KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB
|
|
- Tereza Doležalová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 téma přednášek: KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB Obsah přednášek: Funkce a součásti halových a velkoobjemových objektů Konstrukční systém halového objektu vývoj ohýbaný, tlačený a tažený konstrukční systém uspořádání hlavního nosného systému prostorová tuhost halového objektu opěrné systémy halových soustav Ohýbané konstrukční systémy deskové soustavy betonové bezvazníkové soustavy příhradové strukturální deskové konstrukce vazníkové soustavy s betonovými ocelovými dřevěnými vazníky rámové soustavy betonové ocelové dřevěné rámové soustavy Použité prameny a doporučená literatura: Doc.Ing.Petr Hájek, CSc. a kol. KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 10 Nosné konstrukce I FSv ČVUT, 2002 Konstrukční systémy převážně tlačené obloukové soustavy betonové ocelové dřevěné obloukové soustavy plošné tlačené konstrukce klenby skořepiny prutové a lomenicové struktury prutové lomenicové opěrné systémy tlačených soustav Konstrukční systémy převážně tažené soustavy visuté vazníky konstrukce lanové membránové soustavy pneumatické nízkotlaké vysokotlaké soustavy zavěšené 1
2 FUNKCE A SOUČÁSTI HALOVÝCH A VELKOOBJEMOVÝCH OBJEKTŮ Účel a funkce halového objektu Objekty halového typu umožňují tvorbu volných vnitřních prostor s malým počtem nebo zcela bez vnitřních podpor. Užívají se zejména tehdy, nevyžaduje-li provozní uspořádání více výškových úrovní užitných prostor nad sebou. Halový objekt může zahrnovat i vnitřní vestavěná podlaží s různými nároky na užitnou výšku prostor: dvoupodlažní haly velkoobjemové haly kombinované monobloky Sleduje se tím hospodárnější návrh i lepší využití pozemku (poměr kubatury (m 3 ) ku zastavěné ploše (m 2 ) je celkově příznivější). 2
3 Halové objekty jsou využívány zejména pro účely: kultury kina, divadla, výstavní pavilony, shromažďovací sály, sportu víceúčelové a sportovní haly, zastřešení tribun stadionů, plavecké bazény, výroby a skladování výrobní haly, tržnice, dopravy nádražní haly, zastřešení nástupišť, automobilové a autobusové garáže, opravny, kryté doky, lokomotivní depa 3
4 Součásti halového objektu OBALOVÁ FUNKCE Zabezpečuje požadovaný stav vnitřního prostředí. Sestává ze: 1. střešního pláště 2. obvodového pláště a 3. hydroizolačního sytému spodní stavby NOSNÁ FUNKCE Přenáší statické a dynamické účinky klimatických zatížení, vlastní tíhu obalových a nosných konstrukcí, užitná a provozní zatížení. Sestává z konstrukcí: 4. nesoucí střechu 5. podpůrných a ztužujících a 6. základů 6 4
5 Nosná konstrukce a její funkce převládají půdorysné rozměry podstatná jsou svislá zatížení, a to: stálé vlastní tíhou nahodilé sněhem pro lehké konstrukce zastřešení má rozhodující vliv i účinek větru. Důležitým parametrem návrhu je požadované volné rozpětí konstrukce L (rozpon)! Velikost ohybového momentu M je kvadraticky úměrná rozponu, u dovoleného průhybu vstupuje hodnota rozponu dokonce ve čtvrté mocnině. průhyb rozpon L zatížení Návrh konstrukcí obalových (pláště, střechy) a dělících (příčky, vnitřní stěny) je limitován: řídkou osnovou opor (prvků nosné konstrukce) danou většími výškovými i půdorysnými parametry hal větší deformací nosné konstrukce (např. průhybem) nosník průběh momentu M tuhý rám Vnitřní prostředí halových staveb je navrhováno z hledisek: tepelně technických orientace oken zajišťující tepelnou stabilitu interiéru stavební prostorové akustiky a denního osvětlení boční omezené, doplňuje se střešními světlíky 5
6 KONSTRUKČNÍ SYSTÉM HALOVÉHO OBJEKTU Vývoj konstrukčních systémů halových objektů: Byl dán potřebou stavění stále větších a objemnějších prostor hledáním konstrukcí se stále většími rozpony a materiálů pro ně vhodných: do 18.století: kámen, dřevo, hlína a pálená cihla poté litina, železo příhradové konstrukce, beton prostý, železový, předpjatý, spřažený současné: monolitický i prefabrikovaný železobeton, skořepiny, lepené dřevo, kompozitní materiály, torkretování tenkostěnných konstrukcí, plasty, slitiny lehkých kovů Potřeby a možnosti společnosti zahrnovaly stavění: zpočátku obydlí, sakrálních staveb, mostů a dopravních staveb později kulturní a shromažďovací prostory výstavní haly, nádražní dvorany, divadla, tržnice, tovární haly, krytá sportoviště se zavěšenými konstrukcemi apod. 6
7 Dřevo konstrukce přenášející zatížení převážně ohybem (menší životnost oproti kameni) Kámen, pálená cihla přenos zatížení převážně tlakem (konstrukce kleneb (gotika) a kupolí (renesance), deskové prvky se odlehčují v tyčové prvky, žebra) Železo, litina, ocel využití velmi dobrých tahových vlastností táhla, armatura do železobetonu, visuté a zavěšené konstrukce, rozvoj velkorozponových příhradových konstrukcí mostů a zastřešení. Beton a železobeton žebrové konstrukce (Monier 1867, Hennebique 1897), předpjaté a spřažené konstrukce (Freyssinet), tenkostěnné skořepiny (Nervi). Prefabrikace. 7
8 Ohýbaný, tlačený či tažený konstrukční systém Podstatou návrhu nosné konstrukce halového objektu je výběr vhodného schématu příčně zatížené rozporné konstrukce, přenášející svislé zatížení do podpor. konstrukce ohýbaná konstrukce tlačená Porovnání ohýbaných, tlačených a tažených konstrukcí výhody OHÝBANÉ versus TLAČENÉ A TAŽENÉ výrobně jednoduchý tvar větší únosnost F větší opěrná konstrukce (stěny, sloupy) rozpětí není namáhána vodorovnou silou vnitřní prostor lépe využitelný architektonicky zajímavý tvar tažená TLAČENÉ versus tvarová stálost konstrukce vnitřní prostor lépe využitelný opěrná konstrukce je namáhána tlakovými silami směřujícími k základové spáře tvar vhodný pro odvodnění střechy TAŽENÉ kce bez ohybové tuhosti, není namáhána momenty tažený průřez není namáhán vzpěrným tlakem 8
9 Je využíváno tří základních konstrukčních schémat, tj. konstrukce: 1. ohýbané 2. tlačené 3. tažené Ohýbaný nosník Je-li konstrukce podepřena ve vodorovném směru posuvně, nemůže vzniknout reakce B vodorovná, a proto celý moment M od vnějšího zatížení musí být přenesen dvojicí vnitřních sil výslednicí normálových napětí F v tažené a tlačené části průřezu. Rameno vnitřních sil r v ohýbané konstrukci je dáno tvarem průřezu. Princip popsaného chování zůstává zachován bez ohledu na tvar střednice ohýbaného nosníku (vzepjatá, prověšená apod.). pevné uložení tlačená zóna tažená zóna tlačená část tažená část moment M výztuž rozpon L F F normálové napětí r r zatížení M = r. F reakce posuvné uložení B 9
10 Konstrukce obloukové (tlačené) a visuté (tažené) Zamezíme-li vodorovnému posunu konstrukce, vznikne v podpoře vodorovná tahová nebo tlaková rozpěrová síla H 2. Její velikost je závislá na nadvýšení či průvěsu f konstrukce. Ohybový moment M je přenášen dvojicí sil osovou H 1 a vodorovnou reakcí H 2. Ramenem f těchto sil je vzepětí či průvěs konstrukce. H 1 f Tvar střednice by měl odpovídat tvaru výslednicové čáry vnějšího zatížení. Odchyluje-li se část zatížení přenáší účinek ohybové tuhosti průřezu. H 2 M = H. f pevné uložení Tažená konstrukce nemá ohybovou tuhost. Je nucena se svým tvarem přizpůsobit výslednicové čáře zatížení a veškeré zatížení pak přenáší normálová síla. H 2 f H 1 10
11 Varianty konstrukčního řešení ohýbaného prvku Schopnost konstrukce přenést ohybový moment je podmíněna možností vzniku dvojice sil v tažené a tlačené části průřezu a smykovým propojením obou částí. To lze provést: plnou stěnou vysoká účinnost smykového spolupůsobení, jednoduchá výroba nosníku příhradovou konstrukcí umožňující snížení tíhy konstrukce při zachování vysoké únosnosti ohýbanými příčlemi Virendeelova konstruce Smykové spolupůsobení umožňuje zapojení tlačené a tažené části do jednoho průřezu. Je-li nedostatečné snižuje se tím celková únosnost a zvyšují deformace průřezu. 11
12 Materiálové a technologické varianty řešení se volí podle charakteru namáhání nosných prvků (tlak, tah, ohyb, smyk), o nízké objemové hmotnosti a ceně. Tomu vyhovují: dřevo, lepené dřevo, železobeton, předpjatý beton, ocel a lehké slitiny; tažené visuté a pneumatické konstrukce využívají kromě oceli a dřeva také kompozity, plasty a textilie. Prostý beton a cihly se využívají pro tlačené podpěrné části (stěny, pilíře) dřevo vazba - lepené beton předpjatý zdivo dřevo beton ocel ocelové lano zdivo Soustava o jediném převažujícím materiálu umožňuje jednotnou technologii, údržbu a má stejnou životnost prvků. Kombinované soustavy poskytují efektivnější využívání vlastností rozdílných materiálů. 12
13 a1) Uspořádání hlavního nosného systému a2) 2 malé rozpony v.p. 1 1 v.p b1) střední rozpony v.p. jednostupňová konstrukce přenáší primární zatížení přímo do vertikálních podpor (stěn, rámů). Zahrnuje pouze jeden prvek: ohýbanou desku (a1) nebo tlačenou klenbu (b1) či visutou taženou membránu. Konstrukce je to jednoduchá, menší únosnosti a pro malé rozpony. dvoustupňová konstrukce - je kombinací malorozponových prvků plošného charakteru (1) a tyčových nosníků většího rozponu (2) ležících na vertikálních podporách (v.p.). Také nosníky mohou přenášet zatížení ohybem, tlakem či tahem. Specializace prvků zastřešení na dílčí nosné funkce umožňuje zvětšení rozponu oproti 1-stupňové konstrukci, která by na toto rozpětí byla příliš hmotná. a3) 3 2 velké rozpony 1 v.p. 3 třístupňová konstrukce přibírá další tyčový nosník (3) (ohýbaný, tlačený či tažený) což dále umožňuje zvětšovat vzdálenosti vertikálních podpor (v.p.) a tím rozpon halové stavby. Volba konstrukčního schématu a jeho rozměrových parametrů se optimalizuje v závislosti na zatížení, materiálu a konstrukčních variantách jednotlivých částí zastřešení. 13
14 Uspořádání nosného systému ortogonální (pravoúhlé) osy hlavních a vedlejších (primárních a sekundárních) nosných prvků jsou vzájemně uspořádány kolmo (a) neortogonální (kosoúhlé) každý jiný úhel (b,c) Případem neortogonálního systému je radiální uspořádání (b) jehož hlavní nosné prvky (například příhradové, lanové) jsou paprskovitě uspořádány uvnitř půdorysu, kotveny na nosný prstenec po obvodě. Ve středu se buďto volně křižují nebo jsou sepnuty jiným prstencem a vzájemně se podpírají (viz.sazka-aréna) případně jsou podepřeny bodovou či kruhovou podporou. 90 b) a) Soustava axiální (c) vyplétané kolo c) věnec tlačený, problémy s odvodněním, křížením lan lucerna 14
15 Orientace halových systémů jedno a dvousměrné či vícesměrné půdorys protáhlého tvaru: obdélník, elipsa apod. nosníky spíše v jednom směru (a), (b) půdorys sevřenějšího tvaru: čtverec, troj- a víceúhelník, kruh nosníky ve více směrech (c), (d), (e) a) d) b) c) e) 15
16 Prostorová tuhost halového objektu Vedle svislých zatížení (pro návrh rozhodujících) je nutno zajistit i přenesení zatížení vodorovných. Jedná se především o účinky zatížení větrem, brzdnými silami jeřábů a seizmická zatížení. Ztužení halového objektu je soubor konstrukčních opatření sledujících zajištění celkové tuhosti objektu, tedy přenesení vodorovných zatížení do základů. 1) 2) Systémy s netuhou střešní tabulí (a) se navrhují pro konstrukce visutých, tažených zastřešení, kde zajištění tuhosti tvarově poddajné tabule je obtížně proveditelné. Vodorovné zatížení působící na obvodový plášť přenáší primárně zatížený prvek samostatně bez dalšího spolupůsobení s ostatní konstrukcí. Horizontální tuhosti svislé nosné konstrukce lze 3) dosáhnout: 1) vnitřním diagonálním ztužením 2) zakotvením vnějšími 4) táhly 3) vytvořením rámového rohu 4) vetknutím stojin do základu a) 16
17 U systémů s tuhou střešní tabulí (b,c) je vodorovné zatížení přenášeno střešní tabulí do ztužujících konstrukcí (ztužující stěny, svislá ztužidla). Tuhost vlastní střešní tabule lze zajistit: spojením tuhých střešních desek příhradovými ztužidly opěrnou konstrukcí (obv.prstenec) Příhradová ztužidla jsou tvořena prutovými nosníky smykově propojenými vloženými diagonálními prvky namáhanými na tlak či na tah. Umisťují se po obvodě střešní tabule, při větších rozponech i podél hřebene. b) c) Při delších diagonálách a tlakovém namáhání hrozí ztráta jejich stability. Zachování tenkých diagonál umožňuje princip dvojnásobné příhradové konstrukce umožňující vybočení tlačené diagonály bez ztráty tuhosti celé soustavy. 17
18 Opěrné systémy halových soustav obecně přenášejí: svislé (tlakové) reakce vodorovné (tahové) reakce ohybové momenty dle přenosu vodorovných a ohybových sil - systémy: otevřené (a),(b),(c) spojité (d),(e) uzavřené (f),(g),(h) viz. další strana) a) směr zatížení tah směr zatížení b) c) Spojité systémy podepření je možné navrhnout tehdy, jsou-li na jedné podpoře dvě stejné konstrukce. Vodorovné síly i ohybové momenty sousedních polí se vzájemně eliminují. momenty tlak U otevřených systémů podepření tah je vodorovná reakce či ohybový moment zachycena přímo opěrnou konstrukcí (základem, opěrnou stěnou, sloupem, rámovou stojkou) zatížení tah d) e) tlak tah tlak 18
19 V uzavřených opěrných systémech je reakce protilehlých částí konstrukce eliminována působením opěrné konstrukce (táhla, rozpěry, příčle, obvodové věnce). Základová konstrukce je výhodně namáhána pouze svislými reakcemi. f) prstencový věnec g) věnec h) svislá reakce táhlo 19
20 pokračování přednášky KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB OHÝBANÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY Základním prvkem v ohýbaném konstrukčním systému je ohybově namáhaný prostě uložený (a) nebo vetknutý (b) prvek přenášející především svislá zatížení. zatížení a) b) nosník rámová příčel opěrná kce průběh momentu M rozpon L rám reakce tlak tah ohybový moment M Veškeré zatížení na prostě uloženém prvku je přenášeno ohybovým namáháním uprostřed rozpětí. Únosnost závisí na průřezovém modulu nosníku a dovoleném namáhání materiálu (viz. vazníkové a bezvazníkové soustavy). Je-li nosníková konstrukce v podepření vetknuta (tuhá) vznikne v oblasti podpory ohybový moment, který je přenášen i opěrnou (svislou) konstrukcí vzniklé rámové soustavy. V důsledku spolupůsobení opěrné konstrukce se snižují ohybové momenty v rámové příčli. Horní pas nosníku i rámové příčle je tlakově namáhán F zajistit stabilitu před vybočením. 1
21 Deskové soustavy Betonové bezvazníkové soustavy Střešní konstrukci tvoří desky s výztužnými žebry (a), zalamované lomenicové desky (b), zvlněné skořepinové dílce (c) nebo komůrkové tenkostěnné průřezy. V podélném směru mohou být prizmatické (výhoda kontinuální výroby) nebo zakřivené (d) (vzepnuté), sedlového tvaru apod. Navrhují se na rozpony m při šířkách prvků 1,2 3 m a) c) b) m d) 2
22 Příhradové deskové konstrukce - strukturální deskové konstrukce Strukturální deskové útvary jednosměrně a zejména obousměrně pnuté střešní konstrukce. Přenáší zatížení obousměrným ohybem a někdy i tuhostí v kroucení. a) roštové desky z rovinných příhradových nosníků b) soustavy s prostorovým uspořádáním diagonál Navrhují se převážně z kovových materiálů (ocel, dural, ) z tenkostěnných uzavřených trubkových nebo Jäklových profilů, někdy z plastů a dřeva a) b) h = 1/15 1/30 L h = 1/15 1/30 L L = m L = m 3
23 Vazníkové soustavy Střešní konstrukce vazníkové soustavy sestává ze střešních vazníků (nosníkových prvků) ukládaných na sloupy, průvlaky nebo stěny. Podle tvaru se rozlišují : přímopasové pultové sedlové lomené a obloukové Na střešní vazníky jsou ukládány přímo plošné střešní prvky (žebírkové či kazetové panely s odlehčenou deskou) bezvaznicový systém nebo střešní vaznice nesoucí střešní plášť - vaznicový systém. A přímopasový B pultový C - sedlový D lomený pas horní střešní panely diagonála příčel vazník vaznice styčník E - obloukový pas dolní podpora BEZVAZNICOVÝ VAZNICOVÝ táhlo 4
24 Soustavy s betonovými vazníky Železobetonové vazníky jsou zpravidla navrhovány z předpjatého prefabrikovaného železobetonu. Betonové vazníky mají velkou životnost a nevyžadují údržbu. Smykové propojení obou pásnic bývá řešeno: f) plnou stěnou g) stěnou s otvory h) pruty příhradové soustavy i) Vierendeel-příčlemi f) g) h) montážní styk těžiště i) Plné vazníky jsou výrobně jednodušší, ale často brání prostupu technických instalací. Rozpony m. Příhradové vazníky výrobně pracnější, vyžadují větší konstrukční výšku haly. Pro větší rozpony je nutno je dělit a na stavbě dodatečně spojit předpínacími kabely. Z důvodu montážní stability se ukládají nad svým těžištěm. Rozpony m Vazníky jednolodních hal jsou ukládány na sloupy, u vícelodních jsou vnitřními podporami průvlaky. Sloupy bývají profilu obdélného, I, nebo členěné, uložené na monolitické či prefabrikované patky (na sraz či do kalichu). j) táhlo rozpon až 30 m 5
25 Soustavy s ocelovými vazníky a) plnostěnné vazníky s prolamovanou stojinou menší rozpony 6 9 m, větší zatížení b) plnostěnné průřezy složené větší rozpony m c) příhradové vazníky rovinné velké rozpony ( 32) m d) girlandové sedlové vazníky tvořící trojkloubovou soustavu s ocelovým táhlem na velké rozpony až 80 m. Jsou charakteristické parabolickým tvarem dolního pasu a taženými diagonálními prvky. a) b) c) ocelový nosník - rozřezaný, o ½ vlny posunutý a svařený h = 1 / 15 L Plnostěnné vazníky z válcovaných nosníků nebo složených svařovaných průřezů (z plechů a širokých ocelí). Snadná výroba i údržba, těžké, menší rozpony Příhradové vazníky z prutových prvků válcovaných, tenkostěnných profilů nebo z trubek. Lehčí, umožňují i větší rozpětí. h = 1 / 10 L d) kloub kloub dolní parabolický pas táhlo tažené diagonály kloub 6
26 Spojování prutů ve styčnících (styčníkový plech) pomocí svarů. Montážní styky se šroubují. Podpůrná konstrukce betonové či ocelové sloupy, zděné stěny. Ocelové sloupy ze svařovaných profilů (otevřených či uzavřených), z válcovaných profilů, nebo jako členěné průřezy. Ukládají se pomocí kotevních desek na základovou konstrukci. kotevní deska e) vazník světlík vaznice vazník vaznice f) Střešní plášť je navrhován s plnostěnnými vaznicemi prostě uloženými. Při větších roztečích bývají vaznice příhradové, spojité: vzpěrkové (e) nebo zavěšené (f). Při bezvaznicové skladbě se na vazníky přímo ukládají plošné dílce: profilované plechy, žebírkové železobetonové desky, kovoplastické a dřevěné kompletizované panely 7
27 Soustavy s dřevěnými vazníky Vazníky jsou plnostěnné nebo příhradové, celodřevěné nebo materiálově kombinované. Horní a dolní pasy dřevěných vazníků jsou z hranolů a prken. Plná stojina je prvek sbíjený nebo lepený z prken (a,c), vodovzdorných překližek (b) nebo dřevotřískových desek. Příhradové stojiny se navrhují z prken nebo hranolů (d,e) a) h = 1 / 8 1 /12 L b) L = 6 15 m Výhodou lepených konstrukcí (c) je jejich větší odolnost, únosnost a požární bezpečnost. c) d) L = m h1 = 1 / 16 L h2 = 1 / 30 L L = m h = 1 /5 L Dřevěné vazníky se ukládají na zděné stěnové nebo pilířové konstrukce na dřevěnou pozednici. Malé rozpony bezvaznicová soustava s dřevěným bedněním, větší rozpony užívají dřevěných vaznic lepených nebo příhradových. Lze užít i dřevěných žebrových panelů, kde žebra nahrazují profily vaznic. e) L = m h = 1 / 5 1 /7 L Tuhost v rovině střešního pláště se zajišťuje diagonálním zavětrováním. 8
28 Průřezy dřevěných vazníků se tvoří spojováním konstrukčních částí různými spojovacími prostředky: (f) svorníky, (g) hmoždíky, (h) hřebíky či vruty, (i) kovovými styčníkovými deskami s trny nebo (j) lepením. f) svorníky i) styčníkové kovové desky s trny g) hmoždíky h) hřebíky či vruty j) lepení 9
29 Rámové soustavy Vetknutí střešního nosníku do sloupové podpory v rámovém rohu (tuhé spojení) vede ke zmenšení ohybových momentů uprostřed rozpětí. V důsledku tuhého spojení se přenáší rámový moment do rámové stojky. Nevýhodné namáhání stojek rámu ohybem (a) lze částečně eliminovat návrhem spojité rámové konstrukce (b): zatížení a) rám rámová příčel průběh momentu M náběhy opěrná kce b) spojitá rámová konstrukce rozpon L 10
30 c) vetknutý rám velká míra statické neurčitosti, citlivost konstrukce na účinky poklesu podpor, teplotních a objemových změn d) dvojkloubový rám vložením kloubů do patek, menší citlivost na pokles základů (sedání stavby) e) trojkloubový rám přidáním kloubu i do příčle f) konzolový rám vložením kloubu do rámového rohu, stejně jako trojkloubový není citlivý na vynucené deformace h = 1 / 12 1 / 15 rozpětí L; b = 1 / 3 2 / 3 h e) c) rozpětí L =12 15 m hc = h ( ); bc = b vetknutí h = 1 / 10 1 / 6 L d) kloub Průběh ohybového namáhání v konstrukci je závislý na ohybové tuhosti stojky a příčle, je ovlivňován také náběhy. Pak se koncentruje v místech s vyšší ohybovou tuhostí. vzpěra f 1 ) f 2 ) 11
31 Betonové rámové soustavy Železobetonové rámové konstrukce se realizují jako monolitické (a) nebo prefabrikované (montované) (b). Pro celomontované rámové soustavy se užívají subtilní prutové dílce z betonů vysoké pevnosti, skořepinové (c) a lomenicové (d) rámové prvky. Prutové soustavy mohou vytvářet rovinné vazby. a) monolitické c) skořepinové b) prefabrikované d) lomenicové L = 9 36 m tloušťka mm, h = 1/40 1/50 L 12
32 vaznice viz. detail (h) a) tuhý roh v monolitu f) h) vaznice g) 24 m e) šroubový styk v montované konstrukci Tuhého spojení rámové příčle a stojky se v monolitické konstrukci docílí uspořádáním výztuže v rámovém rohu (a). Totéž v montované konstrukci se řeší prostřednictvím šroubovaných nebo svařovaných stykovacích desek (e,f). Spoje jsou přímo v rohu nebo v místech s malými ohybovými momenty (vkládání zkrácených příčlí mezi sloupy s konzolami) (g). Řešení střešního pláště obdobné jako u vazníkových zastřešení (h). 13
33 Ocelové rámové soustavy Pro lehké ocelové haly malých a středních rozponů tenkostěnné profily tvářené za studena (např. [ ), válcované plnostěnné a prolamované profily, příhradové z tenkostěnných trubek, betonářské oceli apod. Pro těžké haly plnostěnné svařované průřezy otevřené (I) nebo uzavřené (truhlíkové ) popř. příhradové trubkové nebo z válcovaných profilů. h = 1/35 1/40 L L = 9 60 m Tuhost v příčném směru je zajištěna vlastní tuhostí vazníků, v podélném směru se vkládají příhradová, rámová apod. ztužidla. Střešní a obvodový plášť v bezvaznicové či vaznicové skladbě jako u hal vazníkových. střešní plášť s vaznicemi ztužidlo táhlo bezvaznicová skladba ztužidlo kloubové uložení cca 18 m 14
34 Provedení rámových rohů a) plnostěnného rámu, b) příhradového rámu šroubové spoje svary c) kotvení rámové stojky do základové konstrukce se provádí ocelovou kotevní deskou a kotevními šrouby (c). 15
35 Dřevěné rámové soustavy Rámová příčle i stojky plnostěnné (a) nebo příhradové (b). Konstrukční návrh sbíjeného nebo lepeného průřezu je obdobný jako u dřevěných vazníkových soustav. Zvýšení únosnosti plnostěnného vazníku lze dopomoci vlepovanou ocelovou výztuží. V praxi rámy 2- nebo 3-kloubové: příznivé statické působení, výhody dopravní a montážní. a) H = 1 / 23 L H = 1 / 25 L b) H = 1 / 25 L R = 5 10 m rozpon L = m rozpon L = m rozpon L = m Střešní plášť v závislosti na vzdálenosti rámů v bezvaznicové nebo vaznicové skladbě jako u vazníkových soustav 16
36 c) d) lepený prvek svorníky tlak tah e) Pozornost nutno věnovat rámovému rohu a přenosu smykových sil. Příklady řešení rámového rohu: (b) příhradový sbíjený (c) plnostěnný lepený (d) smíšený Vnitřní a podporové klouby jsou řešeny jako kovové (d),(e). rozpon L = m H = 1 / 25 L Rámový roh lze zjednodušit užitím ocelového táhla zachycujícího tahovou složku momentu v rámovém rohu (f). 17
37 dokončení přednášky KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY PŘEVÁŽNĚ TLAČENÉ Je-li tvar obloukové či plošné konstrukce navržen ve tvaru tlakové čáry působícího zatížení (výslednicová čára nebo plocha), přenáší konstrukce zatížení tlakem. Vnější zatížení bývá ale proměnné - tvar konstrukce stálý = část přenášena ohybovým momentem. Konstrukci je třeba navrhnout dle převládajícího zatížení vlastní tíhou a sněhem - vzniká parabolický tvar tlačené konstrukce: nestálé proměnné výslednice proměnná deformace ohybový moment zavětrování tlaková síla 1
38 Ke statickému působení tlačené konstrukce lze dospět tvarováním rámové konstrukce (a). 1) rozkročením stojek (b) a 2) zalamováním příčle (c) lze snižovat ohybová namáhání rámu až k nulové hodnotě při parabolickém tvaru rámu (d). a) b) pouze tlak c) d) 2
39 Opěrné systémy tlačených soustav Opěrný systém přenáší svislé a vodorovné reakce obloukové (tlačené) konstrukce a) oblouková konstrukce ukončená v úrovni terénu je opřena přímo o základovou konstrukci b) opěrná konstrukce oblouku uloženého vysoko nad terénem může být navržena jako ohýbaná, c) popřípadě může přenášet zatížení normálovými silami d) horizontálně tuhá konstrukce podpírá i ty obloukové vazby které nemají přímou opěrnou konstrukci e) v uzavřeném opěrném systému tlačené konstrukce je vodorovná síla zachycena táhlem a) b) c) d) e) 3
40 Obloukové soustavy Tlačená oblouková konstrukce je dimenzována na vzpěrný tlak v kombinaci s ohybem. Vybočení v rovině oblouku brání tuhost průřezu konstrukce, z roviny oblouku tuhost střešní tabule i vlastní ohybová tuhost. Uložení: kloubový styk nebo vetknutí a) vetknutý oblouk lepší statické využití průřezu oblouku b) dvoukloubový oblouk menší namáhání konstrukce vlivem objemových změn a sedání podpor oblouku a) b) d) Střešní plášť obloukové konstrukce je specifický proměnlivostí sklonu střešní plochy. c) oblouková soustava ortogonální uspořádání d) dtto radiální uspořádání c) 4
41 e) f) g) e) trojkloubový oblouk zcela eliminuje vliv objemových změn a pokles podpor. f) trojkloubový tlačený nosník g) umístěním třetího kloubu mimo vrchol lze upravit směr podporových reakcí 5
42 Betonové obloukové soustavy Vyskytují se méně často, jsou navrhovány jako oblouk: a) vetknutý montován jako trojkloubový, po dotvarování se klouby mění na tuhé styčníky b) dvojkloubový c) trojkloubový a) h = 1/28 1/40 L L = m b) c) Průřez konstrukce tlačeného betonového oblouku bývá: d) plný e) Vierendeelův f) skříňový často je navrhován s proměnným průřezem d) e) f) 6
43 Železobetonový oblouk je v konstrukcích zastřešení často uplatněn jako součást obloukových vazníků (g). Horní betonový pas je s dolním táhlem propojen vzpěrami. Jsou efektivnější než klasické, navrhují se pro rozpětí až 50 m. g) vzpěry táhlo až 50 m Uložení obloukové konstrukce na základ viz. obr. (h). tlak tlak svislá reakce tah h) opačná reakce 7
44 Ocelové obloukové soustavy příhradové trubkové, rovinné nebo prostorové a) dvoukloubové odlišného zakřivení přírub b) trojkloubové se souběžnými přírubami Pro dopravu a montáž se části oblouků rozdělují montážními styky lze je sestavovat a stykovat na zemi a) 1/ 30 L b) L = m 1/ 5 1/7 L plnostěnné, svařované ze segmentů otevřených či uzavřených průřezů c) vetknuté d) dvojkloubové pro menší rozpětí haly lze válcované profily ohýbat za studena c) d) 8
45 20% vzpěra táhlo m Tenkostěnné, otevřené, za studena tvarované ocelové profily v tříkloubovém tlačeném nosníku s táhlem užívá soustava HARD. Průřezy nosných prvků ve tvaru [ 9
46 Obloukové soustavy na bázi dřeva Navrhují se jako dvojkloubové (a) nebo trojkloubové (b) nosníky z lepených průřezů obdélníkového, I, T popřípadě skříňové. Často s výškově proměnným průřezem. Rozpon L = 30 až 110 m. 1/45 1/50 L a) b) 1/ 5 1/6 L c) Dřevěný lepený průřez může být armován vlepením výztuže do drážek mezi lamely (c). d) Pro styk oblouků ve vrcholovém kloubu (d) a pro uložení na základovou konstrukci (e) se používá ocelových stykovacích desek a příložek e) 10
47 Sedlového tvaru střechy na obloukové soustavě lze docílit použitím přímých vaznic podepřených vzpěrami uloženými na oblouku (f). Zjednoduší to konstrukci střešního pláště ale mění se charakter tvaru objektu. vaznice f) obloukový nosník vzpěra Střešní plášť používá vaznic nebo kompletizované dřevěné panely. Zavětrování v rovině střechy pomocí diagonál. zavětrování 11
48 Plošné tlačené konstrukce (klenby a skořepiny) Klenby Tlačená konstrukce je namáhána vzpěrným tlakem a ohybem. Namáhání přenáší přepětím průřezu vlivem převládajícího svislého zatížení. Konstrukčním důsledkem je masivní konstrukce klenby a omezená schopnost přenášet bodová zatížení. a) Pro správný návrh je důležitá znalost tvaru výslednicové čáry od zatížení vlastní vahou konstrukce. Užívaný materiál: kámen, cihla. Základní tvary: a) valená klenba nad obdélníkovým půdorysem a b) klenba ve tvaru kupole nad kruhovým půdorysem mm b) L = 8 50 m mm = 5 40 m 12
49 Skořepiny Konstrukce skořepiny bývá velmi subtilní o malé konstrukční tloušťce a ohybová namáhání přenáší pouze v omezené míře. Stabilita tlačených částí je zajišťována využitím tvaru konstrukce o dvojí křivosti nebo spolupůsobením s výztužnými žebry a čely skořepin. c) krátká válcová skořepina připomíná valenou klenbu ale stabilita subtilní tlačené části je zajištěna okrajovým žebrem nebo čelem skořepiny d) dlouhá válcová skořepina působí staticky jako nosníková konstrukce (d ) e) rotační skořepina je podobné klenbě kupole, její stabilitu zajišťuje schopnost přenášet radiální tlaková a tahová namáhání f) příkladem skořepiny se zápornou křivostí střednicové plochy je tvar hyperbolického paraboloidu Skořepiny jsou navrhovány ze železobetonu a kompozitních materiálů, přímkové plochy z tyčových prvků. c) d) f) h = 1/50 1/65 L f 2f L = 9 30 m d ) L = m e) L = m h = 1/300 1/450 L 13
50 Prutové a lomenicové struktury Prutové strukturální soustavy a) c) b) Působení strukturálních soustav je do jisté míry obdobné působení plošných konstrukcí stejného tvaru. Principem plošné nebo prutové struktury je snaha o nahrazení statického působení plošné konstrukce prutovými prvky ze železobetonu, oceli, dřeva. Prutová struktura ve tvaru válcové klenby (a) působí jako válcová skořepina upnutá do tuhých čelních stěn. Stejně u dalších tvarů (b). d) = m Ocel jednovrstvé nebo dvojvrstvé struktury v trojúhelníkových sítích. Žebrové konstrukce, příhradové lamely, Vierendelovy dílce (d). e) Prutové struktury betonové bývají jednovrstvé s ohybově tuhými žebry (c). Lamelové dřevěné klenby mají ohybovou tuhost, tvoří je diagonálně uspořádaná žebra z lamel spojovanými svorníky (e). 14
51 Lomenicové strukturální soustavy jsou vytvořeny z plošných trojúhelníkových elementů vytvářejících tuhou prostorovou soustavu. Vhodnou volbou tvaru lomenice lze docílit tvaru translační či rotační plochy (f,g). Strukturální lomenice vzniká ze: sítě trojúhelníkové (h) sítě čtyřúhelníkové (i) nahrazením prutů struktury plošnými elementy v rovině střednice prutu Elementy mohou být: konvexní konkávní kombinovány střídavě v sousedních polích h) f) i) h = 1/10 1/20 h g) L = 9 30 m 15
52 KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY PŘEVÁŽNĚ TAŽENÉ Mezi tažené konstrukční systémy náleží konstrukce: visuté (a), pneumatické (b) a zavěšené (c) tah a). visuté a pneumatické konstrukce jsou charakteristické malou tvarovou stálostí vlivem nízké ohybové tuhosti tah c) přetlak b) tah závěs konstrukce ohyb podpora tlak 16
53 Visuté soustavy Mezi tažené konstrukční systémy visuté náleží konstrukce: vazníkové, deskové (skořepiny jednoho a dvojího zakřivení) lanové a membránové Vazníkové visuté konstrukce tah PLNOSTĚNNÝ NOSNÍK tvar deformace RÁMOVÁ KONSTRUKCE S TAŽENOU PŘÍČLÍ TROJKLOUBOVÝ NOSNÍK PLNOSTĚNNÝ PŘÍHRADOVÝ PŘÍHRADOVÝ NOSNÍK POLYGONOVÝ NOSNÍK 17
54 Lanové visuté konstrukce Lanové prvky bez ohybové tuhosti jsou uspořádány paralelně nebo radiálně, v jednovrstvém nebo dvouvrstvém uspořádání. Sestavují se z ocelových drátů, nekovových vláken apod., které jsou subtilní bez ohybové tuhosti, tvarem přizpůsobivé výslednicové čáře vnějšího zatížení. Přenos zatížení probíhá prostřednictvím normálové síly v profilu vlákna a vodorovnou složkou podporové reakce. Tato složka namáhá opěrný systém vysoko nad terénem což vyžaduje jeho efektivní konstrukční návrh. L = m stabilizační lano 18
55 paralelní lana H S V q (x) q (x) V H V S H H V Lanové systémy stabilizované hmotností střešního pláště q (x) V S stabilizované přepínacími lany H radiální lana 19
56 systémy otevřené Varianty zachycení vodorovné reakce visutého zastřešení : závěsná táhla systémy uzavřené 20
57 zavětrování nosná lanová konstrukce střešní desky příklad podporového systému visutého zastřešení příklad spojitého podporového systému visutého zastřešení 21
58 f 2f L = m nosná lana napínací lana lucerna Příklady uzavřených nosných systémů visutého lanového zastřešení: 22
59 Membránové visuté soustavy Membrána visuté střechy se navrhuje z plošně působící volně zavěšené nebo napjaté tkaniny, plechu, kompozitní textilie a podobně. Přebírá pouze síly ve střednicové ploše, to znamená že navozuje membránový stav napětí. Stabilizace tvaru tenké membrány vyžaduje ztužující žebra, tvarování s dvojí křivostí, příp. vhodné přitížení podvěsem. konstrukce rozpětí zakřivení (m) (m) tkaninový stan lanový, vyztužený tkaninový stan síť z předpjaté oceli s tkaninovým překrytím hřebenové lano membrána napjatá membránová 23
60 Soustavy nesené přetlakem vzduchu Pneumatická konstrukce nesená přetlakem vnitřního vzduchu je tvořena tenkou membránou předepnutou vnitřním přetlakem. Nízkotlaké přetlak vzduchu v celém vnitřním prostoru činí cca Pa. Při velkých rozponech se tvar stabilizuje kombinací s povrchovými ztužujícími lany. membrána z nerez oceli L = m z tkaniny L = m 24
61 Vysokotlaké vysoký přetlak vzduchu, 0,1 0,5 MPa je soustředěn v tzv. kostře (skeletu) objektu (žebrech, obloucích). Užívají se menší rozpony 25 m. Náleží sem soustavy čočkové a polštářové. nosné žebro membrána L = 6 45 m nosná žebra nosná žebra 25
62 Zavěšené soustavy Základním principem konstrukce je zavěšení střešní nosníkové konstrukce pomocí táhel ukotvených ke tlačeným pilotám, obloukům, rámům apod. Jedná se o vícestupňový systém připomínající působení tzv. superkonstrukcí ve vícepodlažních budovách. Zavěšené konstrukce proto náleží k efektivním systémům pro zastřešení staveb velkých rozpětí. tah zavěšená deska tlak m centrální nosník nárožní pylony 26
63 Táhla se nejčastěji navrhují z ocelových lan a kabelů a tvoří tak systém pružného podepření norníkové či obloukové konstrukce. Střešní plášť lze řešit způsobem obdobným jiným tuhým soustavám (vazníkovým, rámovým, apod.) Výhodnou konstrukční variantou jsou zavěšené soustavy spojité. Nevyžadují kotvení tahových složek v základech. tribuny sportovních stadionů zavěšený nosník zavěšená membrána 27
KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB
Ing. Vladimír Jirka, Ph.D. Ústav stavitelství I fakulty architektury učební texty předmětu POZEMNÍ STAVITELSTVÍ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB část druhá KONSTRUKCE NAMÁHANÉ PŘEVÁŽNĚ OHYBEM 2006 KONSTRUKCE
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ I
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceRámové konstrukce Tlačené a rámové konstrukce Vladimír Žďára, FSV ČVUT Praha 2016
Rámové konstrukce Obsah princip působení a vlastnosti rámové konstrukce statická a tvarová řešení optimalizace tvaru rámu zachycení vodorovných sil stabilita rámu prostorová tuhost Uspořádání a prvky rámové
Více4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí
4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí 4.1 Statické systémy Tab. 4.1 Statické systémy podle namáhání Namáhání hlavního nosného systému Prostorové uspořádání Statický systém Schéma Charakteristické
VíceProstorové konstrukce - rošty
Prostorové konstrukce - rošty a) princip působení roštu, b) uspořádání nosníků v pravoúhlé c) kosoúhlé, d) šestiúhelníkové, e) trojúhelníkové osnově, f) příhradový rošt 14.4.2010 Nosné konstrukce III 1
VíceUrčeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze
Strana 1 HALOVÉ KONSTRUKCE Halové konstrukce slouží nejčastěji jako objekty pro různé typy průmyslových činností nebo jako prostory pro skladování. Jsou také velice často stavěny pro provozování rozmanitých
VíceHALOVÉ OBJEKTY ÚČEL A FUNKCE
HALOVÉ OBJEKTY ÚČEL A FUNKCE OBJEKTY HALOVÉHO TYPU UMOŽŇUJÍ TVORBU VOLNÝCH VNITŘNÍCH PROSTOR S MALÝM POČTEM NEBO ZCELA BEZ VNITŘNÍCH PODPOR.UŽÍVAJÍ SE ZEJMÉNA TEHDY, NEVYŽADUJE-LI PROVOZNÍ USPOŘÁDÁNÍ VÍCE
VíceSylabus k přednášce předmětu BK1 SCHODIŠTĚ Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Jitka Vašková, CSc.
Schodiště jsou souborem stavebních prvků (schodišťová ramena, podesty, mezipodesty, podestové nosníky, schodnice a schodišťové stěny), které umožňují komunikační spojení různých výškových úrovní. V budovách
VíceKONSTRUKČNÍ SYSTÉMY BUDOV II KOMPLEXNÍ PŘEHLED
KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY BUDOV II KOMPLEXNÍ PŘEHLED 1 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ TŘÍDĚNÍ jedno a vícepodlažní konstrukce halové a velkorozponové konstrukce výškové konstrukce speciální konstrukce (superkonstrukce
VíceKonstrukce s převažujícím ohybovým namáháním
Konstrukce s převažujícím ohybovým namáháním Statické působení konstrukcí s převažujícím ohybovým namáháním Účinek zatížení a svislé reakce na oddělené části vyvolává ohybový moment M, který musí být v
VíceSKELETOVÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY
Pozemní stavitelství SKELETOVÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY Ing. Jana Pexová 01/2009 Doporučená a použitá literatura Normy ČSN: ČSN 73 4301 Obytné budovy ČSN EN 1991-1 (73 00 35) Zatížení stavebních konstrukcí
VíceVODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE
VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE STAVITELSTVÍ I. FAKULTA ARCHITEKTURY ČVUT PRAHA VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE Základní funkce a požadavky architektonická funkce a požadavky - variabilita vnitřního prostoru - estetická
VíceVazníky. k zastřešení velkých ploch kde není možno zbudovat střední podpory Nejčastěji se s nimi setkáváme u jednopodlažních hal.
Vazníky k zastřešení velkých ploch kde není možno zbudovat střední podpory Nejčastěji se s nimi setkáváme u jednopodlažních hal. Uložení vazníků na sloupech Průvlaku Konstrukce střešního pláště z desek
VíceDřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce
Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce Vady hrázděných konstrukcí. chybné uložení prvku na sokl zapříčiňující
VíceM pab = k(2 a + b ) + k(2 a + b ) + M ab. M pab = M tab + k(2 a + b )
Míra tuhosti styku sloupu a příčle = M p : M t 1 Moment příčle (průvlaku) při tuhém styku M tab = k(2 a + b ) + M ab při pružném připojení M pab = k(2 a + b ) + M ab M pab = k(2 a + b ) + k(2 a + b ) +
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB
6. cvičení KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB Klasifikace konstrukčních prvků Uvádíme klasifikaci konstrukčních prvků podle idealizace jejich statického působení. Začneme nejprve obecným rozdělením, a to podle
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ I
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Lubomír Zlámal POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I MODUL 2 VODOROVNÉ KONSTRUKCE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Pozemní stavitelství
VíceProfily s vlnitou stojinou WT profily rev. 4.0-11/2013 KONSTRUKČNÍ ZÁSADY
KONSTRUKČNÍ ZÁSADY Detaily jednotlivých prvků ocelové konstrukce, které byly navrženy s použitím WT profilů, se navrhují obdobně jako detaily klasických svařovaných I profilů. Při návrhu je nutné brát
VíceModulová osnova. systém os, určující polohu hlavních nosných prvků
Modulová osnova systém os, určující polohu hlavních nosných prvků čtvercová, obdélníková, (trojúhelníková, lichoběžníková, kosodélná) pravidelná osnova - opakovatelnost dílů, detailů, automatizace při
VíceModulová osnova. systém os, určující polohu hlavních nosných prvků
Modulová osnova systém os, určující polohu hlavních nosných prvků čtvercová, obdélníková, (trojúhelníková, lichoběžníková, kosodélná) pravidelná osnova - opakovatelnost dílů, detailů, automatizace při
VícePrůmyslové haly. Halové objekty. překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce. jednolodní haly vícelodní haly
Průmyslové haly Halové objekty překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce průmyslové haly do 30 m rozpětí haly velkých rozpětí jednolodní haly vícelodní haly bez jeřábové dráhy jeřáby mostové
VíceProstorová tuhost. Nosná soustava. podsystém stabilizační. podsystém gravitační. stropy, sloupy s patkami, základy. (železobetonové), jádra
Prostorová tuhost Nosná soustava podsystém gravitační přenáší zatížení vyplývající z působení gravitačních sil stropy, sloupy s patkami, základy podsystém stabilizační ztužidla, zavětrování, rámové vazby,
VíceBETONOVÉ MOSTY II. Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. DFJP Katedra dopravního stavitelství
Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera BETONOVÉ MOSTY II DFJP Katedra dopravního stavitelství doc. Ing. Jiří Pokorný, CSc. Ing. Vladimír Suchánek Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana
VíceObsah. Opakování. Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Kontaktní přípoje. Opakování Dělení hal Zatížení. Návrh prostorově tuhé konstrukce Prvky
Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K134OK1 4 kredity (2 + 2), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B
VíceRámové konstrukce Konstrukce zastřešení namáhané převážně tlakem Vladimír Žďára, FSV ČVUT Praha 2012
Rámové konstrukce Ukázky rámových konstrukcí Železobetonový rám - Henebique (1892) Betonový předepjatý rám Dřevěná rámová konstrukce Podle vazníky D.N.K s.r.o Expo 2000 Hannover Ocelová rámová konstrukce
VíceSTROPNÍ KONSTRUKCE Petr Hájek 2009
STROPNÍ KONSTRUKCE FUNKCE A POŢADAVKY Základní funkce a poţadavky architektonická funkce a poţadavky - půdorysná variabilita - estetická funkce - konstrukční tloušťka stropu statická funkce a poţadavky
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceVodorovné nosné konstrukce Rozdělení z funkčního hlediska na konstrukce:
Vodorovné nosné konstrukce Rozdělení z funkčního hlediska na konstrukce: A/ Stropní rozdělují budovu po výšce B/ Převislé římsy, balkony, arkýře apod. zpravidla navazují na stropní konstrukce C/ Ustupující
VíceZast ešení budov echa - dle sklonu st echy d líme na - ploché - sklonité šikmé strmé echa - st ešní konstrukce Uspo ádání ešní pláš
Zastřešení budov Střecha - dle sklonu střechy dělíme na - ploché (sklon 0 až 5 )- ČSN 731901 - sklonité šikmé (sklon 5 až 45 ) - strmé (sklon 45 až 90 ) Střecha - střešní konstrukce stavební konstrukce
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VícePrůmyslové haly. překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce. průmyslové haly do 30 m rozpětí haly velkých rozpětí
Průmyslové haly Halové objekty překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce průmyslové haly do 30 m rozpětí haly velkých rozpětí jednolodní haly vícelodní haly bez jeřábové dráhy jeřáby mostové
VíceKonstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.
Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Zatížení a namáhání Konstrukční prvky stavebního objektu jsou namáhány: vlastní hmotností užitným zatížením zatížením
VíceTECHNOLOGIE STAVEB TECHNOLOGIE STAVEB PODLE KONSTRUKCE. Jitka Schmelzerová 2.S
TECHNOLOGIE STAVEB TECHNOLOGIE STAVEB PODLE KONSTRUKCE Jitka Schmelzerová 2.S Konstrukční systém - je celek složený z navzájem propojených konstrukčních prvků a subsystémů, které jsou vzhledem k vnějšímu
VíceBL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MONOTOVANÉ KONSTRUKCE
BL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MONOTOVANÉ KONSTRUKCE doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D. Ústav betonových a zděných konstrukcí VUT FAST Brno 1 TYPY MONTOVANÝCH PRUTOVÝCH SOUSTAV 1. HALOVÉ OBJEKTY
VícePLÁŠŤOVÉ PŮSOBENÍ TENKOSTĚNNÝCH KAZET
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Doktorský studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ Studijní obor: POZEMNÍ STAVBY Ing. Jan RYBÍN THE STRESSED SKIN ACTION OF THIN-WALLED LINEAR TRAYS
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ II
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ I
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceDřevo a mnohopodlažní budovy
Dřevo a mnohopodlažní budovy V č. 11/09 tohoto časopisu informovali autoři o výsledcích práce v rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy. Šlo o úspěšný vývoj sloupového systému ze dřeva na
VíceNosné konstrukce budov
Nosné konstrukce budov Základní koncept budovy jedna statička mi říkala, že jsou to stejně jenom nosníky a konzoly Koncept výškové budovy dominantní vodorovné zatížení je přenášeno účinkem konzoly celkový
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceBetonové stropy s vložkami z recyklovaných materiálů
Betonové stropy s vložkami z recyklovaných materiálů Petr Hájek Snaha o úsporu konstrukčních materiálů pocházejících z primárních surovinových zdrojů patří mezi základní principy trvale udržitelného rozvoje.
Vícestudentská kopie 3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice
3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice Vaznice bude přenášet pouze zatížení působící kolmo k rovině střechy. Přenos zatížení působícího rovnoběžně se střešní rovinou bude popsán v poslední
VíceSeznam technických návodů k NV č. 163/2002 Sb., ve znění NV č. 312/2005 Sb. pro rok 2015
Seznam technických návodů k NV č. 163/2002 Sb., ve znění NV č. 312/2005 Sb. pro rok 2015 Seznam-skupina-podskup. zcela / částečně Název skupiny výrobků Název podskupiny výrobků přešlo pod CPR 01_01_01
VíceVZDĚLÁVACÍ KURZ SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍPRAVU NA PROFESNÍ KVALIFIKACI PROJEKTANT LEŠENÍ INFORMACE
INFORMACE MÍSTO KONÁNÍ: HOTEL SLAVIA, VLADIVOSTOCKÁ 1460/10, PRAHA 10. Organizace kurzu Kurz je rozdělen do 8 seminářů pátek sobota vždy po 6-ti vyučovacích hodinách v kombinované formě studia prezenční
VíceNK 1 Konstrukce 2. Volba konstrukčního systému
NK 1 Konstrukce 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceKONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB
Ing. Vladimír Jirka, Ph.D. Ústav stavitelství I fakulty architektury učební texty předmětu POZEMNÍ STAVITELSTVÍ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB 2006 Obsah Členění konstrukčních systémů halových staveb
VíceVybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí
Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí Skládání a rozklad sil Skládání a rozklad sil v rovině
VíceSeznam technických návodů k NV č. 163/2002 Sb., ve znění NV č. 312/2005 Sb. pro rok 2016
Seznam technických návodů k NV č. 163/2002 Sb., ve znění NV č. 312/2005 Sb. pro rok 2016 Seznam-skupinapodskup. Název skupiny výrobků Název podskupiny výrobků přešlo pod CPR zcela / částečně 01_01_01 Cement
VíceDŘEVĚNÉ VAZNÍKOVÉ KONSTRUKCE
DŘEVĚNÉ VAZNÍKOVÉ KONSTRUKCE Technologie ve službách dřevěných vazníkových konstrukcí Číslo 1 ve vazníkovém průmyslu v celosvětovém měřítku DŘEVĚNÉ VAZNÍKOVÉ KONSTRUKCE Technologie ve službách dřevěných
VícePRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ DOC. ING. LADISLAV ČÍRTEK, CSC PRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ MODUL M05 NAVRHOVÁNÍ JEDNODUCHÝCH PRVKŮ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU
VíceSada 2 Dřevěné a ocelové konstrukce
S třední škola stavební Jihlava Sada 2 Dřevěné a ocelové konstrukce 12. Ocelové nosníky Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona:
VíceNK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému
NK 1 Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceFAST VUT Brno BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Nosná konstrukce jízdárny. Technická zpráva
FAST VUT Brno BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Nosná konstrukce jízdárny Technická zpráva Brno 2012 Obsah 1. Zadání... 3 2. Dispozice... 4 2.1. Půdorys jízdárny... 4 2.2. Uspořádání ochozu... 4 3. Varianty řešení... 5
VíceZÁKLADNÍ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY POZEMNÍCH A INŽENÝRSKÝCH STAVEB Z OCELI
ZÁKLADNÍ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY POZEMNÍCH A INŽENÝRSKÝCH STAVEB Z OCELI ZÁKLADNÍ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY POZEMNÍCH A INŽENÝRSKÝCH STAVEB Z OCELI KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY POZEMNÍCH STAVEB Halové stavby Konstrukční
VíceNosné překlady HELUZ 23,8 132. Keramické překlady HELUZ ploché 135. Žaluziové a roletové překlady HELUZ 139
PŘEKLADY HELUZ PŘEKLADY HELUZ Nosné překlady HELUZ 23,8 132 Keramické překlady HELUZ ploché 135 Žaluziové a roletové překlady HELUZ 139 2015-03-01 / Strana 131 Nosné překlady HELUZ 23,8 Použití Nosné překlady
VíceFAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009
FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009 OBOR: POZEMNÍ STAVBY (S) A. MATEMATIKA TEST. Hladina významnosti testu α při testování nulové hypotézy
VíceSeznam příloh. Druhé nádvoří Fasády obvodové Statický výpočet
Seznam příloh D.1.2/0 D.1.2/1 D.1.2/2 D.1.2/3 D.1.2/4 D.1.2/5 D.1.2/6 D.1.2/7 D.1.2/8 D.1.2/9 D.1.2/10 Průvodní zpráva Sanace zdiva Založení Konstrukce 2.PP Konstrukce 1.PP Konstrukce 1.NP Konstrukce 2.NP
Více10. Haly velkých rozpětí.
10. Haly velkých rozpětí. Rovinné konstrukce z tuhých prvků: nosníky plnostěnné a příhradové, oblouky. Prostorové konstrukce z tuhých prvků (rošty, příhradové desky, válcové klenby a skořepiny, kopule).
VíceBETONOVÉ MOSTY I VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ ING. LADISLAV KLUSÁČEK, CSC. MODUL M02 NOSNÉ KONSTRUKCE MOSTŮ FAKULTA STAVEBNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ING. LADISLAV KLUSÁČEK, CSC. BETONOVÉ MOSTY I MODUL M02 NOSNÉ KONSTRUKCE MOSTŮ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Betonové
VíceKONSTRUKČNÍ MATERIÁLY
KONSTRUKČNÍ MATERIÁLY TENDENCE A SMĚRY VÝVOJE snižování materiálové náročnosti snižování energetické náročnosti ochrana životního prostředí humanizace staveb a životního prostředí sídel realizace staveb
VíceStavební technologie
S třední škola stavební Jihlava Stavební technologie 1. Konstrukční systémy Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace
Více8. Střešní ztužení. Patky vetknutých sloupů. Rámové haly.
8. Střešní ztužení. Patky vetknutých sloupů. Rámové haly. Střešní ztužení hal: ztužidla příčná, podélná, svislá. Patky vetknutých sloupů: celistvé, dělené, plastický a pružný návrh. Rámové halové konstrukce:
VíceBO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I
BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I PODKLADY DO CVIČENÍ VYPRACOVAL: Ing. MARTIN HORÁČEK, Ph.D. AKADEMICKÝ ROK: 2018/2019 Obsah Dispoziční řešení... - 3 - Příhradová vaznice... - 4 - Příhradový vazník... - 6 - Spoje
VíceSTAVBA: Rekonstruk. Město Třinec STATIC RAZÍTKO, PODPIS: ČÁST: DPS STUPEŇ: DATUM: 25.1.2013 Č. ZAKÁZKY: ČÍSLO VÝKRESU: MĚŘÍTKO: Á ZPRÁVA TECHNICKÁ
STAVBA: STAVEBNÍK: ARCHITEKT: PROJEKTANT DÍLČÍ ČÁSTI: Rekonstruk kce sportovní haly areálu STaRSS v Třinci pozemky č.: : 1413/8, 1413/9, 1413/13, 1410/1, 1410/2 STARS Třinec, Tyršova 275, 739 61 Třinec,
VíceStatický výpočet postup ve cvičení. 5. Návrh a posouzení sloupu vzpěrné délky
5. Návrh a posouzení sloupu vzpěrné délky 5. Návrh a posouzení sloupu např. válcovaný průřez HEB: 5.1. Výpočet osové síly N Ed zatížení stálá a proměnná působící na sloup v přízemí (tj. stropy všech příslušných
VíceTechnologie staveb podle konstrukce. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S
Technologie staveb podle konstrukce Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Konstrukční třídění Konstrukční systém-konstrukční systém je celek tvořený navzájem propojenými konstrukčními prvky a subsystémy,
VíceKonstrukční systémy II
Konstrukční systémy II Stěnové systémy Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Svislé nosné konstrukce stěny společně s vodorovnými nosnými konstrukcemi tvoří rozhodující část konstrukčního systému Funkční požadavky
VíceRůzné druhy spojů a spojovací součásti (rozebíratelné spoje)
Různé druhy spojů a spojovací součásti (rozebíratelné spoje) Kolíky, klíny, pera, pojistné a stavěcí kroužky, drážkování, svěrné spoje, nalisování aj. Nýty, nýtování, příhradové ocelové konstrukce. Ovládací
VíceProgram předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( )
Program předmětu YMVB 1. Modelování konstrukcí (17.2.2012) 1.1 Globální a lokální modelování stavebních konstrukcí Globální modely pro konstrukce jako celek, lokální modely pro návrh výztuže detailů a
Více10 Navrhování na účinky požáru
10 Navrhování na účinky požáru 10.1 Úvod Zásady navrhování konstrukcí jsou uvedeny v normě ČSN EN 1990[1]; zatížení konstrukcí je uvedeno v souboru norem ČSN 1991. Na tyto základní normy navazují pak jednotlivé
VícePŘEVISLÉ A USTUPUJÍCÍ KONSTRUKCE
PŘEVISLÉ A USTUPUJÍCÍ KONSTRUKCE Vodorovné nosné konstrukce Rozdělení z funkčního hlediska na konstrukce: A/ Stropní rozdělují budovu po výšce, B/ Převislé - římsy, balkony, arkýře, apsidy, pavlače apod.,
VícePozemní stavitelství II. ení budov 2. Zpracoval: Filip Čmiel, Ing.
Pozemní stavitelství II. Zastřešen ení budov 2 Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. Zásady návrhu krovu -pozednice Pozednice musí ležet po celédélce na zdivu. Na styku se zdivem musí být impregnována. Pozednice
VíceKonstrukce namáhané převážně tahem
Konstrukce namáhané převážně tahem Tažené konstrukční systémy 1. visuté konstrukce 2. zavěšené konstrukce 3. pneumatické konstrukce materiálové varianty o ocelová lana o lepené dřevo o membrány Rozdělení
VíceInovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ Pozemní stavitelství a technologie provádění I
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035 Pozemní stavitelství a technologie provádění I 1. Rozdělení konstrukcí pozemních staveb Konstrukční systémy
VíceJihočeská stavebně-konstrukční kancelář s.r.o.
Technická zpráva ke konstrukční části projektu pro provedení stavby Všeobecně Předmětem zadání jsou stavební úpravy na objektu administrativní budovy vazební věznice v Českých Budějovicích. Jedná se o
VíceNOSNÉ STĚNY, SLOUPY A PILÍŘE
NOSNÉ STĚNY, SLOUPY A PILÍŘE KAMENNÉ STĚNY, SLOUPY A PILÍŘE Kamenné zdivo lomové zdivo haklíkové zdivo KAMENNÉ STĚNY Kamenné zdivo řádkové zdivo kyklopské zdivo kvádrové zdivo KAMENNÉ STĚNY vazba rohu
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška Program přednášek, literatura. Podstata betonu, charakteristika prvků. Zásady a metody navrhování konstrukcí. Zatížení, jeho dělení a kombinace. Idealizace
VíceZÁMEČNICKÉ VÝROBKY ÚVOD
ZÁMEČNICKÉ VÝROBKY ÚVOD Umístění jednotlivých zámečnických výrobků je patrné z výkresů a dokumentace stavební části, tvarové a rozměrové řešení je obsaženo v přiložených schématech a výkresech jednotlivých
Více1 MECHANICKÉ PŘEVODY D 1. (funkce, převodový poměr, druhy, třecí, řemenové a řetězové převody, části, použití,
1 MECHANICKÉ PŘEVODY (funkce, převodový poměr, druhy, třecí, řemenové a řetězové převody, části, použití, montáž) Mechanické převody jsou určeny : k přenosu rotačního pohybu a točivého momentu, ke změně
Více6 ZÁSADY PRO ŘEŠENÍ KONSTRUKCÍ S PROTIPOŽÁRNÍMI SKLENĚNÝMI VÝPLNĚMI
6 ZÁSADY PRO ŘEŠENÍ KONSTRUKCÍ S PROTIPOŽÁRNÍMI SKLENĚNÝMI VÝPLNĚMI 6.1 Kotvení skleněných výplní Obvodový zasklený plášť je řešen pro funkční předpoklady daného objektu, a proto i konstrukčně musí být
VíceŠatny a hospodářské zázemí, objekt SO03, SO01 (část) SPORTOVNÍ CENTRUM CHODOV OBSAH... 2 TECHNICKÁ ZPRÁVA K OBJEKTU SO03... 3 1. ÚVOD...
OBSAH OBSAH... 2 TECHNICKÁ ZPRÁVA K OBJEKTU SO03... 3 1. ÚVOD... 3 1.1. Identifikační údaje... 3 1.2. Předmět dokumentace... 3 2. PODKLADY... 4 3. POUŽITÉ PŘEDPISY, LITERATURA, SOFTWARE... 4 4. POPIS KONSTRUKCE...
VíceRekonverze plynojemu v NKP Dolní oblast Vítkovic na multifunkční aulu
věda nosné a konstrukce výzkum v praxi staveb text Miloslav Lukeš, Vladimír Janata grafické text A podklady grafické EXCON, podklady a.s. a Rekonverze plynojemu v NKP Dolní oblast Vítkovic na multifunkční
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VícePOROTHERM překlad VARIO
Překlady 1/12 Po uži tí Keramobetonové y se používají ve spojení s tepelněizolačním dílem VARIO, s PO ROTHERM y 7 a případně se ztužujícím věncem jako nosné prvky nad okenní a dveřní otvory ve vnějších
VíceMateriály pro stavbu rámů
Materiály pro nosnou soustavu CNC obráběcího stroje Pro konstrukci rámu (nosné soustavy) obráběcího stroje lze využít různé materiály (obr.1). Při volbě druhu materiálu je vždy nutno posuzovat mimo jiné
Více2014/2015 STAVEBNÍ KONSTRUKCE SBORNÍK PŘÍKLADŮ PŘÍKLADY ZADÁVANÉ A ŘEŠENÉ V HODINÁCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ. SŠS Jihlava ING.
2014/2015 STAVEBNÍ KONSTRUKCE SBORNÍK PŘÍKLADŮ PŘÍKLADY ZADÁVANÉ A ŘEŠENÉ V HODINÁCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ SŠS Jihlava ING. SVOBODOVÁ JANA OBSAH 1. ZATÍŽENÍ 3 ŽELEZOBETON PRŮHYBEM / OHYBEM / NAMÁHANÉ PRVKY
Více12.9.2014. ÚVOD 4.ročník KOSTRUKCE STAVEB
12.9.2014 ÚVOD 4.ročník KOSTRUKCE STAVEB 12.9.2014 Cyklus materiálů ve stavebnictví 12.9.2014 OTEVŘENÝ SYSTÉM Stavebnice LEGO - základní prvek může být použit pro tvorbu nesčetného množství různých konstrukcí
VíceTlačené konstrukce Tlačené a rámové konstrukce Vladimír Žďára, FSV ČVUT Praha 2016
Tlačené konstrukce Působení a vlastnosti obloukové konstrukce Typy obloukových konstrukcí rovinné působení jednostupňové strukturální vícestupňové válcová klenba válcová dvouvrstvá struktura oblouková
VícePILÍŘE STAVITELSTVÍ I.
NOSNÉ STĚNY SLOUPY A PILÍŘE STAVITELSTVÍ I. KAMENNÉ STĚNY, SLOUPY A PILÍŘE Kamenné stěny lomové zdivo kyklopské zdivo kvádrové zdivo řádkové zdivo haklíkové zdivo haklíkov kové zdivo lomové zdivo lomové
VíceONE Fashion Outlet DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE VD 05/2013 TECHNICKÁ ZPRÁVA. Revize datum Popis změny Vypracoval Kontroloval 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10
Revize datum Popis změny Vypracoval Kontroloval 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 Vypracoval Ing. O.Orság Kontroloval Ing. J.Pacula stavba DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE číslo zakázky stupeň dokumentace datum vydání stavba
VíceKonstrukce s převažujícím tahovým namáháním. Zavěšené konstrukce Visuté konstrukce Pneumatické konstrukce
Konstrukce s převažujícím tahovým namáháním Zavěšené konstrukce Visuté konstrukce Pneumatické konstrukce Zavěšené konstrukce Působení a vlastnosti zavěšené konstrukce Řetězové mosty (Schnirch 1839, 1848)
VíceŽelezobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv
Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, E.ON ČR, Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv PNE 34 8211 3. vydání Odsouhlasení
VícePOUŽITÍ OSB SUPERFINISH VE STAVEBNICTVÍ
POUŽITÍ OSB SUPERFINISH VE STAVEBNICTVÍ 6 6 A1/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ A2/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ 6 6 B1/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ B2/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ 6 6 C/ KONSTRUKCE OBVODOVÉ
VíceDiplomová práce OBSAH:
OBSAH: Obsah 1 1. Zadání....2 2. Varianty řešení..3 2.1. Varianta 1..3 2.2. Varianta 2..4 2.3. Varianta 3..5 2.4. Vyhodnocení variant.6 2.4.1. Kritéria hodnocení...6 2.4.2. Výsledek hodnocení.7 3. Popis
VíceKámen. Dřevo. Keramika
Kámen Dřevo Keramika Beton Kovy Živice Sklo Slama Polymery Dle funkce: Konstrukční Výplňové Izolační Dekorační Dle zpracovatelnosti: Sypké a tekuté směsi (kamenivo, zásypy, zálivky) Kusové (tvarovky, dílce)
VíceÚkoly a rozdělení stavebnictví
Úkoly a rozdělení stavebnictví Stavebnictví je obor zajišťující výstavbu, rekonstrukce a údrţbu objektů pro ostatní funkce společnosti. Cílem je vytvořit vhodné ţivotní a pracovní prostředí pro existenci
VíceÚvod do pozemního stavitelství
Úvod do pozemního stavitelství 6/12 ZS 2018 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Budovy jsou členění na trakty - prostorové části budovy vymezené dvěma vzájemně následnými vertikálními rovinami, procházejícími geometrickými
VíceMATERIÁLY PROJEKTU ACCESS STEEL
MATERIÁLY PROJEKTU ACCESS STEEL František Wald, Zdeněk Sokol 1. Projekt STEEL V projektu STEEL (Supranational tool for enhancement of the Eurocodes) byl připraven internetový informační systém pro podporu
VíceČÁST B 01 NÁTĚRY - ODSTRANĚNÍ... 10 1. ČLENĚNÍ A PLATNOST... 10 12. Platnost... 10. 35. Způsob měření... 11
CENOVÉ PODMÍNKY 2012/ II CENÍK 800-783 NÁTĚRY OBSAH I OBECNÉ PODMÍNKY CENÍKU 1 1 ČLENĚNÍ A PLATNOST CENÍKU 1 11 Členění 1 12 Členění 2 13 Náplň položek 2 2 PODSTATNÉ KVALITATIVNÍ A DODACÍ PODMÍNKY 3 3
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ I
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
Více