- ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce

Transkript

1 Otázka: Ústava a konstitucionalismus Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): barbora4.a - ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce - typy: tradovaná = ústní, není kodifikovaná (UK) x kodifikovaná flexibilní (jde lehce změnit) x rigidní = neměnná (Nizozemsko) původní x přenesená (Německá demokratická republika -> Německo) dohodnutá (kompromis) x revoluční (Prozatímní ústava) x oktrojovaná (vydá panovník bez souhlasu) - historický pojem, od 18. Stol - nejstarší moderní ústavy - USA, FR, POL důraz na občanství, svobodu, lidská práva Ústavní vývoj v ČR První ústava za Rakouska 1848 Pillersdorfova/Dubnová ústava = první ústava v moderním smyslu, která byla přijata na území rakouské monarchie, vyhlášena císařem Ferdinandem I., oktrojovaná = státem vnucená 1860 Příslib nové ústavy = Říjnový diplom, vydán císařem Františkem Josefem I., = prohlášení, ve kterém se císař provždy zříkal absolutismu a kterým zřídil Říšskou radu 1861 Únorová/Schmerlingova ústava Rakouského císařství, vyhlásil státní ministr Anton von 1 / 5

2 Schmerling pro celé její území; potvrzuje některá občanská práva (zákaz cenzury, svoboda vyznání, povolení spolků), nehlasovalo se demokraticky volit směli jen ti, kteří dostali volební cenzus = povolení k volbám, dostal ho ten, kdo má majetek; dle majetku v kuriích ( =volební skupiny) = nerovnost hlasů Prosincová ústava, reakce na rakousko-uherské vyrovnání (=Rakouské císařství se přeměnilo v R-U), platná do zániku Rakousko-uherské monarchie; císař byl nejvyšší státní orgán, společné vojsko, hlava státu, měna vznik Československa, 1918 Prozatimní ústava vymezovala funkce vlády, prezidenta, revolučního národního shromáždění 1920 Ústavní listina řádná ústava ČSR, moderní na svou dobu ženy volební právo, právo na práci, vzory: FR,USA téma lidská práva + svoboda, Švýcarsko národní menšiny, NJ obchodní právo, funkce prezidenta (může být volen od 35 let, období 7 let, jmenuje universitní prezidenty, soudce, je vrchní velitel ozbrojených sil, má právo suspensivního veta, právo rozpustit parlament, udělovat milosti), ustanovena Poslanecká sněmovna (Parlament a Senát), jazyková komunikace s úřady v češtině, do roku Mnichovská dohoda dohodnutí, že Československo musí odevzdat pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu; 1938 vyhlášena autonomie Slovenska; 1939 vznik Slovenského státu; 1939 okupace Čech a Moravy; 1939 protektorát Čechy a Morava; 1944 Londýnská exilová vláda (Edvard Beneš) - zákony vydané v této době nejsou platné; 1948 nastolení komunistické vlády 1948 Ústava 9. Května komunistická, znárodňování, centrálně plánovaný systém, zahrnuje i některá občanská práva (která však dodržována nejsou) 1960 Socialistická ústava - změnila název státu na Československá socialistická republika, prezident Antonín Novotný chtěl udělat z ČSSR sovětskou republiku, článek č. 4 potvrzoval vůdčí postavení komunistické strany 1968 Rusové obsadili ČSSR, Ústavní zákon o československé federaci - * českého Parlamentu, českých orgánů, * česká a slovenská národní rada = federální parlamentní vláda, 1969 vznikly Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika, které byly součástí federace; zrušeno pro Českou republiku Ústavou ČR 1. ledna Slovenská národní rada přijala Slovenskou ústavu, přijata Ústava ČR ve federálním shromáždění, obě ústavy vstoupily v platnost Ústava ČR - vykládá ji Ústavní soud, přijata českou národní radou (ČNR již neexistuje, zanikla se zánikem federace), v platnost vstoupila , podepsali ji: Václav Klaus (premiér) a Milan Uhde 2 / 5

3 (předseda ČNR) - 2 těla = 1. Usnesení předsednictva ČNR + vyhlášení listiny základních práv a svobod; 2. Ústava ČR - složení: 8 hlav a preambule (slavnostní úvod) + Listina základních lidských práv a svobod - spisovný, srozumitelný, odborný a stručný jazyk - autor: Vojtěch Cepl + Petr Pithart, Zdeněk Jičínský - kodifikovaná, relativně flexibilní změna: 2. Hlava, článek 39 třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů - ústavní zákon je právní předpis nejvyšší právní síly, který mění nebo doplňuje ústavu; ústavní zákony v ČR přijímá Parlament České republiky, a to třemi pětinami hlasů všech poslanců a zároveň třemi pětinami hlasů přítomných senátorů. Prezident je nemůže vetovat. Části Ústavy ČR Preambule slavnostní úvod, předmluva = komu ústava slouží a na co Hlava I. Hlava II. - základní ustanovení = hranice, hlavní město, symboly, politický systém, lidská práva - moc zákonodárná, týká se schvalování zákonů = legislativy -> poslanecká sněmovna 200 poslanců, voleni na 4 roky, od 21 let může být rozpuštěna prezidentem republiky vyslovuje důvěru, nedůvěru vládě, přijímá zákony -> senát - většinový dvoukolový volební systém senátoři voleni na 6 let (každé 2 roky se změní třetina senátu), 81 senátorů každý z 1 volebního obvodu, od 40 let, nemůže být rozpuštěn Hlava III. - moc výkonná (prezident, vláda) -> vláda se dělí na ministry bez resortu a s resortem, na předsedu = premiéra, na místopředsedy -> prezident volen na 5 let -> max. 2 volební období (má imunitu x neplatí při velezradě) -> státní zástupci zastupují stát 3 / 5

4 Hlava IV. - moc soudní (soudy + Ústavní soud), vykládá zákony -> soustava soudů Nejvyšší soud Brno Nejvyšší správní soud Brno Vrchní soudy Praha, Olomouc Krajské soudy např. Hradec Králové Okresní soudy Semily, Liberec + Ústavní soud - dbá na ochranu ústavnosti, soudci jmenováni na 10 let, je jich 15, nyní předseda Pavel Rychetský Hlava V. - nejvyšší kontrolní úřad, nezávislý orgán = INSTITUCE V ÚSTAVĚ kontrola hospodaření se státním majetkem, v čele prezident (na 9 let) Hlava VI. - ČNB - ústřední banka státu = INSTITUCE V ÚSTAVĚ -> rady banky jmenuje prezident, v čele guvernér emisní právo tisk a oběh peněz, udržuje inflaci = stabilitu měny Hlava VII. - územní samospráva 13+1 krajů, republiku dělí na kraje, okresy, obce a vojenské újezdy Hlava VIII. - přechodná a závěrečná ustanovení Konstitucionalismus (ústavnost) = vláda lidu prostřednictvím ústavy V rámci konstitucionalismu není možné, aby státní moc byla soustředěna v rukách jediného člověka, a je dbáno i na prospěch menšin, opozice a subjektivních lidských práv všech členů společnosti. Je založen na principu rovnosti občanů. - V původním historickém smyslu konstitucionalismus označoval snahy o prosazení psané ústavy, jako aktu s nejvyšší právní silou, kterou by byli všichni vázáni, včetně absolutistického panovníka. Rozvíjel se postupně, zejména když v 19. století začaly vznikat konstituční monarchie. V českých zemích se požadavky na zavedení ústavnosti objevily poprvé v revolučním roce v ČR je orgánem ochrany ústavnosti Ústavní soud 4 / 5

5 Powered by TCPDF ( Ústava a konstitucionalismus - maturitní otázka ZSV Legislativní proces = schvalování zákonů - navrhují je: vláda, poslanec PS/skupina poslanců, Krajské zastupitelstvo jako celek, senát NE skupina občanů!! - projednávají: moc zákonodárná senát, PS, moc výkonná vláda, prezident - návrh: předkládá se předsedovi Poslanecké sněmovny, který jej odevzdá organizačnímu výboru, následuje 1. Čtení projednávají specialisti na danou problematiku, 2. Čtení kontrola, 3. Čtení finální návrh - prezidentské odmítnutí návrhu zákona = suspenzívní právo veta - ke státnímu rozpočtu se nevyjadřuje senát, kdyby nebyl v lednu nového roku dle loňského = provizorní rozpočet Více materiálů na Studijni-svet.cz 5 / 5