Cestovní ruch jako významná složka kubánské ekonomiky

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Cestovní ruch jako významná složka kubánské ekonomiky Bakalářská práce Autor: Markéta Matoušková Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Jihlava 2011

2 Copyright 2011 Markéta Matoušková

3 Abstrakt MATOUŠKOVÁ, Markéta: Cestovní ruch jako významná složka kubánské ekonomiky. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava Počet stran: 106 Tato bakalářská práce má za úkol zmapovat atraktivity cestovního ruchu na Kubě a má podat přehled o cestovním ruchu v této destinaci. Cílem mé práce je charakteristika Kuby jako významné turistické destinace se zaměřením na analýzu předpokladů a služeb cestovního ruchu. V této práci jsem se zaměřila i na propagaci a nabídku pobytů pro zahraniční návštěvníky. Ve své práci jsem vycházela především z cestovatelských zkušeností po Kubě na přelomu listopadu a prosince Čerpala jsem zejména z cizojazyčných zdrojů. Velkou pomocí pro mě byly i informace, které mi poskytl profesor Pascual Correa Alvaréz a profesor Fernando Rodriguéz Molina. Klíčová slova Kuba, cestovní ruch, historie, předpoklady cestovního ruchu, propagace destinace, propagační kampaň, nabídka zájezdů

4 Abstract MATOUŠKOVÁ, Markéta: Tourism as a significant component of the Cuban economy. College of Polytechnic Jihlava. Department of tourism. The work supervisor: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Degrese of professional qualification: bachelor. Jihlava pages This bachelor thesis is aimed at mapping attractivities of tourism in Cuba and giving a view of tourism in the destination. The aim of my thesis is characteristic of Cuba as a major tourist destination with a focus on the analysis of assumptions and tourism services. In this work, I focused on the promotion and offer trips for foreign visitors. In this thesis I resulted from all above travelling experience in Cuba in late November and December I drew from foreign sources. A great help for me were informations that I gave Professor Pascual Correa Alvarez and Professor Fernando Molina Rodriguez. Key words Cuba, tourism, history, assumptions tourism, destination promotion, promotional campaign, offering tours

5 Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové Ph.D. za podnětné připomínky a odborné vedení práce. Dále bych chtěla poděkovat prof. PhDr. Petrovi Chalupovi, CSc. za informace, které mi předal na Kubě, a za jeho cenné rady a připomínky, kterými přispěl ke konečné podobě práce. Poděkování patří i Pascualovi Correa Alvarézovi a Fernandovi Rodriguéz Molinovi, kteří mi poskytli informace a materiály, bez nichž by tato práce nemohla vůbec vzniknout. Velký dík patří také kubánskému velvyslanectví v Praze.

6 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

7 OBSAH 1 ÚVOD PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Poloha a rozloha Přírodní předpoklady Horizontální členitost pevniny Reliéf Klima Hydrosféra Biosféra Kulturně správní předpoklady Historie Původní obyvatelé První Evropané na ostrově Kolonizace Kuby Boje za nezávislost Plattův dodatek Nástup diktatury Hnutí 26. července Castrova Kuba Kuba a SSSR Války mimo ostrov Kuba po pádu železné opony Kuba po roce Selektivní předpoklady Politické předpoklady Politická situace na Kubě Politický systém Ministerstvo cestovního ruchu Ekonomické předpoklady

8 Zemědělství a rybolov Průmysl Služby Školství Zdravotnictví Demografické předpoklady Demografický vývoj Současný stav demografie Sociologické předpoklady Náboženství Realizační předpoklady cestovního ruchu Dopravní předpoklady Silniční doprava Automobily Autobusy Taxíky Cocotaxi a bicitaxi Železniční doprava Letecká doprava Kubánská letecká společnost Cubana Letecké společnosti létající na Kubu/ z Kuby Z ČR letecky na Kubu Lodní doprava Materiálně technické předpoklady Ubytovací zařízení Hotely Casas particulares Kempy Stravovací zařízení Státní restaurace Paladares CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU NA KUBĚ Vývoj cestovního ruchu na Kubě Současný stav cestovního ruchu

9 3.2.1 Incomingový cestovní ruch Incomingový cestovní ruch na Kubě za rok Incimongový cestovní ruch na Kubě počátkem roku Outgoingový cestovní ruch Domácí cestovní ruch Kubánské organizace činné v cestovním ruchu Turistické informační kanceláře Cubanacan Gaviota Islazul MARKETINGOVÁ PROPAGACE KUBY Propagační kampaň Auténtica Cuba Propagační tiskoviny Webová prezentace Propagační video Televizní spot Zhodnocení kampaně Auténtica Cuba NABÍDKA POBYTŮ PRO ZAHRANIČNÍ NÁVŠTĚVNÍKY Nabídka pobytů na kanadském trhu Cestovní kancelář Hola sun Nabídka pobytů na německém trhu Cestovní kancelář Neckermann Reisen Nabídka pobytů na českém trhu Cestovní kancelář Čedok Cestovní kancelář ESO travel Zhodnocení nabídky pobytů pro zahraniční návštěvníky SHRNUTÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Bibliografie Elektronické zdroje Další zdroje Zdroje obrázků v textu Zdroje tabulek v textu

10 9 SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

11 1 ÚVOD Moře u pobřeží je všude hluboké a čisté. Ústí řeky široké dvanáct stahů, což je dostatečná šíře pro veplutí při protivném větru. Kolem řeky je všude plno nádherných květů a plodů, každý po své způsobu. Je zde také veliká hojnost palem, ale jiných než u nás. Je to nejkrásnější ostrov, jaký kdy lidské oko uzřelo Zápis Kryštofa Kolumba v lodním deníku Kuba je malý kousek ráje v Karibském moři, který svou krásou, přírodou a historií láká návštěvníky z celého světa. Tento exotický ostrov zlákal i mě, a tak jsem se na přelomu listopadu a prosince loňského roku účastnila školní expedice s názvem Kuba Díky této expedici jsem procestovala ostrov od západu až na východ. Měla jsem možnost poznat celou zemi a její obyvatele, kteří jsou velmi přátelští. Na cestě po Kubě jsem byla doslova okouzlena krásami ostrova a to nejen přírodou, národními parky, krásnými plážemi s čistým mořem, ale i historickými městy, zajímavými muzei a také památkami zapsanými na seznam světového dědictví UNESCO. Kuba je právem nazývána perlou Karibiku. Je charakterická mohutnými palmami, rozlehlými plantážemi s cukrovou třtinou, tabákem či kávou, starými americkými auty, rytmickou hudbou, kubánským rumem a doutníky. V roce 2010 navštívilo a obdivovalo Kubu kolem 2,5 milionu zahraničních turistů a jejich počet každým rokem stoupá. Cestovní ruch na Kubě se tak stává stále významnější složkou kubánské ekonomiky, neboť na ostrov přináší velké množství deviz. Ve své práci se proto budu zabývat charakteristikou Kuby jako významné turistické destinace a zaměřím se na analýzu předpokladů a služeb cestovního ruchu na ostrově. Dále se podívám na způsoby propagace Kuby jako významné turistické destinace a také na nabídku pobytů pro zahraniční návštěvníky. 12

12 2 PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU 2.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Poloha a rozloha Kuba se nachází na severní a západní polokouli naší planety. Její přesná poloha je západní délky a severní šířky. Kuba je součástí kontinentu Amerika a patří do Střední Ameriky. Má rozlohu 110,860 km², což jí řadí na 105. místo ve světové žebříčku. Můžete jí rozlohou přirovnat k Bulharsku, Libérii či Guatemale. Kuba je nejzápadnějším ostrovem souostroví Velkých Antil a zároveň i největším ostrovem Karibského moře. Obrázek č. 1: Lokalizace Kuby v rámci Střední Ameriky a světa Převzato z: cs.wikipedia.org Kubánská republika je ostrovní stát, který leží v ústí Mexického zálivu. Ze severu je ostrov obklopen Atlantským oceánem, z jihu Karibským mořem. Je to poměrně úzký a dlouhý ostrov. Od nejzápadnějšího mysu San Antonio do nejvýchodnějšího místa Punta de Misí měří km. Minimální šířka kubánského ostrova je 32 km a maximální až 210 km. Celková délka kubánského pobřeží je km, přičemž severní pobřeží je dlouhé km a jižní km. Kubánské souostroví se skládá z cca ostrovů a ostrůvků. Největší ostrov se nazývá Isla de la Juventud. Tento ostrov leží asi 100 km jižně od provincií Pinar del Río a Artemisa. Dalšími ostrovy jsou například Cayo Coco, Cayo Romano, Cayo Largo, Cayo de Buenavista, Cayo Santa Maria a mnohé další. 13

13 Kuba sousedí s několika státy. Nejblíže leží Bahamy, které jsou od ostrova vzdáleny 21 km. 77 km východně od Kuby je Haity, 140 km jižně Jamajka, 150 km severně Florida (USA) a 210 km západně leží Mexiko. [1], [2], [3], [4] Obrázek č. 2: Fyzická mapa Kuby Převzato z: embassyworld.com Polohu považuji za velmi důležitý předpoklad pro cestovní ruch. Kuba má na západní polokouli velmi strategickou polohu. Díky tomu přijíždí na ostrov ve velkém počtu návštěvníci z amerického kontinentu. Kubu navštěvují zejména turisté z Kanady a v posledních letech vzrostl počet návštěvníků i z Latinské Ameriky. Poměrně blízko od Kuby se nacházejí Spojené státy. Američané mají ale turistické cesty na ostrov zakázány. Nevýhodu v tomto mají Evropané, kteří musejí překonat Atlantický oceán. Od polohy se odvíjí také čas, který musí strávit turisté na cestě. Kanaďané a obyvatelé z Venezuely, Kolumbie, Ekvádoru, Brazílie, Bolívie či Mexika mají v tomto výhodu, neboť to nemají tak daleko. Naopak Evropané musí počítat, že cesta na Kubu bude trvat kolem 11 hodin. Kromě toho si po příletu na Kubu musí posunout hodinky o 6 hodin zpět. Mým názorem je, že rozloha destinace není až tak důležitá. Někdy můžete na malém kousku země najít mnohem více atraktivit cestovního ruchu, než na velké ploše. Destinace Kuba nabízí bohatý a různorodý výběr atraktivit cestovního ruchu. Atraktivity jsou na Kubě rozděleny podle jednotlivých regionů. Zatímco severní a jižní pobřeží je vyhledávané pro své krásné pláže, v centrální části turisté vyhledávají horské scenérie, národní parky či kulturní bohatství země. 14

14 2.1.2 Přírodní předpoklady Horizontální členitost pevniny Kubánské pobřeží s malými ostrůvky a korálovými útesy je celkem členité a vytváří velké množství zátok, zálivů a nádherných pláží. Na Kubě najdete dva typy pobřeží klifové pobřeží a plážové pobřeží. Pro cestovní ruch je samozřejmě důležitější plážové pobřeží. Návštěvníky kubánského souostroví láká více jak 300 krásně čistých přírodních pláží, které se táhnou po pobřeží Karibského moře či Atlantického oceánu. Nejznámější kubánská pláž se rozkládá kolem poloostrova Hicacos, který se nachází na severním pobřeží Kuby. Tato pláž je součástí největšího rekreačního střediska na Kubě Varadera. Další nádherné pláže jsem viděla na ostrově Cayo Coco, na ostrově Cayo Jutías nebo jižně od Trinidadu na Playa Ancón. [5] Obrázek č. 3: Pláž na ostrově Cayo Jutías Zdroj: archiv autorky Nejčastějším důvodem příjezdu zahraničních turistů na ostrov jsou průzračná moře s proslulými kubánskými plážemi. V blízkosti krásných pláží byly pro turisty postaveny hotelové komplexy různých kategorií a tříd. Tato ubytovací zařízení nabízejí turistům široké spektrum služeb. Kromě rekreačního střediska Varadera jsou velmi oblíbenými destinacemi ostrovy a ostrůvky při kubánském pobřeží. Mezi ně patří Cayo Guillermo, Cayo Coco, Cayo Santa Maria, Cayo Lucia či Cayo Largo. Tyto destinace disponují výbornou infrastrukturou. 15

15 Reliéf Povrch kubánského ostrova tvoří převážně nížinné roviny, které jsou zejména v centrální části ostrova. Roviny tvoří 75% zemského povrchu na Kubě. Nížiny jsou tvořené převážně jurským křídovým vápencem. Na některých místech vystupují na povrch staré podložní diority, diabasy a serpentiny. (Chalupa, 2002, str. 76) Rovina přechází směrem na východ a na západ v pahorkatinu až ve vrchovinu. Na Kubě se nacházejí tři horské systémy Sierra de Guaniguanico na západě, Grupo Guamuaya ve střední části a Sierra Maestra na východě (viz obrázek). Obrázek č. 4: Horské systémy na Kubě Převzato z: hicuba.com Nejvyšším pohořím Kuby je Sierra Maestra, které se nachází na jihovýchodě ostrova. Toto pohoří je tvořeno několika rovnoběžnými horskými hřebeny. Nejblíže k moři je to Cordillera del Sur, kde se nachází nejvyšší hora kubánského ostrova Pico Turquino. Tato hora dosahuje výšky m.n.m a má tři vrcholy Pico Cuba, Pico Suecia a nejvyšší vrchol Pico Real. Na východě od Sierra Maestra se rozkládá nižší pohoří Seirra del Cristal a v centrální části ostrova se zvedá pohoří Sierra Escambray. Na západě ostrova vystupují pohoří Sierra del Rosario a Sierra Guaniguanico s typickými vápencovými útvary tzv. mogoty. Mogoty jsou vápencová skaliska vysoká asi 300 metrů. Jejich stěny vystupují příkře z roviny a vrcholy jsou téměř rovné. Vznikly silnou krasovou erozí v souvislých vápencových vrstvách, kdy tekoucí voda a vzdušná vlhkost působily odplavení měkčích částí, takže zde zůstaly jen nejtvrdší vápence. (Opatrný, 2002, str. 98) [čerpáno z: Chalupa, 2002, str , Opatrný, 2002, str ], [6] 16

16 Obrázek č. 5: Mogoty v údolí Valle Viňales Zdroj: archiv autorky Tyto útvary jsou pokryty jen slabou vrstvou půdy, a přesto na nich roste bujná vegetace. Mogoty se nacházejí zejména v části pohoří Sierra de los Organos a nejznámější jsou k vidění v údolí Valle Viňales. Dle mého názoru je i povrch důležitým předpokladem cestovního ruchu. Horské systémy jsou na Kubě velmi strategicky rozděleny. Pohoří mohou turisté navštívit v jakékoliv části ostrova. K vidění je tam nádherná příroda, národní parky nebo různé rozhledny. Ty vám umožní výhled na krajinu kolem. I v horách byly postaveny hotely. Tyto hotely slouží k zotavování pacientů, kteří přijedou na Kubu za zdravotním cestovním ruchem. Jsou zde obklopeni nádhernou přírodu, dýchají čistý a čerstvý vzduch. Nížiny disponují velkým množstvím atraktivit cestovního ruchu. I v nich najdete krásnou přírodu s mnoha národními parky a biosférickými rezervacemi. V těchto chráněných oblastech se provozuje především ekoturistika. Je zde většina provinčních hlavních měst. V těchto městech si turisté mohou užít kultury v podobě návštěvy muzeí, galerií či divadla. Návštěvníci zde mohou také shlédnout některé z baseballových utkání. I my jsme se šli podívat na baseball v Santiagu de Cuba. Pro mě vcelku nudný sport doplňovala skvělá atmosféra kubánského publika. Dalším významným sportem pro návštěvníky je golf. Na Kubě se však nacházejí jen dvě golfové hřiště a to na Varaderu a v Havaně. 17

17 Klima Kuba má subtropické střídavě vlhké klima, které zmírňuje celoroční vliv pasátů a také vliv moře. Tyto větry vanou východním či severovýchodním směrem a v průběhu léta se otáčejí více k jihu. Vlhké pasátové větry přinášejí na návětrné straně ostrova dostatek srážek. Závětrné strany jsou srážkově chudší. (Chalupa, 2002, s. 77) Na Kubě se střídají dvě období. Prvním obdobím je období sucha (od listopadu do dubna) a druhým období dešťů (od května do října). Nejdeštivějším měsícem na Kubě je červenec, kdy spadne až mm srážek. Naopak nejméně srážek je v únoru 80 mm. Roční průměrné srážky se pohybují okolo 1 375mm a jejich množství závisí i na tom, kolik cyklonů ostrov zasáhne. Golfský proud působí jak na teplotu, tak na vlhkost vzduchu na ostrově, přičemž mezi jednotlivými oblastmi a obdobími jsou poměrně velké rozdíly. (Opatrný, 2002, str. 99) Průměrná roční teplota je na Kubě 25 C, přičemž průměrné minimální teploty se pohybují okolo 18 C a průměrné maximální teploty okolo 32 C. Během zimní sezóny přicházejí ze severu studené fronty tzv. frente frío, které způsobují na pár dní ochlazení. Vlhkost vzduchu je 81 % v létě a 79 % zimě. Pro kubánský ostrov jsou velkým problém cyklony a tropické bouře, které postihují karibskou oblast asi desetkrát do roka. Zpravidla se vyskytují na sklonku léta (červenec srpen) a na podzim (říjen listopad). Největší frekvence hurikánů je v měsíci říjnu. Tropické cyklony vznikají na dvou místech. Jedním z míst jejich vzniku je západní část karibského prostoru a dále vznikají severně od rovníku na vyhřáté hladině Atlantiku někdy až u afrických břehů. Nad oceánskou hladinou, s teplotou kolem 27 C, se vytváří hluboká tlaková níže. V ní dochází ke stáčení vzdušných proudů ve směru proti pohybu hodinových ručiček. Oko cyklonu, nacházející se v centru vzdušného víru, se vyznačuje malou nebo žádnou oblačností a slabým vzdušným prouděním. Mívá většinou v průměru 15 až 50 km. I když ve středu cyklonu je klid, na okrajích rotující vzduchové hmoty často dosahují ničivé rychlosti přes 200km/hod. (Opatrný, 1983, str. 52) Cyklony sebou přinášejí velmi silný vítr, déšť a rozbouřené moře s vysokými vlnami. Velice často mají v postižených regionech katastrofální dopady. Nejvíce bývá zasažena západní část ostrova především provincie Pinar del Río a Havana. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 77, Opatrný, 1983, str.52, Opatrný, 2002, str. 99, Sucha, 2009, str.9], [7], [8], [9] 18

18 Klima patří také mezi důležité předpoklady pro cestovní ruch. Od něho se odvíjí návštěvnost v dané destinaci. Čím více slunečních dní má daná destinace, tím více turistů přitáhne. Kuba má vlhké subtropické klima. To znamená, že je charakterizováno horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Díky slunnému podnebí a vysoké teplotě moře, přijíždí na ostrov hodně turistů. Nejvíce jich cestuje na kubánské souostroví v rozmezí listopadu a dubna, tedy v tzv. suchém období. V tomto období je v Kanadě a Evropě zima. Proto se sem mnoho Kanaďanů a Evropanů vydává za slunečným počasím. Negativní dopad na cestovní ruch zde mají cyklony. Právě v období, kdy postihují ostrov, jezdí na Kubu nejméně turistů. Toto období není pro návštěvníky na ostrově vhodné Hydrosféra Severní pobřeží Kuby omývá Atlantický oceán a jižní pobřeží Karibské moře. Jejich teplotu určují proudy v Mexickém zálivu. Karibské moře patří k nejteplejším mořím na světě. Stálé pasátové větry mezi 10 až 20 s.z.š. přivádějí od východu průlivy Malých Antil po celý rok poměrně teplou vodu z Atlantického oceánu a přeplňují tak Karibské moře. Průlivem mezi ostrovem Kubou a poloostrovem Yucatánem protékají vody do Mexického zálivu, kam navíc ústí největší severoamerická řeka Mississippi. Přebytek teplé vody uniká Floridským průlivem a směřuje dále na severovýchod k Evropě. (Chalupa, 2002, str. 77) Povrchová teplota vody je v letním období kolem 30 C a v zimním asi o 3 C nižší. Díky tvaru ostrova jsou kubánské řeky poměrně krátké. Množství vody v řekách je závislé na ročních obdobích a úhrnu srážek. Výjimkou jsou řeky Mayabeque a San Agustín, které mají dostatek vody po celý rok, neboť pramení v podzemních vodních rezervoárech. Nejdelší kubánskou řekou je Cauto, která je dlouhá 370 km. Největší řeka ostrova, Toa, se nachází na východě. Tyto řeky jsou však v porovnání například s řekami v Severní a Jižní Americe jen potoky. Na Kubě nejsou velká jezera. Spíše se na ostrově uměle budují různé nádrže na vodu, které slouží k zavlažování. Najdete tam také dostatek minerálních vod. K nejznámějším minerálním pramenům na ostrově patří San Diego de los Baňos, San Miguel de los Baňos a San Vincente v Sierra de los Organos. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str , Opatrný, 2002, str. 99] 19

19 Dle mého názoru je hydrosféra velmi důležitým předpokladem pro cestovní ruch na ostrově. Díky krásně čisté a teplé vodě Karibského moře či Atlantického oceánu je mezi turisty oblíbené potápění a šnorchlování. Vzhledem k tomu, že je teplota vody vysoká, daří se zde korálům. Ty při pobřeží vytvářejí krásné korálové útesy a ostrůvky, které jsou pro turisty obrovským lákadlem. Při potápění mohou spatřit korálové útvary, různé druhy ryb, korýšů, mořské želvy, rejnoky či korály. Kromě potápění si turisté mohou užít plavbu na jachtě, katamaránu, člunu či výletní lodi. V hlavních turistických střediscích na souostroví si návštěvníci mohou vyzkoušet různé vodní atrakce a adrenalinové sporty. Mezi návštěvníky je oblíbené také rybaření. Kubánské řeky nejsou v rámci cestovního ruchu moc využívané. Jak jsme si mohli na vlastní kůži vyzkoušet, voda v nich je studenější než v moři. Na Kubě nemají vybavení určené ke sjíždění řek. V rámci cestovního ruchu se používají jen menší loďky, které vás po řece přepraví z jednoho břehu na druhý (viz obrázek). Obrázek č. 6: Loďka určená pro přepravu turistů Zdroj: archiv autorky Díky přírodním minerálním pramenům, které mají léčivé vlastnosti, se na ostrově nacházejí i lázně. Mezi nejznámější kubánské lázeňské město patří San Diego de los Baňos, které leží v provincii Pinar del Río. Lázně napomáhají k uvolnění, osvěžení či revitalizaci. V lázních se mohou zotavovat kromě Kubánců i turisté, kteří přijeli na Kubu a zdravotním cestovním ruchem. [10] 20

20 Biosféra Před příchodem Evropanů na ostrov, byly v kubánských nížinách tropické lesy. Když ale přišli Španělé na ostrov, začali tyto lesy kácet. Potřebovali půdu na plantáže kávovníků a cukrové třtiny. Z vytěženého dřeva stavěli lodě nebo ho dováželi do Španělska. V době příchodu Španělů pokrývaly lesy přes 60% kubánského území, nyní jen necelých 10%. (Chalupa, 2002, str. 78) V dnešní době na Kubě vidíte spíše travnaté plochy, které jsou pastvinářsky využívané. Na ostrově se vyskytují různé ekosystémy jako tropické lesy, tropické mlžné lesy, smíšené porosty, keřovité porosty, borovicovo dubové lesy a mangrovové porosty. Tropické lesy se na ostrově moc nevyskytují. Na návětrných horských svazích se rozkládá tropický mlžný les. Má dostatek srážek, a proto je stále zelený. Na východní straně ostrova rostou keřovité porosty, mezi kterými jsou různé druhy kaktusů či žlutooranžové mariposy. Smíšené porosty se vyskytují na západě, v pohoří Sierra de los Organos. Ve středních polohách, zejména na ostrově Isla de Juventud či v provincii Pinar del Río, rostou borovicovo dubové lesy, které jsou tvořeny různými druhy borovic. Na jižním pobřeží ostrova rostou mangrovové porosty, které pokrývají rozlohu kolem 160 tis. ha. Na kubánském ostrově je velké množství fauny a flóry, která se vyznačuje vysokou rozmanitostí. Najdete tam také mnoho endemitů. Nejtypičtější rostlinou je pro Kubu palma královská. Tato palma se stala pro Kubu natolik charakteristická, že si jí Kubánci dali do svého národního znaku. Jejího dřeva se využívalo ve stavebnictví, z plodů se vyráběl olej a listů se pletly koše, tašky a klobouky. Vzhledem k tomu, že začala z volné přírody mizet, byla prohlášena za chráněnou rostlinu. (Opatrný, 2002, str ) Na vápencových mogotách se vyskytuje palma horská. Kromě těchto dvou druhů bychom jich na ostrově našli dalších 300. Z rostlin na Kubě můžete dále vidět kokosové palmy, ananasy, banánovníky, mango, papáju, batáty, karambolu, kakaovníky, kávovníky a citrusové plody (pomeranče, mandarinky, citróny). Stejně jako flóra, i fauna je na Kubě druhově velice rozmanitá a bohatá. Důležitým rysem kubánské fauny je to, že není nebezpečná pro člověka. Všichni jedovatí hadi a komáři, kteří přenášeli nemoci, byli vyhubeni. Kubánská fauna je zastoupena hlavně ptactvem. Na ostrově jich hnízdí až 350 druhů, přičemž nejčastější jsou ptáci vodní plameňáci, volavky a pelikáni. Kromě nich je ostrov domovem pro 21

21 papoušky, supa černého, hrdličky, kubánské kolibříky a pro tocorora. Tocororo je kubánský národní pták, který má na svém těle stejné barvy jako kubánská vlajka (bílá, červená, modrá). V bažinatých oblastech sídlí v hojném počtu hmyz, který je zastoupen až druhy. Nejzajímavějšími druhy hmyzu jsou sklípkani, štíři či černá vdova. Mezi suchozemské živočichy patří netopýři, kajmani, leguáni, ještěrky, hadi, motýli a jutía, což je hlodavec o váze cca 8 kg. Ostrov a přilehlé moře obývá 900 druhů ryb, z toho 35 druhů žraloků. Ve vodách plavou různé druhy ryb, korýši, murény, rejnoci, barakudy, mořské želvy, krabi či langusty. Dříve žili v řekách či bažinách krokodýli, ale dnes je najdete spíše v rezervacích nebo chovných farmách, kde se chovají pro maso. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str , Opatrný, 2002, str , Sucha, 2009, str. 9-10], [11], [12] Myslím si, že biosféra patří k důležitým předpokladům cestovního ruchu. Turisté si faunu a flóru uvědomují především díky jedné formě cestovního ruchu ekoturistice. Jako všude na světě, tak i na Kubě za posledních pár let vzrostl zájem turistů o ekoturistiku. Kubánský ostrov je nejlepší ekoturistikou destinací v Karibiku. Vyznačuje se svojí nádhernou, nezničenou přírodou a velkým množstvím přírodních zajímavostí od velehor přes úrodné roviny, mokřady, tropické lesy, mogoty až po jeskyně. Myslím si, že pro turisty jsou nejlepšími oblastmi pro ekoturistiku jsou Pinar del Río na západě, poloostrov Península de Zapata na jihu nebo okolí Baracoi na východě ostrova. Na Kubě je široká nabídka aktivit pro ekoturistiku. Včetně pěší turistiky to je cykloturistika, jízda na koni, horolezectví, speleologie nebo pozorování přírody. I my jsme si na Kubě vyzkoušeli ekoturistiku v mnoha podobách. Myslím si, že řada z nás má z ekoturistiky na Kubě nezapomenutelné zážitky. Pěší turistiku jsme si vyzkoušeli například na východě ostrova, poblíž města Baracoa. Naším cílem bylo zdolat stolovou horu El Yunque. Nejdříve jsme museli přebrodit řeku a dostat se na její druhý břeh. Odtud vedla cesta na stolovou horu. Po cestě v blátivém terénu jsme obdivovali neposkvrněnou přírodu. Když jsme zdolali stolovou horu, čekal na nás nádherný výhled na okolní krajinu. Zajímavé bylo, že nás při pěší turistice vždy doprovázel průvodce. Ten nám podával odborný výklad o kubánské přírodě. Při výstupu na stolovou horu nás seznamoval s různými druhy rostlin a s jejich plody. Plody, které nám natrhal, jsme 22

22 mohli také ochutnat. Jeho hlavním úkolem však bylo doprovodit nás na stolovou horu a zase zpět, neboť nikde nebyly žádné značky či ukazatele. Na začátku trasy byl jediný ukazatel s počtem kilometrů a přibližným časem, za který by se měla trasa ujít (viz obrázek). Obrázek č. 7: Ukazatel před výstupem na stolovou horu El Yunque Zdroj: archiv autorky Ekoturistiku můžete na Kubě provozovat v 263 chráněných oblastech, které pokrývají přibližně 22% území. Z tohoto počtu je 6 biosférických rezervací UNESCO. Do biosférických rezervací UNESCO patří Sierra del Rosario, Baconao, Cuchillas de Toa, Península de Guanahacabi, Buenavista a Cienaga de Zapata. Kromě toho se na ostrově nacházejí dvě přírodní památky UNESCO národní park Desembarco del Granma a národní park Alejandro de Humboldt. Národní park Alejandro de Humboldt Humboldtův národní park se nachází v severovýchodní části Kuby, na pomezí provincií Holguín a Guantánamo. Je pojmenován po německém přírodovědci Alexandrovi von Humboldtovi, který v této oblasti zkoumal faunu a flóru. Tento park má nejvyšší diverzitu rostlin jak na Kubě, tak i v Karibiku. Některé druhy flóry jsou i endemické. Park obsahuje komplexní systém hor, pobřežní nížiny, zálivy i korálové útesy. Na území parku je zastoupeno mnoho ekosystémů jako například deštné lesy, borové lesy a mangrovové porosty. Je také považován za nejméně prozkoumanou přírodní oblast na Kubě. [17] 23

23 Národní park Desembarco del Granma Národní park Desembarco del Granma leží v jihovýchodní části Kuby, v provincii Granma. Rozloha národního parku je 325 km². Oblast národního parku zapsaná na seznam UNESCO, se rozkládá okolo mysu Cabo Cruz. Tato významná přírodní lokalita zahrnuje území jak na pevnině, tak i po okolním moři. Nacházejí se tam velkolepé přímořské terasy a také útesy. Park je domovem pro mnoho endemických druhů fauny a flóry. [18] Tabulka č. 1: Přírodní památky Název památky Rok zápisu Národní park Desembarco del Granma 1999 Národní park Alejandro de Humboldt 2001 Data převzata z: whc.unesco.org Kromě těchto dvou národních parků jsou na Kubě další národní parky, které se nacházejí jak na pevnině, tak i v moři. Do pevninských národních parků spadá NP Valle de Viňales, NP Los Organos, NP Topes Collantes, NP Pico Cristal, NP Alejandro de Humboldt, NP Gran Piedra, NP Peninsula de Guanahacabibes, NP Turquino, NP Ciénaga de Zapata, NP Sierra Maestra, NP Cristóbal Colón, NP La Mensura a NP La Güira. Mezi mořské národní parky patří NP de Cayo Guillermo Santa Maria, NP Desembarco del Granma, NP Marino de Punta Francés Punta Pederales, NP de los Indios San Felipe a NP Jardines de la Reina. Kromě toho na ostrově najdete kolem 15 botanických zahrad. Pro turisty je však zajímavá i fauna na ostrově, kterou mohou pozorovat jak ve volné přírodě v rámci ekoturistiky, tak i v uzavřeném prostředí. Tyto podmínky poskytují zoologické zahrady, akvária, delfinária či krokodýlí farmy. Jedna z turisticky propagovaných farem s krokodýly se nachází například na poloostrově Península de Zapata. Tuto farmu jsme v rámci měsíčné expedice také navštívili. Na farmě jsme ochutnali krokodýlí maso, prohlédli jsme si samotné krokodýly či se s nimi i vyfotili. Další krokodýlí farmy se nacházejí na ostrově Santa Lucía nebo na Varaderu. 24

24 Obrázek č. 8: Krokodýl z farmy Guamá Zdroj: archiv autorky Velkým lákadlem pro turisty jsou také delfinária. Ty mohou turisté navštívit na Varaderu a v Cienfuegos. V národním akváriu v Havaně jsou kromě delfínů k vidění i další druhy ryb a mořských živočichů. Podobné akvárium je také v Santiagu de Cuba. Poslední skupinou jsou zoologické zahrady. Největší zoologická zahrada se nachází v hlavním městě Havaně. [13], [14], [15], [16], [88] Kulturně správní předpoklady Historie Původní obyvatelé Před španělskou kolonizací žily na území dnešní Kuby indiánské kmeny Guanahatabejů, Siboneyů a Taínů, kterých bylo na ostrově před příchodem Evropanů asi 300 tisíc. Tito indiáni patří do skupiny předkolumbovských Arawaků. Na ostrov přišli z Jižní Ameriky, pravděpodobně z území dnešní Venezuely. Během španělské nadvlády však bylo původní indiánské obyvatelstvo téměř vyhubeno. 25

25 První Evropané na ostrově Janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus, který byl ve službách Španělska, se během své první cesty snažil najít západní cestu do Indie. Při své plavbě na lodi Santa Maria, kterou doprovázely karavely Nina a Pinta, však nejdříve narazil na Bahamy. Až 27. října roku 1492 spatřil severovýchodní pobřeží Kuby. Zřejmě přistál v zálivu Bariay, kde je dnes město Gibara. Poté pokračoval po pobřeží ostrova na východ, kde 1. prosince 1492 přistál na nejzazším severovýchodním cípu ostrova (v dnešním městě Baracoa). Na zpáteční cestě do Španělska narazil na další ostrov, který pojmenoval Hispaniola (dnešní Haiti) Kolonizace Kuby V roce 1511 začala z ostrova Hispaniola expanze na Kubu. Tuto kolonizační expedici vedl Diego Velasquez de Cuellar, který připlul na Haiti s druhou Kolumbovou výpravou. Roku 1511 založili Španělé první osadu na ostrově, která se jmenovala Puerto Santo. Později se osada přetransformovala na město Baracoa a stala se tak prvním městem na Kubě. Právě od Baracoi začala kolonizace ostrova. Do roku 1515 bylo na ostrově založeno dalších šest osad: Bayamo, Sancti Spíritus, Santiago de Cuba, Santa María del Puerto del Principe (dnešní Camagüey), Trinidad a San Cristóbal de La Habana (dnešní Havana). V roce 1515 se hlavním městem ostrova stalo Santiago de Cuba. Hlavním městem však nezůstalo dlouho, neboť ho roku 1556 vystřídala Havana. Do nového světa, jak Španělé Kubu nazývali, bylo od roku 1513 dovezeno velké množství černošských otroků z Afriky. Španělé potřebovali otroky na práci v zemědělství. Na plantážích pěstovali především tabák, cukrovou třtinu a chovali skot. V průběhu španělské kolonizace byli původní obyvatelé téměř vyhubeni Boje za nezávislost Obyvatelům Kuby se nelíbil koloniální režim, který na ostrově vládl. Snažili se proto o národní osvobození od Španělů. Jejich vůdcem se stal Carlos Manuel Céspedes, který vydal výzvu k boji za nezávislost. Na tuto výzvu reagovalo tisíce lidí. Obyvatelé Kuby tak 10. října roku 1868 zahájili desetiletou válku za svoji nezávislost. 26

26 Po dobytí města Bayama bylo v dubnu založeno Ústavodárné shromáždění, zpracována ústava, schválena státní vlajka a především byl zvolen prezident. Prezidentem nově ustanovené republiky se stal Carlos de Céspedes, který byl v této funkci čtyři roky. Při této příležitosti byla také složena národní kubánská hymna s názvem La Bayamesa. Nová vláda odsuzovala otrokářství, ale danou situaci na ostrově nijak nezměnila. Afričané, Kreolové a Afrokubánci pod vedením Maxima Goméze a Antonia Macea se snažili rozšířit boje i na západní polovinu ostrova, ale marně. Obyvatelé Kuby se ani po deseti letech bojů neodtrhli od španělské koruny. Boje ukončila smlouva, ve které se Španělé zavázali splnit některé požadavky. Například otrokům byla přislíbena svoboda a mohli emigrovat. Španělé však své sliby nedodrželi a obyvatelstvo se začalo opět bouřit. Maceo se svými přívrženci snažil dál bojovat. Španělským vojskům se však neubránili. Válka skončila podepsáním dohody o ukončení bojů. Po válce byly vydány dekrety, které omezovaly otroctví. Roku 1886 bylo otroctví na Kubě zrušeno. Touhu po nezávislosti znovu oživil José Martí, který vedl Kubánskou revoluční stranu. Tato strana vznikala sloučením emigrantských spolků roku 1892 v USA. Mezi obyvatelstvem na ostrově začala opět narůstat nespokojenost, a proto emigranti z Kubánské revoluční strany vypravili na Kubu několik lodí. Na ostrov připlul opět Goméz a Maceo, aby stáli v čele formujícího se odboje. V únoru 1895 začala druhá fáze bojů za národní osvobození proti Španělům. Tento boj proti kolonizátorům trval celé čtyři roky. Dominantní roli sehrála Kubánská revoluční strana a nejvýznamnějšími postavami této fáze bojů byl José Martí a Antonio Maceo. V květnu roku 1895 byl vydán Manifest z Montecristi a boj o nezávislost se rozšířil i o stránku boje proti sociální nerovnosti. Díky Kubánské revoluční straně vznikaly na osvobozeneckém území první školy, úřady, vláda a také nové zdravotnictví. Povstalcům se podařilo narušit koloniální ekonomiku, což významně ovlivnilo obchody s USA. Spojené státy americké proto chtěly vstoupit do války nebo žádaly o ukončení bojů na Kubě. V havanském přístavu došlo 15. února 1898 k výbuchu na americké válečné lodi Maine. USA z útoku obvinily Španělsko a 20. dubna 1898 jim vyhlásily válku. Americká vojska se v červnu roku 1898 vylodila na Kubě. V červenci téhož roku došlo k rozhodující bitvě u Santiaga de Cuba. Město bylo dobyto a od 10. prosince 1898 ztratilo Španělsko Kubu a další americké a asijské kolonie. Španělsko se tak zřeklo nároků na Kubu. Ta přešla pod kontrolu USA. Ve stejném roce si USA vynutily vojenskou základnu Guantánamo, která na Kubě existuje od roku

27 Plattův dodatek V roce 1901 byl vydán Plattův dodatek, ve kterém USA uznaly za specifických podmínek nezávislost Kuby. Podle nich od roku 1902 nesměla země bez souhlasu USA přijímat žádné finanční půjčky a pronajímat půdu cizím příslušníkům. Američané měli právo na Kubě vojensky zasáhnout, kdykoliv budou ohroženy jejich národní zájmy. Měla být zavedena také zdravotnická opatření pro zlepšení obchodu mezi Kubou a USA. (Chalupa, 2002, str. 68) Kubáncům se text Plattova dodatku nelíbil, ale nakonec usoudili, že je lepší kubánská republika s ústavou, která obsahuje Plattův dodatek, než další okupační režim. V roce 1902 byla vyhlášena nezávislost Kuby. Vznikla tak kubánská republika s vlastní ústavou. Prvním prezidentem republiky se stal Tomás Estrada Palma. Roku 1903 byla podepsána tzv. reciproční dohoda a Kuba tak mohla do USA vyvážet surový třtinový cukr. Naopak Američané mohli dovážet zařízení pro cukrovary, elektrické spotřebiče, železniční zařízení či potraviny. Plattův dodatek byl zrušen v roce Do roku 1959 byla Kuba závislá na Spojených státech. Ty ovládaly ostrov jak politicky, tak i ekonomicky Nástup diktatury V roce 1925 byl do čela kubánského státu zvolen Gerardo Machado Morales. Machado vládl jako diktátor. Hospodářská krize, která byla na přelomu 20. a 30. let, zasáhla i kubánskou ekonomiku. Zemi sužovala velká deprese a bída. Kolem milionu kubánských lidí nemělo práci, polovina obyvatel žila bez elektřiny, ve městech platili vysoké nájmy. Po ostrově se začaly šířit různé protivládní demonstrace a stávky. Situace na Kubě byla tak vážná, že se chýlilo k vypuknutí občanské války. Diktátor Machado nakonec uprchl do USA. Následovalo období politických změn. Do funkce nového prezidenta byl zvolen profesor Ramón Grau San Martín a do čela armády dosadil Fulgencia Batistu y Zaldivara. V nové kubánské vládě byli lidé, kteří se snažili o zlepšení životních podmínek. Batistova armáda následně převzala hlavní moc v zemi a Fulgencio Batista byl na čtyři roky zvolen prezidentem. Do roku 1949 se na Kubě vystřídalo několik prezidentů. Někteří se do čela země dostali i podruhé jako například právě Batista. Ten se k moci dostal díky vojenskému převratu v roce Batista státním převratem 28

28 sesadil prezidenta a sám sebe jmenoval vůdcem puče. Nové volby byly odloženy na neurčito, byla zrušena ústava z roku 1940 a zakázány odborové organizace. Od března 1952 do prosince 1958 zavraždila armáda a policie, za politického teroru při potlačování demokratických svobod na Kubě, asi 20 tis. osob. (Chalupa, 2002, str. 69) Hnutí 26. července Pod vedením Fidela Castra byl proveden útok na kasárna Moncada, která se nachází v městě Santiago de Cuba. K tomuto neúspěšnému útoku došlo 26. července Útok byl projevem nesouhlasu s Batistovou diktaturou a znamenal začátek boje. Vzniklo Hnutí 26. července, které bylo v hojném počtu podporováno kubánským obyvatelstvem. Uvěznění revolucionáři, mezi kterými byl i Fidel Castro, stanuli před soudem. Roku 1955 byl do čela státu oficiálně zvolen opět Batista, který udělil uvězněným revolucionářům amnestii. Po několika dnech byl osvobozen i Fidel Castro. Měl ale zákaz vystupovat na veřejnosti, a proto odletěl do Mexika, odkud začal plánovat revoluci na Kubě. Dne Fidel Castro oznámil, že je připraven k ozbrojenému boji a k expedici na Kubu. Se svými stoupenci vyplul 25. listopadu 1956 z mexického Tuxpanu na lodi Gramna, kterou objevil na řece Pontepec v Mexiku. Fidel Castro se svým bratrem Raúlem, Ernestem Che Guevarou, Camillem Cienfuegosem a dalšími 82 Kubánci se 2. prosince 1956 tajně vylodili na území Kuby, aby připravili povstání. Revolucionáři však byli odhaleni a byli pronásledováni vojenskými oddíly a letectvem. Proto se rozdělili a měli se sejít na domluveném místě v horách Sierry Maestry. Na tomto místě se však sešlo pouze čtrnáct ozbrojených mužů. Ti počítali s tím, že dojde na Kubě k všeobecnému povstání, ale bohužel se tak nestalo. V těžko přístupném pohoří Sierry Maestry si revolucionáři postupně budovali svoje centrum a vytvořili partyzánskou ozbrojenou skupinu, kterou vedl Fidel Castro. Prostřednictvím Radia Rebelde informovali občany o různých akcích povstalců. Situace na Kubě se stále zhoršovala studenti se v Havaně pokusili zaútočit na prezidentský palác, ve městech působily odbojové skupiny a vzbouřila se i námořní posádka. Batista chtěl situaci na ostrově uklidnit, a proto vypsal 1. června 1958 volby. Revolucionáři v horách však získávali stále více spojenců. Fidel Castro otevřel nové fronty a velení svěřil svému bratru Raúlovi, Juanu Almeidovi, Ernestu Che Guevarovi a Camilu Cienfuegovi. Nové fronty byly v oblasti Santiago de Cuba, El 29

29 Cobre a pohoří Escambray. Kubánští vojáci začali později přecházet na stranu povstalců. Koncem října mělo povstalecké vojsko pod kontrolou západ ostrova. Následně Fidel Castro dobyl a obsadil město Santiago de Cuba, kde ho obyvatelé nadšeně přijali. Po řadě vítěztví Che Guevarovi jednotky bylo dobyto i strategické město Santa Clara. Che Guevara po třídenním boji nakonec město obsadil a otevřel tím cestu k útokům na Havanu. Batista cítil svojí porážku, a proto 1. ledna 1959 odletěl z Kuby. O den později povstalci, vedeni Che Guevarou a Camilem Cienfuegosem, vstoupili do hlavního města Havany. A 8. ledna přijel do Havany i vůdce povstalců Fidel Castro Castrova Kuba První vláda vznikla 5. ledna Ve vládě byli členové Hnutí 26. července a předsedou vlády se stal právník Miro Cardone. Prezidentem byl jmenován Manuel Urrutia Lléo. První kubánská vláda byla po ustanovení uznána všemi zeměmi Latinské Ameriky, USA, Velkou Británií, Španělskem a dalšími zeměmi. Krátce po vítězné revoluci došlo k dalšímu uvězňování kontrarevolucionářů. Různí odborníci, včetně lékařů, inženýrů, právníků ale i duchovní, utíkali ze strachu hromadně z Kuby. Následně nastaly změny ve vládě. Někteří členové vlády byli vyměněni. Do vlády se tak dostal i Fidel Castro. Změněná vláda vyhlásila nový zákon o pozemkové reformě, který ale prezident nechtěl podepsat. V červenci prezident Urrutia rezignoval a novým prezidentem se stal Osvaldo Dorticós Torrado. V čele vlády stanul Fidel Castro, který se později sešel s velvyslancem USA. Oznámil, že USA přijdou díky pozemkové reformě o 47% půdy na Kubě a že dojde k dalšímu znárodňování. Za první dva roky po revoluci vzniklo na Kubě 10 tisíc škol, mnohé cíleně přestavbou bývalých vojenských zařízení. Během dvou let téměř zmizela negramotnost v zemi, když se již v roce 1959 naučilo číst pře 700 tisíc dospělých. Za prvních deset měsíců roku1959 bylo pro zemědělce postaveno 10 tisíc domků. Došlo nejen k přidělování městských domů a asi 800 tisíc bytů, jež patřily emigrantům a Američanům, kteří opustili ostrov, ale i ke snížení nájemného o 50%, což mělo značný vliv na formování postojů městského obyvatelstva vůči revoluci. Po roce 1959 byla také vytvořena nová pracovní místa a prakticky tím byla zlikvidována nezaměstnanost. Postupně došlo ke snížení cen základních potravin a k vybudování nového bezplatného 30

30 vzdělávacího a zdravotního systému, který dosud nemá v Latinské Americe obdoby. (Chalupa, 2002, str. 73) V únoru 1960 vstoupili na ostrov zástupci SSSR a v květnu téhož roku navázala Kuba se Sovětským svazem diplomatické styky. SSSR a země sovětského bloku napomáhaly Kubě jak ekonomicky, tak i vojensky. USA zahájily v říjnu 1960 obchodní embargo, které trvá do dnes. Ve Spojených státech se vojensky připravovali exiloví Kubánci, aby vyvolali povstání obyvatelstva proti Castrovu režimu. 17. dubna 1961 se vylodili na jižním pobřeží Kuby, přesně na Playa Giron. Pár dní před vyloděním americká letadla zničila čtyři letiště na Kubě a zčásti ochromila kubánské letectvo. Invazní jednotka však byla během tří dnů zlikvidována kontrarevolucionářů bylo zajato a až 200 zabito. Fidel Castro nabídl Spojeným státům výměnu zajatců za 26 miliard amerických dolarů a nebo chtěl vyměnit zajatce za politické vězně ve Španělsku, Guatemale a Portoriku. Spojené státy však tuto nabídku odmítly Kuba a SSSR Roku 1961 Castro oznámil změnu politického kurzu k socialismu. Poté, co Spojené státy rozmístily rakety v Turecku, požádal Fidel Castro Sovětský svaz o ochranu před USA. V srpnu roku 1962 proto dorazili na Kubu sovětští vojáci, kteří začali na ostrově budovat vojenské základny s raketami. To se nelíbilo Spojeným státům. Ještě více to zhoršilo vztahy mezi Kubou a USA. Spojené státy vyzvaly Sovětský svaz, aby se stáhl z Kuby. SSSR si odvezl z Kuby své rakety a letadla a za to musel USA slíbit, že nenapadnou Kubu a odstraní rakety z Turecka. 2. října 1965 byla na Kubě založena Komunistická strana Kuby, která je jedinou povolenou politickou stranou na Kubě. V jejím čele stál po dlouhá léta Fidel Castro Ruz, kterého v dubnu tohoto roku vystřídal jeho mladší bratr Raúl. Castrův režim se v té době dostával do rozporu s Komunistickou stranou Sovětského svazu, neboť je obviňoval z mírné politiky vůči Spojeným státům. Ekonomický rozvoj Kuby probíhal za pomoci Sovětského svazu a jeho satelitních zemí. V letech 1961 až 1965 se hrubý domácí produkt Kuby zvyšoval ročně o 1,9%, v letech 1966 až 1970 o 3,1%. (Chalupa, 2002, str. 75) V roce 1972 se Kuba stala členem Rady vzájemné hospodářské pomoci, od které dostávala důležitou hospodářskou pomoc. Na druhé straně byla na tomto seskupení také ekonomicky 31

31 závislá, protože 80% obchodu se odehrávalo mezi Radou vzájemné hospodářské pomoci. Ve srovnání s rokem 1958 se již v roce 1975 zvýšila výroba elektrické energie o 400%. Výroba cementu v souvislosti s bytovou výstavbou vzrostla o 300%, délka silniční sítě o 200%, zemědělská výroba o 45% a chov dobytka o 27%. Produkce rybného průmyslu vzrostla o 600% (Chalupa, 2002, str. 75) Války mimo ostrov Kubánská vojska se v souladu se systémem Varšavské smlouvy také angažovala v cizích válkách. V letech byla vojska vyslána do Konga. V polovině 70. let se Spojené státy snažily zlepšit vztahy s Kubou. O zlepšení vztahů z americké strany usiloval Henry Kissinger. Jednání se však nepodařila, neboť se Kuba v roce 1976 vojensky zapojila do Angolské občanské války. Účast kubánského vojska na této válce nemohly Spojené státy přijmout. Expediční síly generála Ochoy byly roku 1977 poslány do Etiopie, aby pomohly v bojích proti somálským rebelům. Do všech bojů se mimo ostrov zapojilo kolem půl milionů Kubánců Kuba po pádu železné opony V roce 1989 se rozpadl Sovětský svaz a skončilo sponzorování od Rady vzájemné hospodářské pomoci. Došlo k zhroucení kubánského obchodu a země se propadla do hluboké ekonomické krize. Toto období bývá označováno jako tzv. Zvláštní období (Periodo especial). Obyvatelé na ostrově neměli potraviny, suroviny a další životně důležité zdroje jako byla ropa. Neměli také dostatek elektrické energie, a proto docházelo na ostrově k častým výpadkům elektrického proudu. Musela být zavedena hospodářská omezení a také přídělový potravinový systém. V roce 1993, kdy krize dosáhla svého vrcholu, bylo zavřeno 45% zemědělských a 30% průmyslových podniků. Díky krizi poklesla životní úroveň Kubánců a také vzrostl počet nezaměstnaných obyvatel. Kubánská ekonomika se proto musela přeorientovat na spolupráci se zeměmi tzv. třetího světa. Kuba do těchto zemí vyváží různé lékařské přístroje, očkovací látky a léky. V lednu roku 1998 navštívil Kubu papež Jan Pavel II a o rok později zavítal na ostrov poprvé v historii španělský král. Koncem roku 1999 řešila Kuba politický 32

32 konflikt se Spojenými státy o malého chlapce Eliána Gonzáleze. Tento chlapec utíkal se svojí matkou do USA. Loď uprchlíků však ztroskotala a on byl jako jediný zachráněn u pobřeží Floridy. Po dlouhých soudních procesech se v červnu roku 2000 chlapec vrátil ke svému otci na Kubu Kuba po roce 2000 V roce 2004 se začaly objevovat informace o zdravotních problémech Fidela Castra. Z těchto důvodů se musel stáhnout z veřejného života. Prezidentské pravomoci převzal Fidelův mladší bratr Raúl Castro. Kromě toho zdědil po bratrovi i všechny státní a stranické funkce. Fidel Castro si ponechal jen jedinou funkci a to předsednictví Komunistické strany Kuby. Kubánská vláda v roce 2010 oznámila návrh ekonomických změn. Tyto změny měly obsahovat propuštění kolem 500 tisíc státních zaměstnanců, kterým měl být umožněn přechod do soukromé sféry. V dubnu roku 2011 se uskutečnil sjezd Komunistické strany Kuby. Na tomto sjezdu se Fidel Castro vzdal poslední funkce, kterou zastával. Straníci poté do čela Komunistické strany zvolili jeho mladšího bratra Raúla a místopředsedou se stal José Machalo Ventura. Tisícovka delegátů sjezdu odhlasovala na pondělním zasedání projekt, který zahrnuje na 300 kroků k uvolnění soukromého sektoru, ke snížení počtu pracovních míst ve státním sektoru, ke snížení státních subvencí, k zavedení samosprávy podniků, k novým daním a k decentralizaci státního aparátu, uvedla ČTK. [19] To bude znamenat i postupný konec přídělového systému, díky kterému si Kubánci nakupovali základní zboží za nízké ceny. Dále se stanovilo, že politici budou moci zůstat ve svých funkcích na dvě po sobě následující pětiletá období, neboť Castro chce, aby se vláda postupně obměňovala a omlazovala. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str , Opatrný, 2002, str. 6-85, Sucha, 2009, str ], [20],[21], [22],[23], [24], [25] V této kapitole jsem chtěla přiblížit historii Kuby, neboť i ona ovlivnila řadu kulturních a historických památek na celém ostrově. Mezi nejvýznamnější kulturní památky na ostrově patří šest památek, zapsaných na seznam UNESCO historické jádro Havany, Trinidad a údolí Valle de los Ingenios, pevnost El Castillo de San Pedro del Morro, údolí Viňales, první kávovníkové plantáže na jihovýchodě Kuby, historické 33

33 centrum Cienfuegos a historické centrum Camagüey. Tyto památky jsou v hojném počtu navštěvované zahraničními turisty. Z největšího rekreačního střediska Varadera pořádají fakultativní výlety především do Havany a Trinidadu. Historické jádro Havany La Habana Vieja, neboli Stará Havana, ukazuje na dlouhou koloniální minulost Kuby. Na seznam UNESCO byla zapsaná oblast o rozloze 4 km² kolem Plaza de la Catedral. V jejím jádru můžete vidět spoustu paláců, nádherných vil, starobylých domů, kostelů, náměstí, parků a muzeí. Historické centrum Havany se již několik let rekonstruuje. Právě na rekonstrukci dala organizace UNESCO několik milionů dolarů. Po rekonstrukci se do paláců nastěhovaly hotely, restaurace či bary pro turisty. Největší dominantou Staré Havany je barokní katedrála Catedral de La Habana, která se nachází na náměstí Plaza de la Catedral. [26] [čerpáno z: Sucha, 2009, str ] Obrázek č. 9: Catedral de La Habana Zdroj: archiv autorky Trinidad a údolí Valle de los Ingenios Trinidad leží na pobřeží Karibského moře. Je nejznámějším městem provincie Sancti Spíritus. Město bylo založeno v roce 1514 Diegem Velázquezem de Cuéllar. Do seznamu světového dědictví UNESCO se Trinidad zapsal díky své koloniální architektuře a historickému jádru. V centru města jsou nádherné paláce, rezidence a především historické domy, které mají na dveřích a oknech dřevěné či železné mříže. 34

34 Dříve tyto mříže sloužily jako obrana proti pirátům. V Trinidadu je nejznámější kostel Nejsvětější Trojice a náměstí s parkem José Martího. Valle de los Ingenios je území tří propojených údolí v okolí Trinidadu. V této oblasti jsou plantáže s cukrovou třtinou. V minulosti zde byla právě cukrová třtina hlavním zdrojem příjmů lidí žijících v Trinidadu a jeho okolí. V blízkosti údolí Valle de los Ingenios je muzeum cukrovarnického průmyslu a také věž Manaca Iznaga, která je vysoká 45 metrů. Z této věže byli hlídáni otroci pracující na plantážích. [27] Pevnost El Castillo de San Pedro del Morro Pevnost El Castillo de San Pedro del Morro se nachází poblíž města Santiago de Cuba. Pevnost a její obranná činnost jsou výjimečné hodnoty. Představuje rozsáhlý příklad renesanční vojenské techniky, přizpůsobené požadavkům evropských koloniálních mocností v Karibiku. Jde o mohutnou stavbu, která stojí na vysokém útesu. Byla postavena mezi roky Hlavním úkolem této pevnosti bylo střežit zátoku u Santiaga a odrážet útoky pirátů. Své jméno dostala po tehdejším guvernérovi, který bydlel v Santiagu. Mezi místními obyvateli a turisty je však známá pod názvem El Morro. V pevnosti je i Muzeum pirátství (Museo de la Piratería), které je věnováno pirátským útokům na město Santiago de Cuba. Poblíž pevnosti stojí maják Faro del Morro, od kterého každý večer vycházejí vojáci v dobových uniformách, aby na pevnosti vztyčili vlajku a při západu slunce vystřelili kouli z děla. [28] [čerpáno z: McAuslan, Norman, 2007, str , Baker, 2007, str ] Obrázek č. 10: Pevnost El Morro u Santiaga de Cuba Zdroj: archiv autorky 35

35 Údolí Viňales Údolí Viňales se nachází v nejzápadnější provincii Pinar del Río. Na seznam kulturního dědictví UNESCO se toto údolí zapsalo díky původní koloniální architektuře farem, statků a vesnic, které zde najdete. Většina budov jsou jednoduché stavby, které byly postaveny s využitím přírodních materiálů. Údolí Viňales má velmi úrodnou půdu, která je sem tam posetá velkolepými vápencovými skalami. Obyvatelé této oblasti se zabývají zemědělstvím, především pěstováním tabáku, který je v této provincii nejkvalitnější. Původní způsoby zemědělství zde přežily beze změny již několik století. V roce 1875 byla v údolí založena stejnojmenná vesnice Viňales, která si dodnes zachovala své původní dispozice. [29] První kávovníkové plantáže na jihovýchodě Kuby Kávovníkové plantáže na jihovýchodě Kuby se nacházejí na strmých svazích horského údolí v oblasti Sierra Maestra. Bylo dochováno celkem 171 pozůstatků historických kávových plantáží. Pozůstatky plantáží z 19. století jsou jedinečným důkazem zemědělství v tak obtížném terénu. Plantáže dokládají hospodářskou, sociální a technologickou historii Karibiku a Latinské Ameriky. Produkce kávy na jihovýchodě Kuby během 19. a 20. století vedla k vytvoření jedinečné kulturní krajiny. Tradiční plantáž se skládala z několika prvků. Centrem plantáže bylo bydliště majitele, které bylo obklopeno skromnějšími chatrčemi pro otroky. Na větších plantážích se nacházely i dílny na zpracování kovu a dřeva. Mnoho z plantáží, které byly zkoumány, mají postavené kamenné cisterny na vodu nebo vodní kanály na zavlažování plantáží. [30] Historické centrum Cienfuegos Město Cienfuegos bylo osídleno v roce 1819 Španěly. Ještě dříve však bylo založeno Francouzi, když prchali z Haity. Toto koloniální město se stalo místem pro obchod s cukrovou třtinou, kávou a tabákem. Původní centrum se později rozšířilo až k pobřeží a město se tak stalo i významným obchodním městem. Cienfuegos se vyznačuje příjemnou a poklidnou atmosférou. Historické centrum v Cienfuegos je na 70 ha. V centru je k vidění originální centrální náměstí Plaza de Armas, krajský úřad, škola San Lorenzo, palác Ferrer, kostel, biskupství a obytné domy. V současné době je v historickém centru šest budov z první poloviny 19. století a 327 budov, z druhé poloviny. [31] 36

36 Historické centrum Camagüey Město Camagüey leží ve stejnojmenné provincii Camagüey. Vesnice byla založena v roce 1514 jako Santa María del Puerto del Principe. Původně ležela na pobřeží, poté byla přestěhována kvůli pirátským útokům do vnitrozemí. Konečné umístění získala obec Camagüey v roce 1528, kde je dodnes. V 19. století byla Camagüey druhým největším městem Kuby. Historické centrum Camagüey má 54 ha a představuje mimořádný příklad tradičního městského osídlení. Město je rozprostřeno do systému čtverců, menších čtverců, má úzké klikaté a zalomené uličky. Náboženské stavby, které obklopují náměstí, tvoří systém orientačních bodů. Při stavbách se využívá různých stavebních materiálů. Především hliněných složek, které odhalují vlivy z Andalusie. Po celém městě jsou vidět právě hliněné džbány, do kterých se chytala dešťová voda. [32] Tabulka č. 2: Kulturní památky Název památky Rok zápisu Historické jádro Havany Habana Vieja 1982 Trinidad a údolí Valle de los Ingenios 1988 Pevnost El Castillo de San Pedro del Morro 1997 Údolí Viňales 1999 První kávovníkové plantáže na jihovýchodě Kuby 2000 Historické centrum Cienfuegos 2005 Historické centrum Camagüey 2008 Data převzata z: whc.unesco.org Během pobytu na Kubě jsme měli možnost vidět sedm z devíti památek UNESCO. Musím říci, že každá z památek má své kouzlo. Nejvíce se mi však líbilo údolí Viňales. Navštívili jsme zde stejnojmennou vesnici Viňales a poznali jsme místní obyvatele, kteří byli velice milí. V údolí mě však nejvíce uchvátila nádherná příroda. Z rozhledny jsme měli krásný výhled na údolí, ze kterého vystupovali vápencové útvary mogoty. Naopak nejhůře na mě zapůsobilo údolí Valle de los Ingenios. Toto místo je spolu s Trinidadem hojně navštěvované turisty. Místní obyvatelé tady vysloveně čekají na návštěvníky, aby jim mohli nabídnout či přímo vnutit nějaký ten suvenýr. Byli velmi otravní a musím říci, že jsem se těšila, až z tohoto místa odjedeme. 37

37 Historie také ovlivnila architekturu na ostrově. Postupem času vznikaly na Kubě budovy různých architektonických stylů. K nim patří koloniální, barokní, novogotický, neoklasicistní, moderní i post moderní architektonický styl. Dalo by se říci, že i každé provinční hlavní město má svou specifickou a historii a architekturu. Ať už je to Baracoa, kde se roku 1492 vylodil Kryštof Kolumbus nebo Santa Clara, kde Che Guevara porazil Batistovu armádu. Navštívili jsme všechna hlavní města provincií a musím říci, že každé je něčím zajímavé a má své kouzlo. Obrázek č. 11: Barokní kostel v Camagüey Zdroj: archiv autorky Některé turisty do země láká i umění a kultura. Kuba má až 265 muzeí, 120 galerií, 70 divadel a 46 uměleckých škol. Muzea jsou rozmístěna všude po ostrově a jsou zaměřena kromě historie na hudbu, přírodní vědy, náboženství, zbraně, auta, sport, tabák, cukr nebo rum. Na ostrově je 46 muzeí zaměřených na kubánskou historii. Vybrala jsem tedy nejzajímavější historická muzea, která jsem navštívili. K historickým muzeím se řadí muzeum Arqueológico a městské muzeum v Baracoi. První z muzeí je umístěno v jeskyni Las Cuevas del Paraíso. V této přírodní jeskyni jsou artefakty z Taínské civilizace. Viděli jsme tam různé keramické a kamenné nástroje, sošky bohů, amulety apod. 38

38 Městské muzeum sídlí v jedné ze španělských pevností Fuerte Matachín. V muzeu nám dělala průvodkyni velice milá slečna, která nám podávala výklad o historickém vývoji Baracoi. Na poloostrově Península de Zapata jsme navštívili muzeum Girón. Toto vojenské muzeum je zaměřeno na invazi v Zátoce sviní. V kasárnách Moncada v Santiagu de Cuba zase sídlí muzeum, které je zaměřené na revoluci. [33] Obrázek č. 12: Taínská žena v muzeu Arqueológico Zdroj: archiv autorky 39

39 2.2 Selektivní předpoklady Politické předpoklady Politická situace na Kubě Kuba je rozdělena do 15 provincií a jednoho zvláštního okrsku (municipio especial) ostrova Isla de la Juventud. Země se dále člení na 167 okresů (municipios). Od západu k východu jsou provincie Pinar del Río, Artemisa, La Habana, Mayabeque, Matanzas, Cienfuegos, Villa Clara, Sancti Spíritus, Ciego de Avila, Camagüey, Las Tunas, Granma, Holguín, Santiago de Cuba a Guantánamo (viz obrázek). Provincie na Kubě působí jako samostatné celky. Každá provincie má svou elektrárnu a pěstuje plodiny pro svou potřebu. V případě nouze jim pomáhá stát. Například s evakuací při cyklonech. Obrázek č. 13: Správní politické členění Kuby Převzato z: one.cu Politický systém Kubánská politika se uskutečňuje v rámci socialistické republiky. Kuba je ústavně definována jako socialistický stát, který řídí se zásadami José Martího a politických myšlenek Marxe, Engelse a Lenina. [34] Výkonnou moc zajišťuje kubánská vláda, která je zastoupena Státní radou a Radou ministrů. V současné době je prezidentem Raúl Castro Rúz, který byl do svého úřadu zvolen v únoru roku Ve své funkci vystřídal svého staršího bratra Fidela Castra. Raúl Castro je zároveň i předsedou Rady ministrů, předsedou Státní rady, vrchním velitelem Revoluční 40

40 ozbrojené síly a předsedou komunistické strany. Předsedou národního shromáždění je Ricardo Alarcón. Zákonodárná moc je vykonávána prostřednictvím jednokomorového Národního shromáždění lidové moci. Národní shromáždění má 609 členů, kteří jsou voleni každých pět let. Schází se na zasedání dvakrát do roka. Národní shromáždění má stálé komise i dočasné komise. Stálé komise mají na starosti právní otázky. Společně s dočasnými komisemi se starají o cukrovarnictví, ekonomiku, průmysl, výrobu potravin, stavby, dopravu a komunikaci, zdravotnictví, zahraniční věci či obranu. Národní shromáždění lidové moci má i své stálé jednotky, které kontrolují práci stálých i dočasných komisí, místních samospráv a lidové moci, mezinárodních vztahů, administrativu a soudní záležitosti. Na Kubě má vedoucí postavení Komunistická strana Kuby (Partido Comunista de Cuba). Tato strana je od roku 1965 jedinou ústavně povolenou politickou stranou na Kubě. Předsedou této strany je od dubna 2011 Raúl Castro. V komunistické straně je asi 80% obyvatelstva. Kromě jediné povolené politické strany působí na Kubě i nepovolené opoziční organizace politické strany všech směrů (liberálové, křesťanští demokraté a sociální demokraté), skupiny, které sledují lidská práva a profesní či odborová sdružení (lékaři, právníci a ekonomové). Mezi další významné subjekty veřejného života patří Svaz mladých komunistů, Výbory na obranu revoluce, Ústředna kubánských pracujících, Národní asociace drobných zemědělců, Federace kubánských žen, Federace univerzitních studentů, Federace středoškolských studentů či Pionýrská organizace José Martího. V roce 1960 byly zřízeny Výbory na obranu revoluce (Comités de Defensa de la Revolución = CRD). Většina Kubánců jsou součástí těchto výborů. Je to síť sousedských organizací po celé Kubě. Výbory sledují, co se děje v každé ulici na ostrově. Jejich pravomoci a rozsah kontroly jsou velmi rozsáhlé. Občané musí být obezřetní na své chování a na to, co říkají, protože nikdo netuší kdo koho hlídá. [35], [36], [37] I politické předpoklady svým způsobem ovlivňují cestovní ruch. Kubánská vláda může kdykoliv vydat nebo zrušit nějaký zákon či dekret týkající se cestovního ruchu. Pro kontrolu a rozvoj turismu na ostrově založila kubánská vláda ministerstvo cestovního ruchu. 41

41 Ministerstvo cestovního ruchu Vrcholným orgánem turismu je na Kubě ministerstvo cestovního ruchu (Ministerio de turismo, zkráceně MINTUR). Toto ministerstvo bylo vytvořeno 21. dubna 1994 a jeho nynějším ministrem je Manuel Marrero Cruz. MINTUR je státní orgán, který za účasti dalších subjektů v zemi, řídí cestovní ruch na Kubě. Ministerstvo má po ostrově zastoupení v následujících oblastech: Pinar del Río, Ciudad de La Habana, La Habana, Matanzas, Cayo Largo del Sur, Cienfuegos, Sancti Spiritus, Ciego de Ávila, Camagüey, Las Tunas, Holguín, Granma, Santiago de Cuba a Guantánamo. S cílem podpořit Kubu jako turistickou destinaci má ministerstvo své zastoupení i v zahraničí (Německo, Itálie, Argentina, Mexiko, Venezuela, Benelux, Švédsko, Brazílie, Kanada, Španělsko, Francie, Rusko, Čína a Velká Británie). Ministerstvo cestovního ruchu spravuje webové stránky na kterých najdete velké množství informací o turismu na Kubě. [38], [39] Obrázek č. 14: Označení pobočky MINTUR na Varaderu Zdroj: archiv autorky Ekonomické předpoklady Zemědělství a rybolov Zemědělství a rybolov patří k méně významným složkám kubánské ekonomiky. Podílí se 4,5% na hrubém domácím produktu. V tomto sektoru je zaměstnáno kolem 42

42 20% obyvatel. Z celkové rozlohy země náleží 29% obdělávané zemědělské půdě. Zemědělská půda na Kubě je velmi úrodná. Je určená spíše pro rostlinnou výrobu, ale slouží i k pastevnímu chovu skotu. Nejdůležitější plodinou, která se na Kubě pěstuje, je cukrová třtina. Z cukrové třtiny se po sklizni vyrábí cukr nebo se z ní získává tzv. melasa, která se používá na výrobu kvalitního kubánského rumu. Kuba patří od počátku 19. století k světovým výrobcům cukru spolu s Brazílií, Thajskem a Indií. Kromě cukrové třtiny se na plantážích pěstuje káva, tabák a různé tropické ovoce jako například banány, mandarinky, pomeranče či ananasy. Ve velkém množství se na ostrově pěstuje tabák, jehož listy slouží na výrobu kubánských doutníků. Pro národní ekonomiku je však důležitá i živočišná výroba. Kubánci chovají krávy, vepře, ovce, koně a drůbež. Co se týče rybolovu, má význam spíše jen na domácím trhu. Zemědělství každoročně utrpí ztráty způsobené hurikány. Po ničivých hurikánech v roce 2008 kubánská vláda oznámila, že bude rozdávat půdu, která leží ladem. Do konce roku 2009 vláda rozdělila mezi Kubánce ha, což je 54% z celkové rozlohy neobdělávané zemědělské půdy. Kubánská vláda se dále snaží snižovat dovoz hlavních potravin jako je rýže, fazole či mléko a chce co nejvíce zvýšit svoji domácí produkci. Od roku 2004 postupně zemědělská produkce klesá. I když v roce 2009 zemědělská produkce rostla, nedocílila zdaleka stejných čísel jako v roce [40] [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99, Opatrný, 2002, str.95-96], [40] Zemědělství a rybolov také svým způsobem souvisí s cestovním ruchem. Díky němu dostávají turisté v ubytovacích zařízeních čerstvé ovoce, zeleninu, maso či ryby Průmysl Díky přírodním podmínkám na Kubě spadá do průmyslových odvětví potravinářský průmysl, strojírenský průmysl, chemický průmysl, stavební průmysl a spotřební průmysl. Nejvýznamnějším odvětvím je potravinářský průmysl, kam patří zpracování cukrové třtiny v cukrovarnictví a lihovarnictví a také zpracování tabáku. Úprava cukrové třtiny, masa, mléka či citrusových plodů probíhá v továrnách. Do potravinářského průmyslu dále patří výroba kubánského rumu značky Havana Club 43

43 nebo Ron Caney, které se prosadily na světový trh. Tyto rumy se vyrábějí v závodech v Santa Cruz del Norte u hlavního města a také v Santiagu de Cuba a jeho okolí. Kuba se může pyšnit světovým prvenstvím v produkci doutníků. V tzv. tabákárnách se vyrábějí světoznámé značky doutníků. Mezi nejznámější patří Cohiba, Romeo y Julieta či Montecristo. Kubánské cigarety se příliš nevyvážejí. Jsou určené pro osobní spotřebu Kubánců. Dalším výrobním odvětvím je chemický průmysl, který se zabývá především výrobou umělých hnojiv a také zpravováním ropy v ropných rafinériích. Ropa se těží při pobřeží mezi hlavním městem a Varaderem. Zkoumání nových nalezišť ropy probírá v Mexickém zálivu. Kubánský ostrov se vyznačuje značným nerostným bohatstvím. Především jsou zde ložiska železné rudy s malým obsahem síry a fosforu, ložiska manganové rudy a světově významná ložiska niklové rudy. Kubánská ložiska železo-niklových rud reprezentují zhruba 40% světových zásob niklu. (Chalupa, 2002, str.98) Ostrov vlastní třetí největší zásoby niklu na světě 34%. Kubě náleží šesté místo na světě v těžbě niklu. Těžba probíhá hlavně ve městě Moa a Nicaro, kde se nachází velké doly s niklovou rudou. Ročně je vytěženo kolem 70 tisíc tun niklu. Kromě niklu se na ostrově vyskytuje měděná, chromová a wolframová ruda a kobalt. Tyto suroviny se používají v hutnictví a nacházejí se především ve střední části Kuby. Manganové a železné rudy se vyskytují na při severovýchodním pobřeží ostrova. Ve východní časti ostrova jsou zase naleziště chromitů. Na ostrově Isla de la Juventud byla nalezena ložiska wolframových rud a také se tam vyskytuje zlatonosná ruda. Na Kubě se mimo jiné těží také magnezit, zlato, vápenec, fosfority a asfalt. Z odpařování mořské vody se získává sůl. Od roku 1960, kdy došlo ke znárodnění, spadá těžba nerostných surovin pod stát. V tepelných elektrárnách se na ostrově vyrábí elektrická energie. Elektrárny jsou však omezeny nedostatkem ropy. V omezeném množství se používají i hydroelektrárny. Kuba nemá vhodné podmínky pro stavbu vodních elektráren a stavba atomové elektrárny nebyla zatím dokončena. (Opatrný, 2002, str. 95) Na Kubě se nachází celkem 21 elektráren, z toho 17 jich je staršího původu. Zastaralé elektrárny českého či sovětského původu mají malou kapacitu, a proto byly postaveny tři novější elektrárny. Dvě nové elektrárny byly vybudované v provincii Matanzas. Z toho jedna leží přímo na Varaderu, neboť největší turistické středisko na Kubě spotřebuje velké množství energie. Další dvě z novějších elektráren jsou v provincii Cienfuegos. V roce 2006 byla 44

44 vyhlášena tzv. energetická revoluce, která měla dospět k nezávislosti na elektrické energii. Kubáncům byly vyměněny zastaralé elektrické spotřebiče za moderní spotřebiče čínské výroby. Dále byly zapojeny nové agregáty. Díky úsporným opatřením a rekonstrukcím elektrických sítí nedochází k výpadkům proudu jako tomu bylo dříve. Do průmyslového odvětví patří i stavebnictví. Na Kubě je nedostatek bydlení a polovina budov je po ničivých hurikánech ve špatném stavu. Hurikány, které Kubu na podzim 2008 zasáhly, poškodily 650 tisíc domů a 84 tisíc jich úplně zničily. [40] V dnešní době probíhá výstavba nových bytových jednotek. Menší význam má i strojírenský, textilní a kožedělný průmysl. V poslední době narůstá význam biotechnologie a farmacie. V rámci biotechnologie se na Kubě vyrábějí vakcíny. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99, Opatrný, 2002, str.95-96], [40] Průmysl je také důležitým předpokladem pro cestovní ruch. Bez něho by nemohly být postaveny hotelové komplexy pro zahraniční turisty. Nedocházelo by tedy k rozvoji cestovního ruchu na ostrově. Na druhé straně stojí i negativní dopady. Je ničena krajina a také životní prostředí na ostrově. Kvůli výstavbě hotelů jsou například ničeny mangrovové porosty, které chrání pobřeží ostrovů. Významný je pro cestovní ruch také chemický průmysl, díky kterému se těží ropa pro tepelné elektrárny. Těžba ropy má pro cestovní ruch i negativní dopady. Znečišťuje životní prostředí na ostrově. Na Varaderu je také občas cítit zápach, neboť se v jeho blízkosti nachází ropné rafinérie. Do budoucna se budou muset Kubánci rozhodnout, zda dále pokračovat v těžbě ropy nebo podporovat cestovní ruch v této oblasti. V poslední době nabývá na významu pro cestovní ruch i potravinářský průmysl. Je známo, že je Kuba světovým producentem doutníků. V Havaně se každoročně pořádá Festival del Habana, který je zaměřený na tabák a doutníky. Na letošní třináctý festival se přijeli podívat turisté z 80 zemí po celém světě. Kromě toho, že si nakoupí doutníky, stráví na ostrově také několik dní. [41] 45

45 Služby Do hlavních odvětví služeb náleží především cestovní ruch, dále školství, zdravotnictví, sport, kultura a také obchod. Služby zaujímají 70% hrubého domácího produktu. Kuba se může pyšnit vynikajícím zdravotnictvím a skvělým školským systémem. Mimo to kubánský stát podporuje kulturu a sportovní aktivity Školství Před revolucí bylo na Kubě 37% obyvatelstva negramotného a ve školství chybělo asi 12 tisíc učitelů. Ve východní provincii Oriente přesahovala negramotnost počátkem 60. let minulého století dokonce 40%. (Chalupa, 2002, str. 87) Po revoluci v roce 1959 bylo vybudováno a upraveno kolem 10 tisíc tříd. Koncem roku 1961 se stala Kuba první latinskoamerickou zemí, ve které nebyli negramotní. Za podpory státu se naučilo číst skoro 700 tisíc Kubánců, i když někteří byli staršího věku. Kubánskou školu poznáte na první pohled, neboť před její budou stojí socha José Martího. Každé ráno se u této sochy vztyčí kubánská vlajka a žáci zpívají národní hymnu. Povinná školní docházka je na Kubě od šesti do čtrnácti let. Obrázek č. 15: Předškoláci v Trinidadu Zdroj: archiv autorky Výuka je na všech školách bezplatná. Kubánské děti dostávají zdarma školní potřeby (penál, psací potřeby, batoh) a za nízkou částku si musí koupit školní uniformu různých barev. Červenou školní uniformu nosí děti chodící do školky a žáčci prvního 46

46 stupně, žáci druhého stupně mají béžovou uniformu a středoškoláci nosí tmavomodrou. Kolem krku mají uvázaný červený či modrý šátek. Děvčata nosí košili a sukni, chlapci také košili a k tomu krátké či dlouhé kalhoty. Na Kubě má vysokoškolské vzdělání více jak 20% obyvatel. Vysokoškolští studenti mají ubytování na kolejích a stravu zcela zdarma. K tomu dostávají ještě 100 CUP měsíčně, což je skoro polovina minimální měsíční mzdy. Studenti vysokých škol nenosí uniformy. Výjimku však tvoří studenti lékařských fakult, ti chodí v bílém plášti. Na Kubě je několik významných vysokých škol. Největší univerzita je v Havaně, kam se hlásí zájemci o společenskovědní obory. Na univerzitě v Las Villas se připravují specialisté na zemědělství a v Santiagu de Cuba studují zejména lékaři a přírodovědci. Kromě toho jsou na Kubě i univerzity třetího věku, kde rozšiřují své znalosti lidé v pokročilejším věku. Před revolucí totiž nemohli studovat. Kubánci mají možnost studovat i dálkově, kdy do škol dojíždějí ve svém volnu či o víkendech. Nejvíce absolventů mají vysoké školy pedagogické a lékařské. Jejich platy patří mezi nejvyšší. Kromě Kubánců studují na vysokých školách i studenti z Venezuely, Bolívie, Ekvádoru a Nikaraguy. I oni mají na Kubě nárok na bezplatné vysokoškolské vzdělání. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99] I školství je jedním z předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Na Kubě se nachází několik středních a vysokých škol zaměřených právě na cestovní ruch. Díky tomu získává Kuba specializované pracovníky v tomto oboru. Ti pak pracují například v cestovních kancelářích, na letišti, v hotelech, v turistických informačních kancelářích apod. Školy zaměřené na cestovní ruch najdete v Havaně, na Varaderu, v Santa Clara, Trinidadu, Ciego de Ávila, Camagüey, Holguínu a Santiagu de Cuba. Kromě škol existuje na Kubě organizace FORMATUR, která spadá pod ministerstvo cestovního ruchu. Tato organizace zajišťuje školení pracovníků v oblasti cestovního ruchu. Jejich cílem je zajistit profesionalitu a kvalitu poskytovaných služeb. Tento systém vzdělávání v oblasti turismu zajišťuje 19 škol po celé zemi. [42], [88] Zdravotnictví Po revoluci odjelo více jak polovina doktorů do Spojených států amerických a zdravotnictví bylo v kritické situaci. Nyní je kubánské zdravotnictví na velmi dobré 47

47 úrovni. Každý kubánský lékař se stará o 119 obyvatel, což je velmi malý počet. Zdravotnictví je zde realizováno na třech stupních. První stupeň by se dal přirovnat k naším obvodním lékařům. Lékaři se starají o celou rodinnou generaci a výborně znají jejich zdravotní stav. Na druhém stupni je zdravotnictví realizováno prostřednictvím odborných lékařů v menších nemocnicích či poliklinikách. Třetí stupeň patří specializovanému zdravotnictví. V tomto stupni se léčí vážná onemocnění jako například infarkt. Pacientů tohoto stupně je nejméně, neboť nemoci bývají včas zachyceny na prvním nebo druhém stupni zdravotnictví. Kubánci neplatí u lékaře žádné poplatky ani si neplatí žádné zdravotní pojištění. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99] Zdravotnictví v dané zemi považuji za důležitý předpoklad cestovního ruchu. Turisté si vybírají destinace i podle toho, jak jsou pro ně po zdravotní stránce bezpečné. Na Kubě se nevyskytují žádné vážné nemoci. Komáry, kteří přenáší nemoci jako malárii, žlutou zimnici či horečku Dengue, se podařilo vyhubit. Proto je Kuba jak pro své obyvatele, tak i pro turisty z tohoto hlediska naprosto bezpečnou zemí. Dokonce i každý hotel na Kubě má svého vlastního lékaře. Se zdravotnictvím se spojuje specifická forma cestovního ruchu na Kubě zdravotní neboli ozdravný cestovní ruch. Hodně turistů jezdí na Kubu právě za touto formou cestovního ruchu. Tento typ turismu je určen pro místní obyvatele a pro turisty ze zemí Latinské Ameriky. Ale dojíždí za ním i pacienti z Evropy, neboť je zdravotní péče na ostrově mnohem levnější. Na Kubě se léčí jak běžné nemoci, tak i kožní nemoci, oční chirurgie, neurologické poruchy jako roztroušené skleróza či Parkinsonova nemoc. Kromě kvalifikovaného personálu jsou na ostrově i střediska, kde se pacienti zotavují lázně či hotely v horách. Kuba společně se zeměmi Bolívie, Venezuela, Antigua, Barbuda, Dominika, Ekvádor, Nikaragua, Svatý Vincenc a Grenadiny tvoří společenství ALBA. Tyto země mezi sebou používají vlastní měnu tvz. sucre. Pacienti ze zemí ALBA jezdí na Kubu na ozdravné pobyty, které jim hradí stát právě v této měně. I Kubáncům hradí tyto pobyty stát. Ozdravné pobyty trvají v rozmezí jednoho až tří měsíců, a proto jsou pro národní ekonomiku mnohem přínosnější než běžné pobyty u moře. [43], [88], [89] 48

48 2.2.3 Demografické předpoklady Demografický vývoj První přesnější čísla o počtu obyvatel jsou známy z roku 1774, kdy se na Kubě uskutečnilo vůbec první sčítání obyvatel. K tomuto roku žilo na Kubě obyvatel. Z tohoto počtu patřilo 56% bílým kolonizátorům, 25% černým otrokům a zbytek, tedy 19%, míšencům. Celkový počet kubánské populace se však od 18. století rychle zvyšoval. Za sto let ( ) vzrostl na 6,7 násobek. V roce 1861 žilo na Kubě 1,336 mil. lidí, z čehož bylo kreolů 46%, černých otroků 28%, míšenců 16% a Číňanů 2%. (Chalupa, 2002, str. 83) Během let bylo na Kubu Španěly dovezeno asi 1,2 milionů otroků ze západní Afriky. Díky bojům za nezávislost došlo v letech 1887 až 1898 k poklesu obyvatel na ostrově. Roku 1899 obývalo ostrov kolem 1,5 milionů lidí, přičemž 66% z nich mělo bělošský původ. Období po získání samostatnosti je charakteristické dynamickým vývojem obyvatelstva, neboť se počet obyvatel ročně zvyšoval o více než 3%. Nárůst počtu obyvatel byl způsoben především velkou imigrací, která probíhala v letech V těchto letech bylo na Kubě registrováno až 1,25 milionů přistěhovalců. Počátkem 30. let byly na Kubě téměř čtyři miliony obyvatel a v 70. letech už jednou tolik. V roce 1990 se počet obyvatel přiblížil 11 milionům. Obrázek č. 16: Graf vývoj obyvatelstva ( ) Data převzata z: one.cu 49

49 V roce 2000 se počet obyvatel na Kubě přehoupl přes 11 milionů obyvatel. Po tomto roce se růst pomalu zastavil a přešel ke stagnaci až k mírnému propadu. Tento propad je způsoben především snížením porodnosti a také stárnutím obyvatelstva. Kubánský statistický úřad (Oficina Nacional de Estadísticas = ONE) předpokládá, že počet obyvatel by měl i nadále klesat. V roce 2015 by mělo být na Kubě cca obyvatel, o pět let déle už jen cca Současný stav demografie Počet obyvatel na Kubě k činil , z toho mužů a žen. Převážná část obyvatelstva (76%) žije ve městech. Nejvíce zalidněná oblast je Havana, ve které žije obyvatel. Další velká koncentrace obyvatel je ve městech Santiago de Cuba ( ), Holguín ( ) a Granma ( ). Hustota osídlení je 102,01 obyvatel/km² a nejvíce osídlené jsou provincie Ciudad de La Habana a Holguín. V roce 2010 tvořil podíl obyvatel v předproduktivním věku 17%, v reproduktivním 70% a v postproduktivním 13%. Průměrný věk kubánského obyvatelstva je 38,43 let. Obrázek č. 17: Věková pyramida pro rok 2010 Převzato z: one.cu 50