Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO Hematologicko-transfuzní oddělení Nemocnice Písek, a.s. Karla Čapka Písek LABORATORNÍ PŘÍRUČKA

Transkript

1 Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO Nemocnice Písek, a.s. LABORATORNÍ PŘÍRUČKA

2 LABORATORNÍ PŘÍRUČKA Verze: 07 Vypracoval: Mgr. Magda Jandová Podpis: Přezkoumal: MUDr. Marcela Kellnerová Podpis: Schválil: prim. MUDr. Helena Kubánková Podpis: Výtisk: Platnost od: Verze: 07 Počet stran: 29 Seznam revizí Datum Jméno Datum Jméno Laboratorní příručka.docx Strana 2 (celkem 29)

3 OBSAH OBSAH ÚVOD INFORMACE O ODDĚLENÍ IDENTIFIKACE LABORATOŘE A DŮLEŽITÉ ÚDAJE KONTAKTY ZÁKLADNÍ INFORMACE O ODDĚLENÍ ÚROVEŇ ODDĚLENÍ A PROGRAMY ŘÍZENÍ KVALITY ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ A TECHNICKÉ VYBAVENÍ NABÍZENÉ SLUŽBY OBECNÉ ZÁSADY LABORATOŘE NA OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ ODBĚRY PRIMÁRNÍCH VZORKŮ POŽADAVKOVÉ LISTY (ŽÁDANKY) Základní identifikační údaje na vzorku (štítek na zkumavce): Základní identifikační údaje na žádance: Požadavky na urgentní vyšetření vzorků Požadavky na vyšetření trombofilních markerů Ústní a dodatečné požadavky na vyšetření Doplnění nebo škrtnutí vyšetřovacích metod POUŽÍVANÝ ODBĚROVÝ SYSTÉM PŘÍPRAVA PACIENTA PŘED VYŠETŘENÍM Z KRVE, ODBĚR VZORKU Příprava pacienta na odběr vzorku žilní krve Pracovní postup žilního odběru krve Doporučené pořadí odběrů z jednoho vpichu Hlavní chyby při odběru žilní krve Pracovní postup odběru kapilární krve Možné chyby při odběru kapilární krve MNOŽSTVÍ VZORKU BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY ODBĚRŮ PRIMÁRNÍCH VZORKŮ LIKVIDACE BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU NAKLÁDÁNÍ SE VZORKY ULOŽENÍ VZORKŮ DOPRAVA VZORKŮ PREANALYTICKÉ PROCESY V LABORATOŘI PŘÍJEM ŽÁDANEK A VZORKŮ KRITÉRIA PRO PŘIJETÍ NEBO ODMÍTNUTÍ VADNÝCH (KOLIZNÍCH) PRIMÁRNÍCH VZORKŮ VYDÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ A KOMUNIKACE S LABORATOŘÍ FORMA VYDÁVANÝCH VÝSLEDKŮ TELEFONICKÉ SDĚLOVÁNÍ VÝSLEDKŮ SDĚLOVÁNÍ VÝSLEDKŮ PŘÍMO PACIENTŮM TELEFONICKÉ HLÁŠENÍ KRITICKÝCH HODNOT INTERVALY OD PŘIJETÍ VZORKU K VYDÁNÍ VÝSLEDKŮ UCHOVÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVOVÁNÍ KONZULTAČNÍ ČINNOST STÍŽNOSTI/REKLAMACE Laboratorní příručka.docx Strana 3 (celkem 29)

4 9 VYDÁVÁNÍ LABORATORNÍCH POTŘEB PŘEHLED PROVÁDĚNÝCH VYŠETŘENÍ INDIKACE K LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ POUŽITÉ ZKRATKY REFERENCE Příloha č. 1: ABECEDNÍ SEZNAM VYŠETŘENÍ S REFERENČNÍMI HODNOTAMI Laboratorní příručka.docx Strana 4 (celkem 29)

5 LABORATORNÍ PŘÍRUČKA 1 ÚVOD Tato laboratorní příručka slouží k získávání potřebných informací o službách poskytovaných Hematologicko-transfuzním oddělením Nemocnice Písek, a.s. Primárně je určena pro laickou i odbornou veřejnost, zejména pro usnadnění a zkvalitnění komunikace mezi laboratoří a uživateli našich služeb. Příručka byla zpracována podle požadavků platné normy ČSN EN ISO 15189, doporučení odborných společností ČLS a aktuálního datového standardu MZ ČR. Platnou verzi laboratorní příručky lze shlédnout na webových stránkách oddělení na adrese V elektronické podobě je k dispozici všem smluvním lékařům. Laboratorní příručka včetně elektronické podoby je řízený dokument a je minimálně jednou ročně revidována. 2 INFORMACE O ODDĚLENÍ 2.1 Identifikace laboratoře a důležité údaje Název organizace: Adresa organizace: Oddělení: Název laboratoře: Identifikační údaje: Laboratoř: Nemocnice Písek, a.s., Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO IČO: IČP: Web: Umístění: Odpovědní pracovníci: Vedoucí laboratoře: Zástupce vedoucího laboratoře: Vedoucí laborant: to-pisek@nemopisek.cz samostatná budova v těsném sousedství areálu Nemocnice Písek, a.s., pavilon U MUDr. Helena Kubánková MUDr. Marcela Kellnerová Bc. Olga Sládková Provozní doba: Laboratoř: Služba: Příjem biologického materiálu: Po-Pá Po-Pá So-Ne, svátek nepřetržitý provoz ve vyhrazených prostorech laboratoře HTO Laboratorní příručka.docx Strana 5 (celkem 29)

6 2.2 Kontakty Telefon: Primář oddělení a vedoucí laboratoře HTO Vedoucí laborant Laboratoř virologická Laboratoř imunohematologická Laboratoř hemokoagulační Laboratoř morfologie krve Nepřetržitá služba to-pisek@nemopisek.cz Web: Základní informace o oddělení (HTO) v rámci Nemocnice Písek, a.s. se orientuje třemi směry. Hematologická poradna poskytuje péči pro hematologické pacienty a v požadovaném rozsahu také konzultační služby v oboru hematologie a transfuzní lékařství. Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO je zaměřena na hematologické a hemokoagulační vyšetření biologického materiálu, jako je krev humánního i animálního původu nebo tělní tekutiny (např. kloubní punktát, peritoneální dialyzát, mozkomíšní mok), imunohematologická vyšetření a vyšetření infekčních markerů. Transfuzní úsek zajišťuje výrobu transfuzních přípravků, tj. odběry dárců krve, autologní odběry a zpracování krve na transfuzní přípravky. 2.4 Úroveň oddělení a programy řízení kvality Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO je zdravotnická laboratoř akreditovaná ČIA č podle normy ČSN EN ISO Všechny laboratoře na oddělení mají dlouhodobě zaveden systém řízení interních kontrol kvality pro jednotlivá vyšetření a pravidelně se účastní programu externího hodnocení kvality na národní úrovni (SEKK, EHK). Dokladem příslušné kvality jsou certifikáty vydávané na základě správnosti provedených analýz kontrolních vzorků. 2.5 Organizační členění a technické vybavení (HTO) se organizačně skládá ze tří částí: Hematologická poradna péče o pacienty v oboru hematologie. Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO skládá se ze čtyř částí - laboratoř morfologie krve, hemokoagulační laboratoř, imunohematologická laboratoř a virologická laboratoř Výroba a zpracování transfuzních přípravků evidence dárců krve, předodběrová laboratoř, odběrový box, zpracovatelská část hlučná a čistá, skladování a výdej transfuzních přípravků. HTL HTO jsou vybaveny analyzátory krevních obrazů SYSMEX XT-4000i, SYSMEX XS-1000i, NIHON KOHDEN Celltac α MEK-6400, jednotkou pro digitální morfologii krevních nátěrů CellaVision DM1200, dvěma hemokoagulačními analyzátory SYSMEX CA-1500, virologickým analyzátorem BIO- RAD Evolis a řadou dalšího zařízení, nezbytného pro provoz laboratoře. Laboratorní příručka.docx Strana 6 (celkem 29)

7 2.6 Nabízené služby Oddělení svým klientům poskytuje: V rámci Hematologicko-transfuzní laboratoře HTO: základní a specializované morfologické laboratorní vyšetření krve, základní a specializované koagulační laboratorní vyšetření krve, základní a specializované imunohematologické laboratorní vyšetření krve, laboratorní vyšetření infekčních markerů (HIV, HCV, HBsAg, Syphilis), hematologické laboratorní vyšetření pro veterinární účely hematologické vyšetření tělních tekutin (mozkomíšní mok, punktát, dialyzát) konzultační služby v oboru klinické hematologie a transfuzního lékařství V rámci Hematologické poradny: klinické a konzultační služby v oboru klinické hematologie a transfuzního lékařství. léčebné venepunkce V rámci Výroby a zpracování transfuzních přípravků: výroba, zpracování, skladování, výdej a distribuce transfuzních přípravků, včetně odběrů autotransfuzí Na oddělení HTO je rovněž zajištěn kompletní a zabezpečený přístup k datům a jejich vhodné zpracování v laboratorním informačním systému (LIS). Aktuální podrobný seznam vyšetření prováděných v HTL HTO, spolu s doporučenými odběrovými systémy, stabilitami vzorků a referenčními mezemi, je v podobě Přílohy č. 1 této příručky ke stažení na webových stránkách Vzhledem k potřebám nemocných a k provozu, organizaci a náplni práce oddělení jsou vyšetření prováděna v režimu běžném (rutinním) a přednostním (statimovém a CITO). 2.7 Obecné zásady laboratoře na ochranu osobních údajů Veškeré osobní údaje jsou brány jako citlivé informace a jsou používány pouze pro vnitřní potřebu zdravotnické laboratoře. Laboratoř nakládá s osobními a citlivými údaji pacientů tak, aby nemohlo dojít k jejich změně nebo zneužití, k neoprávněnému přístupu k nim. Obecné zásady pro ochranu osobních údajů: - prostory laboratoře, ve kterých se mohou nalézat informace o pacientech, nejsou cizím osobám volně přístupné, - ukládání dokumentace k vyšetření pacientských vzorků (žádanka, výsledkový list) probíhá v zajištěných prostorách laboratoře. Po uplynutí doby uložení je dokumentace skartována v souladu s platnou legislativou, - pro zabezpečení dat v LIS mají pracovníci přidělena přístupová práva s ohledem na jejich kompetence, - všichni pracovníci mají podepsanou mlčenlivost a jsou seznámeni prokazatelně s vnitřními předpisy laboratoře, ve kterých jsou stanovena pravidla pro nakládání s osobními údaji, - výsledky jsou předávány pouze zdravotnickým pracovníkům, případně pacientům při osobním vyzvednutí výsledků. Laboratorní příručka.docx Strana 7 (celkem 29)

8 3 ODBĚRY PRIMÁRNÍCH VZORKŮ Pokyny uvedené v této kapitole jsou primárně určeny pro všechny pracovníky, kteří připravují a provádějí odběr vzorků. Jsou zde zmíněny základní informace o požadavkových listech a režimech vyšetření, o používaných odběrových systémech a o doporučených způsobech odběru vzorků pro jednotlivá vyšetření. Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO Nemocnice Písek, a.s. respektuje pravidla Správné laboratorní praxe (GLP) a odborná doporučení České hematologické společnosti ČLS JEP. Všechny úkony prováděné na pacientovi vyžadují jeho informovaný souhlas. U většiny rutinních postupů lze za souhlas považovat, jestliže pacient přijde do laboratoře se žádankou nebo k lékaři a dobrovolně se podrobí obvyklému postupu získání vzorku, např. odběru krve. Pacientům na nemocničním lůžku je standardně dána možnost úkon odmítnout. Písemný informovaný souhlas, který je nutný u vyšetření HIV, které provádí naše laboratoř, zajišťuje lékař ordinující toto vyšetření. 3.1 Požadavkové listy (žádanky) Podmínkou pro provedení vyšetření biologického materiálu v laboratořích HTO je dodání materiálu v dostatečném množství, řádně označeného a nepoškozeného, spolu se správně vyplněnou papírovou žádankou. Identifikační údaje na vzorku i žádance se musí shodovat Základní identifikační údaje na vzorku (štítek na zkumavce): příjmení a jméno klienta/pojištěnce, rodné číslo/číslo pojištěnce/datum narození, pokud nejde o pojištěnce Základní identifikační údaje na žádance: rodné číslo/číslo pojištěnce/ datum narození, pokud nejde o pojištěnce, příjmení a jméno pacienta, pohlaví pacienta kontakt na pacienta za kontakt na pacienta se považuje jeho registrující lékař nebo specialista v závislosti na žadateli požadovaná vyšetření (vypsaná nebo zaškrtnutá), požadavek na typ vyšetření, je-li jiný než v běžném (rutinním) režimu např. STATIM, CITO kód pojišťovny, u které je pacient pojištěn v době odběru, u samoplátců kód 998 (samoplátci v rámci EU) nebo 996 (samoplátci mimo EU), základní a eventuálně další diagnózy pacienta, jednoznačná identifikace žadatele (jméno a podpis lékaře, který vyšetření indikoval, název zařízení, oddělení, IČP, IČZ, odbornost, adresa pro zaslání výsledků), datum a čas odběru vzorku, razítko a podpis osoby, která odběr provedla druh primárního vzorku klinicky relevantní údaje (např. informace o antikoagulační terapii). Na žádance musí být uvedeny všechny vypsané údaje. Pokud není známo jméno, rodné číslo a/nebo zdravotní pojišťovna nemocného, musí být zajištěna jeho jednoznačná identifikace (náhradní jméno, náhradní rodné číslo, náhradní pojišťovna). Není-li pacient identifikován, žadatel je telefonicky upozorněn Laboratorní příručka.docx Strana 8 (celkem 29)

9 na neshodu, která bude zapsána do protokolu v laboratoři, a výsledek vyšetření bude vydán až po nápravě neshody! Biologický materiál s pozitivitou na přítomnost infekčních markerů (HBsAg, HIV aj.) je vhodné na žádance viditelně označit. V případě výskytu MRSA se postup nakládání se vzorky řídí směrnicí ředitele SŘ 18 Protiepidemická opatření při výskytu MRSA. Žádanku na vyšetření pro externí lékaře je možné vyzvednout v laboratoři, nebo je ke stažení na stránkách HTO Pro pracoviště Nemocnice Písek, a.s. jsou žádanky na vyšetření součástí NIS. Laboratoř poskytuje služby cizím státním příslušníkům, ať už se jedná o EU pojištěnce (podle SŘ 12 Směrnice o poskytování zdravotní péče zahraničním pojištěncům a cizincům ) nebo o samoplátce (tuto skutečnost je třeba vyznačit na žádance), a veterinárním lékařům. HTO pak fakturuje provedená vyšetření prostřednictvím finančního oddělení Nemocnice Písek, a.s. Při zaslání vzorku označeného jako samoplátce je nutné uvést adresu, na kterou bude zaslána faktura a výsledky vyšetření. Cena vyšetření je dána bodovým ohodnocením podle aktuálního Seznamu výkonů. Ceník je k dispozici v laboratoři na požádání. V případě vyzvednutí výsledků pacientem osobně je třeba, aby tuto skutečnost ošetřující lékař uvedl na žádance. Pro vydání výsledků je nezbytné předložení dokladu o zaplacení a průkazu totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas nebo jiný identifikačně platný dokument). O vydání výsledku je laborantem proveden záznam. Vyšetření krve novorozence, včetně pupečníkové krve, se nesmí požadovat na žádance s identifikačními údaji matky! Na žádance pro novorozence musí být uvedeno rodné číslo novorozence. Pokud není známo, je třeba uvést maximální množství známých údajů. Minimálně je požadováno jméno a příjmení, datum narození, u dvojčat označení A, B. Informační systém automaticky vygeneruje náhradní rodné číslo, pod kterým budou dostupné laboratorní výsledky Požadavky na urgentní vyšetření vzorků Statimová vyšetření Materiál určený k urgentnímu vyšetření musí být na žádance označen STATIM a předán osobně pracovníku v laboratoři HTO. Vzorek je následně zpracován přednostně před vzorky zpracovávanými v rutinním režimu. V praxi to znamená, že běžící analýzy se nechají dokončit. Dostupnost výsledků je obvykle do 60-ti minut od převzetí materiálu. Seznam vyšetření prováděných ve statimovém režimu je uveden v Tab. 1 Tab. 1: Vyšetření prováděná v režimu STATIM. Laboratoř Vyšetření Hemokoagulační Protrombinový čas, APTT, fibrinogen, antitrombin, trombinový čas, D-dimery, anti-xa Imunohematologická Krevní skupina, AB0 HON, screening nepravidelných protilátek, zkouška kompatibility TP, přímý antiglobulinový test Morfologie krve Krevní obraz + přístrojový diferenciální rozpočet leukocytů Mikroskopické vyšetření diferenciálního rozpočtu se provádí ve výjimečných případech a pouze po předchozí domluvě Laboratorní příručka.docx Strana 9 (celkem 29)

10 CITO vyšetření Doručení materiálu určeného pro vyšetření v režimu CITO je nutno předem oznámit laboratoři. Vzorek musí být předán do rukou laboranta a řádně označen jako CITO. Biologický materiál je potom zpracován v co nejkratším možném čase, což znamená, že se zastaví veškeré probíhající analýzy (rutinní i statimové). Dostupnost výsledku je maximálně 15 minut od předání vzorku a žadatel je telefonicky upozorněn o hotovém výsledku. Možná vyšetření prováděná v režimu CITO jsou zřejmá z Tab. 2. Tab. 2: Vyšetření prováděná v režimu CITO. Laboratoř Vyšetření Hemokoagulační Protrombinový čas, APTT, fibrinogen, antitrombin, trombinový čas, D-dimery Imunohematologická Výdej erytrocytárního koncentrátu skupiny O Rh(D) neg. Výdej plazmy krevní skupiny AB Morfologie krve Krevní obraz Požadavky na vyšetření trombofilních markerů Hemokoagulační laboratoř HTO nabízí rovněž speciální vyšetření trombofilních markerů jako součást komplexního vyšetření trombofilních stavů. Provádí se po doručení požadavku ošetřujícího lékaře nebo klinického hematologa. Do těchto testů patří vyšetření faktoru VIII, proteinu C, proteinu S a APC rezistence. Obvykle se stanovení těchto faktorů provádí 1x za měsíc, podle počtu vzorků výhledově také 1x za 14 dní. Biologickým materiálem je nesrážlivá krev, dodávaná obvykle ve dvou citrátových zkumavkách po 4 ml (např. Vacuette nebo Vacutainer s modrým víčkem), resp. ve třech citrátových zkumavkách po 2 ml. Součástí vyšetření těchto trombofilních markerů by měl být i hemokoagulační screening (vyšetření protrombinového času, aktivovaného parciálního tromboplastinového času, fibrinogenu, antitrombinu, trombinového času a D-dimerů). Všechny požadované metody je nutno uvést na žádance Ústní a dodatečné požadavky na vyšetření Ze vzorků dodaných do laboratoře lze, na základě např. telefonické domluvy, provádět dodatečná vyšetření. Podmínkou je dostatečné množství materiálu a časový odstup maximálně 4 hodiny od odběru vzorku pro většinu koagulačních vyšetření (APTT, trombofilní markery, trombinový čas), nebo 6 hodin (protrombinový čas), či 5 hodin (krevní obraz a diferenciální rozpočet leukocytů) - více viz. Příloha laboratorní příručky č. 1. Po uplynutí uvedené doby laboratoř vyšetření neprovede z důvodu omezené stability vzorku a je nutný nový náběr. Po telefonické objednávce dodatečného vyšetření je nutné do laboratoře doručit papírovou žádanku s doobjednaným vyšetřením a to do 1 hodiny (nemocniční vzorky) nebo do 24 hodin (ambulantní vzorky). Všechny vzorky jsou na HTO uchovány při teplotě 2-8 C ještě 72 hodin po analýze, aby mohla být v případě podezření vyloučena možnost jejich záměny Doplnění nebo škrtnutí vyšetřovacích metod V závislosti na vlastnostech vyšetřovaného materiálu, výsledku provedených analýz nebo udané diagnózy pacienta pak může odborný pracovník ve vyšetřovacích metodách nebo laborant hematologickotransfuzní laboratoře HTO doplnit, škrtnout, resp. nahradit některé vyšetřovací metody (oprávnění podle vyhlášky č. 55/2011 Sb, o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků). Laboratorní příručka.docx Strana 10 (celkem 29)

11 3.2 Používaný odběrový systém Při odběrech jsou používány zkumavky sterilní, nerozbitné při pádu nebo centrifugaci, průhledné a opatřené štítkem pro identifikaci. Je nutno respektovat předepsaný druh odběrového i biologického materiálu (viz Příloha č. 1). Velkou výhodu poskytují materiály pro odběry v uzavřeném systému. U většiny odběrových materiálů jsou požadavky na množství uvedeny přímo na zkumavce. Výrazné nedodržení objemu vzorku, např. chybnou technikou při odběru nebo závadou odběrového materiálu, způsobuje zkreslení výsledku a stává se tedy důvodem k odmítnutí vzorku (viz kapitola 3.4). Přítomnost sraženiny tam, kde je požadována nesrážlivá krev, vede rovněž k odmítnutí odebraného materiálu a je pak požadován nový náběr. V Tab. 3 jsou uvedeny příklady odběrového materiálu vhodné pro nejčastější vyšetření v laboratořích HTO a doporučené zacházení s nimi. Pro jednotlivá vyšetření jsou podrobnější informace týkající se odběrových materiálů uvedeny v Příloze č. 1. Tab. 3: Odběrový materiál pro nejčastější vyšetření. Laboratoř Druh vyšetření Odběry do Poznámka Hemokoagulační Protrombinový čas, APTT, 1 x 2 ml nesrážlivé krve Doporučeno 3-4 x fibrinogen, antitrombin, trombinový čas, D-dimery, anti-xa plast s citrátem sodným např. Vacutainer modrá jemně promíchat Imunohematologická Krevní skupina, AB0 HON, screening nepravidelných protilátek, zkouška kompatibility TP 1 x 4 ml nebo 2 x 2 ml nesrážlivé krve plast s K 2 EDTA nebo K 3 EDTA Vacutainer fialová Doporučeno 8-10 x jemně promíchat 1 x 4-6 ml srážlivé krve plast bez gelu, plast s aktivátorem srážení např. Vacutainer červená Doporučeno 5-6 x jemně promíchat Morfologie krve Virologická Krevní obraz + přístrojový diferenciální rozpočet leukocytů Mikroskopické vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů HBsAg, skríningové vyšetření HCV a HIV, Syphilis 1 x 2 ml nesrážlivé krve plast s K 2 EDTA nebo K 3 EDTA např. Vacutainer - fialová 1 x 2 ml srážlivé krve plast bez gelu, plast s aktivátorem srážení např. Vacutainer červená Doporučeno 8-10 x jemně promíchat Doporučeno 5-6 x jemně promíchat 1 x 2 ml nesrážlivé krve plast s K 2 EDTA nebo K 3 EDTA např. Vacutainer - fialová Doporučeno 8-10 x jemně promíchat Laboratorní příručka.docx Strana 11 (celkem 29)

12 3.3 Příprava pacienta před vyšetřením z krve, odběr vzorku Výsledky laboratorních vyšetření může ovlivnit řada faktorů fyziologického i nefyziologického původu, zejména u hemokoagulačních vyšetření a analýzy morfologie krve. Uplatňují se hlavně při přípravě pacienta na odběr, při samotném odběru biologického materiálu a při manipulaci s odebraným vzorkem Příprava pacienta na odběr vzorku žilní krve Před odběrem je rovněž třeba dbát na samotnou přípravu pacienta. Existuje řada faktorů, které mohou již v této preanalytické fázi negativně ovlivnit výsledky analýz. Jedním z nejvýznamnějších je například doba náběru, dále poloha pacienta při náběru, předchozí fyzická zátěž (týká se i nočních služeb), rovněž vliv medikace (antikoagulancia), probíhající onemocnění, nedodržení dietních opatření nebo stresová zátěž. Je tedy vhodné provést odběr žilní krve ráno, optimálně mezi 7. a 9. hodinou, nalačno, přičemž den před odběrem by se pacient měl vyvarovat tučných jídel, alkoholu a nárazové vysoké fyzické aktivity. Pokud to lze a po konzultaci s ošetřujícím lékařem, má pacient rovněž vynechat léky 3 dny před plánovaným odběrem (léky mohou působit na metabolismus stanovované látky a mohou rušit některé chemické reakce). Pokud léky vynechat nelze, je nutné s nimi počítat při interpretaci výsledků vyšetření. Před samotným odběrem se obvykle doporučuje vypít malé množství vody nebo neslazeného čaje Pracovní postup žilního odběru krve Nejprve je nezbytné věnovat pozornost pečlivé přípravě materiálu a příslušné dokumentace, zejména s ohledem na prevenci záměn vzorků. Následuje kontrola identifikace pacienta dostupným způsobem, a to jak u nemocných schopných spolupráce, tak i u těch, kteří spolupráce schopni nejsou (bezvědomí, děti, psychiatričtí pacienti, cizinci) a kde identifikaci verifikuje zdravotnický personál nebo příbuzní pacienta. Před odběrem se také u pacienta ověřuje dodržení potřebných dietních omezení (viz výše). Pacient je poté seznámen s postupem odběru. Při samotném odběru krevního vzorku je třeba zajistit vhodnou polohu paže, tj. podložení paže opěrkou v natažené pozici, tedy bez pokrčení v lokti. U ležících nemocných je pacient uveden do přiměřené polohy s vyloučením flexe v lokti. Je nežádoucí, aby byl pacient před odběrem násilně probuzen, a během odběru by také neměl jíst nebo žvýkat. Jsou zkontrolovány identifikační údaje na zkumavkách a bezprostředně před odběrem také kvalita jehly, stříkaček a zkumavek. Po aplikaci turniketu je posouzena kvalita žilního systému v loketní jamce. Zaškrcovadlo však může být použito pouze po dobu jedné minuty a rovněž není vhodná instrukce pacienta k opakovanému pumpování. Turniket je možné znovu použít nejdříve po dvou minutách. Při hodnocení žilního systému v místě odběru je zejména třeba brát na zřetel stav pacientovy pokožky, např. na zhojenou popáleninu, stavy po ablaci prsu, hematomy, parenterální terapii (volí se vždy opačná paže) nebo zavedené kanyly. Málo zřetelné žíly lze zvýraznit masáží paže směrem od zápěstí k lokti, krátkými poklepy ukazovákem na místo odběru, aplikací teplého prostředku (po dobu asi 5 minut a teploty kolem 40ºC) nebo spuštěním paže podél okraje postele. U dětí mladších dvou let lze žilní odběr provést pouze z povrchových žil a vždy je nutné maximálně zabránit poranění žíly nebo paže způsobené neočekávaným pohybem dítěte. Pro odběry u dětí se používají speciální jednorázové pomůcky opatřené např. propojovacími kanylami. Místo vpichu se dezinfikuje vhodným prostředkem, který se nechá volně zaschnout, jednak aby se zabránilo hemolýze vzorku a jednak se předchází pocitu pálení v místě vpichu. Po dezinfekci je další palpace odběrového místa nepřijatelná! Laboratorní příručka.docx Strana 12 (celkem 29)

13 Při použití uzavřeného (vakuového) systému je použita vhodná jehla, která se nasazuje na držák (klobouček). Palcem se stabilizuje poloha žíly ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru, provede se venepunkce a na držák jsou postupně nasazovány vhodné zkumavky. Vakuum je ve zkumavce nastaveno tak, aby se zároveň zajistilo dokonalé naplnění zkumavky a potřebný mísicí poměr krve a antikoagulačního činidla. Vakuové zkumavky se nesmí nasazovat na vnitřní jehlu držáku před venepunkcí, aby nebylo porušeno vakuum a zkumavka nebyla znehodnocena. V okamžiku, kdy se ve zkumavce pomocí vakua objeví krev, lze odstranit turniket, přičemž se nesmí změnit pozice jehly! Rychlost natékání krve do odběrového systému signalizuje kvalitu cévního řečiště. Je-li ve vakuové zkumavce přítomno protisrážlivé nebo stabilizační činidlo, je nezbytné zabránit styku tohoto činidla s víčkem zkumavky a nežádoucímu zpětnému nasátí krve s činidlem do žilního systému. Každá zkumavka se vzorkem musí být bezprostředně po odběru promíchána pěti až desetinásobným šetrným převrácením (viz kap. 3.2). Jehla se ze žíly vyjímá samostatně, tedy až po sejmutí poslední zkumavky z jehly. Doporučené pořadí odběrů vzorku z jednoho vpichu, viz kapitola Při použití otevřeného systému, tedy jehly a stříkačky, je opět nutno nejprve zajistit stabilizaci žíly. Provede se venepunkce a turniket je odstraněn ihned, jakmile se objeví první kapky krve, přičemž se odebere potřebné množství krve do stříkačky. Pokud je třeba, lze použít další stříkačku. V tom případě je vhodné podložit jehlu kouskem suché gázy a zabránit jakémukoli jejímu pohybu v žíle. Krev může jehlou vytékat přímo do zkumavky nebo je nasávána stříkačkou. Jestliže je použita druhá možnost, je třeba dbát na pomalý pohyb pístu. Rychlý tah obvykle vede k mechanické hemolýze a odběr může být znesnadněn také přisátím protilehlé cévní stěny na ústí injekční jehly. Z bezpečnostních důvodů je u klasických odběrových soustav zakázána další manipulace, která by mohla vést ke vzniku infekčního aerosolu. Jehlu nelze tedy z ústí stříkačky sejmout a stříkačka musí být proto pomalu vyprazdňována po stěně zkumavky. Přitom je třeba dbát, aby se nevytvořil přílišný tlak a krev nepěnila. Tímto způsobem je možno také naplnit vakuové zkumavky, u nichž se ale víčko neodstraňuje, jehlou se propíchne uzávěr a zkumavka se samovolně naplní (není třeba tlačit na píst). Místo vpichu i s jehlou se po skončení náběrů zakryje čtvercem gázy, na který se jemně přitlačí, a pomalým tahem je jehla vytažena ze žíly. Přitom je třeba dbát, aby nedošlo k poranění pacientovy paže. Po odběru se za normálních okolností očistí místo vpichu sterilní gázou a aplikuje se náplasťové nebo gázové zakrytí. Pacientovi je doporučeno ponechat místo odběru zakryté minimálně 15 minut. Při pokračujícím krvácení z odběrového místa se pomocí gázového čtverce a přiměřeného tlaku na krvácející místo vyčká zastavení krvácení. V případě, že není odebráno dostatečné množství vzorku ve zkumavce, lze např. změnit pozici jehly, použít jinou vakuovou zkumavku nebo uvolnit turniket na paži, který by mohl být příliš utažen. Opakovaná sondování jehlou jsou však nepřípustná! Pacientovi se po odběru povolí příjem potravy, pokud tomu nezabraňují jiné okolnosti. Zvláštní péče je například věnována diabetikům léčeným inzulínem, například možností aplikace dávky a požití snídaně. Správně označené vzorky jsou co možná nejrychleji odeslány do laboratoře, společně s řádně vyplněnými požadavkovými listy Doporučené pořadí odběrů z jednoho vpichu Obecně je doporučováno toto pořadí odebírání vzorků krve: 1. zkumavka na hemokultury, Laboratorní příručka.docx Strana 13 (celkem 29)

14 2. zkumavka bez přísad, 3. zkumavka pro hemokoagulaci, 4. ostatní zkumavky s přísadami v pořadí: a) K 3 EDTA zkumavky (např. Vacutainer - fialová), b) citrátové zkumavky (např. Vacutainer - modrá), c) heparinové zkumavky (např. Vacutainer zelená), d) oxalátové a fluoridivé zkumavky (např. Vacutainer šedá). Pokud se odebírá pouze krev na vyšetření koagulace (obvykle citrátové zkumavky), je odebráno nejprve 5 ml krve (tato se ovšem nepoužije) a teprve potom lze naplnit zkumavku na hemokoagulační vyšetření. Důvodem pro tento postup je snaha zabránit kontaminaci vzorku tromboplastinem z místa odběru, který by mohl ovlivnit výsledky vyšetření. Krev odebíraná z centrálního žilního katétru nebo kanyly je pro koagulační vyšetření nevyhovující. Je možná kontaminace vzorku případnou infuzí či protisrážlivými činidly (viz kapitola 3.3.4) i po odebrání prvních 5 ml krve. Doporučujeme pro koagulační vyšetření nabírat krev ze žíly Hlavní chyby při odběru žilní krve Jedná se hlavně o chyby vyskytující se při přípravě pacienta, chyby způsobené nesprávným použitím turniketu při odběru, chyby vedoucí k hemolýze vzorku, chyby při adjustaci, skladování a transportu vzorku. Chyby při přípravě pacienta pacient nebyl nalačno požité tuky způsobí přítomnost chylomiker v séru nebo plazmě, těsně před nebo v době odběru dostal pacient infúzi kontaminace vzorku infúzí nebo heparinovou zátkou odběr nejdříve hodinu po infúzi, obecně se nedoporučuje odebírání krevního vzorku z katétru a kanyly určených pro nitrožilní výživu, odběr nebyl proveden ráno nebo byl proveden po mimořádné fyzické zátěži (včetně nočních směn a delšího cestování), nebyla zvolena vhodná doba odběru kolísání řady hematologických a biochemických hodnot (odběry mimo ráno provádět tedy výjimečně a pouze tam, kde mimořádný výsledek může ovlivnit naléhavé diagnostické rozhodování), příliš úzkostlivý pacient dlouho před odběrem nejedl a nepil výsledky ovlivněny hladověním a dehydratací. Chyby způsobené nesprávným použitím turniketu při odběru vzorku dlouhodobé stažení a nadměrné cvičení ( pumpování ) se zataženou paží může způsobit změnu poměru tělesných tekutin v místě odběru a aktivovat koagulaci, nejvhodnější doba pro uvolnění turniketu je okamžik, kdy se ve stříkačce nebo zkumavce objeví krev (včasné uvolnění turniketu normalizuje krevní oběh a eliminuje krvácení po odběru, pacient rovněž při a po odběru uvolní svalové napětí paže). Laboratorní příručka.docx Strana 14 (celkem 29)

15 Chyby vedoucí k hemolýze vzorku Hemolýza vzorku je nežádoucí ve většině hematologických a biochemických vyšetření. Zejména při ní může docházet k uvolnění řady látek obsažených v erytrocytech do séra nebo plazmy nebo k významné interferenci zbarvení séra nebo plazmy s vyšetřovacími postupy. Hlavní příčiny vzniku hemolýzy mohou nastat již při odběru a následné manipulaci s biologickým materiálem. znečištění jehly nebo pokožky stopami ještě tekutého dezinfekčního prostředku, aplikace příliš úzké jehly, kterou je potom vzorek násilně nasáván, prudké třepání zkumavkou se vzorkem těsně po odběru (dochází i při nešetrném transportu), uchovávání plné krve při teplotě nižší než 4ºC, použití nesprávné koncentrace antikoagulačního činidla, vstřikování vzorku krve do zkumavky přes jehlu pod velkým tlakem, nedodržení doporučené doby stability vzorku (viz Příloha č. 1). Chyby při adjustaci, skladování a transportu vzorku použití nesprávné zkumavky, použití nesprávného antikoagulačního činidla nebo nesprávný poměr činidla vůči plné krvi, nedostatečné označení zkumavek se vzorkem, znečištění vnějšku zkumavek biologickým materiálem, dlouhá doba mezi odběrem a oddělením krevního koláče nebo erytrocytů od séra nebo plazmy dochází k hemolýze a řada látek z krvinek, včetně enzymů, přechází do séra nebo plazmy, rozpad trombocytů pak vede k uvolnění destičkových komponent, může dojít i ke konsumpci koagulačních faktorů, vystavení krve tepelnému působení, mrazu nebo přímému slunečnímu záření přílišné ohřátí nebo naopak zmražení vzorku krve pak způsobuje jeho hemolýzu Pracovní postup odběru kapilární krve Podobně jako u odběru vzorku krve ze žíly je nejprve nutná příprava materiálu a příslušné dokumentace, zejména aby se předešlo záměnám vzorků. Následuje opět kontrola identifikace pacienta dostupným způsobem a to jak u nemocných schopných spolupráce, tak i u těch, kteří spolupráce schopni nejsou (bezvědomí, děti, psychiatričtí pacienti, cizinci) a kde identifikaci verifikuje zdravotnický personál nebo příbuzní pacienta. Pacient je poté seznámen s postupem odběru. Jsou zkontrolovány identifikační údaje na zkumavkách a bezprostředně před odběrem také kvalita odběrového materiálu. Pro odběr kapilární krve je třeba zvolit dobře prokrvené místo, např. bříško prstu nebo patička. Při odběru z prstu je vpich veden z boku bříška prstu. V případě špatného prokrvení, např. v důsledku chladu, se doporučuje místo vpichu ponořit do teplé vody. Místo vpichu je řádně dezinfikováno desinfekčním prostředkem na kůži a opět se kůže nechá volně oschnout. Provede se vpich, přičemž se první kapka otře a teprve potom se odebere vlastní vzorek. Krev musí samovolně vytékat do kapiláry nebo jiných zvolených odběrových nádobek a nesmí se násilně vymačkávat. Po odběru vzorku se místo vpichu opět vydezinfikuje a přelepí náplastí s polštářkem. Laboratorní příručka.docx Strana 15 (celkem 29)

16 Čas získání vzorku se zaznamená na žádanku a do laboratoře se odešlou správně označené vzorky s příslušnými, řádně vyplněnými žádankami Možné chyby při odběru kapilární krve Při odběru kapilární krve je třeba dbát na to, aby v prvé řadě nevznikal hematom v důsledku nadměrného krvácení a nevhodně zvoleného místa vpichu. Dále, jestliže není otřena první kapka krve, dochází k nežádoucímu naředění vzorku, což negativně ovlivňuje a zkresluje výsledek. V případě špatného prokrvení zase krev samovolně nevytéká a nadměrným tlakem při vymačkávání jsou pak výsledky opět zkresleny. 3.4 Množství vzorku Hlavním požadavkem na primární vzorek je optimální množství odebraného materiálu. Výrobcem je běžně udáváno ± 10 %, tedy cca ± 2 mm od vyznačené rysky na zkumavce. Např. u zkumavek Vacuette je spodní hranice označena černou šipkou a správný náběr průhlednou ryskou. V laboratoři lze akceptovat také náběr 2 mm nad průhlednou rysku. Při použití uzavřeného vakuového systému je takto zajištěn odběr správného množství vzorku přímo vakuem. Současně je také zachován optimální poměr krve a protisrážlivého činidla. Podrobnější informace o požadavcích na množství vzorku, který je potřebný pro jednotlivá vyšetření jsou uvedeny v Příloze č Bezpečnostní aspekty odběrů primárních vzorků Obecné zásady pro bezpečnost práce s biologickým materiálem vycházejí z příslušných právních předpisů a směrnic (vyhláška MZ ČR č. 306/2012, kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů + její přílohy). Je povinností zaměstnanců postupovat při vyšetřování pacientů tak, aby bylo minimalizováno riziko vzniku a přenosu infekce spojené se zdravotní péčí (HAI - z anglického healthcare-associated infections). Každý vzorek krve je nutno považovat za potenciálně infekční. V důsledku toho je třeba vyvarovat se zbytečných manipulací s odebranými vzorky, což by mohlo vést k nežádoucí kontaminaci pokožky a sliznic osoby provádějící náběr, veškerého zařízení používaného při odběru nebo ke vzniku infekčního aerosolu. Krev je nutné odebírat v ochranných rukavicích. Pro případ komplikací při odběru je třeba zajistit dostupnost ošetřujícího lékaře. U nemocných s poruchou vědomí a u malých dětí je třeba předpokládat nenadálé pohyby a reakce na vpich a bránit jim, aby se zamezilo případnému poranění. Komplikace jsou hlášeny ošetřujícímu lékaři. Veškeré manipulace s jehlami je nezbytné provádět s maximální opatrností. Bezprostředně po odběru musí být jehly a lancety bezpečně zneškodněny, např. odložením do silnostěnné nádoby. Při poranění pracovníka kontaminovanou jehlou se postupuje jako při pracovním úrazu. Během odběru je také vhodné dbát na prevenci vzniku hematomu u pacienta. Lze toho dosáhnout např. opatrností při punkci, kdy jehla pronikne jen horní žilní stěnou, včasným odstraněním turniketu, hlavně před vyjmutím jehly ze žíly, používáním jen velkých povrchových žil nebo aplikací přiměřeně malého tlaku na místo vpichu při jeho ošetření. Laboratorní příručka.docx Strana 16 (celkem 29)

17 Žádanky ani vnější stěna zkumavky nesmí být kontaminovány biologickým materiálem. Toto je v laboratoři důvodem k odmítnutí vzorku. Vzorky krve od pacientů s přenosným virovým onemocněním (HIV, HBsAg, HCV, Syphilis) nebo s vůči antibiotikům rezistentní bakteriální nákazou (např. MRSA) je nutno viditelně označit. Postup nakládání s těmito vzorky se řídí směrnicí ředitele SŘ 18 Protiepidemická opatření při výskytu MRSA. Vzorky jsou přepravovány v uzavřených zkumavkách, které jsou vloženy do stojanu a do přepravního boxu tak, aby během přepravy do laboratoře nemohlo dojít k jejich rozlití, potřísnění biologickým materiálem nebo jinému znehodnocení. 3.6 Likvidace biologického materiálu Obecné zásady pro likvidaci biologického odpadu a jiných nebezpečných odpadů vznikajících na zdravotnických pracovištích vycházejí z příslušných právních předpisů a směrnic (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy v platném znění). Je povinností zaměstnanců a jednotlivých zdravotnických pracovišť řídit se při likvidaci odpadů tímto zákonem. 4 NAKLÁDÁNÍ SE VZORKY Zkumavky s biologickým materiálem musí být zaslány do laboratoře řádně označené, s příslušnou správně vyplněnou žádankou, bezpečně uzavřené a v co možná nejkratším čase po odběru. Optimálně do 2 hodin od odběru (pro koagulační vyšetření a vyšetření krevního obrazu). Materiál pro vyšetření kompatibility transfuzního přípravku musí být do laboratoře dopraven neprodleně po odběru. Více naleznete v Příloze č. 1. Na každé žádance musí být také uveden čas odběru. Při plánování času odběru pacienta před svozem vzorků je třeba počítat s rezervou pro dopravu a příjem vzorku na HTO, aby byly dodrženy požadavky na stabilitu vzorků. Lze rovněž odeslat nemocného k odběru do odběrového střediska nemocnice (na Centrální odběrové místo COM). 4.1 Uložení vzorků V době mezi odebráním a odesláním se vzorky ukládají ve svislé poloze tak, aby nemohlo dojít k jejich poškození. Nesmí být uloženy na přímém slunečním světle, přičemž by se okolní teplota měla pohybovat mezi C. Je také nutno zamezit jejich mechanickému znehodnocení způsobenému např. prudkými pohyby (třepání). Plná krev nesmí zmrznout. V laboratoři jsou vzorky krve po zpracování skladovány 72 hodin v určených lednicích při teplotě 2 8 C. Pokud je třeba uchovat vzorky séra nebo plazmy po zpracování primárního vzorku centrifugací, jsou k tomu vyhrazeny příslušné mrazáky s monitorovanou teplotou. 4.2 Doprava vzorků Transport primárních vzorků v rámci Nemocnice Písek, a.s. si lůžková oddělení zajišťují sama prostřednictvím sanitářů nebo přes sběrná místa. Veškeré nesrovnalosti týkající se odebraného materiálu nebo dokumentace řeší pracovník laboratoře telefonicky ihned s odběrovou sestrou příslušného oddělení, nikoli s pomocným zdravotnickým personálem provádějícím transport vzorku do laboratoře. Laboratorní příručka.docx Strana 17 (celkem 29)

18 Vzorky se přepravují v uzavíratelných igelitových sáčcích (pro HTO modré barvy). Žádanky jsou uloženy odděleně od odebraných vzorků, aby při náhodném rozbití zkumavky nedošlo k jejich znehodnocení. Pro převoz odebraného materiálu slouží, k tomu určené, odizolované boxy s monitorovanou teplotou. Teplotu zaznamenává řidič do formuláře pro teploty jedenkrát denně. Monitorování teplot provádí pracovníci svozové služby. Převzetí svážených vzorků pro HTO je rovněž zaznamenáno do formuláře na příjmu našeho oddělení. Doprava biologického materiálu z jednotlivých externích ambulancí je prováděna v souladu s požadavky na odběr primárních vzorků a s časovými limity pro stabilitu analytů (viz Příloha č. 1). Je proto nutné brát na tyto skutečnosti ohled a rozvrhnout podle nich i plánované odběry. Zkumavky s materiálem je pak nezbytné zaslat do laboratoře co nejdříve po odběru. Svoz je zajišťován v pracovních dnech pro ordinace vybraných lékařů. Materiál musí být již barevně roztříděn podle typu (pro biochemickou, mikrobiologickou a hematologicko- transfuzní laboratoř HTO) a předán jednotlivým laboratořím ke zpracování. Vzorky jsou v laboratořích HTO zpracovány v den odběru a výsledky vyšetření jsou distribuovány do externích ambulancí prostřednictvím svozu v následující svozový den. U speciálních vyšetření (např. trombofilních a infekčních markerů) jsou výsledky dodány následující den po autorizaci výsledků. Transport materiálu z ambulancí zajišťuje Provozní oddělení Nemocnice Písek a.s., doprava tel.: , a Poliklinika Milevsko, spol. s.r.o. tel.: , jednatel společnosti Ing. Mráz. Svozový kurýr se řídí harmonogramem a vypracovaným plánem pravidelných tras. Řidič vyzvedne materiál v ambulanci a transportuje ho v určeném boxu. Po převezení do laboratoří HTO jsou vzorky kontrolovány a tříděny podle typu vyšetření. Je-li podezření na přítomnost chladových protilátek (aglutininů) nebo kryoglobulinu, nebo je přímo známa jejich přítomnost ve vzorku, je pro vyšetření ze srážlivé krve nutno zajistit transport při teplotě 37ºC (např. vzorek krve se umístí do vodní lázně o teplotě 37ºC nebo do mulu v odizolovaném boxu vytemperovaném na požadovanou teplotu) a co nejrychleji ho dopravit do laboratoře. V rámci Nemocnice Písek, a.s. lze telefonicky dohodnout také přítomnost laboranta při odběru, který zajistí neprodlené dodání vzorku do laboratoře HTO. 5 PREANALYTICKÉ PROCESY V LABORATOŘI Preanalytická fáze má významný vliv na správnost a spolehlivost laboratorního vyšetření. Jedná se o všechny procesy před vlastním analytickým stanovením, která mohou být zdrojem variability laboratorního výsledku. Některé příčiny zmíněné proměnlivosti lze ovlivnit (např. načasováním odběru, zabráněním hemolýzy v důsledku kontaminace dezinfekčním činidlem, dodržením diety před odběrem), jiné ovlivnit nelze (variabilita v rámci jednoho jedince, gravidita). 5.1 Příjem žádanek a vzorků Příjem primárních vzorků pro požadovaná laboratorní vyšetření se provádí na k tomu vyhrazeném místě v laboratořích HTO. Podmínkou pro provedení vyšetření biologického materiálu je dodání řádně vyplněného požadavkového listu (žádanky). Podrobnější informace o vyplňování požadavkových listů a označování vzorků jsou v kapitole a Vzorky laboratoř přijímá průběžně. Zpracovávají se v časových intervalech určených režimem pro požadovaná vyšetření. Za akceptování vzorku odpovídá Laboratorní příručka.docx Strana 18 (celkem 29)

19 určený laborant pracující na příjmu, který v případě neshod a odmítnutí vzorku informuje lékaře uvedeného na žádance nebo sestru. Vzorky a žádanky jsou po přijetí do laboratoře opatřeny identifikačním číslem a čárovým kódem. Urgentní vzorky (STATIM, CITO) jsou předávány vždy osobně pracovníkovi hematologickotransfuzní laboratoře HTO. 5.2 Kritéria pro přijetí nebo odmítnutí vadných (kolizních) primárních vzorků Do laboratoří HTO je přijat pouze vzorek určený ke zpracování v laboratoři morfologie krve, hemokoagulační, virologické nebo imunohematologické. Musí být správně odebraný, viditelně nepoškozený, nepotřísněný a správně identifikovatelný v souladu s řádně vyplněnou a nepotřísněnou žádankou. Důvody k odmítnutí jsou chybné odebrání (použití nevhodného odběrového materiálu nebo nedostatečné množství vzorku), viditelné poškození nebo potřísnění biologickým materiálem. Jedná-li se o výjimečný případ (např. vitální indikace nebo není-li možné získat vzorek opakovaně), je materiál přijat na vyšetření a neshody jsou řešeny operativně laborantem na příjmu. Výsledek je vydán až po vyřešení nesrovnalostí a odpovědnost za výsledky přebírá ordinující lékař. Za závazné se vždy považují údaje uvedené na štítku vzorku. Při chybné identifikaci vzorku, tzn., že nesouhlasí údaje uvedené na štítku se skutečností (se žádankou), je vzorek odmítnut!!! Pokud identifikace chybí a je možné tuto neshodu řešit operativně (např. po jednoznačné telefonické nebo osobní verifikaci osobou, která odběr provedla), je vzorek přijat na zpracování. Výsledek je vydán po vyřešení neshod. Odmítnutí vzorku je neprodleně oznámeno pracovníkem na příjmu odesílajícímu oddělení nebo lékaři a zároveň je vyžádán nový odběr a nová, řádně vyplněná žádanka. Tato skutečnost je pak zaznamenána do Záznamů o neshodě a do stávající elektronické žádanky v LIS. * Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO rutinně nezajišťuje vyšetření v jiných laboratořích. Nejčastější příklady neshod v příjmu materiálu na HTO: porušený obal (materiál vytekl ven atp.) nesprávně provedený odběr (špatně zvolený odběrový materiál, sraženina tam, kde je požadována nesrážlivá krev, nesprávné množství atp.) překročený časový interval při transportu vzorku (materiál byl dodán později, než jsou doporučené časové intervaly) materiál není přijat ke zpracování příslušné oddělení nebo ambulance jsou informovány a je vyžádán nový náběr, tuto skutečnost zaznamená odpovědný laborant do Záznamů o neshodě a do žádanky v LIS materiál není přijat ke zpracování příslušné oddělení nebo ambulance jsou informovány a je vyžádán nový náběr, tuto skutečnost zaznamená odpovědný laborant do Záznamů o neshodě a do žádanky v LIS materiál je přijat ke zpracování příslušné oddělení nebo ambulance jsou informovány na výsledkovém listě, vzorek je přijat ke zpracování, do LIS je * Za každých okolností je tedy v systému založena žádanka. Laboratorní příručka.docx Strana 19 (celkem 29)

20 doplněna poznámka Překročení časového intervalu při transportu vzorku, laboratoř za výsledek neručí. překročený časový interval stabilita vzorku (materiál byl dodán později, než jsou doporučené časové intervaly) zásadní rozpor v identifikaci vzorku a žádanky (nesouhlasí jména, data narození atp. na vzorku se žádankou, nebo nelze zaručit jejich jednoznačnou identifikaci) nesprávně vyplněná žádanka (na zkumavce nebo žádance schází nebo nesouhlasí některé povinné údaje datum narození, rodné číslo, diagnóza, IČP ordinujícího lékaře, odbornost, podpis atp.) dodán jen vzorek (označený vzorek bez žádanky) materiál je přijat ke zpracování příslušné oddělení nebo ambulance jsou informovány na výsledkovém listě, do LIS je doplněna poznámka. Jelikož byla překročena doba stability vzorku, laboratoř za výsledek neručí. materiál není přijat ke zpracování příslušné oddělení nebo ambulance jsou informovány a je vyžádán nový náběr, tuto skutečnost zaznamená odpovědný laborant do Záznamů o neshodě a do žádanky v LIS materiál je přijat ke zpracování příslušné oddělení nebo ambulance jsou informovány, neshody jsou řešeny operativně a výsledek je vydán až po vyřešení nesrovnalostí (řeší laborant), Tuto skutečnost zaznamená odpovědný laborant do Záznamů o neshodě a do žádanky v LIS materiál je přijat ke zpracování příslušné oddělení nebo ambulance jsou informovány, vyžádána nová žádanka, pokud lze určit, z jakého oddělení vzorek pochází (informace např. uvedená na štítku na zkumavce) materiál není přijat ke zpracování dodán jen vzorek a nelze určit odesílající oddělení nebo lékaře dodána jen žádanka příslušné oddělení nebo ambulance jsou informovány, vyžádán vzorek k žádance nebo nový odběr se žádankou 6 VYDÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ A KOMUNIKACE S LABORATOŘÍ Veškerý dodaný materiál se zpracovává v co možná nejkratší době od jeho dodání do laboratoře (záleží na režimu zpracování STATIM, RUTINA, CITO), maximálně však do 5 hodin od okamžiku překročení doby stability vzorku - viz Příloha č. 1. Jestliže nejsou vzorky v den přijetí podrobeny analýze (např. v případě infekčních nebo trombofilních markerů), jsou z nich získány alikvotní podíly, které se dále uchovávají za definovaných podmínek. Po provedení testů jsou výsledky převedeny do informačního systému a poté zkontrolovány a uvolněny (autorizovány) odpovědným pracovníkem. Vydávají se jednak v Laboratorní příručka.docx Strana 20 (celkem 29)

21 tištěné formě, jednak jsou k dispozici elektronicky. Mimo laboratoř jsou zobrazitelné pouze uvolněné výsledky. 6.1 Forma vydávaných výsledků Výsledky laboratorních vyšetření se vydávají zásadně v písemné formě automaticky vytvořené informačním systémem a podepsané odpovědnou osobou. Tištěný výsledek obsahuje tyto údaje: 1. název a adresa laboratoře, která výsledek vydala, 2. datum a čas tisku nálezu, 3. jednoznačnou identifikaci pacienta (jméno a příjmení, rodné číslo), 4. název oddělení nebo ambulance a jméno lékaře požadujícího vyšetření, IČP a odbornost, 5. datum a čas odběru a datum a čas příjmu do laboratoře, 6. zkratka a název vyšetřované metody, 7. výsledek měření (včetně jednotek/rozměru tam, kde je to možné), 8. biologické referenční intervaly, 9. v případě potřeby textové interpretace výsledků, 10. jiné poznámky (označení vzorku v LIS, texty ke kvalitě nebo dostatečnosti primárního vzorku, u něhož by mohl být negativně ovlivněn výsledek, skutečnost, že laboratoř telefonicky upozornila na výrazně patologické hodnoty atp.) 11. jméno osoby, která zkontrolovala výsledek, 12. jméno a podpis osoby, která autorizovala výsledek. V podobné formě jsou výsledky k dispozici v elektronické podobě také v Nemocničním informačním systému (NIS). 6.2 Telefonické sdělování výsledků Telefonicky se výsledky, až na výjimky uvedené v kap. 6.4, sdělují pouze lékaři nebo sestře, a to jen v případě, že nevzniká pochybnost o totožnosti osoby, která výsledek přebírá. Výsledky některých vyšetření (HIV, HCV, HBsAg, Syphilis, krevní skupina) se zásadně telefonicky nesdělují, a to ani ošetřujícímu lékaři! Ve velmi výjimečných případech je možno sdělit tyto výsledky pouze po osobní domluvě s laborantem, kdy je dohodnuto heslo a jmenovité vyžádání laboranta k telefonu. Jinak jsou výsledky vydávány pouze v tištěné formě pro indikujícího lékaře. Pacientovi je možné telefonicky sdělit hodnotu protrombinového času (INR). Skutečnost, že byl výsledek sdělen po telefonu, zaznamenává laborant do LIS. 6.3 Sdělování výsledků přímo pacientům Výdej výsledků přímo pacientovi je možný na základě písemné informace na žádance nebo telefonického sdělení lékaře, že si výsledkový list osobně vyzvedne pacient, o čemž provede laborant záznam na žádanku. Rovněž lze výsledek vydat pacientovi, který je opakovaně monitorován, jako u koagulačních vyšetření nebo u onkologických pacientů atp. Pacient nebo jeho zákonný zástupce se prokáže průkazem totožnosti (tj. průkaz s fotografií vydaný státní správou). Skutečnost, že byl výsledek vydán přímo pacientovi, zaznamenává laborant do formuláře. Laboratorní příručka.docx Strana 21 (celkem 29)

22 6.4 Telefonické hlášení kritických hodnot Výrazně patologické hodnoty vyšetření se neprodleně oznamují požadujícímu pracovišti. Jedná se zejména o tyto hodnoty: HGB - nad 190 g/l ( * první vyšetření u starších 1 měsíce, bez předchozího patologického záznamu) - pod 90 g/l (*první vyšetření, bez předchozího patol. záznamu) - pod 60 g/l ***vždy, - při poklesu o 20 g/l* PLT - pod 90 x 10 9 /l u ambulantních pacientů (*první vyšetření, bez předchozího patol. záznamu) - pod 60 x 10 9 /l - pod 10 x 10 9 /l ***vždy, - nad 800 x 10 9 /l (*první vyšetření, bez předchozího patol. záznamu) WBC - nad 20 x 10 9 /l u ambulantních pacientů (*první vyšetření, bez předchozího patol. záznamu) - nad 40 x 10 9 /l ***vždy, (s výjimkou známé chronické lymfatické leukemie) - pod 2 x 10 9 /l (*první vyšetření, bez předchozího patol. záznamu) - pod 0,5 x 10 9 /l ***vždy, APGRAN pod 0,5 x 10 9 /l vždy, QUICK INR nebo QRatio - nad 4,5 QUICK INR nebo QRatio - nad 6,0 ***vždy, APTT - nad 100 s. ***vždy, AT pod 60% -Xa - nad 1,2 IU/ml FIB - pod 1,0 g/l Pozitivita nepravidelných protilátek u nemocničních pacientů Pozitivita zkoušky kompatibility transfuzního přípravku Pozitivita ABO HON Pozitivita přímého antiglobulinového testu u novorozence (PAT) U ambulantních pacientů pozitivita přímého antiglobulinového testu 2+ (++) a více, zároveň pozitivita nepravidelných protilátek a Hb nižší než 90g/l. ** Pozitivita přímého antiglobulinového testu 3+ (+++) a více, zároveň pozitivita nepravidelných protilátek v nepřímém antiglobulinovém testu 2+ (++) a více charakteru autoprotilátek (pozitivita se všemi erytrocyty v identifikaci nebo autoprotilátka ani-e. ** +***vždy, Skutečnost, že žadatel byl telefonicky upozorněn na výrazně patologické hodnoty, je zanesena do poznámky k elektronické žádance. Pokud nelze telefonické hlášení uskutečnit, je tato informace zaznamenána rovněž k elektronické žádance. 6.5 Intervaly od přijetí vzorku k vydání výsledků Prostřednictvím laboratorního informačního systému se u každého vzorku eviduje čas přijetí, čas provedení vyšetření a tisku. U metod prováděných v rutinním režimu jsou výsledky tištěny a dopraveny na podatelnu Nemocnice Písek, a.s. do Toto platí pro vzorky přijaté do V čase pohotovostní služby je vytištěný výsledek dopraven na podatelnu do v následující pracovní den. Výsledky jsou pak distribuovány příslušným lékařům prostřednictvím pošty nebo svozové služby. * Kontrolují se výsledky za poslední 3 měsíce ** první vyšetření, bez předchozího patologického záznamu, nebo zesílení nálezu alespoň o 1+ nebo pokles Hb alespoň o 20 g/l *** vždy, je nutné zajistit nemocnému lékařskou péči, včetně využití vyhledání kontaktu na internetu, popř. požádat o pomoc policii ČR. Osobně (telefonicky) informovat lékaře oddělení HTO, který za zajištění odpovídá. Laboratorní příručka.docx Strana 22 (celkem 29)

23 Jednotlivá oddělení Nemocnice Písek, a.s. si převzetí výsledků z příslušné přihrádky z uzamykatelné skříně před oddělením klinické biochemie zabezpečují sama. Na pracovištích nemocničních oddělení jsou výsledky vyšetření k dispozici také v NIS. Na vyžádání lze vydat kopii výsledku nebo vypracovat kumulativní nález pro vybraná vyšetření za požadovanou dobu. Vyšetření infekčních markerů (HIV, HCV, HBsAg, Syphilis) se v normálním provozu provádějí každé úterý a/nebo středu. Výsledky jsou k dispozici po jejich autorizaci odpovědnou osobou, obvykle do 10 dnů od dodání materiálu. Zjišťování trombofilních markerů se provádí 1x nebo 2x měsíčně, v závislosti na množství dodaných vzorků. Výsledky jsou zasílány následující den po vyšetření. 6.6 Uchovávání výsledků, archivování Všechny výsledky zpracované v laboratoři jsou archivovány na externí disk a elektronicky v laboratorním informačním systému. Žádanky se archivují po dobu pěti let a jejich uchovávání podléhá směrnici ředitele a standardnímu operačnímu postupu v laboratoři. 7 KONZULTAČNÍ ČINNOST Individuální konzultace jsou umožněny kontaktem s odbornými pracovníky (lékaři) uvedenými v Tab. 4. Tab. 4: Kontakty na odborné pracovníky. prim. MUDr. Helena Kubánková MUDr. Marcela Kellnerová MUDr. Marie Kopřivová klinická hematologie, transfuzní problematika klinická hematologie, transfuzní problematika klinická hematologie, transfuzní problematika tel mobil tel tel STÍŽNOSTI/REKLAMACE Vyřizování stížností se na HTL HTO řídí směrnicí ředitele SŘ 15 Přijímání a vyřizování stížností. V laboratoři je kladen důraz zejména na předcházení vzniku stížností, reklamací dodržováním schváleného systému řízení kvality, pravidel správné laboratorní praxe, SOP, schválených směrnic a ostatní interní dokumentace. Postup vyřizování stížností/reklamací je proto zaměřen zejména na: - podrobné vyšetření obsahu, příčin a dalších okolností stížnosti /reklamace - věcný a aktivní přístup k šetření stížností /reklamací, vstřícné jednání se stěžovateli - v případě stížnosti na průběh vyšetření provedení opakovaného vyšetření uloženého vzorku, eventuelně opakovaný odběr vzorku - vedení řádné evidence a dokumentace o obsahu stížností/reklamací a způsobu jejich řešení Laboratorní příručka.docx Strana 23 (celkem 29)

24 - vyřizování stížností/reklamací ve stanovených termínech - včasné, objektivní a srozumitelné informování stěžovatele o výsledku šetření stížnosti/reklamace a případných následných opatřeních - hodnocení stížností/reklamací z hlediska zpětné vazby k systému managementu kvality. Všechny stížnosti/reklamace jsou vždy zaznamenány do příslušného formuláře. Pokud stížnost/reklamace vyvolá v laboratoři přijetí nápravných či preventivních opatření, postupuje se podle interní směrnice HTL HTO. Kromě negativních ohlasů jsou zaznamenávány také pozitivní zpětnovazebné informace od zákazníků a je sledována jejich spokojenost s poskytovanými službami. Spokojenost zákazníků s nabídkou a kvalitou poskytovaných služeb je zjišťována formou dotazníků a dále formou společensko-vzdělávacích akcí a seminářů pořádaných Nemocnicí Písek, a.s. pro pracovníky ve zdravotnictví. K písemnému záznamu pozitivních ohlasů na činnost laboratoře slouží interní formulář. 9 VYDÁVÁNÍ LABORATORNÍCH POTŘEB Zkumavky a odběrový materiál jsou vydávány na Centrálním odběrovém místě Nemocnice Písek, a.s. V laboratoři HTO si mohou ambulantní pracoviště vyzvednout požadavkové listy a rovněž modré transportní sáčky. Žádanky jsou také ke stažení na stránkách oddělení hematologicko-transfuzni-oddeleni. 10 PŘEHLED PROVÁDĚNÝCH VYŠETŘENÍ Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO Požadované vyšetření Zkratka v NIS/LIS Materiál Stabilita -pupečníková nebo žilní srážlivá krev či Hemolytické onemocnění AB0 HON, NP, ET, NAT, PAT, HON novorozence v AB0 systému ery0, HON ery A/HON ery B nesrážlivá krev v K 3 EDTA nebo v K 2 EDTA Krevní skupina novorozence Přímý antiglobulinový test KSNOV PAT -pupečníková nebo žilní srážlivá krev či nesrážlivá krev v K 3 EDTA nebo v K 2 EDTA -žilní srážlivá krev -lze i pupečníková krev u novorozence zpracovat do 24 h zpracovat do 24 h zpracovat do 24 h, v ojedinělých případech ihned (náběr za tepla) Zpracovat do 24 h Krevní skupina Screening nepravidelných protilátek Zkouška kompatibility TP KS NP, NAT, ET ZK -žilní srážlivá krev či nesrážlivá krev Zpracovat do 24 h ihned do laboratoře Identifikace erytrocytárních protilátek IDNP v K 3 EDTA nebo Titrace erytrocytárních protilátek TITR v K 2 EDTA Zpracovat do 24 h -lze jedna zkumavka Vyšetření erytrocytárních antigenů Kell, C, -c, -E, e, Cw, Fya, Fyb, Jka, Jkb, 4-6 ml nebo 2-3 Le a, Le b, Lu a, M, N, S, -s * zkumavky 2 ml Lze vyšetřit u skladovaných erytrocytových přípravků k transfuzi * Paleta vyšetřovaných antigenů může být rozšířena. Laboratorní příručka.docx Strana 24 (celkem 29)

25 HBsAg Anti-HCV Anti-HIV 1,2 + p24 Syphilis HBSAG HCV HIV SYPH -žilní srážlivá krev či nesrážlivá krev v K 3 EDTA nebo v K 2 EDTA zpracovat do 24 hod Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO Požadované vyšetření Zkratka v LIS/NIS Materiál Stabilita D-dimery D-DI Antitrombin ATIII APTT APTT, APTT.K, APTT.R -nesrážlivá krev s zpracovat do 4 h Fibrinogen FIB citrátem Protrombinový čas (Quick) QP, QN, QR, INR, QPROC, 1x zkumavka 2 ml zpracovat do 6 h Trombinový čas TROMB zpracovat do 4 h Anti-Xa aktivita heparinu -XA zpracovat do 1 h APC rezistence APCR -nesrážlivá krev s Faktor VIII FVIII citrátem Protein C PROTC 2x4ml resp. 3x2ml Protein S PS zpracovat do 4 h Etanolgelifikační test ETANOLH -nesrážlivá krev s Retrakce koagula RETR citrátem Euglobulinová lýza FIBLYZ 1x zkumavka 2 ml Krvácivost KRV Nutná přítomnost pacienta. Krevní obraz WBC, RBC, HCT, HGB MCH, MCHC, MCV, RDW, PLT, MPV, Krevní obraz + 5populační WBC, RBC, HCT MCH, MPV, HGB, MCHC, MCV, RDW, PLT, N.SEG, EO, BASO, MONO, diferenciální rozpočet leukocytů LYMFO, IG, HFLC, APGRAN, APEOS, -nesrážlivá krev přístrojově APBASO, APLYMF, APMONO s K 3 EDTA nebo s zpracovat do 5 h Diferenciální rozpočet K 2 EDTA N.SE/M, N.BN/M, EO/M, BA/M, MO/M, LY/M leukocytů mikroskopicky 1x zkumavka 2 ml Retikulocyty RETI, RETI abs., RET-He, IRF, HFR, MFR Skóre alkalické fosfatázy SALKF Osmotická rezistence OS.REZ LE buňky Vyšetření mozkomíšního moku Vyšetření punktátu Vyšetření dialyzátu LE.B. WBC/T, RBC/T, MN/T, PMN/T, HF/T, CPB/T WBC/P, RBC/P, MN/P, PMN/P, CPB/P WBC/PD, RBC/PD, MN/PD, PMN/PD, CPB/PD sklo se separačními granulemi -bez přísad ihned do laboratoře zpracovat do 30 min, kloubní punktát ihned do laboratoře Laboratorní příručka.docx Strana 25 (celkem 29)

26 11 INDIKACE K LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO Název vyšetření Zkratka v NIS/LIS Indikace laboratorních vyšetření Hemolytické onemocnění AB0 HON, NP, ET, NAT, PAT, HON ery0, HON ery novorozence v AB0 systému A/HON ery B Vyšetření inkompatibility ABO mezi matkou a dítětem a protilátek v ABO systému u novorozence Krevní skupina novorozence KSNOV Vyšetření po porodu u novorozence, předtransfuzní vyšetření u novorozence Přímý antiglobulinový test PAT Komplikace transfuzní léčby, podezření na imunní hemolytické anémie, hemolytické onemocnění novorozence Krevní skupina KS Součást předtransfuzního vyšetření, vyšetření v těhotenství a v souvislosti s porodem, jiné důvody Screening nepravidelných NP, NAT, ET protilátek Zkouška kompatibility TP ZK Předtransfuzní vyšetření, komplikace transfuzní léčby Identifikace erytrocytárních IDNP protilátek Titrace erytrocytárních TITR protilátek Vyšetření erytrocytárních Kell, C, -c, -E, e, Cw, Fya, Fyb, Jka, Jkb, Le a, Le b, Lu a, Lu b, antigenů M, N, S, -s * Předtransfuzní vyšetření, vyšetření u těhotných, komplikace transfuzní léčby Předtransfuzní vyšetření a vyšetření těhotných při pozitivním screeningu nepravidelných protilátek, komplikace transfuzní léčby Klinický význam zjištěné erytrocytární protilátky zejm. v těhotenství v souvislosti s rizikem hemolytického onemocnění novorozence Určení specifického antigenu na erytrocytech, předtransfuzní vyšetření, vyšetření těhotných, komplikace transfuzní léčby HBsAg HBSAG Vyšetření transfuzních přípravků, vyšetření u těhotných, onemocnění jater, podezření na přítomnost antigenu hepatitidy B Anti-HCV HCV Vyšetření transfuzních přípravků, vyšetření u těhotných, onemocnění jater, podezření na přítomnost protilátek v souvislosti s hepatitidou C Anti-HIV 1,2 + p24 HIV Vyšetření transfuzních přípravků, vyšetření u těhotných, imunodeficitní stavy nebo podezření na ně, podezření na HIV infekci Syphilis SYPH Vyšetření transfuzních přípravků, vyšetření u těhotných, venerická onemocnění nebo podezření na ně D-dimery D-DI Tromboembolická nemoc, porucha srážlivosti, DIC, trombofilie Antitrombin APTT Fibrinogen Protrombinový čas (Quick) Trombinový čas ATIII APTT, APTT.K, APTT.R FIB QP, QN, QR, INR, QPROC, TROMB Akutní a recidivující venózní trombózy, DIC, nedostatek antitrombinu (familiární, indukovaný heparinem), získané koagulopatie, hepatopatie, monitorování substituční léčby antitrombinem Poruchy srážlivosti z nedostatku faktorů (vrozené či získané), monitorování léčby heparinem Poruchy srážlivosti, DIC, získané koagulopatie (např. při onemocněních jater, dysfibrinogenemie) Poruchy srážlivosti, DIC, nedostatek vitaminu K, onemocnění jater, monitorování léčby antagonisty vitaminu K (INR) Sledování trombolytické léčby, DIC, jaterní onemocnění, dysfibrinogenemie Anti-Xa aktivita heparinu -XA Monitorování léčby nízkomolekulárními hepariny APC rezistence APCR Trombofilie Faktor VIII FVIII Poruchy srážlivosti, trombofilie Protein C PROTC Poruchy srážlivosti, trombofilie Protein S PS Poruchy srážlivosti, trombofilie Etanolgelifikační test ETANOLH Poruchy srážlivosti Retrakce koagula RETR Poruchy srážlivosti, trombopatie Euglobulinová lýza FIBLYZ Poruchy srážlivosti, DIC, podezření na hyperfirinolýzu Krvácivost KRV Poruchy srážlivosti, orientační vyšetření funkce krevních destiček * Paleta vyšetřovaných antigenů může být rozšířena Laboratorní příručka.docx Strana 26 (celkem 29)

27 Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO Název vyšetření Zkratka v NIS/LIS Indikace laboratorních vyšetření Krevní obraz Onemocnění krve, sekundární změny základní vyšetření, monitorace WBC, RBC, HCT, HGB MCH, změn počtu krevních elementů. MCHC, MCV, RDW, PLT, Dnes je většinou nahrazen přesnějším 5populačním diferenciálním MPV, Krevní obraz + 5populační diferenciální rozpočet leukocytů přístrojově Diferenciální rozpočet leukocytů mikroskopicky Retikulocyty Skóre alkalické fosfatázy WBC, RBC, HCT MCH, MPV, HGB, MCHC, MCV, RDW, PLT, N.SEG, EO, BASO, MONO, LYMFO, IG, HFLC, APGRAN, APEOS, APBASO, APLYMF, APMONO N.SE/M, N.BN/M, EO/M, BA/M, MO/M, LY/M RETI, RETI abs. RET-He, IRF, MFR, HFR SALKF rozpočtem leukocytů. Onemocnění krve, sekundární změny podrobnější vyšetření, monitorace změn počtu krevních elementů Změny v krevním obraze ve smyslu výrazného nebo náhlého snížení či zvýšení krevních elementů, změny v krevním obraze nejasného původu, hematoonkologická onemocnění nebo podezření na ně, některé infekce, různá hematologická onemocnění Anémie ze zvýšených ztrát, hemolytická anémie, retikulocytární krize po aplikaci vitaminu B12 u perniciózní anémie Myeloproliferativní onemocnění polycytemia vera, esenciální trombocytemie, chronická myeloidní leukemie Osmotická rezistence OS.REZ Onemocnění krve spojená s hemolýzou erytrocytů LE buňky LE.B. Imunologické onemocnění lupus erytematodes Vyšetření mozkomíšního moku WBC/T, RBC/T, MN/T, PMN/T, HF/T, CPB/T Sledování eventuálních zánětlivých komplikací v oblasti CNS Vyšetření punktátu Vyšetření dialyzátu WBC/P, RBC/P, MN/P, PMN/P, CPB/P WBC/PD, RBC/PD, MN/PD, PMN/PD, CPB/PD Zánětlivá či jiná onemocnění oblasti, z níž byl vzorek získán (kloub, pohrudniční dutina, peritoneální dutina ) Sledování eventuálních zánětlivých komplikací peritoneální dialýzy 12 POUŽITÉ ZKRATKY AB0 HON AB0 Hemolytické onemocnění novorozence COM Centrální odběrové místo ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně EHK Externí hodnocení kvality EU Evropská unie GLP Správná laboratorní praxe (Good Laboratory Practice) HTO HTL HTO Hematologicko-transfuzní laboratoř HTO INR Mezinárodní normalizovaný poměr K 2 EDTA Didraselná sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové K 3 EDTA Tridraselná sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové LIS Laboratorní informační systém MRSA Methicilin-rezistentní Staphyloccocus Aureus MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky NIS Nemocniční informační systém SEKK Systém externí kontroly kvality Laboratorní příručka.docx Strana 27 (celkem 29)

28 13 REFERENCE Jabor, A., Zámečník, M., a kol.: Encyklopedie laboratorní medicíny. Penka, M., Buliková, A., Matýšková, M., Zavřelová, J.: Hematologie I, Grada, Praha Kolektiv laboratoří HTO Nemocnice Písek, a.s. se tímto těší na spolupráci s Vámi. Laboratorní příručka.docx Strana 28 (celkem 29)