředitelem SPÚ JUDr. Petrem Šťovíčkem, Ph.D. Kzákladním prioritám činnosti SPÚ patří pozemkové úpravy, vypořádání restitučních nároků podle zákona o půdě a nově i církevní restituce. Kromě toho úřad rovněž prodává zemědělskou půdu, která je ve vlastnictví státu. V současné době jí k prodeji zbývá asi hektarů. Podle Šťovíčka má být do konce června připravena nová koncepce metodiky Ústřední ředitel SPÚ Petr Šťovíček Foto archiv SPÚ pozemkových úprav s možností je urychlit. Odhaduje se, že by při současném tempu jejich realizace trvaly pozemkové úpravy dalších 20 let, a to je hrozně dlouho. Naším cílem je, aby pozemkové úpravy byly dokončeny alespoň o desetiletí dříve. Proto máme v plánu předložit ministru zemědělství koncem června ke schválení tuto novou koncepci, řekl Petr Šťovíček. (Ne)vypořádání restitučních nároků Restituční nároky, čili nároky podle zákona č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě), lze rozdělit do dvou základních kategorií. Za prvé jsou to nevypořádané nároky za nevydanou půdu, které jsou evidovány u osob v úhrnné hodnotě téměř 699 mil. Kč a za druhé nevypořádané nároky na ostatní zemědělský majetek (budovy a stavby, živý a mrtvý inventář, zásoby a jiné). Jsou evidovány u 4538 osob v úhrnné hodnotě téměř 141 mil. Kč. Ke konci prvního čtvrtletí roku 2013 evidoval Státní pozemkový úřad celkem osob s nevypořádaným restitučním nárokem. Šlo buď o oprávněné osoby, které neusilují o žádnou náhradu, nebo původní oprávněné osoby zemřely a jejich dědicové o restitučních nárocích nevěděli a proto je ani nepřihlásili do dědictví. Oprávněné osoby, které jsou aktivní, požadují buď náhradní pozemek, či peněžité vyrovnání. U peněžitého vyrovnání často odmítají převzít náhradu s poukazem na její nízkou hodnotu, která však vyplývá ze zákona. Odmítnutí peněžité náhrady často následuje u nároků, které oprávněným osobám vznikly za přídělový majetek. V tomto případě se poskytuje náhrada do výše uhrazené přídělové ceny, která tvoří pouze zlomek hodnoty nároku platné pro případy vypořádání náhradním pozemkem. Převod náhradního pozemku se odehrává především prostřednictvím veřejných nabídek pozemků. Pokud o tentýž pozemek požádá více zájemců, lze ho pozemek jen na jednoho z nich. Dostává ho ten, kdo vznese nejvyšší nárok. Ostatní žadatelé nemají možnost uplatnit svůj nárok na jiné pozemky z téže nabídky. Ta je již uzavřená a musejí tak čekat na další nabídku, u níž se však celý proces může opakovat. Nároky na náhradní pozemky Přímé nároky na náhradní pozemky eviduje SPÚ u osob a jde o restituční nároky v hodnotě 620 mil. Kč. Postoupené nároky eviduje SPÚ u 1070 osob. Ty lze rozlišit na nároky, u kterých dosud neuplynula dvouletá prekluzivní lhůta a lze je vypořádat převodem náhradních pozemků, a dále na nároky, u nichž tato lhůta již uplynula a vypořádat je lze pouze peněžitě. V tomto případě museli však držitelé nároků o peněžitou náhradu požádat do půl roku od okamžiku, kdy jim právo na náhradní pozemek zaniklo. Postoupených nároků, za které lze převést náhradní pozemek, evidují v SPÚ v hodnotě přes dva miliony korun, a nároků, za které již lze poskytnout jen peněžitou náhradu je evidováno přes 76 mil. Kč. O peněžitou náhradu mohou žádat i osoby, na které se žádné časové omezení nevztahuje, tedy původní oprávněné osoby a jejich dědicové. Od 12. března 2012, tedy od platnosti zákona č. 75/2012 Ilustrační foto Zub Sb., byla ze skupiny postoupených nároků vyčleněna skupina osob, které restituční nároky získaly od příbuzných v řadě přímé, manželů či sourozenců. Tyto osoby byly zákonem vyjmuty z účinků restituční tečky a i jejich nároky lze bez časového omezení vypořádávat náhradním pozemkem. Zájem o nabídky pro restituenty V letech se zájem o nabízené pozemky pohyboval okolo 15 % těch, o něž byl zájem z počtu nabízených pozemků. Pokud jde o výměru pozemků, šlo o % z celkové nabídky výměry pozemků. Ještě nižší byl do loňského roku zájem oprávněných osob o účast ve veřejných nabídkách podle 7 zákona č. 95/1999 Sb., kdy tato účast nepřevyšovala 10 %. Zákon č. 503/2012 Sb. nahradil zákon č. 95/1999 Sb. a zároveň novelizoval zákon č. 229/1991 Sb. Od letošního roku jsou všechny pozemky primárně nabízeny právě oprávněným osobám podle zákona č. 229/1991 Sb. Podle zákona č. 503/2012 Sb. se prodeje mohou zúčastnit pouze pozemky nepřevedené v předchozí nabídce pro oprávněné osoby. Určitý pohyb ve vypořádání restitučních nároků může přinést informační kampaň zahájena v roce 2012, v níž bylo cíleně osloveno osob s nevypořádanými restitučními nároky. Pozemkové úpravy V loňském roce bylo uskutečněno celkem 214 pozemkových úprav, z toho 146 komplexních a 68 jednoduchých. Celkem šlo o ha půdy. Částka vynaložená na pozemkové úpravy za rok 2012 činila téměř 1,6 mil. Kč. Na financování pozemkových úprav se nejvíce podílelo ministerstvo zemědělství s částkou vyšší než Kč a Pozemkový fond ČR, který přispěl sumou zhruba Kč. Do současné doby byly provedeny jednoduché a komplexní pozemkové úpravy zhruba na 22,2 % výměry zemědělského půdního fondu. Nyní je v řešení na 950 pozemkových úprav. Církevní restituce Státní pozemkový úřad se zabývá konkrétními žádostmi nebo výzvami, které podávají oprávněné osoby. Podle 9 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, církev či náboženská společnost písemně vyzve SPÚ k vydání zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, tedy 1. ledna 2013, jinak její nárok zanikne. Ve výzvě oprávněná osoba označí zemědělskou nemovitost a uvede právní důvod nároku na její vydání. Dále doloží, že zemědělská nemovitost náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností, předloží listiny, na jejichž základě došlo k odnětí pozemku tehdejším režimem a připojí listinu prokazující právní nástupnictví. SPÚ z doložených dokladů zjistí, zda přechod na stát nastal v rozhodném období od do a posoudí, jestli skutečnosti, za kterých se tak stalo, vedly k majetkovým křivdám. SPÚ má od podání výzvy ze zákona šest měsíců na prověření všech doložených údajů a uzavření dohody o vydání zemědělské nemovitosti. Poté běží lhůta šest měsíců až jeden rok na schválení dohody. Po schválení bude dohoda předána příslušnému katastrálnímu úřadu, který provede záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí. Ke dni eviduje SPÚ 198 žádostí oprávněných osob v rámci majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ovšem je nutné podotknout, že pod každou jednou z těchto žádostí je uvedena výzva k navrácení řady pozemků či církevních budov v různých částech republiky. Pokud jde o to, zda počet žádostí o vydání majetku bude do budoucna ještě stoupat, nemůže na to vedení SPÚ odpovědět. Tato otázka by měla spíše směřovat na představitele církví, jaké jsou jejich představy a požadavky. Samozřejmě stoupne-li počet žádostí o vrácení církevního majetku, jsou zaměstnanci úřadu podle Petra Šťovíčka dostatečně proškoleni a připraveni tyto žádosti právně i fyzicky vyřídit. SPÚ má také k dispozici informační systém k evidenci výzev oprávněných osob, který má zajistit kontrolu, dodržování zákonu a řádný průběh řízení. Miroslav Svoboda

15 Podpora biopotravin 15 Biopotraviny jsou v Česku stále populárnější Celou čtvrtinu produkce biopotravin se tuzemským výrobcům daří prodat do zahraničí Lidé v České republice utratili v roce 2011 za biopotraviny 1,665 miliardy korun. Tím mírně oživili trh a přispěli k nárůstu jejich spotřeby o 4,6 % proti roku Pro loňský a letošní rok se opět očekává mírný nárůst. Průměrná roční spotřeba na obyvatele nepřesáhla 200 korun a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů se pohybuje pod jedním procentem. Obrat biopotravin včetně vývozu dosáhl v roce 2011 částky zhruba 2,24 miliardy korun. Vyplývá to ze zprávy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Zejména v posledních letech si lidé více všímají kvality potravin. Mnozí z nich už cíleně vyhledávají biovýrobky, a tím, že je kupují a konzumují, chrání své zdraví a zároveň přispívají ke zlepšování stavu životního prostředí. Za pozitivní považuji, Ilustrační foto Zub Vývoj trhu biopotravin v České republice v letech Ukazatel Celkový obrat s biopotravinami x 0,84 1,39 1,95 2,131 2,097 2,235 včetně vývozu (mld. Kč) Vývoz (mld. Kč) x 0,08 0,10 0,15 0,366 0,505 0,570 Spotřeba biopotravin v ČR (mld. Kč) 0,51 0,76 1,29 1,80 1,765 1,592 1,665 Meziroční změna obratu biopotravin (%) ,6 Podíl na celkové spotřebě potravin a nápojů (%) 0,18 0,35 0,55 0,75 0,71 0,63 0,65 Spotřeba na obyvatele a rok (Kč) Podíl dovozu na obratu biopotravin (%) /68 * 46 46/60 ** Podíl řetězců na obratu biopotravin (%) * Dovoz biopotravin distributory činil 46 %, po zahrnutí biopotravin z dovozu k dalšímu zpracování vč. pouhého zabalení vzrostl podíl na 68 %. ** Dovoz biopotravin distributory činil 46 %, po zahrnutí dovozu realizovaného tzv. mix subjekty vzrostl podíl dovozu na 60 %. Pokud by byl zahrnut i dovoz biopotravin k dalšímu zpracování, podíl ještě vzroste. Zdroj: Green Marketing pro roky , statistické šetření ÚZEI pro roky mnoha kontrolami. Zatím ale nebyl zaznamenán případ, že by jedno či druhé logo bylo použito neoprávněně, nebo že by bylo záměrně používáno na konvenčních potravinách, uvedl ministr Bendl. Počet producentů biopotravin mírně stoupá. Ke konci roku 2012 jich bylo registrováno 432, na konci roku 2011 to bylo 422 výrobců. Jejich počet tak vzrostl o 2,4 %. V průběhu loňského roku začalo nově vyrábět biopotraviny 67 firem, 57 svoji činnost skončilo. Významný je počet registrovaných výrobců vína v biokvalitě (77). Pokud jde o mezinárodní srovnání, patří český trh biopotravin k trhům s velmi malým obratem, avšak v rámci zemí střední a východní Evropy je považován, spolu s polským a maďarským, za nejvíce rozvinutý s potenciálem růstu. Přispět by k tomu měla i stále trvající podpora státu ve formě dotací či zvýhodnění poskytovaných pro ekologické zemědělce a výrobce v rámci Programu rozvoje ven - kova ( ) a Akčního plánu ČR pro rozvoj EZ v letech , který byl schválen koncem roku Jeho cílem je kromě dosažení 15% podílu ekologicky obhospodařované půdy na celkové zemědělské půdě ČR také navýšení podílu bio potravin na celkové spotřebě potravin na 3 % a zvýšení podílu biopotravin českého původu na 60 %. Určitou výzvu či příležitost pro ekologické zemědělství představuje také nově připravovaný programový dokument Program rozvoje venkova na období Jan Žáček, tiskový mluvčí MZe že většina biopotravin na trhu, celých 54 %, je českých. A také to, že vzrostl export biopotravin od českých firem. Vyvezla se více než čtvrtina bioproduktů, a to za 570 milionů korun, řekl ministr zemědělství Petr Bendl. Zatímco v letech 2005 až 2008 trh s biopotravinami výrazně rostl, v následujících dvou letech začal stagnovat. Obrat dosáhl zhruba 1,6 miliardy korun. Během roku 2011 nastalo mírné oživení a domácí spotřeba bio - potravin stoupla o 4,6 % na 1,67 miliardy korun. Z toho tržby v maloobchodě činily 1,568 miliardy korun, ve veřejném stravování kolem 10 milionů a téměř 87 milionů korun dosáhl obrat přímého prodeje z farem. Celkové tržby českých subjektů byly přibližně 2,2 miliardy korun. Biopotravin se vyvezlo za 570 milionů korun (25,5 % obratu), což je nárůst asi o 13 % proti 505 milionům korun v roce Nejvíce biopotravin nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích (64 %). Bio - potraviny z dovozu tvořily 46 %, tedy podobné množství jako v roce K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří, dle převažující činnosti českých výrobců, zpracování masa a výroba masných výrobků. Od roku 2010 se pak před výrobu pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků dostalo zpracování mléka a mléčných výrobků a zpracování ovoce a zeleniny. U těchto dvou kategorií dochází dlouhodobě k trvalému nárůstu registrovaných výrobců. Pro všechny ekologické zemědělce i výrobce biopotravin platí jasně daná pravidla. Jejich dodržování kontrolují organizace pověřené ministerstvem zemědělství. Na obalech biovýrobků musí být evropské nebo národní logo, které zákazníky upozorňuje, že skutečně jde o kvalitní výrobek prověřený 10 evropských zemí s největším trhem biopotravin a jejich procentuální zastoupení (2011) Zdroj: FiBL-AMI Survey 2013

16 16 Podpora biopotravin Billa a Agrární komora ČR: společná biotour po tuzemských veletrzích Agrární komora ČR a maloobchodní řetězec Billa se při společné podpoře produktů ekologického zemědělství tentokrát vydaly na jakési turné. Ve svých výstavních stáncích propagovaly formou ochutnávek tuzemské biopotraviny. Kde? Na veletrzích Top Gastro & Hotel a Holiday World v Praze-Holešovicích, zanedlouho poté na Vinařských Litoměřicích a koncem dubna v Havlíčkově Brodě na veletrhu zahrádkářů, ovocnářů a zelinářů. Houfy lidí u stánku Agrární komory České republiky prozrazovaly, že se tam děje něco zajímavého. Snad největším unikátem bylo představení bioproduktů na výstavě Vinařské Litoměřice. Tam byly k ochutnání mimo jiné i sýry z Mlékárny Varnsdorf. Většina z nich nese značku bio, stejně jako je tomu u sýrů z mlékárny Lacrum Velké Meziříčí. Oba podniky byly přitom nedávno málem nuceni ukončit svou činnost. V obou případech se ale dali dohromady šikovní čeští mlékaři a zemědělci, jejichž hlavní devizou je kvalita. Kdo ochutnal Pastevecký sýr z Varnsdorfu, nutně by pádu této mlékárny litoval. Tento jedinečný biosýr sbírá ceny v soutěžích o nejlepší regionální potraviny a pyšní se i značkou národní kvality Klasa. Při hodnocení mlékárenských výrobků na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze koncem dubna se na něj snášela jen samá chvála, stejně jako na sýr Pastýřka společnosti Lacrum Velké Meziříčí. A pak že nemáme vynikající mléčné výrobky! Tyhle jsou navíc produkty ekologických chovů. A samozřejmě je seženete také v prodejnách Billa. Degustace na Vinařských Litoměřicích Na regionální bioprodukty upozorňovala i ředitelka mostecké agrární komory ing. Ludmila Holadová, která u stánku Foto archiv Billa Agrární komory České republiky na Vinařských Litoměřicích všechny kolemjdoucí zájemce o zajímavosti z našeho potravinářství vítala. Návštěvníky seznamovala s tím, co který výrobek znamená z pohledu jejich výrobců a jaké má přednosti. Degustovalo se kvalitní tuzemské biovíno, ochutnávaly se uzeniny od rodinné firmy Doušových ze severních Čech a další rodinné firmy Hajšo. O všech výrobcích, kteří na stánku předvedli své produkty, jste se mohli dočíst také v pravidelné rubrice magazínu Knihovnička Recepty. Stejně jako o müsli tyčinkách, jejichž výrobu zahájila firma Úsovsko se sídlem v Klopině na Olomoucku v září roku Ty zase slavily úspěch u návštěvníků havlíčkobrodské výstavy. Právě na těchto tyčinkách mohli ovocnáři doložit, co lze také vyrobit z ovoce. V této souvislosti si dovolím prozradit, že své neteři, která už šest let žije v Austrálii, posílám vždy čas od času balík plný právě úsovských müsli tyčinek. Ostatní dobroty si tam prý koupí, ale takhle šťavnaté müsli tyčinky tam nemají. A také úsovské müsli tyčinky našly své stálé místo v regálech prodejen Billa. Většina z nich nese na obalu značku bioproduktů ovoce používané při jejich výrobě totiž pochází ze sadů hospodařících v režimu ekologického zemědělství. Važme si kvalitních českých biopotravin, které jsme si tak trochu zvykli brát jako samozřejmost a navážíme si mnohdy ani toho, že právě u nás jsou bio - potraviny neprodávají i cenově velmi dostupné. Ve většině případů nestojí o mnoho více než produkty konvenční výroby. Pokud české biovýrobky ještě neznáte, můžete se s řadou z nich seznámit právě v prodejnách společnosti Billa nebo při ochutnávkách, které řetězec společně s Agrární komorou ČR pořádá jako doprovodný program řady veřejných akcí. Společnost Billa podporuje české producenty prodejem jejich výrobků už několik let. Podle rozsahu nabídky je řetězec nabízí buď celoplošně ve všech svých více než 200 prodejnách či pouze na vybraných filiálkách v konkrétním regionu. (egi) Mléčné bioprodukty v Bille Úsovské müsli tyčinky 2x foto Zub PÍŠETE NÁM Vážená redakce. Velice vítám, že řetězec Billa chce během příštích tří let navýšit podíl domácích potravin z dnešních 65 % na 80 % a že se plánuje také prodej vybraných produktů z příslušného regionu. Firmu Billa musím pochválit také za velice přehledné značení produktů v regálech s českou vlaječkou naše produkty, jinde vlaječky Naše bio, další vlaječky u akcí. Ale bylo by zapotřebí, aby všichni výrobci udávali zemi původu. Příkladná je třeba firma Lagris se svými luštěninami, která vždy uvádí jak producenta, tak zemi původu. Naopak jako špatný příklad bez označení země původu zmiňuji namátkou tyto produkty: mandle firmy PoEX nebo luštěniny od firem Vitana, Clever nebo Svitka. Spousta firem tak de fakto klame zákazníky. Třeba o čočce od české firmy Vitana by se člověk mohl domnívat, že bude také česká, ale po dotazu u firmy se dozví, že je dovážená z Kanady. Za nevhodné považuji označení země původu EU. To mohou skoro napsat vyrobeno na zeměkouli. Musím rovněž konstatovat, že informace na produktech jsou často psané tak drobným písmem, že se dají těžko přečíst i s lupou. S pozdravem Mgr. Pavel Chabr, Praha Billa dovršila rychlou rekonstrukci 25 prodejen Obchodní řetězec Billa v letošním roce realizoval expresní renovaci celkem 22 prodejen. Tři další uvedl znovu do plného provozu po kompletní rekonstrukci. Ta se týkala dvou pražských filiálek v Řepích a Malešicích a jedné v Českých Budějovicích. áleží nám na tom, aby se Z zákazníci cítili v našich provozovnách komfortně a příjemně, říká generální ředitel společnosti Billa Jaroslaw Szczypka. Všechny prodejny mají nové barevné provedení v šedivém a červeném odstínu společně s využitím dřevěného dekoru. Jsou vybaveny novými nízkými a přehlednými regály. Pro zlepšení orientace v prodejnách se změnila i koncepce jejich celkového uspořádání. Nové prodejny jsou vybaveny v souladu s principem trvalé udržitelnosti. Mají tedy nové ekologické spotřebiče, od chladicích a mrazicích skříní a boxů až po úsporné osvětlení. Ilustrační foto Zub V komplexně rekonstruovaných obchodních jednotkách se nově využívají k chlazení i vytápění moderní vysoce účinná tepelná čerpadla. V hlavním městě Praze byly renovovány ještě další tři prodejny (Labe na Lhotecké, v Radotíně a na Barrandově), čtyři v Kraji Vysočina (Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Moravské Budějovice a Velké Meziříčí), tři v Pardubickém kraji (Moravská Třebová, Litomyšl a Pardubice), stejně jako ve Středočeském kraji (Slaný, Kladno-Kročehlavy a Mladá Boleslav) a v Ústeckém kraji (Ústí nad Labem-Fórum, Teplice II a Litvínov), dvě ve Zlínském kraji (Holešov a Rožnov pod Radhoštěm) a po jedné v Moravskoslezském kraji (Bruntál), Olomouckém kraji (Prostějov), Jihočeském kraji (Strakonice) a Jihomoravském kraji (Blansko). (bil)

17 Inzerce 17

18 18 Mlékárenství Mlékárenský výrobek roku 2013 má své vítěze INZERCE Předseda Českomoravského svazu mlékárenského Ing. Jiří Kopáček, CSc., každoročně organizuje hodnocení výrobků přihlášených do soutěže Mlékárenský výrobek roku Hodnocení letos proběhlo ve čtvrtek 25. dubna v Ústavu technologie mléka, tuků a kosmetiky Vysoké školy chemicko- -technologické Praha. Jedenáctého ročníku soutěže o Mlékárenský výrobek roku se zúčastnilo 23 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 69 výrobků. Výrobky byly hodnoceny v devíti kategoriích: tekuté mléčné a syrovátkové výrobky, zakysané mléčné nápoje, jogurty, másla a mléčné pomazánky, tvarohy a čerstvé sýry, sýry přírodní měkké, sýry přírodní polotvrdé a tvrdé, sýry tavené a mléčné dezerty. V rámci soutěže byly vyhlášeny rovněž Novinky roku 201 v mléčné a v sýrové řadě. Hodnocení za účasti 15 nezávislých porotců proběhlo 25. dubna na Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha. Hodnocení probíhalo ve dvou fázích dopoledne hodnotilo mlékárenské výrobky několik 1. Tekuté mléčné a syrovátkové výrobky Syrovátkový nápoj Fitness Energy Madeta, a. s. Výsledky soutěže o Mlékárenský výrobek roku 2013 v jednotlivých kategoriích 2. Zakysané mléčné nápoje Jihočeský svěží zákys neochucený Agro-La, spol. s r. o. 3. Jogurty Danone Plný jahod Danone, a. s. 4. Másla a mléčné pomazánky Farmářské máslo Mlékárna Hlinsko, a. s. 5. Tvarohy a čerstvé sýry Ricotta Speciale Orrero, a. s. 6. Přírodní sýry měkké zrající plísňové a s mazem Sedlčanský Pepin Povltavské mlékárny, a. s. 7. Přírodní sýry polotvrdé a tvrdé Gran Moravia Orrero, a. s. 8. Tavené sýry Želetava Excelent, olivové okouzlení Bel sýry Česko, a. s. 9. Mléčné dezerty Mléčná rýže čokoládová Lactalis CZ, s. r. o., Mlékárna Kunín Absolutním vítězem se stal výrobek Jihočeský svěží zákys neochucený (Agro-La, spol. s r. o.), který v celkovém hodnocení obdržel rekordních 97,3 z možných 100 bodů. Novinky roku Mléčná řada Jihočeský svěží zákys neochucený Agro-La, spol. s r. o. 2. Sýrová řada Ricotta Speciale Orrero, a. s. Ceny médií udělované žurnalisty Členkou hodnotitelské komise byla i šéfredaktorka Zpravodaje Agrobase Eugenie Línková 1. místo Gran Moravia Orrero, a. s. 2. místo Sedlčanský Modřenín krémový Povltavské mlékárny, a. s. 3. místo Řasníček Gajďak, s. r. o., Mlékárna Čeladenka vybraných novinářů (stali se tak zástupci veřejnosti), v odpoledních renomovaní odborníci. Podmínkou bylo, aby se každý z předložených mlékárenských výrobků prodával v tržní síti. Při hodnocení se posuzovala nejenom celková kvalita přihlášených soutěžních vzorků, ale posuzována byla také obchodní rozšířenost na trhu, marketingové aktivity směřované na podporu prodeje a také správnost značení výrobku podle platné potravinové legislativy. U novinek hodnotily komise stupeň produktové, procesní a obalové inovace, zaměření na specifickou cílovou skupinu, nové výživové parametry, atraktivitu pro spotřebitele a také případný přínos pro životní prostředí. Letošní soutěž jednoznačně prokázala, že české mlékárenství umí produkovat vysoce kvalitní a hodnotové výrobky, a to v duchu současných světových výživových trendů. Nejvíce byly zastoupeny jogurty a zakysané mléčné nápoje, dále především sýry, které byly s ohledem na počet přihlášek nakonec rozděleny do čtyř samostatných soutěžních kategorií. Výsledky soutěže byly za přítomnosti zástupců veřejného života, médií a samozřejmě odborníků a manažerů mlékárenského průmyslu a zemědělské prvovýroby, vyhlášeny 28. května na společensko-odborné akci Oslava mléka v překrásném prostředí Tereziánského sálu Břevnovského kláštera v Praze. Účastníci si zde připomněli letošní Světový den mléka, který se na podnět Mezinárodní mlékařské federace slaví každoročně již od roku 1957, tedy letos již po šestapadesáté. Zástupci úspěšných mlékárenských podniků zde převzali diplomy za první tři místa v jednotlivých soutěžních kategoriích, vyhlášen byl také letošní absolutní vítěz soutěže, dvěma výrobkům bylo uděleno ocenění Novinka roku 2013 a zástupci novinářů předali ještě své Ceny médií. V závěru slavnostního ceremoniálu vyhlásil Českomoravský svaz mlékárenský nový ročník soutěže o Mlékárenský výrobek roku (egi)

19 Mlékárenství 19 Mlékárna Hlinsko hospodaří opět se ziskem Mlékárna Hlinsko, od konce roku 2011 součást společnosti Agrofert Holding, plánuje letos ziskové hospodaření v desítkách milionů korun. Loni uvedla na trh nové výrobky a s novinkami počítá i letos. V loňském roce byl tradiční podnik ztrátový. Uvedl to generální ředitel společnosti Jiří Tvrdík. loňském roce došlo k výměně managamentu. Sta- V novili jsme si obchodní a marketingovou strategii. Začíná to být konečně vidět, daří se nám lépe, řekl Tvrdík. Mlékárna vyrábí pod značkou Tatra, která existuje od roku Sortiment podniku se po dobu existence příliš neměnil. Společnost dodává na trh mléko v krabicích, máslo, smetanu, sušené a kondenzované mléko. Tradiční slazené výrobky, jako jsou Salko, Jesenka, Pikao a Piknik, se vyrábějí stále stejnou technologií a se stejnou recepturou, proto nemění chuť. K tradičním výrobkům přibývají další. Salko je také karamelizované a jeho prodej meziročně stoupá o desítky procent. Podnik také obnovil značku Kravík pro děti. Rozšíření sortimentu Výrobky Mlékárny Hlinsko znají zákazníci pod tradiční značkou Tatra by mělo mlékárně přinést větší stabilitu a zvýšení konkurenceschopnosti. Rádi bychom více pronikli do segmentu ochucených mlék přes značku Kravík, pro dospělé uvádíme na trh ledovou kávu. Hodně si také slibujeme od sušené směsi na točenou zmrzlinu a od ledových tříští, řekl dále ředitel Tvrdík. Aktuálně zpracuje mlékárna litrů mléka denně. Příští rok by měla spotřeba zpracované suroviny stoupnout na litrů denně. Objem zpracovaného mléka poroste také díky nové hale s výrobní linkou, do které hodlá společnost investovat 100 milionů korun. Zbrusu nová linka plánuje spustit plný provoz na začátku příštího roku. Mlékárna své výrobky ze 45 % vyváží do 24 zemí po celém světě. Díky delší trvanlivosti zboží exportuje třeba do Libanonu, Mauretánie, Velké Británie, Jordánska, Thajska, Saúdské Arábie i na Kanárské ostrovy a Kubu. Hlavními odběrateli jsou zákazníci v Maďarsku, Itálii nebo na Slovensku. Hlinecké výrobky by se mohly uplatnit rovněž v Číně. Ve světě jsou oblasti, kde je málo mléka. Ideálně ho můžete vyvážet jako kondenzované nebo sušené. V Číně stojíme před podpisem smlouvy. Do konce roku jsme pro začátek domluveni na dvou milionech litrů mléka. Příští rok by to mohlo být násobně víc, řekl generální ředitel. Mlékárna Hlinsko utržila loni a předloni přibližně 2,4 miliardy korun. Loni byl záporný výsledek 27 milionů korun. Mlékárna v Hlinsku vyrábí od roku 1943, od roku 1949 byla státním podnikem. V roce 1993 firmu privatizovala společnost Mlékárna Hlinsko. V současnosti podnik zaměstnává 232 lidí a letos zpracuje 190 až 200 milionů litrů mléka. (je) Mlékárna Hlinsko Historie se píše od roku 1939, kdy firma Nestlé zahájila výstavbu mlékárny. Ta byla spuštěna 1. dubna Byla zahájena výroba sušeného mléka, mléka pro děti, sušeného podmáslí a zahuštěného mléka. Do roku 1948 ji řídila společnost Nestlé, ale v roce 1949 byla znárodněna. Až v květnu 1993 byla zakoupena společností Mlékárna Hlinsko, a. s. Sortiment byl v roce 1994 rozšířen trvanlivá mléka plněná do kartónových obalů. Jedním z hlavních dlouhodobých cílů společnosti je vysoká jakost produktů a kvalita výrobních procesů. Dlouhodobě je věnována velká pozornost kvalitě a bezpečnosti výrobků. Byla jedna z prvních, která získala certifikát jakosti ISO 9001:2000. Mlékárna je držitelem certifikátu IFS, osmi ocenění značkou Klasa a zlatých medailí v soutěži o nejlepší mlékárenský výrobek roku 2005 a Dne 5. října 2011 se stal vlastníkem mlékárny Agrofert Holding, a. s. INZERCE

20 20 Značka Klasa Novinky v dění kolem národní značky kvality Klasa Jaro odstartovalo sérii dalších marketingových akcí Klasa se i letos představí prostřednictvím tradičních roadshow Soutěžte i vy o hodnotné kuchyňské vybavení Drobnou cenu získává úplně každý! Klasa se s chutí rozjela na další akce Jídlo patří k životu to je nepopiratelný fakt. A zvláště dobré jídlo dokáže náš život udělat ještě lepším. Jak ale při dnešní bohaté nabídce v prodejnách potravin poznat, které z nich jsou opravdu dobré? Najít správnou odpověď na tuto otázku pomáhá spotřebitelům od roku 2003 národní značka kvality potravin Klasa, kterou uděluje ministr zemědělství nejkvalitnějším potravinářským a zemědělským produktům. Již několik marketingových výzkumů potvrdilo, že národní značka kvality potravin Klasa patří k nejznámějším značkám v České republice. Díky jarním akcím, které odstartovaly 13. dubna a trvaly až do 25. května, získala řada spotřebitelů i konkrétnější představu o vynikající chuti mnoha produktů, které nesou toto prestižní domácí ocenění. Jaro přišlo se soutěží Jaro jsme přivítali uspořádáním soutěže o dárkové balíčky Klasa. Soutěžilo se napříč českými médii v rozhlase a v tištěných i on-line médiích. A kdo všechno vyhrál? Odměnili jsme 150 soutěžících, kteří se s námi zapojili do soutěžení. Ke všem výhercům nyní putují balíčky s výrobky, které obdržely národní značku kvality Klasa. Mezi lahůdkami v košíku jasou například uzeniny, pochutiny, sladkosti a také prestižní české lihoviny či piva. Tradiční roadshow Klasa vyjela po Čechách, aby mohli všichni ochutnat kvalitu. V neděli 14. dubna se zastavila na Cukrářských slavnostech na zámku Kačina, v sobotu 20. dubna se projela na vinařský půlmaraton v Pardubicích a dojela do Havlíčkova Brodu, kde se ve středu 8. května konaly řemeslné trhy. Na všech akcích se prezentovali výrobci oceněných produktů Klasa a návštěvníci měli možnost vyzkoušet si spoustu zajímavých činností a ochutnat spousty dobrot. Klasa ve Vinařských Litoměřicích K ochutnání byl i jablečný mošt z družstva Bohemia Apple S Klasou až do léta Ochutnávky produktů oceněné národní značkou kvality Klasa budou probíhat až do začátku léta. Ochutnávat se začalo již 13. dubna na XI. ročníku festivalu Vinařské Litoměřice a pokračovalo se dál. Cestující dobroty se značkou Klasa se během dubna a května zastavily také v Plzni na Apetit festivalu, v Českém Krumlově na festivalu Kouzelný Krumlov, na Valtických vinných trzích, na festivalu vína VOC Znojmo a také na Cukrářské slavnosti na zámku Kačina K zakousnutí byly také tyčinky firmy Havlík Opal Chmelfestu v Žatci. Návštěvníci mohli ochutnat kvalitní produkty od českých výrobců, například různé sýry, uzeniny, koláčky, dorty, uzeniny, šunky a také skvělé a často oceňované české chleby. Kdo přišel, určitě neprohloupil. (zb) Kupujte kvalitní potraviny a vyhrajte vybavení do své kuchyně I letos se se značkou Klasa hraje o řadu zajímavých cen. Soutěž probíhá na území České republiky od 29. dubna do 9. června Pošlete soutěžní kartu s nalepenými 30 logy Klasa z výrobků oceněných touto národní značkou kvality a vyhrajte jednu z mnoha cen. Každý, kdo odešle platnou soutěžní kartu, obdrží cenu ve formě SMS s kódem na stažení originálního vyzvánění do mobilu. Pro nejrychlejších soutěžících je připraveno dřevěné kuchyňské náčiní značky Tescoma. Šestice výherců, kteří budou postupně vylosováni v jednotlivých soutěžních týdnech, získají poukaz v hodnotě 5000 Kč na nákup ve vybraném obchodním řetězci. Hlavní cenou pro pět výherců vylosovaných na konci soutěže je poukaz v hodnotě Kč na nákup kuchyňského vybavení dle vlastního výběru v prodejnách IKEA, Datart, Electro World nebo Tescoma. Čím více vyplněných karet soutěžící zašle, tím větší je šance vyhrát. Podmínky soutěže Zúčastnit se může každý, kdo pošle správně vyplněnou soutěžní kartu s 30 nalepenými logy Klasa na adresu: Soutěž Klasa P. O. box č. 35 Nákupní 389/ Praha 104 Přestože bychom rádi nabízeli herní karty na všech prodejních místech, kde je možné nakoupit produkty s označením Klasa, není to bohužel reálné. Proto nabízíme možnost stáhnout si herní kartu přímo z webových stránek Tuto kartu je navíc možné dále kopírovat. Dalšími místy pro zís kání karet jsou různé akce, jejichž průběžně doplňovaný seznam naleznete na stránkách eklasa.cz, a ve vybraných hypermarketech. Abychom vám soutěžení co nejvíce usnadnili, je možné používat i karty z loňské soutěže, ale nemůžeme bohužel akceptovat loga nalepená na obyčejném papíře. Vyhodnocení hracích karet došlých v daném týdnu proběhne vždy následující týden v pátek. V jedné obálce můžete zaslat libovolný počet herních karet. Při zaslání více karet v průběhu soutěže může jeden výherce získat více výher pro nejrychlejšího zákaz níka, více výher pro každého, více týdenních výher, avšak pouze jednu hlavní výhru celkem. Pokud by byl výherce v závěrečném slosování vylosován vícekrát, získává jen tu výhru, která připadá na první jeho vylosovanou herní kartu. Pro jednotlivé týdny neexistuje žádný limit v počtech rozeslaných kusů kuchyňského náčiní. Doporučujeme tedy nečekat s odesláním nasbíraných log. Jakmile obdržíme prvních soutěžních kuponů, znamená to, že výhry pro nejrychlejší jsou rozdány bez ohledu na to, kolikátý týden soutěže probíhá. Může se tedy stát, že některé druhy kuchyňského náčiní rozesílat nebudeme. Každý, kdo pošle platnou soutěžní kartu s nalepenými logy Klasa, obdrží na svůj mobilní telefon SMS s kódem, který soutěžícího opravňuje ke stažení jednoho unikátního vyzvánění ve formátu mp3. Tato SMS je také potvrzením, že jsme herní kartu obdrželi a byla zařazena do databáze výherců. Výhercům pak přijde SMS, která bude obsahovat zároveň i informaci, že získává výhru pro nejrychlejší. Tato SMS je také potvrzením, že jsme herní kartu obdrželi a byla zařazena do databáze výherců. (zb) Více na