Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript

1 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9. ročník základní Dějepis Norimberské zákony Datum zpracování Tým tematických 3 - Dějepis

2 Obsah: 1 NORIMBERSKÉ ZÁKONY ZÁKON O ŘÍŠSKÉM OBČANSTVÍ ZÁKON NA OCHRANU NĚMECKÉ KRVE A NĚMECKÉ CTI NAŘÍZENÍ K ZÁKONU O ŘÍŠSKÉM OBČANSTVÍ

3 1 Norimberské zákony V této kapitole se dozvíte: Co jsou Norimberské zákony Co se jimi stanovovalo Budete schopni: Určit, jaká omezení přinesly Norimberské zákony Ţidům Která občanská práva jim byla odepřena Klíčová slova této kapitoly: Zákon, občanství, Ţidé, diskriminace Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina 3

4 Násilí proti Ţidům ţijícím v Německu jako jeho občané započalo brzy po Hitlerově nástupu k moci. První veřejnou akcí byl bojkot z 1. dubna 1933 namířený proti ţidovským obchodům, bankám, lékařům a advokátům. Zákonem na obnovení úřednictva z povolání jako stavu ze 7. dubna 1933 byla provedena rasová očista státního aparátu. Současně začala být připravována zákonná úprava této problematiky tou se staly tzv. Norimberské zákony. Rozumí se jimi především dva ústavní zákony německého říšského sněmu přijaté 15. září 1935 v Norimberku: Zákon o říšském občanství Zákon na ochranu německé krve a německé cti Lze k nim ovšem obsahově přiřadit i jiné zákonné úpravy obsahující nástroje k persekuci tzv. rasově méněcenného obyvatelstva, např. Zákon o vlajce a státním znaku a později vydaný Zákon o zdravém manželství. Prostřednictvím Norimberských zákonů byla prováděna nacistická rasová diskriminace. K realizaci ustanovení zákonů byla postupně vydávána prováděcí nařízení, první z nich 14. listopadu 1935, které stanovovalo, kdo má být pro potřebu daných zákonů povaţován za Ţida nebo ţidovského míšence. Norimberské zákony byly rozšířeny také do zemí Německem okupovaných, v Protektorátu Čechy a Morava byly principy zakotvené v těchto zákonech poprvé pouţity v Nařízení Říšského protektora v Čechách a na Moravě o ţidovském majetku ze dne 21. června Zákon o říšském občanství 1 (1) Státním příslušníkem je ten, kdo náleţí do ochranného svazku Německé říše a je jí za to zvláště zavázán. (2) Státní příslušnost se získá podle ustanovení zákona o říšské a státní příslušnosti. 2 (1) Říšským občanem jest pouze státní příslušník německé nebo příbuzné krve, který dokazuje svým chováním, ţe je ochoten a schopen věrně slouţit německému národu a říši. (2) Říšského občanství se nabývá propůjčením listiny o říšském občanství. (3) Říšský občan je jediným nositelem v zákonech stanovených plných politických práv. 4

5 1.2 Zákon na ochranu německé krve a německé cti 1 (1) Sňatky mezi Ţidy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve jsou zakázány. Manţelství uzavřená proti tomuto zákonu jsou neplatná, i kdyţ byla k obcházení zákona uzavřena v cizině. (2) Ţalobu na prohlášení manţelství za neplatné můţe podat pouze státní návladní. 2 Mimomanţelský styk mezi Ţidy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve je zakázán. 3 Ţidé nesmějí ve své domácnosti zaměstnávat státní příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve mladší 45 let. 4 (1) Ţidům se zakazuje vztyčovat říšské a národní vlajky a uţívání říšských barev. (2) Uţívat ţidovských barev je jim naproti tomu dovoleno. Výkon těchto oprávnění je pod státní ochranou. 5 (1) Kdo jedná proti zákazu 1, bude potrestán káznicí. (2) Muţ, který jedná proti zákazu 2, bude potrestán vězením nebo káznicí. (3) Kdo jedná proti ustanovení 3 nebo 4, bude potrestán vězením aţ do jednoho roku a peněţitou pokutou, nebo jedním z těchto trestů. 1.3 Nařízení k zákonu o říšském občanství 2 (2) Ţidovským míšencem je ten, kdo pochází od jednoho nebo dvou prarodičů, podle rasy plně ţidovských, není-li podle 5, odst. 2, Ţidem. Za plně ţidovského se bez dalšího pokládá prarodič, kdyţ příslušel k ţidovskému náboţenskému společenství. 5 (1) Ţidem je ten, kdo pochází při nejmenším od tří prarodičů, podle rasy plně ţidovských. Platí (tu) 2, odst. 2, věta 2. (2) Za Ţida se také pokládá státní příslušník, je-li ţidovským míšencem, pocházejícím od 5

6 dvou plně ţidovských prarodičů, a) kdyţ v době vydání zákona příslušel k ţidovskému náboţenskému společenství nebo potom do něho byl přijat, b) kdyţ v době vydání zákona byl v manţelství se Ţidem nebo potom do něho vstoupil, c) kdyţ pochází z manţelství se Ţidem ve smyslu odstavce 1, jestliţe bylo toto manţelství uzavřeno za účinnosti zákona o ochraně německé krve a německé cti ze dne 15. září 1935, d) kdyţ pochází z mimomanţelského styku se Ţidem ve smyslu odstavce 1 a narodil se nemanţelsky po dni 31. července Zákon o říšském občanství především odlišil státní příslušnost a říšské občanství. Přitom politická a jiná práva se výslovně spojovala pouze s říšským občanstvím. Říšskými občany se měli stát pouze občané německé krve, kteří o to poţádají a kteří prokáţou ochotu a způsobilost slouţit Říši. Jen jim příslušela plná občanská práva. Toto ustanovení nebylo ve skutečnosti nikdy naplněno, protoţe s výjimkou Ţidů byli aţ do konce 2. světové války povaţováni za říšské občany všichni Němci. Ţidé tak přestali být německými občany. Zákon o říšském občanství byl do roku 1943 postupně doplněn o celkem třináct prováděcích nařízení systematicky zbavujících Ţidy veškerých občanských práv. Zákon o ochraně německé cti a německé krve především zakázal uzavírání manţelství i mimomanţelské vztahy mezi Ţidy a ne-ţidy, neuznával jejich uzavření v cizině. Zapovídal také Ţidům ne-ţidy zaměstnávat. Zákon o ochraně německé krve a německé cti zakázal sňatky Ţidů s osobami německé nebo smíšené krve. Tyto sňatky byly prohlášeny za neplatné, a to i v případě, ţe by byly uzavřeny v zahraničí. Zakázán byl i pohlavní styk mezi takovými osobami. Ţidé byli zbaveni německého občanství a prováděcím předpisem jim bylo rovněţ zakázáno zastávat veřejné úřady. Dále se Ţidům zakazovalo vyvěšovat německou vlajku a pouţívat národní barvy; místo nich směli pouţívat ţidovské barvy, tj. modrou a bílou. 1. Ve kterém roce a kterým dokumentem byla protiţidovská opatření uzákoněna? 2. Komu mohlo být ponecháno německé občanství? 3. Jaká omezení přinesly zákony ţidovskému obyvatelstvu? 4. Jaké hrozily tresty za porušení těchto zákonů? Pouţité zdroje: Norimbersk%C3%A9_z%C3%A1kony clanek-norimberske-zakony-z-roku / Mandelová, H. a kol. : Dějiny 20. století, Dialog, Liberec