Analýza prostorové segregace v Brně (na základě certifikované metodiky MPSV)

Transkript

1 Projekt Pilotní testování koncepce sociálního bydlení v Brně Reg. č. projektu CZ /0.0/0.0/16_128/ Analýza prostorové segregace v Brně (na základě certifikované metodiky MPSV) Výzkumná zpráva srpen 2018 Hlavní řešitel: Prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D.

2 Předkladatel: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Albertov 6, Praha 2 2

3 Analýza prostorové segregace v Brně (na základě certifikované metodiky MPSV) Hlavní řešitel: Luděk Sýkora Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Centrum pro výzkum města a regionů (CVMR), Spolupráce: Ekaterina Ignatyeva (analýza a interpretace reprezentace, účast na rozhovorech a terénních šetřeních, příprava podkladů pro vyhodnocení lokalit na základě reprezentace a percepce), Tomáš Brabec (podpora při zpracování dat a tvorba mapových výstupů) Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Centrum pro výzkum měst a regionů, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta,

4 Obsah 1 Úvod Zaměření, struktura a postup analýzy Identifikace a hodnocení lokalit koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením na základě analýzy statistických dat Identifikace a hodnocení lokalit segregace na základě analýzy reprezentace, analýzy percepce a terénního šetření Identifikace lokalit koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením na základě analýzy statistických dat Lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Areály koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením a obyvatel s vyšším sociálním statusem Lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením v případě zvýšení SPO o 25 a 50 osob: modelová situace Území vhodná pro pořízení sociálního bydlení: vyhodnocení na základě analýzy statistických dat Analýza reprezentace a percepce Identifikace lokalit koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením na základě reprezentací v mediálním diskurzu a vybraných dokumentech Identifikace lokalit koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením na základě percepce klíčovými aktéry Vyhodnocení lokalit koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením z hlediska segregace a doporučení pro plánování a realizaci sociálního bydlení Terénní šetření Souhrnné vyhodnocení lokalit z hlediska segregace Komplexní vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení Literatura Příloha: Názvy a identifikace ZSJ na území města

5 Seznam obrázků Obrázek 2.1: Počet, podíl a nadprůměrný výskyt SPO v ORP Česka Obrázek 3.1: Brno: počet, podíl a lokalizační kvocient - osoby pobírající příspěvek na živobytí: průměr let Obrázek 3.2: Brno: počet, podíl a lokalizační kvocient - osoby pobírající příspěvek na živobytí: prosinec Obrázek 3.3: Brno: lokality koncentrace osob pobírajících příspěvek na živobytí: průměr let Obrázek 3.4: Brno: lokality koncentrace osob pobírajících příspěvek na živobytí: prosinec Obrázek 3.5: Brno: areály koncentrace osob pobírajících příspěvek na živobytí a obyvatel s vysokoškolským vzděláním: průměr let Obrázek 3.6: Brno: areály koncentrace osob pobírajících příspěvek na živobytí a obyvatel s vysokoškolským vzděláním: prosinec Obrázek 3.7: Brno: lokality koncentrace při zvýšení o 50 SPO: průměr let Obrázek 3.8: Brno: lokality koncentrace při zvýšení o 50 SPO: prosinec Obrázek 3.9: Brno: souhrnné vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení na základě statistické analýzy: vyhodnocení SPO za průměr let Obrázek 3.10: Brno: souhrnné vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení na základě statistické analýzy: prosinec Obrázek 3.11: Brno: souhrnné vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení na základě statistické analýzy: finální typologie Obrázek 4.1: Příklad databáze článků složka Zdroje Obrázek 4.2: Příklad databáze článků složka Články Obrázek 4.3: Příklad tabulky přehledu lokalit Diskurz-lokality Obrázek 4.4: Brno: lokality s koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením a lokality se znaky a riziky segregace identifikované na základě analýzy percepce a reprezentace Obrázek 4.5: Příklad databáze rozhovorů složka Percepce-rozhovory Obrázek 4.6: Příklad databáze rozhovorů složka Percepce-lokality Obrázek 4.7: Brno: vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení na základě vyhodnocení koncentrace SPO (2017) a analýzy percepce a reprezentace (2018) Obrázek 5.1: Místa koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Obrázek 5.2: Místa koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením První pilíř analýzy Obrázek 5.3: Brno: vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení na základě vyhodnocení koncentrace SPO (2017) a analýzy segregace (2018) Obrázek 7.1: Brno: názvy ZSJ Obrázek 7.2: Brno: ZSJ v topografii města

6 Seznam tabulek Tabulka 2.1: Úrovně koncentrace sociálních skupin Tabulka 2.2: Dimenze segregace Tabulka 2.3: Příklad tabulky souhrnného vyhodnocení lokalit segregace na základě analýz reprezentace a percepce a terénního šetření Tabulka 3.1 Počet SPO v Brně a Česku Tabulka 3.2 Podíl SPO v Brně a Česku Tabulka 3.3 Lokalizační kvocient koncentrace SPO v Brně v porovnání s Českem Tabulka 3.4: Lokality koncentrace: prosinec Tabulka 3.5: Lokality koncentrace: průměr let 2016 a Tabulka 3.6: Areál koncentrace SPO: průměr let 2016 a Tabulka 3.7: Areál koncentrace SPO: prosinec Tabulka 3.8: Areál koncentrace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel: Tabulka 3.9: Lokality koncentrace při zvýšení počtu SPO o 25 a 50 osob Tabulka 3.10: Území nevhodná pro pořizování sociálního bydlení Tabulka 3.11: Území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Tabulka 3.12: Území kde se nedoporučuje plánovat a pořizovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením o 50 SPO Tabulka 3.13: Území, kde se doporučuje zvážit pořizování sociálního bydlení z důvodu koncentrace osob s vyšším sociálním statusem Tabulka 3.14: Území, která jsou vhodná pro pořízení sociálního bydlení Tabulka 4.1: Lokality reprezentace segregace Tabulka 4.2: Reprezentace tzv. sociálně-vyloučených lokalit v tisku Tabulka 4.3: Seznam klíčových informátorů Tabulka 4.4: Lokality percepce segregace Tabulka 5.1: Terénní šetření lokalit z hlediska segregace Tabulka 5.2: Souhrnné vyhodnocení lokalit segregace na základě analýz reprezentace a percepce a terénního šetření Tabulka 5.3: Typy lokalit 2017: souhrnné charakteristiky Tabulka 5.4: Typy lokalit 2017: podíl typů lokalit na celku města Tabulka 7.1: Seznam ubytoven

7 1 Úvod Předložená zpráva je výsledkem úkolu Analýza prostorové segregace na základě certifikované metodiky MPSV zpracovaného pro Odbor sociální péče Magistrátu města Brna v rámci projektu Pilotní testování koncepce sociálního bydlení v Brně (reg. č. projektu CZ /0.0/0.0/16_128/ ). Cílem úkolu bylo prostřednictvím Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace (Sýkora a kol. 2015) a z ní vyplývajících analytických a hodnotících postupů identifikovat lokality rezidenční segregace a doporučit lokality vhodné pro umístnění sociálního bydlení. Podle zadání ze strany Odboru sociální péče Magistrátu města Brna analýza zahrnuje: (1) Identifikaci lokalit koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením na základě analýzy statistických dat a analýzy percepce a reprezentace. (2) Vyhodnocení lokalit koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením z hlediska segregace na základě propojení kvantitativního vyhodnocení statistických dat a analýz percepce a reprezentace a terénního ověření ve vybraných lokalitách. (3) Souhrnného vyhodnocení lokalit z hlediska vhodnosti pro plánování a realizaci sociálního bydlení v Brně tak, aby lokalizace sociálního bydlení na území města podporovala sociální začleňování a interakci mezi různými sociálními skupinami a předcházela nežádoucí segregaci marginalizovaných skupin obyvatelstva. Předkládaná analytická zpráva zahrnuje koncepční východiska, metodiku, výsledky analýz, interpretaci zjištění a doporučení pro město Brno. Součástí zprávy je seznam lokalit segregace nebo ohrožených segregací a seznam lokalit z hlediska vhodnosti pro plánování a pořízení sociálního bydlení a kartografické vizualizace hodnocení lokalit. Údaje za město Brno budou zařazeny do online dostupné internetové mapové a datové aplikace, která v současnosti v jednoduché a přístupné formě prezentuje výsledky i vstupní data za 11 dalších měst v Česku a připravuje se její rozšíření o data za rok 2017 a o město Brno (září 2018). Analýza podle zadání města Brna hodnotí současnou situace rezidenční segregace v Brně s důrazem na identifikaci lokalit prostorové koncentrace a segregace znevýhodněných skupin obyvatel. Analýza je zpracována tak, aby ji město Brno mohlo využít při zpracování analytické části Koncepce sociálního bydlení v Brně a zároveň jako podklad pro plánování rozmístění sociálního bydlení na území města tak, aby bylo v souladu s principem nesegregace, který je obsažen ve vládní Koncepci sociálního bydlení. Analýza bude přitom vycházet z metodického postupu, jež je stanoven v certifikované Metodice identifikace lokalit rezidenční segregace (Sýkora a kol. 2015). Vzhledem k tomu, že metodický postup stanovený v Metodice byl dále upraven a rozšířen v rámci studie Pilotní ověření Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR zpracované pro MPSV ČR v rámci projektu Sociální bydlení metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend (reg. č. projektu CZ /0.0/0.0/15_017/ ) (Sýkora a kol. 2018) bude analýza vycházet z takto upravené metodiky, aby analytické výsledky, hodnocení i doporučení pro město Brno byly plně v souladu s přístupem MPSV ČR a výsledky testování a aplikace upravené metodiky v 11 městech Česka. Kromě zadané identifikace lokalit prostorové koncentrace a segregace znevýhodněných skupin obyvatel analýza hodnotí území města Brna a jeho lokality na úrovni základních sídelních jednotek (ZSJ) z hlediska vhodnosti pro plánování a realizaci sociálního bydlení v Brně. 7

8 2 Zaměření, struktura a postup analýzy Metodický postup analýzy je prezentovaný v samostatné kapitole, proto aby detailní popis použitých metod a postupů nerušil při diskusi věcných empirických výsledků analýz. Takto je dostupný pro všechny zájemce o podrobný popis postupu. Identifikace lokalit rezidenční segregace postupuje ve třech základních krocích (Sýkora a kol. 2015). Prvním je identifikace sociálních skupin v nerovném postavení. Druhým krokem je identifikace lokalit koncentrace sociálních skupin v nerovném postavení, a to při kombinovaném využití statistických dat a informací o percepci (rozhovorů) a reprezentaci (z tisku) lokalit koncentrace. Třetím krokem je vyhodnocení lokalit koncentrace z hlediska segregace, tj. zjištění, zda je obyvatelstvo, které žije v lokalitách koncentrace sociálních skupin v nerovném postavení, segregováno. Pro identifikaci lokalit koncentrace a znaků segregace jsou využívány analýza statistických dat, analýza reprezentací segregace v médiích a dalších zdrojích a analýza percepce segregace, a to při využití rozhovorů s klíčovými informátory. Existence segregace je ověřována prostřednictvím terénního šetření v identifikovaných lokalitách koncentrace. Analýzy a šetření sloužící k identifikaci lokalit rezidenční segregace a lokalit vhodných pro umístnění sociálního bydlení zahrnovaly identifikaci prostorové koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením prostřednictvím: statistických dat z hlediska velikosti populace, zastoupení (podílu) populace a nadprůměrného výskytu populace; rozhovorů s klíčovými aktéry z hlediska vnímání (percepce) územních koncentrací a segregace osob ohrožených sociálním vyloučením; analýzy mediálního diskurzu z hlediska reprezentace územních koncentrací a segregace osob ohrožených sociálním vyloučením; terénního šetření s cílem ověření územních koncentrací a segregace osob ohrožených sociálním vyloučením. Na základě výše uvedených podkladů metodika identifikované územní koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením vyhodnocuje z hlediska rezidenční segregace. V závěrečné fázi analýzy byly všechny lokality (ZSJ) v Brně vyhodnoceny z hlediska vhodnosti pro pořízení sociálního bydlení. Lokality s vysokou koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením, lokality segregované nebo segregací ohrožené analýza vyhodnocuje jako území nevhodné pro pořizování sociálního bydlení. Analýza navíc modelově vyhodnotila budoucí situaci v případě pořízení sociálního bydlení v určitém rozsahu a identifikuje lokality, které by v takovém případě nesly rizika rezidenční segregace a které tudíž nedoporučuje pro plánování a pořizování sociálního bydlení. Analýza identifikovala území se zvýšenou koncentrací sociálně zranitelných osob (jde o lokality vymezené nad rámec lokalit segregace), kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení. Kromě toho analýza vymezila území s koncentrací osob s vyšším sociálním statusem, a tudíž sníženou pravděpodobností lokální interakce a integrace, kde se doporučuje zvážit vhodnost pořizování sociálního bydlení. Všechny ostatní městské lokality, které nenaplňují výše uvedená kritéria, považuje analýza provedená na základě upravené metodiky (Sýkora a kol. 2018) za území vhodná pro pořízení sociálního bydlení. 8

9 2.1 Identifikace a hodnocení lokalit koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením na základě analýzy statistických dat Za nejvhodnější indikátor vymezené cílové skupiny, která je ohrožena sociálním vyloučením, charakterizována obtížemi při pořízení bydlení a jejíž koncentrace v prostoru měst a obcí může vést k nežádoucí segregaci, používá metodika příspěvek na živobytí, respektive společně posuzované osoby (dále SPO) pro poskytnutí příspěvku na živobytí. Jde o jednoduchý ukazatel, který integrálně zachycuje sociální nerovnost pro široké spektrum obyvatel v nerovném sociálním postavení (nezaměstnané, velké rodiny s dětmi, zranitelné seniory). Je pravidelně monitorován MPSV ČR, a umožňuje tak zachytit jak aktuální situaci, tak dlouhodobější vývoj. Je plošně dostupný pro celé Česko a zároveň umožňuje postihnout velký územní detail. Analýza pracuje s údaji o počtech SPO v malých územích, tzv. základních sídelních jednotkách (ZSJ), které poskytuje MPSV ČR pro měsíce červen a prosinec, počínaje rokem Pro zastoupení obyvatel s vyšším sociálním statusem metodika používá ukazatel počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním (respektive podílu na obyvatelích se zjištěným vzděláním ve věku 15 let a vyšším) ze Sčítání lidu, bytů a domů 2011, opět za základní sídelní jednotky (ZSJ). Údaje o počtu obyvatel v ZSJ jsou použita ze Sčítání lidu, bytů a domů 2011, která jsou pro požadovaný územní detail nejaktuálnější Lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Identifikace lokalit koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením využívá statistická data o počtech SPO (osob posuzovaných pro poskytnutí příspěvku na živobytí) za ZSJ. Metodika využívá údaj o průměrném počtu SPO za poslední dva roky (zde ), respektive čtyři časové horizonty, a zároveň údaj k poslednímu známému datu (zde prosinec 2017). Analýza používá tři základní typy ukazatelů zohledňující tři odlišné formy územních koncentrací: velikost populace, zastoupení (podíl) populace a nadprůměrný výskyt populace. Velikostí populace rozumíme počet SPO, pro které je vyplácen příspěvek na živobytí, a mají skutečný pobyt v dané základní sídlení jednotce. Zastoupením populace v sociálně nerovném postavení rozumíme podíl SPO na celkovém počtu obyvatel ZSJ. Celkový počet obyvatel v ZSJ je přitom přebírán z údajů SLDB 2011, jelikož aktuálnější údaje nejsou za ZSJ dostupné. Nadprůměrný výskyt populace v sociálně nerovném postavení je zjištěn při použití lokalizačního kvocientu (LQ), který měří poměr mezi podílem obyvatel sociální skupiny na populaci v lokalitě vůči podílu obyvatel sociální skupiny na celkové populaci ve vyšší územní jednotce. Metodikou používaný výpočet LQ zohledňuje postavení lokality (ZSJ) v Česku a zároveň místně specifickou situaci. Použitý ukazatel LQ je průměrem LQ počítaného pro danou ZSJ vůči Česku (Obrázek 2.1) a LQ v rámci obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). 2 1 Údaje o přesných počtech SPO v ZSJ jsou poskytnuty pouze za ZSJ s minimálním počtem deseti SPO. U ZSJ s nižším počtem SPO než 10 není přesný počet SPO uváděn, a to z důvodu anonymizace individuálních dat. 2 Takový lokalizační kvocient zohledňuje obecnou situaci v ČR a zároveň zahrnuje citlivost metodiky vůči lokálnímu kontextu v daném ORP, které považujeme za vhodné územní jednotky zohledňující místní trhy práce a bydlení do jisté míry propojené denní dojížďkou za prací. Zatímco tento postup zmírňuje kritérium LQ v 9

10 Obrázek 2.1: Počet, podíl a nadprůměrný výskyt SPO v ORP Česka Každý ukazatel rozlišuje tři úrovně koncentrace: vysokou, střední a nízkou. Nastavení hodnot pro stanovení střední a vysoké úrovně koncentrace u počtu a podílu osob (viz Tabulka 2.1) bylo testováno v rámci projektu MPSV ČR Pilotní ověření Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR (Sýkora 2018). Tabulka 2.1: Úrovně koncentrace sociálních skupin Úroveň koncentrace Nízká Střední Vysoká Nadprůměrný výskyt < Podíl obyvatel < 5 % 5% 15 % Počet obyvatel < Aby územní jednotka byla považována za lokalitu koncentrace, musí pro všechny tři ukazatele splňovat vysokou nebo střední úroveň koncentrace. Lokality, které byť v jednom aspektu alespoň střední úroveň koncentrace nesplňují, nejsou považovány za lokalitu koncentrace. Na základě kombinace tří ukazatelů jsou územní jednotky (ZSJ) rozděleny na lokality s extrémní, vysokou, střední a nízkou koncentrací. Hodnocení je provedeno za průměr posledních dvou let a zároveň poslední známý stav. Pro celkové vyhodnocení je každé lokalitě přiřazena vyšší dosažená hodnota, tj. posledního známého stavu nebo průměru za poslední dva roky. regionech s vysokým zastoupením SPO na populaci, které například v ORP Most dosahuje téměř deseti procent, v případě měst s nižším než průměrným zastoupením SPO působí spíše ke zpřísnění, tj. zahrnutí i takových lokalit, které by se ve městech s vyšším než průměrným zastoupením SPO nemusely mezi lokality se zvýšenou koncentrací vůbec zařadit. 10

11 Z hlediska hodnocení lokalit pro plánování a realizaci sociálního bydlení jsou všechna území ZSJ, které byly identifikované jako lokality koncentrace extrémní, vysoké a střední úrovně, považovány za lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, a tudíž identifikovány jako lokality nevhodné pro pořizování sociálního bydlení Lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením v případě zvýšení SPO o 25 a 50 osob: modelová situace Vzhledem k dostupnosti statistických dat o SPO analýza modeluje a hodnotí situace v případě zvýšení počtu SPO při pořízení sociálního bydlení. Pro vyhodnocení lokalit metodika používá varianty zvýšení SPO o 25 a 50 osob. Hodnocení je provedeno za průměr posledních dvou let a zároveň poslední známý stav. Pro celkové vyhodnocení je každé lokalitě přiřazena vyšší dosažená hodnota, tj. posledního známého stavu nebo průměru za poslední dva roky. Takto nastavený model vyhodnocuje situaci zahrnující nárůst SPO při celkovém zvýšení místní populace právě a jen o tento počet SPO. Model v této variantě nepočítá s růstem populace, která by zároveň nepatřila mezi osoby pobírající příspěvek na živobytí. V případě pořizování nového sociálního bydlení je však pravděpodobné, že uživateli tohoto bydlení by byly i osoby, které nepobírají příspěvek na živobytí. Model v tomto ukázkovém režimu rovněž nevyhodnocuje komplexnější situace, kdy v dané základní jednotce dochází zároveň k bytové výstavbě, u níž se nepředpokládá zvýšené využití obyvateli pobírajícími příspěvek na živobytí a výstavby sociálního bydlení, tj. při výstavbě bydlení v jednotce jsou buď záměrně aplikovány principy sociálního míšení nebo k němu dochází spontánně a bez koordinace. Model je však možné o tento aspekt rozšířit v případě individuálního hodnocení pro jednotlivé lokality. Výsledky modelového vyhodnocení zachycují dvojí charakter lokalit koncentrace při zvýšení o 25, respektive 50 SPO. Lokality zpravidla korespondují s vymezenými lokalitami koncentrace a územími v areálu 25% koncentrace SPO. Vyhodnocení tak obvykle potvrzuje, že v těchto lokalitách není vhodné pořizovat sociální bydlení, dále tak navyšovat počet a podíl osob ohrožených sociálním vyloučením, zhoršovat stávající sociální situaci, posilovat koncentraci a vytvářet podmínky pro rozvinutí segregačních mechanismů. Za druhé, modelově vyhodnocené lokality koncentrace zahrnují ZSJ s aktuálně malým (nebo nulovým) počtem obyvatel. Model v tomto případě poukazuje na skutečnost, že by se sociální bydlení nemělo plánovat a pořizovat v neosídlených lokalitách, jelikož by tak docházelo k izolaci od stávajících rezidenčních lokalit, čímž by došlo k prostorové izolaci a zásadnímu omezení možností lokální sociální interakce, a tím i integrace uživatelů sociálního bydlení do společnosti, a naopak k vytváření segregovaných lokalit sociálního bydlení. Modelové vyhodnocení na druhou stranu zpravidla ukazuje, že pořízení sociálního bydlení, které by vedlo ke zvýšení SPO o 50 osob, by u rezidenčních čtvrtí s vysokým počtem obyvatel nevedlo k zásadnímu zhoršení situace a posunu mezi lokality zvýšené koncentrace. Tento krok metodiky identifikuje území, kde se nedoporučuje plánovat a pořizovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, a také území, jež jsou určena jako ty ZSJ, kde by nárůst o 50 SPO vedl k vytvoření nových lokalit koncentrace obyvatel pobírajících příspěvek na živobytí. 11

12 2.1.3 Areály koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením a obyvatel s vyšším sociálním statusem Metodika doplňkově vymezuje koncentrační areály sociálně zranitelných osob, v našem případě SPO, a osob s vyšším sociálním statusem, v našem případě obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Smyslem vymezení koncentračních areálů je poskytnout doplňující informace o území k již identifikovaným lokalitám koncentrace. Koncentrační areály vymezují území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace sociálně zranitelných osob, a také území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení (respektive doporučuje zvážit pořizování sociálního bydlení) z důvodu vyšší koncentrace osob s vyšším sociálním statusem, a tudíž sníženou pravděpodobností lokální interakce a integrace. V prvém případě se při stanovení koncentračních areálů využívají data o SPO, pro které je vyplácen příspěvek na živobytí, za ZSJ. Jde o území, která vzhledem k vyššímu zastoupení sociálně zranitelných osob, respektive osob ohrožených sociálním vyloučením, představují riziko zhoršení stávající situace při umístění sociálního bydlení. Koncentrační areál SPO zahrnuje ZSJ, v nichž bydlí 25 % SPO. V analytické části metodika vymezuje koncentrační areály na úrovni 10 %, 25 % a 50 % SPO; pro normativní doporučení z hlediska vhodnosti pro pořizování sociálního bydlení je využíváno vymezení na úrovni 25 % SPO. ZSJ jsou nejdříve sestupně seřazeny podle podílu SPO na počtu obyvatel příslušné ZSJ. Koncentrační areál s 25 % SPO zahrnuje postupně načítané ZSJ od těch s nejvyšším podílem SPO, dokud není dosaženo kumulativního počtu odpovídajícího 25 % SPO z vyšší územní jednotky, kterou je ORP. Vymezení koncentračních areálů SPO je provedeno za průměr posledních dvou let a zároveň poslední známý stav. Pro souhrnné hodnocení je každé lokalitě přiřazena vyšší dosažená hodnota. Koncentrační areály jsou primárně konstruovány pro jednotlivé ORP, které vhodně reprezentují územní rozsah lokálních trhů práce a bydlení. Doplňkově metodika využívá a jako dodatečnou informaci poskytuje i vymezení koncentračního areálu pro celé území Česka s cílem zachytit národní územní diferenciaci a její průmět do území měst. Koncentrační areál na úrovni 10 % zpravidla odpovídá lokalitám výrazné koncentrace SPO. Koncentrační areál na úrovni 25 % SPO zahrnuje území, která představují riziko zhoršení stávající situace při umístění sociálního bydlení. Jde o území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Koncentrační areál zahrnující ZSJ v rozmezí % koncentrace SPO může být zvažován při plánování a pořizování sociálního bydlení, riziko zhoršení stávající nepříznivé situace je nicméně podstatně nižší. V druhém případě se při stanovení koncentračních areálů obyvatel s vyšším sociálním statusem využívají data o vysokoškolském vzdělání obyvatel. Jde o údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011, které sice postupně zastarávají a nezachycují zejména lokality nové bytové výstavby rodinných a bytových domů, představují nicméně jediný informační zdroj poskytující data v potřebném územním detailu na úrovni ZSJ. Koncentrační areály vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva jsou konstruovány pro 10% a 20% koncentraci. Jde o území se zvýšenými riziky při pořizování a provozování sociálního bydlení z důvodu vyšší koncentrace osob s vyšším sociálním statusem, a z toho vyplývající sníženou pravděpodobností lokální interakce a integrace, zvýšenou pravděpodobností rezistence místních obyvatel proti umístění sociálního bydlení a větší pravděpodobností vzniku sociálních konfliktů. ZSJ areálu 12

13 20% koncentrace obyvatel s vysokoškolským vzděláním považujeme za území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení, respektive, kde se doporučuje zvážit vhodnost pořizování sociálního bydlení. Areál koncentrace obyvatel s vysokoškolským vzděláním většinou zahrnuje čtvrtě a lokality s nejvyšším sociálním statusem, vyšší kvalitou bytového fondu a rezidenčního prostředí. Tyto lokality se až na výjimky 3 nepřekrývají s areálem koncentrace SPO. Naopak jsou jeho doplňkem. V některých případech však ve městech dochází k přímému sousedství areálů koncentrace SPO a areálu koncentrace obyvatel s vysokoškolským vzděláním, což vytváří předpoklad ke vzniku tektonických linií sociálního konfliktu Území vhodná pro pořízení sociálního bydlení Území, která nejsou lokalitami koncentrace a která se nestanou lokalitami koncentrace ani v případě zvýšení o 50 SPO, a také území, která nespadají do koncentračních areálů SPO a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, metodika vyhodnocuje jako oblasti vhodné pro pořízení sociálního bydlení z hlediska prevence segregace a podpory snižování segregace Celkové vyhodnocení lokalit z hlediska segregace na základě analýzy statistických dat Celkové vyhodnocení analýz statistických dat 4 (identifikace aktuálních lokalit koncentrace, lokalit koncentrace v případě pořízení sociálního bydlení o rozsahu zvyšujícího počet SPO o 50, a koncentračních areálů SPO a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel) rozlišuje pět typů území (základních sídelních jednotek), které se liší z hlediska míry vhodnosti či nevhodnosti pro plánování a pořizování sociálního bydlení: území nevhodná pro pořizování sociálního bydlení z důvodu vysoké koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením; území, kde se nedoporučuje plánovat a pořizovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením o 50 SPO; území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením; území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení, respektive doporučuje zvážit pořízení, a to z důvodu koncentrace osob s vyšším sociálním statusem; území, která jsou vhodná pro pořízení sociálního bydlení. 3 Příkladem je ZSJ Zelený trojúhelník v Plzni, území přiléhající k areálu Borská Pole, které spadá jak do areálu nejvyšší, tj. 10% koncentrace SPO, tak do areálu nejvyšší, tj. 10% koncentrace vysokoškolsky vzdělané populace. Tento polarizující kontrast je způsoben vysokou koncentrací ubytoven v lokalitě Karlov a zároveň blízkým shlukem vysokoškolských kolejí Západočeské univerzity, který zahrnuje i bydlení vysokoškolských pedagogů a výzkumníků ve velkém počtu bytů jednoho z panelových bytových domů v tomto areálu. 4 Hodnocení SPO je provedeno za průměr posledních dvou let (zde ) a zároveň poslední známý stav (zde prosinec 2017). Pro celkové vyhodnocení je každé lokalitě přiřazena vyšší dosažená hodnota, tj. posledního známého stavu nebo průměru za poslední dva roky. 13

14 Za území nevhodná pro pořizování sociálního bydlení jsou považovány lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, které jsou v analýze reprezentovány lokalitami koncentrace obyvatel pobírajících příspěvek na živobytí. Při posuzování míry nevhodnosti, respektive závažnosti koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, metodika doporučuje přihlédnout k tomu, zda jde o extrémní, vysokou nebo střední koncentraci. Území, kde se nedoporučuje plánovat a pořizovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, jsou určena taková ZSJ, kde by nárůst o 50 SPO vedl k vytvoření nových lokalit koncentrace obyvatel pobírajících příspěvek na živobytí. V případě malých měst a obcí metodika doporučuje nad rámec komplexního vyhodnocení zvážit i lokality, kde by ke vzniku lokality koncentrace došlo již při zvýšení o 25 SPO a které byly takto identifikovány dílčí analýzou. Území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, zastupují areály koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, respektive ZSJ areálu 25 % koncentrace obyvatel pobírajících příspěvek na živobytí, jež nebyly vymezeny v rámci lokalit koncentrace. Území, kde se doporučuje zvážit vhodnost pořizování sociálního bydlení z důvodu koncentrace osob s vyšším sociálním statusem, představují ZSJ areálu 20 % koncentrace obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Území, která jsou vhodná pro plánování a pořízení sociálního bydlení zahrnují všechny ostatní lokality. Jde o takové ZSJ, které nebyly v hodnoceních za průměr posledních dvou let a zároveň ani v hodnocení posledního známého stavu, identifikovány jako lokality koncentrace, které se nestanou lokalitami koncentrace v případě zvýšení o 50 SPO, které nespadaly do koncentračních areálů SPO a zároveň nebyly vyhodnoceny ani jako součást areálu koncentrace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. 2.2 Identifikace a hodnocení lokalit segregace na základě analýzy reprezentace, analýzy percepce a terénního šetření Analýza statistických dat sice umožní identifikovat lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, neukáže ale, zda k sociálnímu vyloučení a rezidenční segregaci dochází, jak jsou významné a jaký je jejich charakter. Kromě toho má analýza statistických dat jistá omezení, například nezachytí menší koncentrace v rámci populačně velkých ZSJ. Proto je nezbytné kvantitativní analýzu dat provedenou plošně pro celé město doplnit o kvalitativní postupy specificky zaměřené na identifikaci a ověření lokalit segregace. Jde o území, kterým je při pořizování sociálního bydlení věnována mimořádná pozornost z důvodu prosazování cílů prevence segregace, nezhoršování situace v současnosti segregovaných lokalitách a pomoci zmírňování segregace a jejích důsledků. Metodika pro identifikace lokalit segregace používá analýzu percepce založenou především na rozhovorech s klíčovými aktéry veřejného, neziskového a akademického sektoru, analýzu reprezentace založenou především na analýze mediálního diskurzu a dalších zdrojů a terénní šetření, které vstupy z předchozích analýz ověřuje a doplňuje a vede k souhrnnému hodnocení lokalit z hlediska segregace a ohrožení segregací. Analýzy reprezentace a percepce jsou realizovány a vyhodnocovány v těsné součinnosti. Informace o lokalitách získané z analýzy mediálního diskurzu a z rozhovorů s klíčovými aktéry 14

15 se územně přiřazují do příslušných základních sídelních jednotek (ZSJ) a hodnotí se z hlediska segregace nebo rizika segregace ve vztahu k celé základní sídelní jednotce. Informace se hodnotí ve dvou stupních a to, zda přinášejí informaci o (1) existenci koncentrace sociálně vyloučených obyvatel, nebo (2) existenci znaků segregace v lokalitě, tj. informují o segregaci samotné, nebo vysokém riziku segregace. Sdělení v tisku i v rozhovorech je vztaženo k celé hodnocené základní sídelní jednotce, tj. existence segregace, rizika segregace či znaků segregace je hodnoceno z hlediska širšího území ZSJ, nikoliv jednotlivých nemovitostí, v nichž se mohou koncentrovat sociálně vyloučení či sociálním vyloučením ohrožení obyvatelé. Vzájemné propojení, respektive překrytí hodnocení reprezentace a percepce koncentrací sociálního vyloučení a segregace v územní jednotce, je významným signálem vnímané a diskutované sociální marginalizace. Takto nastavený diskurz a vnímání klíčovými aktéry je zároveň indikátorem existující stigmatizace lokality. Lokality koncentrace sociálně vyloučených obyvatel a lokality se znaky segregace, které byly identifikované na základě percepce a reprezentace, jsou v naprosté většině případů shodné s lokalitami identifikovanými na základě analýzy dat. Existuje však značné množství lokalit, kde statistická data ukazují na významnou koncentraci osob ohrožených chudobou a potažmo sociálním vyloučením, které ale (zatím) nejsou předmětem veřejného diskurzu a nejsou ani v širším povědomí klíčových informátorů. Přesto jim je nezbytné věnovat pozornost. Na druhou stranu ne všechny lokality označované ve veřejném diskurzu jako sociálně vyloučené či segregované nezbytně naplňují kvantitativní kritéria. Jde i o lokality, které jsou na základě tzv. Gabalovy zprávy (GAC 2015) považovány za sociálně vyloučené lokality. V takovém případě je při rozhodování o plánování a realizaci sociálního bydlení nezbytné přihlížet k přisuzovanému stigmatu, i když statistická data ukazují, že situace není zdaleka tak nepříznivá, jak naznačuje veřejný diskurz Identifikace a hodnocení lokalit koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením na základě analýzy reprezentace Analýza reprezentace vyhodnocuje informace o aktivní reprezentaci jevů spojených se segregací a sociálním vyloučením, a poskytuje tak doplňující informace k analýzám statistických dat a analýze percepce klíčovými aktéry, s nimiž dohromady tvoří podklad pro terénní šetření lokalit, jež následuje v dalším kroku analýzy segregace. Cílem analýzy je zachytit takové lokality, které jsou vnímány, popisovány a diskutovány v souvislosti s tematikou sociálního vyloučení a segregace. Pro potřeby analýzy reprezentace metodika doporučuje využít především analýzu mediálního diskurzu. Informace je vhodné čerpat z online verzí vybraných celostátních i regionálních deníků a místních novin a zpravodajů. Kromě toho je zejména v případě velkých měst vhodné analyzovat i významné strategické rozvojové dokumenty a politiky, výzkumné zprávy a další zdroje. Články v tisku a další informace se doporučuje vyhledávat prostřednictvím klíčových slov a spojení, které souvisí s tématikou analýzy, tj. s procesy koncentrace a segregace sociálně vyloučených osob. Doporučená klíčová slova zahrnují: název města, ghetto, sociálně vyloučená lokalita, sociální vyloučení, Romové, nepřizpůsobiví, chudoba, ubytovna, cizinci. Časové rozpětí vyhledávané informace by mělo zahrnovat období minimálně posledních tří let. Každý dohledaný článek a informace jsou vyhodnoceny z hlediska relevantnosti. V případě, že článek pojednává o lokalitách koncentrace sociálně vyloučených osob nebo je tematicky blízký problematice, je zařazen do databáze článků. Databáze článků obsahuje informace získané z vyhodnocení relevantních článků: zdroj, datum, klíčová slova, názvy 15

16 lokalit, citace z článků a odkaz na článek/zdroj. Identifikované lokality jsou přiřazeny do příslušných základních sídelních jednotek. Na závěr jsou vyhodnocené ZSJ, v nichž se vyskytovaly lokality zmiňované v médiích, podle toho, zda mediální diskurz poukazoval na jevy, jež jsou spojené s koncentrací sociálně vyloučených osob nebo dokonce s rizikem či existencí segregace. Na základě analýzy mediálního diskurzu jsou identifikovány ZSJ, které jsou spojovány s koncentrací sociálně vyloučených obyvatel, a ZSJ spojované se znaky či procesy segregace nebo riziky segregace Identifikace lokalit koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením na základě analýzy percepce Cílem analýzy percepce je zjistit lokality, které jsou vnímány jako segregované, segregací ohrožené, sociálně vyloučené anebo se zvýšenou koncentrací sociálně vyloučených a sociálně zranitelných osob. Zásadním vstupem jsou rozhovory s klíčovými informátory z veřejného sektoru, akademické a neziskové sféry, kteří se zabývají otázkami sociální práce a sociálních služeb, bydlení a rozvoje města. Ve velkých městech a v případě potřeby hlubší analýzy je vhodné provést analýzu percepce obyvatel. Informace získané prostřednictvím rozhovorů s klíčovými aktéry většinou potvrdí lokality identifikované prostřednictvím reprezentace. V některých případech rozhovory mohou upřesnit starší informace získané z tisku, a to u lokalit, které v poslední době prodělaly významnou změnu. Rozhovory ale často doplní další problémové lokality, o kterých se v tisku a jiných zdrojích nepíše. Všichni informátoři musí být před rozhovorem požádáni o souhlas s využitím získaných informací pro potřeby analýzy a o souhlas s nahráváním rozhovoru na diktafon (v případě odmítnutí je nezbytné využít psaných poznámek). V úvodu rozhovorů se doporučuje představit smysl a cíl výzkumu a dotázat se na to, jaké lokality považují informátoři za segregované nebo sociálně vyloučené, ohrožené segregací a sociálním vyloučením respektive, které se vyznačují vyšší koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením. V některých městech je vhodné specifickou pozornost věnovat místům koncentrace bydlení cizinců, a to zejména s odkazem na zaměstnance průmyslových podniků (cizinci nejsou podchyceni analýzou prostorové distribuce příspěvku na živobytí). V rozhovorech je vhodné, vedle postoje klíčových aktérů k lokalitám, zachytit historii lokality a příčiny a podmíněnosti zvýšené koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením. Otázky se dále zaměřují na dostupnost služeb a MHD v lokalitě, její umístění v urbanistické struktuře města, typ zástavby, vlastnictví objektů sloužících k bydlení a výskyt ubytovacích zařízení pro sociálně slabší skupiny obyvatel. Důležité je sociální a demografické složení obyvatel a charakter sociální interakce lokalitách považovaných klíčovými informátory za problémové. Poskytnuté rozhovory jsou zařazené do databáze, která kromě identifikačních údajů o rozhovoru zahrnuje sdělené informace o lokalitách, které byly v rozhovoru zmíněny a diskutovány. Zmíněné lokality jsou přiřazeny do příslušných základních sídelních jednotek. Výsledné hodnocení lokalit na základě percepce klíčovými informátory rozlišuje lokality, v nichž bylo poukazováno na koncentraci obyvatel ohrožených chudobou a sociálním vyloučením od těch, kde byla navíc akcentována segregace, přítomnost významných znaků segregace a rizika segregace. 16

17 2.2.3 Hodnocení lokalit koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením z hlediska segregace Hodnocení lokalit koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením z hlediska segregace je finální fází identifikace lokalit segregace. Hodnocení se týká všech lokalit (ZSJ), které byly analýzou dat o lokalizaci a prostorové distribuci společně posuzovaných osob pobírajících příspěvek na živobytí (SPO) identifikovány jako lokality koncentrace, které považujeme za rizikové z hlediska segregace. Takto vybrané základní sídelní jednotky jsou doplněné o ty ZSJ, které sice nebyly analýzou dat hodnoceny jako lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, nicméně byly identifikovány na základě analýzy reprezentace a analýzy percepce jako lokality s rizikem segregace. Hodnocení segregace využívá výsledky analýzy statistických dat, reprezentace a percepce, které doplňuje o terénní šetření. Kromě výše uvedených vstupů je vhodné při přípravě terénních šetření lokalit využít dalších informačních zdrojů, jakými jsou pro celé území Česka například Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR (GAC 2015) nebo Seznam ubytoven se schváleným provozním řádem, které zachycují celé území Česka. Tyto vstupy je vhodné doplnit o místní informační zdroje. Terénní šetření v prvé řadě ověří existenci lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a slouží k přesnějšímu územnímu vymezení lokality v rámci základních sídelních jednotek. Nicméně, hlavním úkolem terénního šetření je nejen ověření charakteristik lokalit, jež byly získané z analýzy dat, rozhovorů a analýzou reprezentací v mediích, ale především zjištění dalších charakteristik lokality a jejích obyvatel, které slouží pro vyhodnocení existence a míry závažnosti segregace. Šetření se zaměří na tři dimenze sloužící pro vyhodnocení toho, zda jde o segregovanou či segregací ohroženou lokalitu. Dimenze zahrnují (1) zastoupení a velikost populace v nerovném postavení, (2) geografickou izolaci lokality a (3) úroveň sociální interakce (Tabulka 2.2). V případě první dimenze, tj. velikosti, zastoupení, koncentrace a dominance populace ohrožené sociálním vyloučením se ověřuje aktuální počet a podíl skupiny obyvatel ohrožených sociálním vyloučením na celkové populaci lokality. Hodnotí se, zda populace v lokalitě dominuje (> 50 %), je významně zastoupená (> 15 %) nebo se vyskytuje jako jedna ze součástí místní populace (> 5 %). V hodnocení druhé dimenze, tj. geografická izolace a začlenění, se sleduje, zda je lokalita prostorově začleněná nebo naopak izolovaná, jaký přístup mají obyvatelé k občanské vybavenosti, obchodům, školám, a jak dobré nebo naopak nedostatečné je dopravní napojení včetně pěší dostupnosti zastávek hromadné dopravy. Kromě toho se v obecné rovině posoudí kvalita životního prostředí a bydlení. Ve třetí dimenzi hodnocení sociální interakce se zjišťuje, zda obyvatelé lokality využívají standardní bydlení nebo jiné formy ubytování (ubytovny, azylové domy, apod.), zda jsou v lokalitě dlouhodobě stabilní nebo spíše fluktuují a často se stěhují. Specifickou pozornost je potřeba zaměřit na každodenní interakci v lokalitě a s obyvateli mimo lokalitu, která může poukázat na vyčlenění nebo naopak zapojení do společnosti, rizika segregace či existenci segregace a nebo naopak vazeb posilujících integraci do společnosti. Terénní průzkum může využít namátkové rozhovory s obyvateli lokality zaměřené na vnímání spoluobčanů a každodenního soužití při snaze identifikovat konflikty i pozitivní příklady soužití. 17

18 Tabulka 2.2: Dimenze segregace Velikost, zastoupení, koncentrace a dominance Geografická izolace Sociální interakce územní rozsah lokality populační velikost lokality míra koncentrace populace v nerovném postavení míra zastoupení populace v nerovném postavení dominace a různorodost pozice v rámci města napojení na obytnou zástavbu dopravní napojení občanská vybavenost typ ubytování a kvalita bydlení kvalita prostředí trvalost a fluktuace postavení na pracovním trhu každodenní interakce populace s okolím percepce a reprezentace Zdroj: Sýkora a kol Charakteristiky jednotlivých dimenzí získané analýzami dat, analýzou mediálního diskurzu a rozhovory doplněné o zjištění z terénního šetření se vyhodnotí z hlediska znaků, stavu a procesu segregace. Na základě souhrnného hodnocení dimenzí segregace a s přihlédnutím k výsledkům analýz percepce a reprezentace se stanoví, které lokality, respektive ZSJ jsou významnými koncentracemi osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených osob (SVO) a které z nich vykazují znaky segregace, jsou segregované nebo segregací ohrožené (Tabulka 2.3). Tabulka 2.3: Příklad tabulky souhrnného vyhodnocení lokalit segregace na základě analýz reprezentace a percepce a terénního šetření Kód ZSJ Název ZSJ Percepce: koncentrace SVO Percepce: znaky segregace Reprez.: koncentrace SVO Reprez.: znaky segregace Terén: koncentrace SVO Terén: znaky segregace Souhrnné hodnocení: koncentrace SVO Souhrnné hodnocení: znaky segregace Název Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Název Ano Ne x x Ano Ne Ano Ne Název Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Název Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Název x x x x Ano Ne Ano Ne Název Ano Ne x x Ano Ne Ano Ne Poznámky: Tabulka zahrnuje všechny ZSJ identifikované analýzou dat jako lokality koncentrace a/nebo ZSJ identifikované jako lokality koncentrace a /nebo segregace analýzou reprezentace a percepce. Všechny takové lokality jsou předmětem terénního šetření a souhrnného vyhodnocení. SVO sociálně vyloučené osoby nebo obyvatelé ohrožení sociálním vyloučením Za segregované jsou považovány velké lokality (městská čtvrť, zóna s několika nemovitostmi nebo rozsáhlejší komplex bydlení pro stovky obyvatel) s velkou populací skupiny obyvatel ohrožených sociálním vyloučením (> 100), jež v lokalitě dominuje a jejíž interakce s ostatními skupinami obyvatel je omezená. Lokalita je zpravidla charakterizována negativním vnímáním lokality a reprezentací v médiích a místním diskurzu. Za segregované jsou rovněž považovány malé lokality (obvykle samostatné stavby jako jsou ubytovny a jednotlivé činžovní domy, nebo malé zóny s několika rodinnými domy), kde početně malá populace (< 100) v sociálně nerovném postavení v lokalitě dominuje, vykazuje omezenou nebo konfliktní interakci s ostatními skupinami obyvatel, je vnímaná a prezentovaná jako problematická a často izolovaná v periferní poloze s nízkou vybaveností a špatnou dopravní dostupností. 18

19 Za segregací ohrožené jsou považovány malé lokality (obvykle samostatné stavby jako jsou ubytovny a jednotlivé činžovní domy, nebo malé zóny s několika rodinnými domy), kde početně menší populace (< 100) v sociálně nerovném postavení v lokalitě dominuje, ale vykazuje jistou interakci s ostatními skupinami ve městě. Může jít také o lokalitu, která je sice v okrajové poloze se zhoršenou vybaveností a dopravní dostupností, ale není zcela izolovaná z hlediska sociálních interakcí v prostoru města. Za segregací ohrožené jsou považovány i velké lokality (městská čtvrť, zóna s několika nemovitostmi nebo rozsáhlejší komplex bydlení pro stovky obyvatel), s velkou populací skupiny (> 100) v sociálně nerovném postavení, jež je v lokalitě zastoupená v nižší míře (< 15 %), ale její podíl se zvyšuje, a to při omezené interakci s ostatními skupinami obyvatel; situaci doprovází negativní vnímáním lokality; lokalita nemusí být izolovaná v periferní poloze s nízkou vybaveností a horší dopravní dostupností, neboť izolace v tomto případě vyplývá ze samotného rozsahu lokality a omezené sociální interakce. 2.3 Komplexní vyhodnocení lokalit koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením z hlediska segregace a doporučení pro plánování a realizaci sociálního bydlení Komplexní vyhodnocení lokalit koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením z hlediska segregace a identifikace lokalit rezidenční segregace využívá a vzájemně provazuje dva hlavní analytické pilíře. Tím prvním je kvantitativní analýza dat poskytovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky s informacemi o počtech osob pobírajících příspěvek na živobytí, a to v podrobném územním členění za základní sídelní jednotky. Druhým je soubor kvalitativních postupů, které sice využívají informací z kvantitativní analýzy, nicméně relativně autonomně jsou realizovány na lokální úrovni, a to s využitím analýzy reprezentace, analýzy percepce a terénního šetření. Zatímco kvantitativní analýza identifikuje lokality, které se vyznačují koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a systémově a opakovaně hodnotí území celého Česka, druhý pilíř kvalitativních analytických postupů se zaměřuje na identifikaci lokalit segregace a je prováděn lokálně. Vyhodnocení kvantitativní analýzy dat umožňuje rozdělit území města do pěti základních typů z hlediska vhodnosti plánování a realizace sociálního bydlení: Území nevhodná pro pořizování sociálního bydlení z důvodu vysoké koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Území, kde se nedoporučuje plánovat a pořizovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením o 50 SPO Území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení, respektive doporučuje zvážit jeho pořízení, z důvodu koncentrace osob s vyšším sociálním statusem Území, která jsou vhodná pro pořízení sociálního bydlení Výše uvedené typy plošně vymezené pro celé území města doplňuje druhý pilíř metodiky o lokality hodnocené jako segregované, se znaky segregace a ohrožené rizikem segregace. Lokality jsou takto identifikované a hodnocené na základě komplexního vyhodnocení využívajícího závěry analýzy reprezentací především v médiích, analýzy percepce zejména klíčovými aktéry a terénního šetření. Ostatní lokality jsou hodnocené jako koncentrace sociálně vyloučených obyvatel, případně jako lokality bez takové koncentrace. 19

20 3 Identifikace lokalit koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením na základě analýzy statistických dat V analýze města Brna byl využit údaj o průměrném počtu SPO za čtyři časové horizonty, který považujeme za průměrný stav v letech 2016 a 2017, a zároveň údaj k prosinci 2017, který považujeme za konečný stav v analyzovaném období. V Česku a městě Brně docházelo během let 2016 a 2017 ke snižování SPO. Využití obou indikátorů tak zachycuje celkově se měnící situaci. Využití jak průměrného stavu za 2016 a 2017 a nejaktuálnějšího stavu v prosinci 2017 je významné v případě individuálního hodnocení ZSJ, neboť v některých lokalitách došlo k určitým změnám a posunům, ať již z hlediska snížení nebo naopak navýšení počtu SPO. Proto je důležité zohlednit jak průměrný stav za určité období (v našem případě posledních dvou let), tak aktuální, respektive poslední známou situaci. 3.1 Lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Počet společně posuzovaných osob pro poskytnutí příspěvku na živobytí (SPO) v letech 2015 až 2017 klesl z v červnu 2015 na v prosinci 2017 (Tabulka 3.1). Jde o pokles o jednu čtvrtinu SPO (24,5 %), zatímco v celém Česku počet SPO v tomto období poklesl o třetinu (33,4 %). Přes celkově příznivý vývoj Brně, relativní pozice nebo situace města se při porovnání se zbytkem republiky podstatně zhoršila. Podíl SPO na počtu obyvatel klesl v letech 2015 až 2017 z 3,53 % v červnu 2015 na 2,67 % v prosinci 2017 (Tabulka 3.2). Zvýšil se přitom rozdíl v procentních bodech mezi podílem SPO v Brně a Česku z 0,70 % na 0,78 %, což rovněž poukazuje ne nepříznivý trend koncentrace SPO v Brně při porovnání ze zbytkem republiky. V důsledku se zvýšila hodnota lokalizačního kvocientu pro Brno v porovnáním s Českem z 1,11 v červnu 2015 na 1,21 v prosinci 2017 (Tabulka 3.3). Tabulka 3.1 Počet SPO v Brně a Česku Obyv. 2016_ _ _ _ _ _ _12 Brno ČR Tabulka 3.2 Podíl SPO v Brně a Česku _ _ _ _ _ _12 Průměr 2015/2016 Průměr 2016/2017 Brno 3,53% 3,44% 3,35% 3,21% 2,96% 2,67% 3,38% 3,19% ČR 2,84% 2,68% 2,54% 2,38% 2,13% 1,89% 2,61% 2,41% Tabulka 3.3 Lokalizační kvocient koncentrace SPO v Brně v porovnání s Českem _ _ _ _ _ _12 Brno 1,11 1,12 1,14 1,15 1,20 1,21 Poznámka: LQ lokalizační kvocient (viz část 2.1.1) 20

21 Obrázek 3.1: Brno: počet, podíl a lokalizační kvocient - osoby pobírající příspěvek na živobytí: průměr let

22 Obrázek 3.2: Brno: počet, podíl a lokalizační kvocient - osoby pobírající příspěvek na živobytí: prosinec

23 V Brně se, podobně jako ve městech Kladno, Most, Ostrava nebo Ústí nad Labem, vyskytují ZSJ s vysokými podíly SPO nad 50 %. Nejde nicméně o rezidenční čtvrtě, ale o lokality primárně nesloužící k bydlení, ale s přítomností ubytoven. Jde o ZSJ Maloměřické nádraží, a Akáty, Vídeňská sever a Střelecký stadion (v případě posledně dvě jmenovaných ZSJ se ale počet SPO pohybuje pod 25 a nelze je tak považovat za lokality koncentrace SPO. V rezidenčních oblastech najdeme vysoký podíl (30-40 %) a počet SPO ( ) ve třech ZSJ Hvězdová, Bratislavská a Spolková a částečně i Špitálka (Obrázek 3.1 a 3.2), kde je ale podíl SPO na počtu obyvatel pětinový. Mezi další ZSJ s vysokým počtem SPO (100 a více) a podílem mezi % patří Staňkova, Skořepka, Markéty Kuncové, Vranovská, Soudní, Masná, Svitavská, Náměstí republiky, Příční, Stavební a Klíny. Dvě ZSJ s počtem SPO nad 100 mají podíl nižší, mezi 7-10 % (Zelný trh a Václavská). Identifikace lokalit koncentrace na základě analýzy statistických dat a jejich roztřídění podle míry koncentrace se provádí na základě kombinace tří výše popsaných dílčích ukazatelů. V případě, že ZSJ vykazuje vysokou úroveň koncentrace pro všechny ukazatele, tj. počet a podíl SPO v ZSJ a lokalizační kvocient dané ZSJ, považujeme koncentraci za extrémní, v případě, že splňuje vysokou úroveň koncentrace pro dva ukazatele, zatímco třetí má míru koncentrace střední, považujeme koncentraci za vysokou, v případě, že je koncentrace alespoň na střední úrovni u všech tří ukazatelů, považujeme koncentraci za střední. Ostatní situace představují nízkou úroveň koncentrace. V Brně bylo k prosinci 2017 identifikováno 26 lokalit koncentrace, z toho čtyři lokality s extrémní koncentrací (Maloměřické nádraží, Hvězdová, Bratislavská a Spolková), 6 lokalit s vysokou koncentrací (Akáty Tkalcovská, Špitálka, Staňkova, Skořepka a Markéty Kuncové) a 16 lokalit se střední koncentrací (Tabulka 3.4). Téměř totožný seznam lokalit koncentrace poskytla i analýza za průměrný stav v letech (Tabulka 3.5). Výjimkou je ZSJ Václavská, kde počet SPO stagnuje, zatímco v Brně klesá a tím došlo k růstu lokalizačního kvocientu nad hodnotu 3 a zařazení této ZSJ mezi lokality koncentrace. Naopak ZSJ Křižíkova, která je mezi lokality koncentrace řazena za průměr let , klesl koncem roku 2017 počet SPO pod hranici 25 a nebyla tak klasifikována jako lokalita koncentrace. Počet lokalit střední koncentrace se koncem roku 2017 snížil v porovnání s průměrným stavem za období , což ukazuje na do jisté míry příznivý vývoj. Jde o ZSJ Vranovská, Masná a Soudní, kde podíl SPO poklesl pod hranici 15 % a klasifikace koncentrace se změnila ze střední na nízkou. Ve čtyřech lokalitách koncentrace byl zaznamenán nepříznivý vývoj daný růstem počtu SPO (Klíny, Staňkova, Markéty Kuncové a Tkalcovská). Nárůst ovšem nepřesáhl deseti procent a tak nejde o žádnou zásadní, dramatickou a velmi nepříznivou změnu v těchto lokalitách. Z hlediska hodnocení lokalit pro plánování a realizaci sociálního bydlení jsou všechna území ZSJ, která byla identifikována buď k prosinci 2017 nebo za průměr let jako lokality koncentrace extrémní, vysoké a střední úrovně, považovány za lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením (zde koncentrace obyvatel pobírajících příspěvek na živobytí), a tudíž identifikovány jako lokality nevhodné pro pořizování sociálního bydlení. Těch bylo v Brně identifikováno

24 Tabulka 3.4: Lokality koncentrace: prosinec 2017 Název ZSJ Část obce Počet obyvatel 2011 Počet SPO Podíl SPO (%) Lokalizační kvocient Koncentrace Maloměřické nádraží Maloměřice (Brno- Maloměřice a Obřany) ,65 36,19 A Extrémní Hvězdová Zábrdovice (Brno-střed) ,86 17,67 A Extrémní Bratislavská Zábrdovice (Brno-střed) ,61 15,34 A Extrémní Spolková Zábrdovice (Brno-sever) ,05 12,88 A Extrémní Akáty Židenice (Brno-Židenice) ,58 61,87 B Vysoká Tkalcovská Zábrdovice (Brno-sever) ,19 12,49 B Vysoká Špitálka Zábrdovice (Brno-střed) ,57 9,12 B Vysoká Staňkova Ponava ,51 7,32 B Vysoká Skořepka Trnitá (Brno-střed) ,42 7,28 B Vysoká Markéty Kuncové Židenice (Brno-Židenice) ,34 7,24 B Vysoká Vídeňská-jih Přízřenice ,76 7,43 C Střední Tuřanka Slatina ,61 6,92 C Střední Vranovská Zábrdovice (Brno-sever) ,93 6,62 C Střední Přízová Trnitá (Brno-střed) ,81 6,57 C Střední Soudní Zábrdovice (Brno-sever) ,22 6,31 C Střední Masná Trnitá (Brno-střed) ,15 5,83 C Střední Svitavská Husovice ,19 5,4 C Střední Náměstí Republiky Husovice ,72 5,2 C Střední Příční Zábrdovice (Brno-střed) ,31 5,01 C Střední Stavební Trnitá (Brno-střed) ,94 4,85 C Střední Klíny Židenice (Brno-Židenice) ,81 4,79 C Střední Zelný trh Brno-město ,22 4,09 C Střední Bratří Mrštíků Husovice ,5 3,77 C Střední Václavská Staré Brno ,85 3,48 C Střední Tržní Černovice ,77 3,44 C Střední Komárovská Komárov ,49 3,32 C Střední 24

25 Tabulka 3.5: Lokality koncentrace: průměr let 2016 a 2017 Název ZSJ Část obce Počet obyvatel 2011 Počet SPO Podíl SPO (%) Lokalizační kvocient Koncentrace Maloměřické nádraží Maloměřice (Brno- Maloměřice a Obřany) ,35 34,43 A Extrémní Hvězdová Zábrdovice (Brno-střed) ,54 16,59 A Extrémní Bratislavská Zábrdovice (Brno-střed) ,42 14,26 A Extrémní Spolková Zábrdovice (Brno-sever) ,35 12,71 A Extrémní Akáty Židenice (Brno-Židenice) ,02 52,6 B Vysoká Tkalcovská Zábrdovice (Brno-sever) ,43 10,07 B Vysoká Špitálka Zábrdovice (Brno-střed) ,03 9,16 B Vysoká Skořepka Trnitá (Brno-střed) ,73 7,14 B Vysoká Vranovská Zábrdovice (Brno-sever) ,48 6,28 B Vysoká Masná Trnitá (Brno-střed) ,92 6,07 B Vysoká Soudní Zábrdovice (Brno-sever) ,7 5,98 B Vysoká Staňkova Ponava ,62 5,95 B Vysoká Markéty Kuncové Židenice (Brno-Židenice) ,1 5,75 B Vysoká Vídeňská-jih Přízřenice ,55 8,98 C Střední Tuřanka Slatina ,89 7,2 C Střední Přízová Trnitá (Brno-střed) ,98 6,09 C Střední Svitavská Husovice ,83 5,65 C Střední Křižíkova Královo Pole ,62 5,57 C Střední Příční Zábrdovice (Brno-střed) ,81 4,88 C Střední Náměstí Republiky Husovice ,48 4,75 C Střední Stavební Trnitá (Brno-střed) ,45 4,74 C Střední Klíny Židenice (Brno-Židenice) ,33 3,94 C Střední Bratří Mrštíků Husovice ,82 3,74 C Střední Zelný trh Brno-město ,4 3,58 C Střední Tržní Černovice ,08 3,08 C Střední Komárovská Komárov ,93 3,02 C Střední 25

26 Obrázek 3.3: Brno: lokality koncentrace osob pobírajících příspěvek na živobytí: průměr let

27 Obrázek 3.4: Brno: lokality koncentrace osob pobírajících příspěvek na živobytí: prosinec

28 3.2 Areály koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením a obyvatel s vyšším sociálním statusem Metodika doplňkově vymezuje koncentrační areály sociálně zranitelných osob, v našem případě SPO, a osob s vyšším sociálním statusem, v našem případě obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Smyslem vymezení koncentračních areálů je poskytnout doplňující informace o území k již identifikovaným lokalitám koncentrace. Koncentrační areály vymezují území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace sociálně zranitelných osob, a také území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení (respektive doporučuje zvážit pořizování sociálního bydlení) z důvodu vyšší koncentrace osob s vyšším sociálním statusem, a tudíž sníženou pravděpodobností lokální interakce a integrace a naopak zvýšenou pravděpodobností rezistence místních obyvatel proti umístění sociálního bydlení V prvém případě se při stanovení koncentračních areálů využívají data o SPO, pro které je vyplácen příspěvek na živobytí za ZSJ. Koncentrační areál na úrovni 10% odpovídá lokalitám výrazné koncentrace SPO. Koncentrační areál na úrovni 25 % SPO zahrnuje území, která představují riziko zhoršení stávající situace při umístění sociálního bydlení. Jde o území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Areály 10% koncentrace SPO v Brně pro roky i pro stav v prosinci 2017 potvrdily vymezení lokalit extrémní a vysoké koncentrace SPO s podílem SPO přesahujícím 35 % (Tabulky 3.6 a 3.8). Zahrnují ale i lokality, které vzhledem k počtu SPO nižším než 25, nebyly hodnoceny jako lokality koncentrace (Vídeňská-sever, Střelecký stadion, Myslivna-Obora). Areály 25% koncentrace SPO potvrdily část lokalit vysoké (s podílem SPO nad 15 % a počtem přes 100 SPO) a střední koncentrace SPO (s podílem SPO nad 15 % a počtem pod 100 SPO) a jednu ZSJ, která vzhledem k nízkému počtu SPO nebyla hodnocena jako lokalita koncentrace (Jatky). Vymezení koncentračního areálu se mírně zmenšilo v porovnání s průměrem za roky , kdy areál 25% koncentrace zahrnoval i ZSJ Masná, Soudní a Svitavská. Naopak, areál koncentrace 2015/2016 nezahrnoval ZSJ Vranovská a Markéty Kuncové. Změny ve vymezení tak na jednu stranu ukazují drobné posuny v územním rozmístění SPO a také potvrzují, že v Brně, podobně, jako v jiných městech Česka (Sýkora a kol. 2018), dochází ke koncentraci SPO do území menšího rozsahu, i když v nižší dynamice než ve městech jako je Ústí nad Labem, nebo Ostrava. V druhém případě se při stanovení koncentračních areálů obyvatel s vyšším sociálním statusem využívají data o vysokoškolském vzdělání obyvatel. ZSJ areálu 20% koncentrace obyvatel s vysokoškolským vzděláním považujeme za území, kde se doporučuje zvážit, zda pořizovat sociální bydlení vzhledem k možnosti vzniku sociálního konfliktu mezi obyvateli odlišného sociálního postavení. ZSJ, které v Brně tvoří areál koncentrace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, se nacházejí v jiné části města než areály koncentrace SPO. Brno je v tomto ohledu výrazně územně polarizováno. Ve výjimečných případech dochází k překrytí obou areálů. Taková situace nastává v Brně v jenom případě a to v ZSJ Tuřanka v části Slatina. Jde o rozsáhlé primárně nerezidenční území, které ale zahrnuje i osadu Slatinka, nové byty v ulici Kigginsova a v neposlední řadě i ubytovnu Accom v Olomoucké ulici. Rozmanitost území a bydlení se projevila ve vnitřní sociální polarizaci, kdy ZSJ v sobě koncentruje jak vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, tak obyvatel pobírajících příspěvek na živobytí. 28

29 Tabulka 3.6: Areál koncentrace SPO: průměr let 2016 a 2017 Název ZSJ Část obce Počet SPO Podíl SPO (%) Koncentrace Areál koncentrace 2016/2017 Vídeňská-sever Dolní Heršpice ,23 D Nízká 0 Akáty Židenice (Brno-Židenice) ,02 B Vysoká 0,01 Maloměřické nádraží Maloměřice (Brno-Maloměřice a Obřany) ,35 A Extrémní 0,02 Střelecký stadión Sadová 23 86,96 D Nízká 0,02 Hvězdová Zábrdovice (Brno-střed) ,54 A Extrémní 0,06 Bratislavská Zábrdovice (Brno-střed) ,42 A Extrémní 0,1 Myslivna-obora Bystrc 12 35,98 D Nízká 0,1 Spolková Zábrdovice (Brno-sever) ,35 A Extrémní 0,14 Tkalcovská Zábrdovice (Brno-sever) 77 26,43 B Vysoká 0,14 Jatky Trnitá (Brno-jih) 14 31,98 D Nízká 0,14 Špitálka Zábrdovice (Brno-střed) ,03 B Vysoká 0,18 Vídeňská-jih Přízřenice 44 23,55 C Střední 0,18 Tuřanka Slatina 87 18,89 C Střední 0,19 Skořepka Trnitá (Brno-střed) ,73 B Vysoká 0,21 Vranovská Zábrdovice (Brno-sever) ,48 B Vysoká 0,24 Tabulka 3.7: Areál koncentrace SPO: prosinec 2017 Název ZSJ Část obce Počet SPO Podíl SPO (%) Koncentrace Areál koncentrace 2017_12 Vídeňská-sever Dolní Heršpice ,77 D Nízká 0,01 Akáty Židenice (Brno-Židenice) ,58 B Vysoká 0,01 Maloměřické nádraží Maloměřice (Brno-Maloměřice a Obřany) ,65 A Extrémní 0,02 Střelecký stadión Sadová 17 73,91 D Nízká 0,02 Hvězdová Zábrdovice (Brno-střed) ,86 A Extrémní 0,07 Bratislavská Zábrdovice (Brno-střed) ,61 A Extrémní 0,1 Spolková Zábrdovice (Brno-sever) ,05 A Extrémní 0,14 Tkalcovská Zábrdovice (Brno-sever) 84 28,19 B Vysoká 0,15 Jatky Trnitá (Brno-jih) 11 25,58 D Nízká 0,15 Špitálka Zábrdovice (Brno-střed) ,57 B Vysoká 0,18 Vídeňská-jih Přízřenice 29 16,76 C Střední 0,19 Staňkova Ponava ,51 B Vysoká 0,2 Skořepka Trnitá (Brno-střed) ,42 B Vysoká 0,22 Markéty Kuncové Židenice (Brno-Židenice) ,34 B Vysoká 0,24 Tuřanka Slatina 69 15,61 C Střední 0,24 29

30 Tabulka 3.8: Areál koncentrace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel: 2011 Název ZSJ Část obce Počet VŠ Podíl VŠ (%) Areál koncentr. VŠ Staré Zámky Líšeň 16 53,33 0,00 Kytnerova Medlánky ,15 0,01 U vodárny Žabovřesky ,03 0,02 Vaňkovo náměstí Stránice ,33 0,02 Březinova Žabovřesky ,51 0,03 Náměstí Míru Stránice ,57 0,04 Kociánka-Hamerláky Sadová 36 45,00 0,04 Rezkova Stránice ,84 0,05 Útěchov Útěchov ,29 0,05 Kamechy-východ Bystrc ,47 0,05 Žlutý kopec Staré Brno ,00 0,05 Netopýrky Komín 4 40,00 0,05 Kamenomlýnská Pisárky (Brno-střed) ,52 0,06 Neumannova Pisárky (Brno-střed) ,24 0,06 Kaštanová Brněnské Ivanovice 11 37,93 0,06 Nad cihelnou Černá Pole (Brno-Královo Pole) 56 37,58 0,06 Loosova Lesná ,42 0,07 Družstevní Řečkovice ,19 0,08 Úvoz Staré Brno ,71 0,09 Jundrov-jih Jundrov (Brno-Jundrov) ,61 0,09 Holzova Líšeň ,48 0,10 Rosického náměstí Žabovřesky ,03 0,10 Tuřanka Slatina ,92 0,10 Křemelky Jundrov (Brno-Jundrov) 5 35,71 0,10 Soběšice-jih Soběšice ,60 0,11 Berkova Královo Pole ,48 0,12 Elišky Machové Žabovřesky ,41 0,13 Kameníčkova Žabovřesky ,96 0,14 Ivanovice Ivanovice ,78 0,14 Pod Palackého vrchem Královo Pole ,51 0,15 Vinařská Pisárky (Brno-střed) ,29 0,15 Schodová Černá Pole (Brno-sever) ,19 0,16 Žilkova Řečkovice ,99 0,16 Komín-sever Komín ,77 0,17 Gorkého Veveří ,46 0,19 Jundrov-sever Jundrov (Brno-Jundrov) ,38 0,19 Bosně Medlánky 7 33,33 0,19 Pastviny Komín ,21 0,20 Tumaňanova Mokrá Hora ,93 0,20 Horova Žabovřesky ,88 0,20 Poznámka: podíl osob s VŠ na počet obyvatel starších 15 let bez osob s nezjištěných vzděláním 30

31 Obrázek 3.5: Brno: areály koncentrace osob pobírajících příspěvek na živobytí a obyvatel s vysokoškolským vzděláním: průměr let

32 Obrázek 3.6: Brno: areály koncentrace osob pobírajících příspěvek na živobytí a obyvatel s vysokoškolským vzděláním: prosinec

33 3.3 Lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením v případě zvýšení SPO o 25 a 50 osob: modelová situace Analýza doplňkově modeluje a hodnotí situace v případě zvýšení počtu SPO o 25 a 50 osob při pořízení sociálního bydlení. V prvém kroku byly identifikovány lokality koncentrace při zvýšení počtu SPO o 25 a 50 osob a to za prvé od základu daného stavem (počtem SPO) v roce 2017 a za druhé od průměrného stavu (počtu SPO) za roky Pokud alespoň v jednom případě byla ZSJ hodnocena jako lokalita koncentrace, pak je hodnocena jako lokalita koncentrace a to s uvedením vyšší dosažené úrovně. Tabulka 3.9 pro srovnání uvádí i údaj, zda jde o lokalitu koncentrace a její úroveň při současném stavu SPO, tj. bez navýšení SPO. Tabulka tak ukazuje jak navýšení o 25 respektive 50 SPO změnilo současný stav. Výsledky modelového vyhodnocení ukazují dvojí charakter lokalit koncentrace při zvýšení o 25, respektive 50 SPO. Za prvé, část lokalit koresponduje s vymezenými lokalitami koncentrace. V několika případech, ale ne většině, vedlo zvýšení SPO o 25 nebo 50 osob k přeřazení do vyšší úrovně koncentrace (ve dvou případech z vysoké do extrémní, u sedmi ZSJ ze střední do vysoké úrovně koncentrace). Modelové vyhodnocení tak potvrzuje, že v těchto lokalitách není vhodné pořizovat sociální bydlení, dále tak navyšovat počet a podíl osob ohrožených sociálním vyloučením, zhoršovat stávající sociální situaci, posilovat koncentraci a vytvářet podmínky pro rozvinutí segregačních mechanismů. Za druhé, modelově vyhodnocené lokality koncentrace (vysoké a střední úrovně) zahrnují ZSJ s aktuálně malým (nebo nulovým) počtem obyvatel. Jde přitom o velký počet ZSJ. Např. u 73 ZSJ došlo v případě zvýšení o 50 SPO ke změně z nízké koncentrace na vysokou. Dnes jsou tyto ZSJ bez obyvatel, nebo je počet obyvatel velmi malý do 100 obyvatel a 20 SPO. Dalších 27 ZSJ, které v současnosti nejsou lokalitami koncentrace a počet SPO je zde nulový nebo nepřesahuje počet 20, se v případě zvýšení o 50 SPO, staly lokalitami střední koncentrace. Model v tomto případě poukazuje na skutečnost, že by se sociální bydlení nemělo plánovat a pořizovat v neosídlených lokalitách, jelikož by tak docházelo k izolaci od stávajících rezidenčních lokalit, čímž by došlo k prostorové izolaci a zásadnímu omezení možností lokální sociální interakce, a tak i integrace uživatelů sociálního bydlení do společnosti a naopak k vytváření segregovaných lokalit sociálního bydlení. Modelové vyhodnocení na druhou stranu ukazuje, že pořízení sociálního bydlení, které by vedlo ke zvýšení SPO o 50 osob, by u naprosté většiny rezidenčních čtvrtí s vysokým počtem obyvatel nevedlo k zásadnímu zhoršení situace a posunu mezi lokality zvýšené koncentrace (Obrázek 3.7). Výjimky v Brně představují například ZSJ Zábrdovická a ZSJ Náměstí Svobody a Janáčkovo divadlo v centru města (všechny s počtem obyvatel přesahujícím 1000, ale zároveň počtem SPO v úrovni , které by se při zvýšení počtu SPO o 50 staly lokalitami se střední úrovní koncentrace. Tento krok metodiky slouží především k identifikaci lokalit, respektive ZSJ, kde by nárůst o 50 SPO vedl k vytvoření nových lokalit koncentrace obyvatel pobírajících příspěvek na živobytí. Jde o území, kde se nedoporučuje plánovat a pořizovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a vedl k vytvoření nových lokalit koncentrace SPO. 33

34 Tabulka 3.9: Lokality koncentrace při zvýšení počtu SPO o 25 a 50 osob Kód ZSJ Název ZSJ Maloměřické nádraží Část obce Maloměřice (Brno- Maloměřice a Obřany) Hvězdová Zábrdovice (Brno-střed) Bratislavská Zábrdovice (Brno-střed) Spolková Zábrdovice (Brno-sever) Tkalcovská Zábrdovice (Brno-sever) Akáty Židenice (Brno- Židenice) Špitálka Zábrdovice (Brno-střed) Počet obyvatel 2011 Počet SPO 2017_12 Podíl SPO 2017_12 (%) , , , , , ,00 LK A Extrémní A Extrémní A Extrémní A Extrémní A Extrémní A Extrémní LK A Extrémní A Extrémní A Extrémní A Extrémní A Extrémní B Vysoká LK 2017 A Extrémní A Extrémní A Extrémní A Extrémní B Vysoká B Vysoká ,57 B Vysoká B Vysoká B Vysoká Staňkova Ponava ,51 B Vysoká B Vysoká B Vysoká Skořepka Trnitá (Brnostřed) ,42 B Vysoká B Vysoká B Vysoká Markéty Kuncové Židenice (Brno- Židenice) Vranovská Zábrdovice (Brno-sever) Soudní Zábrdovice (Brno-sever) Masná Trnitá (Brnostřed) ,34 B Vysoká B Vysoká B Vysoká ,93 B Vysoká B Vysoká B Vysoká ,22 B Vysoká B Vysoká B Vysoká ,15 B Vysoká B Vysoká B Vysoká Vídeňská-jih Přízřenice ,76 B Vysoká B Vysoká C Střední Tuřanka Slatina ,61 B Vysoká B Vysoká C Střední Přízová Trnitá (Brnostřed) ,81 B Vysoká B Vysoká C Střední Svitavská Husovice ,19 B Vysoká B Vysoká C Střední Příční Zábrdovice ,31 B Vysoká C Střední C Střední (Brno-střed) Stavební Trnitá (Brnostřed) ,94 B Vysoká C Střední C Střední Bratří Mrštíků Husovice ,50 B Vysoká C Střední C Střední Křižíkova Královo Pole ,45 C Střední C Střední C Střední Náměstí Republiky Husovice ,72 C Střední C Střední C Střední Klíny Židenice (Brno- Židenice) ,81 C Střední C Střední C Střední Zelný trh Brno-město ,22 C Střední C Střední C Střední Václavská Staré Brno ,85 C Střední C Střední C Střední Tržní Černovice ,77 C Střední C Střední C Střední Komárovská Komárov ,49 C Střední C Střední C Střední Vídeňská-sever Dolní Heršpice ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Kamechy-západ Žebětín ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Střelecký stadión Sadová ,91 B Vysoká B Vysoká D Nízká Žabovřesky-louky Žabovřesky ,56 B Vysoká B Vysoká D Nízká Hájecká Černovice ,45 B Vysoká B Vysoká D Nízká 34

35 Výstaviště Pisárky (Brnostřed) ,45 B Vysoká B Vysoká D Nízká Pod vlárskou tratí Černovice ,32 B Vysoká B Vysoká D Nízká Jatky Trnitá (Brnojih) ,58 B Vysoká B Vysoká D Nízká Myslivna Pisárky (Brno- Kohoutovice) ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Stránská skála Slatina ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká K Bílovicím Obřany ,23 B Vysoká B Vysoká D Nízká Heršpická Štýřice ,24 B Vysoká B Vysoká D Nízká Líchy Kníničky ,24 B Vysoká B Vysoká D Nízká Na Svobodné Ivanovice ,15 B Vysoká B Vysoká D Nízká Holé hory-líchy Obřany ,89 B Vysoká B Vysoká D Nízká Myslivna-Obora Bystrc ,20 B Vysoká B Vysoká D Nízká Pod Trnůvkou Kníničky 0 5 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Zaječí hora Sadová 0 5 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Anaklety Líšeň 4 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Anthropos Pisárky (Brnostřed) 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Bešůvka Žebětín 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Černovická terasa Černovice 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Černovické Komárov nábřeží 3 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Červený mlýn Ponava 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Dolní Heršpicezahrádky Dolní Heršpice ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Fakultní Staré Brno nemocnice ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Farinova zatáčka Žebětín 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Holásecká jezera Holásky 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Holedná Jundrov (Brno- Jundrov) 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Chochola Líšeň 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Jihlavská-fakultní Starý Lískovec nemocnice 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká K Moravanům Starý Lískovec 6 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká K Sokolnicím Tuřany 7 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Kaštanová Brněnské Ivanovice ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Kněžské háje Tuřany 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Kobylín Řečkovice 4 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Kočičí žleb Bystrc 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Komínská Komín Chochola 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Kraví hora Veveří ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Křemelky Jundrov (Brno- Jundrov) ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Lužánky Černá Pole (Brno-střed) Mladá hora Jundrov (Brno- Kohoutovice) 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká 5 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Mniší hora Bystrc 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Nad arboretem Černá Pole 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká (Brno-sever) Nákladové nádraží Štýřice 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Netopýrky Komín ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Padělky Komín 6 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká 35

36 Pod Švédskými šancemi Tuřany 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Pohádka máje Bystrc 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Polesí Žebětín Bystrc 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Riviéra Pisárky (Brnostřed) 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Řečkovice-nádraží Řečkovice 7 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Soběšice-sever Soběšice 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Splaviska Chrlice 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Stadión Ponava 4 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Svitavská strouha Zábrdovice (Brno ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Židenice) Trnůvka Kníničky 3 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká U dálnice Bosonohy 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká U přerovské trati Chrlice 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká U Svratky Komín ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Ústřední hřbitov Štýřice 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Velká cena Žebětín 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Velká Klajdovka Líšeň 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Vozovna Medlánky Medlánky ,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Zouvalka Kníničky 0 0 0,00 B Vysoká B Vysoká D Nízká Královka Horní Heršpice ,62 B Vysoká C Střední D Nízká Rosická Trnitá (Brnostřed) ,14 B Vysoká C Střední D Nízká Radlas Zábrdovice (Brno-střed) ,76 B Vysoká C Střední D Nízká Bosně Medlánky ,00 B Vysoká C Střední D Nízká Hrad Veveří Bystrc ,00 B Vysoká C Střední D Nízká Přízřenicezahrádky Přízřenice ,00 B Vysoká C Střední D Nízká Řečkovický mlýn Řečkovice ,00 B Vysoká C Střední D Nízká Staré Zámky Líšeň ,00 B Vysoká C Střední D Nízká Pod Hády Maloměřice (Brno- Maloměřice a Obřany) ,45 C Střední C Střední D Nízká Životského Židenice (Brno- Židenice) ,35 C Střední C Střední D Nízká Náměstí Svobody Brno-město ,23 C Střední C Střední D Nízká Kozí horka- Bystrc ,56 C Střední C Střední D Nízká Chochola Výšina Pisárky (Brno- Jundrov) ,85 C Střední C Střední D Nízká Léčebný ústav Černovice ,26 C Střední C Střední D Nízká Řehákova Horní Heršpice ,65 C Střední C Střední D Nízká Šlapanická trať Slatina ,03 C Střední C Střední D Nízká Nad cihelnou Černá Pole (Brno-Královo Pole) ,65 C Střední C Střední D Nízká Hviezdoslavova Slatina ,56 C Střední C Střední D Nízká Bosonohy-sever Bosonohy ,45 C Střední C Střední D Nízká Hradiska Obřany ,35 C Střední C Střední D Nízká Červený kopec Pisárky (Brnostřed) ,00 C Střední C Střední D Nízká 36

37 Kociánka- Hamerláky Sadová ,00 C Střední C Střední D Nízká Líšeň-cihelna Líšeň ,00 C Střední C Střední D Nízká Pod Malou Babou Řečkovice ,00 C Střední C Střední D Nízká Pod pražskou tratí Královo Pole ,00 C Střední C Střední D Nízká Podsednická Židenice (Brno- Židenice) ,00 C Střední C Střední D Nízká Roviny Chrlice ,00 C Střední C Střední D Nízká Sokolské Kníničky koupaliště ,00 C Střední C Střední D Nízká Stráň Štýřice ,00 C Střední C Střední D Nízká Veslařská Jundrov (Brno- Jundrov) ,00 C Střední C Střední D Nízká Zábrdovická Zábrdovice (Brno ,80 C Střední D Nízká D Nízká Židenice) Janáčkovo divadlo Brno-město ,70 C Střední D Nízká D Nízká Bednářova Horní Heršpice ,79 C Střední D Nízká D Nízká Pod Stránskou Líšeň skálou ,89 C Střední D Nízká D Nízká Vančurova Židenice (Brno- Židenice) ,17 C Střední D Nízká D Nízká Údolí oddechu Bystrc ,95 C Střední D Nízká D Nízká Kociánka Sadová ,62 C Střední D Nízká D Nízká Hněvkovského Komárov ,54 C Střední D Nízká D Nízká Jarní Maloměřice (Brno- Maloměřice a Obřany) ,00 C Střední D Nízká D Nízká Kostelíček Líšeň ,00 C Střední D Nízká D Nízká Pomologický ústav Bohunice ,00 C Střední D Nízká D Nízká 37

38 Obrázek 3.7: Brno: lokality koncentrace při zvýšení o 50 SPO: průměr let

39 Obrázek 3.8: Brno: lokality koncentrace při zvýšení o 50 SPO: prosinec

40 3.4 Území vhodná pro pořízení sociálního bydlení: vyhodnocení na základě analýzy statistických dat Území, která nejsou lokalitami koncentrace, nestanou se lokalitami koncentrace v případě zvýšení o 50 SPO a nespadají do koncentračních areálů SPO a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel metodika vyhodnocuje jako oblasti vhodné pro pořízení sociálního bydlení. Celkové vyhodnocení analýz (identifikace aktuálních lokalit koncentrace, lokalit koncentrace v případě pořízení sociálního bydlení o rozsahu zvyšujícího počet SPO o 50 a koncentračních areálů SPO a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel) rozlišuje pět typů území (základních sídelních jednotek), které se liší z hlediska míry vhodnosti či nevhodnosti pro plánování a pořizování sociálního bydlení: 1. území nevhodná pro pořizování sociálního bydlení z důvodu vysoké koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením; 2. území, kde se nedoporučuje plánovat a pořizovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením o 50 SPO; 3. území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením; 4. území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení, respektive doporučuje zvážit pořízení, a to z důvodu koncentrace osob s vyšším sociálním statusem; 5. území, která jsou vhodná pro pořízení sociálního bydlení. Za území nevhodná pro pořizování sociálního bydlení jsou považovány lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, které jsou v analýze reprezentovány lokalitami koncentrace obyvatel pobírajících příspěvek na živobytí k prosinci 2017 nebo za Území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením zastupují areály koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, respektive ZSJ areálu 25 % koncentrace obyvatel pobírajících příspěvek na živobytí, a jež zároveň nebyly vymezeny v rámci lokalit koncentrace (k prosinci 2017 nebo za ). Území, kde se nedoporučuje plánovat a pořizovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením jsou určena jako ty ZSJ, kde by nárůst o 50 SPO vedl k vytvoření nových lokalit koncentrace obyvatel pobírajících příspěvek na živobytí (k prosinci 2017 nebo za ). Území, kde se nedoporučuje 5 pořizovat sociální bydlení z důvodu koncentrace osob s vyšším sociálním statusem, představují ZSJ areálu 20 % koncentrace obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Území, která jsou vhodná pro plánování a pořízení sociálního bydlení zahrnují všechny ostatní lokality (Obrázek ). Jde o takové ZSJ, které nebyly v hodnoceních za průměr posledních dvou let a zároveň ani v hodnocení posledního známého stavu, identifikovány jako lokality koncentrace, které se nestanou lokalitami koncentrace v případě zvýšení o 50 SPO, které nespadaly do koncentračních areálů SPO a zároveň nebyly vyhodnoceny ani jako součást areálu koncentrace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. 5 Alternativně je možné použít formulaci kde se doporučuje zvážit vhodnost pořizování sociálního bydlení. 40

41 Tabulka 3.10: Území nevhodná pro pořizování sociálního bydlení Kód ZSJ Název ZSJ Část obce LK 2016/17 LK /17 AK SPO 2016/17 AK VŠ Typ 2017_12 Typ 2016/17 Typ Fin Akáty Židenice (Brno-Židenice) B Vysoká A Extrémní 0,01 1, Maloměřické Maloměřice (Brno nádraží Maloměřice a Obřany) A Extrémní A Extrémní 0,02 1, Hvězdová Zábrdovice (Brno-střed) A Extrémní A Extrémní 0,06 0, Bratislavská Zábrdovice (Brno-střed) A Extrémní A Extrémní 0,10 1, Spolková Zábrdovice (Brno-sever) A Extrémní A Extrémní 0,14 0, Tkalcovská Zábrdovice (Brno-sever) B Vysoká A Extrémní 0,14 1, Špitálka Zábrdovice (Brno-střed) B Vysoká B Vysoká 0,18 1, Vídeňská-jih Přízřenice C Střední B Vysoká 0,18 0, Tuřanka Slatina C Střední B Vysoká 0,19 0, Skořepka Trnitá (Brno-střed) B Vysoká B Vysoká 0,21 0, Vranovská Zábrdovice (Brno-sever) B Vysoká B Vysoká 0,24 0, Přízová Trnitá (Brno-střed) C Střední B Vysoká 0,25 1, Masná Trnitá (Brno-střed) B Vysoká B Vysoká 0,27 0, Soudní Zábrdovice (Brno-sever) B Vysoká B Vysoká 0,27 0, Staňkova Ponava B Vysoká B Vysoká 0,28 0, Markéty Židenice (Brno-Židenice) Kuncové B Vysoká B Vysoká 0,30 1, Svitavská Husovice C Střední B Vysoká 0,33 0, Příční Zábrdovice (Brno-střed) C Střední B Vysoká 0,35 0, Náměstí Husovice Republiky C Střední C Střední 0,37 0, Stavební Trnitá (Brno-střed) C Střední B Vysoká 0,39 0, Bratří Mrštíků Husovice C Střední B Vysoká 0,41 0, Klíny Židenice (Brno-Židenice) C Střední C Střední 0,41 0, Zelný trh Brno-město C Střední C Střední 0,43 0, Komárovská Komárov C Střední C Střední 0,44 0, Tržní Černovice C Střední C Střední 0,44 0, Křižíkova Královo Pole C Střední C Střední 0,33 1, Václavská Staré Brno D Nízká C Střední 0,46 0, Tabulka 3.11: Území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Kód ZSJ Název ZSJ Část obce LK 2016/17 LK /17 AK SPO 2016/17 AK VŠ Typ 2017_12 Typ 2016/17 Typ Fin Vídeňská-sever Dolní Heršpice D Nízká B Vysoká 0,00 1, Střelecký stadión Sadová D Nízká B Vysoká 0,02 0, Jatky Trnitá (Brno-jih) D Nízká B Vysoká 0,14 1, Myslivna-Obora Bystrc D Nízká B Vysoká 0,10 0, Tabulka 3.12: Území kde se nedoporučuje plánovat a pořizovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením o 50 SPO Kód ZSJ Název ZSJ Pod Hády Zábrdovická Životského Část obce Maloměřice (Brno- Maloměřic a Obřany) Zábrdovice (Brno- Židenice) Židenice (Brno- Židenice) LK 2016/17 LK /17 AK SPO 2016/17 AK VŠ Typ 2017_12 Typ 2016/17 Typ Fin 2017 D Nízká C Střední 0,33 0, D Nízká C Střední 0,47 0, D Nízká C Střední 0,47 0,

42 Řehákova Horní Heršpice D Nízká C Střední 0,47 0, Léčebný ústav Černovice D Nízká C Střední 0,48 1, Bednářova Horní Heršpice D Nízká C Střední 0,48 0, Hněvkovského Komárov D Nízká C Střední 0,57 1, Výstaviště Pisárky (Brno-střed) D Nízká B Vysoká 0,96 0, Žabovřesky-louky Žabovřesky D Nízká B Vysoká 0,96 1, Černovické Komárov nábřeží D Nízká B Vysoká 0,96 1, Kamechy-západ Žebětín D Nízká B Vysoká 0,96 1, Fakultní Staré Brno nemocnice D Nízká B Vysoká 0,97 0, Heršpická Štýřice D Nízká B Vysoká 0,97 1, Myslivna Pisárky (Brno Kohoutovice) D Nízká B Vysoká 0,97 1, Křemelky Jundrov (Brno-Jundrov) D Nízká B Vysoká 0,97 0, U Svratky Komín D Nízká B Vysoká 0,97 1, Padělky Komín D Nízká B Vysoká 0,97 1, Radlas Zábrdovice (Brnostřed) D Nízká C Střední 0,97 0, Rosická Trnitá (Brno-střed) D Nízká C Střední 0,97 1, Vančurova Židenice (Brno Židenice) D Nízká C Střední 0,97 0, Hájecká Černovice D Nízká B Vysoká 0,97 1, Pod vlárskou tratí Černovice D Nízká B Vysoká 0,97 1, Stránská skála Slatina D Nízká B Vysoká 0,97 0, Pod Malou Řečkovice Babou D Nízká C Střední 0,97 0, Řečkovický mlýn Řečkovice D Nízká B Vysoká 0,97 0, Kozí horka- Bystrc Chochola D Nízká C Střední 0,97 0, Sokolské Kníničky koupaliště D Nízká C Střední 0,97 1, Líchy Kníničky D Nízká B Vysoká 0,97 0, Královka Horní Heršpice D Nízká B Vysoká 0,97 0, Kaštanová Brněnské Ivanovice D Nízká B Vysoká 0,97 0, Šlapanická trať Slatina D Nízká C Střední 0,97 0, K Bílovicím Obřany D Nízká B Vysoká 0,97 1, Hradiska Obřany D Nízká C Střední 0,97 0, Holé hory-líchy Obřany D Nízká B Vysoká 0,97 0, Bosonohy-sever Bosonohy D Nízká C Střední 0,97 0, Hviezdoslavova Slatina D Nízká C Střední 0,97 0, Na Svobodné Ivanovice D Nízká B Vysoká 0,97 0, Nad cihelnou Černá Pole (Brno Královo Pole) D Nízká C Střední 0,97 0, Výšina Pisárky (Brno-Jundrov) D Nízká C Střední 0,97 0, Stráň Štýřice D Nízká C Střední 0,98 1, Údolí oddechu Bystrc D Nízká C Střední 0,98 0, Nákladové Štýřice nádraží D Nízká B Vysoká 1,00 1, Ústřední hřbitov Štýřice D Nízká B Vysoká 1,00 1, Anthropos Pisárky (Brno-střed) D Nízká B Vysoká 1,00 1, Červený kopec Pisárky (Brno-střed) D Nízká C Střední 1,00 0, Riviéra Pisárky (Brno-střed) D Nízká B Vysoká 1,00 1, Kraví hora Veveří D Nízká B Vysoká 1,00 0, Veslařská Jundrov (Brno-Jundr) D Nízká C Střední 1,00 0, Holedná Jundrov (Brno-Jundrov) D Nízká B Vysoká 1,00 1,

43 Komínská Komín Chochola D Nízká B Vysoká 1,00 1, Netopýrky Komín D Nízká B Vysoká 1,00 0, Lužánky Černá Pole (Brnostřed) D Nízká B Vysoká 1,00 1, Stadión Ponava D Nízká B Vysoká 1,00 1, Nad arboretem Černá Pole (Brnosever) D Nízká B Vysoká 1,00 1, Svitavská strouha Zábrdovice (Brno Židenice) D Nízká B Vysoká 1,00 1, Podsednická Židenice (Brno Židenice) D Nízká C Střední 1,00 0, Černovická Černovice terasa D Nízká B Vysoká 1,00 1, Červený mlýn Ponava D Nízká B Vysoká 1,00 1, Pod pražskou Královo Pole tratí D Nízká C Střední 1,00 1, Zaječí hora Sadová D Nízká B Vysoká 1,00 1, Kociánka- Sadová Hamerláky D Nízká C Střední 1,00 0, Řečkovicenádraží Řečkovice D Nízká B Vysoká 1,00 1, Kobylín Řečkovice D Nízká B Vysoká 1,00 1, Vozovna Medlánky Medlánky D Nízká B Vysoká 1,00 0, Bosně Medlánky D Nízká B Vysoká 1,00 0, Mniší hora Bystrc D Nízká B Vysoká 1,00 1, Hrad Veveří Bystrc D Nízká C Střední 1,00 0, Kočičí žleb Bystrc D Nízká B Vysoká 1,00 1, Polesí Žebětín Bystrc D Nízká B Vysoká 1,00 1, Pohádka máje Bystrc D Nízká B Vysoká 1,00 1, Trnůvka Kníničky D Nízká B Vysoká 1,00 1, Pod Trnůvkou Kníničky D Nízká B Vysoká 1,00 1, Zouvalka Kníničky D Nízká B Vysoká 1,00 1, Pomologický Bohunice ústav D Nízká C Střední 1,00 0, K Moravanům Starý Lískovec D Nízká B Vysoká 1,00 1, Jihlavská-fakultní Starý Lískovec nemocnice D Nízká B Vysoká 1,00 1, Dolní Heršpicezahrádky Dolní Heršpice D Nízká B Vysoká 1,00 0, Přízřenicezahrádky Přízřenice D Nízká C Střední 1,00 0, Pod Švédskými Tuřany šancemi D Nízká B Vysoká 1,00 1, Kněžské háje Tuřany D Nízká B Vysoká 1,00 1, K Sokolnicím Tuřany D Nízká B Vysoká 1,00 1, Holásecká jezera Holásky D Nízká B Vysoká 1,00 1, Líšeň-cihelna Líšeň D Nízká C Střední 1,00 0, Kostelíček Líšeň D Nízká C Střední 1,00 0, Staré Zámky Líšeň D Nízká C Střední 1,00 0, Velká Klajdovka Líšeň D Nízká B Vysoká 1,00 1, Anaklety Líšeň D Nízká B Vysoká 1,00 1, Chochola Líšeň D Nízká B Vysoká 1,00 1, Jarní Maloměřice (Brno Maloměřice a Obřany) D Nízká C Střední 1,00 0, U dálnice Bosonohy D Nízká B Vysoká 1,00 1,

44 Splaviska Chrlice D Nízká B Vysoká 1,00 1, U přerovské trati Chrlice D Nízká B Vysoká 1,00 1, Velká cena Žebětín D Nízká B Vysoká 1,00 1, Bešůvka Žebětín D Nízká B Vysoká 1,00 1, Farinova zatáčka Žebětín D Nízká B Vysoká 1,00 1, Soběšice-sever Soběšice D Nízká B Vysoká 1,00 1, Roviny Chrlice D Nízká C Střední 1,00 0, Mladá hora Jundrov (Brno Kohoutovice) D Nízká B Vysoká 1,00 1, Náměstí Svobody Brno-město D Nízká D Nízká 0,48 0, Janáčkovo Brno-město divadlo D Nízká D Nízká 0,50 0, Pod Stránskou Líšeň skálou D Nízká D Nízká 0,57 1, Kociánka Sadová D Nízká D Nízká 0,98 1, Tabulka 3.13: Území, kde se doporučuje zvážit pořizování sociálního bydlení z důvodu koncentrace osob s vyšším sociálním statusem Kód ZSJ Název ZSJ Část obce LK 2016/17 LK /17 AK SPO 2016/17 AK VŠ Typ 2017_12 Typ 2016/17 Typ Fin Kamechy-východ Bystrc D Nízká D Nízká 0,71 0, Kameníčkova Žabovřesky D Nízká D Nízká 0,81 0, Schodová Černá Pole (Brnosever) D Nízká D Nízká 0,83 0, Gorkého Veveří D Nízká D Nízká 0,84 0, Elišky Machové Žabovřesky D Nízká D Nízká 0,85 0, Berkova Královo Pole D Nízká D Nízká 0,88 0, Pod Palackého Královo Pole vrchem D Nízká D Nízká 0,94 0, Komín-sever Komín D Nízká D Nízká 0,96 0, Loosova Lesná D Nízká D Nízká 0,96 0, Kytnerova Medlánky D Nízká D Nízká 0,96 0, Žlutý kopec Staré Brno D Nízká D Nízká 0,98 0, Neumannova Pisárky (Brno-střed) D Nízká D Nízká 0,98 0, Žilkova Řečkovice D Nízká D Nízká 0,98 0, Úvoz Staré Brno D Nízká D Nízká 0,99 0, Vinařská Pisárky (Brno-střed) D Nízká D Nízká 0,99 0, Vaňkovo náměstí Stránice D Nízká D Nízká 0,99 0, Jundrov-sever Jundrov (Brno- Jundrov) D Nízká D Nízká 0,99 0, Jundrov-jih Jundrov (Brno- Jundrov) D Nízká D Nízká 0,99 0, Pastviny Komín D Nízká D Nízká 0,99 0, Družstevní Řečkovice D Nízká D Nízká 0,99 0, Tumaňanova Mokrá Hora D Nízká D Nízká 0,99 0, Holzova Líšeň D Nízká D Nízká 0,99 0, U vodárny Žabovřesky D Nízká D Nízká 0,99 0, Kamenomlýnská Pisárky (Brno-střed) D Nízká D Nízká 1,00 0, Náměstí Míru Stránice D Nízká D Nízká 1,00 0, Rezkova Stránice D Nízká D Nízká 1,00 0, Březinova Žabovřesky D Nízká D Nízká 1,00 0, Rosického Žabovřesky náměstí D Nízká D Nízká 1,00 0, Ivanovice Ivanovice D Nízká D Nízká 1,00 0, Soběšice-jih Soběšice D Nízká D Nízká 1,00 0,

45 Útěchov Útěchov D Nízká D Nízká 1,00 0, Tabulka 3.14: Území, která jsou vhodná pro pořízení sociálního bydlení Kód ZSJ Název ZSJ Část obce LK 2016/17 LK /17 AK SPO 2016/17 AK VŠ Typ 2017_12 Typ 2016/17 Typ Fin Třída Kpt. Jaroše Černá Pole (Brnostřed) D Nízká D Nízká 0,49 0, Rokycanova Židenice (Brno- Židenice) D Nízká D Nízká 0,51 0, Karlova Maloměřice (Brno- Maloměřice a D Nízká D Nízká 0,52 0, Obřany) Brněnská Komárov D Nízká D Nízká 0,53 0, Nové Sady Staré Brno D Nízká D Nízká 0,54 0, Skřivanova Ponava D Nízká D Nízká 0,54 0, Havlenova Štýřice D Nízká D Nízká 0,56 0, Skorkovského Židenice (Brno- Židenice) D Nízká D Nízká 0,57 0, Kšírova Horní Heršpice D Nízká D Nízká 0,57 0, Hlaváčova Obřany D Nízká D Nízká 0,57 0, Poděbradova Královo Pole D Nízká D Nízká 0,58 0, Kamenný vrch Nový Lískovec D Nízká D Nízká 0,60 0, Mášova Veveří D Nízká D Nízká 0,61 0, Charbulova Černovice D Nízká D Nízká 0,61 0, Mojmírovo Královo Pole náměstí D Nízká D Nízká 0,61 0, Kejbaly Bohunice D Nízká D Nízká 0,61 0, Palackého Královo Pole D Nízká D Nízká 0,63 0, Brno-hrad Brno-město Špilberk D Nízká D Nízká 0,64 0, Pekařská Staré Brno D Nízká D Nízká 0,64 0, U stadiónu Veveří D Nízká D Nízká 0,65 0, Kneslova Černovice D Nízká D Nízká 0,65 0, Dřevařská Veveří D Nízká D Nízká 0,66 0, Sídliště Jabloňová Medlánky D Nízká D Nízká 0,67 0, Brněnské Brněnské Ivanovice Ivanovice D Nízká D Nízká 0,67 0, Cacovický mlýn Maloměřice (Brno- Maloměřice a D Nízká D Nízká 0,67 0, Obřany) Hoblíkova Černá Pole (Brnosever) D Nízká D Nízká 0,68 0, Slámova Černovice D Nízká D Nízká 0,68 0, Sídliště Juliánov Židenice (Brno- Židenice) D Nízká D Nízká 0,69 0, U Kuřimské Řečkovice D Nízká D Nízká 0,69 0, Slatina-sídliště Slatina D Nízká D Nízká 0,70 0, Stará osada Židenice (Brno- Židenice) D Nízká D Nízká 0,71 0, Přístavní Bystrc D Nízká D Nízká 0,71 0, Faměrovo Černovice náměstí D Nízká D Nízká 0,73 0, Myslínova Královo Pole D Nízká D Nízká 0,73 0, Líšeň-sever Líšeň D Nízká D Nízká 0,73 0, Bakalovo nábřeží Štýřice D Nízká D Nízká 0,74 0, Pod kaštany Žabovřesky D Nízká D Nízká 0,74 0,

46 Sídliště Žitná- Kuřimská Řečkovice D Nízká D Nízká 0,74 0, Líšeň-jih Líšeň D Nízká D Nízká 0,75 0, Merhautova Černá Pole (Brnosever) D Nízká D Nízká 0,76 0, Vysoká škola Královo Pole veterinární D Nízká D Nízká 0,76 0, Selská Maloměřice (Brno- Maloměřice a D Nízká D Nízká 0,77 0, Obřany) Líšeň-východ Líšeň D Nízká D Nízká 0,77 0, Heleny Malířové- Lesná Haškova D Nízká D Nízká 0,78 0, Konečného náměstí Veveří Vinohrady Židenice (Brno- Vinohrady) Mikuláškovo náměstí Starý Lískovec D Nízká D Nízká 0,79 0, D Nízká D Nízká 0,81 0, D Nízká D Nízká 0,82 0, Rybářská Staré Brno D Nízká D Nízká 0,83 0, Bystrc-jih Bystrc D Nízká D Nízká 0,83 0, Náměstí SNP Černá Pole (Brnosever) D Nízká D Nízká 0,84 0, Chládkova Žabovřesky D Nízká D Nízká 0,85 0, Banskobystrická Řečkovice D Nízká D Nízká 0,85 0, Kamenná Štýřice D Nízká D Nízká 0,86 0, Makovského Žabovřesky náměstí D Nízká D Nízká 0,86 0, Bílá hora Židenice (Brno- Židenice) D Nízká D Nízká 0,86 0, Ptašínského Ponava D Nízká D Nízká 0,86 0, Bosonohy-střed Bosonohy D Nízká D Nízká 0,87 0, Vackova Královo Pole D Nízká D Nízká 0,87 0, Vysoká škola Černá Pole (Brnosever) zemědělská D Nízká D Nízká 0,88 0, Cacovická Husovice D Nízká D Nízká 0,88 0, Foltýnova Bystrc D Nízká D Nízká 0,88 0, Ukrajinská Bohunice D Nízká D Nízká 0,89 0, Sevastopolská Starý Lískovec D Nízká D Nízká 0,89 0, Žabovřesky-sever Žabovřesky D Nízká D Nízká 0,90 0, Krkoškova Černá Pole (Brnosever) D Nízká D Nízká 0,90 0, Mariánské Komárov náměstí D Nízká D Nízká 0,90 0, Nopova Židenice (Brno- Židenice) D Nízká D Nízká 0,90 0, Nový Lískovec-jih Nový Lískovec D Nízká D Nízká 0,91 0, Herčíkova Královo Pole D Nízká D Nízká 0,91 0, Kohoutovice-jih Kohoutovice D Nízká D Nízká 0,91 0, Kohoutovicesever Kohoutovice D Nízká D Nízká 0,92 0, Vejrostova Bystrc D Nízká D Nízká 0,92 0, Náměstí Žabovřesky D Nízká D Nízká 0,92 0, Svornosti Vsetínská Štýřice D Nízká D Nízká 0,93 0, Balbínova Židenice (Brno- D Nízká D Nízká 0,93 0, Židenice) 46

47 Náměstí 28. dubna Bystrc D Nízká D Nízká 0,93 0, Bohunice-střed Bohunice D Nízká D Nízká 0,93 0, Nový Lískovecsever Nový Lískovec D Nízká D Nízká 0,94 0, Kounicovy koleje Žabovřesky D Nízká D Nízká 0,94 0, Přemyslovo Slatina D Nízká D Nízká 0,94 0, náměstí Tilhonova Slatina D Nízká D Nízká 0,94 0, Chrlice Chrlice D Nízká D Nízká 0,94 0, Horova Žabovřesky D Nízká D Nízká 0,95 0, Studená Lesná D Nízká D Nízká 0,95 0, Okrouhlá Bohunice D Nízká D Nízká 0,95 0, Tuřany Tuřany D Nízká D Nízká 0,95 0, Bílovickávýpustky Obřany D Nízká D Nízká 0,95 0, Teyschlova Bystrc D Nízká D Nízká 0,95 0, Slavíčkova- Lesná Ibsenova D Nízká D Nízká 0,96 0, Trnkova Líšeň D Nízká D Nízká 0,96 0, Kubelíkova Líšeň D Nízká D Nízká 0,96 0, Libušino údolí Pisárky (Brno- Kohoutovice) D Nízká D Nízká 0,98 0, Bystrcká Komín D Nízká D Nízká 0,98 0, Klášterského Komárov D Nízká D Nízká 0,98 0, Černovičky- Slatina Podstránská D Nízká D Nízká 0,98 0, Cimburkova- Antonína Macka Ponava D Nízká D Nízká 0,98 0, Divišova čtvrť Lesná D Nízká D Nízká 0,98 0, Dolnice Řečkovice D Nízká D Nízká 0,98 0, Rakovec Bystrc D Nízká D Nízká 0,98 0, Lány Horní Heršpice D Nízká D Nízká 0,98 0, Dolní Heršpice Dolní Heršpice D Nízká D Nízká 0,98 0, Přízřenice Přízřenice D Nízká D Nízká 0,98 0, Na návsi Holásky D Nízká D Nízká 0,98 0, Mariánské údolí Líšeň D Nízká D Nízká 0,98 0, Ořešín Ořešín D Nízká D Nízká 0,98 0, Kristenova Komín D Nízká D Nízká 0,99 0, Jundrovská Komín D Nízká D Nízká 0,99 0, Demlova Černá Pole (Brnosever) D Nízká D Nízká 0,99 0, Sídliště Hapalova Řečkovice D Nízká D Nízká 0,99 0, Náměstí Odboje Medlánky D Nízká D Nízká 0,99 0, Kníničky Kníničky D Nízká D Nízká 0,99 0, Klobásova Starý Lískovec D Nízká D Nízká 0,99 0, Líšeň-zámek Líšeň D Nízká D Nízká 0,99 0, Dvorska Dvorska D Nízká D Nízká 0,99 1, Jehnice Jehnice D Nízká D Nízká 0,99 0, Jundrov-střed Jundrov (Brno- Jundrov) D Nízká D Nízká 1,00 0, Palackého Řečkovice náměstí D Nízká D Nízká 1,00 0, Žebětín Žebětín D Nízká D Nízká 1,00 0, Na mateří Maloměřice (Brno- Vinohrady) D Nízká D Nízká 1,00 0,

48 Obrázek 3.9: Brno: souhrnné vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení na základě statistické analýzy: vyhodnocení SPO za průměr let

49 Obrázek 3.10: Brno: souhrnné vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení na základě statistické analýzy: prosinec

50 Obrázek 3.11: Brno: souhrnné vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení na základě statistické analýzy: finální typologie

51 4 Analýza reprezentace a percepce Vzhledem k některým nedostatkům statistických dat (nemožnost zachytit menší koncentrace v rámci populačně velkých ZSJ) a z důvodu kontroly a doplnění používá analýza identifikaci prostorových koncentrací prostřednictvím rozhovorů s klíčovými aktéry (percepce) veřejného, neziskového a akademického sektoru a na základě analýzy mediálního diskurzu (reprezentace) a dalších zdrojů. Informace o lokalitách získané z analýzy mediálního diskurzu a z rozhovorů s klíčovými aktéry se územně přiřazují do příslušných základních sídelních jednotek (ZSJ) a hodnotí se z hlediska segregace nebo rizika segregace ve vztahu k celé základní sídelní jednotce. Informace byly vyhodnoceny ve dvou stupních, a to, zda přinášejí informaci o (1) existenci koncentrace sociálně vyloučených obyvatel, (2) existenci znaků segregace v lokalitě, tj. informují o segregaci samotné, nebo vysokém riziku segregace. Sdělení v tisku i v rozhovorech je přitom nezbytné interpretovat ve vztahu k celé hodnocené základní sídelní jednotce, tj. existence segregace, její rizika či znaky jsou vyhodnocovány z hlediska širšího území ZSJ, nikoliv jednotlivých nemovitostí, v nichž se mohou koncentrovat sociálně vyloučení či sociálním vyloučením ohrožení obyvatelé. Vzájemné propojení, respektive překrytí reprezentace a percepce koncentrací sociálního vyloučení a segregace v územní jednotce vnímáme jako významný signál vnímané a diskutované sociální marginalizace. Takto nastavený diskurz a vnímání klíčovými aktéry je zároveň indikátorem existující stigmatizace lokality. Lokality koncentrace sociálně vyloučených obyvatel a lokality se znaky segregace, které byly identifikované na základě percepce a reprezentace, jsou obvykle shodné s lokalitami identifikovanými na základě analýzy dat. Existuje však značné množství lokalit, kde statistická data ukazují na významnou koncentraci osob ohrožených chudobou a potažmo sociálním vyloučením, které ale (zatím) nejsou předmětem veřejného diskurzu a nejsou ani v širším povědomí klíčových informátorů. Na druhou stranu analýzy ukazují, že ne všechny lokality označované ve veřejném diskurzu nebo ve strategických a analytických dokumentech (jako je Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR (GAC 2015) nebo Strategický plán sociálního začleňování města Brna pro období ) jako sociálně vyloučené či segregované nezbytně naplňují kvantitativní kritéria. V takovém případě je při rozhodování o plánování a realizaci sociálního bydlení nezbytné přihlížet k přisuzovanému stigmatu, i když statistická data ukazují, že situace není zdaleka tak nepříznivá, jak naznačuje veřejný diskurz. 4.1 Identifikace lokalit koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením na základě reprezentací v mediálním diskurzu a vybraných dokumentech Pro identifikaci segregovaných lokalit, lokalit ohrožených segregací a/nebo lokalit koncentrace sociálně vyloučených osob nebo obyvatel ohrožených sociálním vyloučením jsme použili analýzu lokálního mediálního diskurzu. Analýza zachycuje a vyhodnocuje informace o reprezentaci jevů spojených se sociálním vyloučením a procesy segregace. Zjištěné poznatky jsou doplňujícím zdrojem informace k analýzám statistických dat a analýze percepce klíčovými aktéry, s nimiž dohromady vytváří podklad pro terénní šetření konkrétních lokalit. Mediální diskurz se skládá z různých typů mediálních zdrojů (rozhlas, 51

52 televize, Internet, tisk atd.). Pro potřeby této analýzy jsme využili tisk, který je dostupný online. Cílem analýzy bylo zachytit lokality města Brna, které jsou vnímány, popisovány a diskutovány v souvislosti s tematikou sociálního vyloučení a segregace. Informace jsme čerpali ze 12 zdrojů, jimiž byly online verze vybraných celostátních deníků, regionálního tisku a místních novin a zpravodajů: celostátní: Mladá fronta Dnes ( regionální: Brněnský deník ( místní: Brněnský Metropolitan ( a devět novin a zpravodajů z vybraných městských částí Brna (Brno-střed, Brno-sever, Brno-jih, Brno-Židenice, Brno-Maloměřice a Obřany, Brno-Medlánky, Brno-Královo pole, Brno-Bystrc a Brno-Slatina). Pro vyhledávání článků tematicky souvisejících s problematikou, kterou zkoumáme v analýze, jsme využili následující klíčová slova: Brno, sociální vyloučení, sociálně vyloučená lokalita, sociální bydlení, problémová lokalita, vyloučená lokalita, ubytovna, ghetto, problémový dům, dům hrůzy, nepřizpůsobiví, Romové, cizinci. Vyhledávali jsme články v časovém rozpětí od roku 2015 do roku Po přečtení každého článku jsme vyhodnotili jeho relevanci. Pokud článek pojednával o sociálně vyloučených lokalitách, lokalitách koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením a tematicky souvisel se zkoumanou problematikou, byl zařazen do databáze článků (tabulka v programu Excel). Pro lepší přehlednost a následné vyhodnocení byla získaná informace roztříděna do jednotlivých složek. Obecnou informaci o zdrojích, resp. jejich název, webové stránky a počet nalezených článků jsme zařadili do složky Zdroje (Obrázek 4.1). Složka Články obsahuje kód článku (název zdroje a datum ve tvaru rok/měsíc/den, např. článek na idnes z 21. června 2018 má kód ID ), zdroj, klíčová slova v článku, názvy lokalit, citace z článku a odkaz na článek (Obrázek 4.2). Celkem bylo nalezeno 40 článků, které buď přímo pojednávaly o sociálně vyloučených lokalitách, anebo poukazovaly na problémy spojené se zvýšenou koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením v konkrétních lokalitách města Brna (např. konfliktní soužití, zvýšená kriminalita, pocit nebezpečí, apod.). Většina nalezených článků (23) pocházela z národních a regionálních deníků. V místním a lokálním tisku jsme dohledali 17 článků. Sedm bylo zveřejněno na stránkách Brněnského Metropolitanu a na ostatních deseti článcích se podílely zpravodaje tří městských částí, jimiž jsou Brno-střed (6), Brno-sever (3) a Brno-Židenice (1). Obrázek 4.1: Příklad databáze článků složka Zdroje 52

53 Obrázek 4.2: Příklad databáze článků složka Články Počet článků věnujících se problematice sociálně vyloučených lokalit ve městě Brně v období od roku 2015 do roku 2017 klesal (17 za rok 2015, 9 za rok 2016, 5 za rok 2017). V roce 2018 dochází k mírnému nárůstu (9 za polovinu roku 2018). Snížil se i počet popisovaných lokalit, které jsou v mediální diskurzu města Brna považovány za problémové nebo sociálně vyloučené. Nicméně dlouhá léta mezi problémové lokality v Brně patří oblast kolem ulic Cejl, Bratislavská a Francouzská, které místní nejčastěji říkají brněnský Bronx. Mediální diskurz pojednává o Bronxu jako o sociálně vyloučené lokalitě obývané převážně romskou komunitou a dalšími obyvateli ohroženými sociálním vyloučením. Mezi obyvateli nechybí ani cizinci, bydlí zde pracovníci z Ukrajiny, Vietnamu, Afghánistánu a Sýrie. Původně byla tato lokalita industriálním předměstím Brna. Přestože zažívá Bronx v poslední době dynamické proměny (nová výstavba, rekonstrukce a stěhuje se sem nové obyvatelstvo) dlouhodobě přisuzovaný cejch ghetta zůstává a stigma problémové obytné zóny v této lokalitě přetrvává. Narušit a odbourávat zažité stereotypy a otevřít lokalitu všem obyvatelům Brna se každoročně snaží festival Ghettofest. Analýza tisku poukázala na další problémová místa v Brně. Tak například mezi oblasti se zvýšenou kriminalitou patří Mendlovo náměstí a Stará osada, kde nejčastěji dochází ke krádežím a přepadením. Kvůli osobám závislým na drogách byly za problémové v tisku označeny ulice Husovická, Svitavská, Svitavské nábřeží a Mendlovo náměstí. Mediální diskurz upozorňoval také na jednotlivé adresy v ulicích Masná, Zderadova, Dukelská, Porhajmova a Markéty Kuncové, kde se většinou buď nachází problémový dům anebo ubytovna se zvýšenou koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením (často se píše o sociálně nepřizpůsobivých obyvatelích). V souvislosti s konfliktním soužitím poukazovaly média na domy v Jabloňové ulici a také na dům ve Václavské ulici. Ve zmíněných domech jsou v městských bytech v rámci projektu sociálního bydlení Rapid Re-Housing ubytovány sociálně 53

54 slabší rodiny. Články poukazovaly, že se zatím ne vždy daří nastavit dobré sousedské vztahy, jde přitom o jednu ze základních podmínek projektu pro poskytnutí bydlení v rámci projektu. Další adresy, které byly diskutovány v národním a místním tisku, jsou ubytovna v ulici Šámalova, dočasné ubytování v ulici Železniční a budova bývalé léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci. Kvůli dluhům provozovatele se téměř stovka obyvatel ubytovny v Šámalově ulici v Brně-Židenicích ocitla v nepříznivé životní situaci a musela si rychle sehnat jiné bydlení. Magistrát města Brna našel dočasné řešení problému v přestěhování části rodin (cca 40 lidí) do objektu v Železniční ulici (Brno-jih) a stejného počtu do bývalé léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci (Brno-střed). Zbývající rodiny si zajistili náhradní bydlení samostatně. Obyvatelům zmíněných lokalit se ale nelíbí pořizování krizového bydlení pro desítky sociálně slabších obyvatel v blízkosti místa jejich bydliště. Lidé se obávají o své bezpečí, podepisují petice a protestují. Lokality identifikované v mediích jsme lokalizovali do základních sídelních jednotek (dále jen ZSJ) a vytvořili jsme tabulku Diskurz-lokality (Obrázek 4.3). Lokality se nacházejí v 16 ZSJ, které spadají do území pěti městských částí. Největší počet identifikovaných ZSJ (11) připadá na území městských částí Brno-střed a Brno-sever. Zbývajícíh pět se nachází v městských částech Brno-Židenice, Brno-jih a Staré Brno (Tabulka 4.1). Nejčastěji se v tisku psalo o tzv. Bronxu, který spadá do ZSJ Spolková (22 článků), Příční (20 článků), Špitálka a Soudní (18 článků o každé), Tkalcovská (17 článků), Bratislavská a Hvězdová (16 článků o každé). O ZSJ Klíny pojednávalo šest článků, a to v souvislosti s problémovým domem v ulici Porhajmova a ubytovnou v Šámalově ulici, jejíž obyvatelé dočasně našli střechu nad hlavou na Červeném kopci v ZSJ Kamenná a Železniční ulici v ZSJ Komárovská, o kterých se psalo dohromady v osmi článcích. ZSJ Vranovská se do mediálního diskurzu dostala jen třikrát. Ostatní ZSJ se vyskytovaly v médiích pouze jednou nebo dvakrát. Obrázek 4.3: Příklad tabulky přehledu lokalit Diskurz-lokality Česká média nespojují Brno s problematikou sociálně vyloučených lokalit a osob ohrožených sociálním vyloučením, na což ukazuje i pokles počtu článků zabývajících se tímto tématem. Nicméně v tisku dlouhodobě přetrvávající diskurz o lokalitě Bronx poukazuje na problém symbolického vyloučení a stigmatizace. Analýza mediálního diskurzu ukázala, že s koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením se potýká hlavně širší centrum města Brna. Nejčastěji byly zmiňovány ulice Cejl, Bratislavská, Francouzská a Hvězdová, které tvoří tzv. problémovou obytnou zónu, kde žije obyvatelstvo převážně romského etnika. Překvapivě se v tisku nemluví o problémech s cizinci, jejichž zastoupení je v Brně poměrně 54

55 velké, a to především občanů třetích zemí, kteří mohou být výrazněji ohrožení sociálním vyloučením. Na závěr analýzy reprezentace jsme vyhodnotili ZSJ, v nichž se vyskytovaly lokality zmiňované v médiích, podle toho, zda mediální diskurz poukazoval na jevy, jež jsou spojené s koncentrací sociálně vyloučených osob nebo dokonce s rizikem či existencí segregace. Tabulka 4.1 přehledně uvádí ZSJ, lokality, četnost výskytu mediálních odkazů na lokality v dané ZSJ a to, zda se v mediích v souvislosti s danou ZSJ psalo o jevech spojených s koncentrací sociálně vyloučených skupin obyvatel nebo o obyvatelích ohrožených sociálním vyloučením nebo dokonce o jevech a procesech spojovaných se segregací nebo rizikem segregace. Nejčastěji se psalo o lokalitách spadajících do 11 ZSJ, jimiž jsou Spolková (22), Příční (20), Soudní (18), Špitálka (18), Tkalcovská (17), Bratislavská (16), Hvězdová (16), Klíny (6), Kamenná (4), Komárovská (4) a Vranovská (3). Lokality v devíti ZSJ byly v tisku spojovány nejen s přítomností sociálně vyloučeného obyvatelstva, ale také s problémovým soužitím a procesy segregace (Spolková, Příční, Soudní, Špitálka, Tkalcovská, Bratislavská, Hvězdová, Klíny a Komárovská). Ostatní lokality byly v mediálním diskurzu zmiňovány méně často a především v souvislosti s přítomností obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, aniž by docházelo k poukazování na významnou koncentraci a/nebo na procesy segregace. Tabulka 4.1: Lokality reprezentace segregace MČ Kód ZSJ Název ZSJ Lokality Četnost výskytu tisk SVL v SPZS Koncentrace OSV Znaky segregace Brno-sever Francouzská, Bratislavská, Spolková Cejl 22 I Ano Ano Brno-střed Příční Stará, Bratislavská, Cejl, Příční 20 I Ano Ano Brno-sever Soudní Bratislavská, Cejl 18 I Ano Ano Brno-střed Špitálka Vlhká, Cejl 18 VII Ano Ano Brno-sever Tkalcovská Cejl 17 I Ano Ano Brno-střed Bratislavská Bratislavská, Cejl, Körnerova 16 I Ano Ano Brno-střed Francouzská, Bratislavská, Hvězdová Stará 16 I Ano Ano Brno Židenice Klíny Šámalova, Porhajmova 6 VI Ano Ano Brno-jih Komárovská Železniční 4 Ano Ano Brno-střed Kamenná Červený kopec 4 Ano Ne Brno-sever Vranovská Francouzská, Cejl, Vranovská 3 I Ano Ne Staré Brno Václavská Václavská, Hybešova 2 III Ano Ne Brno-střed Masná Masná, Zderadova 2 IV Ano Ne Brno-jih Jatky Masná 2 IV Ano Ne Brno Židenice Markéty Kuncové Markéty Kuncové 2 VIII Ano Ne Brno-sever Bratří Mrštíků Dukelská třída 1 II Ano Ne Poznámka: SVL v SPZS sociálně vyloučené lokality identifikované ve Stručné analýze sociálního vyloučení na území města Brna (příloha Strategického plánu sociálního začleňování města Brna pro období ) Analýzu tisku z hlediska reprezentace sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených lokalit jsme doplnili o informace získané ze strategických dokumentů a studií. Prvním dokumentem je v roce 2016 aktualizovaná Strategie pro Brno, v níž se diskutuje projekt Integrovaného plánu rozvoje města Brna v problémové obytné zóně města (dále jen IPRM) schválený v roce Za problémovou obytnou zónu byla v IPRM 55

56 považována lokalita situovaná na rozhraní městských částí Brno-střed a Brno-sever (s. 23), na jejichž území se nachází lokality označené za sociálně vyloučené. Konkrétní adresy však zmíněny nebyly. IPRM si stanovil za cíl zvýšit kvalitu života v této lokalitě prostřednictvím projektů zaměřených na rekonstrukci bytového fondu a revitalizaci veřejných prostranství (s. 23). V části věnované sociální problematice dokument Strategie pro Brno upozorňuje na neustálý nárůst osob v nepříznivé sociální situaci a ohrožených sociálním vyloučením. Konkrétně dokument zmiňuje, že v roce 2013 bylo v evidenci kurátorů odboru sociální péče celkem klientů ohrožených sociálním vyloučením. Narůstá i nejviditelnější forma sociálního vyloučení bezdomovectví: osob bez domova na území města Brna bylo v roce 2014 zaznamenáno celkem 1 950, v prvním roce sčítání v roce 2006 bylo sečteno celkem 1179 osob (s. 72). V analytické části dokumentu v oddílu věnovanému kvalitě života bylo za ohrožení pro Brno považován vznik lokalit se specifickými problémy (vyloučené lokality) a snížená dostupnost bydlení pro většinu obyvatel v nižších příjmových vrstvách (s. 120). Dokument Strategie pro Brno deklaruje, že město Brno od dubna 2015 spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování (odbor Úřadu vlády ČR) na komplexním přístupu k řešení sociálního vyloučení ve městě. Výstupem spolupráce byl vznik dokumentu Strategický plán sociálního začleňování města Brna pro období (dále jen SPSZ), na jehož základě plánuje město Brno realizovat 14 velkých městských projektů v oblasti bezpečnosti a prevence sociálně-patologických jevů, bydlení, integrace cizinců, rodiny a zdraví, vzdělávání a zaměstnanosti (s. 73). Analytická část SPSZ zmiňuje pět městských částí Brna, ve kterých byly identifikovány sociálně vyloučené lokality, jimiž jsou Brno-střed, Brno-sever, Brno- Židenice, Brno-Královo Pole a Brno-jih. Za jedno ze specifik města Brna je považovaná koncentrace sociálně vyloučených lokalit v blízkosti centra města. Součástí SPSZ je příloha Stručná analýza sociálního vyloučení na území města Brna (dále jen Analýza), která se opírá především o výsledky Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR (GAC 2015). Analýza identifikovala celkem 16 sociálně vyloučených lokalit v Brně, z nichž je sedm velkých a devět malých. Z hlediska typu zástavby jsou sociálně vyloučené lokality lokalizované do starých činžovních domů ve špatném stavu, kterému neodpovídá výše požadovaného nájemného. Analýza uvádí, že ke konci roku 2014 vlastnilo město Brno bytů. Z nich bylo 746 bytů neobydlených. Ty se většinou nachází v městských částech Brnostřed (494), Brno-sever (133) a Brno-Líšeň (59). Jedenáct městských částí nespravuje žádné městské byty, zatímco dalších jedenáct městských částí spravuje více než bytů. Největší počet městských bytů spravují městské části Brno-střed, Brno-sever, Brno-Židenice a Brno- Líšeň (každá spravuje více než bytů). Analýza konstatuje, že celkový počet osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených žijících na území města Brna tvoří cca tis. osob, z nichž 8-9 tis. osob bydlí ve výše zmíněných 16ti sociálně vyloučených lokalitách. Analýza také poukazuje na specifickou skupinu obyvatel, kterou tvoří cizinci. Celkem v Brně žije cizinců (ČSÚ, stav k ). Největší zastoupení mají imigranti z Ukrajiny (6 861), Slovenska (6 191), Vietnamu (2 769) a Ruska (1 824). Z počtu je patrné, že podle státní příslušností většinu migrantů zastupují cizinci ze třetích zemí. S odkazem na statistiky sociálních služeb NNO působících v Brně identifikuje analýza cca 1,5-2 tis. cizinců ze třetích zemí ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených a konstatuje, že mají tendenci sdružovat se s místními obyvateli romské národnosti. Romská populace je nejvíc zastoupená v městských částech Brno-střed a Brno-sever, v nichž byla v roce 2014 vyplacena více než polovina všech dávek hmotné nouze (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá 56

57 pomoc). Analýza odhalila také případy segregace ve školách s vysokým podílem romských žáků. Školy se nacházejí na území sociálně vyloučených lokalit nebo v jejich okolí. Jedná se o ZŠ Křenová, ZŠ Merhautova Vranovská, ZŠ Sekaninova, ZŠ 28. října a ZŠ Lidická. Nárůst počtu žáků romské národnosti byl také zaznamenán u ZŠ Rašínova či ZŠ nám. Republiky. Dle výsledků analýzy se sedm identifikovaných velkých sociálně vyloučených lokalit nachází převážně v centru města. První lokalitou je tzv. Bronx, která patří do území dvou městských částí Brno-střed a Brno-sever a prostorově vymezená ulicemi Cejl, Bratislavská, Francouzská, Spolková, Příční, Stará, Hvězdová, Přadlácká, Körnerova, Soudní a Milady Horákové. Obyvatelstvo lokality z % tvoří Romové. Druhou lokalitou jsou Husovice, které se nachází na území městské části Brno-sever a je vymezená ulicemi Vranovská, Mostecká, Dukelská třída, Hálkova, Nováčkova, Dačického, Rotalova, náměstí Republiky, Lieberzeitova a Jana Svobody. Romská populace zde tvoří zhruba polovinu z celkového počtu obyvatel lokality. V Husovicích se také nachází azylový dům, kde bydlí cizinci ze třetích zemí. Třetí lokalitou je Staré Brno ležící na území městské částí Brno-střed a je vymezená ulicemi Leitnerova, Hybešova, Václavská, Anenská, Kopečná a Křídlovická. Populace lokality je smíšená, vedle sebe žijí představitelé romského etnika, další osoby ohrožené sociálním vyloučením a ostatní obyvatelé. Za specifickou charakteristiku této lokality považuje analýza nárůst obyvatel tzv. dělnické třídy, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením, a to především kvůli ztrátě příjmů. Čtvrtou lokalitou je Komárov/Trnitá v části Brno-jih a je vymezená ulicemi Štěpánská, Cyrilská, Rumiště, Masná, Koželužská, Mlýnská, Přízova, Dornych, Zvonařka, Plotní, Konopná a Rosická. Podobně jak u předchozí lokality má zdejší obyvatelstvo rozmanitou skladbu. V lokalitě poskytuje sociální služby Centrum sociálních služeb Josefa Korbela Armády spásy, což je také důvodem zvýšené koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením. Staňkova a Lidická je označená za pátou sociálně vyloučenou lokalitu, která se nachází na území městských částí Brno-Královo Pole a Brno-střed. V analýze je tato lokalita vymezená ulicí Staňkova, Lidická a Křižíkova. V lokalitě bydlí tzv. slušní Romové, kteří se vymezují vůči ostatním brněnským Romům. Zvýšená koncentrace sociálně vyloučených osob nebo ohrožených sociálním vyloučením je ovlivněna zde situovaným azylovým domem Diecézní Charity. Další lokalitou jsou Židenice, kde za problémové byly označené ulice Krokova, Kuldova a Životského. Obyvatelé této lokality, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením, z nichž je zhruba 30 % Romů, bydlí v bytech vlastněných především soukromým majitelem. Poslední lokalitou jsou Zábrdovice II, kde problémová místa jsou lokalizována do ulic Vlhká, Špitálka, Plynárenská, Stavební, Podnásepní, Křenová a Skořepka. Lokalita má špatnou pověst již od 80. let 20. století a postupně se rozšiřovala, a to z důvodu přistěhování obyvatel z dalších míst města Brna. Podíl romské populace tvoří 80 % na celkovém počtu sociálně vyloučených osob v lokalitě. Nejhorší bydlení je situováno v ulici Vlhká. Analýza považuje lokality za problematické z důvodů velké koncentrace sociálně vyloučených osob, zvýšené míry kriminality, zvýšeného výskytu osob užívaných návykové látky a také velké kumulace sociálních služeb (přímo v lokalitách nebo v jejich okolí), která zvyšuje koncentraci bydlících tady osob o osoby, kteří sem docházejí pro sociální služby. Zbylých devět lokalit označených v analýze za sociálně vyloučené jsou problematické ubytovny nebo jednotlivé izolované domy. Jedná se o tři ubytovny v Šámalově ulici a jednu v ulici Markéty Kuncové v Brně-Židenicích, ubytovnu v ulici Jarní v Brně-Maloměřicích a Obřanech, ubytovnu v ulici Masná v Brně-jihu, ubytovnu Pohoda v ulici Vlhká v městské části Brno-střed, ubytovnu v Poděbradově ulici v Brně-Královo Pole a ubytovnu v Dukelské ulici 57

58 v Brně-severu. Většina těchto ubytoven je uváděná v seznamu ubytoven se schváleným provozním řádem. V analýze se však vyskytly adresy ubytoven, které na seznamu nejsou. Výše zmíněné lokality pouze částečně odpovídají lokalitám identifikovaným pomocí analýzy mediálního diskurzu. Naprostou většinu mediálního diskurzu přitahuje lokalita I. Bronx /Zábrdovice I. Určitou pozornost tisku získala i lokalita VII. Zábrdovice II, díky ulici Vlhká a sousedstvím s Cejlem, a lokalita VI. Židenice kvůli ubytovně Šámalova. Naopak tzv. sociálně vyloučená lokalita Staňkova a Lidická mediální ohlas nepřitáhla a ostatní lokality přitáhly pouze mizivou pozornost médií. Pro porovnání jsme sociálně vyloučené lokality zařadili do příslušných základních sídelních jednotek (Tabulka 4.2). Tabulka 4.2: Reprezentace tzv. sociálně-vyloučených lokalit v tisku MČ Kód ZSJ Název ZSJ Lokality Četnost výskytu v tisku Brno-sever Spolková Francouzská, Bratislavská, Cejl 22 I Brno-střed Příční Stará, Bratislavská, Cejl, Příční 20 I Brno-sever Soudní Bratislavská, Cejl 18 I Brno-sever Tkalcovská Cejl 17 I Brno-střed Bratislavská Bratislavská, Cejl, Körnerova 16 I Brno-střed Hvězdová Francouzská, Bratislavská, Stará 16 I Brno-sever Vranovská Francouzská, Cejl, Vranovská 3 I Brno-sever Bratří Mrštíků Dukelská třída 1 II Brno-sever Svitavská Mostecká, Vranovská II Brno-sever Náměstí Republiky Vranovská, Dukelská třída II Staré Brno Václavská Václavská, Hybešova 2 III Brno-střed Pekařská Anenská, Kopečná, Leitnerova III Brno-střed Masná Masná, Zderadova 2 IV Brno-jih Jatky Masná 2 IV Brno-střed Přízová Mlýnská, Přízová, Plotní, Dornych, Zvonařka IV Brno-střed Rosická Plotní, Rosická IV Brno-Maloměřice a Obřany Maloměřické nádraží Jarní IX Brno-střed U Stadiónu Lidická V Brno-Královo Pole Skřivanova Staňkova V Brno-Královo Pole Staňkova Staňkova V Brno-Královo Pole Křižíkova Křižíkova V Brno-Židenice Klíny Šámalova, Porhajmova 6 VI Brno-Židenice Zábrdovická Krokova, Kuldova VI Brno-střed Špitálka Vlhká, Cejl 18 VII Brno-střed Radlas Plynárenská VII Brno-střed Skořepka Křenova VII Brno-střed Stavební Křenova VII Brno-Židenice Markéty Kuncové Markéty Kuncové 2 VIII Brno-Královo Pole Cimburkova-Antonína Macka Poděbradova XIII Brno-střed Kamenná Červený kopec 4 - Brno-jih Komárovská Železniční 4 - Poznámka: SVL v SPZS sociálně vyloučené lokality identifikované ve Stručné analýze sociálního vyloučení na území města Brna (příloha Strategického plánu sociálního začleňování města Brna pro období SVL v SPZS 58

59 Obrázek 4.4: Brno: lokality s koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením a lokality se znaky a riziky segregace identifikované na základě analýzy percepce a reprezentace 59

60 4.2 Identifikace lokalit koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením na základě percepce klíčovými aktéry Pro identifikaci lokalit zvýšené koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením na základě percepce se využívají rozhovory s klíčovými informátory. Vzhledem k omezenému rozsahu studie pro Magistrát města Brna a časovému omezení jsme uskutečnili skupinový rozhovor ( na Magistrátu města Brna) se zástupci z Oddělení sociálního začleňování a Preventivně informačního oddělení Odboru sociální péče Magistrátu města Brna, Oddělení dat, analýz a evaluací Kanceláře náměstka primátora pro oblast Smart city Magistrátu města Brna, Městské policie Brna a sociálního odboru městského úřadu Šlapanice (Tabulka 4.3). Kromě toho jsme navštívili s Danou Krokovou z Oddělení sociálního začleňování Odboru sociální péče Magistrátu města Brna významné lokality koncentrace sociálního vyloučení a segregace v Brně. Tabulka 4.3: Seznam klíčových informátorů Alexandru Ceban, interkulturní pracovník, Oddělení sociálního začleňování, MMB Ondřej Baláš, sociální kurátor, Odbor sociální péče, MMB Martin Dvořák, specialista geografických analýz, Oddělení dat, analýz a evaluací, MMB Luboslav Fiala, Městská Policie Brno Eva Gregorová, specialista sociologických analýz, Oddělení dat, analýz a evaluací, MMB Kateryna Hertlová, interkulturní pracovník, Oddělení sociálního začleňování, MMB Lucie Kopšo, terénní pracovník pro oblast bydlení, Oddělení sociálního začleňování, MMB Helena Krištofová, referent sociálního začleňování, Oddělení sociálního začleňování, MMB Dana Kroková, romský poradce, Oddělení sociálního začleňování, MMB Petra Kubišová, vedoucí Preventivně informačního oddělení, Městská Policie Brno Soňa Střechovská, vedoucí sociálního odboru MěÚ Šlapanice Martina Špicová, Odbor sociální péče, MMB Cílem rozhovorů bylo zjistit lokality, které jsou klíčovými informátory vnímány jako segregované, segregací ohrožené, sociálně vyloučené anebo se zvýšenou koncentrací sociálně vyloučených a sociálně zranitelných osob. Zajímal nás i názor, kde by se nemělo pořizovat sociální bydlení, aby se neposilovaly stávající koncentrace sociálně vyloučených osob. Specificky jsme se dotazovali na místa koncentrací bydlení cizinců (cizinci nejsou podchyceni analýzou prostorové distribuce příspěvku na živobytí). V druhé části rozhovoru jsme klíčové informátory seznámili s výsledky analýzy statistických dat a diskutovali lokality se zvýšenou koncentrací osob pobírajících příspěvek na živobytí. V rozhovorech jsme se snažili vedle postoje klíčových aktérů k lokalitám, zachytit historii lokality a příčiny a podmíněnosti zvýšené koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením. Otázky se zaměřovaly také na dostupnost služeb a MHD v lokalitě, její umístění v urbanistické struktuře města, typ zástavby, vlastnictví objektů sloužících k bydlení a výskyt ubytovacích zařízení pro sociálně slabší skupiny obyvatel. Zajímalo nás také složení sociálních skupin bydlících v lokalitách považovaných klíčovými informátory za problémové. Všichni informátoři byli předem požádáni o nahrávání rozhovoru na diktafon. 60

61 Získané informace jsme zařadili do databáze rozhovorů, která představuje tabulku Excel a skládá se ze dvou složek. První složkou je Percepce-rozhovory (Obrázek 4.5), která obsahuje kód rozhovoru, datum poskytnutí rozhovoru, místo nebo instituce, jméno informátora, zmíněné lokality, poznámky (přepis rozhovorů) a také poznámku, jestli rozhovor byl nahráván nebo nikoliv. Adresy a lokality, které klíčoví informátoři vnímali jako problémové nebo považovali za segregované či segregací ohrožené, jsme zařadili druhé složky Percepcelokality (Obrázek 4.6) a následně lokalizovali do příslušných ZSJ. Složka obsahuje název obce, městské části, lokality/jednotlivé adresy, kód ZSJ, název ZSJ a kód rozhovoru. Obrázek 4.5: Příklad databáze rozhovorů složka Percepce-rozhovory Obrázek 4.6: Příklad databáze rozhovorů složka Percepce-lokality V průběhu skupinové diskuze její účastníci vymezili čtyři typy problémových lokalit. První je rozsáhlá lokalita v těsném sousedství centra města zahrnující čtvrtě Zábrdovice a Husovice i jejich přilehlé okolí. Lokalitu známou jako Cejl charakterizuje koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, zejména Romů ve vybraných ulicích, respektive nemovitostech v těchto ulicích. Zejména jde o ulice Bratislavská, Cejl, Příční, Francouzská, Vranovská, Masná, Vlhká, Křenova, Dukelská třída, Markéty Kuncové, Mostecká. Účastníci diskuse poukazovali na jistou polaritu ve vývoji území. Na jednou stranu jde, vzhledem k poloze v sousedství centra města, o lákavé prostředí pro investory a developery, kteří zde v poslední době intenzivně investují do nemovitostí a dochází k gentrifikaci. Na druhou stranu většinu svého bytového fondu město Brno vlastní právě v této oblasti a stěhuje sem sociálně slabší obyvatele. Vedle nově opravených luxusních budov gentrifikované čtvrti zde zároveň najdeme problémové domy s vysokou koncentrací sociálním vyloučením ohrožených obyvatel, převážně Romů. I když v lokalitě dochází k rozvoji, je v důsledku 61

62 přetrvávajících stereotypních náhledů v Brně vnímána negativně a považována za špatnou adresu. Během skupinové diskuze klíčoví informátoři zmínili i druhý typ lokalit. Jde o nově vznikající problémové lokality menšího rozsahu jež jsou vzdálené od centra města a o nich se zatím moc nemluví. Účastníci diskuse je však považovali za potenciální problém do budoucna, kdy zvýšená koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením může vést ke vzniku nových segregovaných či sociálně vyloučených lokalit. Konkrétně se jednalo o domy v Jabloňové ulici v městské části Brno-Medlánky, kam v rámci projektu Rapid-Rehousing byli nastěhováni sociálně slabší obyvatelé. Také byl zmíněn azylový dům pro osamělé matky s dětmi v Koniklecové ulici v městské části Brno-Nový Lískovec, který je místními považován za dům hrůzy se špatnou pověstí. Podle klíčových informátorů je hlavním problémem v Novém Lískovci velká koncentrace lidí na malém prostoru, kde je i nedostatečná občanská vybavenost. Koncentraci osob pobírajících sociální dávky v této lokalitě posiluje domov pro seniory s kapacitou 70 lůžek. Za třetí typ problémových lokalit byly považovány místa, kde se nacházejí ubytovny. V centru města nebo v jeho blízkosti zazněly adresy ubytoven v ulicích Cejl, Dukelská třída, Hybešova, Šámalova, Železniční, Markéty Kuncové a Staňkova. Větší problém však představují ubytovny na okraji města nebo v prostorově odříznutých lokalitách. Jednalo se o ubytovnu v ulici Jarní, kde podle výpovědí klíčových informátorů jsou velmi špatné podmínky pro bydlení a často dochází ke konfliktům v soužití. Bydlení v komplexu ubytoven v areálu Rokytova sice nese romantickou atmosféru tábora nebo chatové osady, jde ale o izolovanou lokalitu. Dalšími zmíněnými adresami byly ubytovny v ulicích Vídeňská a Moravanská v Brně-Slatině, ubytovna Saidova v Brně-Tuřanech, ubytovny v ulicích Olomoucká a Hviezdoslavova. Bylo poukázáno také na dvě ubytovny v Brněnské ulici, které se nacházejí na rozhrání Brna a Modřic. Posledním čtvrtým typem problémových lokalit jsou dle klíčových informátorů místa zvýšené koncentrace pracovních migrantů převážně z Ukrajiny a Moldavska. Cizinci, kteří přijeli do Brna za prací, se ve zvýšené míře koncentrují na prostorově vzdálených ubytovnách zmíněných v předchozím odstavci. V průběhu skupinové diskuze však zazněly místa neformálního bydlení cizinců, a to jak v centru města, tak i na jeho okraji. Konkrétně byly zmíněny adresy v ulicích Cejl, Masná, Horákova, Jedovnická a Vídeňská. Většinu ze zmíněných ubytoven jsme dohledali na seznamu ubytoven se schváleným provozním řádem, vyskytovaly však i takové, které na seznamu nejsou (viz tabulka 7.1 v příloze). Respondenty byl zaznamenán narůstající zájem o byty ze strany migrantů vietnamské národnosti v Černovicích, kde se nachází vietnamská tržnice. Klíčoví informátoři poukázali na zvyšující se počet zahraničních studentů, zejména z Ruska a Ukrajiny, kteří také poptávají bydlení. Často si pronajímají byty, které sdílejí s jinými studenty, nejčastěji svými krajany. To však nebylo považováno za problémové a rizikové z hlediska segregace. Klíčoví informátoři také upozornili na problémy se segregací ve školách, zejména těch, jež se nacházejí v problémových lokalitách. Do některých takových škol dochází až 90 % romských dětí. Obyvatelé neromského původu se těmto školám zpravidla vyhýbají a své dětí umisťují do škol v jiných městských lokalitách. Konkrétně byly zmíněny školy 28. října, Merhoutova, Vranovská, Křenová a Náměstí republiky. Pro výsledné hodnocení lokalit na základě vypovědí klíčových informátorů jsme vytvořili tabulku, kde jsme každou zmíněnou adresu lokalizovali do příslušné ZSJ a zařadili, zda byla 62

63 považována za problémovou adresu se zvýšenou koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením anebo za segregovanou či segregací ohroženou lokalitu (Tabulka 4.3). Analýza percepce poukázala, že sociálním vyloučením a segregací (celkem 21 ZSJ) je nejvíc postižena rozsáhlá oblast Cejl. Lokality z této oblasti respondenti považují za segregované či segregací ohrožené. Jedná se o ZSJ Spolková, Příční, Soudní, Svitavská, Špitálka, Tkalcovská, Bratislavská, Hvězdová, Vranovská, Náměstí Republiky, Masná, Bratří Mrštíků, Jatky, Skořepka a Stavební. Podle klíčových informátorů se znaky segregace vyznačují také lokality více vzdálené od centra, které spadají do ZSJ Klíny, Komárovská, Maloměřické nádraží, Markéty Kuncové, Kamenný vrch a Akáty (Obrázek 4.5). Ostatní ZSJ (12) byly vnímány jako lokality se zvýšenou koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením nebo cizinců. Klíčoví informátoři je však neoznačili ani za segregované, ani za ohrožené segregací. Jednalo se o ZSJ Václavská, Sídliště Jabloňová, Brněnské Ivanovice, Havlenova, Vídeňská-sever, Vídeňská-jih, Přízřenice, Hviezdoslavova, Tuřanka a Pod Stránskou skálou. V případě ZSJ Kneslova se jedná o zvýšenou koncentraci Vietnamců, nikoliv o koncentraci osob ohrožených sociálním vyloučením. Výsledky analýzy reprezentace lokalit ohrožených sociálním vyloučením v tisku jsme doplňkově ověřili prostřednictvím poznatků získaných z tzv. pocitové mapy ( Výstupy pocitové mapy mají širší a komplexnější záběr vnímání městského prostředí a nesloužili k přímé identifikaci koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením nebo lokalit se znaky a riziky segregace nebo lokalit vnímaných jako segregované či sociálně vyloučené. Pocitová mapa vznikala na základě vyjádření pozitiv a negativ, očekávání a přání víc než dvou tisíc místních obyvatel města Brna, kteří v průběhu května roku 2016 sdíleli své názory v ulicích města a také elektronicky na webových stránkách. Účastníci šetření identifikovali místa, kde by chtěli bydlet, která potřebují změnu, kde jsou na své město hrdí, kde se jim líbí, a naopak nelíbí se a nakonec místa, kde rádi tráví volný čas. V současné době v rámci přípravy strategie Brno 2050 se mohou obyvatelé města podílet na tvorbě nové pocitové mapy, která tentokrát bude mnohém podrobnější, resp. bude mapovat názory občanů v jednotlivých čtvrtích města Brna (viz Pro potřeby analýzy reprezentace nás zajímaly především lokality, které Brňané označili za místa, kde se jim v Brně nelíbí a které by podle nich chtěly změnu. Za nejproblematičtější místo bylo označeno Hlavní nádraží (986 hlasů pro nelíbí se a 1107 pro změnu) a další lokality v jeho širším okolí, jmenovitě Zvonařka (97+86), okolí hypermarketu Tesco za Hlavním nádražím (87+60) a Trnitá (42+92), až po lokalita tzv. Jižního centra (47 hlasů požaduje změnu). Jde o lokality, které neobdržely v podstatě žádné pozitivní hlasy a které v souhrnu kombinují negativní vnímání významných dopravních křižovatek, rozvojových ploch i koncentrace problémových sociálních jevů v okolí Hlavního nádraží a Trnité. Druhou nejvýznamnější negativně vnímanou oblastí bez pozitivních ohlasů jsou ulice Bratislavská a Cejl a jejich okolí s 967, respektive 664 hlasy. Zde vnímání obyvatel reflektuje dlouhodobě diskutovanou otázku koncentrace romské populace a sociálních problémů. Mimo tyto dvě zcela dominující lokality byly negativně vnímány ještě Mendlovo náměstí (69+79) a Stará osada (33), oba dvě jako významné přestupní uzly, spíše než místa sociálního vyloučení. K lokalitám s velkým počtem hlasů ukazujícím na negativní pocity patří také náměstí Svobody (94+129) a Moravské náměstí (39+49), ty však kromě toho získaly větší počet pozitivních ohlasů. Pocitová mapa ukázala, že otázky spojované s Hlavním nádražím a dopravními uzly dominují ve veřejném vnímání kvality prostředí. Velmi významně se ale do mentální mapy 63

64 obyvatel zapisuje i oblast nazývaná Cejl, zejména ulice Bratislavská a Cejl. Ostatní lokality spojované se sociálním vyloučením, nebo označované jako sociálně vyloučené, se však v pocitové mapě téměř neobjevily. Naopak, lokalita Staňkova a Lidická, označovaná jako sociálně vyloučená, se překrývá s místy, kde by část obyvatel chtěla bydlet. Tabulka 4.4: Lokality percepce segregace MČ Lokalita Kód ZSJ Název ZSJ Percepce: Koncentrace SVO Percepce: Znaky segregace Brno-Nový Lískovec Koniklecová Kamenný vrch ano ano Brno-střed Stará, Bratislavská, Cejl, Příční Příční ano ano Brno-střed Bratislavská, Cejl, Körnerova Bratislavská ano ano Brno-střed Francouzská, Bratislavská, Hvězdová Stará ano ano Brno-sever Cejl Tkalcovská ano ano Brno-sever Francouzská, Cejl, Vranovská Vranovská ano ano Brno-sever Mostecká, Vranovská Svitavská ano ano Brno-sever Vranovská, Dukelská třída Náměstí Republiky ano ano Brno-sever Dukelská třída Bratří Mrštíků ano ano Brno-střed Vlhká, Cejl Špitálka ano ano Brno-střed Křenova Skořepka ano ano Brno-střed Křenova Stavební ano ano Brno-střed Masná, Zderadova Masná ano ano Brno-jih Masná Jatky ano ano Brno-jih Železniční Komárovská ano ano Brno-Židenice Šámalova, Porhajmova Klíny ano ano Brno-Židenice Rokytova Akáty ano ano Brno-Židenice Markéty Kuncové Markéty Kuncové ano ano Brno-Maloměřice a Jarní Maloměřické nádraží Obřany ano ano Brno-sever Bratislavská, Cejl Soudní ano ano Brno-sever Francouzská, Bratislavská, Cejl Spolková ano ano Staré Brno Václavská, Hybešova Václavská ano ne Brno-Žabovřesky Horákova Elišky Machové ano ne Brno-Černovice Nové Černovice Kneslova ano ne Brno-Královo Pole Staňkova Staňkova ano ne Brno-Medlánky Jabloňová Sídliště Jabloňová ano ne Brno-jih Vídeňská Vídeňská-sever ano ne Brno-jih Moravanská Přízřenice ano ne Brno-jih Vídeňská Vídeňská-jih ano ne Brno-Tuřany Saidova Brněnské Ivanovice ano ne Brno-Slatina Olomoucká Tuřanka ano ne Brno-Líšeň Jedovnická Pod Stránskou skálou ano ne Brno-Slatina Hviezdoslavova Hviezdoslavova ano ne Obrázek 4.7: Brno: vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení na základě vyhodnocení koncentrace SPO (2017) a analýzy percepce a reprezentace (2018) 64

65 65

66 5 Vyhodnocení lokalit koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením z hlediska segregace a doporučení pro plánování a realizaci sociálního bydlení Vyhodnocení lokalit koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením z hlediska segregace je finální fází identifikace lokalit segregace. Hodnocení se týká všech lokalit, v našem případě ZSJ, které byly identifikovány jako lokality koncentrace prostřednictvím analýzy dat o lokalizaci a prostorové distribuci společně posuzovaných osob pobírajících příspěvek na živobytí (dále SPO). Lokality koncentrace identifikované analýzou dat považujeme za rizikové z hlediska segregace. Z kvantitativní analýzy dat o SPO jsme pro vyhodnocení zvolili informace za nejaktuálnější stav k prosinci 2017 a průměr let Takto vybrané základní sídelní jednotky jsme doplnili o ty ZSJ, které sice nebyly analýzou dat hodnoceny jako lokality významné koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, nicméně byly identifikovány na základě analýzy reprezentace a analýzy percepce jako lokality se znaky segregace. Hodnocení segregace doplňuje výsledky analýzy statistických dat, reprezentace a percepce o terénní šetření. Kromě výše uvedených vstupů je vhodné při přípravě terénních šetření lokalit využít dalších informací. Vedle místně specifických informací jsme využili dvou zdrojů, které zachycují celé území Česka. V prvém případě šlo o Analýzu sociálně vyloučených lokalit v ČR (GAC 2015) a její lokální doplnění a upřesnění ve Stručné analýze sociálního vyloučení na území města Brna (příloha Strategického plánu sociálního začleňování města Brna pro období ). V druhém případě jsme využili Seznam ubytoven se schváleným provozním řádem pro sociální pracovníky obcí k Terénní šetření Vzhledem k finančním a časovým omezením této analýzy zpracované pro město Brno nebylo možné provést terénní šetření v plném rozsahu. Realizovány byly dvě systematické terénní návštěvy lokalit jsme s Danou Krokovou z Oddělení sociálního začleňování Odboru sociální péče Magistrátu města Brna navštívili významné lokality koncentrace sociálního vyloučení a segregace v Brně, které jsme v odpoledních hodinách doplnili o šetření v dalších lokalitách identifikovaných kvantitativní analýzou dat, analýzou reprezentace v tisku a dokumentech. Druhé terénní šetření proběhlo v návaznosti na hromadnou diskusi percepce lokalit segregace a sociálního vyloučení na Magistrátu města Brna při primárním zaměření na diskutované lokality. Šetření v terénu v prvé řadě sloužilo k ověření existence lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a sloužilo k přesnějšímu územnímu vymezení lokalit v rámci základních sídelních jednotek. Terénní šetření následně sloužilo k rámcovému ověření charakteristik lokalit, jež byly získané z analýzy dat, analýzy reprezentace v mediích a dalších zdrojů. Navíc se zaměřilo na stručné doplnění dalších charakteristik lokality a jejích obyvatel, které pomohly při vyhodnocení existence a míry závažnosti segregace. Šetření se zaměřilo na ověření a doplnění informací za tři dimenze sloužící pro vyhodnocení toho, zda jde o segregovanou či segregací ohroženou lokalitu. Dimenze zahrnují (1) zastoupení a velikost populace v nerovném postavení, (2) geografickou izolaci lokality a (3) úroveň sociální interakce. 66

67 V případě první dimenze, tj. velikosti, zastoupení, koncentrace a dominance populace ohrožené sociálním vyloučením, jsme primárně vycházeli z dat o SPO. Zejména jsem hodnotili, zda populace v lokalitě dominuje (> 50 %), je významně zastoupená (> 15 %), nebo se jen vyskytuje jako jedna ze součástí místní populace (> 5 %). V hodnocení druhé dimenze, tj. geografická izolace a začlenění, jsme sledovali, zda je lokalita prostorově začleněná, nebo naopak izolovaná, jaký přístup mají obyvatelé k občanské vybavenosti, obchodům, školám, a jak dobré, nebo naopak nedostatečné je dopravní napojení včetně pěší dostupnosti zastávek hromadné dopravy. Kromě toho jsme v obecné rovině posuzovali kvalitu životního prostředí a bydlení. Ve třetí dimenzi hodnocení sociální interakce nás zajímalo, zda obyvatelé lokality využívají standardní bydlení, nebo jiné formy ubytování (ubytovny, azylové domy, apod.), zda jsou v lokalitě dlouhodobě stabilní, nebo spíše fluktuují a často se stěhují (zde jsme část informací získali ze skupinového rozhovoru a od Dany Krokové, která nás doprovázela při návštěvě vybraných lokalit). Charakteristiky jednotlivých dimenzí získané analýzami dat, analýzou mediálního diskurzu, rozhovory a terénním šetřením jsme vyhodnotili z hlediska jejich vlivu na segregaci. Na základě souhrnného hodnocení dimenzí jsme stanovili, které lokality, respektive ZSJ jsou významnými koncentracemi osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených osob a které z nich vykazují znaky segregace (Tabulka 5.1). Terénní šetření využívající podklady z předchozích analýz identifikovalo v Brně dvě velké lokality se znaky segregace a riziky segregace. Jde především o Cejl, který zahrnuje 7 ZSJ (Bratislavská, Hvězdová, Příční, Soudní, Spolková, Tkalcovská, Vranovská) a koncentruje okolo 2 tisíc obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Na Cejl z jihu navazuje lokalita Cejl- Zábrdovice, průmyslová oblast s rezidenčními ulicemi a bloky, která koncentruje dalších asi 700 obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Přes centrální polohu těchto čtvrtí se zde koncentruje velký počet a zároveň vysoký podíl SPO, obě jsou ovlivněné značným symbolickým vyloučením a v neposlední řadě zde existují mikrolokality s výraznými znaky sociálního vyloučení a segregace (Obrázek 5.1). Terénní šetření rovněž poukázalo, že znaky a rizika segregace se pojí s některými velkými a/nebo geograficky izolovanými ubytovnami: Markéty Kuncové, Šámalova, ubytoven ve Vídeňské ulici, u Maloměřického nádraží a v Rokytově (Obrázek 5.1). Na základě analýz a terénního šetření naopak za lokality s riziky segregace nepovažujeme některé čtvrtě, které bývají označené za sociálně vyloučené lokality. Považujeme je nicméně za lokality se zvýšenou koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Jde především o vnitroměstské čtvrtě Husovice a oblast Komárov/Trnitá. Obě navazují na lokality Cejl a Cejl/Zábrdovice, nicméně nevykazují zdaleka tak vysoké hodnoty podílu SPO na počtu obyvatel těchto čtvrtí a ani další znaky segregace a izolace nejsou tak výrazné, aby opravňovaly jejich zařazení mezi lokality s riziky segregace. Menší koncentrace je i v lokalitě Hybešova ve Starém Brně a v místech ubytoven Červený Kopec, Olomoucká a Staňkova. Terénní šetření ukázalo, že některé lokality (ZSJ) identifikované analýzou dat (Zelný trh), nebo které jsou na seznamu tzv. sociálně vyloučených lokalit (Skřivanova, Zábrdovická, Cimburkova Antonína Macka) nelze považovat ani za koncentrace sociálně vyloučených obyvatel, natož za lokality ohrožené segregací. 67

68 Obrázek 5.1: Místa koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Cejl (a)sociální bydlení Markéty Kuncové Ubytovna Šámalova Ubytovna Jarní Ubytovna Rokytova Staňkova (Domov sv. Markéty) Ubytovna Hybešova Ubytovny Vídeňská 68

69 5.2 Souhrnné vyhodnocení lokalit z hlediska segregace Hodnocení jednotlivých lokalit (ZSJ) získané analýzou dat, analýzou mediálního diskurzu a analýzou percepce (rozhovory), doplněné o hodnocení z terénního šetření a také o ZSJ popisované jako součást sociálně vyloučených lokalit v Brně jsme vyhodnotili z hlediska znaků, stavu a procesu segregace. Na základě souhrnného hodnocení dílčích analýz segregace jsme určili, které lokality, respektive ZSJ jsou významnými koncentracemi osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených osob (SVO) a které z nich vykazují znaky segregace, jsou segregované nebo segregací ohrožené (Tabulka 5.2). Kromě toho jsme na základě získaných poznatků doplnili další dimenzi a to, které lokality (ZSJ) si nesou stigma v důsledku negativní reprezentace (a potvrzené analýzou percepce). Souhrnné vyhodnocení identifikovalo 37 základních sídelních jednotek s koncentracemi sociálně vyloučených osob (Tabulka 5.1). 15 ZSJ vykazovalo znaky segregace a z nich 11 významné stigma. Stigma si nese i dalších 6 ZSJ (celkem tedy 17), tři ve čtvrti Husovice a tři v oblasti Komárov/Trnitá. Přestože nebyly vyhodnocené jako lokality se znaky segregace, jsou předmětem veřejného diskurzu, který je považuje za sociálně vyloučené lokality, respektive lokality obývané ve zvýšené míře Romy a takzvaně nepřizpůsobivými spoluobčany. I přes existenci znaků segregace a rizik segregace nepovažujeme žádnou z těchto lokalit (a příslušných ZSJ) za segregovanou ve smyslu populačně velké skupiny do výrazné míry izolované od zbytku společnosti a života ve městě. Brno tak spíše než výrazné segregaci ve specifických enklávách čelí plošně rozsáhlé zvýšené koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučeným ve čtvrtích na východ a jihovýchod od městského centra, kde se projevují některé znaky a rizika segregace. Velký význam přitom hraje zejména symbolické vyloučení, tj. označování těchto lokalit jako sociálně vyloučených či dokonce ghett. Ve 21 základních sídelních jednotkách, které jsou nejen koncentracemi obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, ale vykazují znaky či rizika segregace a/nebo jsou poznamenány stigmatem symbolického vyloučení, nedoporučujeme pořizovat nové sociální bydlení, respektive navyšovat počet bytů pro obyvatele, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi, jelikož by docházelo k posilování současného stavu koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a dalšímu zvyšování rizik segregace. Úsilí je nicméně vhodné zaměřit na zkvalitňování stávajícího bytového fondu, veřejných prostranství, životního prostředí a celkového charakteru těchto čtvrtí. V neposlední řadě se věnovat poskytování možností bydlení v jiných částech města Brna z důvodu snížení současné míry koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, prevence segregace a nabídky vhodnějšího prostředí pro plnohodnotné sociální začleňování do společnosti. Ve zbývajících 16ti základních sídelních jednotkách, které jsou koncentracemi obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, ale nevykazují výraznější znaky či rizika segregace a/nebo nejsou poznamenány stigmatem symbolického vyloučení doporučujeme zvážit pořizování nového sociální bydlení. Ani zde nedoporučujeme navyšovat počet bytů pro obyvatele, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi. Doporučujeme úsilí primárně zaměřit na zkvalitňování stávajícího bytového fondu, veřejných prostranství, životního prostředí a celkového charakteru těchto čtvrtí. I když se výrazně shoduje, hodnocení lokalit segregace a koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením zcela nekoresponduje s vymezením sociálně vyloučených lokalit ve Strategickém plánu sociálního začleňování města Brna (SPSZ) (Obrázek 5.2). Zatímco SPSZ opomíjí některé periferní lokality, SVL Staňkova a Lidická a SVL Staré Brno se podle našeho hodnocení nejeví jako segregované lokalita. 69

70 Obrázek 5.2: Místa koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením 70

71 Tabulka 5.1: Terénní šetření lokalit z hlediska segregace název a charakter lokality název a kód ZSJ velikost a koncentrace izolace interakce segregace Cejl; městská čtvrť; ul. Bratislavská, Cejl, Francouzská, Přadlácká, Soudní, Spolková, Hvězdová, Stará, Příční, Körnerova, Vranovská Bratislavská (010707), Hvězdová (010715), Příční (101693), Soudní (318523), Spolková (318531), Tkalcovská (010723), Vranovská (010731) velká lokalita (ZSJ je její částí); Romové, obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 2000 vnitroměstská čtvrť na páteřní lince MHD a s koncentrací služeb; v těsném sousedství centra města; ubytovny schované ve dvorech; gentrifikující se Francouzská ulice; muzeum romské kultury v Bratislavské ulici lokalita označovaná za sociálně vyloučenou, negativní percepce a reprezentace v souvislosti s přítomností Romů, silné historicky utvořené stigma, běžná interakce v lokalitě, ale často specifická uvnitř domů, občasné, ale nikoliv závažné a přetrvávající konflikty v soužití lokalita se znaky a riziky segregace a s extrémní koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Cejl - Zábrdovice; městská průmyslová čtvrť s rezidenčními bloky; ul. Cejl, Vlhká, Špitálka, Stavební, Skořepka Špitálka (010910), Skořepka (010952), Stavební (010961)) velká lokalita (ZSJ je její částí); Romové, obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 700 vnitroměstská čtvrť na páteřní lince MHD a s koncentrací služeb; v těsném sousedství centra města lokalita označovaná za sociálně vyloučenou, negativní percepce a reprezentace v souvislosti s přítomností Romů, silné historicky utvořené stigma, běžná interakce v lokalitě, občasné, ale nikoliv závažné a přetrvávající konflikty v soužití lokalita se znaky a riziky segregace a s vysokou koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Ubytovna Markéty Kuncové; ul. Markéty Kuncové Markéty Kuncové (011185) velká ubytovna na starším sídlišti; Romové, obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 200 ubytovna na okraji obytné čtvrti, naproti kasárnám a vedle rušné silnice, dobré napojení na MHD, bez služeb v místě lokalita označovaná za sociálně vyloučenou, negativní percepce a reprezentace v souvislosti s přítomností Romů, běžná interakce v lokalitě, občasné, ale nikoliv závažné a přetrvávající konflikty v soužití lokalita se znaky segregace a s vysokou koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením

72 Ubytovny Šámalova; Šámalova Klíny (011096) středně velká koncentrace ubytoven, Romové, obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 250 komplex ubytoven v průmyslové zóně vedle železnice, napojení na MHD, bez služeb v místě lokalita označovaná za sociálně vyloučenou, negativní percepce a reprezentace v souvislosti s přítomností Romů, omezená interakce, konflikty v soužití segregovaná lokalita Ubytovny Vídeňská a Moravanská (ZSJ Vídeňská-sever) Vídeňská-jih (012157), Vídeňskásever (012122) ubytovny v nerezidenční zóně, hlavně cizinci, také obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, izolace a ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 30 (Vídeňská-jih) a 20 (Vídeňská-sever) ubytovny v průmyslové zóně, napojení na MHD, bez služeb v místě izolace a omezená interakce lokalita se znaky segregace a se zvýšenou koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením (Vídeňská-sever - příliš malá koncentrace, aby byla nazvána lokalitou segregace) Ubytovny Maloměřické nádraží; Borky, Jarní (v sousedství ubytovna Podzimní - ZSJ Pod Hády cizinci, SPO minimální) Maloměřické nádraží (012505) ubytovny v nerezidenční oblasti u nádraží; ; obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, kteří dominují mezi obyvateli lokality, počet SPO ca 120 izolované ubytovny vedle nádraží, nerezidenční zóna, napojení na MHD, bez služeb v místě lokalita označovaná za sociálně vyloučenou, negativní percepce a reprezentace v souvislosti s přítomností Romů, omezená interakce, konflikty v soužití segregovaná lokalita s extrémní koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Ubytovny Rokytova Akáty (011151) ubytovnymimo rezidenční oblast; obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 70 izolovaný areál ubytoven vedle hřbitova, napojení na MHD, bez služeb v místě omezená interakce, bez konfliktů, ale také bez běžného zapojení do společnosti lokalita se znaky izolace a segregace s vysokou koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Ubytování Železniční Komárovská (011053) malá izolovaná stavba; Romové, obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 30 dočasné ubytování pro Romy z Šámalky, průmyslová zóna v blízkosti nádraží negativní reprezentace, omezená interakce, občasné, ale nikoliv závažné a přetrvávající konflikty v soužití lokalita se znaky segregace a se zvýšenou koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením 72

73 Husovice; městská čtvrť; Dukelská třída, Mostecká, Vranovská Náměstí Republiky (010847), Svitavská (010839), Bratří Mrštíků (010855) velká a rozsáhlá lokalita; Romové, obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 550 vnitroměstská čtvrť na páteřní lince MHD a s koncentrací služeb; v těsném sousedství centra města lokalita označovaná za sociálně vyloučenou, negativní percepce a reprezentace v souvislosti s přítomností Romů, silné historicky utvořené stigma, běžná interakce v lokalitě, občasné, ale nikoliv závažné a přetrvávající konflikty v soužití nejde o segregovanou lokalitu; jde o lokalitu se zvýšenou koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Komárov/Trnitá; městská průmyslová čtvrť s rezidenčními bloky; ul. Masná, Přízová, Zderadova Hybešova; ubytovny v městské čtvrti Masná (010979), Přízová (010995), Jatky (010987) Václavská (010065) středně velká lokalita; Romové, bezdomovci, obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 240 středně velká lokalita; Romové, obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 230 vnitroměstská čtvrť na páteřní lince MHD a s koncentrací služeb; v těsném sousedství centra města; sociální bydlení v Zderadově ulici vnitroměstská čtvrť na páteřní lince MHD a s koncentrací služeb; v těsném sousedství centra města lokalita označovaná za sociálně vyloučenou, negativní percepce a reprezentace v souvislosti s přítomností Romů, běžná interakce v lokalitě, občasné, ale nikoliv závažné a přetrvávající konflikty v soužití běžná interakce, občasné, ale nikoliv závažné a přetrvávající konflikty v soužití nejde o segregovanou lokalitu; jde o lokalitu se zvýšenou koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením nejde o segregovanou lokalitu; jde o lokalitu se zvýšenou koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Ubytovna Červený kopec; komplex bývalé LDN Kamenná (010111) malá lokalita, Romové, obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 25 bývalá léčebna dlouhodobě nemocných, dočasné ubytování pro Romy z Šámalky; zahr. osada, napojení na MHD, bez služeb v místě negativní reprezentace, omezená interakce, bez konfliktů, ale také bez běžného zapojení do společnosti přes jistou geografickou izolaci a omezené interakce nejde o segregovanou lokalitu Ubytovna Olomoucká Tuřanka (012327) ubytovna, počet SPO ca 70 Koncenrace na ubytovně, jinak jinak průmysl, nové byty s VŠ vzdělanými, osada Slatinka, která není vyloučená, dostupnost MHD, obchodů a služeb interakce nejde o segregovanou lokalitu Ubytovna Staňkova; ul. Staňkova Staňkova (011371) ubytovna; obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi, ohrožení sociálním vyloučením, počet SPO ca 120 domov Sv. Markéty pro matky s dětmi v tísni - Staňkova 47; obytná čtvrť, MHD a služby v místě negativní reprezentace; běžná interakce nejde o segregovanou lokalitu; jde o lokalitu s koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením 73

74 Ubytovna Poděbradova Cimburkova- Antonína Macka (011398) ubytovna; běžní obyvatelé; počet SPO < 10 ubytovna v obytné čtvrti v Poděbradově ulici č.p. 102, dobré napojení na MHD a služby v místě negativní reprezentace; běžná interakce nejde o segregovanou lokalitu ani koncentraci SPO Staňkova; městská čtvrť; Staňkova / Skřivanova Skřivanova (011347) identifikováno jako SVL, rezidenční čtvrť dostupnost MHD, obchodů a služeb plná interakce nejde o segregovanou lokalitu ani koncentraci sociálně vyloučených obyvatel Zelný trh; městská čtvrť; centrum města Zelný trh (010022) obyvatelé pobírající dávky v hmotné nouzi tvoří ca desetinu populace centrální lokality, počet SPO ca 200, rozptýleni centrum města, obchody, MHD, dopravní uzel plná interakce vyšší počet SPO, nejde o segregovanou lokalitu Židenice; městská čtvrť; Krokova, Kuldova, Šámalova Zábrdovická (010936) Křižíkova Křižíkova (011479) Ubytovny Pod Hády; Pod Hády, Podzimní Pod Hády (012530) menší lokalita; počet SPO ca 100 malá lokalita, počet SPO do 25 malá lokalita; cizinci, počet SPO ca 20 malá a poněkud izolovaná rezidenční čtvrť Ústav sociální péče Kociánka izolované ubytovny, napojení na MHD, bez služeb v místě běžná interakce, občasné, ale nikoliv závažné a přetrvávající konflikty v soužití interakce v rámci ústavu omezená interakce, bez konfliktů, ale také bez běžného zapojení do společnosti nejde o segregovanou lokalitu; vyšší počet SPO, ale nikoliv lokalita koncentrace malá koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením, nejde o segregovanou lokalitu přes jistou geografickou izolaci a omezené interakce nejde o segregovanou lokalitu Tabulka 5.2: Souhrnné vyhodnocení lokalit segregace na základě analýz reprezentace a percepce a terénního šetření Kód ZSJ Název ZSJ Bratislavská Hvězdová Spolková Lokality Bratislavská, Cejl, Körnerova Francouzská, Bratislavská, Stará Francouzská, Bratislavská, Lokalita konc. A Extrémní A Extrémní A Extrémní Percepce: Koncentrace SVO Percepce: Znaky segregace Reprez.: Koncentra ce SVO Reprez.: Znaky segregace SVL v SZPS Terén: Koncentr ace SVO Terén: Znaky segregace Souhrnné hodnocení: Koncentrace SVO Souhrnné hodnocení: Znaky segregace Souhrnné hodnocení: Stigma Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 74

75 Cejl Tkalcovská Cejl B Vysoká Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Špitálka Vlhká, Cejl B Vysoká Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Soudní Vranovská Markéty Kuncové Příční Klíny Stavební Maloměřické nádraží Bratislavská, Cejl B Vysoká Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Francouzská, Cejl, Vranovská B Vysoká Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Markéty Kuncové Stará, Bratislavská, Cejl, Příční Šámalova, Porhajmova Křenová Jarní B Vysoká Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano C Střední C Střední C Střední A Extrémní Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano x x Ano x x Ano Ano Ano Ano Ano x x Ano Ano Ano Ano Ano Ne Akáty Rokytova B Vysoká Ano Ano x x Ne Ano Ano Ano Ano Ne Komárovská Vídeňská-jih Masná Železniční Vídeňská Masná, Zderadova C Střední C Střední Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ne x x Ne Ano Ano Ano Ano Ne B Vysoká Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ne Ano Ne Ano Skořepka Křenová B Vysoká Ano Ano x x Ano x x Ano Ne Ano Bratří Mrštíků Svitavská Náměstí Republiky Dukelská třída Mostecká, Vranovská Vranovská, Dukelská třída C Střední C Střední C Střední Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ne Ano Ne Ano Ano Ano x x Ano Ano Ne Ano Ne Ano Ano Ano x x Ano Ano Ne Ano Ne Ano Jatky Masná Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ne Ano Ne Ano Staňkova Staňkova B Vysoká Ano Ne x x Ano Ano Ne Ano Ne Ne 75

76 Václavská Tuřanka Přízová Křižíkova Zelný trh Tržní Václavská, Hybešova Olomoucká Mlýnská, Přízová, Plotní, Dornych, Zvonařka Křižíkova C Střední C Střední C Střední C Střední C Střední C Střední Ano Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ano Ne Ne Ano Ne x x Ne Ano Ne Ano Ne Ne x x x x Ano x x Ano Ne Ne x x x x Ano Ne Ne Ano Ne Ne x x x x Ne Ne Ne Ano Ne Ne x x x x Ne x x Ano Ne Ne Kamenná Červený kopec x x Ano Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ne Kamenný vrch Koniklecová Ano Ano x x Ne x x Ano Ne Ne Elišky Machové Vídeňská-sever Horákova Vídeňská Ano Ne x x Ne x x Ano Ne Ne Ano Ne x x Ne Ano Ne Ano Ne Ne Přízřenice Moravanská Ano Ne x x Ne x x Ano Ne Ne Brněnské Ivanovice Pod Stránskou skálou Saidova Jedovnická Ano Ne x x Ne x x Ano Ne Ne Ano Ne x x Ne x x Ano Ne Ne Hviezdoslavova Zábrdovická Kneslova Sídliště Jabloňová Pekařská Hviezdoslavova Krokova, Kuldova, Šámalova Nové Černovice Jabloňová Anenská, Kopečná, Ano Ne x x Ne x x Ano Ne Ne x x x x Ano Ano Ne Ano Ne Ne Ano Ne x x Ne x x Ne Ne Ne Ano Ne x x Ne x x Ne Ne Ne x x x x Ano x x Ne Ne Ne 76

77 Leitnerova U Stadiónu Lidická x x x x Ano x x Ne Ne Ne Radlas Plynárenská x x x x Ano x x Ne Ne Ne Rosická Plotní, Rosická x x x x Ano x x Ne Ne Ne Skřivanova Staňkova x x x x Ano Ne Ne Ne Ne Ne Cimburkova- Antonína Macka Poděbradova x x x x Ano Ne Ne Ne Ne Ne 77

78 5.3 Komplexní vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení Komplexní vyhodnocení lokalit z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení na základě vyhodnocení koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a segregace využívá a vzájemně provazuje dva hlavní analytické pilíře. Tím prvním je kvantitativní analýza dat o počtech osob pobírajících příspěvek na živobytí. Druhým je soubor kvalitativních postupů zahrnujících analýzu reprezentace, analýzu percepce a terénní šetření. Zatímco kvantitativní analýza identifikuje lokality, které se vyznačují koncentrací obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, druhý pilíř kvalitativních analytických postupů se zaměřuje na identifikaci lokalit segregace. Celkové vyhodnocení území města Brna na úrovni základních sídelních jednotek z hlediska vhodnosti pro pořízení sociálního bydlení s ohledem na segregaci prezentuje Obrázek 5.1, který zobrazuje rozdělení území města do pěti základních typů z hlediska vhodnosti plánování a realizace sociálního bydlení na základě analýzy dat o SPO, jež jsou doplněné o lokality identifikované na základě analýzy reprezentací v médiích, percepce klíčovými aktéry a šetřením v terénu jako výrazné koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, se znaky segregace a ohrožené rizikem segregace a poznamenané stigmatizací a symbolickým vyloučením. První pilíř analýzy založený na kvantitativní analýze dat o počtech osob pobírajících příspěvek na živobytí je základním indikátorem pro rozhodování městské správy na základě aktuálních dat o koncentracích obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a potenciálních koncentracích v případě pořizování nového sociálního bydlení. Data o koncentracích obyvatel ohrožených sociálním vyloučením poukazují na možnou existenci segregace nebo rizik segregace. Segregaci, znaky a rizika segregace ale může prokázat, respektive blíže zachytit až druhý pilíř analýzy, který využívá analýz reprezentací v médiích, percepce klíčovými aktéry a šetření v terénu. Z hlediska plánování sociálního bydlení doporučujeme za prvé zohlednit typologii lokalit z hlediska vhodnosti pro pořízení sociálního bydlení, která je výsledkem analýzy dat. Za druhé věnovat mimořádnou pozornost lokalitám se znaky a riziky segregace a místům, které byly potvrzené jako lokality koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Jejich vzájemnou kombinaci prezentuje Obrázek 5.3. Město Brno má rozsáhlá území, které kvantitativní analýza dat o rozmístění obyvatel ohrožených sociálním vyloučením identifikovala jako vhodná pro pořízení sociálního bydlení (Tabulky 5.3 a 5.4). Tato území zabírají třetinu rozlohy města Brno a žijí zde tři čtvrtiny obyvatel města. V prosinci 2017 zde žilo 44 % z obyvatel společně posuzovaných pro poskytnutí příspěvku na živobytí, přičemž se jejich podíl na celkovém počtu SPO v Brně v posledních letech výrazně snížil z 50 % v červnu Naopak, v územích, které analýza

79 identifikovala jako nevhodné pro pořízení sociálního bydlení rostla relativní koncentrace obyvatel ohrožených sociálním ohrožením, kdy se jejich podíl na celkovém počtu SPO v Brně zvýšil ze 44 % v červnu 2015 na 47 % v prosinci Z hlediska rozlohy města zaujímají největší část území (53 %), kde se nedoporučuje plánovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením; jde o ZSJ, kde bydlí necelé tři procenta obyvatel města a kde by nově postavené sociální bydlení bylo izolované od rezidenčních čtvrtí, obyvatel města a nevytvářely se podmínky pro sociální začleňování. 79

80 Obrázek 5.3: Brno: vyhodnocení ZSJ z hlediska vhodnosti pořízení sociálního bydlení na základě vyhodnocení koncentrace SPO (2017) a analýzy segregace (2018) 80

81 Tabulka 5.3: Typy lokalit 2017: souhrnné charakteristiky Typ 2017 Typ z hlediska vhodnosti pro pořízení sociálního bydlení Rozloha ha Počet obyvatel (2011) Počet SPO 2015_06 Počet SPO 2015_12 Počet SPO 2016_06 Počet SPO 2016_12 Počet SPO 2017_06 Počet SPO 2017_12 Počet VŠ (2011) Typ 1 Území nevhodná pro pořizování sociálního bydlení Typ 2 Typ 3 Území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Území, kde se nedoporučuje plánovat a pořizovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením o 50 SPO Typ 4 Území, kde se doporučuje zvážit pořízení sociální bydlení z důvodu koncentrace osob s vyšším sociálním statusem Typ 5 Území, která jsou vhodná pro pořízení sociálního bydlení Celkem Celkem Poznámka: Počty SPO za zóny byly standardizované na počet SPO v Brně dopočítáním za chybějící údaje v ZSJ s nižším počtem než 10 SPO

82 Tabulka 5.4: Typy lokalit 2017: podíl typů lokalit na celku města Typ 2017 Typ z hlediska vhodnosti pro pořízení sociálního bydlení Rozloha ha Počet obyvatel (2011) Počet SPO 2015_06 Počet SPO 2015_12 Počet SPO 2016_06 Počet SPO 2016_12 Počet SPO 2017_06 Počet SPO 2017_12 Počet VŠ (2011) Typ 1 Území nevhodná pro pořizování sociálního bydlení 4,11% 7,89% 40,29% 41,35% 42,95% 44,51% 45,93% 47,02% 4,72% Typ 2 Typ 3 Území, kde se nedoporučuje pořizovat sociální bydlení z důvodu vyšší koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Území, kde se nedoporučuje plánovat a pořizovat nové sociální bydlení v rozsahu, který by zvýšil koncentraci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením o 50 SPO 1,97% 0,03% 0,51% 0,65% 0,60% 0,69% 0,52% 0,49% 0,02% 52,92% 2,92% 5,29% 5,13% 4,85% 5,00% 4,98% 5,11% 2,16% Typ 4 Území, kde se doporučuje zvážit pořízení sociální bydlení z důvodu koncentrace osob s vyšším sociálním statusem 7,86% 13,13% 3,58% 3,58% 3,35% 3,38% 3,31% 3,50% 19,61% Typ 5 Území, která jsou vhodná pro pořízení sociálního bydlení 33,14% 76,03% 50,33% 49,29% 48,25% 46,42% 45,25% 43,88% 73,49% Celkem Celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 82

83 6 Literatura GAC (2015) Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR. GAC spol s.r.o. Sýkora, L. (2010) Rezidenční segregace. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. Sýkora, L., Matoušek, R., Brabcová, Š., Čaněk, M., Fiedlerová, K., Procházková, A., Trlifajová, L. (2015) Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Centrum pro výzkum měst a regionů a Multikulturní centrum Praha, 52 s. ISBN (UK PřF), (MKC). Dostupné online: [certifikovaná metodika, Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, 2016]. Sýkora, L., Ignatyeva, E., Brabec, T. (2017) Analýza prostorové segregace na území města Plzně. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Centrum pro výzkum měst a regionů, 80 s. Sýkora, L., Ignatyeva, E., Brabec, T. (2018) Pilotní ověření Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Centrum pro výzkum měst a regionů, 168 s. Dokumenty: Strategický plán sociálního začleňování města Brna pro období Strategie pro Brno (aktualizace 2016) Stručná analýza sociálního vyloučení na území města Brna (příloha Strategického plánu sociálního začleňování města Brna pro období )

84 7 Příloha: Názvy a identifikace ZSJ na území města Obrázek 7.1: Brno: názvy ZSJ 84

85 Obrázek 7.2: Brno: ZSJ v topografii města 85