Posouzení efektivnosti investičního záměru podnikatelského subjektu

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Posouzení efektivnosti investičního záměru podnikatelského subjektu Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Petr Zeman Autor: Zuzana Kiliánová Brno 2011

2 Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Zemanovi za cenné rady, připomínky a veškerou pomoc poskytnutou při vypracování této bakalářské práce. Zároveň děkuji vedení podniku ABC, s.r.o. za poskytnutí informací a podkladů pro vypracování mé bakalářské práce.

3 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě uvedené literatury pod odborným dohledem vedoucího bakalářské práce. V Brně dne 19. května 2011

4 Abstract The target of my thesis is to evaluate the economic efficiency of selected investments through various methods, and it based on available data and selected methodological process solutions. The methods used in the calculations include mainly dynamic methods as stated in technical literature, which take into account the time factor. Among the most important indicators are current net value, internal yield percentage and profitability index. The final part of the word is constituted by the evaluation of the result and the decision whether or not the investment is effective for the company. Keywords Investment, investment decisions, funding, efficiency investments, methods. Abstrakt Cílem mé bakalářské práce je provést zhodnocení ekonomické efektivnosti vybrané investice prostřednictvím různých metod, a to na základě dostupných dat a zvoleného metodického postupu řešení. Pro zhodnocení jsou nutné údaje poskytnuté společností. K výpočtu jsou využity převážně dynamické metody uvedené v odborné literatuře, které zohledňují faktor času. K nejvýznamnějším ukazatelům patří čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento a index ziskovosti. Závěr této práce tvoří vyhodnocení výsledků a rozhodnutí, zda je či není investice pro firmu efektivní. Klíčová slova Investice, investiční rozhodování, financování, efektivnost investice, metody.

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Metodika práce 11 3 Investice a jejich hodnocení Investice Makroekonomické pojetí investic Podnikové pojetí investic Podnikové cíle Investiční rozhodování Investiční projekty, klasifikace Proces přípravy a realizace projektů Předinvestiční fáze Investiční fáze Provozní (operační) fáze Ukončení provozu a likvidace Financování investičních projektů Dělení podle původu zdrojů Dělení dle vlastnického vztahu Hodnocení efektivnosti investice Určení kapitálových výdajů na investici Odhad budoucích peněžních příjmů Určení podnikové diskontní míry Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů Metody hodnocení efektivnosti investice Statické metody Dynamické metody Praktická část Charakteristika podniku ABC, s.r.o

6 Obsah Investiční záměr Stanovení kapitálových výdajů Stanovení budoucích příjmů z investice Odpisy Určení podnikové diskontní míry Náklady na cizí kapitál Náklady na vlastní kapitál Průměrné vážené kapitálové náklady Výpočet cash flow projektu Statické metody Průměrný roční výnos Průměrná doba návratnosti Průměrná procentní výnosnost Doba návratnosti investice Dynamické metody Index ziskovosti - IR Čistá současná hodnota ČSH Vnitřní výnosové procento VVP Diskuze 55 6 Závěr 58 7 Literatura 59

7 Seznam obrázků a grafů 7 Seznam obrázků a grafů Obr. 1 Hadice typ VA/VA-CE vnitřní vrstva nerezový vlnovec 32 Graf 1 Vývoj ceny elektřiny v období let Graf 2 Vývoj ceny vodného a stočného v období let Graf 3 Prognóza inflace na horizontu měnové politiky 35

8 Seznam tabulek 8 Seznam tabulek Tab. 1 Zdroje financování investičního projektu 20 Tab. 2 Ekonomické ukazatele ( v tis. Kč) 32 Tab. 3 Finanční zdroje projektu 33 Tab. 4 Náklady související s investicí realistická varianta 36 Tab. 5 Náklady související s investicí pesimistická varianta 36 Tab. 6 Předpokládané tržby projektu realistická varianta 37 Tab. 7 Předpokládané tržby projektu pesimistická varianta 38 Tab. 8 Minimální doba odpisování dle jednotlivých skupin 38 Tab. 9 Roční odpisové sazby pro dlouhodobý hmotný majetek 39 Tab. 10 Odpisy hmotného majetku 39 Tab. 11 Umořovací schéma 41 Tab. 12 Výpočet celkového CF (v tis. Kč) realistická varianta 45 Tab. 13 Výpočet celkového CF (v tis. Kč) pesimistická varianta 46 Tab. 14 Výpočet doby návratnosti realistická varianta 48 Tab. 15 Výpočet doby návratnosti pesimistická varianta 48 Tab. 16 Stanovení současné hodnoty CF realistická varianta 49 Tab. 17 Stanovení současné hodnoty CF pesimistická varianta 49 Tab. 18 Výpočet čisté současné hodnoty (tis. Kč) - realistická varianta 51 Tab. 19 Výpočet čisté současné hodnoty (tis. Kč) - pesimistická varianta 51 Tab. 20 Určení vnitřního výnosového procenta realistická varianta 52 Tab. 21 Určení vnitřního výnosového procenta pesimistická varianta 53

9 Seznam tabulek 9 Tab. 22 Souhrnné výsledky zhodnocení investice realistická varianta 56 Tab. 23 Souhrnné výsledky zhodnocení investice pesimistická varianta 56

10 Úvod a cíl práce 10 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Každý podnik, který chce obstát v silné konkurenci na trhu, se musí neustále rozvíjet. Jednou z možností, jak zvýšit konkurenceschopnost podniku a prosadit se na trhu, je investiční činnost. Investicí se v ekonomii označuje část důchodu vložená do kapitálu, který nepřináší okamžitý prospěch, ale umožní v budoucnu větší výrobní kapacitu podniku. Investičnímu plánování musí být v podniku věnována velká pozornost, jelikož realizovaná investice ovlivní chod podniku na dlouhou dobu. Správně rozhodnout o tom, který ze zvažovaných investičních záměrů zrealizovat, a zda vůbec, je velmi obtížné. Konečné rozhodnutí by mělo nastat až po důkladné analýze všech faktorů ovlivňujících uvažovanou investici. Některé podniky bohužel nevěnují investičnímu plánování dostatečnou pozornost. Špatné rozhodnutí však může mít pro investora dalekosáhlé důsledky může narušit finanční stabilitu podniku nebo dokonce zapříčinit jeho zánik. Každý investiční projekt se musí důkladně připravit a vyhodnotit na základě metod, které slouží k efektivnímu hodnocení investic. Hodnocení efektivnosti investičního záměru se v hospodářské praxi provádí nejčastěji pomocí statických a dynamických metod. Podstatou hodnocení investic je porovnání vynaloženého kapitálu s výnosy, které tato investice během životnosti zařízení přinese. V bakalářské práci bude zhodnocení ekonomické efektivnosti investice provedeno u společnosti ABC, s.r.o. se sídlem v České republice působící ve strojírenském průmyslu. Společnost si nepřeje být jmenována, proto je v práci používáno fiktivní obchodní jméno. 1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je posouzení efektivnosti konkrétního investičního záměru podnikatelského subjektu a následné doporučení či nedoporučení podniku zrealizovat investiční záměr. Jedná se o investici do dlouhodobého majetku firmy do pořízení nové výrobní linky. Ekonomická výhodnost investice bude zhodnocena pomocí dvou základních skupin metod statických a dynamických. U metod statických není zohledněn faktor času, naopak metody dynamické v sobě zahrnují jak faktor času, tak i vliv rizika. Dílčím cílem práce je stanovit kapitálové výdaje investice, příjmy plynoucí z uskutečnění projektu, podnikovou diskontní míru a následně cash flow plynoucí z projektu v jednotlivých letech činnosti zařízení.

11 Metodika práce 11 2 Metodika práce Bakalářská práce je koncipována do dvou hlavních částí. V části nazvané Investice a jejich hodnocení jsou teoreticky popsány dvě základní skupiny metod hodnocení efektivnosti investic - statické a dynamické. Vedle těchto dvou základních skupin hodnocení investic existují i další alternativní metody např. Deanův model, simultánní investiční plánování, v podnikové praxi téměř nevyužívané. Větší důraz je při rozhodování kladen na výpočty ukazatelů dynamických metod. Ty totiž berou v úvahu oproti metodám statickým, působení faktoru času i rizika, které rozhodování o uskutečnění investičního záměru podstatně ovlivní. K tvorbě teoretické části práce je použita metoda deskripce s využitím odborných knih, internetových zdrojů i platné legislativy. Seznam všech použitých zdrojů je uveden v závěru práce v části Literatura. V druhé části bakalářské práce nazvané Praktická část je nejprve stručně představena společnost ABC, s.r.o. a následně hodnocený investiční záměr. Následuje již samotný proces hodnocení ekonomické efektivnosti investice, sestávající z několika kroků, od nichž by se analytik neměl příliš odchýlit. V práci je postupováno podle následujícího metodického postupu: 1. Určení kapitálových výdajů. 2. Stanovení příjmů plynoucích z investice 3. Určení podnikové diskontní sazby a následný výpočet cash flow projektu v jednotlivých letech. 4. Přepočet budoucí hodnoty cash flow v jednotlivých letech na současnou hodnotu prostřednictvím diskontování (odúročení) za využití stanovené diskontní sazby. 5. Hodnocení efektivnosti investice pomocí statických a dynamických metod (průměrný roční výnos, průměrná doba návratnosti, průměrná procentní výnosnost, doba návratnosti investice, index ziskovosti, čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento). K výpočtu ukazatelů a vyhodnocení výsledných hodnot jsou použity informace a ekonomická data získaná od vedení podniku a taktéž z účetnictví společnosti ABC, s.r.o. Podrobnější informace ke zpracování jsou poskytnuty od zaměstnanců ekonomického úseku společnosti. Prostřednictvím výpočtu vážených nákladů na kapitál je stanovena podniková diskontní míra, kdy náklady na cizí kapitál reflektují úrokovou sazbu bankovního úvěru a náklady na vlastní kapitál jsou vypočteny s využitím stavebnicové metody. Ekonomická efektivnost projektu je hodnocena prostřednictvím metod statických a dynamických. Metody statické jsou v praxi velmi oblíbené pro svůj jednoduchý výpočet a časovou nenáročnost. Na druhou stranu ale neberou v úvahu faktor času, proto mohou být nepřesné.

12 Metodika práce 12 Posuzovaná investice má dlouhodobý charakter, proto jsou využity především dynamické metody, které berou v úvahu faktor času i rizika a poskytují tak přesnější pohled na efektivnost investice a umožňují správnější rozhodnutí o jeho případném uskutečnění.

13 Investice a jejich hodnocení 13 3 Investice a jejich hodnocení Hodnocení investičních projektů je velmi důležitým krokem každé úspěšné firmy. Investice ovlivňují budoucnost a efektivnost podniku. Investiční rozhodování je proto jednou z nejdůležitějších a zároveň nejobtížnějších činností, kterými se musí vlastníci a management podniku zabývat. 3.1 Investice Podnikové investice lze také definovat jako jednorázově vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy po delší časové období. Investice by měly být realizovány podle investičního plánu podniku, který vychází ze strategického plánu daného podniku. Při vyhodnocování investic je třeba brát v úvahu výnosnost, čas a riziko, které plyne z dané investice. (Kislingerová, 2010) Investice jsou peněžní výdaje, vynaložené v procesu investování (k pořízení dlouhodobého majetku). Očekává se jejich přeměna na peněžní příjmy v budoucnosti během delšího časového období (za období delší než 1 rok). Peněžní výdaje použité jako investice se také nazývají kapitálové výdaje. (Martinovičová, 2010) Z hlediska účetnictví dělíme investice do tří skupin: dlouhodobý hmotný majetek (nová stavba, dopravní prostředek, výrobní stroje, ), dlouhodobý nehmotný majetek (software, nákup know-how, výdaje na výzkum, ), dlouhodobý finanční majetek (dlouhodobá půjčka, vklad do investiční společnosti, nákup cenných papírů, ). (Schoellová, 2009) Dále rozlišujeme investice dle vztahu k rozvoji podniku: Rozvojové jde o projekty zvyšující objem produkce, zavedení nových produktů, pronikání na nové trhy aj. Přínosy těchto produktů se projevují obvykle v růstu tržeb. Obnovovací může jít buď o obnovu výrobního zařízení, kdy toto zařízení je u konce své fyzické životnosti, nebo o obnovu před koncem této životnosti. V prvním případě jde o uchování podnikatelské činnosti a v druhém případě obvykle o dosažení nákladové úspory. Zpravidla se jedná o výměnu zastaralého zařízení, které může dále fungovat, ale s vysokými náklady. Regulatorní jde o projekty, jejichž cíl není zaměřen ekonomicky, ale jde o dosažení souladu s existujícími zákony, předpisy a nařízeními upravujícími určité oblasti podnikatelské činnosti. Tyto projekty jsou obvykle zaměřeny na ochranu životního prostředí, zvýšení bezpečnosti při práci, dodržování hygienických norem aj. (Fotr, Souček, 2005)

14 Investice a jejich hodnocení 14 Na investice lze nahlížet ze dvou hledisek: z makroekonomického hlediska, z podnikového hlediska Makroekonomické pojetí investic Z makroekonomického (národohospodářského) hlediska rozlišujeme investice hrubé a čisté. Hrubé investice představují přírůstek investičních statků za dané období. V současné době se do nich zahrnují pod názvem tvorba hrubého kapitálu následující části: pořízení a úbytky hmotných fixních aktiv (např. budovy - i obytné, stroje, zařízení, ), pořízení a úbytky nehmotných fixních aktiv (např. licence, software, ), změna stavu zásob (včetně strategických vládních rezerv). (Valach, 2005) Čisté investice jsou tvořeny čistým přírůstkem zásob investičních statků v ekonomice v průběhu daného časového období. Jsou to hrubé investice snížené o opotřebovaný majetek. Pokud by hodnota opotřebovaného majetku byla vyšší než nové investice, čisté investice by měly zápornou hodnotu. (Synek, 2007) Z dosud uvedeného vyplývají důležité závěry, zejména to, že investice sice snižují monetární spotřebu, ale zároveň zvyšují poptávku, tím i výrobu a zaměstnanost, a proto jsou zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu celého podniku. (Synek, 2007) Podnikové pojetí investic Investice jsou dle podnikového pojetí statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků v budoucnu. Z finančního hlediska můžeme podnikové investice charakterizovat jako jednorázově vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy během delšího budoucího období, což znamená, že jde o odložení spotřeby za účelem získání budoucích výnosů a rozmnožení majetku podniku. (Synek, 2007) 3.2 Podnikové cíle Každá investice by měla být v souladu s hlavními cíly podniku, které stanovuje vedení podniku a top management. Investice by neměla ohrozit např. finanční stabilitu podniku. Při samotné investici se musí brát v úvahu i cíle vedlejší. Mezi cíli mohou vznikat určité konflikty. Tyto rozpory musíme brát v úvahu a usilovat o určitý kompromis.

15 Investice a jejich hodnocení 15 Mezi hlavní cíle patří především: efektivnost a finanční stabilita podniku, vyjádřené tržní hodnotou podniku, výnosností investic, likviditou, podíl podniku na trhu, jeho zachování nebo růst a tím uspokojování poptávky, inovace technologií, zařízení a výrobního programu, sociální cíle (rozvoj kvalifikace zaměstnanců, mzdové zajištění, sociální zajištění pracovníků, stimulace), respektování požadavků na ochranu životního prostředí. (Valach, 2005) 3.3 Investiční rozhodování Jelikož investiční rozhodování ovlivňuje život podniku po delší časové období, patří mezi nejvýznamnější druhy firemních rozhodnutí. Jde o rozhodování o přijetí či zamítnutí určitých investičních projektů, které firma připravila. Čím větší tyto projekty jsou, tím větší dopad mohou mít na podnik a jeho okolí. Investiční rozhodování, a to především strategického charakteru, by mělo vycházet ze strategie podniku a přispívat k její realizaci. Podniková strategie určuje strategické cíle podniku a způsoby jejich dosažení. Mezi těmito cíli hrají významnou roli cíle finanční, definované jako dosažení určité míry zisku, dosažení určité rentability vynaloženého kapitálu, dosahování růstu hodnoty firmy. (Fotr, Souček, 2005) Dělení strategií podle Součka a Fotra: výrobková (které výrobky, služby, resp. jejich skupiny chce podnik rozvíjet nebo utlumovat), marketingová (na jaké trhy se chce podnik zaměřit, jak se chce na trhy dostat a jak bude podporovat prodej), inovační (na jaké technologie, produkty a procesy se zaměří inovační snahy), finanční (jakou strukturu zdrojů financování chce podnik dosáhnout), personální (o jaké zaměstnance, kompetence zaměstnanců a jejich znalosti se chce podnik opírat), zásobovací (druhy vstupů a jejich zabezpečení). (Fotr, Souček, 2005) Rozdělení strategií podle Valacha: Strategie maximalizace ročních výnosů investor zde dává přednost co nejvyšším ročním výnosům a nehledí na růst ceny investice nebo na její udržení. Případný nízký zisk z růstu ceny kompenzuje vyššími ročními výnosy. Tuto strategii je vhodné uplatnit při nižší inflaci, protože při ní se roční výnosy příliš neznehodnocují a investice si udržuje v zásadě svoji reálnou hodnotu.

16 Investice a jejich hodnocení 16 Strategie růstu ceny investice investor dává přednost takovým investičním projektům, u nichž předpokládá co největší zvýšení hodnoty původního investičního vkladu. Tato strategie je vhodná zejména při vyšší inflaci, která zhodnocuje běžné roční výnosy, ale budoucí hodnota majetku v důsledku vyšší inflace rychle roste. Při volbě mezi strategií růstu ceny a strategií maximalizace ročních výnosů musíme brát v úvahu odlišné systémy zdanění ročních výnosů a výnosů z prodeje majetku. Strategie růstu ceny investice spojená s maximálními ročními výnosy zaměřuje se na spojení předchozích dvou strategií. Investor zde vybírá ty projekty, které přinášejí jak růst ceny investice v budoucnu, tak růst ročních výnosů. Takové investiční příležitosti jsou z hlediska maximalizace tržní hodnoty společnosti ideální. V praxi se však vyskytují méně často. Agresivní strategie investic tato strategie je typická tím, že investor preferuje projekty s vyšším stupněm rizika. Podstupované vyšší riziko je kompenzováno možností vzniku vyšších výnosů. Konzervativní strategie strategie charakteristická tím, že investor postupuje opatrně, má averzi k riziku a vybírá si projekty bezrizikové nebo s nízkým stupněm rizika. Tyto projekty však dosahují menší výnosnosti. Tento strategický postup je také typický tím, že využívá portfolia investic, které tlumí případné riziko. Strategie maximální likvidity investor dává přednost takovým projektům, které jsou schopny se rychle přeměnit na peníze a které jsou co nejlikvidnější. Takové investice sice zajišťují likviditu, ale mají zpravidla menší výnosnost. Strategie maximální likvidity se používá v případě, jestliže podnik má problémy se zabezpečováním své likvidity. Také se používá, pokud dochází v krátkém čase k velké změně v tempu inflace. Tehdy investor mění své cíle investování a musí své původní investice zpeněžit, aby mohl získané peněžní prostředky použít na jiný typ investice. (Valach, 2005) 3.4 Investiční projekty, klasifikace Investiční projekty lze klasifikovat podle různých hledisek. Mezi základní hlediska patří vztah k rozvoji podniku, věcná náplň, míra závislosti projektů, forma realizace, charakter peněžních toků a velikost. (Fotr, Souček, 2005) Investiční projekty se klasifikují podle věcné náplně projektů: Zavedení nových výrobků, resp. technologií jde o projekty zaměřené na nové produkty a technologie, které jsou nové pro firmu, ale na trhu již existují. Součástí těchto investic mohou být i investice do nových výrobních zařízení. Výzkum a vývoj nových výrobků a technologií jde o projekty, které patří většinou mezi značně rizikové projekty s obtížným hodnocením.

17 Investice a jejich hodnocení 17 Inovace informačních systémů, resp. zavedení informačních technologií opět jde o projekty s obtížným hodnocením ekonomické efektivnosti vzhledem k obtížnosti kvantifikace jejich přínosů. (Fotr, Souček, 2005) Další klasifikace investic je podle vzájemného vlivu projektů: substituční vzájemně se vylučující projekty přijetí jednoho projektu vylučuje přijetí projektu druhého, a to pouze z podstaty investice, nikoli z nedostatku investičních prostředků pro oba projekty, nezávislé může být přijato více projektů naráz, komplementární vzájemně se doplňující projekty přijetí jednoho projektu podporuje přijetí projektu druhého. (Kislingerová, 2010) 3.5 Proces přípravy a realizace projektů Vlastní příprava a realizace projektů od identifikace určité základní myšlenky projektu až po ukončení jeho provozu a likvidaci lze chápat jako určitý sled čtyř fází: 1. předinvestiční 2. investiční 3. provozní (operační) 4. ukončení provozu a likvidace Každá z těchto fází je důležitá pro fungování projektu. Přesto je však dobré věnovat zvýšenou pozornost předinvestiční fázi, neboť případný úspěch či naopak neúspěch daného projektu bude ve značné míře záviset na marketingových, technicko-technologických, finančních a ekonomických informacích a poznatcích, které jsme získali v rámci zpracování technickoekonomické studie projektu. (Fotr, Souček, 2005) Předinvestiční fáze Předinvestiční fáze se skládá ze tří základních etap, které tvoří: Identifikace podnikatelských příležitostí představuje zpracování všech dostupných informací o konkrétních podnikatelských možnostech. Podněty pro podnikatelské možnosti jsou získány neustálým sledováním a vyhodnocováním okolí podniku. Výsledkem vyhodnocení těchto možností je vybrání několika projektů, které jsou pro firmu zajímavé a efektivní. Předběžný výběr projektů slouží jako základ pro definitivní rozhodnutí, zda projekt zrealizovat či zamítnout. Technicko-ekonomická studie proveditelnosti tzv. Feasibility Study - má poskytnout podklady potřebné pro správné rozhodnutí. Obsahuje všechny požadavky a možnosti, které souvisí s realizací investice.

18 Investice a jejich hodnocení 18 Celá studie se opírá o situaci na trhu a její budoucí vývoj. Na vypracování studie se podílí tým odborníků z různých oblastí. Feasibility Study by měla obsahovat analýzu trhů (stanovení cílového trhu produktů, analýza budoucího segmentu zákazníků a vývoj budoucí poptávky, analýza tržní konkurence), marketingovou strategii (z hlediska geografického zaměření, cílového tržního podílu, cílové skupiny zákazníků, cenové a nákladové politiky, volby distribučních kanálů), analýzu vstupů (z hlediska ceny, dostupnosti, kvality, možnosti substituce, míry rizika), analýzu výrobního zařízení a technologie (výše výrobních nákladů, cen, prostor, spolehlivost), analýzu lidských zdrojů, analýzu lokalizace projektu (požadavky na infrastrukturu, likvidaci odpadů, eliminace ekologických důsledků), analýzu organizace a řízení, analýzu rizika, finanční analýzu a plán realizace (jasné stanovení úkolů, termínů, požadované výsledky jednotlivých aktivit). (Kislingerová, 2010) Investiční fáze Tato fáze již znamená vlastní realizaci projektu, ačkoli významnější částí je uvedení projektu do života, což zahrnuje: vytvoření právní, finanční a organizační základny, získání technologie a její technické dokumentace, nabídkové řízení výběr dodavatelů, získání potřebného majetku, zajištění personálních úkolů, záběhový provoz. Správně vypracovaná technicko-ekonomická studie proveditelnosti může být spolu s jasným časovým harmonogramem základem kvalitního plánu a ten pak nástrojem účinného řízení realizace projektu. Naopak některá podcenění v předinvestiční fázi mohou přinášet ztráty ve fázi investiční. Plán však není nic pevně daného, neměnného, musí se sledovat jeho plnění, aby byly včas zjištěny odchylky a mohl být posouzen jednak jejich vliv na celkové plnění plánu, ale i riziko jejich nového vzniku, případně jiných odchylek, které jsou jimi vyvolané. Nepřetržitá kontrola je tedy velmi důležitá pro eventuální včasné zajištění nutných dodatečných finančních prostředků. (Kislingerová, 2010) Provozní (operační) fáze Provozní fáze se týká řízení celého realizovaného projektu. Nepodceňovaná předinvestiční fáze je sice krokem ke zdárnému procesu realizace, ale nikdy neposkytuje plnou záruku. Může se stát, že vývoj v okolí podniku bude jiný, než jsme předpokládali, a bude třeba přistoupit ke korekci, která může být nákladná a obtížná. (Kislingerová, 2010) Problémy provozní fáze je třeba posuzovat jak z hlediska krátkodobého, tak i dlouhodobého.

19 Investice a jejich hodnocení 19 Krátkodobý pohled se týká uvedení projektu do provozu záběhového provozu. Zde mohou vznikat určité problémy pramenící např. z nezvládnutí výrobních zařízení, z nedostatečné kvalifikace pracovníků aj. Dlouhodobý pohled se týká celkové strategie, na které byl projekt založen, a z toho plynoucích výnosů na straně jedné a nákladů na straně druhé. (Fotr, Souček, 2005) Ukončení provozu a likvidace Tato etapa představuje závěrečnou fázi života projektu. Je spojena jak s příjmy z likvidovaného majetku, tak i s náklady spojenými s jeho likvidací. Je důležité při ekonomické výhodnosti projektu brát zřetel i na náklady spojené s ukončením jeho provozu. Jde zejména o budoucí náklady spojené s likvidací zařízení a někdy i nutnost vytváření rezerv, které pak mohou mít dopad i na peněžní toky projektu po dobu provozu a tím i na ukazatele ekonomické efektivnosti projektu. Proces likvidace zahrnuje zejména činnosti, jako jsou demontáž zařízení a jeho likvidace, sanace lokality, prodej nepotřebných zásob aj. (Fotr, Souček, 2005) 3.6 Financování investičních projektů Aby realizace projektu byla úspěšná, je nutno shromáždit dostatečné množství finančních zdrojů na pokrytí potřeb projektu. Již v předinvestiční fázi by měly být řešeny dvě otázky kolik je potřeba kapitálu a z jakého zdroje bude investice financována. Zdroje financování se nejčastěji třídí ze dvou hledisek podle svého původu a podle vlastnického vztahu. (Schoellová, 2009) Dělení podle původu zdrojů Pokud se zdroje dělí podle původu, pak se jedná o financování z interních a externích zdrojů. Jako interní zdroje označujeme takové, které vznikají z vlastní činnosti podniku, tj. zisk a odpisy. Financování externí plyne ze zdrojů mimo podnik. Nepochází z podnikové činnosti, ale lze ho získat z kapitálových vkladů nebo úvěrů. (Schoellová, 2009) Dělení dle vlastnického vztahu Zdroje podle vlastnického vztahu dělíme na zdroje vlastní a cizí. Vlastní zdroje jsou většinou dražší, protože vlastník vložením nebo ponecháním kapitálu v podniku podstupuje větší riziko, a proto požaduje větší výnosnost než věřitel. To bez ohledu na fakt, že v rozvojové fázi často očekávaný výnos znovu investuje do firmy a svůj skutečný výnos tím odkládá na později ovšem toto činí s očekáváním, že později obdrží výnos, který zhodnotí i jeho delší dobu čekání.

20 Investice a jejich hodnocení 20 K cizím zdrojům kapitálu patří zejména úvěry, ale také emise dluhopisů. Cenou za použití cizího kapitálu jsou úroky. Zahrnutí úroků placených za cizí kapitál do nákladů snižuje základ daně, a tím i výši placených daní. Působením daňového štítu se cizí kapitál ještě zlevňuje, a i proto bývá cizí kapitál levnější než vlastní. Se zvýšením zadluženosti nad určitou hranici však stoupá riziko pro věřitele, což se odráží i ve vyšší požadované úrokové míře za půjčení peněz. (Schoellová, 2009) Rozdělení znázorňuje následující tabulka: Tab. 1 Zdroje financování investičního projektu Vlastnictví zdrojů vlastní cizí Původ zdrojů interní externí zisk odpisy vklady vlastníků dotace a dary podniková banka rezervy úvěry finančních institucí dluhopisy finanční leasing venture capital obchodní úvěry ostatní závazky Zdroj: Schoellová, 2009, str Hodnocení efektivnosti investice Podstatou hodnocení investic je porovnání vynaloženého kapitálu s výnosy, které investice přinese. Tento postup lze nazvat hodnocení efektivnosti investice. Rozhodující kritéria pro posuzování investice jsou: výnosnost (rentabilita) vztah mezi výnosy (čistými peněžními příjmy cash flow), které investice za dobu své existence přinese, a náklady, které její pořízení a provoz stojí, rizikovost stupeň nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných výsledků, doba splacení doba přeměny zpět do peněžní formy. (Synek, 2007) Postup hodnocení efektivnosti investice: 1. určení kapitálových výdajů na investici, 2. odhad budoucích čistých příjmů, které investice přinese a rizika, které tato investice může přinést, 3. určení podnikové diskontní míry, 4. výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů a jejich porovnání s kapitálovými výdaji na investici. (Synek, 2007)

21 Investice a jejich hodnocení Určení kapitálových výdajů na investici Kapitálové výdaje jsou peněžní výdaje, které jsou vázány v dlouhodobém majetku. Patří k nim pouze relevantní výdaje, tj. takové, které jsou bezprostředně spojené s investičním projektem. Utopené náklady jsou náklady, které byly již dříve vynaloženy, nedají se nijak ovlivnit, a tudíž je nesmíme do nákladů zahrnout. Naopak oportunitní náklady můžeme definovat jako nejlepší jiný možný užitek získatelný z použitých výrobních faktorů nebo zdrojů. Oportunitní náklady označujeme také jako alternativní náklady nebo náklady ušlé příležitosti a zahrnujeme je do nákladů. Stanovení kapitálových výdajů na stroje, výrobní zařízení, dopravní prostředky lze vyjádřit jako: cena + dopravné + náklady na instalaci včetně výdajů na projektovou a přípravnou dokumentaci. Jde-li o dlouhodobý hmotný majetek pořízený ve vlastní režii, ocení se vlastními náklady. Stanovení ostatních výdajů, převážně výdajů stavebních, výdajů na výzkum a vývoj, na ochranu životního prostředí, na školení zaměstnanců již tak přesné nebývá. Jelikož nová investice obvykle vyvolá přírůstek zásob surovin, materiálu, nedokončené výroby aj. částí oběžného majetku, je nutné i tuto částku, která zvyšuje majetek podniku, přičíst ke kapitálovým výdajům dané investice. Na druhé straně v souvislosti s investicí vzrostou i krátkodobé závazky, které potřebu peněz snižují. Kapitálové výdaje tedy zvýšíme o rozdíl přírůstku oběžného majetku a přírůstku krátkodobých závazků. Tento rozdíl je nazýván přírůstek pracovního kapitálu. (Synek, 2007) Kapitálové výdaje se vypočítají jako součet: pořizovací ceny investice (nákupní cena plus veškeré pořizovací náklady), zvýšení čistého pracovního kapitálu (zvýšení oběžného majetku mínus zvýšení krátkodobých závazků), výdajů na prodej a likvidaci nahrazovaného investičního majetku, daňových vlivů aj. V praxi se často stává, že období investiční výstavby trvá i několik let, a proto musíme přihlédnout k faktoru času a kapitálové výdaje aktualizovat dle konkrétní situace. Rovněž by se nemělo zapomenout přihlédnout k inflaci a daňovému zatížení při pořizování. (Synek, 2007) Odhad budoucích peněžních příjmů Reálné vymezení očekávaných peněžních příjmů (celkového cash flow) z investice je ještě obtížnější problém, než stanovení kapitálových výdajů. Doba životnosti investice je mnohem delší než doba jejího pořízení, proto vliv faktoru času zde hraje ještě větší roli. Nejedná se o účetní zisk, ale tzv. cash flow, tj. skutečný peněžní tok, který plyne z investice. Při jeho výpočtu se vychází z tržeb. (Valach, 2005)

22 Investice a jejich hodnocení 22 Peněžní příjmy z investice tvoří: 1. tržby peněžní výnos získaný z prodeje, 2. výdaje platby za všechny nákladové položky kromě odpisů (mzdy placené zaměstnancům, platby za suroviny, materiál, energii, různé služby), 3. roční odpisy odpisy jsou sice nákladem, ale nejsou peněžním výdajem, hromadí se postupně na účtech jako peněžní příjem. Jestliže byl o ně zisk pro daňové účely snížen, je třeba je proto ke zdaněnému zisku přičíst, 4. změna čistého pracovního kapitálu jedná se o rozdíl mezi přírůstkem oběžných aktiv a přírůstkem krátkodobých pasiv, 5. příjem z prodeje investičního majetku před koncem jeho životnosti upravený o daň závisí na tržní ceně investice, její zůstatkové ceně a na daňových pravidlech. Když je tržní cena vyšší než zůstatková, vzniká čistý peněžní příjem z prodeje, který ale musí být snížený o daň z tohoto příjmu. Je-li tržní cena nižší, dochází ke ztrátě a podnik získá daňovou úsporu. (Synek, 2007) Celkové pojetí cash flow lze formálně vyjádřit: kde: P=Z+A+O+Pm+D (1) P celkový roční peněžní příjem z investičního projektu, Z roční přírůstek zisku po zdanění, který investiční projekt přináší (úroky z úvěru nejsou zahrnovány do nákladů), A přírůstek ročních odpisů v důsledku investice, O změna čistého pracovního kapitálu (úbytek snižuje příjmy a naopak přírůstek příjmy zvyšuje), Pm příjem z prodeje dlouhodobého hmotného majetku před koncem životnosti, D daňový efekt z prodeje dlouhodobého hmotného majetku před koncem životnosti. Stejně jako u kapitálových výdajů nesmíme zapomenout na faktor času, který zohledníme započítáním inflace. (Valach, 2005) Určení podnikové diskontní míry Určení podnikové diskontní míry je při hodnocené ekonomické efektivnosti investice velice důležité. Podniková diskontní míra nám znázorňuje alternativní možnost investování do nerizikových cenných papírů. Úrok, který tyto cenné papíry přináší, se považuje za minimální hranici zhodnocení, kterou by investiční projekt měl vynést v každém případě. Jedná se o princip využití oportunitních nákladů. Diskontní sazbu určují výnosové míry, které nabízejí kapitálové trhy na aktiva stejného rizika. Většinou se vychází z úrokové míry bezrizikových

23 Investice a jejich hodnocení 23 investic, mezi které patří například státní obligace, která se upraví o rizikovou prémii. Rizikovější projekt se musí diskontovat vyšší úrokovou mírou než projekt méně rizikový. (Kislingerová, 2010) Další důvod, kterým se investor musí zabývat, je, aby mu investice pokryla náklady na pořízení. Zde se investor může rozhodnout mezi dvěma zdroji pro financování investice vlastní zdroje nebo úvěr. Rozhodne-li se investor financovat investici z vlastních zdrojů, je nákladem požadovaný výnos z kapitálu, neboli dividenda, která se vyplácí akcionářům. Financujeme-li investici plně úvěrem, je nákladem úrok z úvěru. Kdyby firma nedosáhla alespoň tohoto zhodnocení investice, pracovala by se ztrátou, protože by nedokázala vyplatit dividendy nebo zaplatit úroky z úvěru. (Synek, 2007) Tyto dva způsoby financování můžeme i kombinovat. Velká část podniků této možnosti využívá. Průměrné vážené kapitálové náklady (WACC) vypočítáme: WACC= CK/K*rd*(1-d)+VK/K*re (2) kde: WACC průměrná míra kapitálových nákladů podniku (podniková diskontní míra v %), CK zpoplatněný cizí kapitál (Kč), K součet vlastního a cizího zpoplatněného kapitálu (Kč), rd náklady cizího kapitálu (%), d daňová sazba (%), VK vlastní kapitál (Kč), re - náklady vlastního kapitálu (%). (Martinovičová, 2006) Existují tři metody výpočtu nákladů na vlastní kapitál: 1. Metoda CAPM vychází z potřeb amerického trhu. Tato metoda se používá pouze u akciových společností. 2. Metoda INFA benchmarkingový diagnostický systém Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 3. Stavebnicová metoda používá se u akciových společností i u společností s ručením omezeným. Tato metoda zahrnuje bezrizikovou úrokovou prémii, prémii za riziko velikosti podniku, prémii za podnikatelské riziko, prémii za riziko finanční nestability a prémii za riziko finanční struktury. (Kislingerová, 2010) Diskontní faktor by měl obsahovat: vliv inflace, vliv daní, vliv rizika.

24 Investice a jejich hodnocení 24 Vliv inflace Modely hodnocení investic pracují s odhadem v budoucnosti, a proto se v nich musí promítat i inflace. V jakých cenách tedy vyjadřovat veličiny vstupující do metod hodnocení? Zda v reálných (počítá s inflací), či v nominálních (nezahrnuje inflaci) cenách. Zahrnutí inflace do prognózy vážených nákladů na kapitál: (WACCreálné) = (WACCnominální)/(1+t) (3) kde: (WACCreálné) reálná míra podnikových nákladů na kapitál, (WACCnominální) nominální míra podnikových nákladů na kapitál, i roční míra inflace. (Kislingerová, 2010) Vliv daní Daňové zatížení by mělo být zohledněno, protože existují různé stupně zdanění a systém zdanění příjmů podniku v různých zemích. Jelikož očekávané peněžní příjmy se ve výpočtech efektivnosti uvažují jako peněžní příjmy po zdanění, je logické požadovat, aby také požadovaná míra efektivnosti zohledňovala vliv zdanění. (Valach, 2005) Zahrnutí vlivu daní do diskontního faktoru: kde: kr úroková míra po zdanění, kn úroková míra před zdaněním, T daňový koeficient. (Valach, 2005) kr=kn*(1-t) (4) Vliv rizika Definovat přesnou hodnotu investičního rizika, jinými slovy odhadnout, s jakou pravděpodobností bude daný projekt úspěšný či neúspěšný, je téměř nemožné. (Kalouda, 2008) Riziko představuje určité nebezpečí s pravděpodobností nezdaru, že předpokládaná skutečnost nenastane. Do diskontního faktoru ho musíme zahrnout také. Čím vyšší riziko investičního projektu, tím vyšší se volí požadovaná diskontní sazba pro stanovení čisté současné hodnoty. Vyšší sazba se odvíjí od základní bezrizikové sazby, která se většinou odvíjí od sazby státních dluhopisů, které jsou nejméně rizikové. V důsledku vyšší diskontní sazby se snižuje aktualizovaná hodnota peněžních toků z investice a tím i celá čistá současná hodnota riskantnější varianty. Čím vyšší riziko, tím se diskontní sazba zvyšuje. (Valach, 2005)

25 Investice a jejich hodnocení 25 Riziko má vždy dvě stránky: pozitivní spojena s nadějí úspěchu, uplatněním na trhu a dosažením vysokého zisku (tato stránka je hnacím motorem fungování a rozvoje tržní ekonomiky), negativní projevuje se nebezpečím dosažení horších výsledku, než jsme předpokládali (případně vznik ztráty nebo bankrotu). (Fotr, Souček, 2005) Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů Zatímco jednorázové náklady na investici jsou vynaloženy v poměrně krátké době (předpokládá se většinou období jednoho roku), očekávané výnosy z investice plynou řadu let. Faktor času způsobuje, že peněžní prostředky, které podnik získá v budoucnu, nejsou ekvivalentní těm, kterými disponuje v současnosti. Peníze jsou v současnosti tedy hodnotnější než ty, které budeme mít v budoucnosti. A protože výnosy vznikají v delším období, musíme je přepočítat na stejnou časovou bázi. Budoucí hodnotu tedy přepočítáme na současnou hodnotu. Ta je definována jako peněžní suma, která musí být investována, pokud má být ve stanovené době získána zpět větší o očekávané výnosy. Jako přepočítacího koeficientu je použita diskontní míra podniku. CF1 SHCF= (1 i) 1 CF2 (1 i) 2 CFn... (1 i) n n t 1 CF t (1 i) t (5) kde: SHCF současná hodnota cash flow v období t, anglicky PVCF, CFt očekávaná hodnota cash flow v období t (t=1 až n), i míra kapitálových nákladů na danou investici (diskontní míra podniku), t období 1 až n (roky), n očekávaná životnost investice v jednotlivých letech. Při určování diskontní míry a při výpočtu cash flow je nutné přihlížet k míře inflace a všechny veličiny dle její předpokládané výše upravovat. Při hodnocení různých investičních variant je výhodnější ta, která přinese vyšší zhodnocení vloženého kapitálu. (Synek, 2007) 3.8 Metody hodnocení efektivnosti investice Celková efektivnost investičních projektů se musí posuzovat podle toho, jak projekty přispívají k hlavnímu cíli podnikání firmy. Pro některé je cílem snížení nákladů, pro jiné zase zvýšení výroby či zisku. Kritériem jejich hodnocení proto musí být míra splnění těchto cílů. Má-li investice snížit výrobní náklady, lze použít kritérium nákladové, má-li zvýšit zisk, použije se ziskové kritérium.

26 Investice a jejich hodnocení 26 Nákladové kritérium však nehodnotí projekt z hlediska peněžních toků, ale z hlediska výše investičních a provozních nákladů. Užívá se tedy, když nelze spolehlivě odhadnout ceny výrobků, které budou investicí vyráběny, a nemůže se tedy spolehlivě určit zisk. Zisková kritéria chápou jako efekt investování zisk, přesněji řečeno zisk snížený o daň ze zisku. Zisk však nepředstavuje celkový tok peněžních příjmů z investice, neobsahuje příjmy ve formě odpisů či jiné peněžní příjmy v souvislosti s investováním. Obecným efektem je proto ukazatel cash flow, který je tvořen součtem zisků po zdanění a odpisů. Aby byla investice efektivní, musí příjmy z investice být vyšší než náklady na ni vynaložené. výnosnost= (částka obdržená částka investovaná)/částka investovaná (Synek, 2007) Existuje celá řada technik, které je možné použít k vyhodnocení efektivnosti investice. Metody obvykle dělíme do dvou skupin, na ty, které nepřihlížejí k působení faktoru času statické metody, a ty, které přihlížejí k působení faktoru času - dynamické metody. Základem dynamických metod je diskontování všech dat vstupujících do výpočtu. (Kislingerová, 2010) Statické metody Statické metody jsou typické tím, že se zaměřují především na sledování peněžních přínosů z investice, případně na jejich poměřování s počátečními výdaji. Nezohledňují faktor rizika a čas berou v úvahu pouze omezujícím způsobem. Tyto metody je vhodné využít pouze u investice s nízkou mírou rizika, nebo pro rychlé prvotní posouzení investice. (Kislingerová, 2010) Průměrný roční výnos Jedná se o součet všech cash flow spojených s investicí Co, dělený počtem let životnosti investice n. kde: ØCF= n i 1 CF CFi cash flow investice, n počet let životnosti investice, i jednotlivá léta životnosti investice. n i (6) Na základě vypočtených výsledku lze u jednotlivých variant investičních projektů porovnávat, u které bude dosaženo nejvyššího průměrného cash flow. Měly by se však zohlednit i kapacitní možnosti jednotlivých investičních variant. (Kislingerová, 2010)

27 Investice a jejich hodnocení 27 Průměrná doba návratnosti Udává, za jakou dobu by mělo dojít ke splacení investice při rovnoměrné realizaci peněžních toků. C t= 0 (7) prumercf kde: C0 počáteční investice Nejlepší variantou je ta s nejkratší dobou návratnosti investice. (Kislingerová, 2010) Průměrná procentní výnosnost Udává, kolik procent investovaného kapitálu se ročně průměrně vrátí. Ø r= prumercf C 0 (8) kde: r procentní výnosnost Přednost má investiční varianta s vyšší průměrnou procentní výnosností. (Kislingerová, 2010) Doba návratnosti Je počet let, za který se kumulované peněžní toky z investice vyrovnají počáteční investici. Nedostatkem této metody je, že nezohledňuje fakt, že příjmy dosažené dříve mají pro nás vyšší hodnotu než příjmy dosažené později (v následujících časových obdobích). Další nevýhodou tohoto ukazatele je, že nebere v úvahu peněžní toky realizované po době návratnosti investice a lze ji využít pouze u konvenčních peněžních toků (záporné investiční peněžní toky jsou na začátku prvního období vyšší a pak už převažují kladné investiční peněžní toky nepřetržitě až do konce určitého období). (Kislingerová, 2010) Dynamické metody Dynamické metody by měly být použity všude tam, kde se počítá s delší dobou pořízení dlouhodobého majetku a delší dobou jeho ekonomické životnosti. Respektování času v propočtech efektivnosti investičního projektu podstatně ovlivňuje úvahy o přijetí či nepřijetí projektu. Promítá se jak do vymezení peněžních příjmů z investic, tak i do vymezení kapitálových výdajů. Pokud nejsou časové dimenze v propočtech efektivnosti uvažovány, dochází

28 Investice a jejich hodnocení 28 většinou k zásadnímu zkreslování pohledu na efektivnost jednotlivých projektů a tím i k nesprávnému rozhodování. (Valach, 2005) Metoda čisté současné hodnoty Tato metoda se doporučuje jako základní a prvotní metoda hodnocení efektivnosti investic. Můžeme ji definovat jako rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovými výdaji. (Synek, 2007) ČSH=SHCF-KV= n CF i (1 i) t t t KV (9) nebo v jiné podobě: CF1 CF2 CFn ČSH= (1 i) (1 i) (1 i) n KV (10) kde: ČSH čistá současná hodnota investice, SHCF současná hodnota cash flow (výnosů z investice), CF očekávaná hodnota cash flow v období t (peněžní příjem v jednotlivých letech životnosti), KV kapitálové výdaje, i kapitálové náklady na investici, t jednotlivá léta životnosti, n doba životnosti investice. Hodnota je závislá na očekávané úrokové míře. Čím je tato míra vyšší, tím je, za ceteris paribus, čistá současná hodnota nižší. Uskutečňuje-li se kapitálový výdaj delší dobu, pak je hodnota rozdílem mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a diskontovanými kapitálovými výdaji v jednotlivých letech, tzn. náklady vynaložené v jednotlivých letech je třeba odúročit. (Valach, 2005) kde: NVP= T doba výstavby, t jednotlivá léta výstavby. CF 1 n T t KV t T t * t t ( 1 i) (11) 1 t 1 (1 i)

29 Investice a jejich hodnocení 29 Interpretace různých možností výsledků čisté současné hodnoty je následující: 1. ČSH je kladná diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálový výdaj, investiční projekt je pro podnik přijatelný, zaručuje požadovanou míru výnosu, vyjádřenou úrokovou sazbou a zvyšuje tržní hodnotu firmy, 2. ČSH je záporná diskontované peněžní příjmy jsou menší než kapitálový výdaj, investiční projekt je pro podnik nepřijatelný, protože nezajišťuje požadovanou míru výnosu a jeho přijetí by snižovalo tržní hodnotu firmy, 3. ČSH je rovna nule projekt je z hlediska podniku indiferentní, nezvyšuje ani nesnižuje tržní hodnotu firmy. Všechny varianty s čistou současnou hodnotou vyšší než 0 jsou přípustné a vybíráme-li z různých variant, tak nejvhodnější je ta, jejíž hodnota je nejvyšší. (Valach, 2005) Index ziskovosti S čistou současnou hodnotou investičního projektu těsně souvisí index ziskovosti. Je to relativní ukazatel, vyjadřující poměr očekávaných diskontovaných peněžních příjmů z projektu k počátečním kapitálovým výdajům. ČSH IR= IN (12) kde: IR - index ziskovosti (rentability), ČSH - současná hodnota cash flow, IN - kapitálové výdaje. (Synek, 2007) Interpretace možných výsledků: 1. index ziskovosti je větší než 1 investiční projekt je pro podnik přijatelný, 2. index ziskovosti je menší než 1 investiční projekt není pro podnik přijatelný. (Valach, 2005) Vnitřní výnosové procento Vnitřní výnosové procento (VVP) je úroková míra, při níž se současná hodnota peněžních příjmů z investice rovná kapitálovým výdajům na investici. Efektem této metody je peněžní příjem z investice.

30 Investice a jejich hodnocení 30 Respektuje časové hledisko a je považována za stejně vhodnou jako čistá současná hodnota. (Valach, 2005) SHCF=KV -> SHCF-KV=0 (13) n P * n 1 t (1 1 i) n = KV (14) kde: Pn peněžní příjmy v jednotlivých letech životnosti projektu, KV kapitálové výdaje, n jednotlivá léta životnosti projektu, N doba životnosti projektu, i zvolený úrokový koeficient. Podle VVP jsou za přijatelné investiční projekty považovány ty, které vyjadřují vyšší úrok než požadovaná minimální výnosnost projektu. Požadovaná minimální výnosnost se odvozuje od výnosnosti dosahované na kapitálovém trhu ev. od průměrných nákladů podnikového kapitálu. (Valach, 2005) Je-li hodnota VVP vyšší než je požadovaná výnosnost, pak lze tuto variantu považovat za vhodnou. Při výběru z více variant je nejvhodnější ta, která má hodnotu VVP nejvyšší. (Synek, 2007)

31 Praktická část 31 4 Praktická část Tato část je již zaměřena na konkrétní výpočty a je zde využito postupů definovaných v teoretické části. Nejdříve uvedu charakteristiku společnosti a investičního záměru podniku ABC, s.r.o. Poté zhodnotím ekonomickou efektivnost investice. 4.1 Charakteristika podniku ABC, s.r.o. Společnost, jejíž investiční záměr hodnotím v této práci, si nepřála být jmenována. Proto ji označuji jako společnost ABC, s.r.o. Společnost ABC, s.r.o. byla založena v roce Předmětem podnikání je výroba a zušlechťování armatur a technických hadic a také koupě zboží za účelem dalšího prodeje. Po prvních třech letech, které byly pro firmu úspěšné, se tato firma spojila s německou společností a začala s vlastní výrobou plynových hadic. Její aktivity byly opřeny o zkušenosti německých partnerů ve vývoji a výrobě, na české straně pak o vhodné realizační možnosti. První kompletní kolekce plynových připojovacích hadic si postupně získala nejen české spotřebitele, ale i stálé odběratele v řadě evropských zemí. Dnes je ABC, s.r.o. dynamicky se rozvíjející českou firmou s vlastním vývojovým pracovištěm a kvalitní personální i materiální základnou. Společnost se specializuje na výrobky pro rozvod plynu, vody a solárních systémů. Nabízí široký sortiment především vlastních výrobků od plynových hadic přes nerezové trubky systému Cats až po bezpečnostní armatury a pojistky. Produkty společnosti ABC, s.r.o. našly odběratele v mnoha zemích, kde je jejich použití schváleno renomovanými národními zkušebnami. V současné době se s nimi můžeme setkat především v Německu, Velké Británii, Holandsku, Itálii, Rakousku, Řecku, Maďarsku, Slovensku, Polsku, Slovinsku, Litvě, Lotyšsku a Ruské federaci. Výčet států se neustále rozšiřuje s rostoucím sortimentem výrobků.

32 Praktická část 32 Tab. 2 Ekonomické ukazatele ( v tis. Kč) rok Aktiva Oběžná aktiva Vlastní kapitál Cizí zdroje VH za účetní období VH před zdaněním Nákladové úroky Dlouhodobý majetek Zdroj: Výroční zprávy z let Investiční záměr Vzhledem k rostoucí poptávce po produktech společnosti a také vzhledem k vývoji inovací a potřebě splnění jakostních norem, se podnik rozhodl investovat do nové výrobní linky. Projekt byl nazván Inovace procesu výroby nerezového vlnovce ve společnosti ABC, s.r.o.. Nerezový vlnovec je vnitřní vrstvou velké části podnikem vyráběných hadic z materiálu nerezové oceli zvlněného tvaru. Obr. 1 Hadice typ VA/VA-CE vnitřní vrstva nerezový vlnovec Zrealizování investičního záměru je naplánováno na rok 2011, pokud se tato investice v předinvestiční fázi prokáže jako efektivní a pro podnik výhodná. Realistická varianta projektu vývoje ekonomických výsledků počítá s rozběhnutím provozu již v září roku Předpokládá se, že plně funkční linka bude mít minimální kapacitu metrů hadice denně, tzn. roční prodej bude min metrů tohoto produktu. V případě pesimistické varianty se předpokládá roční prodej o 5 % nižší Stanovení kapitálových výdajů Za kapitálové výdaje se považuje souhrn všech nákladů, které bezprostředně souvisí s pořízením dané investice. Pro naše účely budou tyto výdaje tvořit pořizovací cena investice, náklady na dopravu a instalaci výrobní linky.