PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY

Transkript

1 PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY PRO OBDOBÍ Schváleno zastupitelstvem města Poděbrady dne , usnesením č. 147/

2 PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY PRO OBDOBÍ Obsah 1. Úvod 4 2. Charakteristika města Základní charakteristika Členění města Obyvatelstvo Průmysl Lázně Město Poděbrady obec s rozšířenou působností Město Poděbrady a Městský úřad Poděbrady 9 3. Historický vývoj města Od první zmínky do 19. století Počátky 20. století a 80. léta 20. století Porevoluční vývoj do současnosti Územní plán sídelního útvaru Poděbrady Územní plánování Územní plán Územní plán a lázeňské místo Poděbrady Územní plán a území s archeologickými nálezy Požadavky na urbanistickou koncepci Požadavky na koncepci uspořádání krajiny Podmínky pro ochranu a regeneraci městské památkové zóny Památková péče Zákonné vymezení státní památkové péče Orgány a organizace státní památkové péče Ministerstvo kultury Památková inspekce Krajský úřad a kraj Obecní úřad obce s rozšířenou působností Odborná organizace státní památkové péče Kulturní památky a památková zóna Kulturní památky Prohlašování věcí za kulturní památky Evidence kulturních památek a památkových zón Ochrana a užívání kulturních památek Obnova kulturních památek a objektů v památkové zóně Památková zóna Podmínky ochrany městské památkové zóny Městská památková zóna Poděbrady Komise pro regeneraci městské památkové zóny Kulturní památky na území města Poděbrady 40 2

3 8. Kulturní památky na území Městské památkové zóny Poděbrady Zámek Kašna Pomník krále Jiřího Mariánský sloup se sousoším Radnice Měšťanský dům č. p. 4/I Měšťanský dům č. p. 5/I Měšťanský dům č. p. 37/I Kostel Povýšení sv. Kříže Děkanství Vila Obereignerova Vila Kouřimka Kolonáda prof. Libenského s kioskem Železniční stanice Poděbrady Program regenerace městských památkových rezervací a památkových zón Usnesení vlády k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Program Regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ČR Cíl programu regenerace Organizační zabezpečení Podpora městských programů Charakteristika a cíle městských programů regenerace Charakteristika programů Cíle programů Zásady a možnosti soukromého a veřejného financování programů Program regenerace městské památkové zóny Poděbrady 72 Vyhodnocení programu regenerace na období Prohlašování nových kulturních památek na území města Změna hranic Městské památkové zóny Poděbrady Přehled obnov a rekonstrukcí provedených na území MPZ Poděbrady Přehled nejvýznamnějších akcí města Přehled nejvýznamnějších akcí právnických a fyzických osob Přehled akcí obnovy kulturních památek v MPZ Poděbrady Objekty v památkovém zájmu Poděbrady I historické centrum Poděbrady II Nymburské předměstí Poděbrady III Kostelní předměstí Cíle a úkoly programu regenerace pro období let Cíle programu regenerace Hlavní úkoly programu regenerace Závěr 101 Příloha: Mapový podklad města Poděbrad s vytyčením hranic MPZ Poděbrady 3

4 1. ÚVOD Město Poděbrady je městem s několikasetletou historií, díky jejíž bohatosti na jeho území vznikla četná a významná zástavba, vypovídající o určité době a způsobu života místních obyvatel. Město Poděbrady, vědomo si svých kulturně - historických kvalit, které jsou těsně spjaty s lázeňským zaměřením města, na jehož území se vyskytuje množství nemovitých kulturních památek ve vlastnictví města, církví a dalších fyzických a právnických osob, vyvíjelo a i nadále vyvíjí řadu aktivit pro jejich obnovu a záchranu, aby se dochoval historický ráz těchto míst. Město je členem Sdružení historických měst a sídel Čech, Moravy a Slezska a na této platformě si vyměňuje zkušenosti s památkovou péčí s ostatními historickými městy. Jako vyjádření významnosti těchto hodnot bylo vymezeno území s nejvyšším výskytem kulturních památek a dalších významných objektů v centru města Poděbrad, a dne Ministerstvo kultury prohlásilo toto území vyhláškou č. 476/1992 Sb. za Městskou památkovou zónu Poděbrady (dále jen MPZ), která je chráněná státem ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů a evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem Město Poděbrady se do programu Regenerace městské památkové zóny Poděbrady zapojilo v roce 1995, kdy byl po projednání orgány města a v souladu s usnesením vlády ČR č. 209/1992, schválen první Program regenerace městské památkové zóny Poděbrady na období Následně byl Program aktualizován v roce 2000 na období , v roce 2006 na období , v roce 2012 na období Nyní předkládáme nový Program regenerace památkové zóny Poděbrady pro období Zde se zaměřujeme hlavně na přípravu a realizaci obnov poškozených kulturních památek města Poděbrady, jsou zde uváděny i záměry k dalším nemovitostem, jež nejsou kulturními památkami, ale leží na území MPZ a s ohledem na jejich význam je žádoucí jim věnovat pozornost. Program bude zároveň sloužit jako vodítko pro přípravu akcí a získávání finančních prostředků ze všech známých zdrojů. 4

5 2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA 2.1. Základní charakteristika Město Poděbrady má přes 13,5 tisíc stálých obyvatel, a tento počet se dlouhodobě výrazně nemění. Leží 50 km od hlavního města Prahy a od Hradce Králové, 10 km od okresního města Nymburk. Leží na hlavní železniční trati, má vlakové a autobusové nádraží. Jeho poloha a dobrá dopravní obslužnost zajišťuje dobré spojení s nejbližším okolím, ale i s celou republikou. První ověřený písemný záznam o existenci Poděbrad je z roku Původně zemědělské městečko prodělalo díky lázeňství v období mezi oběma světovými válkami velký rozvoj, který se viditelně projevil i v jeho architektuře. Dnes mají Poděbrady charakter daný několikasetletou historií, existencí lázní a pěkným přírodním prostředím. Školství je ve městě zastoupeno na všech úrovních vzdělávání. Město je příjemným místem k pobytu jak pro stálé obyvatele, tak pro lázeňské hosty či náhodné návštěvníky a turisty. Město se snaží využívat své výhodné polohy v centru Čech a v nevelké vzdálenosti od Prahy. Návštěvníky přitahuje svým atraktivním historickým jádrem, soustředěným kolem zámeckého areálu, lázeňským středem, ve kterém se nachází městem revitalizované a dobře udržované lázeňské parky a zelené plochy. Neopakovatelné kouzlo má okolí řeky Labe a jeho slepého ramene Skupice. Návštěvníci a lázeňští hosté ocení i vyhovující síť obchodů a služeb a řadu příležitostí k rekreaci a sportu, kdy velkou měrou se na tom podílí protékající řeka Labe a příjemná rovinatá krajina po obou březích i v širším okolí města Členění města Území města je tvořeno devíti městskými částmi: Poděbrady I, Poděbrady II, Poděbrady III, Poděbrady IV (zvané Malé Zboží), Poděbrady V (zvané Koutecká), Poděbrady VI Polabec ( ), Poděbrady VII Velké Zboží ( ), Poděbrady VIII Kluk ( ), Poděbrady IX Přední Lhota ( ). 5

6 Současné části města VI IX byly dříve samostatnými obcemi s vlastní samosprávou. K Poděbradům byly průběžně přičleňovány na základě rozhodnutí příslušných orgánů, data přičlenění v závorkách. Čtvrti Kluk, Polabec a Přední Lhota se nacházejí na levém břehu Labe a do značné míry si zachovaly svůj dřívější venkovský ráz. Od ostatních částí Poděbrad je dělí řeka Labe, přičemž dominující část města leží na pravém břehu řeky. Souvislou zástavbou je s centrem města propojena čtvrť Malé a Velké Zboží. Čtvrť Koutecká a část Poděbrady III leží za železniční tratí, procházející městem Obyvatelstvo Ke dni bylo v Poděbradech přihlášeno k trvalému pobytu obyvatel. Nesmíme zapomenout na cizí státní příslušníky, kteří jsou také trvale hlášeni k pobytu na území města Poděbrad, a to každý rok v počtu cca 250 obyvatel. Nejlidnatější je část Poděbrady III, nejméně obyvatel má část Poděbrady IV, jak je vidět z předložené podrobnější statistiky rozložení obyvatel ve městě. Část obce Počet obyvatel Kluk 635 Poděbrady I 504 Poděbrady II Poděbrady III Poděbrady IV 49 Poděbrady V 454 Polabec 499 Přední Lhota 327 Velké Zboží 780 Celkem: V minulých pěti letech se pohybujeme v podobných číslech: Datum Počet obyvatel

7 2.4. Průmysl Charakteristickým rysem města je poměrně malé zastoupení průmyslu. Hlavní příčinou bylo vydání Lázeňského statutu pro Poděbrady v roce 1956, které bránilo proniknutí jakéhokoliv průmyslového podnikání do města. Povolena byla pouze výroba ve sklárnách, která byla a je považována za atraktivní a historicky opodstatněnou. Rovněž byly akceptovány stávající provozy mlékárny, a menší textilní provozovny. Přestože v nedávné minulosti došlo k ukončení výroby, v největší místní sklářské firmě Sklárny Bohemia (Jiráskova ul.), díky zdařilým místním podnikatelským aktivitám se podařilo výrobu obnovit a sklárna nyní dobře prosperuje. Sklárna Blažek Glass (Olbrachtova ul.) od roku 1933 nepřetržitě vyrábí své ručně dělané výrobky ze skla, při nedávné hospodářské krizi firmu zachránila výroba patentovaného skleněného pilníku na nehty. Stálicí a rozvíjející se firmou je zdejší mlékárna Polabské mlékárny (ul. Dr. Kryšpína), jejíž počátky nalézáme již v roce V rámci vývoje po roce 1989 ve městě postupně zanikla textilní výroba (výrobní družstvo Polaban Poděbrady v Revoluční ulici a provozovna Pragoděvu v Puškinově ulici. Nové a kapacitní průmyslové plochy byly z hlediska celkové koncepce urbanistického rozvoje sídelního útvaru navrženy do severozápadní polohy území. Zde je využito dobrých dopravních vazeb jak železničních, tak i silničních. V dobrém územním vztahu jsou i obytné zóny a trasy rozhodujících médií technické infrastruktury. Další průmyslová zóna Kluk se nachází jižně od hřbitova, zde bylo v nedávné době vystavěno obchodní centrum (Tesco a další obchody), které těží z dopravní vazby na dálnici, která se nachází 4 km od území. Železniční stanice se nachází ve vzdálenosti 3 km, skládka odpadu 20 km, přístup k vodní cestě 2 km Lázně Poděbrady jsou spjaty s lázněmi už z roku 1722, kdy zde byla postavena bouda pro malé železité lázničky u Havířského kostelíka na místě silného železitého pramene. Rozvoj lázeňství je spjat s objevením minerálního pramene dne na vnitřním nádvoří zámku. Zahajovací lázeňská sezóna proběhla v roce Dnes provoz lázní zabezpečuje hlavně akciová společnost Lázně Poděbrady. Léčí se zde především: Onemocnění oběhového systému léčba po operacích srdce, infarktu myokardu či chronické formy ischemické choroby srdeční. Dále cévní choroby, vysoký krevní tlak a onemocnění žilního systému dolních končetin. 7

8 Nemoci z poruch výměny látkové diabetes mellitus, metabolické choroby, včetně obezity. V Léčebně Dr. Filipa je poskytována péče mládeži, včetně školní výuky. Nemoci pohybového aparátu zejména bolestivých stavů páteře a velkých kloubů. Unikátním projektem poděbradských lázní je Centrum časné rehabilitace, klienti jsou sem překládáni přímo z kardiochirurgické kliniky. Tato obdoba jednotky intenzivní péče, vybavená všemi potřebnými přístroji umožňuje bezpečné sledování stavu klientů v úvodu kardiorehabilitačního provozu akciová společnost Lázně Poděbrady slavnostně otevřela nové Orotpedické rehabilitační centrum Máj. Nově je tedy zahájen Program časných rehabilitací po ortopedických operacích. Za tímto účelem byla provedena rekonstrukce lázeňského domu Máj v ul. 9. května a ve spolupráci s renomovanou Ortopedicko-traumatologickou klinikou FNKV je zajištěno odpovídající personální a technické vybavení k poskytování kvalitní léčebně-rehabilitační péče. Při poskytování této specializované péče jsou využity mnohaleté zkušenosti z Programu časných rehabilitací po kardiochirurgických operacích. Příjem pacientů je realizován přímým překladem z ortopedických pracovišť a v režimu komplexní lázeňské léčby, tzn. plně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Pro poskytování komplexní lázeňské péče dětem od 3 do 18 let slouží lázeňské zařízení Léčebna Dr. Filipa, děti do 6 let zde jsou s doprovodem. V zařízeních společnosti Lázně Poděbrady je též možné relaxovat celý rok v rámci tematických relaxačních wellness pobytů různé délky a zaměření Město Poděbrady obec s rozšířenou působností Město Poděbrady je od pověřenou obcí s rozšířenou působností a začalo vykonávat státní správu v přenesené působnosti pro obce ve svém spádovém území, kterých je včetně Poděbrad celkem 35. Velikost správního obvodu je následující: Název obce Počet obyvatel k Katastrální rozloha v ha Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje

9 Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice Celkem: Město Poděbrady a Městský úřad Poděbrady Město je veřejnoprávní korporací dle zákona o obcích č. 367/1990 Sb., má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Město Poděbrady je v tomto slova smyslu právnickou osobou. Zabezpečuje výkon samosprávy i státní správy. Zastupitelstvo města Poděbrady má 21 členů, rada města pak 7 členů. Jsou voleni na čtyřleté funkční období. Poslední volby do zastupitelstev obcí proběhly , ustavující zastupitelstvo města pak proběhlo dne Členové zastupitelstva města Poděbrady Mgr. Jindra Dlabová zastupitelka za stranu Volba pro Poděbrady (radní, předsedkyně komise pro sociálně právní ochranu dětí, garant komise sociální, zdravotní, hendikepovaných občanů a seniorů, garant sboru pro občanské záležitosti, garant komise pro komunitní plánování sociálních služeb města Poděbrady 9

10 Ing. Jozef Ďurčanský zastupitel za stranu Volba pro město Poděbrady Jiří Felkr - zastupitel za stranu Volba pro Poděbrady (radní, předseda Komise městský ombudsman, garant komise pro životní prostředí a městskou zeleň), Ing. Petr Fiala zastupitel za stranu Občanská demokratická strana Ing. Miroslav Holas - zastupitel JUDr. Klára Jirásková zastupitelka za stranu Volba pro Poděbrady PaedDr. Káninský Miroslav - zastupitel (předseda kontrolního výboru) PhDr. Ladislav Langr - starosta (předseda povodňové komise ORP Poděbrady, předseda bezpečnostní rady ORP, garant komise pro lázeňství, cestovní ruch a další podnikání, garant komise pro kulturu, propagaci, výchovu, vzdělávání a spolkový život, garant komise dětí a mládeže), politická příslušnost: Volba pro Poděbrady Ing. Zbyněk Lukavec - zastupitel za stranu Volba pro Poděbrady (radní, předseda komise pro rozvoj města a investice, garant místního výboru Velké Zboží, garant místního výboru Polabec, garant místního výboru Kluk, garant místního výboru Přední Lhota), Jiří Mareš zastupitel za stranu Volba pro Poděbrady (radní, garant komise urbanistiky a dopravy, garant komise pro sport a zdravý životní styl) RNDr. Miloš Mikolanda - zastupitel Mgr. Jaromír Novák zastupitel za stranu Česká strana sociálně demokratická (předseda komise sociální, zdravotní, hendikepovaných občanů a seniorů) Mgr. Roman Schulz zastupitel za stranu Občanská demokratická strana Mgr. Lucie Slauková - zastupitelka: Ing. Radek Smejkal - zastupitel za stranu Volba pro Poděbrady (předseda komise pro sport a zdravý životní styl) Mgr. Věra Sýkorová zastupitelka za stranu Volba pro Poděbrad Mgr. Stanislav Vavřička - zastupitel za stranu Česká strana sociálně demokratická (právník) Mgr. Ivan Uhlíř - místostarosta (statutární místostarosta, garant bytové komise) Ing. Jana Veberová - zastupitelka za stranu Volba pro Poděbrady (radní, předsedkyně finančního výboru, předsedkyně komise pro regeneraci městské památkové zóny) Ing. Roman Vlasák - zastupitel za stranu TOP 09 (předseda komise pro kulturu, propagaci, výchovu, vzdělávání a spolkový život) Ing. Jindřich Vondra zastupitel za stranu ANO

11 3. HISTORICKÝ VÝVOJ MĚSTA 3.1. Od první zmínky do 19. století Počátky dnešních Poděbrad jsou spojeny s brodem přes řeku Labe, který byl od pravěku součástí důležité obchodní cesty. V roce 1224 se připomínají jako trhová ves. Ještě dříve však směrem k východu, na výšině nad řekou stával opevněný objekt. V roce 1262 se Poděbrady staly královským majetkem a Přemysl Otakar II zde nechal postavit gotický hrad s mohutnou válcovitou věží, který se podle posledních stavebně-historických průzkumů dochoval dodnes ve zdivu severního a jižního křídla zámku. Současně s hradem vyrůstalo i podhradí protáhlého tvaru (nynější náměstí) tak, jak se tu postupně usazovala hradní čeleď, řemeslníci a obchodníci. Za dalších majitelů, pánů z Kunštátu, se podhradí stalo poddanským městečkem obehnaným hradbami a byl zde postaven farní kostel, škola, špitál a za hradbami vyrůstala dvě předměstí Kostelní a Nymburské se zemědělskými dvorci a drobnou řemeslnickou zástavbou. Západně od hradu se od středověku až do počátku našeho století nacházel velký panský hospodářský dvůr. Od poloviny 14. století až do 18. století bylo Poděbradsko jednou z nejvýznamnějších rybníkářských oblastí v Čechách. Poděbrady byly dne 4. března 1472 povýšeny na město. Brzy na to, roku 1495, je získal od Kunštátů Vladislav Jagellonský, a tak se Poděbrady staly královským komorním statkem, jedním z největších komorních panství v Čechách. Ferdinand I. Habsburský se postaral o přestavbu středověkého hradu v renesanční císařskou rezidenci, vybavenou potřebným komfortem (tj. novým palácovým křídlem, zámeckou zahradou se sala terrenou, předhradím s vodárnou, stájemi, kuchyněmi atd.). Provoz císařského zámku se brzy odrazil i v charakteru přilehlého města. Přes několik velkých požárů v 17. století a v první polovině 19. století si zejména náměstí zachovalo středověkou parcelaci a starobylý ráz Počátky 20. století K nejvýraznější proměně Poděbrad došlo poté, co byl na vnitřním nádvoří zámku navrtán v hloubce 96 m první minerální pramen bohatý na bublinky kysličníku uhličitého. Vydatné zdroje minerální vody daly základ lázeňského podnikání. Již v roce 1908 nechal kníže Hohenlohe na svůj náklad na panských pozemcích postavit malé Knížecí lázně. Ještě před první světovou válkou prodal lázeňský podnik městu a do konce roku 1911 vyrostl celý nynější lázeňský střed na rozloze cca 3 ha na podkladě urbanistického plánu arch. Františka Jandy. Ve dvacátých a třicátých letech se lázeňská část města začala rychle rozšiřovat postavením řady nových léčebných a ubytovacích kapacit a zařízení. 11

12 Současně v okrajových částech vyrostly ulice nových vil a město získalo řadu moderních veřejných budov. Statut lázeňského města byl městu Poděbrady přidělen v roce a 80. léta 20. století Druhá světová válka znamenala konec nadějného stavebního rozvoje města na desítky let. Pokud docházelo k výstavbě, pak bohužel často na slabé úrovni, která zdaleka nedosahovala předválečných kvalit (především paneláková výstavba z roku 1979 v samém centru města). Do roku 1990 došlo v Poděbradech k několika rozsáhlým a neuváženým zásahům do urbanistky města, s trvalým negativním dopadem, jenž lze už těžko napravit. V sedmdesátých letech byla likvidována drobná a typická maloměstská zástavba, na níž organicky navazovala vilová část ve II. městské čtvrti sousedící s lázeňským středem, a následně nedaleko této kvalitní starší zástavby vyrostlo menší sídliště s mnohapodlažními panelovými domy v nynější ulici Dr. Horákové, představující typickou zástavbu v době socialismu. V době její výstavby nebyla tak rozšířená automobilová doprava, součástí projektů nebyly garáže, parkovací domy, neplánovala se parkovací místa s ohledem na budoucí vývoj, a tak nyní jsou nebližší ulice přeplněny parkujícími automobily obyvatel těchto výškových budov. Při hlavním tahu na Nymburk, v ulici Na Valech, byla postavena nová budova základní školy, též ve stylu panelové výstavby, typické pro tuto dobu. Dalším necitelným zásahem do historické části bylo vybourání celé severní strany domů v Husově ulici přímo u Jiřího náměstí v centru města. Přitom došlo ke zboření všech domů přirozeně a souvisle se vyvíjejících na území osídleném od 14. století, která nahradila hmotově neúměrná stavba kulturního a společenského střediska přezdívaná jako Růžový slon s velkým parkovištěm. Bohužel svou funkci kulturního a společenského střediska v současné době neplní. Suterén, první a druhé nadzemní podlaží slouží obchodním účelům. Plánovaný velký sál ve 3. nadzemním podlaží, který měl být využíván ke konání společenských událostí města, nebyl nikdy dokončen v podobě a s vybavením nezbytném pro tyto účely, tyto prostory jsou veřejnosti dlouhodobě nepřístupné a nevyužívají se. Také původní urbanistický plán ve III. městské čtvrti byl v sedmdesátých letech minulého století narušen především stavbou výškové administrativní budovy skláren, která se nachází přímo u centrálního lázeňského parku a nádraží, a mnohapodlažním panelovým obytným domem v sousedství. Při pohledu na regulační plán zástavby je zvlášť nápadné narušení plánované symetrie zástavby na této straně lázeňského parku. 12

13 3.4. Porevoluční vývoj Zlomovým rokem se stal rok 1990, který přinesl změnu politického režimu i změnu vnímání historického dědictví předků. V liniích původního územního plánu arch. Jandy byl postupně dostavěn prostor na východní straně náměstí T. G. Masaryka (polyfunkční dům Archa, lázeňské hotel Park a Spa Hotel Felicitas), tvořící stranu centrálního lázeňského parku. Mezi další významné stavby patří i stavba podchodu pod železniční stanicí, dokončeného v r Na západní straně náměstí T. G. Masaryka na původním zatravněném prostranství byly vystavěny nové bytové a polyfunkční domy Promenáda a Kolonáda, kdy zástavba plynule navazuje na další nový bytový dům v ulici Studentská. V devadesátých letech město realizovalo celkovou rekonstrukci Jiřího náměstí s výraznou změnou dopravních dispozic. Velká investiční akce města byla rekonstrukce severního a východního předzámčí se vznikem nového divadla Na Kovárně a kina Zámecký biograf, kdy nové kino nahradilo dosavadní, umístěné v budově sokolovny v Tyršově ulici. Po mnoha letech, kdy nemohli lidé přecházet v místě hydroelektrárny přes Labe k místním jezerům a částem města na levém břehu řeky, město realizovalo v r lávku pro pěší a cyklisty u zdymadla. Lávka slouží nejen lázeňským hostům a obyvatelům města při cestě k městským jezerům, ale spojuje též cyklotrasu č (Poděbrady Nymburk) s cyklotrasou č. 24 (Vysoká nad Labem Mělník). Lávka získala ocenění Titul vynikající betonová konstrukce v kategorii Tunely a ostatní inženýrské stavby a Mostní dílo roku 2002 v kategorii, kterou uděluje Česká betonářská společnost. V roce 2000 byla dokončena výstavba rozšíření a intenzifikace čistírny odpadních vod. Od roku 2001 začala rehabilitace lázeňského parku, který je hlavní klidovou zónou města. V roce 2001 začala probíhat revitalizace centrálního lázeňského parku, který je hlavní klidovou zónou města. Byly zde obnoveny mlatové cesty, vodní prvky, zkvalitnila se péče o zeleň díky nově instalovanému samozavlažovacímu zařízení. Součástí akce byla i oprava květinových hodin, které jsou ojedinělým prvkem poděbradského parku. V horní části parku u ulice Na Valech, proti hotelu G-REX byl zřízen odpočinkový kout s lavičkami s novými vodními prvky, které v létě rády využívají nejen děti. Na vydlážděném prostranství byla umístěna sochy T. G. Masaryka. Dalším novým prvkem v horní části parku je pergola a dva vodní kanály. V roce 2014 byl opraven a znovu zprovozněn pramen Eliška, který se nachází v centrální části lázeňského parku u Kongresového centra. V polovině roku 2005 byla zahájena výstavba vodovodních a kanalizačních rozvodů ve všech příměstských částech města. 13

14 Květinové hodiny Pramen Eliška V minulých pěti letech došlo ke značným investičním akcím do majetku města, které byly financovány z vlastních prostředků a s pomocí různých dotačních programů. Zejména došlo k opravám komunikací pěších cest a s tím spojené vytvoření cyklostezek podél Labe nebo ul. Fügnerova, nám. 5. května apod. Byl zde vypracován parkovací systém za pomoci členění na různě barevně označené parkovací zóny, dle výše parkovného a byla vymezena rezidenční místa. V roce 2014 bylo zcela rekonstruováno autobusové nádraží a realizována propojka ulic Hakenova a Družstevní, u vlakového nádraží byly rekonstruovány chodníky a místa pro parkování vozidel. Dále byla zrekonstruována ulice Družstevní s napojením na ulici Jiráskovou u železničního přejezdu u skláren. Celkovou rekonstrukcí prošla i budova radnice č. p. 20/I (sídlo městského úřadu) a při opravách fasády se restaurovala cenná sgrafita. 14

15 Autobusové nádraží před rekonstrukcí Autobusové nádraží po rekonstrukci V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce bývalé radnice, která byla využívána jako Městská knihovna. Rekonstrukcí dojde ke zvýšení kvality nabízených služeb, rozšíření o celé patro v podkroví pro dětské čtenáře, knihovna se stane bezbariérovou a v atriu vznikne zazeleněná část s možností venkovního posezení. V městské části Žižkov byla postavena nová moderní mateřská škola. V Labské ulici byla rekonstruována budova bývalé kuželkárny a nyní je zde také nová mateřská škola. Asi nejdůležitějším počinem pro Poděbrady bylo ukončení výstavby a zahájení provozu přemostění trati ČD, čímž došlo k plynulému propojení historické části s novou částí Žižkov. Budova Radnice po rekonstrukci fasády 15 Nový nadjezd s novým kruhovým objezdem

16 Ani ostatní subjekty nezaostávají ve svých investicích, byla provedena protipovodňová opatření města Poděbrad, investorem bylo Povodí Labe s. p. Významnou akcí soukromého subjektu byla i celková rekonstrukce domu č. p. 33 na Riegrově náměstí s bohatou sgrafitovou výzdobou, která byla financována z prostředků majitele. Další akcí soukromého subjektu byla rozsáhlá oprava areálu skláren Crystal BOHEMIA. Dominantní byla zejména oprava skladu zboží připraveného k expedici, kdy vlastník vzhled budovy zrekonstruoval dle požadavků památkové péče. Dále proběhla rekonstrukce vrátnice skláren, kdy při této akci vzniklo současně nové školicí středisko, které je moderním prvkem areálu. Lázně Poděbrady a. s. provedly celkovou rekonstrukci hotelu Libenský, kdy touto akcí hotel získá další hvězdičku a zařadí se tak mezi čtyřhvězdičkové hotely s příjemným prostředím a kvalitní lázeňskou péčí v samém centru lázeňského parku. České dráhy vlastnící nádraží v Poděbradech v roce 2015 provedly jeho dlouho očekávanou a potřebnou rekonstrukci (vnitřní prostory, fasáda), a zařadily se do soutěže o 10 nejhezčích nádraží pro rok Lázeňský dům Libenský po rekonstrukci Železniční stanice Poděbrady po rekonstrukci Karlova univerzita v Praze, která je vlastníkem zámku, v roce 2014 provedla opravu fasády zámku, a to jak na nádvoří zámku, tak i celé strany zámku od řeky. Zatím jen do úrovně 1. nadzemního patra. Další opravy budou pokračovat po etapách. Z nábřeží, kde je pěší zóna s cyklistickou stezkou, bylo do zámku provedeno nové dřevěné schodiště při hradní opěrné zdi zámku, které ústí na terase zámku. Na zámku byla dále opravena elektroinstalace v kapli a v roce 2015 byla kompletně vyměněna otopná soustava s novou kotelnou. Proběhla instalace nového označení restaurace a divadla Na Kovárně. 16

17 Nové schodiště na zámeckou terasu Zámecký příkop se vstupem do divadla a restaurace Závěrem lze tedy konstatovat, že i do budoucna se bude město Poděbrady snažit své investice efektivně využívat na opravy místních komunikací, chodníků; ve správě svých nemovitostí, včetně kulturních památek. Již nyní jsou známy smělé plány na vybudování velkého multifunkčního sálu ve stávající zástavbě č. p. 18, vedle radnice na Jiřího náměstí. Ke konci roku 2015 bude ukončena architektonická soutěž na projekt nové podoby Jiřího náměstí. V jižní části lázeňského parku se plánuje výstavba nového a moderního hudebního pavilonu pro různé kulturně-společenské akce, čímž chce město navázat na tradici, kdy v tomto prostoru parku v minulosti býval hudební pavilon. V současnosti je zde každoročně stavěno podium, které neposkytuje potřebný komfort účinkujícíma a není ani esteticky vhodné pro tento prostor. Ani soukromé subjekty ve svých plánech nebudou zaostávat. Již nyní jsou ve správním řízení plány Crystal BOHEMIA a.s. na rekonstrukci bývalé Sýpky v Družstevní ulici a v delším časovém horizontu bude řešena nová zástavba hotelu a kancelářských prostor i bytů na pozemcích skláren v ulici Jiráskova. Lázně Poděbrady a.s. jsou taktéž aktivní a správnímu orgánu předložily k posouzení rozsáhlý hotelový komplex na rohu Riegrova náměstí, který bude spojovat hotel Libeňský se Zimními lázněmi. 17

18 4. ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU PODĚBRADY 4.1. Územní plánování Cílem územního plánování, obecně podle stavebního zákona, je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné i budoucí generace. Územní plán (dále jen ÚP) Poděbrady je s těmito cíli a úkoly územního plánování v souladu. Urbanistická koncepce rozvoje města i další oblasti rozvoje stanovené v ÚP Poděbrady jsou rovněž v souladu s požadavky na využívání území vycházející z příslušných koncepcí vyšší úrovně, jako jsou Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Hlavní zásadou urbanistické koncepce je, že město Poděbrady bude rozvíjeno jako harmonický, souvislý celek urbanizovaných a neurbanizovaných ploch s prioritním záměrem nepoškodit stávající genius loci, tzn. že bude důsledně chráněno jako lázeňské město s přímou vazbou na přírodní a rekreační zázemí. Územní plán Poděbrady je zpracován také v souladu s cíli a úkoly územního plánování vymezenými především v 18 a 19 stavebního zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Územní plán Poděbrady mimo zachování dosavadních požadavků na strukturu a objem zastavitelných ploch především sleduje: zachování prostorového členění a měřítka městské zástavby podpora rozvoje výroby a výrobních služeb v rámci snahy zabránit negativnímu saldu migrace zachování a revitalizaci hodnotné historické zástavby, zvláště ucelených skupin objektů se zřetelem na půdorysné stopy péči o vysokou zeleň dotvářející siluetu města a jeho interiér včetně vysazování nových růstu přiměřených druhů stromů se zřetelem na spojení zeleně se zástavbou a krajinnou zelení zachování identity města i krajiny s ohledem na zachování stávajících přírodních a urbanistických kvalit Územní plán Územní plán sídelního útvaru Poděbrady byl schválen zastupitelstvem města v roce 1998 s návrhovým obdobím cca 10 let. Od svého schválení byl územní plán 18

19 upravován 15 změnami. Kromě toho byl v letech zpracován Strategický plán rozvoje města Poděbrady. V roce 2009 rozhodlo Zastupitelstvo města Poděbrady na základě ustanovení 6 odst. 5 písm. a) č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním rádu (stavební zákon) o pořízení Územního plánu Poděbrady. Řešené území územního plánu je vymezeno správním územím města, tvořeným katastrálními územími Kluk (666670), Poděbrady (723495), Polabec (723541), Přední Lhota u Poděbrad (737381) a Velké Zboží (723550). Celkový rozsah řešeného území je ha. Výchozím podkladem pro vypracování návrhu územního plánu bylo projednané a schválené Zadání Územního plánu Poděbrady, vydané Zastupitelstvem města Poděbrady dle 47 odst. 5 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., usnesením č. 08/2010 ze dne Územní plán a lázeňské místo Poděbrady V řešeném území bylo dále stanoveno nařízením vlády lázeňské místo ve smyslu zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon, 2, 28, 29, 30). V územním plánu Poděbrady došlo ke změně hranice vnitřního lázeňského území. Hranice je vedena takto: od severozápadního rohu pozemku KN 4051 na křižovatce ulice Dr. Horákové s ulicí Alešova, dále prochází touto ulicí východním směrem kolem lázeňského parku a obchodního domu Jiří k pozemku KN 1724/1 na křižovatce ulic Družstevní a Fügnerova, poté uhýbá jižním směrem do ulice Fügnerova. Hranice pokračuje touto ulicí k pozemku KN st. 1775/1, kde se stáčí východním směrem do ulice Tyršova k pozemku KN st Dále pokračuje jižním směrem ulicí Proftova k pozemku KN 2007, kde přetíná ulici Jiráskova a pokračuje touto ulicí k pozemku KN 2001/1. Od něho se stáčí do ulice Jana Opletala, kde tuto ulici u pozemku KN 4007/9 přetíná do ulice Československé armády. Hranice dále pokračuje ke křižovatce s ulicí Na Hrázi, po hranici Tyršových sadů k ulici Palackého. Probíhá podél této ulice až k pozemku KN st a uhýbá do ulice Turinského k pozemku KN st. 1914, kde se stáčí k náměstí 5. května a pokračuje do ulice Na Valech. Dále hranice obchází pozemek KN 1889/1, který se tím stává součástí VLÚ, jakož i areál hotelu G-REX. Posléze hranice pokračuje ulicí Na Valech k pozemku KN st. 1676, kde přetíná ulici Husova do ulice Říční a vede k Labskému nábřeží, poté směřuje na východ k ulici Paroubkova, od ní se vrací podél Labského nábřeží k pozemku KN 71/2, pokračuje ulicí Na Vinici podél Labe k Ostende. Posléze obchází pozemek KN 131/1, jde po východní hranici pozemků KN 131/15 a KN 132/3, dále po severní hranici pozemků KN 146/1, KN st. 157/2 a od 19

20 pozemku KN st. 159 se vrací do ulice Husova. Dále pokračuje k pozemku KN st. 140, kde přetíná Husovu ulici a směřuje do ulice Boučkova, kde od pozemku KN 799 uhýbá do ulice Dr. Beneše až ke křižovatce s ulicí Dr. Horákové. Severním směrem k pozemku KN 4051 v jeho severozápadním rohu se hranice vnitřního lázeňského území uzavírá. Specifické architektonické a urbanistické hodnoty území souvisí často s jeho lázeňským charakterem. Mezi architektonicky cenné stavby a jejich soubory patří např. lázeňský komplex Zámeček v Husově ulici, Karlíkova vila č. p. 197 v Mánesově ulici, objekt Sanspareil u silničního nadjezdu v ulici Na Zátiší, dílčí objekty na území starší osady Bělidla atd., jež se všechny nachází mimo městskou památkovou zónu Územní plán a území s archeologickými nálezy Kromě ochrany konkrétních domů je nezbytné zajistit také ochranu sídelní struktury celé MPZ i dalších architektonicky a urbanisticky hodnotných ploch z hlediska požadavků 18 a 19 stavebního zákona. Jedná se zejména o uplatnění požadavku na soulad nové zástavby, resp. změn zástavby stávající, s charakterem území měřítko staveb, charakter zastřešení, popř. volba charakteristického tvarosloví a původních materiálů. Řešené území je územím s archeologickými nálezy ve smyslu 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s určitou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu při respektování 22 a 23 památkového zákona. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v řešeném území bude respektován zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Za území s archeologickými nálezy jsou dle vyhl. 187/2007 Sb., odst. 4 považována také území kulturních památek a Městské památkové zóny. V řešeném území se nachází následující území s archeologickými nálezy (ÚAN) kategorie I. a kategorie II.: 20

21 Území s archeologickými nálezy I. a II. kategorie Č. REJSTŘÍKU SÍD. ÚTVAR NÁZEV ÚAN KATEGORIE ÚAN /3 Poděbrady Les Babín zaniklý dvorec II /11 Poděbrady Velké Zboží - intravilán I /13 Poděbrady Velké Zboží ulice Na Příkopě I /2 Poděbrady Polabec jádro vsi II /3 Poděbrady Kluk intravilán II /6 Poděbrady Husova I /2 Poděbrady /4 Poděbrady poloha V Zátiší, Lokalita s nálezy mladší doby hradištní Žižkovo předměstí, Sídliště a pohřebiště z doby bronzové Poděbrady Velké Zboží V od obce, u trati I. I. I. V zájmovém území se nachází následující území s archeologickými zájmy: za území s archeologickými zájmy je nutné považovat celou městskou památkovou zónu Sanspareil - pohřebiště z doby bronzové Bažantnice - pohřebiště z doby bronzové Na vinici - sídliště z mladší doby kamenné a doby římské Areál lázeňského domu "Mír" - hradiště z doby hradištní Kluk - U hřbitova - pohřebiště z doby bronzové 4.5. Požadavky na urbanistickou koncepci V územním plánu je třeba vymezit zastavěná území podle 58 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., přitom je třeba: chránit estetické kvality a hodnoty urbánního prostředí města jako živého, neustále se rozvíjejícího organismu, především urbanistickou strukturu a její přiměřené měřítko, kompozici, stylovou různorodost, krajinný rámec, a další hodnoty vymezené ÚAP obce 21

22 je třeba vymezit stabilizované (tj. stávající) plochy v zastavěném území beze změny způsobu jejich využití vytvořit podmínky pro ochranu stávajících hodnot urbánního prostředí pro zdravé bydlení vytvořit nástroje pro zamezení živelného neorganizovaného zastavování volných ploch v zastavěném území chránit strukturu zástavby podtrhující základní charakteristiky města zajistit předpoklady pro zvyšování obytného standardu města zejména důslednou ochranou stávajících veřejných prostranství, zvyšováním podílu veřejné zeleně a míst pro krátkodobou rekreaci a dále vytvořením podmínek pro umístění nových veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně a ostatních ploch pro občanské vybavení ve vhodné docházkové vzdálenosti zachovat a rozvíjet urbanistickou strukturu města tradiční zástavbou, s propojením na okolní krajinu a respektováním krajinného rázu uspořádání zastavitelných ploch řešit převážně v návaznosti na zastavěné území, omezit monofunkčnost ploch a zajistit rozmanitost jejich využití stanovit podmínky, za kterých je možno provádět změny ve využití území pro využití území stanovit podmínky umožňující polyfunkční využití při dodržení základních zásad urbanistické koncepce výstavbu nových obytných objektů situovat mimo ochranné pásmo dráhy vzhledem k negativním vlivům způsobeným provozem železniční dopravy a mimo ochranná pásma stávajících silnic I/32, I/38 a stávající dálnice D 11 ani do trasy pro plánovanou přeložku silnice I/38 zachovat a důsledně chránit přirozeně i záměrně vzniklý kontrast střídání urbanizovaných enkláv s výraznými předěly ploch zeleně údolní nivy Labe minimalizovat rozšiřování zástavby do volné krajiny vytvořit podmínky pro důsledné zachování stávajícího rozsahu funkce bydlení v lázeňské části města, zejména pak památkové zóny navrhnout funkční či prostorovou transformaci nevhodně využívaných území, narušujících estetickou harmonii území podporovat rozvoj občanského vybavení v rámci smíšených ploch obytných navrhnout rozvoj původních vesnických center - sídel (Kluk), začleněných do území Poděbrad úměrně jejich významu vytvořit podmínky pro ochranu potenciálních ploch celoměstské rekreace a jejich napojení na centrální oblasti města veřejnou, cyklistickou a pěší dopravou, včetně návrhu opatření pro cyklisty rozšiřovat trasy cyklistických a bruslařských stezek, zejména ve směru do chatové oblasti vytvořit podmínky pro rekreační plavidla 22

23 vytvořit podmínky pro regeneraci duševních a fyzických sil obyvatel stabilizovat plochy rekreace, zvláště neorganizované tělovýchovy (víceúčelová hřiště) umožnit průchod do krajinného zázemí města pro všechny věkové kategorie (letní i zimní aktivity) pro rozvoj cestovního ruchu zajistit dostatečnou turistickou infrastrukturu; využít polohy obce pro podporu aktivit cestovního ruchu v prostorovém uspořádání upřesnit diferenciaci území z hlediska ochrany hodnot území významu pro charakter sídla a krajiny (území zásadního významu, doprovodného významu a území ostatní) chránit hodnoty estetického vnímání města v dálkových i blízkých pohledech, zejména ve vztahu k památkové zóně v záplavovém území toků Labe a Cidliny nebudou navrhovány zastavitelné plochy k zajištění dobré obsluhy celého území navrhnout doplnění technické infrastruktury v ÚP budou mít všechny plochy v řešeném území stanoven způsob jejich využití (tzn. nebudou zde tzv. bílá místa) 4.6. Požadavky na koncepci uspořádání krajiny bude prověřena síť účelových komunikací a navrženo jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky, pěší turistiky a pohybu lázeňských hostů dle 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů bude podél Labe, jako vodní cesty dopravně významné, respektován manipulační pruh pro potřeby správy a údržby toku v šíři 10 m od břehové hladiny zachovat zeleň na příjezdech do Poděbrad respektovat zeleň mezi ulicemi Pod Topoly, Na Hrázi a Palackého nenavrhovat plochy pro plošnou chatovou zástavbu zachovat stávajících lesní plochy a nenavrhovat plochy pro výstavbu, průmysl atd. na lesních pozemcích a v pásmu možného ohrožení lesních pozemků respektovat přírodní hodnoty území a vytvořit podmínky pro jejich ochranu a rozvoj bude upřesněn a zapracován nadregionální a regionální územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES ), vyplývající z Územního plánu velkého územního celku Střední Polabí, a navrženo řešení lokálního ÚSES; bude 23

24 upřesněna a zapracována lokalizace řešení místního ÚSES, vycházejícího z generelu lokálního ÚSES V zemědělsky využívané části krajiny: vytvořit podmínky pro udržení a rozvoj její estetické hodnoty výsadbami alejí podél komunikací a cest, revitalizací toků s doplněním břehových porostů a obnovením nebo výstavbou nových vodních ploch řešit zlepšení prostupnosti krajiny zejména s ohledem na její obsluhu a rekreační funkci podpořit rozvoj polyfunkčního využívání krajiny podpořit zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch podporovat zvyšování podílu ovocných dřevin v zahradách a v záhumencích, tvořících přechod zástavby do krajiny s ohledem na krajinný ráz území nebudou vymezovány plochy pro větrné elektrárny, pro fotovoltaické elektrárny je ze stejného důvodu možné zvážit a ověřit možnost lokalizace výhradně jen podél koridoru dálnice D Podmínky pro ochranu a regeneraci městské památkové zóny Při pořizování ÚPD musí být vymezena základní funkce památkové zóny v prostorovém a funkčním uspořádání města a obce. V památkové zóně je nutné respektovat a zhodnocovat urbanistickou skladbu podle jednotlivých území, vyznačených v plánu zóny. Konkrétně to znamená důslednou ochranu historické části města alespoň v tom stavu, v jakém se zachovala. Využití jednotlivých částí památkové zóny, prostorů, souborů a objektů i ploch v památkové zóně musí být v souladu s jejich kulturní hodnotou, kapacitními a technickými možnostmi. Veškeré úpravy prostorů, ploch zeleně, kulturních památek a jejich souborů musí směřovat k jejich funkčnímu, technickému, estetickému, kulturnímu a společenskému zhodnocení s ohledem na charakter jednotlivých částí památkové zóny. Při nové zástavbě musí být brán zřetel na charakter a měřítko zástavby a prostorové uspořádání památkové zóny. Míra nezbytné dostavby a přestavby musí být přiměřená památkovému významu jednotlivých částí památkové zóny. V novější lázeňské části (převážně z meziválečnou architekturou) je nutno respektovat specifický lázeňský charakter v citlivé návaznosti na místní lázeňskou secesi. Rozšířit seznam nemovitých kulturních památek a objektů v památkovém zájmu o další architektonicky hodnotné stavby z období od přelomu 19. a 24

25 20. století až po meziválečné období a důsledně dbát na to, aby tyto objekty nebyly z jakéhokoliv důvodu poškozeny nebo zničeny. Územní plán mimo jiné obsahuje i odstavec, kdy ÚPSÚ (územní plán stabilního území) bezpodmínečně požaduje rozšířit seznam památkových objektů o architektonicky hodnotné stavby z období přelomu století až po meziválečné období (např. lázeňské objekty arch. Jandy, pseudorenesanční Záložna s obnovením Maroldových fresek, atd.). Tyto stavby výrazně spoluvytvářejí nezaměnitelný charakter města. Proto nikdo nesmí dopustit, aby byly z jakéhokoliv důvodu poškozeny nebo zničeny. 25

26 5. PAMÁTKOVÁ PÉČE 5.1. Zákonné vymezení státní památkové péče Památkovou péči určuje zákon č. 20/1987 Sb. České národní rady ze dne 30. března 1987 o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Základní teze: Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti. Péče státu o kulturní památky ( Státní památková péče ) zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů Orgány a organizace státní památkové péče Státní památkovou péči dle zákona č. 20/1987 Sb. vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ministerstvu kultury je podřízena odborná organizace památkové péče. Orgány státní památkové péče ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a za odborné pomoci odborné organizace státní památkové péče, vědeckých, uměleckých a dalších odborných organizací a ústavů dbají, aby se státní památková péče zabezpečovala plánovitě, komplexně a diferencovaně a v souladu s dlouhodobou koncepcí jejího rozvoje Ministerstvo kultury Dle 26 zákona č. 20/1987 Sb. je Ministerstvo kultury ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice. Ministerstvo kultury a) zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové péče, b) sestavuje, vyhlašuje a provádí programy komplexní péče o kulturní památky a vytváří pro ni všestranné podmínky, posuzuje návrhy 26

27 dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních památek, c) usměrňuje kulturně výchovné využívání národních kulturních památek a ostatních kulturních památek v souladu se zájmy státní kulturní politiky, d) koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru státní památkové péče, e) rozhoduje o zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí a jiných změnách organizace na úseku státní památkové péče, f) zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči, g) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vysokými školami při výchově pracovníků v oboru státní památkové péče, podílí se na jejich dalším vzdělávání a pro ocenění jejich práce, jedná-li se o mimořádné pracovní výsledky, uděluje cenu za památkovou péči, h) zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče, i) vydává statut odborné organizace státní památkové péče, která je státní příspěvkovou organizací s celostátní působností, j) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem Památková inspekce Dle 27 zákona č. 20/1987 Sb. Ministerstvo kultury zřizuje památkovou inspekci jako svůj specializovaný orgán v oboru státní památkové péče. Hlavním posláním památkové inspekce je vykonávat ústřední dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Památková inspekce plní zejména tyto úkoly: a) dozírá, jak je zabezpečována komplexní péče o kulturní památky, b) dozírá, jak jsou dodržována rozhodnutí orgánů státní památkové péče k zajištění péče o kulturní památky a jak vlastníci (správci, uživatelé) kulturních památek plní stanovené povinnosti, c) na základě poznatků získaných při výkonu dozoru provádí rozbor stavu státní památkové péče a navrhuje opatření k jejímu prohloubení. Památková inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s orgány státní památkové péče a ostatními správními úřady, kontrolními orgány, kraji, obcemi a odbornou organizací státní památkové péče a opírá se o jejich pomoc. Zjistí-li památková inspekce nedostatky v péči o kulturní památky, navrhne příslušnému orgánu státní 27

28 památkové péče opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě uložení pokuty, a dozírá, aby se uložená opatření řádně plnila Krajský úřad a kraj Dle 28 zákona č. 20/1987 Sb. Krajský úřad Středočeského kraje metodicky řídí výkon státní památkové péče ve Středočeském kraji. Krajský úřad: a) plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší Ministerstvu kultury nebo vládě České republiky, b) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných pro jeho provádění, c) vykonává státní stavební dohled při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče, d) plní další úkoly stanovené tímto zákonem. Kraj v samostatné působnosti: a) schvaluje koncepci podpory státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice a po projednání s Ministerstvem kultury, b) schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji, c) usměrňuje kulturně výchovné využití kulturních památek v kraji Obecní úřad obce s rozšířenou působností Dle 29 zákona č. 20/1987 Sb. obecní úřad obce s rozšířenou působností (Městský úřad Poděbrady, odbor správních činností) vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice. Obecní úřad obce s rozšířenou působností: a) podílí se na zpracování krajské koncepce podpory státní památkové péče a na zpracování střednědobých a prováděcích plánů a programů obnovy kulturních památek, b) zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny a pro její zajištění vydává stanoviska v řízeních podle zvláštních právních předpisů, c) usměrňuje péči o kulturní památky zajišťovanou v působnosti obcemi, d) vykonává státní správu na úseku památkové péče, pokud podle toho zákona není příslušný jiný orgán státní památkové péče, 28