ANALÝZA VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ MAPA ŠKOLY

Transkript

1 ANALÝZA VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ MAPA ŠKOLY n a k r á l o v é h r a d e c k ý c h z á k l a d n í c h š k o l á c h Tento materiál obsahuje komentované souhrnné výsledky královéhradeckých základních škol z dotazníkového šetření Mapa pro ZŠ. ANALYTICKÁ ZPRÁVA pro statutární město Hradec Králové květen 2013

2 OBSAH ANALYTICKÉ ZPRÁVY ÚVOD CHARAKTERISTIKA PROJEKTU MAPA ŠKOLY JAK MOHOU ŠKOLY POUŽÍVAT VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ZÁKLADNÍ POJMY... 5 ANALYTICKÁ ZPRÁVA OBECNÉ INFORMACE O ZÚČASTNĚNÝCH ŠKOLÁCH ZAJÍMAVÁ FAKTA Z ŘEDITELSKÝCH DOTAZNÍKŮ KRÁLOVÉHRADECKÝCH ŠKOL VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ A ZAJÍMAVÉ TENDENCE V SOUHRNECH MÍSTO ZÁVĚRU

3 ÚVOD V následujícím textu krátce shrneme podstatu a přínos dotazníkového šetření Mapa školy, kterého se královéhradecké školy zúčastnily. Stručně vás seznámíme s důležitými používanými pojmy a poté vás čeká souhrnná část zprávy s uvedením zajímavých obecných tendencí, které interpretujeme na základě informací získaných z dotazníků všech respondentů, kteří se zúčastnili letošního ročníku projektu. Výsledky šetření jsou zachyceny sadou zpráv, které od nás školy obdržely v papírové i elektronické podobě. Jedná se zejména o souhrnnou zprávu, která shrnuje výsledky za všechny školy, a zprávu analytickou, neboli konkrétní výsledky dané školy zpracované do podoby tabulek a grafů. Součástí výsledků byly také odpovědi na otevřené otázky a školám, které se zúčastnily v předchozích letech, byl vyhotoven meziroční posun. Školy, které měly zájem o podrobnější rozbor svých výsledků, si mohly objednat individualizovanou zprávu. 1. Charakteristika projektu Mapa školy V rámci budování komplexního systému monitorování kvality školství řeší tento projekt detailně oblast klimatu školy jako významné součásti vzdělávacího procesu. Hodnocení klimatu školy sice není záležitostí, která na školách vyřeší všechny problémy, může však významně napomoct zkvalitnit výuku, prostředí a atmosféru ve škole. Nástrojem použitým pro hodnocení kvality klimatu školy je anonymní dotazníkové šetření mezi žáky, učiteli a rodiči, které poskytuje školám informace o vztazích, názorech, postojích a přáních všech aktérů vzdělávacího procesu. Pokud škola takové šetření provádí a následně zveřejňuje jeho výsledky a dále s nimi pracuje, sděluje tak okolí, že se snaží zlepšovat kvalitu svých služeb, a říká: žákům, že je poslouchá, že jejich názory jsou pro ni důležité a směrodatné; učitelům, že jejich práce s žáky je významná a že je oceňována; rodičům a lidem spojeným se školou, že pro školu je spokojenost zákazníků i kvalita důležitá a že jejich škola je připravena pro své neustálé zlepšování přijmout podstatné změny. Dotazníkové hodnocení kvality školy přispívá k obrazu školy jako důvěryhodné instituce dbající o kvalitu a otevřenou komunikaci, a to nejen svými výsledky, ale procesem hodnocení samotným. Máli však být tento proces úspěšný, je potřeba zajistit od samého začátku pozitivní přístup dvou hlavních partnerů zřizovatelů škol (krajů a obcí) a škol samých a vytvořit co největší prostor pro hledání optimálních konkrétních řešení a atmosféru, v níž je hodnocení možné a bezpečné. Při hodnocení klimatu školy se jedná o komplexní a komplikovaný systém, jehož zavádění a optimalizace mohou trvat i několik let. Nejtěžším úkolem je vysvětlit vedení školy i učitelům, proč se nechat hodnotit, a naučit žáky a rodiče hodnotit pravdivě a spravedlivě, aby se vybudovala důvěra v celý systém evaluace. 3

4 2. Jak mohou školy používat výsledky šetření Zjistí, jak na tom skutečně jsou Pro jakoukoli chystanou změnu je třeba znát současný stav. Proto je při skutečné snaze o autoevaluaci nezbytné nejprve dobře zmapovat situaci, ve které se daná škola právě nachází. Co si myslí rodiče? Na co kladou důraz? Jak hodnotí školu žáci? Čeho si váží, co si ze školy odnášejí a co by naopak chtěli změnit? Každý ředitel nebo učitel zná mnohé aspekty života školy, ale na situaci školy má málokdo komplexní pohled. A právě podrobné zmapování výchozího stavu odkryje potenciální možnosti školy i reálné limity na straně žáků, rodičů a učitelů. Porovnají se s ostatními Možnost srovnat výsledky školy s průměry za větší soubory ředitelé škol velmi vítají pomůže jim to totiž překonat jistou izolovanost škol, která je běžná i ve větších městech. Další význam získalo srovnání výsledků dnes, kdy nový školský zákon poskytl školám větší autonomii v pedagogických otázkách. Projekt Mapa školy je pro ředitele vhodnou příležitostí, jak získat reálná měřítka výsledků vzdělávání. Přináší úplně jiný přehled o obrazu školy v očích žáků, rodičů a učitelů. Obojí lze využít jako podklad při pravidelném sebehodnocení školy. Vysoké počty dotazovaných osob v jednotlivých kolech projektu jsou zárukou značné vypovídací hodnoty celkových (průměrných) výsledků. Například zjištění, kdy více než polovina žáků osmých tříd souhlasí s tvrzením, že jim škola nepomáhá získat sebedůvěru, by mohlo být hodnoceno jako chyba školy a problém, který je třeba řešit. Když však víte, že celostátně takto odpovídá v průměru 85 % žáků osmých tříd, jde rázem spíše o úspěch. Mohou sledovat změny své školy Od samého počátku počítá projekt s možností opakování výzkumu. Data jsou uložena tak, aby v příštích letech umožnila sledovat vývojové trendy a sestavovat časové řady. V každé zkoumané oblasti mohou školy zaznamenat postupný vývoj. Školy vidí, jak se jim daří naplňovat cíle školy, a mohou také aktuálně reagovat na nově vzniklé problémy. V budoucnu tak zjistí, zda provedené změny skutečně vedly k očekávaným výsledkům. Umožní pravidelně hodnotit školu Mapa školy může hodně pomoct při tvorbě výroční zprávy o činnosti školy. Mnohé části analýzy, kterou školy dostaly, mohou použít při vlastním hodnocení školy. Formu sběru dat mohla každá škola přizpůsobit svým potřebám. Výsledky z šetření dostala každá škola v papírové i elektronické podobě, a to ať už si vybrala pro odevzdání dotazníků formu papírovou, nebo elektronickou. 4

5 3. Základní pojmy Následující část vysvětluje některé důležité pojmy, které se v textu objevují. Doporučujeme vám prostudovat si tuto část ještě před samotným čtením zprávy. Ne všechny pojmy uvedené na tomto místě se vyskytují dále v této zprávě, přesto je zde ponecháváme pro možnost porovnání tohoto souhrnu se zprávami jednotlivých královéhradeckých škol. Zkratky a značky RVP ŠVP SWOT Průměr Rámcový vzdělávací program Školní vzdělávací program SWOT analýza je komplexní metoda kvalitativního vyhodnocení všech relevantních faktorů. Jádro metody spočívá v pojmenování a ohodnocení jednotlivých aspektů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Vyjadřuje to, co se pokládá za obvyklé, běžné, většinové. Důležité je rozlišení mezi aritmetickým průměrem a tím, co je průměrné ve smyslu nejčastější. Aritmetický průměr, který se ve zprávě používá, je součtem všech hodnot vyděleným jejich počtem. Četnost Informace o tom, jak často se daný jev vyskytuje. Je udávána jako absolutní (20 stejných odpovědí z 200). Pro větší přehlednost se využívá relativní četnost (10 % odpovědí z 200). Percentil Pořadí účastníka přepočtené na stupnici (0 = nejhorší, 50 = střed, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako počet procent těch, které účastník předstihl. Pokud se například dotazníkového šetření zúčastnilo 400 škol, pak škola s percentilem 75 předstihla v hodnocení 75 % (tj. 300) ostatních. Referenční rámec Referenční rámec je skupina, se kterou vaši školu porovnáváme. Nejpoužívanějším referenčním rámcem v této zprávě je skupina všech zúčastněných základních škol. V některých případech jsme jako referenční rámec zvolili jiný typ členění: Členění podle typu školy ZŠ, ročník ZŠ, pouze 1. stupeň Členění podle stupňů 1. stupeň (1. 5. ročník) 2. stupeň (6. 9. ročník) Členění podle respondentů žáci 1. stupně, žáci 2. stupně, žáci celkem rodiče; učitelé; provozní zaměstnanci; ředitelé 5

6 ANALYTICKÁ ZPRÁVA Tato část zprávy obsahuje informace o zúčastněných královéhradeckých školách, zajímavá fakta o podmínkách jejich činnosti (data z ředitelských dotazníků) a souhrnné výsledky celého šetření, které ukazují obecné trendy v oblasti klimatu českých škol. Vše je prezentováno v textové nebo grafické podobě a doplněno komentářem. 4. Obecné informace o zúčastněných školách Dotazníkového šetření Mapa pro základní školy se v lednu až březnu 2013 zúčastnilo celkem respondentů ze 120 základních škol. Největší podíl na účasti mají plně organizované školy (74). V menším počtu se pak zúčastnily také malotřídní školy a školy pouze s 1. stupněm (17). Zbylé školy velikost neuvedly (29). Zájem širokého spektra škol signalizuje, že všechny základní školy jsou bez rozdílu velikosti nebo typu postaveny před stejný závazek v podobě autoevaluace. U menších nebo neúplných škol se zájem o dotazníkové šetření může spojovat s vědomím, že svou opodstatněnou existenci mohou v budoucnosti prokázat pouze ve spojitosti s kvalitou služeb, které poskytují. Současně s projektem Mapa školy probíhalo dotazníkové šetření také v mateřských školách. Celkem se zapojilo 105 MŠ, ať už samostatných nebo spojených se základní školou. Mateřské školy jsou vyhodnoceny zvlášť. Šetření se letos zúčastnil velký počet žáků, dohromady jich bylo z toho na 1. stupni a na 2. stupni. Dále v šetření odpovídalo učitelů, rodičů a 99 ředitelů. Množství rodičovských dotazníků by v optimálním případě mělo být stejné jako žákovských; ve skutečnosti se jich vrátilo o 14 % méně. Do projektu se mohli zapojit také provozní (nepedagogičtí) zaměstnanci, kteří měli vlastní dotazník. Přestože byl dotazník pro provozní zaměstnance pro školy zdarma, ne všechny školy této možnosti využily; celkem se zapojilo 812 provozních zaměstnanců. Podrobné údaje jsou znázorněny v tabulce č. 1 Tabulka č. 1 Počty respondentů Počty respondentů Školy Učitelé Žáci 1. stupeň Žáci 2. stupeň Rodiče Provozní zaměstnanci ZŠ ČR z toho ZŠ Hradec Králové Celkem Ze sedmnácti královéhradeckých škol se zúčastnilo celkem rodičů, 466 učitelů, žáků prvního a žáků druhého stupně. Zapojilo se také 169 provozních zaměstnanců. 6

7 Zastoupení krajů Školy zúčastněné v projektu Mapa školy 2012/2013 podle krajů Do projektu se zapojily školy ze všech 14 krajů České republiky. Největší podíl zaujímají školy z Prahy (20 %) a Královéhradeckého kraje (18 %). Graf č. 1 Podíl škol v krajích na počtu škol v projektu Ústecký kraj 4 % Středočeský kraj 10 % Vysočina 6 % Zlínský kraj 3 % Hlavní město Praha 20 % Jihočeský kraj 6 % Plzeňský kraj 2 % Pardubický kraj 7 % Olomoucký kraj 4 % Moravskoslezský kraj 3 % Liberecký kraj 2 % Královéhradecký kraj 18 % Jihomoravský kraj 7 % Karlovarský kraj 10 % Počty žáků se v jednotlivých krajích pohybovaly od 217 (Liberecký kraj) po (Hlavní město Praha). Návratnost dotazníků královéhradeckých škol Následující graf vyjadřuje poměr mezi objednanými a vyplněnými dotazníky, který v případě žákovských dotazníků dosáhl 92 %. U žákovských dotazníků může jít o situaci, kdy nejsou všichni žáci přítomni nebo jednoduše škola objednala několik dotazníků navíc. Podmínky šetření a vyplněnost dotazníků mohl ovlivnit fakt, že v období února a na začátku března probíhaly na školách jarní prázdniny. Najít optimální termín bez rizika a vhodný pro všechny zúčastněné školy není možné s určitým procentem nevrácených dotazníků je nutné vždy počítat. 7

8 Graf č Návratnost dotazníků - Hradec Králové rodiče žáci 1. stupeň žáci 2. stupeň učitelé objednáno zpracováno V případě učitelů a rodičů se obvykle projevuje fakt, že dotazník je dobrovolný. Je na zvážení každého respondenta, zda se rozhodne jej vyplnit. 8

9 5. Zajímavá fakta z ředitelských dotazníků královéhradeckých škol V této kapitole shrnujeme informace získané z dotazníků ředitelů zúčastněných škol. Dotazník vyplnilo 16 královéhradeckých ředitelů. Jejich odpovědi jsou porovnávány s názory ředitelů z dalších 99 zapojených škol. Hodnocení školy Zeptali jsme se ředitelů škol Jak byste v porovnání se školami srovnatelného typu celkově hodnotil(a) vaši školu?. Mohli školu zařadit mezi ty nejlepší, do lepší poloviny, mezi průměr, do horší poloviny či mezi nejhorší školy. Odpovědi byly přepočítány na body nejlepší 1, nejhorší 5. Graf uvádí průměr za všechny královéhradecké školy v porovnání s průměrem všech škol. Jak je vidět, královéhradecké školy se hodnotí o něco lépe, než odpovídá průměru. Graf č. 3 5 Jak byste v porovnání se školami srovnatelného typu celkově hodnotil(a) vaši školu? , ,6 průměr Hradec Králové průměr všechny školy ČR Již tradičně ředitelé hodnotí své školy jako ty lepší až nejlepší, v nejhorším případě jako průměrné. 8 škol ze 16 se podle vyjádření ředitelů řadí mezi nejlepší a 5 do lepší poloviny. Převážně kladné hodnocení může být dáno tendencí ředitelů k pozitivnímu hodnocení vlastní školy (tj. práce), a to zejména před jejich zřizovatelem. Tato tendence by mohla vyjadřovat nižší míru kritičnosti ředitelů k vlastní škole (hypotéza je podložena mnohými teoriemi zabývajícími se sociální percepcí a hodnocením a také velmi podobným rozložením letošních výsledků ve srovnání s výsledky předchozích let). Jde o tendenci posuzovat pozitivněji, co je nám bližší. Problém nedostatku žáků Stále častěji a zřetelněji se školy potýkají s konkurencí okolních škol. Vliv konkurenčního prostředí se nejvíce projevuje poklesem počtu žáků v některých školách, případně v konkrétních ročnících. Školy se s tím setkávají buď v podobě problému naplnit první třídu, nebo v pozdějším přestupu žáků na jiné školy. Nejvýrazněji se tento trend projevuje v odlivu žáků na výběrové školy a víceletá gymnázia po 5. a 7. ročníku. 9

10 Tabulka č. 2 Škola Jak byste popsal(a) situaci ohledně přijímání nových žáků do 1. tříd? 1 vždy snadno naplníme 2 vždy snadno naplníme 3 vždy snadno naplníme 4 vždy snadno naplníme 5 musíme se poměrně hodně snažit 6 musíme se poměrně hodně snažit 7 musíme se poměrně hodně snažit 8 vždy snadno naplníme 9 neodpověděl/a 10 vždy snadno naplníme 11 vždy snadno naplníme 12 musíme se poměrně hodně snažit 13 musíme se poměrně hodně snažit 14 musíme se poměrně hodně snažit 15 musíme se poměrně hodně snažit 16 vždy snadno naplníme 17 musíme se poměrně hodně snažit Tabulka č. 2 dokládá situaci na jednotlivých školách. 8 škol se musí pro naplnění tříd hodně snažit, ale stejný počet škol s tím naopak nemá potíže. Ani jedna z královéhradeckých škol se však s nedostatkem žáků zásadně nepotýká. Na jedné škole neodpověděli (nevyplnili ředitelský dotazník). V celorepublikovém měřítku platí, že pro naplnění 1. tříd se více musí snažit školy, které mají pouze 1. stupeň. Personální zdroje škol Následující dva grafy přinášejí informace o genderové a věkové struktuře pedagogických sborů na základních školách. Při posuzování genderové struktury pedagogického sboru se opět potvrdil obecně známý fakt o silné feminizaci školství. Hradec Králové si v zastoupení mužů v pedagogických sborech stojí přibližně stejně jako ostatní školy ČR (graf č. 4). Graf č. 4 Graf č. 5 Genderová struktura pedagogického sboru 100 % 100 % Věková struktura pedagogického sboru 80 % 80 % 60 % 60 % 40 % 40 % 20 % 20 % 0 % muži ženy Hradec Králové 15,5 % 84,5 % Všechny školy ČR 14,0 % 86,0 % 0 % do nad 60 Hradec Králové 0,0 % 13,5 % 22,1 % 27,0 % 35,1 % 2,4 % Všechny školy ČR 0,1 % 12,2 % 22,7 % 34,8 % 25,5 % 4,8 % Graf č. 5 ukazuje, že v porovnání s republikovým průměrem je podíl královéhradeckých učitelů ve věku let o téměř 8 % nižší. Naproti tomu je na školách v Hradci Králové více učitelů ve věku let. 10

11 Ohrožení škol V následujícím výčtu uvádíme nejčastější situace, které školy považují za možné ohrožení své funkce či existence. Každý ředitel mohl volit více položek. Největší obavu mají ředitelé z odchodu velkého počtu žáků na víceletá gymnázia (9) a z konkurence ostatních škol v okolí (7). Jako ohrožení vnímá 5 ředitelů špatnou legislativu. Na dalších pozicích se objevuje nedostatek financí od zřizovatele, nezájem sponzorů a nedostatečná podpora vzdělávání učitelů. Tabulka č. 3 Škola Ohrožení škol 1 rušení z důvodů měnící se legislativy; špatná legislativa 2 nedostatek financí od zřizovatele 3 špatná legislativa; nic 4 velký počet žáků odcházejících na víceletá gymnázia slučování s jinou školou; rušení dopravních spojů; rušení z důvodů měnící se legislativy; nedostatek 5 financí od zřizovatele; konkurence ostatních škol v okolí velký počet žáků odcházejících na víceletá gymnázia; nezájem sponzorů; konkurence ostatních škol 6 v okolí; prostředí okolí školy nedostatek žáků, malý zájem žáků, vedoucí až ke zrušení školy; velký počet žáků odcházejících na 7 víceletá gymnázia; konkurence ostatních škol v okolí velký počet žáků odcházejících na víceletá gymnázia; nezájem rodičů spolupracovat se školou; něco 8 jiného, uveďte: 9 neodpověděl/a 10 velký počet žáků odcházejících na víceletá gymnázia velký počet žáků odcházejících na víceletá gymnázia; nedostatek financí od zřizovatele; konkurence 11 ostatních škol v okolí 12 konkurence ostatních škol v okolí nedostatek žáků, malý zájem žáků, vedoucí až ke zrušení školy; nezájem sponzorů; konkurence 13 ostatních škol v okolí 14 špatná legislativa; velký počet žáků odcházejících na víceletá gymnázia; prostředí okolí školy špatná legislativa; nedostatečná podpora dalšího vzdělávání učitelů; velký počet žáků odcházejících 15 na víceletá gymnázia; špatné mínění veřejnosti o škole 16 nedostatečná podpora dalšího vzdělávání učitelů; nezájem sponzorů špatná legislativa; nedostatečná podpora dalšího vzdělávání učitelů; velký počet žáků odcházejících 17 na víceletá gymnázia; konkurence ostatních škol v okolí Tabulka č. 4 nejčastější odpovědi ředitelů počet velký počet žáků odcházející na víceletá gymnázia 9 konkurence ostatních škol v okolí 7 špatná legislativa 5 nedostatek financí od zřizovatele 3 nezájem sponzorů 3 nedostatečná podpora dalšího vzdělávání učitelů 3 11

12 6. Výsledky dotazníkového šetření a zajímavé tendence v souhrnech V této části zprávy přinášíme zajímavá zjištění, nejvýraznější trendy a tendence zpracované na základě výsledků dotazníkového šetření Mapa školy. Pro přehlednost jsme tuto část zprávy strukturovali do několika tematických okruhů: Cíle školy Školní vzdělávací program Výběr školy Spokojenost se školou Kvalita a forma výuky Vztahy Bezpečné a zdravé prostředí školy Spolupráce Materiální zázemí DŮLEŽITÉ! Ke všem komentářům a souhrnným výsledkům dotazníkového šetření Mapa školy je potřeba přistupovat s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každé školy. Dotazníkové šetření pracuje se subjektivními názory respondentů a žádná zpráva nemůže dokonale posoudit všechny okolnosti, podmínky a hodnotové orientace respondentů. Interpretace souhrnných dat může sloužit jako orientační východisko vlastních analýz. 12

13 Jak vypadají hlavní cíle královéhradeckých škol Cíle královéhradeckých škol Co podle vás patří mezi hlavní úkoly školy? Tuto otázku jsme v dotazníku pokládali učitelům, rodičům a žákům 2. stupně s cílem zjistit, co jednotliví respondenti od školy očekávají. V jedenácti možných odpovědích jsme se snažili zkombinovat cíle tradiční školy (např. získat maximum znalostí a vědomostí) s cíli, které jsou typické pro RVP a korespondují s obsahem klíčových kompetencí. Naše pracovní hypotéza předpokládala, že učitelé mají největší povědomí o žádoucích cílech školy v dnešním pojetí a že rodiče a žáci 2. stupně ve větší míře očekávají od školy tradiční hodnoty. Vycházeli jsme hlavně z předpokladu, že informovanost širší rodičovské veřejnosti o probíhajících změnách je nedostatečná, a také z tendence rodičů posuzovat školu na základě vlastních zkušeností. Graf č. 6 Co by měla škola žáky naučit? 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % % učitel 13 % 23 % 3 % 86 % 33 % 32 % 15 % 68 % 18 % 2 % 4 % rodič 10 % 60 % 22 % 61 % 29 % 14 % 19 % 52 % 14 % 2 % 2 % žák 2. stupně 33 % 60 % 35 % 38 % 19 % 16 % 21 % 47 % 11 % 9 % 9 % 1. naučit se slušně se chovat 2. získat maximum znalostí a vědomostí 3. dobře se připravit na přijímací zkoušky 4. naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace 5. naučit se řešit samostatně problémy 6. naučit se dodržovat pravidla a respektovat autoritu 7. naučit se obhajovat vlastní názor a vést diskusi 8. naučit se spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi 9. získat zdravé sebevědomí a schopnost sebekritiky 10. respektovat životní prostředí 11. respektovat odlišnosti (kulturní, etnické atd.) Za jeden z hlavních cílů školy považují shodně učitelé i rodiče naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace, pouze 14 % učitelů tento cíl jako důležitý neoznačilo 1. Spolupráce v kolektivu je dalším z důležitých cílů, který patří k prioritám jak mezi učiteli, tak mezi rodiči i žáky. Dalším z důležitých úkolů školní docházky z pohledu rodičů i žáků je získat maximum znalostí a vědomostí; tento cíl však volilo jako důležitý pouze 23 % učitelů. Rodiče jako důležitý cíl spatřují také naučit žáky samostatně řešit problémy. Žáci jako důležité vidí přípravu na přijímací zkoušky. U žáků kromě již zmíněných cílů hraje velkou roli snaha naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace. Až do druhé poloviny žebříčku se u žáků zařadil cíl naučit se samostatně řešit problémy. Přitom se z pohledu trhu práce jedná o jednu z nejdůležitějších schopností, které si žáci mohou ze školy odnést. Učitelé i rodiče tomuto cíli dávají naštěstí větší váhu. 1 Společnost Scio tento závěr z dotazníkového šetření sleduje již několik let a rozhodli jsme se školám, jejich zřizovatelům i rodičům vyjít vstříc v podobě nového komplexního testu, který je zaměřen na dovednosti žáků potřebné pro život v 21. století. Spojuje tak schopnost řešit problémy a dovednost orientovat se v současném světě informací. 13

14 Zajímavý je také fakt, že učitelé přikládají větší důležitost respektování autority a dodržování pravidel než slušnému chování žáků. Přitom právě osvojení si slušného chování patří mezi 5 nejvýznamnějších cílů školy z pohledu žáků a v mnoha vyspělých zemích patří výchova slušného občana mezi jeden z předních kurikulárních cílů. Naplňování školních cílů Stanovení cílů výuky je důležité. Logicky pak vyvstává otázka, jak se tyto cíle daří školám naplňovat. V grafu č. 7 čteme odpovědi na otázku Jak škola rozvíjí u žáků dané schopnosti. Na otázku odpovídali rodiče i učitelé; každé možnosti přiřazovali od 1 (nerozvíjí) do 7 (rozvíjí maximálně) bodů. Podle učitelů škola nejlépe rozvíjí přípravu na přijímací zkoušky, a to i přes to, že tomuto cíli přiřadili učitelé jednu z nejmenších priorit (viz graf č. 6). Je to zároveň cíl, v názoru na nějž se nejvíce rozcházejí učitelé s rodiči. Graf č. 7 Jak škola rozvíjí u vašeho dítěte dané schopnosti? zdravé sebevědomí a schopnost sebekritiky vést diskusi, obhajovat vlastní názor slušně se chovat samostatně se učit, vyhledat a zpracovat informace připravit se na přijímací zkoušky řešit samostatně problémy a komplexní úlohy naučit se fakta spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi dodržovat pravidla a respektovat autoritu Učitel Rodiče Bodové hodnocení je u jednotlivých možností poměrně vyrovnané a pohybuje se od 4,8 do 5,9 bodů. Nejnižší hodnocení udělili rodiče, a to schopnosti vést diskusi a obhájit vlastní názor. Co naopak škola dle rodičů plní nejlépe, je osvojení si slušného chování a spolupráce v kolektivu, vychází a jednání s lidmi. 14

15 Školní vzdělávací programy Míra informovanosti rodičů Naprostá většina rodičů odpověděla na otázku, zda jsou dostatečně informováni o dění ve škole, ano nebo spíše ano. Přepočítáme-li odpovědi na body, můžeme jednotlivé školy seřadit. Následující graf ukazuje, jak jsou na tom jednotlivé královéhradecké školy v porovnání se všemi školami v šetření. Číslo u hodnocení rodičů udává procento škol, které škola svým výsledkem předstihla. Např. škola 4 na základě hodnocení rodičů předstihla v míře infomovanosti jen 31 % všech škol zapojených do šetření. Na škole 5 je informovanost o dění ve škole ve srovnání s většinou ostatních škol hodnocena mnohem lépe. Graf č. 8 Jste dostatečně informováni o dění ve škole? percentil hodnoceno rodiči Poněkud hůře hodnotí rodiče míru informovanosti o probíhajících změnách a reformě ve školství. Téměř 77 % rodičů královéhradeckých ZŠ uvádí, že od školy nedostali žádné informace nebo jich bylo jen málo a vzpomínají si na ně jen matně. Dostatečně informovaných si připadá pouze 16 % rodičů. Graf č % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Dostali jste od školy nějaké informace o probíhající reformě ne základního školství? něco málo, vzpomínáme si pouze matně ano nelze posoudit Hradec Králové Všechny školy ČR 15

16 Zájem rodičů V grafu jsme zaznamenali odpovědi rodičů na otázku Chtěli byste se o reformě dozvědět něco víc?. Respondenti měli možnost odpovídat ne, spíše ne, spíše ano, ano, nelze posoudit. Naprostá většina rodičů si více informací přeje dostávat, což je zjištění korelující s předchozím grafem (graf č. 9). Graf č % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Máte zájem dozvědět se více o reformě školství? ne spíše ne spíše ano ano nelze posoudit Hradec Králové Všechny školy ČR Ze souhrnných výsledků za celou republiku, kde jsme odpovědi rodičů rozdělili podle typu škol, vyplývá, že zájem o nové informace je přibližně stejně vysoký na všech typech základních škol. Nejčastější důvody Výběr školy S kolísajícím počtem žáků nastupujících povinnou školní docházku se stále ožehavěji připomíná téma meziškolní konkurence. To potvrdili také ředitelé, kteří nedostatek žáků považují za jedno z největších vnějších ohrožení školy. V dotazníku jsme se proto rodičů zeptali Podle čeho jste se především rozhodovali při výběru školy, kterou vaše dítě navštěvuje?. Otázkou jsme chtěli školám poskytnout informaci o tom, které aspekty při výběru školy hrají u rodičů důležitou roli. Rodiče se dnes o umístění svého potomka rozhodují podle většího množství kritérií. Zdaleka nejvýznamnějším výběrovým faktorem ale pro 65 % královéhradeckých rodičů zůstává umístění školy tj. vzdálenost od bydliště. Přestože vzdálenost školy bude asi vždy významným faktorem, bude se jeho váha snižovat ve prospěch pověsti školy a doporučení jiných rodičů. Mezi další faktory patří zejména vlastní nebo zprostředkované zkušenosti (např. sourozenec). Rodiče v Hradci Králové se prakticky vůbec nerozhodují podle rozsahu volitelných předmětů a volnočasových aktivit, např. pouze 15 % rodičů se rozhodovalo pro školu na základě zaměření školy nebo některé třídy. 16

17 Graf č. 11 Podle čeho jste se především rozhodovali při výběru školy, kterou vaše dítě navštěvuje? neměli jsme v podstatě jinou volbu vzdálenost od bydliště tak, aby dítě nemuselo dojíždět příliš daleko rozsah nabídky volnočasových aktivit pověst školy, doporučení jiných rodičů zaměření školy nebo některé třídy (sport, jazyky apod.) dojem z osobní návštěvy školy množství a rozsah volitelných předmětů vlastní zkušenosti (např. sourozenec) bylo nám to v podstatě jedno známý ředitel, pedagog úspěšnost žáků při přechodu na střední školy do školy chodí kamarádi dítěte zaujala nás webová prezentace školy jiný důvod 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Spokojenost se školou Graf č. 12 Doporučili by rodiče školu svým přátelům? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ano spíše ano spíše ne ne Rodiče jsou obvykle v hodnocení školy poměrně pozitivní, proto i mírné zaváhání rodičů s jednoznačnou odpovědí u školy 7 může být určitým signálem, aby se vedení školy více zabývalo komunikací s rodiči. Atmosféra školního prostředí Vybranými otázkami se šetření zaměřovalo také na atmosféru školy. Ptali jsme se žáků, zda se ráno těší do školy, zda se v ní cítí dobře apod. U učitelů jsme zjišťovali, zda se cítí dostatečně ohodnoceni svým vedením a zda rádi učí právě na své škole. U rodičů jsme pak například zjišťovali, zda se jejich 17

18 dítě nebojí chodit do školy, jak jsou spokojeni s řízením školy nebo zda by školu doporučili svým známým. Čísla 1 17 v grafech 12 a 13 představují jednotlivé královéhradecké školy. Graf č. 13 ATMOSFÉRA ŠKOLY percentil hodnoceno žáky 1. stupně hodnoceno žáky 2. stupně hodnoceno rodiči hodnoceno učiteli Odpovědi na jednotlivé otázky byly přepočítány na body a zprůměrovány. Poté byly školy podle dosažených bodů seřazeny a byl vypočten dosažený percentil. Z grafu je patrné, že atmosféra ve škole je různými skupinami respondentů vnímána odlišně. K výsledkům z grafu je potřeba přistupovat s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každé školy. Percentily zobrazují relativní postavení školy mezi ostatními, nezohledňují však výšku reálně udělených bodů. Může se tak stát, že i škola s nízkým percentilovým hodnocením obdržela na dané otázky kladné hodnocení. Percentil však může sloužit jako varovný ukazatel. Výsledky je nutné porovnat s bodovým hodnocením, které obdržela každá škola ve své analytické zprávě. Zájem rodičů o rozšíření výuky Následující graf analyzuje odpovědi na otázku z rodičovského dotazníku Existuje nějaká vzdělávací oblast, předmět, skupina předmětů, na něž by se podle vás měla škola více zaměřit?. Nejvíc rodičů (30 %) by nechtělo měnit nic. Posílení výuky cizích jazyků by přivítalo přibližně 23 % rodičů. Mezi další žádané předměty patří hodiny informační a komunikační technologie, jejichž navýšení si přeje 13 % rodičů. Stejná část rodičů by dala přednost tomu, aby se škola více zaměřila na sport. Přibližně 9 % dotázaných rodičů stojí o rozšíření výuky základních předmětů (matematika, český jazyk) a 6 % o rozšíření umělecké výchovy. 18

19 Graf č. 14 Existuje nějaká vzdělávací oblast, předmět, skupina předmětů, na něž by se podle Vás měla škola více zaměřit? nelze posoudit 17 % něco jiného 3 % umělecké výchovy (výtvarnou, hudební, estetickou atd.) 6 % český jazyk, humanitní předměty 3 % matematiku, přírodovědné předměty 6 % sport 13 % informační a komunikační technologie 13 % cizí jazyky 23 % ne, vyhovuje nám to tak, jak je to teď 30 % 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Na čem je závislé hodnocení školy Kvalita a forma výuky Co vypovídá o kvalitě výuky? Jsou to známky, dostatek vědomostí, partnerský vztah učitele se žáky nebo úspěšnost při přijímacích zkouškách? Jde o sumu různých faktorů, jejichž hodnocení je velice subjektivní. Do posuzování kvality výuky se může promítnout také množství informací, které respondenti mají, jejich očekávání, zkušenosti, možnosti srovnání s jinou školou apod. V dotazníkovém šetření jsme otázky zaměřené na kvalitu výuky položili rodičům, učitelům i žákům 2. stupně. Za kvalitu výuky měli respondenti možnost přidělit škole 1 7 bodů (čím vyšší číslo, tím lepší hodnocení), z nichž byl pro graf č. 15 vypočten průměr. Na základě průměrného bodového výsledku byl každé škole přiřazen percentil, ve kterém se umístila. V grafu č. 15 můžeme vidět, jak se škola umístila na základě hodnocení jednotlivých skupin respondentů mezi ostatními školami. Každá škola je zde srovnávána s ostatními školami, dosažený percentil tedy může být nízký i přesto, že bodové hodnocení dané skupiny respondentů mohlo být poměrně vysoké (kladné). 19

20 Graf č. 15 KVALITA VÝUKY - zaměřeno na znalosti percentil hodnoceno žáky 2. stupně hodnoceno rodiči hodnoceno učiteli Podle hodnocení rodičů předstihly školy 5 a 6 nejméně 80 % ostatních škol. Školu 6 hodnotili kladně nejen rodiče, ale také žáci 2. stupně. Školu 7 na základě hodnocení rodičů předstihlo 95 % ostatních škol. Učitelé své školy většinou hodnotí dobře. Nejnižší hodnocení od učitelů získala škola 7, která však získala nízké hodnocení od všech skupin respondentů. Škola 5 je škola jen s prvním stupněm a nemá hodnocení žáky 2. stupně. Podle hodnocení učitelů i rodičů dosáhla jednoho z nejlepších hodnocení mezi královéhradeckými školami. Zajímavá je situace ve škole 2, kde žáci vnímají kvalitu školy výrazně lépe než rodiče, a také na škole 15, kde je situace opačná rodiče školu hodnotí výrazně lépe než žáci. Jak je vidět, hodnocení jednotlivých respondentů se často výrazně odlišuje, je proto nutné hodnotit pozorně a přihlédnout ke konkrétnímu prostředí každé školy. Ukazatelé v grafu 16 sestávají z několika dílčích otázek pro každou skupinu respondentů. Body za jednotlivé odpovědi byly zprůměrovány a poté převedeny na percentily. 20